Bolesti hlavy. Může to být migréna.

Bolesti hlavy. Může to být migréna.

  • MIGRÉNA
  • PharmDr. Tereza Holbová
  • Bolest hlavy patří mezi nejčastější neurologická onemocnění, přičemž s mírnou bolestí hlavy se setkal jistě každý z nás, u některých se vyskytuje pravidelně s různě silnou intenzitou.

Bolesti hlavy se dělí do dvou hlavních skupin – na primární bolesti hlavy a sekundární bolesti hlavy. Primární bolesti hlavy jsou ty, u nichž příčina vzniku není známa a nelze ji zobrazit pomocí CT, MR či jiné zobrazovací metody. Sekundární bolesti hlavy už mají konkrétní příčinu vzniku a může se jednat o cévní mozkovou příhodu, nádorové onemocnění mozku, meningitidu či dekompenzovanou hypertenzi, řadíme sem také bolesti hlavy způsobené úrazem hlavy a krční páteře. Z hlediska výskytu převažují výrazně benigní primární bolesti hlavy nad sekundárními. S rostoucím věkem přibývá výskyt sekundárních bolestí hlavy, zatímco primárních bolestí hlavy ubývá.

Mezi primární bolesti hlavy patří tenzní bolest hlavy, migréna a cluster headache a jiné trigeminové autonomní bolesti hlavy. Odlišení migrény od tenzní bolesti hlavy by mělo být snadné. Tenzní bolest hlavy se projevuje jako oboustranná, tupá až tlaková bolest mírné až střední intenzity.

Doprovodné příznaky jako je nauzea a zvracení chybí. Naopak u migrény bývá bolet hlavy jednostranná, pulzující a ostrá, střední až silné intenzity. Bolest je často doprovázena nauzeou a zvracením.

Cluster headache se vyznačují jednostrannými atakami velmi silné, šlehavé bolesti vyskytující se orbitálně či periorbitálně. Ataky bolesti jsou doprovázeny překrvením spojivky, slzením, otokem víčka, zrudnutím a zpocením tváře a kongescí nosní sliznice.

Bolesti jsou tak silné, že na rozdíl od migrény, která vyžaduje klidový režim, je pacient nucen vykonávat fyzickou aktivitu – snaží se bolest tzv. rozchodit.

Primární bolesti hlavy jsou pro pacienta zátěží, představují zhoršení kvality života, někdy znamenají výrazné omezení pracovní schopnosti, ale na druhou stranu nejsou život ohrožujícím stavem.

Velmi důležité je odlišit primární bolest hlavy od sekundární, která je způsobena strukturálním postižením mozku a může pacienta ohrozit na životě. Mezi varovné příznaky (tzv.

rudé praporky) patří náhle vzniklá bolest hlavy, kterou pacient dosud nezažil (zejména při tělesné námaze nebo v souvislosti s úrazem hlavy), nově vzniklá bolest u pacienta staršího 50 let nebo u pacienta s malignitou v anamnéze, narůstající bolest hlavy doprovázená horečkou nebo spavostí a v neposlední řadě je riziková přítomnost jakékoli neurologické ložiskové symptomatiky (paréza, epileptický záchvat, závratě). Při výskytu některého z výše uvedených příznaků je nutné okamžitě provést CT či MR, provést laboratorní vyšetření včetně vyšetření očního pozadí, popř. vyšetření mozkomíšního moku.

Migréna je záchvatovité onemocnění vyznačující se ataky pulzující bolesti střední až silné intenzity, jedná se o bolest hlavy typu hemikranie (postihující polovinu lebky). Někdy jsou bolesti hlavy oboustranné a občas střídají strany.

Místem maximálních bolestí je oblast temporo-orbitální, bolesti se mohou šířit do týlní oblasti a do šíje. Bolestivá ataka trvá přibližně 4 až 72 hodin, v případě déletrvající bolesti se jedná o status migrenosus.

Bolest bývá doprovázena typickými projevy jako je fotofobie, fonofobie, někdy se objevuje intolerance pachů (osmofobie). Pacienti s migrenózním záchvatem vyhledávají klidné, zatemnělé místo a vyhýbají se fyzické zátěži, ideální je poloha vsedě či vleže.

Dalšími doprovodnými příznaky jsou nauzea a zvracení, které udává až 80 % pacientů. Bolesti hlavy se objevují většinou v ranních hodinách, brzo po probuzení, někdy mohou pacienta vzbudit ze spánku.

Určitá část migreniků udává přítomnost prodromů, které předznamenávají nástup migrény (zhruba 24 hodin před migrenózním záchvatem). Může se jednat o projevy podrážděnosti, neklidu, euforie nebo naopak deprese, malátnosti a únavy, zvýšenou chuť k jídlu, poruchy výslovnosti, průjem a časté močení.

Známe řadu provokačních faktorů, které mohou ,,spustit,, migrenózní záchvat a to emoční vlivy (stres), dietní chyby (vynechání jídla, neúměrné množství), specifické potraviny (čokoláda, káva, alkohol, citrusy), změna spánkového režimu (vynechání nebo nadbytek spánku), hormonální vlivy (menstruace, antikoncepce, těhotenství), vlivy prostředí (světlo, cestování, cvičení, změna počasí), kouření.

Asi 20 % migreniků popisuje před nástupem samotného záchvatu výskyt aury, pak se jedná o migrénu s aurou. Aura je reverzibilní ložiskový neurologický příznak objevující se 60 až 5 minut před samotným záchvatem s délkou trvání nepřesahující 60 minut.

Může se rozvinout před začátkem bolesti, u některých pacientů se objevuje současně s počínající bolestí. Příznaky aury mohou být zrakové a senzitivní.

Nejběžnějším typem jsou zrakové projevy (rozmazané vidění, záblesky, barevné obrazce, výpadky zrakového pole), ze senzitivních projevů můžou pacienti pociťovat parestezii končetin či obličeje, méně často poruchy řeči. Může se objevit jediný příznak aury nebo kombinace senzitivní a zrakové aury.

Po odeznění migrenózního záchvatu nastává pozáchvatové období charakteristické únavou, sníženou výkonností, kdy pacient není schopen běžné denní aktivity často i den po odeznění záchvatu.

Migréna může být komplikována tzv. status migrenosus, což je prolongovaný záchvat migrény, při kterém trvá bolest hlavy déle než 72 hodin s léčbou i bez léčby. V tomto případě je pacient zcela vyčerpaný, schvácený, v důsledku opakovaného zvracení hrozí dehydratace a iontová dysbalance. Je indikována krátkodobá hospitalizace s parenterálním podáním léčiv.

Výjimečně se můžeme setkat s migrenózním infarktem, což je stav během kterého příznaky aury přetrvávají i po odeznění bolesti a pomocí CT či MR prokážeme ischemický infarkt v oblasti mozku odpovídající auře.

Další komplikací migrény může být chronická migréna. U chronické migrény je patrná vyšší četnost záchvatů, jejichž intenzita postupně klesá, zato frekvence se pomalu zvyšuje. Postupně mizí typické silné záchvaty bolesti, ale také se redukuje období, ve kterém jsou pacienti zcela bez bolesti. O chronické migréně hovoříme tehdy, pokud je frekvence záchvatů vyšší než 15 dní v měsíci.

V patogenezi migrény se uplatňuje celá řada mediátorů a neurosubstancí, které jsou zapojeny do systémů sloužících vnímání bolesti anebo do procesů regulace krevního průtoku v oblasti hlavy. Při migréně dochází k aktivaci tzv. trigeminovaskulárního komplexu, k vazodilataci drobných intrakraniálních cév a vzniku sterilního neurogenního zánětu.

Co se týče diagnostiky, neexistuje žádný klinický, laboratorní či diagnostický test, který by migrénu prokázal. Zobrazovací metody (CT, MR) nemají u migrény žádné charakteristické rysy, využívají se spíše k vyloučení jiné příčiny bolesti hlavy. Výsledky elektrofyziologických metod (EEG) jsou rovněž necharakteristické.

Pro stanovení diagnózy migrény se využívá důkladná anamnéza, dotazujeme se na první výskyt migrenózní bolesti, její charakter, frekvenci a intenzitu potíží, lokalizaci bolesti, a zjišťujeme přítomnost aury či prodromů.

Součástí dotazovaní je údaj o vyvolávajících faktorech záchvatu, už žen je častá souvislost s hormonálními vlivy (vazba na menstruační cyklus).

V terapii migrény rozlišujeme léčbu farmakologickou a nefarmakologickou.

Z nefarmakologické léčby se jedná o režimová opatření zahrnující vyhýbání se provokujícím faktorům, které mohou iniciovat vznik migrenózního záchvatu.

Také v průběhu rozvinutého záchvatu se doporučuje dodržovat režimová opatření, pokud to lze. Jedná se o pobyt v klidném, zatemněném prostředí, vsedě nebo vleže, vhodné jsou studené obklady hlavy.

Farmakologická léčba migrény je akutní a profylaktická. Cílem léčby je ukončit či zabránit migrenóznímu záchvatu a zlepšit kvalitu života pacientů trpících migrénou.

Pacienti, kteří prodělají tři a více středně těžkých až těžkých atak migrény za měsíc, jsou indikováni k profylaktické léčbě.

Profylaktická léčba se používá také tehdy, pokud je akutní léčba migrény kontraindikována nebo se akutní léčba záchvatu jeví jako neúčinná.

Akutní terapie migrény

V akutní léčbě jsou využívána analgetika v závislosti na intenzitě bolesti. Lehký migrenózní záchvat lze zvládat pomocí nesteroidních antiflogistik (NSAID) nebo analgetik-antipyretik. NSAID působí prostřednictvím inhibice cyklooxygenázy 1 a 2.

Díky inhibici cyklooxygenázy 2 působí analgeticky a antiflogisticky.

Blokádou cyklooxygenázy 1 dochází k potlačení tvorby prostaglandinů, které plní řadu fyziologických funkcí v oblasti gastroduodenální, ledvin a krevního srážení, čímž jsou dány jejich nežádoucí účinky (gastrotoxicita, nefrotoxicita a snížení koagulace).

Z NSAID jsou v léčbě mírného záchvatu účinná: kyselina acetylsalicylová (v dávce do 1000 mg), ibuprofen (200-800 mg), diklofenak (50-100 mg) a kyselina tolfenamová (200 mg). Z analgetik-antipyretik jsou doklady o účinnosti u paracetamolu (1000 mg) a metamizolu (1000 mg).

Výhodou podání těchto analgetik je absence nežádoucích účinků, kterými se vyznačují NSAID (gastrotoxicita, nefrotoxicita, kardiotoxicita), výhodou je také to, že neovlivňují krevní sráženlivost. Z těchto důvodů mohou být podávány u polymorbidních pacientů, pacientů s antiagregační léčbou (je však třeba dodržet doporučené dávkování) a u seniorů.

V případě nedostatečného účinku monokompozitních analgetik lze využít kombinované přípravky, které vedle analgetika (nejčastěji kyseliny acetylsalicylové a paracetamolu) obsahují kofein, kodein či propyfenazon. Pro současné potlačení nauzey a zvracení je výhodná kombinace s prokinetikem (metoklopramid, domperidon).

Prokinetika vykazují antiemetický efekt a kromě toho urychlují vyprazdňování žaludku a normalizují narušenou střevní peristaltiku.

Podávání kombinovaných analgetik by nemělo přesáhnout 10 dní v měsíci z důvodu možného rizika vývoje bolesti hlavy z jejich nadužívání.

U středně těžkého záchvatu migrény jsou doporučována specifická antimigrenika – triptany, a to v perorální formě. Triptany působí jako selektivní agonisté podtypů serotoninových receptorů 5-HT 1b a 5-HT 1d.

Budete mít zájem:  Duchovní příčiny bolesti hlavy

Prostřednictvím stimulace těchto receptorů navozují vazokonstrikci intrakraniálních cév a blokují uvolnění mediátorů zánětu z nervových trigeminálních zakončení.

V případě, že jsou triptany podány včas, dříve než dojde k plnému rozvinutí záchvatu, dokážou záchvat zastavit a omezit i jeho doprovodné příznaky jako je nauzea a zvracení. Pokud po podání triptanu nedojde k úlevě od bolesti, nedoporučuje se podat další dávku.

Pokud je však první dávka účinná a bolest ustoupí, ale po několika hodinách se záchvat znovu rozvine, lze podat další dávku triptanu. Nedoporučuje se podávat triptany v období aury, ale až po jejím odeznění. Kromě klasické migrény vykazují triptany účinnost při menstruační migréně a cluster headache. Naopak postrádají efekt při podání u tenzní bolesti hlavy.

Jednotlivé triptany se liší farmakokinetikou a tedy i rychlostí nástupu účinku a délkou trvání.

Triptany s krátkým poločasem (sumatriptan, eletriptan, zolmitriptan) se vyznačují rychlým nástupem účinku, což se však u některých pacientů může projevit výraznějšími nežádoucími účinky.

Novější lipofilnější triptany s delším poločasem (frovatriptan, naratriptan) mají pozvolnější nástup účinku, který však přetrvává delší dobu a jsou často pacienty lépe snášeny kvůli minimu nežádoucích účinků. U pacientů trpících nauzeou jsou vhodné rychle rozpustné tablety.

U těžkých migrenózních záchvatů jsou podávány triptany formou nosního spreje a injekce, doporučuje se i aplikace kyseliny valproové nebo solí kyseliny valproové intravenózně.

Pacienta je třeba poučit o nežádoucích účincích triptanů, zejména pak o hrudních příznacích (,,chest symptomes“), které se projevují jako pocity tepla a tlaku v oblasti hrudníku s možnou propagací do ramen, paží a krku.

Nepoučený pacient by tyto vedlejší účinky mohl považovat za srdeční příhodu.

Triptany jsou kontraindikovány u pacientů s dekompenzovanou hypertenzí, ischemickou chorobou srdeční, infarktem myokardu a cévní mozkovou příhodou v anamnéze, u těžkého selhání funkce jater a ledvin, relativní kontraindikací je gravidita. V laktaci lze využít

sumatriptan, měl by však být vyhrazen pro situaci, kdy léčba NSAID a paracetamolem není dostatečně účinná. S ostatními triptany je použití během laktace méně dokumentovaných zkušeností.

V minulých letech bylo využíváno neselektivní antimigrenikum dihydroergotamin, podávané v injekcích, čípcích nebo ve formě spreje. V současnosti tento lék není k dispozici. Sporadicky se ještě můžeme setkat s magistraliter připravovanými ergotaminovými čípky. Jejich použití však není doporučováno kvůli vysokému riziku rozvoje závislosti a vzniku tzv. ,,rebound headache,,.

Profylaktická léčba migrény

K profylaktické léčbě se uchylujeme při kontraindikaci akutní léčby, při její neúčinnosti, anebo pokud se u pacienta vyskytuje 3 a více záchvatů za měsíc. Cílem profylaktické léčby je snížení frekvence a délky trvání záchvatů a zmírnění intenzity bolesti alespoň o 50 %.

K profylaktické léčbě jsou indikovány antiepileptika, betablokátory, antidepresiva, blokátory kalciových kanálů, nesteroidní antiflogistika (NSAID) a magnezium. Ze skupiny antiepileptik je klinickými studiemi prokázána efektivita u kyseliny valproové a topiramátu, z betablokátorů metoprolol. Z antidepresiv je dokladován efekt amitriptylinu a venlafaxinu.

Z blokátorů kalciových kanálů je účinný flunarizin, z ekonomických důvodů se někdy dává přednost cinarizinu.

Lékem první volby jsou kyselina valproová a topiramát, metoprolol a flunarizin. Pokud jsou tyto léky neúčinné nebo je jejich podání kontraindikováno, jsou podávány léky druhé volby (amitriptylin, venlafaxin). Profylaktická léčba je zahajována monoterapií, profylaktika však lze kombinovat.

Délka profylaxe je 6 – 12 měsíců. Účinnost lze hodnotit nejdříve za 8 – 12 týdnů. Profylaktikum je voleno dle několika kritérií jako je věk pacienta, zdravotní stav a případné komorbidity.

U hypertonika je vhodné zvolit betablokátor, u pacienta s depresí a/nebo insomnií antidepresivum, u pacienta s dysrytmií na EEG valproát nebo topiramát.

V případě menstruační migrény je doporučeno periodické podávání NSAID (naproxen) nebo triptany (frovatriptan, naratriptan), možností je hormonální terapie. V těhotenství je bezpečné podávání magnezia, u rezistentních případů lze podat metoprolol.

literatura:

1. Vlček, J., Vytřísalová, M. a kol. Klinická Farmacie II. Praha, Grada publishing 2014.

2. Neumann, J. Migréna – diferenciální diagnostika a léčba. Med. pro praxi. 2010; 7(6a7):295-298.

3. Niedermayerová, I. Farmakologická léčba migrény a tenzní bolesti hlavy. Prakt. lékáren. 2010;6(3):126-129.

4. Marková, J., Skála, B. a kol. Bolesti hlavy. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha, Společnost všeobecného lékařství 2010.

5. Vachek, J., Tesař, V., Zakiyanov, O., Maxová, K. a kol. Farmakoterapie v těhotenství a při kojení. Praha, Maxdorf, 2013.

6. Remedia compendium, 4. vydání. Praha Remedia, 2009.

Po covidu mohou lidi trápit bolesti hlavy. U pacientů s migrénou bývají častější

Dopady ale nákaza koronavirem může mít i na lidi, kteří jinak migrénami netrpí. U osmdesáti procent pacientů, u nichž se objeví bolesti hlavy při covidu, mohou tyto příznaky až několik měsíců přetrvávat. Neznamená to ale nutně, že by se u nich rozvinula migréna. „Podle svých zkušeností mohu říct, že jsem při covidu i při podání vakcíny bolesti hlavy měl,“ říká Nežádal.

Nemusí se přitom jednat o malý problém. Podle odhadů, jež zveřejnil bývalý předseda sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti David Doležil, má tuto nemocí asi milion Čechů, 300 tisíc má více než pět záchvatů měsíčně, 50 tisíc trpí chronickou migrénou.

Přečíst článek ›

„Každá bolest hlavy ale není migréna,“ uvedla v té souvislostina nedávno lékařka Jolana Marková z Neurologické kliniky 3. Lékařské fakulty UK. Nemoc doprovází i celá řada dalších faktorů, například přecitlivělost na světlo, hluk, nevolnost, zvracení. Řada lidí při záchvatech má také průjem, je zmatená a dezorientovaná.

Pomoc telemedicíny

„Migréna je onemocnění, které člověka nezahubí, ale může vést k jeho invaliditě,“ říká Nežádal. Do budoucna podle něj může př léčbě hodně pomoci takzvaná telemedicína. To je situace, kdy pacient nejde za lékařem do ordinace, ale konzultuje s ním své problémy přes telefon či internet.

Přečíst článek ›

„Najít vhodnou léčbu migrény je někdy zdlouhavé. Důležité je být v péči správného lékaře – tím může být neurolog, praktik nebo specializované centrum. Telemedicína umí s tímhle pomoci. Odborník online poradí nebo poskytne druhý názor u komplikovaných případů,“ míní.

Upozorňuje v té souvislosti například na specializovanou poradnu pro lidi s migrénou, jež vznikla na webové adrese linkaomigrene.cz. Lidé tam mohou vyplnit dotazníky, podle nichž lékaři do 48 hodin vyhodnotí, zda opravdu mají migrénu a případně jaký typ a doporučí jim případně návštěvu lékaře.

Migréna

Pro migrénu jsou charakteristické ataky středně těžké nebo těžké bolesti, které se vyskytují nejčastěji v polovině hlavy, avšak strany se mohou střídat.

Bolest přichází většinou náhle, často během několika sekund až minut, má pulzující charakter a postižená osoba může pociťovat nevolnost a zvracení. Některým lidem vadí světlo, hluk i jakýkoliv pohyb.  V některých případech předchází tzv. aura.

  Jedná se o dobu, kdy ještě nebolí hlava, ale již na sobě pociťujeme nějaké příznaky. Může se jednat o závratě, černé skvrny v zorném poli tzv. skotomy nebo jiskřičky před očima (fosfeny).

Migréna nemá většinou dlouhé trvání, její průběh bývá nanejvýš několik hodin a často dochází ke střídání dalších bolestí hlavy. Typická je např. tenzní bolest hlavy, která není tak intenzivní a postihuje celou hlavu s maximálním v zátylku a oblasti čela. Zvuky ani světlo většinou nevadí a bolest se rozvíjí během dne.

Varovné příznaky

Zcela výjimečně se může při migréně objevit brnění jedné polovin obličeje a jedné končetiny, které může být doprovázeno také poruchou hybnosti. V některých případech se objeví porucha řeči. Tyto příznaky jsou však typické pro cévní mozkovou příhodu a z těchto důvodu je neodkladné vyhledat lékařskou pomoc.

Dlouhodobý problém

Migréna bývá dlouhodobým problémem, který trpí zejména ženy, ale ani muži nejsou výjimkou. Velmi často souvisí migréna s genetickými predispozicemi a dědí se zejména po matkách, babičkách apod.

Existuje také celá řada potravin, které mohou záchvaty migrény vyprovokovat. Patří zde především alkohol, čokoláda a ořechy. Měli bychom jíst pravidelně a alkohol konzumovat jen mírně, nekouřit a dobře spát.

Bylo zjištěno, že nejen nedostatek, ale také i nadbytek spánku má úzkou souvislost s rozvojem bolesti hlavy.

Spouštěče migrény

  • Pro jednoho může být spouštěčem migrény stres, pro druhého to může být více kořeněný oběd. Mezi nejčastější spouštěče migrény patří:
  • stres – může být doprovázen zvýšeným napětím v oblasti krku, hlavy a ramen,
  • potraviny – mezi rizikové potraviny patří tvrdý a zralý sýr, čokoláda, oříšky, kyselé zelí, kofein atd.
  • Hlad – mezi prevenci vzniku migrén patří pravidelná strava v malých dávkách a žádné hladovění,
  • Alkohol – pivo a víno se řadí mezi významné původce bolesti hlavy,
  • Poruchy spánku – změna spánkového rytmu ať už ve formě zkrácení nebo prodloužení,
  • Parfém – silná a intenzivní vůně, osvěžovače nebo aviváže,
  • Počasí – prudké a extrémní výkyvy počasí,
  • Kouření – patří k silným spouštěčům bolestí hlavy.

Změny krevní koncentrace

Podle odborníků se na vzniku bolesti hlavy podílí změny krevních koncentrací tzv. „vazodilatačních aminů“, což jsou chemické látky, které ovlivňují krevní cévy.

 Aminy jsou v krvi běžně přítomny, avšak jejich koncentraci může zvýšit konzumace určitého typu potravin, dochází k jejich vyplavení do krve v průběhu stresových situací, při snížení hladiny krevního cukru v době mezi jídly.

Někteří lidé mají nedostatek enzymu, který tyramin odbourává, takže, když tato jídla konzumují, dochází k hromadění tyraminu v krvi a spustí se řetězec reakcí, které vedou k migréně. Dále někteří nemocní s migrénou mají nedostatek enzymů, které odbourávají vazoaktivní aminy. To vysvětluje zhoršené potíží při výkyvech hormonů v krvi např.

při menstruaci nebo při užívání antikoncepce. Větší sklon k migrénám mají lidé trpící vysokým krevním tlakem nebo v důsledku úrazu hlavy. Záchvaty se mohou objevit při vzestupu soli a vody v těle. U dětí se někdy objevuje tzv. „břišní migréna“, která před dosažením dospělosti vymizí. 

Budete mít zájem:  Nepodceňujte babičky a vyšlete je do fitka

Fáze migrény

  •          Přichází pestrá paleta příznaků, která může trvat několik hodin výjimečně i nedéle. Dotyčná osoba se necítí dobře, objevuje se časté zívání, podrážděnost, únava až malátnost. Někdy má dotyčný chuť na určitý typ jídla nebo má zcela nezvyklý hlad. Tyto pocity se nazývají podromy a dávají signál, že v následujících 24 hodinách pravděpodobně dojde k záchvatu. Ten, kdo trpí záchvaty migrény opakovaně již pod těmito signály rozpozná přicházející záchvat.
  •          Asi u 20% osob trpících migrénou přichází tzv. aura, což se projevuje neostrým viděním, světelnými záblesky nebo jiskřením před očima. Ke vzácnějším typům aury patří krátce trvající jednostranné brnění nebo snížená citlivost obličeje, poruchy rovnováhy nebo porucha řeči.
  •          Dotyčný pociťuje silnou a pulzující bolest a ve většině případů to bývá na jedné straně hlavy. Často se objevuje pocit na zvracení (nauzea), světloplachost a přecitlivělost na hluk a pachy. V takovém případě se doporučuje být ve tmě a v klidu. Migréna nás limituje při vykonávání běžných činností a zhoršuje se při jakékoli zátěži.
  •          Dochází k uklidnění bolesti, ale cítíme se unaveni a bolí nás svaly a jsme ospalí.  V některých případech se tato fáze může projevovat naopak dobrou náladou a přílivem energie. 

Hormonální výkyvy

Existuje velké množství žen, u kterých se migréna spouští v období před menstruací.

Je to ovlivněno prudkou změnou hladiny hormonů v organismu, což bývá důvodem, proč se migrény objeví v pubertě, vymizí v menopauze a vyskytují se až třikrát častěji u žen než u mužů.

K vymizení migrény dojde zpravidla v období těhotenství, kdy jsou hormonální hladiny stabilní. Vyváženým jídelníčkem s dostatečným množstvím vlákniny s vyváženým poměrem minerálů a vitaminů lze dostat tyto záchvaty pod kontrolu.

Prevence migrény

Lékaři doporučují v rámci prevence vzniku migrén některou z forem doplňků. Mezi osvědčené prostředky patří např. hořčík, zinek, kalcium, vitaminy skupiny B a vitamin D a E.

Deficit hořčíku nebývá sice přímou příčinou migrény, ale jejím častým spouštěčem.

Nedostatek hořčíku vede ke křečovitému stažení cév a šíjového svalstva, přispívá k psychické nepohodě, únavě v průběhu dne a nespavosti.

Co přispívá ke vzniku migrény?

Pro léčbu migrény je důležité odstranit veškeré nevyváženosti, abychom předešli možným záchvatům. Odborníci doporučují dostatek spánku, tekutin, vyhýbat se rizikovým faktorům, jako je cigaretový kouř, stres, dráždivá jídla nebo pachy.

Dále bychom se měli vyhnout chronickému přetažení, které bývá častou příčinou zvýšeného napětí svalstva v oblasti hlavy, šíje a páteře. Mezi spouštěče migrény patří také pocity strachu, úzkosti nebo nadměrný psychický stres.

Boj s těmito faktory může být někdy složitější a trvá delší dobu než se podaří zharmonizovat psychiku.

Bolí vás hlava?

Bolestí hlavy trpí zhruba 20% osob různého věku a u žen se tyto potíže vyskytují   daleko častěji než u mužů. Za bolestmi hlavy se může ukrývat celá řada příčin od těch banálních až po ty vážnější.

Mezi nejzákladnější příčinu bolesti hlavy patří únava a dehydratace, dále se může jednat o důsledek alergie nebo o stavy spojené s náhlými výkyvy teplot. Za bolestmi hlavy se však může také ukrývat vážnější onemocnění, jakým je např. krvácení do mozku nebo problémy s ledvinami.

Bolest hlavy může také signalizovat poruchy oběhové soustavy nebo je důsledkem zánětu středního ucha. Migrenózní bolesti hlavy se projevují sužujícími bolestmi, postižený může také pociťovat nevolnost, úzkost nebo depresi.

Léčba 

Jedinec trpící migrénou by se měl poradit se svým lékařem o možnostech dlouhodobé léčby. Četnost záchvatů mohou pomoci snížit některé léky, avšak nejprve bychom mohli vyzkoušet i některé alternativní postupy (akupunkturu, změny stravy, fototerapii apod.) 

Působení bylin v prevenci i léčbě

Byliny jsou velmi dobrými pomocníky a nedílnou součástí léčby mnohých potíží. U potíží s migrenózními bolestmi hlavy jsou mezi doporučovanými bylinami např.:

  •          Řimbaba obecná – používají se čerstvé nebo sušené listy a obsahuje účinnou složku parthenolid, který blokuje chemické látky v mozku způsobující rozšíření krevních cév. Tuto bylinu by však neměly užívat gravidní a kojící ženy.
  •          Jinan dvoulaločný – extrakty z listu ovlivňují cévy a červené krvinky a zlepšují činnost krevního oběhu.
  •          Devětsil – jedná se o rostlinu, která v lidové medicíně již po staletí a používá se v prevenci proti migréně.

V rámci prevence se dále doporučují také např.: třezalka, zázvor, levandule nebo meduňka.

Působení aromaterapie

Při prevenci v léčbě migrény může být nápomocna také aromaterapie a některé éterické oleje můžeme použít k inhalaci, nebo masáži spánků, hlavy a obličeje. Mezi vhodné éterické oleje patří např.

: levandule, máta, heřmánek, eukalypt a andělika. Éterické oleje můžeme také použít ke koupelím.

Z doplňků stravy můžeme jako prevenci nebo součást léčby použít hořčík a vápník, omega – 3 mastné kyseliny a vitaminy skupiny B.

Kofein

Proti migréně a dalším typům bolesti hlavy může také pomoci kofein, který je obsažený v čaji, kávě nebo guaraně. V současnosti je na trhu celá řada doplňků stravy s obsahem bylin nebo kofeinu. U některých nemocných však kofein působí zcela opačně a může tedy zhoršovat nebo vyvolávat migrény.

Zažívání

Velmi důležité je zajištění pravidelného vyprazdňování. V porovnání s ze zdravými jedinci se u nemocných s migrénou daleko častěji vyskytuje zácpa.

Následkem může být vstřebávání škodlivin ze střev zpět do krevního řečiště se všemi důsledky, což může způsobovat bolesti hlavy, deprese a další poruchy. Základní prevencí zácpy je vyvážená, na vlákninu bohatá strava, dostatečné množství tekutin a pravidelný pohyb.

Důležité je také udržování optimální tělesné hmotnosti. Podváha i nadváha zvyšuje rizika migrén. Velmi dobré výsledky může také přinést detoxikace organismu.

Souvislost s krční páteří

Krční páteř představuje spojnici mezi hlavou a ostatními částmi těla. Často se u lidí, kteří mají problémy s krční páteří objevuje také porucha vidění, omezení pohybu nebo porucha slyšení. Bolesti šíje bývají často vyvolávány emočním nebo psychickým stresem, přetížením nebo mohou být způsobeny úrazem.

Často jsou doprovázeny bolestmi zad a ramen a omezením pohybu v postižené oblasti. Degenerativní kloubní změny v oblasti šíje vznikají velmi pomalu, často po padesátém roce věku. Může se jednat o následky vnějšího zranění nebo o svalové přetížení.

Po přesné diagnostice lze uvedené potíže odstranit pomoci léčebné masáže, měkkými mobilizačními technikami, elektroléčbou a rehabilitačním cvičením. Důležité je také dbát na správné držení těla a vhodnou ergonomii.

Vhodné cvičení

Bolestem v oblasti páteře nebo hlavy lze předejít pomocí správného cvičení, které napomáhá zdokonalit funkčnost svalů, šlach i vazů, kloubů, páteře a nervů a také vnitřních smyslových orgánů.

Cílem cvičení je zlepšit funkci krčních svalů, protáhnout zkrácené svaly a posílit svaly oslabené. Někdy se během cvičení může objevit fenomén lupnutí, což však ničemu nevadí, jedná se o naprosto běžný jev. Cvičení lze provádět také vsedě na židli nebo na zemi.

Důležité je cviky provádět správně a spojit je také s uvědomělým dýcháním.

Reflexní terapie a masáž

Při bolestech v zádech nebo hlavy mohou být velmi prospěšné masáže nebo cílená reflexní terapie. Vhodné jsou chladivé masážní krémy s kafrem nebo obklady. Na ploskách nohou i rukou se nachází velké množství reflexních bodů, které můžeme cíleně stimulovat, atak dochází k podpoře bolestivých míst a orgánů. Nejvhodnější je absolvovat v rámci léčení komplexní přístup a cvičit pravidelně.

Pohled psychosomatiky

S bolestmi hlavy souvisí také zvýšené nároky na sebe sama a sklony k perfekcionismu, které však nejsme schopni zcela ustát. Člověk má tak od sebe daleko více očekávání a klade na sebe nárok, které současně nenaplňuje. U lidí, které bolí hlava se často vyskytují obavy říkat věci, které se jim nelíbí.

Často mají  sklon jednat tak, aby s druhými nepřišli do konfliktu a chtějí, aby je druzí měli rádi, a to často i na úkor sebe sama. Bolest hlavy by nás měla stimulovat k tomu, abychom věnovali pozornost sobě samému a mysleli také na své vlastní potřeby. Z hlediska fyziologického působení vzniká bolest hlavy z napětí a stažení. Oblast v cévách se zužuje a rozpíná jinak, než má.

V této oblasti je také velmi důležitá kvalitní práce s emocemi a vlastní energií.

Jóga

Jógová cvičení velice prospívají našemu fyzickému a také psychickému tělu. Při cviční se provádějí různé sestava ásan a polohové skupiny, které jsou zaměřeny na různé specifické zdravotní problémy i orgány.

Budete mít zájem:  Fotogalerie: Melounové menu: chystejte cukr i sůl

Velkou předností cvičení je celkové zklidnění organismu a navození pocitu tak důležité relaxace. Relaxace nepředstavuje pouze stav uvolnění těla, ale jedná se o stav, kdy se tělo, emoce a mysl dostávají do vysokého stavu vědomé relaxace, což je velmi důležité.

Vlastní koncentrací a správných dýcháním se naše tělo pak dokáže lépe vyrovnat se zátěžovými a stresovými situacemi.

Způsobů, jak léčit migrénu, je řada, nemocní se však musejí svěřit lékaři

Přijít mají léky, které ulehčí těžkým pacientům

Urputná bolest hlavy, která může trvat hodiny, ale třeba i dny. Znemožňuje nejen práci, ale v podstatě jakoukoli běžnou činnost. Jedním slovem – migréna.

Pro ohromné množství lidí (zhruba desetinu populace) je to realita prožívaná stále znovu každý měsíc. Správně zvolená léčba může situaci nemocných zlepšit.

Lékaři mají k dispozici celou kaskádu léčebných možností na různě závažné typy migrény. Objevují se nové léky pro velmi těžké případy. 

Migréna není okrajová záležitost. Odhady počtu nemocných v ČR se různí, ale pravděpodobně jde o milion až 1,2 milionu lidí. Častěji nemoc postihuje ženy. „Jde o chronickou nemoc, která se projevuje atakami pulzující bolesti hlavy – často jen na jedné straně. Běžné jsou nevolnosti, zvracení, světloplachost.

Bolest může být skutečně velmi silná, paralyzující. Ataky trvají obvykle mezi 4 a 72 hodinami. Bolest může trvat i déle, ale potom už pacientův stav nazýváme jinak: status migrenosus,“ popisuje vedoucí centra pro diagnostiku a terapii bolestí hlavy a primářka Neurologické kliniky 3. LF a Thomayerovy nemocnice MUDr.

Jolana Marková, FEAN.  

Migrénu nelze přehlížet, jak se bohužel někdy děje – ať už přespříliš statečnými pacienty, kteří nechtějí obtěžovat lékaře „pouhou“ bolestí hlavy, nebo naopak neempatickými lidmi v okolí nemocného.

Velká část pacientů nejde nikdy k lékaři a jen užívá volně prodejné léky proti bolesti. Jejich časté užívání však může časem bolesti ještě zhoršit.

Začarovaný kruh se uzavře a dopad na život nemocného je potom drtivý. 

Fází „samoléčby“ a pomalého hledání cesty k rukám odborníků si prošla i zakladatelka projektu Migréna-help, Bc. Rýza Blažejovská, DiS. „Mám těžkou formu migrény, která se objevila relativně pozdě – kolem 25. roku života. Prvních osm let jsem si myslela, že nemoc sama překonám bez lékařů.

Jenže pak už to nešlo dál,“ vypráví mladá žena, která kvůli častým záchvatům migrény čelila potížím v pracovním životě. Nedávno se rozhodla založit projekt pro pomoc lidem postiženým migrénou, který se nyní slibně rozvíjí. Roste mu okruh sympatizantů i spolupracovníků, probíhají besedy a další formy osvěty.

  

Současné poznání není dokonalé. Jisté je, že migréna má genetický podklad. Jsou však známé i případy bez prokázané rodinné zátěže.  

„Migréna představuje významnou ekonomickou zátěž pro společnost, proto potřebujeme co nejefektivnější terapii. Vývoj nových léků v neurologii je obecně velmi bouřlivý – zmínit lze třeba probíhající revoluci v léčbě roztroušené sklerózy.

U léčby těžké migrény patří do nejnovější generace léků biologické přípravky, z nichž některé být v blízké době měly být dostupné i v ČR,“ sdělil výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr.

Jakub Dvořáček, MHA

Migrénu je tedy možné léčit. Jak konkrétně, to záleží na řadě faktorů, zejména na typu této velmi variabilní nemoci. „Klíčové je, jak moc bolest hlavy ovlivňuje běžné aktivity pacienta.

Pokud jen málo, lze bolest tlumit jednosložkovými analgetiky, například paracetamolem nebo kyselinou acetylsalicylovou, kombinovanými analgetiky nebo nesteroidními analgetiky, jako je například ibuprofen.

Pacient musí vědět o nežádoucích účincích na trávicí trakt při častém užití těchto léků,“ upozorňuje lékařka Jolana Marková. Na některá účinná léčiva bohužel může vznikat závislost. 

Silnějším kalibrem – pro pacienty, kterým běžná analgetika nestačí – jsou triptany. „Nejprve se sahá po triptanech užívaných ústně ve formě tablet. Dalšími formami jsou sprej nebo injekce.

Když ani tyto léky nezabírají dostatečně, zvažujeme zahájení profylaktické léčby ke snížení počtu atak,“ vysvětluje lékařka. Triptanů je k dispozici celá řada, s nejrůznějšími vlastnostmi.

Mnoho lidí je ale dostávat nesmí, kontraindikací je například stav po infarktu myokardu, vysoký krevní tlak… Omezené užití je také v těhotenství – chybí studie o bezpečnosti a etická pravidla nedovolují takové studie provést. 

U případů silné migrény se nasazují opět triptany a otevírá se také zmíněná možnost profylaxe. To je vlastně předcházení atakám, laicky by se dalo říci „prevence“. Když je nemocný na profylaktické léčbě, běžně může užívat přípravky pro léčbu akutní. 

„Pacienti s těžkou formou migrény by rozhodně měli zajít na konzultaci ke specialistovi. Rozhodně platí (a to nejen u těžkých případů): léčit včas, aby nedošlo k rozvinutí dlouhotrvajícího záchvatu, a také dostatečně razantně, aby bolest skutečně ustoupila a nevracela se,“ zdůrazňuje lékařka.  

Záchvat migrény mívá svůj jízdní řád – ataky se skládají z po sobě následujících fází: 

  • prodromální fáze 
  • aura 
  • bolest 
  • postdromální fáze  

Prodromální stadium popisuje více než polovina pacientů. Tato fáze je vysoce individuální, ale projevy jsou stabilní po celý život u každého jednotlivého nemocného. Prodromy mohou začínat 24 hodin až několik dní před vlastním záchvatem a symptomy se různí: od žízně, častého močení, spavosti až k euforii nebo depresi.  

Přibližně čtvrtina pacientů má před záchvatem bolesti auru (nejčastěji jde o poruchy vidění). Centrálně rozmazané vidění a rozpad okolních struktur, někdy s jasnými stříbrnými nebo zlatými okraji, může pacienta vyděsit.

Typické bývají výpadky zorného pole.  Je i řada vzácnějších forem, například aura doprovázená poruchou řeči.

Tři čtvrtiny z celkového počtu nemocných auru nezažijí, naopak jsou známy i případy aury bez následné bolesti hlavy, které připomínají tranzitorní ischemickou ataku. 

Počátek bolesti je mnohdy v oblasti krční páteře. Mylně může být pacient dlouhodobě bezúspěšně léčen pro blokádu krční páteře a léčba nepoznané migrény se tak opozdí i o několik let. Pulzující bolest s postupem záchvatu zesiluje. Migrenózní bolest se typicky zhoršuje při fyzické námaze, nemocný vyhledává klid a vyhýbá se podnětům.

Postdromální fázi charakterizuje únava, poruchy vnímání.  

Další onemocnění, kterými pacient s migrénou trpí, mohou komplikovat léčbu a průběh nemoci. 

Ruku v ruce s migrénou někdy jde epilepsie. Častější mohou být u pacientů i ischemické cévní mozkové příhody nebo roztroušená skleróza, z psychických poruch pak bipolární a úzkostná porucha. 

Alergická onemocnění – atopický ekzém, astma, potravinové alergie a senná rýma – mají u pacientů s migrénou také vyšší výskyt.   

Vědci zjistili, že pro rozvoj migrény je klíčový neuropeptid CGRP (z anglického calcitonin gene-related peptide), a ten se proto stal významným terapeutickým cílem při hledání vhodné léčby. Právě tento neuropeptid se uvolňuje v průběhu migrenózního záchvatu a je zodpovědný za uvolňování zánětlivých mediátorů. 

„Na základě znalosti o významu CGRP v patogenezi migrény vyvinuly farmaceutické společnosti monoklonální protilátky proti CGRP nebo proti receptoru CGRP. Jde zatím o čtyři biologické léky, které v blízké budoucnosti přinesou kvalitativní skok v profylaktické léčbě migrény.

Výsledky klinických studií prokázaly, že působí jak v léčbě, tak v prevenci migrény. Poprvé bude možný přechod od léčby symptomů k léčbě kauzální,“ uvádí Jakub Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Studie naznačují možnost snížení frekvence a zároveň i tíže atak u těžkých pacientů o 50 procent. 

První léčivé přípravky z této skupiny již byly schváleny k použití v EU. V ČR jsou dostupné jen při úhradě pacientem. „Zatím nejsou hrazené ze zdravotního pojištění. Vypadá to ale, že v dohledné době se dostanou do běžné praxe i u nás,“ uvedl Dvořáček. 

Pro vstup těchto léčiv do neurologické praxe bude nutné vyřešit několik otázek: 

  • Kdo bude moci léčbu předepsat (pouze neurolog, anebo i praktický lékař)? Půjde o léčbu vázanou pouze na specializovaná centra?
  • Komu bude léčba ze zdravotního pojištění hrazena?
  • Jak dlouho má být pacient léčen a kdy bude možné léčbu vysadit?  

Už z doby starověkého Egypta se dochovaly lebky s trepanací na třech místech se známkami svědčícími o tom, že ošetřený člověk přežil – a je pravděpodobné, že trepanace měla sloužit k léčbě bolesti hlavy. Královský otvírač lebek byl velmi vysoce postavenou osobou na společenském žebříčku.

Další metodou léčby bylo přikládání ryb schopných vygenerovat elektrický výboj. Egypťané však už znali i opium, které se používalo v léčbě bolesti až do začátku dvacátého století.

Kromě dalších přírodních i magických metod (bylinky, figurky krokodýlů) bylo oblíbenou kúrou přikládání pijavic a pouštění žilou. 

Kolem roku 1800 převládala režimová opatření – studený obklad, klid a spánek. Ve druhé polovině devatenáctého století nastoupila éra alkaloidů z námelu. 

Milníkem v léčbě bolesti je rok 1925, kdy byla syntetizována kyselina acetylsalicylová. Ta se stala důležitým lékem v mnoha indikacích včetně migrény. V devadesátých letech minulého století přišly na svět triptany a specifická antimigrenika. Nejnovějším trendem v novém tisíciletí jsou biologika.  

AIFP: Migréna  

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector