Datum publikace: 04-02-2020 Kategorie: Zdravotnictví
Zmapovali jsme pro vás situaci ohledně výskytu čínského koronaviru 2019-nCov. Víme, kde hledat aktuální informace a na koho se obrátit, pokud potřebujete ohledně koronaviru poradit.
První případy onemocnění novým koronavirem 2019-nCoV byly hlášeny z Wu-chanu v Číně na přelomu roku 2019 a 2020. Nakazili se lidé, kteří pracovali nebo navštívili trh, kde se prodávaly ryby, mořské plody, drůbež a pravděpodobně i divoce žijící zvířata.
Epidemie se postupně rozšířila do všech provincií Číny. Koronavirus se objevil už ve 23 zemích světa včetně 8 evropských. V České republice se k dnešnímu dni koronavirus nepotvrdil.
V důsledku strmému nárustu výskytu nákazy vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) globální stav zdravotní nouze.
Co je koronavirus?
Koronavirus neboli vir s názvem 2019-nCoV je společné označení pro čtyři rody virů, které způsobuje onemocnění u zvířat a lidí s různým stupněm závažnosti. Název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu virů ve tvaru sluneční korony.
Může způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací obtíže nebo teploty, ale i smrtící choroby, jako je dýchací onemocnění zvané těžký akutní respirační syndrom (SARS; Severe Acute Respiratory Syndrome) nebo MERS (Middle East Respiratory Syndrome).
Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu.
Jaká je aktuální situace?
Rychlost, jakou se wuchanský koronavirus šíří z ohniska v čínské provincii Chu-pej, naznačují čísla Světové zdravotnícké organizace zaznamenaná během tohoto týden. Počet nakažených strmě roste. K 3. únoru 2020 bylo evidováno v Číně již více 17 000 nakažených, ve světě dalších 153. Koronavirus si v Číně vyžádal už 361 lidských životů. První oběť potvrdily také Filipíny.
Co v souvislosti s koronavirem doporučuje Státní zdravotní ústav a WTO?
Státní zdravotní ústav (SZU) v souvislosti s koronavirem informuje veřejnost a zdravotnická zařízení prostřednictvím svých webových stránek. Poskytuje doporučení, jak se proti koronaviru účinně chránit. Zároveň SZU řídil infolinku, kam může kohokoliv, kdo se potřebuje v souvislosti s koronavirem poradit, zavolat. Linka je k dispozici denně od 9 do 21 hodin na čísle: 724 810 106.
Jak omezit riziko nakažení koronavirem? / Základní doporučení WTO
- Umývejte si ruce mýdlem, nebo používejte antibakteriální gel s obsahem alkoholu
- Při kašli a kýchání si zakrývejte nos a ústa kapesníkem
- Vyvarujte se úzkému kontaktu s osobami, které mají příznaky nachlazení nebo chřipky
- Dbejte na dostatečnou tepelnou úpravu masa a vajec
- Při kontaktu s volně žijícími či hospodářskými zvířaty používejte ochranné pomůcky
Doporučení pro lékaře a zdravotnická zařízení jsou k dispozici na stránkách Státního zdravotního ústavu
Co zatím o koronaviru víme?
Díky médiím a sociálním sítím máme k dispozici aktuální informace o výskytu koronaviru. Víme, jaká preventivní opatření v souvislosti s šířící se nákazou přijímají jednotlivé země a co konkrétně pro své občany dělá Česká republika. O samotném viru toho ale bohužel zatím moc nevíme. Zatím neexistuje účinný lék či očkování. Podle BBC teď vědci pracují intenzivně na jejich vývoji.
Kde najdete nejnovější evidence-based informace o koronaviru 2019-nCoV
Pokud chcete zůstat v obraze a mít k dispozici nejnovější vědecké informace ohledně koronaviru a možnostech léčby nákazy, využijte platformu DynaMed. Tento informační zdroj pro lékaře všech specializací poskytuje nejnovější informace o koronaviru 2019-nCoV v režimu open access.
Použité zdroje:
Open Access informace ke koronaviru 2019-nCoV Více o DynaMed v češtině
INFORMACE PRO OBČANY V SOUVISLOSTI S AKTUÁLNÍM VÝSKYTEM ČÍNSKÉHO KORONAVIRU (2019-nCoV)
- MAGISTRÁT MĚSTA BRNA
- INFORMACE PRO OBČANY V SOUVISLOSTI S AKTUÁLNÍM VÝSKYTEM ČÍNSKÉHO KORONAVIRU (2019-nCoV)
Během chřipkové sezóny, ve které se právě nacházíme, bude jakékoli respirační onemocnění s největší pravděpodobností běžná akutní respirační infekce nebo chřipka. Aktuálně tedy není v souvislosti s výskytem koronaviru důvod k obavám.
Onemocnění koronavirem je možné předpokládat u osob, které kromě klinických příznaků (horečka, kašel, dušnost) splňují také epidemiologická kritéria – tzn.
mají pozitivní cestovatelskou anamnézu (byly v ohnisku nákazy v dané oblasti) nebo byly v přímém kontaktu s osobou, u které byla potvrzena nákaza koronavirem, a to maximálně 14 dní před projevem příznaků.
Pokud obě uvedené podmínky splňujete – tedy příznaky a pobyt v ohnisku nákazy nebo přímo kontakt s nakaženou osobou – kontak- tujte praktického lékaře, případně volejte zdravotnickou záchrannou službu (tel. 155).
Přenos koronaviru
Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po déletrvajícím úzkém kontaktu (společná domácnost, kancelář). Jedná se o tzv. kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest. Inkubační doba je 2–14 dní.
- Nejohroženější skupiny obyvatel
- Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, dětské skupiny, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou.
- Ochrana
- Důležité je postupovat tak jako při klasickém respiračním onemocnění v aktuálním chřipkovém období:
- vyhýbat se těm, kdo jsou zjevně nemocní,
- dodržovat základní hygienická pravidla,
- používat například i dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí,
- nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí,
- jedinci, kteří trpí respiračním onemocněním, by měli dodržovat pravidla respirační hygieny – při kýchání a kašlání řádně užívat, nejlépe jednorázové, kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží/rukávem, nikoliv rukou (kapénky se pak mohou přenést dál),
- samozřejmě i zdravotníci sami by se měli chránit, jelikož jsou to právě oni, kdo přichází s pacienty nejvíce do
Léčba
Pro infekci 2019-nCoV není doporučena žádná specifická antivirová léčba. Lidé infikovaní tímto virem by měli zahájit podpůrnou léčbu zmírňující příznaky této infekce. K podpůrné léčbě se využívají běžně dostupné léky.
Upozornění pro ty, kteří cestují
- pokud se u někoho před či během letu objeví příznaky respiračního onemocnění, měl by okamžitě informovat palubní personál,
- na letišti mohou lidé kontaktovat stálou lékařskou službu (pokud je k dispozici) nebo pozemní personál.
Informace o vývoji situace ve výskytu akutních respiračních infekcí a chřipky v Jihomoravském kraji jsou pravidelně aktualizovány na webových stránkách khsbrno.cz. Informace o vývoji situace ve výskytu nového koronaviru je pravidelně aktualizována na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR www.mzcr.cz a Státního zdravotního ústavu v Praze www.szu.cz a také na stránkách WHO a ECDC.
- Zpracováno na základě podkladů Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně a informací zveřejněných Ministerstvem zdravotnictví ČR.
- TIS-Letak-A4-Koronavirus
- TIS-Letak-A3-Koronavirus
Informace pro občany v souvislosti s aktuálním výskytem čínského koronaviru
V souvislosti s aktuálním výskytem čínského koronaviru připravilo Ministerstvo zdravotnictví ČR pro občany následující souhrnné informace:
Co je koronavirus?
Koronavirus neboli vir s názvem 2019-nCoV je souhrnné označení pro čtyři rody virů, které způsobují onemocnění u zvířat a lidí s různým stupněm závažnosti.
Název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu virů ve tvaru sluneční korony. Může způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací obtíže, teploty.
Ale také smrtící choroby, jako je dýchací onemocnění zvané těžký akutní respirační syndrom (SARS; Severe Acute Respiratory Syndrome) či infekci MERS (Middle East Respiratory Syndrome).
Jak se koronavirus přenáší?
Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu, který trvá delší dobu. Jedná se o tzv. kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest.
Jaké skupiny obyvatel jsou nejohroženější?
Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, dětské skupiny, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou.
Jaké je teď riziko pro Evropu?
Potenciál rozšíření do Evropy se považuje za pravděpodobný, úroveň je střední. Vysokou úroveň mají země jako Thajsko, které mají intenzivní styk s Wu-chanem, kde je ohnisko nákazy.
Jak se chránit?
Důležité je postupovat tak, jak při klasickém respiračním onemocnění, jako v aktuálním chřipkovém období:
vyhýbat se těm, kdo jsou zjevně nemocní
dodržovat základní hygienická pravidla
používat například i dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí
nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí
jedinci, kteří trpí respiračním onemocněním by měli dodržovat pravidla respirační hygieny – tj. při kýchání a kašlání řádně užívat, nejlépe jednorázové, kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží/rukávem, nikoliv rukou! (kapénky se pak mohou přenést dál)
samozřejmě i zdravotníci sami by se měli chránit, jelikož jsou to právě oni, kteří přicházejí s pacienty nejvíce do styku
Informace pro občany v souvislosti s aktuálním výskytem čínského koronaviru 2019-nCoV
Co je koronavirus?Koronavirus neboli vir s názvem 2019-nCoV je souhrnné označení pro čtyři rody virů, které způsobují onemocnění u zvířat a lidí s různým stupněm závažnosti. Název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu virů ve tvaru sluneční korony. Může způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací obtíže, teploty. Ale také smrtící choroby, jako je dýchací onemocnění zvané těžký akutní respirační syndrom (SARS; Severe Acute Respiratory Syndrome) či infekci MERS (Middle East Respiratory Syndrome).
Jak se koronavirus přenáší? Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu, který trvá delší dobu. Jedná se o tzv. kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest.
Jaké skupiny obyvatel jsou nejohroženější?Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, dětské skupiny, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou.
Existuje vakcína proti koronaviru?V současné době není k dispozici vakcína, která by chránila proti viru 2019-nCoV.
Jaká je tedy léčba tohoto onemocnění?Pro infekci 2019-nCoV není doporučena žádná specifická antivirová léčba. Lidé infikovaní tímto virem by měli zahájit podpůrnou léčbu, zmírňující příznaky této infekce. K podpůrné léčbě se využívají běžně dostupné léky.
Jak se chránit?Důležité je postupovat tak, jak při klasickém respiračním onemocnění, jako v aktuálním chřipkovém období:
vyhýbat se těm, kdo jsou zjevně nemocnídodržovat základní hygienická pravidlapoužívat například i dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpínezdržovat se v místech s vyšším počtem lidíjedinci, kteří trpí respiračním onemocněním by měli dodržovat pravidla respirační hygieny – tj. při kýchání a kašlání řádně užívat, nejlépe jednorázové, kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží/rukávem, nikoliv rukou! (kapénky se pak mohou přenést dál)
samozřejmě i zdravotníci sami by se měli chránit, jelikož jsou to právě oni, kteří přicházejí s pacienty nejvíce do styku
Proč Česká republika nezakáže lety z Číny?Reálně by takový zákaz letů ničemu nepomohl. Lidé se z Číny mohou do ČR dostat mnoha jinými navazujícími spoji.
Vzhledem k inkubační době 14 dnů se navíc nákaza nemusí ještě projevit přímo v letadle nebo na letišti, proto je naprosto klíčová právě informační kampaň na letišti. Tedy aby lidé věděli, že pokud v problematické oblasti v posledních týdnech byli a mají nějaké příznaky, je nutné kontaktovat lékaře.
Kromě toho jsou pro lety z čínských destinací na letišti určeny dva vstupy/ výstupy do letadel a jejich okolí bude častěji desinfikováno.
Je možné nakazit se koronavirem, pokud si nechám poslat zboží zásilkou z čínských obchodů?V tomto případě se není čeho obávat. Koronavirus 2019-nCoV se přenáší stejně jako jiná respirační onemocnění, tedy přenosem z člověka na člověka nejsnáze kapénkovou infekcí. Virus nepřežije mimo lidský organismus více než několik hodin.
Proto se ochranná opatření přijímají především na letištích apod., kde je velké množství lidí. Zásilkové společnosti, spedice a například ani Česká pošta žádná takováto opatření v souvislosti s možnou nákazou čínským koronavirem z balíků a zboží obecně nepřijala, protože k tomu není důvod.
Ochrání mě proti koronaviru textilní rouška?Nikoli, chrání primárně směrem ven, ne dovnitř. Roušky jsou dobré k tomu, aby již nemocný člověk nešířil nemoc dál kapénkovou cestou například při chřipce, která je v současné době na vzestupu. Zdravého člověka tedy roušky od nákazy koronavirem neochrání.
Pro ty, kdo cestují:
pokud se u někoho před či během letu objeví příznaky respiračního onemocnění, měl by okamžitě informovat palubní personál na letišti mohou lidé kontaktovat stálou lékařskou službu, pokud jsme z cest již doma a máme podezření na respirační onemocnění, je třeba neprodleně kontaktovat svého lékaře.
Kde byla již infekce virem 2019-nCoV prokázána?Infekce virem 2019-nCoV již byla prokázána v těchto zemích: Čína, Hongkong, Macau, Tchaj-wan, Austrálie, Kambodža, Kanada, Francie, Japonsko, Malajsie, Nepál, Singapur, Thajsko, Korejská republika, Spojené státy, Vietnam. Interaktivní mapa oblastí, kde byla prokázána nákaza virem 2019-nCoV je k dispozici zde.
Co zatím o koronaviru víme?Koronavirus neboli vir s názvem 2019-nCoV je souhrnné označení pro čtyři rody virů, které způsobují onemocnění u zvířat a lidí s různým stupněm závažnosti.
Může způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací obtíže, teploty. Ale také smrtící choroby, jako je dýchací onemocnění zvané těžký akutní respirační syndrom (SARS; Severe Acute Respiratory Syndrome) či infekci MERS (Middle East Respiratory Syndrome).
Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu, který trvá delší dobu. Jedná se o tzv. kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest. Každé onemocnění má samozřejmě svoji inkubační dobu.
Odhaduje se, že by mohla být okolo sedmi dní, udává se ale až 14 dní.
Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, dětské skupiny, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou. Potenciál rozšíření do Evropy se považuje za pravděpodobný, úroveň je střední. Vysokou úroveň mají země jako Thajsko, které mají intenzivní styk s Wu-chanem, kde je ohnisko nákazy.
Co dělat, pokud se cestující sám nepřihlásí?Naprosto klíčové je, aby byly sdíleny veškeré dostupné informace. Cestující musí být obeznámeni se situací a s tím, na koho se mohou už na letišti obrátit (viz také informační leták SZÚ).
To je v takových situacích jedno z nejúčinnějších opatření, které může být zavedeno.
Dále však platí, že pokud vykazuje některý z cestujících na palubě letadla znaky respirační choroby, posádka těsně před přistáním kontaktuje dispečink letiště a následně se na palubu letadla dostaví lékař. Zároveň jsou zaměstnanci letiště instruováni k tomu, aby prováděli tzv.
namátkový screening cestujících, tzn. všímají si, zda daná osoba vykazuje symptomy respiračního onemocnění. Vzhledem k tomu, že má dané onemocnění delší inkubační dobu, je důležitá také individuální zvýšená obezřetnost.
Proč nebyl zatím vyhlášen tzv. plošný screening?Deklarovaná situace zatím nevyžadovala, aby byl prováděn plošný screening tzn. aktivní měření teploty všech cestujících a aktivní lékařské prohlídky všech cestujících.
Dalším důvodem je i to, že by například teplotní screening by neměl za současné situace význam, protože v současné době probíhá v celé severní polokouli chřipková epidemie, resp. nárůst akutních respiračních onemocnění, což by vedlo k velkému počtu falešně pozitivních vzorků.
Platí, že každý, kdo má teplotu a nějaké respirační potíže, nemusí nutně trpět tímto onemocněním. Každý případ musí dát jednak epidemiologická kritéria – tzn. daný jedinec byl v ohnisku nákazy nebo v dané oblasti a jednak klinická kritéria – tzn.
vykazuje symptomy, které jsou charakteristické pro dané onemocnění. Byl však zaveden namátkový screening cestujících.
Prozatím Světová zdravotnická organizace nevyhlásila celosvětový stav nouze, nicméně i na tuto situaci je MZ připraveno.
Jak konkrétně Ministerstvo zdravotnictví aktuální situaci monitoruje?Pro tyto situace používá MZ prostředek pro urgentní výměnu informací, tzv. Early Warning and Response System. Jedná se o uzavřený systém, díky kterému můžeme průběžně komunikovat na každodenní bázi s ostatními státy.
Dále se MZ účastní pravidelných telekonferencí Výboru pro zdravotní bezpečnost EU (angl. HSC-Health Security Committee), kde jsou sdíleny informace.
Konkrétně informace o tom, jaký je epidemiologický vývoj a dále v rámci telekonference zaznívají odborná a relevantní vyjádření Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).
Jsou testy schopny odhalit nákazu i v inkubační době?Testy jsou k dispozici v Národní referenční laboratoři Státního zdravotního ústavu a jde o test PCR na průkaz nukleové kyseliny.
Nejedná se o test preventivní, nýbrž test, který jednoznačně prokazuje, zda je daný jedinec infikován, tzn. jestli má virus v krvi nebo například ve výtěru z dýchacích cest.
Národní referenční laboratoř má k dispozici přesnou metodiku Světové zdravotnické organizace, jak vyšetření provádět.
Co doporučuje WHO a další mezinárodní organizace v souvislosti s koronavirem? Světová zdravotnická organizace (WHO) v tuto chvíli doporučuje především informační osvětu u vstupu do dané země formou informačních tabulí, letáků, elektronických bulletinů apod.
Zároveň doporučuje zavedení určité míry vstupního screeningu a tam, kde je to vhodné zavedení teplotního screeningu. Dále doporučuje členským státům spolupráci úřadů veřejného zdraví s provozovateli leteckých společností. Doporučení WHO se vždy odvíjí od aktuálního stavu, proto mohou být průběžně měněna či doplňována.
Je tedy nezbytné tato doporučení průběžně sledovat a flexibilně na ně reagovat.
Jaká opatření byla doposud ze strany MZ zavedena?Dnes jsou již k dispozici informace na Letišti Václava Havla, a to konrétně LETÁKY a INFORMAČNÍ TABULE o možných rizicích pro cestovatele a JAK mají cestovatelé postupovat, pokud se necítí zdravotně dobře.
Ministerstvo zdravotnictví průběžně informuje vedoucí pracovníky v oboru ochrana veřejného zdraví, praktické lékařství a infektologie o aktuálním vývoji epidemiologické situace. Dále resort zdravotnictví informuje také lékaře a všechny pracovníky ve zdravotnictví.
V pohotovosti je také Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu, která umí odhalit případný výskyt koronaviru. Nyní laboratoř funguje na bázi 24/7 a je schopna okamžitě vyřešit podezřelé případy.
V neděli 26. ledna 2020 byla svolána mimořádná tisková konference na Letišti Václava Havla Praha, které se zúčastnili všichni odborníci, kteří se podílí na ochraně obyvatel ČR v souvislosti s koronavirem. Před samotným zahájením tiskové konference byla společně řešena otázka bezpečnosti občanů ČR a přijatá opatření. Celý záznam tiskové konference je k dispozici zde.
V pondělí 27. ledna 2020 bylo Ministerstvem zdravotnictví nařízeno ochranné opatření, které se vztahuje na pracovníky Letiště Václava Havla Praha. Celé znění ochranného opatření je k dispozici zde.
Důležité kontakty:
- Ministerstvo zdravotnictví ČR
- Světová zdravotnická organizace
- Státní zdravotní ústav
- Stálá lékařská služba Letiště Václava Havla Praha
Koronavirus: Jaká je situace ve světě?
Mapa výskytu koronaviru ve světě (WHO)
Statistiky ke koronaviru na webu Worldometers
EVROPA
Belgie – Bosna a Hercegovina – Bulharsko – Černá Hora – Dánsko – Finsko
Francie – Chorvatsko – Irsko – Itálie – Maďarsko – Německo – Norsko
Nizozemsko – Pobaltí – Polsko – Rakousko – Rumunsko – Rusko – Slovensko
Slovinsko – Srbsko – Španělsko – Švédsko – Ukrajina – Velká Británie
Evropa byla na jaře 2020 kontinentem, který postihl virus covid-19 nejvíce. V Evropě bylo největší množství nakažených, zemřelo zde nejvíce lidí.
V létě se situace stabilizovala, nakažených v celoevropském měřítku ubývalo a hlavní ohniska nákazy se přesunula do Ameriky.
Koncem zimy 2021 jsou ale nejvíce postižené státy (v globálním měřítku) opět na starém kontinentu. Patří k nim i Česko a Slovensko.
Vlády jednotlivých zemí musely či musejí zavádět restriktivní a často velmi přísná opatření. Nadějí do roku 2021 je očkování, se kterým začala většina států na přelomu roku. Většina zemí EU má koncem února naočkováno 5 až 10 procent lidí, premiantem v Evropě je Velká Británie, kde už vakcínu dostaly desítky procent obyvatel.
Dopad pandemie na hospodářskou kondici jednotlivých evropských zemí byl a je velmi citelný. Proto evropské vlády pumpují do ekonomiky stovky miliard eur. Státní výdaje na pomoc firemnímu sektoru i zaměstnancům jsou enormní. EU na překonání krize vynakládá bilionové částky.
Zpět na začátek
ASIE A AUSTRÁLIE
Ázerbájdžán – Čína – Gruzie – Indie – Indonésie – Izrael – Japonsko – Kazachstán
Jižní Korea – Kuvajt, Katar a Omán – Saúdská Arábie – Singapur – Spojené arabské emiráty
Thajsko – Turecko – Vietnam // Austrálie a Nový Zéland
Epidemie do konce loňského roku zasáhla všechny asijské státy.
V některých zemích, kde se zdála být pod kontrolou, se situace na podzim změnila k horšímu (například Izraeli, který patřil v říjnu k nejpostiženějším na světě, pomohl v listopadu celostátní lockdown a v únoru masivní očkování) a nikdo nemůže říct, že svůj boj s covid-19 definitivně vyhrál. Přesto je situace v mnoha zemích lepší.
Čína nápor pandemie zvládla, byť oficiální čísla nemusejí odpovídat skutečnosti. Nárůst případů evidují na počátku roku 2021 opět Turecko, Írán či Indonésie. Indie je i v únoru stále nejvíce postiženým asijským státem (a druhým v celosvětovém měřítku), epidemie však pomalu brzdí.
Drtivý dopad má virus na byznys a ekonomiku ve většině zemí na kontinentu. Další vývoj v jednotlivých regionech největšího světadílu lze predikovat jen obtížně. I tady bude rozhodující očkování.
Epidemie koronaviru se nevyhnula ani Austrálii. Ta ji zvládá bez větších potíží. Vláda vyčlenila miliardy dolarů na podporu ekonomiky – ovšem stále pomocí restrikcí. Pozitivní případy eviduje i Nový Zéland – i ten ale s nemocí bojuje velmi úspěšně.
Zpět na začátek
S největšími problémy se na kontinentu stále potýkají Spojené státy americké, které jsou i v únoru nejpostiženější zemí světa. V únoru už ale nově nakažených nepřibývá tak rychle jako v předchozích měsících. Také americká vláda napumpovala do ekonomiky desítky miliard dolarů.
K hlavním světovým ohniskům nákazy nyní patří Latinská Amerika. Brazílie má v lednu více než deset milionů pozitivních případů (250 tisíc mrtvých) a nemocných stále přibývá rychlým tempem.
Dobrá situace není ani v Mexiku, Kolumbii, Argentině nebo Peru. Ani epidemiologický a následně ekonomický vývoj v mnoha dalších zemích Latinské Ameriky zatím není nijak optimistický.
Zpět na začátek
Afrika byla celý loňský rok nejméně zasaženým kontinentem, experti se ale stále obávají, že pro ni může rozšíření koronaviru znamenat humanitární katastrofu, a to i vzhledem k tomu, jaká je v jednotlivých zemích úroveň zdravotnictví.
Také dopady na ekonomiku států, kde žije mnoho obyvatel na hranici nebo pod hranicí chudoby, jsou či budou drtivé. I v Africe už mnohé země přijaly přísná opatření. Nejvíce nakažených bylo v lednu v JAR, kde je situace alarmující (celkově 1,5 milionu nakažených), Maroku a Egyptě. Relativně nízká čísla souvisejí v mnoha zemích i s nedostatečným testováním.
Pro většinu zemí na kontinentu navíc bude problém s dostupností vakcíny. Očkování tedy není pro Afriku takovou nadějí jako pro zbytek světa.
Zpět na začátek
Jakub Procházka
Vše k situaci v České republice najdete na www.businessinfo.cz/koronavirus