Vojáky čekají deprese a nezaměstnanost

Před pár lety jsem v britském bulvárním tisku spatřil následující fotografii: Oddíl vojáků ze stažených zahraničních misí kráčel liduprázdnou ulicí. Pochodu, který měl být součástí slavnostní uvítací ceremonie po návratu do vlasti, přihlížel jen jeden postarší občan.

Vojáky čekají deprese a nezaměstnanost
Autor: Isifa.cz

Zdá se, že současný demokratický svět nectí vojáky jako hrdiny a ve vojenských misích vidí v lepším případě nutné zlo. Lhostejná veřejnost si neuvědomuje, že skončením mise a návratem do civilního života oběť a utrpení vojáka kdysi nasazeného boji zdaleka nekončí. Navíc je docela možné, že psychiku veterána ohrožuje i kritický postoj veřejnosti vůči válce.

Zkušenost bitvy

Nedávný výzkum na Washington State University naznačuje, že pro mnoho amerických veteránů představuje účast v bitvě významnou zkušenost, která mnohdy vychyluje rovnováhu jejich životů.

Podle srpnového výzkumu Američané vracející se z boje čelí v porovnání s civilisty a veterány, kteří se bitev nikdy neúčastnili, značným socioekonomickým potížím, o čem svědčí stále vyšší procentuální poměry jejich pracovní neschopnosti a nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost bojových veteránů

„Veteráni, kteří viděli bitvu, začali vykonávat svou práci s relativní nevýhodou, kterou nebyli schopni překonat,“ tvrdí profesorka Alair MacLean z Washington State University. „Vojáci vystavení boji byli s větší pravděpodobností než nebojující veteráni kolem svého 25. roku nezpůsobilí a nezaměstnaní, a v tomto stavu setrvávají po celý svůj produktivní věk.“

Dále MacLean zjistila, že veteráni bojů se s větší pravděpodobností než zbývající dvě skupiny stanou pracovně nezpůsobilými postupem doby. „V roce 1968 bylo něco přes 10 procent (bojových veteránů) nezpůsobilých. Toto číslo se zvýšilo na více než 20 procent v roce 2003,“ sdělila.

Statistické údaje naznačují, že zkušenost bitvy může poškodit veterány a snížit jejich schopnost najít si práci v rozmezí svých 25–55 let, tedy v tom nejproduktivnějším věku.

Ekonomická krize vynesla na povrch jeden vážný a stále aktuální problém: nezaměstnanost. Jak prožít toto nepříjemné období s co nejmenšími škodami? Dá se z ní naopak vytěžit něco dobrého?

Psychické poruchy

Existuje stále více důkazů o souvislosti mezi bitvami v Iráku a v Afghánistánu a následnými psychickými problémy, zvláště posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) a depresemi.

Vojáky čekají deprese a nezaměstnanost
Autor: Ministerstvo obrany ČR

Podle studií uvádí 8,5–14 procenta vojáků vracejících se z Iráku vážná funkční poškození spojená s problémy duševního zdraví. Užijeme-li tu nejméně přísnou definici PTSD, bylo možno tuto poruchu pozorovat u 20,7–30,5 % a deprese u 11,5–16 % amerických vojáků.

Při užití nejpřísnějších kritérií zahrnujících vážné příznaky s funkčními poruchami činila tato čísla 5,6–11,3 % u výskytu PTSD a 5–8,5 % u depresí.

Zneužívání alkoholu nebo agresivní chování – jako bouchání dveřmi, údery do zdi nebo vyhrožování a způsobování násilí v hněvu – bylo pozorováno zhruba v polovině případů PTSD a depresí.

Deprese je jako tísnivý černý mrak, který padá na životy miliónů lidí. Byla by ale chyba myslet si, že pomůže, když dotyčného chcete „rozveselit“. Příliš pozitivního myšlení škodí. 

Zhoršování problémů

Výzkumy poukazují na nezbytnost pečovat nejen o vracející se vojáky a jejich rodiny, ale také o spolubojovníky v jednotkách. Výsledky studie ukazují, že po 12 měsících, které následují po bitvě, se potíže s duševním zdravím nejenom nezmírňují, ale v mnoha případech dokonce zhoršují.

Vojáci, kteří zůstanou ve službě, budou s největší pravděpodobností znovu nasazeni do boje. Pokud se potýkají s vážnou poruchou jakožto následkem svého předchozího nasazení, je možné, že to naruší jejich bojový výkon, což ohrozí bezpečnost členů jednotky a úspěch mise.

Pocit bezmoci

V jednom dřívějším článku (O lidech, kteří milují válku) jsem psal o tom, že individuální projevy násilí vycházejí z pocitů bezmoci.

Podle tohoto předpokladu by se nejvíce násilí měli dopouštět ti vojáci, kteří byli ve válce vězněni. Americká vládní studie o zajatcích na Dálném východě během 2.

 světové a korejské války ukazuje, že 40 % všech smrtí, k nimž došlo ve sledované skupině mezi lety 1945–1954, zahrnovalo vraždy, sebevraždy nebo nehody.

Frustrující pocit nesmyslnosti války

Skutečnost, že postoj veřejnosti vůči válce má vliv na duševní zdraví a život válečných veteránů, lze doložit srovnáním dvou válek:

Postojem vůči vietnamské válce byla americká veřejnost dokonale rozdělena. Ani její skončení nebylo přijato s žádným nadšením. Tyto skutečnosti posilovaly pocity bezmocnosti a frustrace vracejících se vojáků a vedly k tomu, že se dopouštěli různých incidentů.

Po příměří v lednu 1973 bylo z vietnamských věznic propuštěno přes 500 amerických vojenských vězňů. Je zřejmé, že mnozí z nich považovali své utrpení za zbytečné kvůli neoblíbenosti války v USA.

Docházelo mezi nimi k sebevraždám a mnozí z nich po svém propuštění z vězení utrpěli přinejmenším dočasnou stresovou reakci.

Naopak po druhé světové válce došlo v USA k velkému národnímu úsilí nasměrovat energii veteránů do jiných oblastí.

Mnozí získali výhody, které dříve neměli: finanční stimuly, vzdělání, benefity… Získali prostředky, díky nimž se mohli cítit silní ve svých vlastních očích.

Doma je vítali jako hrdiny, a třebaže mnozí z nich byli válkou rozčarováni, většina mužů se poučila ze svých zkušeností. Obrátili se proti myšlence násilí a dokázali vychovat generaci dětí, které se nad válkami začaly zamýšlet a pochybovat o jejich smysluplnosti.

  • Mysleme na srovnání těchto dvou historických zkušeností, až se budou vracet naši vojáci.
  • Zdroje:
    Daniel Fowler; American Sociological Association
  • Archives of General Psychiatry aj.

Ředitel neziskové organizace Vobořil: Po covidu nás čekají roky strádání

Dlouhodobě kritizujete plošná opatření a jejich neefektivnost. Teď nás čeká doposud pravděpodobně nejtvrdší lockdown. Co na to říkáte?Nemyslím, že bude fungovat. Ok, na čtrnáct dní zavřeme republiku. Virus ale nezmizí a jakmile přijde rozvolnění, čísla zase porostou. Bude to zas jen prodloužení současné situace a nic se nezmění.

Co by mohlo fungovat?To, s čím slavili úspěchy s Jižní Koreji, Austrálii, na Novém Zélandu – práce s ohnisky. Mezi kraji jsou obrovské rozdíly. Víme, kde ohniska jsou, víme, co je třeba udělat. Přesto se nic neděje. Cílený lockdown a otestování všech obyvatel daného regionu je cesta.

V Číně zvládli uzavřít a protestovat osmimilionové město během dvou dní. Proč by něco podobného v mnohem menším měřítku nemohlo fungovat u nás? Efektivita práce je nulová. Vše leží na státní správě a hygieně. A to je chyba.

Potřebujeme zapojit velké nevládní organizace, firmy, callcentra, které umí mluvit s lidmi a skutečně začít pracovat s ohnisky. A očkovat.

Přečíst článek ›

Podle vyjádření vlády ale nejsou vakcíny.O to jde. Netvrdit, že nejsou vakcíny, ale postarat se o to, aby byly. Nemáme ani pořádný systém financování testování a očkování. V Rakousku od Mikulova do Vídně najdeme dvě stě test pointů.

Na celém jihu Moravy něco přes deset. To jsou všechno selhání, která situaci zhoršují. Vláda nemá potřebnou kompetenci pro zvládnutí této situace. To tvrdím už od jara. Děláme stále věci, které nefungují a ostatní země od nich upustili. Oni se poučili.

My ne.

Kdo je Jindřich Vobořil* Narodil se 29. září 1966 v Brně.* Je předním českým odborníkem na drogovou problematiku.* Má dvě dcery a v opatrovnictví vietnamské děvče.

* Ve volném čase se věnuje hudbě.

Jaké země?Rakousko, Německo, už zmíněná Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea. Tam pracovali s ohnisky, nezamykaly na tak dlouhá období celou ekonomiku, což vyústilo i v lepší epidemiologickou situaci. Je to jediná cesta. Opravdu nechápu, proč se neustále vracíme ke stejným chybám.

Proč?Protože to řídí populistická vláda, která se řídí podle nějakých aktuálních nálad. To je naprosto špatně. Je třeba zavelet a držet se racionálního postupu.

Když nemá vládnout vláda, kdo teda?Odborníci. Měli jim to nechat už dávno. Teď se bojím, že už je pozdě. V pandemickém plánu, který se schvaluje každý rok, stálo, že v momentě takové krize přestává komunikovat vláda a na její místo nastupuje hlavní hygienik. Ten to řídí.

Momentálně ale situace vypadá tak, že v televizi vystoupí tři politici a každý řekne něco jiného. Dobře, to lze tolerovat, když je klid. Momentálně si ale politikaření a populistické řízení země podle aktuální nálady nemůžeme dovolit. Důvěra lidí jde pak do háje a s ní i vůle dodržovat opatření.

A zklamala mě i část médií.

Budete mít zájem:  Problémy s vlasy? Může za ně často stres.

Jak?Obyčejně k práci médií nejsem kritický. Teď mám ale dojem, že se nechala nachytat na švestkách. Berou věci tak, jak jim je někdo předloží. Chybí investigativní stránka.

Dají prostor třem odborníkům, jednomu politikovi a dohadujte se. A tak pořád dokola. Zalezlé jsou i nevládní organizace. Mají strach, což jsem ještě nezažil. Přitom všude kolem nás hrají významnou roli.

V Německu řídí Červený kříž celý proces očkování.

Proč se bojí?Léta je veřejnost pranýřovala, že jen požírají peníze a nic nedělají. Teď je obrovská frustrace i u vlády. Nevládky pak mají strach nabídnout i pomoc, aby se na nich někdo nevybil. Raději nebýt vidět. Jak v době normalizace. A kam nás to dovedlo. Totální rozklad a nedůvěra.

Velká rizika

Když mluvíte o rozkladu, zmínil jste se i o rozkladu právního státuJsme na jeho začátku. Rád bych věřil, že se nám to podaří zvládnout a právní stát zůstane, ale pochybuji. Rizika jsou velká.

Každá krize s sebou totiž nese nárůst společenských problémů jako závislosti, nezaměstnanost, bezdomovectví, duševní choroby, kriminalita. Zvýšení sociální deprese znamená nárůst všeho, co se děje mimo systém. Podnikám mimo systém, organizuji nějakým způsobem obživu mimo systém.

V tu chvíli jej potřebuji korumpovat. Jak jinak, když se musím uživit a stojí proti mně.

Z čeho vaše tvrzení vychází?Z historie. Všechny ekonomické a společenské krize přináší automaticky nárůst problémového užívání alkoholu, nelegálních drog, léků. Statisticky to víme. Na to se váže zvýšený výskyt duševních onemocnění, depresí. Což přímo koreluje s nezaměstnaností.

Přečíst článek ›

Jaká je aktuální situace?Už nyní vrostla na sedm procent. Už to je hodně. Odhady na další léta jsou desítky procent. Z praxe rovněž vidíme, že lidé, kteří třeba patnáct let abstinují a chodí do práce, najednou zažívají relaps a pád do užívání.

V některých centrech narostl počet lidí žádajících o naše služby o sto procent. Máme i stoprocentní nárůst lidí žádajících o substituční léčbu. Místo problémů teenagerů řešíme problémy jejich rodičů s pitím.

A už na jaře jsme pozorovali, že část lidí, která sice bez domova nikdy nebyla, ale pohybovala se na hranici – například žila v ubytovnách – se najednou objevila v našem centru pro bezdomovce. Nebude to hezké. Zhorší se všechno, nemocnost, kvalita života, délka života.

Nezaměstnanost a s ní spojené bezdomovectví bude obrovský problém.

Můžete to rozvést?Počet bezdomovců naroste v desítkách procent. A to je jen můj umírněný odhad. Mnozí říkají, že vzroste minimálně jednou tolik. Jen v Brně žijí dva tisíce lidí, kteří se pohybují bez domova.

Z toho pět set je každý den na ulici. Najednou to bude dvojnásobek. To bude obrovský nápor na městský rozpočet, na hygienickou situaci, na kriminalitu.

Vroste organizovaný zločin a na to se pojí i již zmíněný rozklad právního státu.

Mluvíte o tom, jako by to bylo nevyhnutelné.Je to nevyhnutelné. Dopady budou viditelné a dlouhé. Potrvají roky.

Jak je můžeme zmírnit? Kromě očkování.To je spíše otázka na ekonoma. Mluvím s nimi a co jsem pochopil, je zapotřebí cílit ekonomické programy. Nedělat vše plošně, jak má náš stát v oblibě.

Je potřeba investovat do lidí, do témat. Svět se změní a bude najít hledat jiné, lepší způsoby, jak problémům čelit. Jak jinak podnikat, jak vytvořit dlouhodobé programy schopné přizpůsobení se změnám.

Teď míříme akorát k destrukci drobného podnikání.

Přežití? To nebude stačit

Co dalšího je třeba udělat?Připravit se na tu situaci i personálně. Teď to bude znít, že si přihřívám vlastní polívčičku, ale není tomu tak. Je potřeba masivně zainvestovat do velkých nevládních subjektů a poskytovatelů sociálních služeb. Sociální služby se aktuálně orientují na obsloužení člověka bez domova – aby přežil. To nebude stačit.

Je nutné je vzdělat tak, aby člověku pomohli najít zaměstnání, najít sociální stabilitu a podobně. Nejsou prostředky, abychom lidi vraceli o normálního života. My tu sice máme nízkou nezaměstnanost, ale jsou to dlouhodobě nezaměstnaní. Roky nezaměstnaní. Nyní se řítíme do situace, kdy budeme mít mnohem více krátkodobě nezaměstnaných.

S tou skupinou zatím nedokážeme pracovat.

Jak s ní tedy pracovat?Přesně s tímto měli problém v Německu, Francii a Velké Británii, kde kvůli zavírání loděnic a dolů existovala celá jedna generace nezaměstnaných. Zainvestovali do toho obrovské peníze a teď ten problém nemají.

Můžete uvést konkrétní příklad?Když jsem studoval v Británii, pracoval jsem v centru, kam chodili nitrožilní uživatelé drog. Část toho centra s nimi seděla u počítače, hledali jim zaměstnání a pomáhala zpracovávat životopisy.

Když ten člověk pak šel do práce, doprovázeli ho, aby třeba uměl řešit konflikty v zaměstnání. Lidé v sociálním propadu mají totiž problémy v oblasti duševního zdraví. Sociální pracovníci tam na to díky velkým investicím byli vybavení a uměli s těmi lidmi pracovat.

Věci jako pracovní doprovod jsou u nás absolutní Popelka. Umíme se o lidi postarat a obsloužit je, aby přežili. Chybí prostředky.

Letos budou volby. Co z nich dle vás může vzejít?Je potřeba změna. Ona by byla potřeba i kdyby současná politická garnitura dělala vše dobře. Osm let tam jsou pořád stejné obličeje. Nové tváře mohou zemi nakopnout.

Na druhou stranu příští vláda nebude oblíbená. Dostanou se do extrémně těžké pozice, v níž bude složité cokoli napravovat. Budou potřeba leadři schopní činit neoblíbená rozhodnutí. Nebo se z toho vylhat dalšími obrovskými dluhy. Ale to nejde udržovat do nekonečna.

Starosti mi však dělá něco jiného.

Přečíst článek ›

Co?Nárůst vlivu extremistických stran. Že přijdou proroci a budou hlásat, že za vše může demokracie.

Že je potřeba pevná ruka, nacionalismus, že musím vypráskat všechny ty židy, černochy a cikány, protože to oni za všechno mohou. Obětní beránek se najde vždy. Z toho mám nesmírné obavy.

A země, které vůči západnímu světu nemají přátelský přístup, tyto nálady budou všemožně živit o podporovat.

Co tedy potřebujeme?Lidi, kteří se nebudou bát udělat zásadní změny uvnitř státní správy. Uzdravit ji. Pokud strach mít budou, stanou se jen další živnou půdou pro podvratné živly rozkládající právní stát. Populismus musí skončit. Je třeba ukázat, že když se věci dělají profesionálně, fungují.

Není krize jako krize. Velká deprese 30. let přinesla masovou chudobu a migraci, lidé umírali hlady

V nevadském okrese Clark County žil naopak najednou dvojnásobek lidí (16 tisíc). Podobné to bylo v Kalifornii – v oblasti Los Angeles přibylo mezi lety 1930 a 1940 půl milionu obyvatel.

Fakta Jev zvaný Dust Bowl jen umocnil následky krize

Jev zvaný Dust Bowl jen umocnil následky krize

  • Dust Bowl (Prachová pánev), známý také jako Dirty Thirties (Špinavá třicátá), bylo období silných prachových bouří, které způsobily obrovské ekologické a zemědělské škody v amerických a kanadských prériích ve 30. letech 20. století.Příčinou byly nevhodné zemědělské metody a sucho, které se objevilo v letech 1934, 1936 a 1939-40. Některé oblasti trpěly suchem nejméně osm let. V desetiletích, která předcházela prachovým bouřím, farmáři v oblasti Velkých planin používali intenzivně hlubokou orbu.Tato zemědělská metoda vytlačila původní, hluboko zakořeněné trávy, které dokázaly udržet půdu a vlhkost i během období sucha a prudkých větrů. Rozšíření traktorů a kombajnů umožnilo farmářům přeměnit rychle vyprahlé pastviny (srážkový úhrn byl často menší než 250 mm/rok) na zemědělskou půdu.Během období sucha v 30. letech 20. století se nezpevněná půda proměnila na prach. Vítr následně vytvářel z prachu rozsáhlá oblaka, která se nesla krajinou a dosahovala až na východní pobřeží k New Yorku a Washingtonu.V oblasti Planin vznikaly prachové bouře, které často snížily viditelnost na méně než jeden metr. Těmto bouřím se přezdívalo černý blizard (black blizzard) nebo černá příbojová vlna (black roller).Sucho a eroze ovlivnila 400 000 km² ve státech Texas a Oklahoma, zasáhla i přiléhající státy Nové Mexiko, Colorado a Kansas. Ekologická katastrofa donutila tisíce rodin opustit farmy. Docházelo k rozsáhlé migraci, která ale jen zhoršovala probíhající Velkou hospodářskou krizi.Víc než 0,5 mililonu Američanů zůstalo bez domova. Část lidí odcházela dobrovolně, protože již neviděla žádnou naději v pokračování dosavadního způsobu života, jiní přicházeli o farmy z důvodu neschopnosti splácet půjčky od bank. Obyvatelé zasažených území také trpěli a umírali na nemoci dýchacích cest a podvýživu.Zdroj: Wikipedia
Budete mít zájem:  Povinné roušky se ruší, výjimky ale budou i nadále

Hooverova opatření proti přistěhovalectví způsobila, že ze země bylo mezi lety 1930 až 1932 deportováno 54 tisíc lidí. Dalších 44 tisíc, u nichž to hrozilo, odešlo dobrovolně.

Opatření dopadla tvrdě hlavně na mexické imigranty.

Ze sčítání lidu vyplývá, že mezi lety 1930 až 1940 se snížil počet obyvatel mexického původu žijících v Arizoně, Kalifornii, Novém Mexiku a Texasu z 616 998 na 377 433. 

Situace v USA se začala pomalu zlepšovat až poté, co Roosevelt vyhlásil na jaře 1933 bankovní prázdniny a přišel s programem národní obnovy (New Deal), jehož cílem bylo stabilizovat ceny a dát lidem práci. Situace se skutečně začala zlepšovat – ovšem i díky přípravám na válku, jelikož zbrojení přineslo pracovní místa a investice.

Fakta Roosevelt a jeho „New Deal“

Roosevelt a jeho „New Deal“

  • New Deal je název souboru opatření a ekonomických a sociálních reforem zavedených v průběhu let 1933–1937 během vlády prezidenta Franklina D. Roosevelta v USA s cílem podpořit, ozdravit a zreformovat státní ekonomiku Spojených států během Velké hospodářské krize.Prvním krokem prezidenta bylo převzetí dohledu nad doposud nekontrolovaným bankovním systémem. Každou banku v zemi nechal v březnu 1933 zavřít na čtyři dny, aby mohly být zkontrolovány její účty. Pouze ty banky, které měly řádně spravované účty a dostatek hotovosti, mohly znovu otevřít. „Chtěl bych jasně říct, že banky budou zase plnit své poslání.“Dvanáctého března ujistil Roosevelt občany Ameriky, že banky jsou nyní bezpečné a není žádný důvod k vybírání úspor. Když banky znovu otevřely, bylo následující týden vloženo více peněz než v minulosti vybráno. Bankovní krize tím skončila.Roosvelt dále zakázal vývoz zlata a stříbra z USA a došlo k odpoutání dolaru od zlatého standardu a jeho devalvaci.Prezident rovněž zakázal soukromé vlastnictví zlata a začal pravidelně upravovat jeho kupní cenu. Poslední cena 35 USD/ unci vydržela až do roku 1971, kdy prezident Nixon zrušil směnitelnost dolaru za zlato.Ceny potravin se zvyšovaly omezením jejich výroby. Podle zákonu vláda platila farmářům, kteří nechávali ležet ladem části polí. Tím se měla zvýšit cena potravin a umožnit farmářům mít později vyšší příjmy. Zákon byl zrušen rozhodnutím Nejvyššího soudu USA v roce 1936.National Industrial Recovery Act pak měl koordinovat průmyslová odvětví, stanovovat výrobní kvóty, omezit „neefektivní“ konkurenční boj, zvyšovat mzdy, stanovit minimální a maximální pracovní čas.Jednotlivá průmyslová a obchodní odvětví měla navíc povinnost vyhotovit soupisy výrobních podmínek, tzv. kodexy čestné konkurence, které zakazovaly noční práci, stanovovaly minimální ceny atd.Zároveň umožnil, aby vláda platila zaměstnancům v některých soukromých podnicích, což podporoval například Gerald Swope, ředitel General Electric. Zákon přinášel některé paradoxní situace, když konkurenti nechali zavřít svého soka kvůli tomu, že dokázal nabídnout výrobek za nižší cenu než oni.A v neposlední řadě Roosvelt nařídil vládě financovat velké stavby (letiště, silnice, apod.) které pomohly překonat nezaměstnanost.Zdroje: Wikipedia, ČT

„Když řekneme, že v Německu nebo ve Spojených státech s nástupem New Dealu krize odezněla v roce 1933, není to pravda. Podle HDP možná. Ovšem Hitler stavěl dálnice a budoval armádu na dluh, to samé Amerika a New Deal. Hromadit dluh, který potom někdy splatí budoucí generace, není řešení krize. Takže říct, že tyto země byly z krize venku v roce 1933, nelze.“

Existují přitom i pozitivní důsledky krize v USA, jako je vznik supermarketů nebo her Monopoly a Scrabble, které vznikly právě v těžké době Velké deprese, připomíná Vodička ve své knize. Rozkvět znamenala tato doba rovněž pro reklamu a PR.

Video of Stories from the Great Depression

Velká hospodářská krize těžce dolehla i na starý kontinent, kam se šířila přes státy orientované na vývoz.

Hodnota evropského obchodu klesla v roce 1932 na jednu třetinu stavu v roce 1929 a mnohé z nejrespektovanějších bankovních domů v Evropě byly na pokraji zhroucení.

Nejhůře postižené země, jako bylo Polsko, Rakousko a Německo, válčily s obří nezaměstnaností a průmyslová produkce tam klesla o více než 40 procent.

Obzvlášť špatná situace nastala v Německu, které muselo po porážce v první světové válce splácet reparace a prošlo hyperinflací, kdy chleba stál miliony marek.

Země byla navíc do značné míry závislá na velkých amerických půjčkách. S těmi byl ovšem po „Černém čtvrtku“ konec. V roce 1932 už bylo bez práce 45 procent Němců, uvádí ve své knize Vodička.

Zoufalý stav hospodářstvi měl dopad i na politiku – v zemi sílila krajní levice a nacisté.

K moci se dostal Adolf Hitler, jenž sliboval lidem práci a lepší život, čehož chtěl docílit především projektem výstavby dálniční sítě. Paradoxně nejvíc ale oživení hospodářství evropských zemí napomohly přípravy na další válku, jež vytvářely poptávku a investice.

Kupříkladu Švédsko těžilo z toho, že od něj Hitler kupoval železnou rudu. Tato severská země vůbec obdobím krize prošla překvapivě hladce, a to i díky politice tehdejší sociálnědemokratické vlády.

„(Kabinet) rychle snížil daně, aby lidé měli co utrácet. Ze stejného důvodu zvýšil minimální mzdu. Socialisticky napumpoval peníze do veřejných prací, lékařské péče, pojištění a penzí.

Ale liberálně zrušil daně ze zisku podnikatelů, aby je podnítil investovat. Tím sice vytvořil velký deficit, ale v naději, že po zotavení zmizí.

Naděje se vyplnily,“ vysvětluje švédský recept na krizi Vodička.

Československo hodně vyváželo, přesto zažívalo hlubokou krizi

Do Československa (ČSR) dorazila krize zhruba o rok později kvůli doznívající vlně zahraničních investic, udeřila však s o to větší silou. Řada historiků dnes již vyvrací zprávy o ekonomickém zázraku první republiky.

V průmyslové výrobě sice patřilo Československu desáté místo na světě, v produktivitě ale země na západní státy ztrácela, upozorňuje Vodička. Jedním z hlavních důvodů, proč ČSR patřilo mezi nejpostiženější země, byla ekonomika orientovaná na vývoz.

Státy zasažené krizí totiž rychle omezovaly dovoz a zaváděly cla.

„Československé hospodářství dostalo velké dědictví po habsburské monarchii – nějakých sedmdesát procent veškerých průmyslových kapacit. Tyto kapacity se však musely omezit po vzniku samostatného Československa na malý čtrnáctimilionový vnitřní trh. To znamená, že československá ekonomika se stala ekonomikou otevřenou a exportní,“ uvedl historik Eduard Kubů v pořadu Historie.cs.

„Nepříznivý je faktor struktury ekonomiky, kdy základ tvoří lehký průmysl.

Největším průmyslem Československé republiky je průmysl textilní, ale je zde také spotřební průmysl, hudební nástroje, boty, galanterie, porcelán, sklo atd.

To jsou komodity, které když nenajdou uplatnění na vlastním trhu, musí být exportovány. A hlavně výrobky lehkého průmyslu jsou první, které během krize ztrácejí zákazníka,“ konstatoval dále Kubů.

Zahraniční obchod s postupem krize klesl na třetinu, což dolehlo nejvíce na Němci obydlené pohraničí – Sudety, jakožto centrum lehkého průmyslu.

Budete mít zájem:  Toužíte se stravovat zdravě? Tak nejezte cizí potraviny z obchodních řetězců

„Češi jsou na tom o poznání lépe, neboť se zabývají těžkým průmyslem a zemědělstvím – jsou v oblastech, kam krize nedopadá tak těžce,“ uvedl Kubů. Mezi lety 1929 až 1935 klesl hrubý domácí produkt skoro o pětinu.

Země zaznamenala odliv židovského kapitálu a nové továrny stavěl raději v zahraničí i Tomáš Baťa.

Nejhorší doba pro Československo nastala v roce 1933, kdy nemělo práci přes milion lidí a průmyslová výroba dosahovala jen šedesáti procent stavu před krachem newyorské burzy.

Miliony nařízených exekucí, o čtvrtinu méně narozených dětí, přetížené ústavy pro duševně choré i epidemie sebevražd jsou jen některé ze závažných dopadů Velké deprese na Československo, jež popisuje Vodička ve své knize.

Byla to doba širokých vlád vedených agrárníky, které na Velkou depresi reagovaly státními půjčkami, podporami v nezaměstnanosti a poukázkami na jídlo – takzvanými žebračenkami – pro dělníky neorganizované v odborech.

Zprávy ze světa | iROZHLAS – spolehlivé zprávy

Zpocená záda – tak nazval mexické nádeníky americký republikánský kongresman Don Young z Aljašky. Sklízí za to kritiku vedení strany a musí se omlouvat. Američtí konzervativci podobné narážky hraničící s rasismem netolerují.

Americká vláda je na tom finančně bídně. Výdaje škrtá dokonce i Bílý dům, omezil proto prohlídky pro veřejnost. Tradiční velikonoční kutálení vajec se ale bude v sídle prezidenta Spojených států konat letos stejně jako každý rok.

Lotyšští záchranáři osvobodili přes 200 osob uvízlých na ledových krách v Rižském zálivu. Do tříhodinové operace se zapojily záchranné čluny, lodě i vrtulníky.

Pro některé představuje koňské maso tabu, pro jiné vyhledávanou lahůdku. Většina zákazníků vnímá koninu v poslední době spíše negativně. Pro koňské klobásy pana Stoczka si ale jezdí lidé z celého Polska.

Polákům vadí česká kritika namířená proti kvalitě polských potravin. Kauzy, jako byl například výskyt technické soli v některých potravinách dovezených z Polska, prý Češi přehánějí. Takové jednání zavání podle Poláků diskriminací. Jeden polský europoslanec už na to upozornil přímo v Bruselu.

Tradiční křížové cesty u římského Kolosea se zúčastnily tisíce věřících. Obřad, který připomíná poslední Ježíšovu cestu ke kříži, vedl poprvé papež František. V jeho závěru pak udělil apoštolské požehnání.

Severní Korea vstupuje do válečného stavu se sousední Jižní Koreou, oznámila to agentura KCNA. Prohlášení přichází den poté, co severokorejský komunistický vůdce Kim Čong-un vyhlásil bojovou pohotovost k útokům na americké vojenské základny v Jižní Koreji a Tichomoří.

Bosenský soud pro válečné zločiny odsoudil Černohorce Veselina Vlahoviće za zabití více než třiceti lidí, znásilnění třinácti žen a mučení civilistů ke 45 letům odnětí svobody.

Ruský prezident Vladimir Putin chce obnovit titul hrdina práce. Ocenění pro nejzdatnější pracovníky zavedl Stalin už v roce 1927, zrušeno bylo v 90. letech. Zahraniční agentury Putinovo rozhodnutí označují za další úlitbu velké části společnosti, tesknící po sovětských časech.

Řada obchodů a diskoték v Německu dnes zůstane zavřená. I když i v Německu je znát konzumní přístup k velikonočním svátkům, který dokumentují tuny čokoládových vajíček a zajíců, dnes je v zemi den volna, který by měl patřit rozjímání.

Sto miliard jüanů, tedy asi 320 miliard korun, chce Čína investovat do zlepšení ovzduší v Pekingu. Jeho stav je totiž alarmující a obyvatelé čínského hlavního města si o modré obloze často mohou nechat jen zdát. Mnozí lidé včetně cizinců proto uvažují o odstěhování.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov kritizoval vojenské akce západních zemí namířené proti Pchjongjangu. Podle něj jen zvyšují hrozbu eskalace napětí v oblasti Korejského poloostrova.

Policie České republiky údajně zadržela čtyři podezřelé v případu českého podnikatele, který byl unesen šestého března na jihu Francie. Případu se věnuje i francouzský list Nice-Matin, podle něhož česká strana požádala francouzskou policii o pomoc.

Zdravotní stav bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely se pomalu zlepšuje. Uvedl to prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma. Čtyřiadevadesátiletý Mandela má plicní infekci a od středy je v nemocnici. Podle prezidenta Zumy by se lidé neměli znepokojovat.

Židovské ženy z Varšavského ghetta se za války staly obětí nacistického vyvražďování, teď se ale přímo v Izraeli nesmějí jejich tváře objevit na stránkách některých časopisů. Slavnou fotografii z válečné Varšavy v Izraeli zveřejnil jeden náboženský týdeník. Tváře všech žen na fotografii ale rozmazal.

Severokorejské raketové základny jsou v pohotovosti. Jižní Korea tvrdí, že zaznamenala zvýšenou aktivitu především okolo raket středního a dlouhého doletu.

Bolest, krev a utrpení. Tak prožívají Velikonoce v některých částech světa, třeba na Filipínách. Tam se totiž každoročně právě v době velikonočních svátků stovky věřících vykupují za hříchy bičováním a ukřižováním. Stejně tak jako trpěl v minulosti Ježíš.

Nejen herec Antonio Banderas, ale také tisíce obyčejných Španělů se oddávají své oblíbené tradici – velikonočním procesím Semana Santa neboli Svatého týdne. Včera ve Španělsku přestalo pršet, a tak mohla velkolepá podívaná s podobiznami svatých naplno vystartovat do ulic měst.

Střelec z amerického Newtownu měl doma skutečný zbrojní arzenál. Vyplývá to z nově zveřejněných soudních dokumentů o masakru dětí ve škole v Connecticutu. Mladý zabiják tam loni v prosinci postřílel 20 dětí a 6 učitelek. Doma měl kromě zásobníků s tisíci náboji také samurajské meče.

Francie je zemí galantních mužů. Možná, ale nesmí jít o fotbal. Doslova skandál vyvolala slova generálního sekretáře fotbalového klubu Olympique Lyon, který poslal posluchačku k plotně a odmítl se s ní o fotbale bavit. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat.

Velký pátek uznává většina evropských zemí jako oficiální svátek. Mezi nimi i sousední Německo. Ústřední rada muslimů v této souvislosti navrhla, aby Německo zařadilo mezi oficiální svátky i dvě nejdůležitější islámské slavnosti.

Věřící v Polsku můžou dnes přijít ke zpovědi výjimečně i nad ránem. Takzvaná Noc zpovědí je možností, jak se před Velikonocemi vyhnout frontám v kostelech.

V Maďarsku pokračují předvelikonoční kontroly potravinových řetězců. Začaly před třemi týdny. Kontroloři letos zatím na žádný mimořádný „úlovek“ nenarazili. Přesto ale nařídili zlikvidovat tuny potravin, hlavně masa. Úřad pro bezpečnost potravin se soustředí na domácí i zahraniční výrobky, hlavně na sezonní velikonoční zboží.

Ve francouzském městě Nice zřejmě unesli českého podnikatele. Dvaasedmdesátiletý Čech zmizel na jihu Francie před třemi týdny. O případu teprve teď informovala agentura AFP, která potvrdila, že se na francouzskou policii obrátili s žádostí o pomoc čeští kolegové.

Bezvládí v Itálii pokračuje. Vůdci vítězné italské levice z únorových voleb Pieru Luigimu Bersanimu se totiž nepodařilo získat dostatečnou parlamentní podporu pro svou vládu. Večer by o tom měl informovat prezidenta Giorgia Napolitana.

Izrael zřídil na Golanských výšinách vojenskou polní ošetřovnu pro zraněné ze sousední Sýrie. Potvrdily to oficiální zdroje židovského státu, podle kterých jde reakci na přibývající počet Syřanů hledajících ošetření u izraelské armády.

Obyvatelé Kypru mohou znovu do tamních bank. Kvůli finanční krizi byly zavřené skoro dva týdny. Na výběry u přepážek ovšem platí přísná omezení, která mají zabránit úniku kapitálu. Otevření bank provázela mimořádná bezpečnostní opatření.

Ústecko a Karlovarsko přijdou o peníze z evropských fondů i kvůli ministerstvu financí. Českému rozhlasu to exkluzivně sdělila Evropská komise. Oba kraje musí z Regionálního operačního programu Severozápad kvůli chybám a podvodům dohromady vrátit zhruba dvě a půl miliardy korun.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector