Horní Jiřetín, který se má proměnit v kráter

„Ve městě nemáme žádné ubytovací kapacity pro turisty. Chybějící ubytování jsme pocítili už letos v létě, kdy hlavně nedaleký zámek Jezeří zaznamenal obrovskou návštěvnost a kde se lidé často ptali na možnosti ubytování v nejbližším okolí,“ popsal starosta Vladimír Buřt prvotní impulz, proč se do rekonstrukce nevyužívané budovy město pustilo. 

Věří, že zájem turistů, kteří chtějí objevovat zatím opomíjený kout regionu, nepoleví ani v příštích letech. 

Horní Jiřetín, který se má proměnit v kráterHorní Jiřetín, který se má proměnit v kráterHorní Jiřetín, který se má proměnit v kráterHorní Jiřetín, který se má proměnit v kráter

Celkové náklady na přestavbu objektu by se měly vyšplhat k 18 milionům korun a radnice je bude kompletně hradit ze svého rozpočtu. Hotel má mít kapacitu 22 lůžek v celkem jedenácti pokojích. Součástí bude i restaurace či parkoviště pro hotelové hosty. 

Nové ubytovací zařízení má sloužit hlavně turistům a cykloturistům, kterým bude v budoucnu sloužit i nová cyklostezka, jež bude procházet v místě bývalé železniční tratě hned pod okny hotelu. Výstavba cyklostezky, která jedním směrem povede až k zámku Jezeří a druhým na Litvínov, je už totiž také v plánu. 

„Před třemi lety město koupilo od státu všechny pozemky pod bývalou železniční tratí od litvínovského nádraží až do Černic a nyní projektujeme novou cyklostezku. Na cyklisty by měla čekat pohodlná trasa vedoucí celou dobu téměř po rovině. Právě v rámci nákupu pozemků bývalého drážního tělesa jsme koupili i budovu bývalého nádraží,“ doplnil plány starosta. 

Nádraží v Horním Jiřetíně bylo v minulosti součástí Duchcovsko-podmokelské dráhy, která začala fungovat koncem roku 1872. V 70. letech minulého století byla část tratě pod Krušnými horami, mezi Litvínovem a Jirkovem, postupně kvůli těžbě uhlí zrušena. 

Stanice v Horním Jiřetíně sloužila ještě nějaký čas jako tzv. nákladiště. V roce 2005 po odstranění kolejí ji ale stihl stejný osud jako trať. Ještě do roku 2014 zde fungovala restaurace, pak už ale jen chátrala.

Horní Jiřetín, který se má proměnit v kráter

Horní Jiřetín leží mezi Litvínovem a Mostem, odkud sem jezdí několikrát denně autobus. Stejně tak sem vede i cyklostezka, která pokračuje dál, podél Jiřetínského potoka do  Mikulovic, kde se napojuje na Krušnohorskou magistrálu. Okolí městečka je zajímavé i pro pěšího turistu.

Žlutá turistická značka vás vyvede Mariánskoúdolním polesím k Nové Vsi v Horách, kde se můžete napojit na červenou turistickou značku a vychutnat si dvacet tři kilometrů naučné stezky Flájská hornatina.

Nebo můžete vystoupat na Rozhlednu císaře Františka Josefa na Růžovém vrchu (729 metrů) – leží východně od horní části obce Hora Svaté Kateřiny.

Zámek Jezeří

Horní Jiřetín, který se má proměnit v kráter

Za návštěvu stojí i kdysi honosné sídlo rodu Lobkowiczů, zámek Jezeří. Z Horního Jiřetína sem vede modrá turistická značka, nebo do 1,5 kilometru vzdálené městské části Horního Jiřetína Černice zajíždí autobus z Litvínova. Svahy nad zámkem jsou porostlé záplavou červených náprstníků. Rostou tu od roku 2005, kdy zámek i zahradu a okolí poničila vichřice o síle orkánu.

Dva prohlídkové okruhy, z nichž jeden vypráví zejména o historii zámku a okolí a druhý vás zavede do sklepů, kde se v současné době zabydlela strašidla a jiné pohádkové bytosti, můžete absolvovat až do konce října, denně (kromě pondělí) od 9 do 18 hodin.

Několikakilometrový výlet si můžete užít v okolních lesích, kde již není po bouři ani památky. Díky kopcovitému terénu se většinou střídavě stoupá a klesá. Trasy vedou vesměs po lesních nebo asfaltových cestách.

Změní se Horní Jiřetín s okolím v kráter?

Horní Jiřetín, který se má proměnit v kráter

Horní Jiřetín je zdánlivě běžné malé město, jakých je v naší republice několik set. Jsou tu domy, samoobsluha, ve které najdete všechno od včerejšího rohlíku přes pastičky na myši po šampon na vlasy. Mají tu hospodu, kostel, rybáře s rybárnou. Jenže dvěma tisícům obyvatel nyní hrozí, že se blízký důl rozšíří a podemele i jejich domy a zahrady. Těžit se tu začalo několik let po druhé světové válce a sto šest obcí již bylo kvůli povrchové těžbě vysídleno a srovnáno se zemí (včetně středověkého královského města Mostu). Poslední obětí těžby se staly počátkem devadesátých let Libkovice.

První polistopadová vláda sestavila Program ozdravění životního prostředí v Severočeském kraji a stanovila územní ekologické limity těžby. Nyní se jedná o jejich prolomení. Důvodem je zejména řešení nezaměstnanosti v okolních obcích.

Foto: Filip Singer

Škola v Horním Jiřetíně se zbavila uhlí, na střeše má nové solární panely – Greenpeace Česká republika

Horní Jiřetín, pondělí 23. dubna: Vítejte v budoucnosti – tento vzkaz dnes zdravil žáky a žákyně jiřetínské školy. Jiřetínští spolu s Greenpeace a mnoha dárci z celé republiky totiž zvládli “Výzvu pro Jiřetín” a vybrali peníze na fotovoltaické panely, které byly dnes slavnostně odhaleny a předány škole.

Panely tak doplní tepelné čerpadlo, které nahradilo kotel na uhlí. Škola se tak jako jedna z prvních obecních budov zbavuje závislosti na fosilních palivech.

Projekt “Výzva pro Jiřetín” spustila organizace Greenpeace loni v květnu a během léta se vybralo přes 300 tisíc korun, které všechny putovaly na nákup a instalaci fotovoltaických panelů na střechu místní školy. V první části projektu se peníze vybíraly pomocí novinky – tzv. dárcovských výzev.

Budete mít zájem:  Léky Na Nadýmání A Plynatost?

Peníze tak pomáhali vybrat různí vyzyvatelé, kteří lákali dárce na různé sliby – že přestanou kouřit, že budou chodit bosi či že splní nějaký náročný sportovní výkon. Učitelský sbor z jiřetínské školy se například vzdal dárků na konci roku a místo nich poprosil rodiče o příspěvek.

Zapojil se i starosta města Vladimír Buřt a ředitel Greenpeace Česká republika David Murphy, oba vybrali přes 10 tisíc korun. Na přání návštěvníků webu www.vyzvaprojiretin.cz později organizace přidala i možnost darovat napřímo klasickým způsobem.

Horní Jiřetín, který se má proměnit v kráter

Škola v Horním Jiřetíně

Na cílovou částku 300 tisíc korun přispělo 920 dárců, minimální limit dokonce o 17 tisíc překročili.

Všechny vybrané peníze budou použity na nákup a instalaci solárních panelů, organizace Greenpeace si za administraci žádné peníze nenechala, naopak nějaké finanční prostředky škole na projekt poskytla v rámci tzv. matchingu – tedy záměrnému zdvojnásobení příspěvků od dárců – v poslední fázi projektu.

Škola díky tomu získala fotovoltaický systém o instalovaném výkonu 10 kWh, kterým si bude vyrábět vlastní elektřinu. V plánu je i přechod na dodavatele elektřiny z obnovitelných zdrojů, aby se škola odstřihla od uhlí úplně

Jan Freidinger z Greenpeace říká:
“Projekt “Výzva pro Jiřetín” je součástí širšího plánu na snížení závislosti Horního Jiřertína na uhlí.

Greenpeace nechalo zpracovat studii Potenciálu obnovitelných zdrojů anergie a energetických úspor pro Horní Jiřetín, který současně předá starostovi Horního Jiřetína Vladimíru Buřtovi.

Studie bude sloužit k naplánování dalších kroků pro přechod Jiřetína k obnovitelné energii a zvyšování energetické účinnosti budov.”

Ředitelka školy Klára Křivánková říká:
“Všichni máme velkou radost, že se podařilo vybrat cílovou částku, a chceme poděkovat všem, kteří nás podpořili.

Solární panely nám nejen ušetří náklady , ale žáci navíc poznají fungování obnovitelných zdrojů přímo ve škole. V budoucnosti bychom rádi vylepšili vzhled střechy, která je hodně znečištěná od kouře.

Chceme také vyčistit a zrenovovat sklepní prostory, kde byl umístěn starý kotel na uhlí a uhelný sklad.”

Kontakty:

  • Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, tel.: 603 443 140, [email protected]
  • Jan Freidinger, koordinátor Greenpeace ČR pro projekt Výzva pro Jiřetín, tel.: 734 620 843, [email protected]
  • Vladimír Buřt, starosta Horního Jiřetína, [email protected]
  • Klára Křivánková, ředitelka ZŠ a MŠ Horní Jiřetín, [email protected]

Důlní propadlina se už zasypává, Jiřetín nechá okolí zkontrolovat

Anketa o nejpopulárnějšího fotbalistu na Mostecku ČTK

Horní Jiřetín – Zhruba šestimetrový kráter, který zbyl na dvou pozemcích v Horním Jiřetíně na Mostecku po pondělním důlním propadu, začali technici zasypávat.

ČTK to řekl starosta Branko Glavica. Zároveň chce, aby Český báňský úřad zkontroloval okolí, kde byly v posledních letech postaveny obytné domy.

Oblast na severním okraji města je poddolovaná několika starými důlními chodbami, zbytek Jiřetína ale problémy s pevností podloží nemá.

Propadlá půda v Horním Jiřetíně. | Foto: Jan Vraný

Kráter o průměru až šest metrů se na pozemku objevil v pondělí ráno a postupně se zemina propadla do až osmimetrové hloubky. Teď už je propad stabilní a může se pomalu začít zasypávat.

„Bylo použito deset tun popílku a jedna hasičská cisterna vody, kterou se splachoval popílek přímo do vzniklé jámy,“ řekl jeden z obyvatel, který bydlí nedaleko propadu. Po popílku zatím nezbylo nic víc než tenká šedá vrstva na dně jámy, dodal.

Obsah kráteru se odhaduje na 150 metrů krychlových. Sanaci by mělo platit ministerstvo životního prostředí, které za stará důlní díla zodpovídá.

Horní Jiřetín má asi 2100 obyvatel, takový propad ale nikdo z nich zřejmě nepamatuje. Podle Státní báňské správy se v Česku stává maximálně pět srovnatelných propadů ročně.

Vloni v létě se například propadla část ulice v Kutné Hoře, průměr kráteru byl tehdy stejný, hloubka poloviční. Na severozápadě Čech jsou podobné propady spíš ojedinělé, spíš dochází k menším poklesům bez narušení povrchu.

Známá je ale katastrofa z roku 1895, kdy se po vydatných deštích ve starém Mostě propadla půda pod desítkami domů. Bez střechy nad hlavou tehdy bylo asi 2500 lidí.

Místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (Strana zelených) v pondělí nevyloučil, že by mohlo nad starými chodbami dojít k dalšímu sesuvu. „V téhle části byla výstavba domů historicky nedoporučena. Většinou se to dodržovalo, v posledních letech se tam ale nějaké stejně postavily,“ řekl Buřt, vzděláním stavební inženýr. Jinde v Jiřetíně jsou podle něj domy stabilní a nepoddolované.

Město se kvůli tomu obrátí na báňský úřad, aby zkontroloval umístění domů. „V tomhle konkrétním místě jsou blízko jen zahradní budky, ale jinde jsou chodby v blízkosti domků.

Sice se tam povolovaly jen lehké stavby, přízemní domky, ale budeme chtít od báňského úřadu, aby to v kritických místech prošel,“ řekl Glavica. Bude se to podle něj týkat jen několika domů, které mohou být v okolí až šesti důlních chodeb.

V oblasti těžil na přelomu 19. a 20. století důl Glück Auf (Zdař Bůh), založený v roce 1871.

Horní Jiřetín je známý hlavně kvůli sporům o pokračování povrchové těžby uhlí z nedalekého dolu ČSA.

Budete mít zájem:  Magnézium (hořčík) – důležitý prvek v prevenci a léčbě různých onemocnění

Obec chrání před další těžbou hlavně územní limity z roku 1991, těžaři a část politiků ale stále usilují o jejich zrušení. Kvůli povrchové těžbě v okolí Litvínova občas ujíždí i svahy Krušných hor.

V lednu 2011 se například u zámku Jezeří posunula plocha 200 krát 500 metrů, která sjela o 30 centimetrů níž. I tady platí sanaci stát.

Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

  • Horní Jiřetín,
  • Český báňský úřad,
  • Česká tisková kancelář,
  • Česko,
  • Ministerstvo životního prostředí,
  • České aerolinie,
  • Strana zelených,
  • Kutná Hora,
  • Most,
  • Krušné hory,
  • starosta,
  • těžba

Šestimetrový kráter. V Horním Jiřetíně se propadla zem

Kráter zasáhl dva pozemky. Domy jsou v pořádku, nikdo se nezranil

Horní Jiřetín (Mostecko) – V Horním Jiřetíně na Mostecku se v pondělí ráno propadla zem nad starou důlní chodbou.

Vznikl kráter o průměru šest metrů a hloubce asi osm metrů, který zasáhl dva pozemky. Domy jsou v pořádku, nikdo se nezranil.

Horní Jiřetín stojí nad několika starými hlubinnými doly a v téže lokalitě byly zaznamenány menší poklesy půdy, ale nikdy takový propad. Domy v centru městečka jsou ale na stabilním podloží, řekl místostarosta Vladimír Buřt (Strana zelených).

Podle Státní báňské správy se podobných propadů v Česku děje zpravidla do pěti ročně.

Podle místních se zem začala propadat zhruba ve 3:00. „Tak nám to popisovala sousedka, která to má hned u baráku,“ řekl jeden z místních, kterého majitelka pozemku vzápětí vzbudila.

„Urgovali jsme hasiče, ale prý s tím nic dělat nemohou, takže se to jen opáskovalo. Pak sem přijel starosta a lidé zřejmě od Czech Coal,“ dodal. Czech Coal provozuje nedaleký povrchový důl a poslední zbývající hlubinný důl v okolí, spojitost se současným dolováním ale nikdo ze zúčastněných nehledá.

Rozšiřuje se, jak opadávají okraje

Kráter se podle svědka už nepropadá, i když se rozšiřuje, jak opadávají okraje. Obsah kráteru se odhaduje na zhruba 150 metrů krychlových a až se stabilizuje, bude potřeba ho zavézt kamením.

Podle Státní báňské správy se v Česku stává maximálně pět srovnatelných propadů ročně. Vloni v létě se například propadla část ulice v Kutné hoře, průměr kráteru byl tehdy stejný, hloubka poloviční. „Příčina těch propadů je vždy skoro stejná. Povolí většinou dřevěná výztuž důlního díla, nadloží se začne namáhat a může dojít k propadu,“ řekl mluvčí báňské správy Bohuslav Machek.

Zem se podle starosty Branka Glavici propadla do jedné z chodeb dolu Glück Auf (Zdař Bůh). Důl byl založen v roce 1871. „Ta chodba se jmenovala Saxonia. Zřejmě to pochází z první republiky,“ řekl.

Událost ho překvapila. Podobné lokální propady se děly v minulosti častěji v okolí Ostravy, na severozápadě Čech ale dochází spíš jen k menším poklesům. „Nevím o ničem podobném. Je to první případ minimálně za těch deset let, co jsem ve funkci,“ dodal Glavica.

Katastrofa z roku 1895

Známá je ale katastrofa z roku 1895, kdy se po vydatných deštích ve starém Mostě hnula půda pod domy a desítky z nich byly zničeny nebo poškozeny. Bez střechy nad hlavou tehdy bylo asi 2500 lidí.

„V Jiřetíně se nic takového nestalo, co žiju a pamatuju,“ řekl místostarosta Buřt. Není to prý ale úplně nečekané. „V téhle části byla historicky nedoporučena výstavba domů. Většinou se to dodržovalo, v posledních letech se tam ale nějaké stejně postavily. Jinde v Jiřetíně jsou domy stabilní a nepoddolované,“ řekl Buřt, vzděláním stavební inženýr.

Další sesuv v poddolované lokalitě je podle něj možný. „Určitě není vyloučené, že by se to mohlo ještě opakovat. Celá tahle oblast je de facto na podhorských sutích a teď šlo z hor opravdu hodně vody,“ dodal.

Městečko má kolem 2100 obyvatel a známé je hlavně kvůli sporům o pokračování povrchové těžby uhlí z nedalekého dolu ČSA, který provozuje Czech Coal.

Obec chrání před další těžbou hlavně územní limity z roku 1991, těžaři a část politiků ale stále usilují o jejich zrušení.

„Nechám zbourat Horní Jiřetín. Já žiju v Praze“ říká z upravených billboardů Paroubek

Most, 13. května 2010 – Politováníhodnou mezeru v předvolebním marketingu severočeské ČSSD dnes v dopoledních hodinách vyplnili dobrovolníci Greenpeace a místního sdružení Kořeny. Upravili billboardy Jiřího Paroubka tak, aby lépe odpovídaly jeho aktuálním postojům: Jeho předvolební sliby nahradili slogany „NECHÁM ZBOURAT HORNÍ JIŘETÍN.

JÁ ŽIJU V PRAZE!“ a „JDE MI O UHLÍ, NE O LIDI“.  Na Paroubkových billboardech v Litvínově se pak odpoledne objeví „VÍCE PRACHU A HLUKU Z TĚŽBY PRO LITVÍNOV“ a „ BUDU TU ŽÍT NA HRANĚ JÁMY“.
Lídr sociální demokracie chce zbourat Horní Jiřetín a Černice, a otevřít tak těžebním firmám cestu k uhlí pod nimi.

Z jeho předvolebních plakátů se však volič tuto skutečnost nedozví.

„Vyhánění lidí z domovů není program hodný nejstarší české demokratické strany,“ uvedl dnes Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR a dodal: „Pan předseda Paroubek se bohužel vyhýbá jasné odpovědi na otázku, zda je pro něj přijatelné kvůli uhlí vyvlastňovat, či nikoliv. Pokud nikoliv, neměl by podporovat prolomení limitů, které lidi v Horním Jiřetíně před vyvlastňováním spolehlivě chrání. Pokud ano, měl by přestoupit do KSČM.“

Budete mít zájem:  Jablka Jsou Zdraví Prospěšná A To Díky?

Platné usnesení Pithartovy vlády o limitech těžby č. 444/1991, potvrzené usnesením Topolánkovy vlády č. 1176/2008, chrání vlastníky v Horním Jiřetíně a Černicích mj. i proti vyvlastnění. V případě prolomení limitů by uhlobaroni z Czech Coal mohli proti těm, kteří nebudou ochotni své domovy prodat, použít platné ustanovení horního zákona z roku 1988 (1), jež vyvlastňování umožňuje.

Většina vlastníků přitom své domy opustit nehodlá. Ondřej Hogen z občanského sdružení Kořeny to dnes potvrdil: „Moje rodina žije v Horním Jiřetíně již od 19. století. Svůj domov nikdy neprodáme a většina sousedů to vidí stejně.

Pražáci nám nemají co bourat město, navíc kvůli uhlí, které není potřeba.

“ Letos zveřejněná energetická koncepce „Chytrá energie“ potvrdila, že české domácnosti a průmysl mohou mít dostatek energie, aniž bychom museli rozšiřovat uhelné doly či zvyšovat naší závislost na dovozu ruského plynu. (2)

Jiří Paroubek se netají svým postojem, že by limity rád prolomil. Aby se vyhnul odpovědnosti za toto nepopulární rozhodnutí, odvolává se na krajské referendum.

„Referenda o limitech se nebojíme, průzkumy veřejného mínění jednoznačně ukazují, že pokud by se konalo zítra, drtivou většinou bychom vyhráli“, vysvětluje Hogen, „ale věčné zpochybňování limitů ze strany politiků jako je pan Paroubek způsobuje, že stále žijeme v nejistotě.“ (3)

Při akci nebyly billboardy nijak poškozeny – odstranění jejich nových částí je snadné a původní obsah pod nimi nijak neutrpěl.

„Nejde o žádný vandalismus, ale legitimní projev občanské neposlušnosti, za který jsme samozřejmě připraveni nést následky,“ uvedla tisková mluvčí Greenpeace Lucie Jakešová a dodala: „Budeme pokračovat v dalších městech a nepřestaneme, dokud se pan Paroubek k otázce vyvlastňování jasně nevyjádří. Zaměříme se i na méně významné politické spojence uhlobaronů – KSČM, Suverenitu, a Zemanovce.“

 

Poznámky pro editory:

1)      Podle § 31 odst. 4 písm. b) horního zákona je pro účely dobývání výhradního ložiska organizace oprávněna „nabývat pro plnění úkolů stanovených tímto zákonem nemovitostí nebo práv k nemovitostem a rozhodnutím o vyvlastnění, popřípadě zřízením užívacího práva; o vyvlastňovacím řízení platí zvláštní předpisy.“ Uvedené ustanovení včetně použité formulace je v horním zákoně obsaženo od jeho vzniku v roce 1988.

Platné usnesení Pithartovy vlády o limitech těžby č. 444/1991, potvrzené usnesením Topolánkovy vlády č. 1176/2008, není (na rozdíl např. od nařízení vlády) obecně závazným právním předpisem. To však neznamená, že je pro rozhodování o pokračování těžby právně irelevantní.

Usnesení vlády mají charakter tzv. interní instrukce (interního normativního aktu), která není závazná obecně, ale toliko pro podřízené orgány veřejné správy.

Zjednodušeně řečeno: usnesení vlády o limitech není sice závazné pro uhlobarony z Czech Coal, ale je závazné pro úřad, který by o vyvlastňování rozhodoval.

Prolomení limitů těžby, aniž by předtím došlo ke zrušení vyvlastňovací h paragrafů horního zákona, neotvírá cestu k dohodě důlní společnosti a vlastníků nemovitosti, ale k jejich vyvlastnění, do kterého by již následně vláda nemohla legálně zasáhnout.

Popsaný postup by umožnil postupovat proti vlastníkům z pozice síly, což by Pavel Tykač, známý svými agresivními podnikatelskými metodami,v dané situaci nepochybně použil.

Jednat jako rovný s rovným o případné kupní smlouvě může Czech Coal s vlastníky nemovitostí již dnes, limity těžby právo důlní společnosti nabývat pozemky v předmětném dobývacím prostoru samozřejmě nijak neomezují.

2)      Koncepce „Chytrá energie“ je konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou během čtyř desetiletí proměnit českou energetiku.

Pokud se návrh uskuteční, klesne český dovoz ropy a zemního plynu klesne na polovinu a exhalace oxidu uhličitého budou o 88 % menší.

Kalkulace dále potvrzují, že – a jak – lze zajistit dostatek energie pro české domácnosti a průmysl bez rozšiřování uhelných dolů a nových atomových reaktorů.

Program sestavený do více než stostránkové publikace vznikal několik let ve spolupráci s experty z renomovaného Wuppertalského institutu, který pro něj dělal nezávislé propočty. Využívá také výsledky Pačesovy komise.

Je to vůbec první takto podrobný a konkrétní návrh, jak snížit české exhalace skleníkových plynů a dovoz paliv ze zahraničí, jenž u nás za 20 let vznikl.
Kompletní studii si můžete stáhnout na stránkách www.

chytraenergie,info.

Detailní návrh, jak trvale zajistit dostatek cenově dostupného a spolehlivého paliva pro české teplárny s názvem „Čisté teplo“, který loňské organizace představily již loni, si můžete stáhnout zde: www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Ciste_teplo.pdf

3)      Na vážné zdravotní, ekologické a sociální důsledky případného prolomení limitů těžby letos ve svém stanovisku upozornila i Akademie věd. Plný text stanoviska, ve kterém vědci prolomení limitů odmítají, si můžete přečíst zde: https://press.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/100304_stanovisko_kzp_tezba.html
 

Kontakty:

Ondřej Hogen, občanské sdružení Kořeny

tel: +777 666 768, e-mail: [email protected]

Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR
tel: +420 723 623 238, e-mail: [email protected]

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector