Čínský výrobce telekomunikační techniky Huawei loni zvýšil čistý zisk o 3,2 procenta na 64,6…
Americký výrobce sportovního oblečení, obuvi a doplňků Nike zažaloval společnost MSCHF z Brooklynu,…
Švédský prodejce oděvů H&M vykázal za první čtvrtletí svého finančního roku ztrátu před zdaněním v…
Developerská skupina CTP sídlící v Humpolci ohlašuje další ambiciózní plány. V úterý odkoupila…
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky…}
Činnost tuzemského průmyslového holdingu MTX Group míří různými směry. Skupina vyrábí díly pro…
Holding CZG – Česká zbrojovka Group SE (CZG) vykázal za loňský rok výnosy 6,8 miliardy korun….
Automobilka Tesla účtovala vybraným zákazníkům z jižní Kalifornie peníze za nákup nového…
Finanční ředitelka skupiny PPF Kateřina Jirásková nečeká, že se v souvislosti s úmrtím Petra…
Ve Zlíně mezi sebou v úterý soupeřila desítka nadějných tuzemských startupů. Odborná porota pod…
Řízení skupiny PPF se po nečekaném úmrtí Petra Kellnera ujme Ladislav Bartoníček. Ten je…
V průzkumu Svazu průmyslu z druhého březnového týdne mělo záchyt pod jedním procentem pozitivních…
Na pražské burze během pondělního rána výrazně klesají akcie operátora O2 a Monety Money Bank….
Po majoritním vlastníkovi PPF Petru Kellnerovi zůstává byznysové impérium sahající od bankovnictví…
Miliony hektarů lesů každý rok padnou kvůli sedmeru zemědělských komodit. Jestliže se firmy…
Letecká společnost Smartwings dostala úvěr ve výši 2 miliard korun se splatností šest let za účelem…
Průmyslový developer CTP Group, který působí převážně na českém trhu, vstoupil na akciovou burzu v…
Americká společnost Nike omezuje v poslední měsících dodávky zboží většině maloobchodníkům po celém…
V hlavní kategorii 19. ročníku soutěže Banka roku zvítězila Česká spořitelna. Její generální…
CPI Property Group, největší vlastník nemovitostí v České republice, plánuje snížit intenzitu emisí…
Počty naočkovaných se v Česku v posledních týdnech zlepšují i díky růstu velkých očkovacích center,…
Advertorial Nové logo, nová továrna a unikátní produkt k ozelenění střech. Česká společnost Dehtochema-TN se…
Česká developerská společnost CTP rozšiřuje svou síť skladovacích prostor na území Nizozemska. V…
Plzeňský minipivovar Purkmistr v době pandemie, kdy může mít otevřené jen výdejní okénko a e-shop,…
Premium Do léta musí členské státy EU propsat do svých zákonů směrnici, kvůli které budou internetové…
Vývoj pandemie to může ještě změnit, ale zatím se české podniky chystají spíš nabírat nové…
Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý v pondělí vystoupil s projevem k podnikatelům. Pro…
Podle Svazu průmyslu a dopravy nejsou ve firmách ohniska nákazy. Členské podniky při povinném…
Podle předběžných dat je ve firmách mezi jedním až dvěma procenty nakažených, tedy v řádu stovek…
Majitelé kolínské chemičky Draslovka schválili investici do nové strategie, chtějí vybudovat…
Zaměstnanci amerického internetového obchodu Amazon chtějí v Itálii 22. března zorganizovat…
Aktualizujeme Městský soud v Praze vyhlásil v rámci insolvenčního řízení úpadek společnosti České aerolinie (ČSA)…
Evropská komise v úterý představila ambiciózní cíl. Do deseti let chce stát za pětinou světové…
V zaměstnání 21 procent lidí se porušují opatření proti šíření koronaviru. Vyplývá to z průzkumu…
Z domova pracuje mnohem více lidí než před rokem, stále ale chybí legislativa, která by vyřešila…
Do konce roku uzavře filmová a zábavní společnost Walt Disney šedesát obchodů v Severní Americe,…
Létající kočka, skórující LeBron James a Trump, jehož si nikdo nevšímá… To jsou jen některé…
Bezplatná MHD – nástroj ke snížení emisí a hluku, nebo jen populistické gesto?
Hasselt v Belgii, Kiruna ve Švédsku, Frýdek – Místek v České republice, či Châteauroux, Aubagne a Castres ve Francii.
Na první pohled města od sebe naprosto odlišná, avšak minimálně jednoho společného jmenovatele mají – je jím poskytování bezplatné přepravy v městské hromadné dopravě.
Autobus ČSAD Frýdek-Místek na Dni bez autfoto: ČSAD Frýdek-Místek
Již téměř měsíc mohou využívat veřejnou dopravu zdarma i obyvatelé hlavního města Estonska. Právě Tallinn se totiž stal prvním evropským hlavním městem, který tento způsob přepravy zavedl.
Obyvatelé Tallinnu mohou od Nového roku cestovat místními tramvajemi, autobusy i trolejbusy bez jízdenek. Hromadnou dopravu jim hradí město. Každému, kdo chce výhody využívat, stačí přihlášení k trvalému pobytu v estonské metropoli či jejím okolí a zakoupení čipové karty, kterou prokazují, že jsou tallinnskými občany.
Ta stojí dvě eura. Kromě lidí, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu na území města, mohou bezplatnou přepravu využívat také studenti do 19 let věku (nezávisle na místě bydliště) a zdravotně postižené a další zvýhodněné skupiny.
Zvýšený zájem
Ve městě s cca 420 tisíci obyvateli cestovalo v posledních letech tamní MHD každý den zhruba jen pětina obyvatel, avšak dle získaných dat si čipovou kartu k 31. prosinci 2012 pořídilo již 150 tisíc lidí. Tallinn obsluhují 4 tramvajové linky, 8 trolejbusových a několik desítek autobusových linek.
Právě počet autobusů již musel tallinnský dopravce navýšit z důvodu enormního zájmu o bezplatnou MHD, avšak otázkou zůstává celkový technický stav vozového parku, který podle odpůrců této novinky není lichotivý a díky výpadkům příjmů z tržeb za MHD bude obnova vozového parku v nedohlednu.
Tallinnský starosta Edgar si od této novinky v MHD slibuje především snížení počtu přecpaných ulic, dopravních nehod a nečistot v ovzduší. Právě kvalita životního prostředí je pak klíčový argument v diskuzi s odpůrci bezplatné přepravy – studie ukázaly, že největším znečišťovatelem vzduchu v Tallinnu jsou automobily.
Méně emisí, méně hluku, méně aut
A jelikož se bude chtít Tallinn ucházet o titul Zelené město Evropy 2018, chce estonská metropole prostřednictvím MHD zdarma snížit počet aut ve městě a pomoci tak ovzduší.
Jaké jsou zkušenosti s bezplatnou MHD tam, kde již nějakou dobu tento způsob přepravy funguje? Pojďme si ukázat praktický příklad na moravskoslezském městě Frýdek – Místek, které má cca 58 tisíc obyvatel. Zde zvedli MHD zdarma 27. března 2011 na základě předvolebního slibu.
Ve Frýdku – Místku může o bezplatnou přepravu městskou hromadnou dopravou zažádat každý, kdo prokáže, že magistrátu města nic nedluží. Cestující si zažádá o zelenou čipovou kartu za 299 korun a za 1 korunu si zakoupí roční jízdenku. To je tedy významný rozdíl oproti podmínkám v Tallinnu, kde je umožnění bezplatné přepravy vázáno na trvalé bydliště.
Zkušenosti z ČR
Ke konci roku 2011 tuto službu využívalo již 9528 cestujících. „V roce 2010 bylo v rámci MHD přepraveno 3 801 633 cestujících. V roce 2011, kdy byla zavedena MHD zdarma, bylo přepraveno 4 435 186 cestujících, což je nárůst o 633.533, tj. o 16%.“ uvedl pro oficiální stránky města Frýdek – Místek vedoucí odboru dopravy Miroslav Hronovský.
Na webových stránkách mistekfrydek.cz prezentoval Ing. Jan Širc ze společnosti UDI Morava také propočet, který ukazuje, že při průměrném obsazení automobilu 1,4 osoby tak denně ubylo na silnicích ve městě asi 1600 aut. „To při průměrné denně najeté vzdálenosti 3,32 kilometru představuje úbytek CO2 zhruba ve výši 271 tun ročně.“
Městkou pokladnu však tato úleva vyšla přibližně na 25 milionů korun, které musely být dopravci uhrazeny za ušlý zisk. Opozice to politické reprezentaci města také patřičně vyčetla.
Ostravské pokusy
V Tallinnu tedy chtějí dosáhnout snížení počtu automobilů, což se však např. v moravskoslezské metropoli Ostravě, kde MHD zdarma mohli cestující také krátce využívat, nepodařilo.
Vyhláška, díky které během zimní sezóny 2010/2011 nepotřebovali cestující jízdenku v průběhu vyhlášené smogové regulace, byla ještě koncem roku 2011 zrušena, poněvadž dle závěrů hodnotícího týmu nepřinesla požadovaný efekt.
Aut ve městě sice během smogu mírně ubylo, ale ne v takové míře, aby vynaložených 20 milionů Kč z městské kasy na MHD zdarma přineslo výraznou úlevu dopravě a ovzduší ve městě.
Cesta kupředu?
Pokud je akce na bezplatnou MHD marketingově propracovaná a je pamatováno na to, jak dorovnat výpadek z tržeb za jízdné, může se jednat o jednoznačný přínos pro města jako Frýdek – Místek, kde chybí obchvat, nebo Tallinn, který trápí příliš vysoká hustota dopravy.
Města mohou využívání MHD zdarma podmínit bezdlužností cestujících nebo právě trvalým bydlištěm. Lze očekávat, že toto opatření přiměje Estonce, kteří dnes v hlavním městě žijí, ale formálně trvale nepobývají, aby si změnili bydliště. Město tak může na daních získat nové zdroje financí.
Jak snížit emise CO2 o 40 %? Město žádá o dotaci na aktualizaci Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima
3. března 2021
Zhruba polovinu nákladů z 2,1 milionu korun potřebných na aktualizaci Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima, organizaci osvětových akcí a koordinaci souvisejících aktivit by mohla pokrýt dotace z Národního programu Životní prostředí. Dalším cca milionem by se na projektu podílelo město. Podání žádosti o dotaci dnes schválili brněnští radní.
„V roce 2017 jsme se dobrovolně připojili k Paktu starostů a primátorů, což je sdružení více než devíti tisíc signatářů z řad místních a regionálních samospráv z 57 zemí světa. Tímto krokem se obce zavazují ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 40 %.
Brnu se zatím podařilo – od roku 2000, odkdy máme podrobné údaje o spotřebě paliv a energií a produkci emisí CO2 – emise snížit o 8 %.
Přispělo k tomu snižování energetické náročnosti budov, které zateplujeme, vyměňujeme jim okna, ale také obnova vozového parku DPMB, kde jednoznačně převažují bezemisní a nízkoemisní vozidla, nebo postupná výměna parovodů za horkovody,“
připomněla primátorka města Brna Markéta Vaňková.Každá signatářská obec musí do dvou let od přistoupení k Paktu vytvořit Akční plán pro udržitelnou energii a klima (tzv. SECAP).
V něm je analýza současného stavu i konkrétní kroky vedoucí k postupnému snižování zejména emisí CO2. Do dalších dvou let je potřeba akční plán zrevidovat.
S podrobnostmi o projektu se radní seznámili před třemi týdny (podrobněji viz tiskovou zprávu z 10. 2. 2021).
„SECAP vyhodnocuje nejen obecní sektor, ale také stav v sektoru dopravy, služeb a domácností. Právě ve dvou posledně jmenovaných jsou rezervy pro realizace opatření vedoucí ke snižování CO2 největší. K úspornějšímu chování motivujeme lidi pomocí kampaně Připrav Brno.
Na stejnojmenném webu najdou například 10 základních kroků, jak snížit svou uhlíkovou stopu, i různé aktuality z oblasti ekologie v Brně. Snažíme se občany podporovat také finančně pomocí ekodotací, kterými jim přispíváme třeba na vytvoření zelené střechy nebo zachytávání dešťovky.
Průměrný Evropan svým životním stylem vyprodukuje cca 7 tun CO2 ročně, v naší zemi jsou hodnoty nad průměrem a na hlavu připadá asi 9 tun ročně,“ podotkl první náměstek Petr Hladík.
Kampaň Připrav Brno se orientuje i na firmy. Ty zve k připojení se k Memorandu o dlouhodobé spolupráci na závazku statutárního města Brna k adaptaci na klimatické změny. Součástí výzvy je i výčet možných opatření, kterými mohou budoucí partneři Memorandum naplňovat.
Jde například o úpravy na budovách, využívání energií z obnovitelných zdrojů, snižování energetické náročnosti, efektivní využívání vody, rozšíření zeleně v okolí firem, ekologizace vozového parku a podobně.
Na druhou stranu mohou členové Memoranda očekávat od města podporu pro své plánované projekty, které povedou ke snižování emisí, a to jak technickou (pomoc s úvodním zhodnocením aktuálního stavu), konzultační (zajištění odborných konzultací s experty na konkrétní zamyšlená opatření), tak i finanční (například formou vhodných dotačních titulů) nebo propagační.
Celkové výdaje projektu aktualizovaného Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima se odhadují na 2,1 milionu Kč.
Ty budou využity na zpracování aktualizace, organizaci osvětových akcí a na zajištění koordinátora pro aktivity související s akčním plánem.
Předpokládá se, že by dotace mohla dosáhnout výše 1,137 milionu korun, zbytek by dofinancovalo město. Aktualizovaný plán chce mít město do léta.
Mgr. Radka LoukotováTiskové středisko MMBtel.: +420 542 172 471mobil: +420 773 183 511
e-mail: [email protected]
Brno chce snížit emise o pětinu. Jako první v republice
Město se přidalo k evropské iniciativě proti oteplování
Brno – Radnice v Brně hodlá jako první v republice snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o pětinu.
Brněnští radní souhlasí se záměrem, aby město přistoupilo k evropské Úmluvě starostů a primátorů, jejímž cílem je právě boj proti globálnímu oteplování. Součástí úmluvy je i dobrovolný závazek omezit za jedenáct let vypouštění oxidu uhličitého minimálně o dvacet procent.
„Brno je první město v České republice, které se k této iniciativě připojilo. Dali jsme jasně najevo, že nám není lhostejný stav životního prostředí,“ řekl primátor Roman Onderka.
Úmluvu už podepsalo bezmála pět set měst, například Heidelberg, Vídeň, Leeds nebo Kaunas. Mluvčí brněnské radnice Pavel Žára uvedl, že město má pro splnění dobrovolného závazku srovnatelné předpoklady jako německá či rakouská města.
„Energetická koncepce Brna, kterou město připravilo už dříve, uváděla možnosti úspor, které se k dvaceti procentům značně blížily,“ konstatoval Žára.
Zateplení i delší tramvajové linky
Brno vyprodukuje zhruba tři miliony tun oxidu uhličitého ročně. Přibližně jeden milion tun tvoří emise z podniků či domácností, asi 1,2 milionu tun z výroby elektřiny spotřebované ve městě a 0,8 milionů tun z dopravy.
Město už má vytipované oblasti, kde by mohlo skleníkové emise ušetřit. Patří mezi ně zateplování veřejných i soukromých domů, využívání obnovitelných zdrojů energie na ohřívání vody, úsporné veřejné osvětlení, zavedení mýta pro automobily, rozšíření tramvajových tratí i cyklostezek nebo společná výroba elektřiny a tepla ze zbytkového komunálního odpadu.
„Hlavní je, aby nezůstalo jen u slov,“ řekl Petr Machálek, ředitel ekologického Hnutí Duha, které brněnské rozhodnutí uvítalo. Podle Machálka může být Brno příkladem pro nejvyšší politické představitele, aby ochranu klimatu řešili na celostátní úrovni.
Hnutí Duha přitom nedávno vyzvalo k přijetí zákona, v němž by se Česko po britském vzoru zavázalo snižovat skleníkové emise o dvě procenta ročně. Akci Velká výzva už podpořil třeba exprezident Václav Havel.
Kolik to bude stát?
Brno zatím nezveřejnilo, kolik si omezování skleníkových emisí vyžádá peněz, respektive jaké budou investice a následné úspory.
Vedení brněnské radnice pouze uvedlo, že se to z dlouhodobého hlediska vyplatí. „Brno chce být na špici českých měst v oblasti efektivního nakládání s energiemi. Investice do energetických úspor a využívání čistých obnovitelných zdrojů se městu do budoucna vyplatí,“ řekl náměstek primátora Martin Ander.
„V době ekonomické krize je to nejlepší cesta, jak šetřit rozpočet a zároveň udržet pracovní místa,“ dodal Ander. S tím souhlasí i Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica.
„Je jasné, že opatření na ochranu klimatu – zateplování domů, instalace obnovitelných zdrojů energie, ale i další klimaticky relevantní zelené technologie mohou na dlouhou dobu nesmírně přispět k povzbuzení krizí zmítané ekonomiky,“ řekla Gaillyová.
Je vlastnění oblečení přežitek? H&M zkouší oděvy půjčovat a chce tím snížit emise z výroby
- ByznysEKO
- Prodejna na stockholmském náměstí Sergels Torg
- Foto: David Thunander
Není tajemstvím, že módní průmysl patří mezi největší znečišťovatele životního prostředí. Všechny ty asijské továrny, nonstop produkující obrovská kvanta oblečení, mají podle aliance United Nations do ovzduší vysílat více skleníkových plynů než mezinárodní doprava včetně letadel a rapidně během toho vysávají cenné zásoby vody a zdroje energie.
Značný podíl na tom má segment rychlé módy, který je u běžných zákazníků nejoblíbenější.
Za málo peněz totiž obdrží hodně muziky (zpravidla takové, která kopíruje styly prestižnějších značek), avšak nikdo z nich příliš neřeší, k jaké možné ekologické katastrofě přispívají.
Jen za minulý rok dosáhla takzvaná fast fashion tržní hodnoty okolo 35 miliard dolarů a ani letos nejeví známky možného zpomalení.
Jednou ze značek, která na poli rychlé módy také operuje, je oblíbený švédský řetězec H&M.
I ten si pochopitelně všímá rostoucího problému se spotřebou oblečení a reflektuje i fakt, že jen ve Spojených státech končí na skládkách až 85 procent kusů, které by se z většiny daly ještě používat.
I proto před nedávnem vyrukoval s novou studií popisující vizi cirkulární ekonomiky a nyní představuje podobný plán v praxi.
Ve své vlajkové, čerstvě zrekonstruované prodejně Sergels Torg, nacházející se ve švédském Stockholmu, spustil službu pro půjčování oblečení namísto jeho kupování. Koncept, který není v komerční módní sféře tolik zaběhlý, by měl být jednou z možných cest, jak plýtvání spojené s extrémním vytěžováním přírodních zdrojů částečně eliminovat. Nejprve se ale musí dobře vysvětlit zákazníkům.
Předplatit a vrátit
H&M pro své zákazníky nachystalo zcela nový nákupní zážitek.
Jakmile do dvoupatrové prodejny dorazí, cílem je, aby poznali, že nejde o obyčejnou pobočku, kde se budou „rvát“ o poslední kus oděvu správné velikosti a stát dlouhé fronty u pokladen. Naopak.
Vše má být vedeno ve velice pozitivním a přátelském duchu, který je dokonce doplňován o bar s občerstvením a kosmetické zázemí pro make-up, vlasy nebo nehty.
Jde tak především o místo, které si užijí v první řadě dámy, ale co se týče zmíněného formátu pro půjčování oblečení (na kterém to vše stojí), na své si mohou přijít i pánové. Stačí zaplatit 350 švédských korun, v přepočtu zhruba 850 korun.
K zapůjčení je zatím pouze ekologická kolekce oblečení
Foto: H&M
H&M uvádí, že tato částka platí jeden týden, což znamená, že v průběhu následujících sedmi dni je možné na prodejnu kdykoliv přijít, prokázat se a půjčit si další věci. Maximálně však do padesáti kusů a zatím pouze z ekologické kolekce Conscious Exclusive.
„Jsme opravdu nadšeni z toho, že můžeme zápůjčky vůbec poprvé nabídnout a inspirovat naše zákazníky, aby se na módu dívali cirkulárním okem. Oblečení v kolekci Conscious Exclusive je vyráběno výhradně z udržitelných materiálů, takže věříme, že je to skvělá příležitost pro start,“ komentuje Maria Östblom, ředitelka dámských designů oděvů v H&M.
Další dílek do udržitelné skládačky
Nový formát je zatím ve zkušební fázi a H&M se bude rozhodovat až po třech měsících, zda má něco takového smysl pro globální rozšíření. Týdenní „pronájem“ oblečení je totiž dost specifický a drtivá většina zákazníků na to momentálně není připravena, byť se stále více rozjíždí podobně fungující internetové platformy jako Vinted nebo Hurr Collective.
Pokud ovšem tato iniciativa vyjde a ukáže se jako provozuschopná, půjde o další důležitý krok švédské společnosti v boji proti nebezpečným dopadům rychlé módy na životní prostředí.
Také by měl přispět ke splnění dlouhodobého strategického plánu, v němž si H&M slibuje, že do roku 2040 bude pro výrobu „spotřebovávat“ více skleníkových plynů, než kolik jich reálně vyprodukuje (podobně jako třeba vodka od Air Co).
Součástí prodejny je i místo pro opravu oděvů
Foto: H&M
Brno chce snížit emise oxidu uhličitého o 40 %. Koupí třeba ekologické kotle do spalovny
Snížení emisí oxidu uhličitého v Brně bude město stát miliardy korun. Brněnští zastupitelé v úterý odsouhlasili plán udržitelné energetiky a klimatu.
To v praxi znamená, že do roku 2030 budou třeba městské firmy nebo hromadná doprava produkovat o 40 % méně plynu CO2 než nyní.
Nejdražší opatření
Jedna z největších investic do několika let bude pořízení třetího kotle na spalování komunálního odpadu ve svozové firmě SAKO. Ten má stát asi dvě miliardy korun. Další kotel, který městská firma pořídí, bude na spalování štěpky. Technologie umožní výrobu tepla a i elektřiny.
Za přístroj společnost zaplatí asi 800 milionů korun. Kde město dřevěnou štěpku na spalování vezme, to vysvětluje náměstek primátorky Petr Hladík z KDU-ČSL. „My máme dneska skoro 9 tisíc hektarů Lesů města Brna, z toho dokážeme uživit zhruba půlku.
Tu druhou budou mít pokryty dlouhodobými smlouvami ze soukromých lesů, z Lesů ČR, církevních lesů v okolí města Brna.“
Kotel na štěpku by měl být hotový v roce 2022. Třetí kotel na komunální odpad zřejmě o rok později. Tyto zdroje mají pomoct snížit množství spotřebovaného zemního plynu. Kromě toho vznikne taky stanice na výrobu bioplynu z odpadu produkovaného v gastronomii. Tedy ze svážených zbytků z restaurací a jídelen.
Zelené střechy a podpora elektromobility
Dále chce magistrát dosáhnout snížení emisí oxidu uhličitého a zlepší klimatu vznikem zelených střech, které budou město ochlazovat. Taky podporou fotovoltaiky, tedy solárních panelů na střechách, aby domy mohly být ideálně energeticky soběstačné. Další opatření se týkají dopravy.
Město bude víc podporovat elektromobilitu, tedy i kupovat elektrobusy nebo parciální trolejbusy s alternativním pohonem. A přibýt má taky víc autobusů na ekologičtější stlačený zemní plyn.
Těch po Brně zatím jezdí 160, což je zhruba polovina všech autobusů, které má Dopravní podnik města Brna.
Výtky opozice
Zavedení tohoto plánu kritizovalo třeba opoziční hnutí SPD. Zastupitel Ivan Fencl tvrdí, že podklady, ze kterých magistrátní úředníci při tvorbě plánu vycházeli, nejsou správné a vychází z hysterie, která podle nich doprovází globální oteplování.
„Například podpora fotovoltaiky na lokálních budovách se nám zamlouvá, tu bychom podpořili. V rozvoji elektromobility vidíme určitá úskalí z hlediska budování infrastruktury a rádi bychom hledali nějaké alternativy, které by se více zaměřily na vodík.
“
Výhrady mělo i opoziční hnutí ANO. Třeba k tomu, jestli se vůbec všechny investice zejména při nákupu nových kotlů vyplatí.
A jestli nejde jen o malou kapku v moři, která z hlediska celosvětového klimatického problému nic nezmění.
Dnes se k plánu magistrátu vyjádřila i brněnská Strana zelených, která oznámila, že aktuálně schválené kroky nestačí, že Brno musí vyhlásit stav klimatické nouze a navýšit požadavky na ochranu klimatu.