Roli v některých případech hrálo také příznivě nastavené zdanění, což je případ zejména vína v porovnání s jinými alkoholickými nápoji. Obecně se Češi dlouhodobě ve svém jídelníčku orientují na zdravější, méně kalorické pokrmy, takže z něj ustupuje třeba červené maso nebo zvěřina, zatímco růste spotřeba drůbežího nebo ryb.
Loňský růst spotřeby většiny druhů potraviny závěr souzní s údaji k meziročnímu vývoji maloobchodních tržeb v oblasti potravinářského zboží, které vzrostly ve stálých cenách o 2,1 procenta. Loni meziročně narůstaly také tržby v oblasti stravování a pohostinství, a to o 1,4 procenta ve stálých cenách.
Češi si tedy díky obecné ekonomické prosperitě, svižnému růstu mezd a své kupní síly loni dopřávali zvýšené množství většiny potravin. Byl opět patrný určitý posun ke způsobu stravování, které je typické pro oblast Středozemního moře.
Češi znatelně navýšili svoji spotřebu těstovin, meziročně o více než pět procent, přičemž o takřka tři procenta vzrostla spotřeba ryb.
Markantně vzrostla konzumace vína, a to o necelých pět procent, a minerálních vod, kde nárůst čítal dokonce třináct procent.
Méně než jednoprocentní meziroční nárůst nastal v případě piva a lihovin. Konzumaci vína evidentně nahrává také ten fakt, že je zatíženo nižší spotřební daní než pivo a zejména než lihoviny. Vláda přitom od příštího roku daňové postavení vína v porovnání s lihovinami dále zvýhodní zvýšením spotřební daně právě na „tvrdý alkohol“.
Zásadní výjimku potvrzující pravidlo představovala loni zelenina, jejíž spotřeba v hodnotě čerstvé meziročně klesla o více než jedno procento.
Češi sice stále očividněji dbají na zdravou výživu, o čemž svědčí zmíněný posun blíž ke středomořskému, či dokonce přímo francouzskému způsobu stravování, avšak v případě zeleniny a brambor jim loni do cesty vstoupila jejich vyšší cena, patrná zejména v druhé půli roku.
Tu způsobila špatná úroda, zapříčiněná prakticky celoevropskou vlnou veder a suchého a teplého počasí. Loňský teplý rok ale naopak svědčil řadě druhů ovoce, jehož příznivá cena tak Čechy motivovala k vyšší konzumaci zejména ovoce mírného pásma, jako jsou jablka, hrušky či švestky, jehož vzrostla o bezmála šest procent.
Loňské zvýšení spotřeby másla, meziročně o dvě procenta, souvisí s odezněním „máselné krize“ druhé půle roku 2017 a následným poklesem cen.
Odeznění způsobila ztráta růstové dynamiky čínského hospodářství, jehož rostoucí poptávka po mléčných produktech či smetaně vedla v roce 2017 k citelnému růstu ceny másla na mezinárodních trzích.
Za loňským růstem spotřeby vajec v ČR, meziročně o 3,5 procenta, stojí odeznění takzvané fipronilové aféry a související pokles cen. Fipronilová aféra propukla v létě roku 2017, kdy se v několika evropských zemích objevila vejce obsahující toxický fipronil, načež musely být rozsáhle vybíjeny chovy nosnic.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
Při výběru dodavatele energií je pro Čechy nepochybně jedním z rozhodujících faktorů cena. Odborníci však zejména u méně známých dodavatelů doporučují sledovat, jak taková firma jedná se svými zákazníky, kolik má …
Velikonoce roku 2021 budou podobně jako ty loňské poznamenány pandemickou situací, což jim patrně poněkud ubere na tradičním půvabu. Čechy může těšit ale aspoň to, že nákupní košík složený z klasických velikonočních …
V důsledku rozsáhlého únorového blackoutu v Texasu se strhla vlna varování jak před obnovitelnými zdroji energie, tak před odběrem elektřiny za spotové ceny. Data ale ukazují, že ani z jednoho český spotřebitel …
Načíst další Došli jste až na konec! Čechy čeká drahé jaro. Už nyní přitom dochází k největšímu zdražování za posledních skoro osm let. Od zítřka navíc zdražují cigarety. Spotřební daň z krabičky stoupne ze dne na den o deset až třináct korun. Zdražení …
Jeden z největších finančních skandálů v dějinách Německa má dopad i na mnohé Čechy – nemohou platit svými kartami. Platební karty vydávané společností Wirecard jsou totiž od včerejška blokovány. Společnost je po …
Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Načíst další Došli jste až na konec! Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své včera zveřejněné prognóze předpokládá, česká ekonomika letos poroste o 4,2 procenta, v roce 2022 pak o 4,3 procenta. Přitom neočekává žádný výrazný nárůst míry nezaměstnanosti. …
Snad z důvodu poklidu Velikonočního pondělí si česká média výrazněji nepovšimla slov americké ministryně financí Janet Yellenové. Ta oznámila záměr americké administrativy prosadit celosvětově závaznou spodní …
Hospodářská krize způsobená pandemií covid-19 měla přinést krachy firem a růst platební neschopnosti v celé eurozóně. Loni však překvapivě došlo k poklesu úpadků firem ve všech hlavních evropských ekonomikách. V …
Načíst další Došli jste až na konec!
Na jihu Čech je dvakrát více případů encefalitidy než loni
V Jihočeském kraji je ve srovnání s loňskem dvakrát více případů onemocnění klíšťovou encefalitidou. Hygienici jich evidují 44, což je o 22 nemocných více než loni touto dobou. Klíšťatům vyhovuje aktuální počasí – teplo a vlhko.
ČTK to řekla ředitelka českobudějovické krajské hygienické stanice Květoslava Kotrbová. Údaje jsou platné ke konci minulého týdne, během kterého přibylo podle evidencí hygieniků pět nových nahlášených a potvrzených případů onemocnění. Za toto léto jde o největší přírůstek.
Nejvíce potvrzených případů – celkem 12, evidují na Strakonicku. „Jedenáct je v okrese Český Krumlov a 10 na Táborsku. Žádný případ onemocnění klíšťovou encefalitidou se zatím neobjevil na Jindřichohradecku,“ uvedla Kotrbová.
Pokud jde o relativní výskyt, což je počet onemocnění přepočtený na 100.000 obyvatel daného okresu, nejvyšší výskyt registrují hygienici na Českokrumlovsku – 18, na Strakonicku je to 17 a na Táborsku 9,7. „Zbývající okresy jsou pod průměrem kraje, který činí 6,9 na 100.000 obyvatel,“ uvedla Kotrbová.
U druhého nejvážnějšího onemocnění přenášeného klíšťaty, kterou je lymská borelióza, evidovali hygienici v Jihočeském kraji celkem 85 případů nahlášených a potvrzených onemocnění. „To je o 15 více než vloni. Celkem 22, což je nejvíc z celého kraje, hlásí okres České Budějovice, 21 okres Jindřichův Hradec a 20 okres Tábor, nejnižší výskyt (tři) je tradičně na Strakonicku,“ uvedla Kotrbová.
Podle ní současný charakter počasí klíšťatům vyhovuje. „K jejich aktivitě přispívá vlhké a teplé prostředí,“ uvedla. Při pobytu v přírodě, v lese nebo na březích vodních ploch je podle ní nutné dbát na prevenci.
„Ta začíná správným oblečením pokud možno světlé barvy a s dlouhými rukávy i nohavicemi a pevnými vyššími botami. Samozřejmé je i používání vhodných repelentů,“ dodala. Po návratu z přírody hygienici doporučují se okamžitě a pečlivě prohlédnout a také se převléci, a to včetně spodního prádla.
„Čím dříve klíště objevíte, tím se riziko přisátí či přenosu infekce snižuje,“ uzavřela Kotrbová.
Národ sobě. Češi před Vánoci nakupují více tuzemských výrobků než loni
České Vánoce
2 minuty čtení
Češi v pandemii pomáhají lokálním výrobcům a producentům. Minimálně tomu nasvědčují značně zvýšené předvánoční prodeje tuzemského zboží. Podnikatelé místy evidují nárůst tržeb až o stovky procent.
Krásným příkladem budiž jeden z nejviditelnějších domácích byznysových příběhů letošního roku – Vasky. O ručně šité kožené boty Václava Staňka je v posledních měsících takový zájem, že online objednávky s garancí doručení do Vánoc zastavil již měsíc před Štědrým dnem.
Mladý obuvník ze Zlína, který je přirovnáván ke slavnějšímu městskému rodákovi Tomáši Baťovi, v nedávném rozhovoru pro Forbes popisoval, že každý den prodá boty za více než milion korun. Celkem by se jeho tržby za letošek měly zastavit někde kolem 140 milionů, což by znamenalo o 300 procent vyšší obrat než loni.
Totožnou zkušenost má i firma Bagind, v níž Staněk rovněž drží podíl. Výrobce kožených batohů a peněženek, kterého založil dobrodruh Lukáš Matějček, eviduje tento rok dokonce 400procentní meziroční nárůst prodeje.
„Náš cílový zákazník se víc než kdy jindy velice rychle adaptoval na momentální situaci. Bylo pro nás proto extrémně důležité držet krok s trendem a připravit mu ideální online prostředí. I díky tomu ale rosteme,“ říká šéf Bagindu Matějček.
Mnohonásobně vyšší poptávka s sebou nese ale i náhlé komplikace ve výrobě nebo ve spolupráci s dodavateli. To v posledních měsících pocítila třeba Alžběta Ježková. I proto podnikatelce prodávající pod značkou BJEŽ sportovní čelenky, které nepadají, způsobila zavedená opatření nejprve ztráty.
V konečném součtu ale letos očekává podstatně vyšší tržby než loni, kdy dosáhla třímilionového obratu.
„Naši věrní i noví zákazníci nám vyjadřují svou podporu – nejen objednávkami, ale i na sociálních sítích. My se zákazníky opravdu aktivně a osobně komunikujeme a je opravdu znát, že oceňují, že za značkou stojí skuteční lidé,“ těší Ježkovou. „Možná i kvůli tomu chtějí malou českou firmu podpořit.“
Výrazného nárůstu v prodejích českého zboží si všímá mimo jiné i největší tuzemský zážitkový portál Slevomat. Podle jeho ředitele Ladislava Veselého vzrostly nákupy během druhé vlny pandemie o čtyřicet procent ve srovnání s předchozím rokem.„Prodejní data ukazují, že zákazníci jsou k lokálním výrobcům solidární a snaží se je nákupem podpořit,“ říká Veselý.
I v roce covidu byli Češi štědřejší než loni. Darovali miliony
Rozhovor se spoluzakladatelem Dobrého anděla Petrem Sýkorou. (Video: Anita Plasová)
Rok 2020 se nesl ve znamení covidu. Dárců ale neubylo, naopak, byli štědřejší než loni. Jen přes nadaci Dobrý anděl darovali více než 300 milionů korun.
„Přestože nemáme ještě všechna data, tak Češi byli letos nepochybně štědřejší než v roce předchozím a je to něco, co můžeme pozorovat posledních 6 až 10 let nejen v Dobrém andělovi,“ popisuje rok 2020 spoluzakladatel nadace Dobrý anděl Petr Sýkora.
Tato nadace propojuje drobné dárce a potřebné. Zakládá si na tom, že všechny peníze nahromaděné na jednom bankovním účtu vždy první pracovní den v měsíci rovnoměrně rozdělí mezi všechny rodiny, které splňují předem dané podmínky. Dárci pak vidí, komu jejich peníze pomohly. Podpora není nárazová, ale pravidelná.
Založili ji Petr Sýkora, Jan Černý a Andrej Kiska.
Funguje od 8. listopadu 2011.
Má přes 130 tisíc Dobrých andělů (pravidelných dárců).
Rodinám rozdělila 1,4 miliardy korun.
„Dobří andělé pomáhají v zásadě třem typům rodin. Tam, kde je jeden z rodičů onkologicky nemocný, to je asi čtvrtina všech případů.
Dále jsou to onkologicky nemocné děti, to je asi 15 procent, a ten zbytek jsou rodiny, kde dítě trpí jiným vážným dlouhodobým onemocněním – chronickým selháním orgánů, cystickou fibrózou a dalšími.
Často jsou to onemocnění kombinovaná a vzácná,“ popisuje Petr Sýkora, kam finance nejčastěji směřují.
Vybrané peníze přitom nemusí být velké sumy, díky pravidelnosti pomohou i menší částky, které putují ze sta procent rodinám. Provoz nadace je financován z jiného rozpočtu.
„Dobří andělé přispívají v průměru asi 296 korunami, většina z nich jsou drobní dárci a obvykle přispívají jednou měsíčně. Celková částka, kterou Dobří andělé přispívají, je asi 25 milionů korun měsíčně, tudíž letos to bude přes 300 milionů korun. Je to o zhruba 15 procent více než v loňském roce, navzdory tomu, co se děje,“ dodává přesná čísla Petr Sýkora.
Dárci navíc ani tento rok neubyli, naopak se, možná trochu překvapivě, jejich počet rozrostl. V příštích letech by však mohlo být složitější financování provozu nadace.
„Dobří andělé zatím neubývají, naopak každý rok přibývají, a to i letos. Což bych na jaře nečekal a neplánoval. Co se týče podnikatelů a velkých dárců, tak tam je situace složitější.
Tím, že Dobrý anděl rozděluje všechny peníze od dárců, tak má oddělené financování provozu – a to právě financují zakladatelé a podnikatelé. A ne všichni si letos mohli dovolit přispět na provoz.
Naštěstí máme i díky nim rezervy, takže krátkodobě se nic neděje,“ říká v rozhovoru Sýkora.
Narodil se 9. května 1974 v Praze.
- V roce 1993 založil s Janem Černým společnost Papirius, dodavatelskou firmu na kancelářské potřeby.
- Začali jako studenti, první dodávky papíru nosili zákazníkům v batohu.
- V roce 2006 společnost prodali americké firmě Office Depot, pro kterou ještě několik let oba pracovali.
- V roce 2015 získal Petr Sýkora za zásluhy o udržení a rozvoj celospolečenských hodnot Cenu Arnošta Lustiga.
Provoz Dobrého anděla tak epidemie covidu-19 zatím příliš nezasáhla, ovlivnila ale rodiny, kterým se snažila nadace pomoci alespoň distribucí roušek, dezinfekce a poskytováním kvalitních informací. Pandemie také dala vzniknout novým charitativním projektům, těch podle Petra Sýkory není nikdy dost.
„Nových podniků a podnikatelů není nikdy dost a podobně je to i s oblastmi charitativními a filantropickými. Společenská potřeba je vždy obrovská. Buď se spojí příbuzní, rodina, přátelé, což bych řekl, že je vždy základ, nebo tu skulinku vyplní nějaká charita či nadace. A až na posledním místě bych spoléhal na stát,“ říká Sýkora.
Při darování podle něj není třeba se tolik bát ani u nových projektů. „Pokud většina z nás dá stovku nebo dvě, tak je to, jako když si zajdeme dát oběd do restaurace a také tomu nevěnujeme tolik pozornosti, jestli si dáme toto nebo něco jiného. Takže já myslím, že je dobré se s projektem seznámit a pak to vyzkoušet. Dávání a pomáhání není tak složité, jak se na první pohled zdá.“
V příštím roce Dobrý anděl žádné výrazné změny neplánuje. Chce i nadále propojovat rodiny, které pravidelnou finanční pomoc potřebují, s drobnými dárci. Díky principu, na kterém Dobrý anděl funguje, pomáhá každý halíř.
„Průměrný dar nepublikujeme příliš často, ne protože by byl tajný, je veřejně dostupný na internetu, ale my nechceme Dobré anděly navádět, protože pro každého je jiná částka přiměřená a každý má jiné možnosti,“ uzavírá Petr Sýkora z nadace Dobrý anděl.
Na letní dovolené bylo letos méně Čechů než loni, mohl za to koronavirus
Na letní dovolenou v letošním roce vyrazilo 63 procent dospělých Čechů, což bylo o 14 procentních bodů méně než v loňském roce. Na 73 procent Čechů ji přitom strávilo v ČR, zatímco v loňském roce to nebyla ani polovina.
Vyplývá to z průzkumu, který společnost Perfect Crowd uskutečnila pro úvěrovou firmu Home Credit koncem srpna. Hlavními důvody byly jak obava z nákazy koronavirem a menší nabídka vzdálenějších destinací, tak také strach lidí spojený s nastupující krizí.
Ti, kteří se přesto rozhodli strávit letošní letní dovolenou v zahraničí, vyrazili nejčastěji do Chorvatska a na Slovensko.
Kvůli koronaviru měli Češi omezenou volbu, kam jet na dovolenou, často se ještě v průběhu léta měnily podmínky, za jakých se do dané destinace mohlo přicestovat.
Lidé buď vraceli na poslední chvíli nakoupené zájezdy, nebo se naopak rozhodovali pár dní před dovolenou, jakou destinaci zvolit.
Devět z deseti respondentů odpovědělo, že celkové náklady na jejich letní dovolenou byly do 30 tisíc korun. Drtivá většina dovolenou financovala z úspor nebo z běžné výplaty. Jednotky procent lidí si na dovolenou půjčovali, například od příbuzných nebo kamarádů. Pouhá dvě procenta si vzalo na výdaje na dovolenou komerční půjčku buď od banky nebo nebankovního poskytovatele.
„Češi se v letních měsících zachovali rozumně a naprostá většina z nich si na dovolenou nepůjčovala. Snažíme se vždy klienty poučovat, že dovolená není výdaj, kvůli kterému se má zadlužit.
Po půjčce lze sáhnout, pokud se například rozbije pračka nebo je potřeba krátkodobě překonat negativní cash flow.
Mělo by jít o nezbytné výdaje, obecně na dárky nebo dovolené, tedy na zbytné věci, si raději nepůjčovat,“ uvedl finanční ombudsman klientů Home Credit Miroslav Zborovský.
Lidé cestovali hlavně po Česku
Více než polovina lidí utratila za letošní dovolenou méně peněz ve srovnání s loňským rokem. Třetina dokonce uvedla, že výrazně méně. Tady se podle průzkumu jednoznačně projevila jednak obava z nákazy, menší nabídka vzdálenějších destinací, ale i strach lidí spojený s nastupující krizí.
Právě kvůli obavám z nákazy nejelo do zahraničí 40 procent respondentů, což také uvedli jako hlavní důvod, proč za dovolenou ušetřili. Na 22 procent dotázaných raději omezilo výdaje na dovolenou kvůli strachu ze ztráty zaměstnání nebo ze snížení příjmů. U 12 procent lidí se již nižší příjmy kvůli koronaviru projevily, ať už kvůli ztrátě zaměstnání, nebo menšímu měsíčního výdělku.
Tři lidé z deseti berou ušetřené peníze z letošní dovolené jako potřebnou finanční rezervu. Na 42 procent je vloží do vybavení domácnosti nebo rekonstrukce. Polovina respondentů uvedla, že by s omezením cestování do zahraničí i v roce 2021 měla problém, ale až 42 procentům lidí by to vůbec nevadilo.
Češi si oblíbili zdravá a snadná jídla
Češi jsou pohodlnější, nechce se jim vařit, ale žít chtějí zdravě a levně. To vyplývá z průzkumu nákupů u českých obchodních řetězců a menších obchodníků, který uskutečnila agentura ACNielsen.Z průzkumu vyplývá, že nejvíce roste prodej jogurtů, jogurtových, sójových a ovocných nápojů či müsli tyčinek.
Více také pijeme, loni se kupovalo hodně vody bez bublinek, ovocných džusů a sportovních a energetických nápojů, ale i vína. Češi tak sledují stejné trendy, jaké panují v ostatních zemích Evropy či v USA. Agentura udělala průzkum mezi obchodníky v 59 zemích světa a sledovala na 90 kategorií potravin a nápojů.
I Češi už si oblíbili mraženou pizzu
Čas strávený v práci nebo v posilovnách chybí na přípravu oběda či večeře. I proto je daleko populárnější kupovat už připravená chlazená nebo mražená jídla. Například prodej mražené pizzy vloni stoupl o osm procent.
Stejně oblíbené jsou i rychlé svačiny jako müsli tyčinky a jogurtové nápoje.Práci si ulehčují také maminky s dětmi. Po jednorázových plenkách dále objevují větší výběr v připraveném dětském jídle ve skleničkách a více druhů dětských kaší. Prodej obojího se vloni zvedl zhruba o desetinu.
„Jde o inovace. Určitě jste si všimli, že je nyní v obchodech daleko více jídla pro děti, objevují se baby sušenky, pití a čaje pro kojence, jídla, jež dříve nebyla. Pohodlí pak vítězí,“ popisuje Jaroslav Samek z agentury ACNielsen.
„Pozorujeme, jak k nám přicházejí trendy ze Západu. Je zvýšený zájem o ovoce a zeleninu, zákazníci kladou větší důraz na zdravý styl a od tradičních výrobků přecházejí k výrobkům zdravé výživy (nízkotučné jogurty, mléka),“ souhlasí s výsledky průzkumu Martina Čermáková z obchodního řetězce Tesco. „Také jsou čím dál vytíženější a s tím roste zájem o polotovary a hotová jídla,“ dodává.
Dietě propadli i výrobci
Kromě agentury a obchodníků nový zdravý styl potvrzují odborníci na výživu. „Lidé se více zajímají třeba o to, jak vybírat jídlo v supermarketech.
Nedávno u mě byla rodina, jejíž členové mají nadváhu a potřebovali poskládat zdravěji a lehčeji jídelníček.
Ve Spojených státech je takový přístup běžný,“ popisuje Pavlína Kroužková z pražského dietologického centra, která si soukromou praxi otevřela před rokem.
Nejen zákazníci, ale dokonce i sami výrobci se chytají za nos. Například americký výrobce potravin Kraft Foods omezí výrobu nezdravých pochoutek pro děti, které vedou k obezitě.Zároveň s tím zastaví reklamy na velmi kalorické, mastné a příliš slané výrobky pro děti do 12 let. Ponoukla ho k tomu kampaň proti obezitě. V USA jsou obézní asi dvě třetiny dospělých a 15 procent dětí.
A Češi jsou mezi Evropany na smutném třetím místě. Přes 20 procent lidí je v zemi obézních a dalších více než 30 procent má nadváhu. To je dohromady přes polovinu populace. Obezitou jsou postiženy i děti, i když ne v tak velkém množství, zhruba šest procent.
Stálice pivo a nováček víno
Na cestě za zdravým stylem Češi také upouštějí od pití tvrdého alkoholu.Například hořké bylinné likéry zaznamenaly loni pokles prodeje o šest procent a lidé se přesouvají k lehčímu alkoholu. Stále se však drží tradičního piva a objevují víno. Zatímco za pivo utratili o tři procenta více než v roce předtím, prodej vína vyskočil o desetinu.
Naopak úspěch míchaných alkoholických drinků z předchozích let se už loni ve světě neopakoval a v Česku, kde každý průměrně za rok vypije 162 litrů piva, ani nestihl zapustit kořeny.“U nás je pivo levné, a tak je těžké lidi přetáhnout na jiný, dražší nápoj.
Nově však Češi objevují víno a to se projevuje v růstu prodeje. Zatímco růst piva je relativně pomalý, u vína jde o dvojciferné číslo,“ vysvětluje Jaroslav Samek.
„Je vidět, že zvyklosti Čechů se pomalu mění a přibližují se zvyklostem obvyklým na rozvinutých trzích západní Evropy,“ dodává.
Kromě vlivu západních trendů stojí podle odborníků za větším zájmem v mnoha ohledech i přístupnější ceny.
Jíst zdravě už nemusí znamenat jíst draze. Za větším zájmem například o cereální tyčinky nebo vody stojí značky, které prodávají obchodní řetězce jako Tesco, Albert nebo Carrefour pod vlastním jménem. Bývají levnější a podle mluvčích všech supermarketů a hypermarketů dodržují určitý standard a kvalitu.
- Češi víc nakupují zdravější a na přípravu jednoduché jídlo
- Co si lidé loni oblíbili
- (největší nárust tržeb v procentech oproti roku 2003)
- dětská strava 9
- kojenecká mléka 13
- dětské kaše a hotová jídla 9
- alkoholické nápoje 3
- víno 10
- pivo 3
- mražené potraviny 2
- pizza 8
- nealkoholické nápoje 1
- nealko nesycené 21
- sportovní a energetické nápoje 15
- jogurtová mléka 14
- cukrovinky a snacky 1
- cereální a müsli tyčinky 10
- čokoládové cukrovinky 3
- Ročně češi utratí za:
- (v miliardách korun)
- pivo 9,9
- minerálky 6,3
- sladké sušenky a oplatky 6,0
- čokoládové cukrovinky 5,4
- máslo a margaríny 5,0
- Co si lidé loni oblíbili
- (největší nárust tržeb v procentech oproti roku 2003)
- Obchod Tržby 2003 Tržby 2004
- 1. Makro Cash & Carry 35,7 38,2*
- 2. Albert + Hypernova 32,5* 34,6*
- 3. Kaufland + Lidl 27,0* 34,5*
- 4. Penny Market + Billa 22,3* 23,3*
- 5. Tesco 19,0* 21,0*
- 6. Globus 18,2 19,0
- 7. Plus + OBI 17,7* 18,9*
- 8. Carrefour 10,0* 11,0*
- 9. Spar 9,0* 11,0*
- 10. Delvita 10,0* 10,0*
- Celkem 201,4* 221,5*
Klíšťovou encefalitidou se v roce 2018 nakazilo o čtvrtinu víc Čechů než vloni
Celkem 540 Čechů si jen do konce letošního září vyslechlo z úst lékařů diagnózu klíšťová encefalitida. Je jich přitom o čtvrtinu více než loni. Vzrostly i počty těch, kteří se nakazili lymeskou borreliózou.
Zatímco v loňském roce šlo o 2 538 osob, letos jich bylo už 3 375. Očekává se, že lidí, kteří se nakazí některou z nemocí přenášených klíšťaty, bude přibývat. Jedinou účinnou ochranou je přitom očkování, pro které je podzim vhodný obdobím.
Jedna z nejhorších
Podle odborníků je – s ohledem na statistiku – zjevné, že letošní „klíšťová sezóna“ spěje k jedné z nejhorších za poslední dekádu. „Zatímco vloni přibyly případy především na podzim, letošní nepříznivá situace s vysokým počtem infekcí a hospitalizací je zřejmá už od jara,“ vysvětluje doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.
, MBA, FRCPS, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Případy klíšťové encefalitidy se přitom vyskytly ve všech krajích ČR a většinou šlo o desítky případů.
„Nejvyšší výskyt nakažených je hlášený z Jihočeského kraje, tradičně druhou Vysočinu však odsunul na třetí místo Jihomoravský kraj,“ komentuje statistiku doc. MUDr. Maďar, Ph.D.
Ušetřena nezůstala ani Praha, kde se klíšťovou encefalitidou letos nakazilo 28 lidí.
Nechat se očkovat lze kdykoli
Nejúčinnější ochranou proti této nemoci je očkování. Nechat se očkovat je možné po celý rok v ordinaci praktického lékaře, pediatra nebo v očkovacích centrech. Zdravotní pojišťovny na něj dokonce poskytují finanční příspěvek.
Zatímco na jaře je vhodné zvolit tzv. zrychlené očkovací schéma, v chladnějších obdobích doporučují odborníci klasické očkovací schéma. To se od toho zrychleného liší tím, že doba mezi aplikací jednotlivých dávek vakcín je delší.
Roční výši příspěvku u jednotlivých zdravotních pojišťoven uvádíme na následujících řádcích.
- Všeobecná zdravotní pojišťovna (111) až 500 Kč
- Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205) až 1 000 Kč, děti (do 18 let): až 1500 Kč
- Oborová zdravotní pojišťovna (207) až 300 Kč
- Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (213) až 1 000 Kč
- Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (201) až 500 Kč, děti (do 18 let): až 1000 Kč
- Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (211) až 500 Kč
- Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (209) až 400 Kč
Zima nás před klíšťaty neochrání
Lidé by se neměli spoléhat ani na to, že na podzim a v zimě jsou klíšťata méně aktivní. „Zvýšenou aktivitu klíšťat lze očekávat, až dokud vnější teplota neklesne pod 5 °C,“ upozorňuje doc. MUDr. Maďar, Ph.D. Kvůli mírným zimám tak není podle jeho slov výjimkou, že jsou klíšťata aktivní až do listopadu.
Není nákaza jako nákaza
Není to však jen klíšťová encefalitida, kterou se může člověk od klíštěte nakazit. Druhou nemocí, kterou klíšťata přenášejí, je lymeská borrelióza. Jen v loňském roce se jí u nás nakazilo téměř 4000 lidí. Letos už hygienici evidují 3 375 případů jen do konce letošního září.
Vzhledem k odlišnému původu nemocí se léčba různí. Borreliózu, která je způsobena bakteriemi, lze úspěšně léčit antibiotiky a při včasné léčbě zůstávají pacienti zcela bez následků.
U klíšťové encefalitidy vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, antibiotika žádný efekt nemají. Léčba se proto zaměřuje výhradně na tlumení projevů nemoci. S původcem nákazy si musí poradit organismus sám – ne vždy je ale tento boj úspěšný.
Následkem infekce tak může být trvalá invalidita, nebo dokonce smrt.
(mhe s využitím tiskové zprávy Agentury Focus)
Objednejte se na očkování právě teď
Tragický rekord padl. Vloni zemřelo nejvíce Čechů v historii země
Fotografie z archivu Kolínského deníku Michal Janko Aleš Vojíř
Do konce prvního prosincového týdne skonalo v Česku 117 996 lidí. V následujících prosincových dnech k nim přibylo dalších minimálně 2724 zemřelých s covidem.
Covid ARO nemocnice v Náchodě | Foto: Deník / Michal Fanta
Koronavirus přepsal historické tabulky počtu zemřelých za dobu trvání samostatné České republiky. Smutný rekord doposud držel rok 1993 se 118 185 mrtvými. Už nyní je jasné, že toto číslo bylo překonané.
Český statistický úřad dnes zveřejnil, že do konce prvního prosincového týdne skonalo 117 996 lidí.
V následujících prosincových dnech do konce roku k nim podle statistik Ministerstva zdravotnictví přibylo dalších přinejmenším 2724 lidí zemřelých s covidem.
Téměř všechna „nadbytečná“ úmrtí v roce 2020 šla na vrub seniorů. Zatímco v minulých letech mělo pohřeb průměrně šest stovek obyvatel starších 85 let týdně, v týdnu na přelomu října a listopadu jejich počet přesáhl 1400. Ve stejném období umírali dvakrát častěji než obvykle také lidé z věkové skupiny 65 až 84 let.
Přečíst článek ›
Lidí v produktivním věku se zvýšená úmrtnost prakticky netýkala. Až do půlky října jich naopak umíralo méně než obvykle. Mírné zvýšení vyvolal až vrchol druhé vlny epidemie koronaviru. Ten přišel v prvním listopadovém týdnu, kdy s covidem zemřelo přes 1520 Čechů – více než třetina z celkového počtu 4,2 tisíce úmrtí.
Úmrtnost v Česku v posledních dekádách mírně, ale setrvale klesá. Lví podíl na tom má vývoj moderních léků a očkování, zejména proti tuberkulóze, která patřila ještě v první polovině minulého století mezi vůbec nejčastější příčiny úmrtí.
Ještě v roce 1990 zemřelo více než 129 tisíc lidí, na přelomu tisíciletí to už bylo o 20 tisíc úmrtí méně. Rekordní byl rok 2014, kdy skonalo pouze 105 tisíc Čechů, tedy přesně jedno procento celkové populace.
Historicky měla smrt v českých zemích žně zejména v závěru ozbrojených konfliktů. V roce 1918 končící první světová válka a pandemie španělské chřipky navýšily bilanci úmrtí na 236 tisíc. V roce 1945 zazvonil umíráček ve 185 tisících případech. Vůbec nejtragičtějším však byl rok 1866, v němž vypukla prudká a krvavá prusko-rakouská válka a naše země přišla o více než 336 tisíc obyvatel.
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
12.1.2021
Češi se v zimě dusili smogem více než loni
Ovzduší se zhoršuje v celé zemi
Praha – České republice se letos v zimě dýchalo výrazně hůř než loni.
Smog se stává větším problémem na celém území i kvůli nekvalitnímu způsobu vytápění v některých menších obcích. Od října 2012 do března 2013 bylo pouze 48 dnů, kdy žádná z 53 stanic smogového varovného systému nezaznamenala překročení imisního limitu polétavého prachu PM10.
„Loni to bylo 74 dnů pro stejnou skupinu stanic,“ uvedl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS).
V Moravskoslezském kraji se sice stav mírně zlepšil, i tak je ale v tomto regionu nejhorší kvalita ovzduší v zemi, uvedl ministr. Navíc podle Chalupy platí, že problémem už není jen Moravskoslezský kraj, situace se totiž zhoršuje v celé republice.
Podívejte se, jak smog trápí svět:
„V loňském roce v zimě jsme měli dva měsíce, kdy nás smog netrápil, ale v letošním roce byl problém se smogem víceméně nepřetržitý,“ řekl vedoucí oddělení modelování a expertiz Českého hydrometeorologického ústavu Ondřej Vlček.
Tradičně k nejproblematičtějším oblastem patřily aglomerace Ostravy-Karviné a Frýdku-Místku, střední Morava a Ústecký kraj. Nejlépe se lidem dýchalo v jižních Čechách, na Vysočině, na Plzeňsku a v Karlových Varech.
„Ačkoli z tohoto pohledu jsou na tom tyto kraje lépe, tak problém z domácností máme ve všech krajích republiky…,“ upozornil Chalupa. I v jižních Čechách jsou podle něj části obcí nebo celé obce, kde se z ekologického hlediska nekvalitně vytápí, což způsobuje velké lokální problémy.
Dotace na výměnu starých kotlů
„Letošní zima byla obzvláště dlouhá. Počet inverzních situací, které nahrávají vyhlášení smogového upozornění, během této zimy narostl oproti loňsku a možná i předloňskému roku,“ řekl ředitel ČHMÚ Václav Dvořák. Proto podle něj smog častěji zasáhl i jiné části republiky než jen severní Moravu.
Řešit problémy s kvalitou ovzduší má pomoci dotace od ministerstva na výměnu starých kotlů na tuhá paliva za šetrnější nízkoemisní kotle. Projekt začal loni v Moravskoslezském kraji a byl o něj obrovský zájem.
V současnosti má o dotaci zájem také Středočeský, Jihomoravský a Ústecký kraj, dodal Chalupa. Jde přitom o oblasti, které řeší problémy s polétavým prachem. Dotaci by mohly zřejmě dostat ještě letos, přičemž podmínky by byly stejné jako pro obyvatele Moravskoslezského kraje.
Nový zákon o ochraně ovzduší změnil od loňského září podmínky pro vyhlašování opatření.
Smogovou situaci podle nových pravidel Český hydrometeorologický ústav vyhlašuje za předpokladu, že aspoň na jedné měřicí stanici v dané lokalitě překročila 24hodinová průměrná koncentrace polétavého prachu hodnotu 100 mikrogramů na metr krychlový, a to ve dvou po sobě jdoucích dnech, tedy minimálně po dobu 25 hodin.
Regulace je vyhlášena v případě, že alespoň na polovině měřicích stanic v dané lokalitě překročila průměrná denní koncentrace polétavého prachu hodnotu 150 mikrogramů na metr krychlový, a to ve třech po sobě následujících dnech, tedy po dobu minimálně 49 hodin. Při signálu regulace některé podniky omezí výrobu.
Češi loni v e-shopech utratili rekordních 217 miliard, zájem vzrostl hlavně o nákup potravin online
České e-shopy zaznamenaly za loňský rok až o třetinu vyšší obraty než v roce 2019. Zákazníci v nich totiž utratili meziročně o 62 miliard korun více, celkem tak Češi loni v internetových obchodech nakoupili za 217 miliard korun.
Mezi nejprodávanější kategorie zboží patřila elektronika, domácí potřeby i oblečení. Meziročně o 42 % vzrostl také zájem o nákup potravin online. Údaje vyplývají z analýzy společnosti Shoptet, jehož platformu využívá více než polovina českých e-shopů.
Rostoucí trend online nakupování v loňském roce vlivem protiepidemických opatření ještě více zrychlil. Češi tak v internetových obchodech loni utratili celkem zhruba 217 miliard korun, tedy o třetinu více než v roce 2019. Zároveň stoupl i celkový počet e-shopů.
„Česká e-commerce v loňském roce dosáhla dalšího rekordu. Výrazně jí k tomu dopomohla právě výjimečná situace spojená s pandemií a omezený provoz kamenných obchodů a dalších provozoven.
Vedle nárůstu ročních obratů vzrostl i celkový počet e-shopů, a to zhruba o osm tisíc,“ uvádí Miroslav Uďan, CEO společnosti Shoptet.
Nejvíce se utrácelo opět za elektroniku
Na prvním místě žebříčku prodejů za loňský rok se opět umístila elektronika, a to včetně bílého zboží, s podílem 36 % na celkovém ročním obratu české e-commerce.
Její nejčastěji prodávanou podkategorii tvořily mobilní telefony. Druhou příčku obsadila s 20% podílem kategorie potřeb pro domácnost a zahradu.
Trojici nejprodávanějších kategorií zboží potom uzavírá oblečení s podílem 13 % na celkovém obratu e-shopů.
Téměř o polovinu větší zájem o nákup jídla online
Mezi Čechy se v uplynulém roce výrazně zvýšil zájem o nákup potravin online. Podle údajů Shoptetu se totiž právě kategorie jídla a nápojů dočkala 42% meziročního nárůstu prodejů v internetových obchodech.
Vzrostly ale také i prodeje zboží z kategorii hobby (o 37 %), pravděpodobně díky většímu množství času, které loni lidé trávili doma.
Zajímavostí může být i to, že online prodeje erotických pomůcek se meziročně zvýšily o 33 %.
V prodejích „na kusy“ vítězí roušky a respirátory
Ačkoliv elektronika běžně zaujímá přední místa co do objemu prodejů v korunách, zájem o ni meziročně vzrostl jen mírně. „Elektronika sice loni měla největší podíl na penězích utracených v e-shopech, nicméně oproti roku 2019 se tohoto zboží prodalo jen o 12 procent více.
Jedním z důvodů může být to, že český trh je do velké míry tímto zbožím již nasycen. Pokud bychom se podívali na nejprodávanější zboží z hlediska kusů, zvítězily roušky a respirátory,“ dodává Miroslav Uďan.
Rovněž i kategorie kosmetiky a zdraví, kam spadají také dezinfekční přípravky, zaznamenala vůbec největší meziroční nárůst prodejů (65 %).
Češi nejvíce platili online kartou
Zákazníci českých e-shopů v loňském roce také nejvíce preferovali online platby kartou, a to v 36 % případů. Čtvrtina plateb potom proběhla prostřednictvím bankovního převodu. Pokles oproti loňskému roku zaznamenala pouze platba na dobírku, kterou využilo 28 % zákazníků. Výdejny zboží zaznamenaly platby osobně při převzetí v 11 % případů.