Birdwatching – lovy ptáků beze zbraní

Samec slavíka tmavého při zpěvu. Foto – Mikalaj Gulinski (www.birdwatch.by).

Obě sponky, kterými je sešito jednadvacáté číslo zpravodaje východočeské pobočky, jsou rezavé. Ale text, ohlížející se za 4.

VVT v Dolním Pometují od Milana Černého (originál ZDE) mne ani dnes nenechává v klidu, pro tuzemskou ornitologii tam byl vůbec prvně zdokladován smíšený slavičí pár! Hnízdění doloženo nálezem hnízda se snůškou, ze které dvě vylíhnutá mláďata byla v pozdějším čase Tomášem Divišem v optimálním věku okroužkována a vyfocena.

Celý článek →

Lovy beze zbrani… Vzpominate na ten porad? Ovladacem tak kliknout na televizi, kde by par nadsencu vzpominalo na svoje cesty prirodou. Na zazitky. A nejlepe tak sedet u krbu s nimi – a kdyz uz, tak v case silvestrovskem! Pridat k tomu „hosta na telefonu“ a bezplatnou linku volajicim. Zatopili bychom hned po ranu a domu sli az vecer. Vedel bych, koho pozvat. Paralelne by porad bezel po rozhlasovych vlnach a neverim, ze bychom v sledovanosti ci poslechovosti propadli. Krajina by mela reklamu, ja bych zastupoval boleslavske Pojizeri. Zazitku mam dost.

Celý článek →

Ing. Pavel Žďárek. Foto – Pawel Dolata.

Posledniho listopadu zemrel Pavel Zdarek a ja bych se s nim chtel rozloucit hrstkou vzpominek. Prispet k reakcim na jeho odchod, ktere prichazeji od lidi z mnoha mist „Ceskoslovenska“.

V minulem stoleti jsme byli sobe ornitologicky preci jen bliz, pozdeji spise na doslech. V zacatcich pro mne prekladal nemecke texty o slavicich a byl to on, kdo mne posunul od „objevovani“ objeveneho, k hledani nepoznaneho.

Byl pro mne vzorem tim, ze ornitologii – stejne jako ja – nevystudoval. Ja byl kovar, on inzenyr od drahy. Dodavalo mi to sebevedomi, protoze jeho „amaterska ornitologie“ byla hutna a rezonovala.

Navic, Pavel nebyl sobecky a ac nekdy s typickym podivem, o znalosti se rad rozdelil. Tak jsme z nej odcerpavali mnozi.

Celý článek →

Přestože jde o na jaře chyceného ptáka, je u mladého samce modráčka ještě patrný tmavý zimní přeliv barev náprsenky. Foto – Pavel Kverek.

Kněžmostsko – Při výzkumu tehdy v České republice ojedinělého hnízděni slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula) na Kněžmostsku (okres Mladá  Boleslav) v letech 1987-90, byla získána řada výsledků kroužkování.

Největší pozornost na sebe váže velmi pozdní zástih modráčka v nevelké polní rákosině, v těsném sousedství tradičního hnízdiště na Novém rybníku jižně od Kněžmostu. Protože se vše tehdy odehrálo na přelomu října a listopadu, je vhodné si tento případ právě nyní připomenout.

Dokonce nevím, byl-li někým pozdní zástih překonán.

Celý článek →

Už před mnoha lety jsem se chystal s mým (rodinným) týmem zrealizovat v regionu Slavičí háj – místo, kde bychom veřejnosti představovali vždy po čtyři měsíce roku krále pěvců tak nějak v přímém přenosu.

Stále se nám však nedařilo vybrat místo v dosahu města – takové, kde by bylo možné ohlídat pořádek a současně usadit dva až tři páry slavíků. Řeč je pochopitelně o místně příslušném slavíku obecném (Luscinia megarhynchos).

On je také tím věhlasným králem pěvců, on je předmětem mého mnohaletého bádání!

Celý článek →

Mlady slavik obecny. Foto – Pavel Kverek.

Mladoboleslavsko – Shromazdovaniudaju o odletu slavika obecneho (Luscinia megarhynchos) do zimovist se intenzivneji venuji sedm let.

Prispelo k tomu nalezeni zpusobu, jak ptaky v lete v prostredi zjistit a v pobytu monitorovat. Zminenym vyhledavanim jsou slavici nyni uz chytani pro krouzkovani, probihaji u nich nektera mereni, vazeni a zjistovani tucnosti.

Dokumentovano je pelichani dospelych i mladat, ktere odletu predchazi.

Celý článek →

Rodící se řeka v Orlickém Záhoří – místě, kde byl letos chycen pelichající slavík tmavý. Foto – Pavel Kverek.

Stále platí, že slavík tmavý (Luscinia luscinia) je na území naší republiky zjevem vzácným. Přesto se ornitologům daří s tímto druhem občas setkat, a v poslední době dokonce za velmi zajímavých okolností.

Nejvíce zástihů slavíka tmavého se týká podzimních mladých jedinců (kat.1K), chytaných do sítí kolem rybníků, při akcích v rákosinách. Naději na úspěch tam posilují zvláště plody černého bezu (bezinky).

Mladí ptáci je na tahu s oblibou vyhledávají. Další možností setkat se s tímto slavíkem je období jarního tahu a zde už i ornitologové hlásí občasné zástihy.

Stává se totiž, že tu a tam zaslechneme i hlas zpívajícího samce.

Celý článek →

Portret slavika obcneho. Foto – Pavel Kverek.

Konci cerven a s nim i vetsina slavicich hnizdeni. Ti, kteri zacali na jare vcas, prave vyvedli sva mladata. Dnesni tema predstavi, co slaviky obecne (Luscinia megarhynchos) na hnizdistich jeste ceka, jak vyzkum zacina zvolna odhalovat nektere pozoruhodnosti.

Na hnizdistich slaviku muzeme nyni, pred zacinajicimi skolnimi prazdninami, slaviky naposledy uslyset. Spise ojedinele se jeste ozve zpev, patrici hlavne neuspesnym samcum, nekdy vsak se k nemu uchyli i slavik vyvadejici mlade, aby odlakal pozornost. Nejde nikdy o plny jarni zpev, strofy jsou usecne (osizene), prednasene mnohdy polohlasem.

Celý článek →

Slavik obecny. Foto – Premysl Vanek.

Mladoboleslavsko – Snad kazdeho krouzkovatele potesi zpetne hlaseni, nejlepe pak, je-li „jeho“ krouzek ohlasen z ciziny.

Mene castym, i kdyz rovnez cenenym, je pripad, kdy krouzkovatel odchyti operence s krouzkem zahranicni centraly.

Pak jeste existuje kategorie „tuzemskych“ hlaseni, kdy krouzkovatelem oznaceny jedinec je pote nahlasen odkudsi z republiky a naopak, kdyz krouzkovatel odchyti ptaka s ceskym krouzkem, ktery v svem seznamu nema.

Celý článek →

Kovova mapa, zachycujici Rok bousovskych slaviku, z ktere po cas trvani vystavy cast slaviku k navstevnikum kamsi odletela. Nevadi nam to. Foto – Pavel Kverek.

Mladoboleslavsko – Neskryvam, ze bych chtel dosahnout toho, aby slavici Mladoboleslavsko v novem stoleti proslavili.

Drive to byla predevsim jizni Morava s tamnimi znalci, kteri ornitologii zasobili novymi poznatky.

Dnes se vyzkum slavika obecneho (Luscinia megarhynchos) soustredi spise do Cech a z velke casti prave na Mladoboleslavsko. V dnesnim prispevku mam vsak na mysli jiny rozmer meho vyzkumu, rozmer popularizujici.

A jeste vice tema zuzim vyloucenim dospele verejnosti a zamerenim se na oslovovani deti. Tam treba popularizovat. Tam zrim velkou sanci! Davno to vi i mnohe ornitologicke instituce s dnes jiz obdivuhodnymi vysledky. O tom,ze i moje snaha prispiva, bude tema zbyvajici.

Besedovanim po skolach kdysi davno jsem posbiral zkusenosti a jen lituji, ze z nedostatku casu tyto aktivity musim odkladat. Vyjimkou jsou pozvani mezi nevidome ci do boleslavske skoly specialni ci do mistni materske skoly. Byvam udiven, jak mnozi mladi posluchaci jsou znali, jak zvladaji komunikovat.

Celý článek →

Lovy beze zbraní – Pozorování ptáků

• © Jan Ševčík
• © Jan Ševčík
• © Jan Ševčík

Vyrazit si na mamuta – to musel být zážitek! Ale mamuti už vymřeli. No nic – takový šestnácterák nebo aspoň dvanácterák, to je taky úlovek. Ale kdo z nás má dneska kulovnici, lovecký lístek a povolení k odstřelu kapitálního jelena… Nevadí, dobrý foťák s teleobjektivem, to už dneska leckdo má. A lovecký instinkt, ten máme v genech již od dob lovců mamutů. A touhu po parádní trofeji. A tyhle trofeje – exkluzivní fotky, například vodních ptáků, ty se ulovit dají.

Pravda, ty úplně nejlepší, ty vyžadují celoživotní práci, zkušenosti, trpělivost a také občas trochu štěstí. Podívejte se, pro inspiraci, do trofejních síní panů Jana Ševčíka, Zdeňka Tunky a Dušana Boucného, kteří se lovu (nejen) ptačích fotografií věnují opravdu celý život. Jejich fotogalerie patří k nejpůsobivějším fototrofejním síním u nás:

Ukázka z fotogalerie Jana Ševčíka

• © Jan Ševčík
• © Jan Ševčík
• © Jan Ševčík
• © Jan Ševčík
• © Jan Ševčík

CELÁ PTAČÍ FOTOGALERIE JANA ŠEVČÍKA

Ukázka z fotogalerie Zdeňka Tunky

• © Zdeněk Tunka
• © Zdeněk Tunka
• © Zdeněk Tunka
• © Zdeněk Tunka
• © Zdeněk Tunka

CELÁ PTAČÍ FOTOGALERIE ZDEŇKA TUNKY 

Ukázka z fotogalerie Dušana Boucného

• © Dušan Boucný
• © Dušan Boucný
• © Dušan Boucný
• © Dušan Boucný
• © Dušan Boucný

CELÁ PTAČÍ FOTOGALERIE DUŠANA BOUCNÉHO

A jestli vašim fotografiím bude k jejich úžasnosti kousíček nebo kus chybět, no a co? Budou to vaše fotky. Vaše vzpomínky na nádherné zážitky a chvíle strávené na lovu a v přírodě!A že nemáte potřebné profi fotovybavení? Nevadí – já také ne. Ale těch úlovků, které mi z paměti jen tak nevymizí a na které budu rád vzpomínat i bez fotek, těch už v hlavě pár mám…

• © Dušan Boucný
• © Jan Ševčík
• © Zdeněk Tunka

Něco o krmítkách neboli „FEED THE BIRDS, TUPPENCE A BAG…“

16. 11. 2016 06:00, Aktualizováno 13. 02. 2018 23:40

Obrázky: 18

Názory odborné veřejnosti na to, jestli ptáky v zimě krmit, či ne, se liší doslova ode zdi ke zdi. Co platí obecně, kdy začít přikrmovat, jak dlouho a hlavně čím? A také krmítková inspirace.

Znáte film Mary Poppins? Krásná písnička… že jo?Tady je: https://www.youtube.com/watch?v=KMggqNKTrfENechť si ji pustí jen duše romantické a s vědomím, že je přes padesát let stará…

Ptáky totiž nevhodné krmení zabíjí, pomalu a velmi krutě.

Zastánci přikrmování ovšem oponují, že chování ptáků měníme už tím, jak měníme krajinu a její úživnost – téměř bez výjimky v neprospěch jejich počtu. Což má mnohé velmi neblahé důsledky. A tak když na jedné straně jen bereme, můžeme na druhé aspoň trochu pomoci.

A navíc je pravda, že titíž ptáci, kteří naše krmítko pravidelně navštěvují, zároveň proberou naši zahradu nebo sad – a najdou a sežerou kdejaké hmyzí vajíčko či kuklu na stromech, pod kůrou, v keřích i pod nimi… často zárodky druhů, které tam v létě opravdu nechceme. Oni ty rostliny léčí!

Pravda je, že zimní přikrmování skutečně může být jen příslovečnou kapkou v moři. Mimo jiné i proto, že na svá krmítka většinou přilákáme jen druhy více či méně s člověkem již sžité. Je mnoho druhů, kteří se na krmítku neobjeví, nebo jen velmi vzácně a jen za opravdu kruté zimy.

A také jsou ptačí druhy, potřebující druh potravy, který jim jakýmkoliv náhradním způsobem nabídnout nemůžeme. Typickým příkladem takového druhu je modrý drahokam řek a potoků – ledňáček říční.

Tomu se dá skutečně pomoci přežít zimu jedině tak, že budeme na vhodném místě neustále udržovat kousek volné hladiny.

Co platí obecně

• Zimní přikrmování ptáků má své zásady a pravidla, není dobré něco někam nasypat bez přemýšlení.
• Především je třeba znát tu nejzásadnější věc:
• KAŽDÝ DIVOCE ŽIJÍCÍ TVOR (NEJEN PTÁK) DÁ PŘEDNOST POTRAVĚ NEJSNADNĚJI DOSTUPNÉ.

Tady někde, například, tkví příčina v pomalém umírání kachen a labutí v okolí míst, kde je lidé denně a hojně krmí pečivem. Přirozenou potravou pro labutě je hlavně tráva a všelijaké vodní rostliny, pro kachny pak i malé rybky, drobné vodní organismy, měkkýši. Ale těch rohlíků je v těch místech dostatek a jsou snadno k získání.

Výsledkem je tedy jednostranná strava obsahující – pro ptáky – obrovské množství soli a koření, s absencí bílkovin, vitamínů, minerálů a obecně vzato jakékoli pestrosti. Výsledkem je skrytý hlad, a to dobře známe od koní.

Víme, že koním nemůžeme místo jádra dávat suchý chleba ve velkých dávkách, že jim často musíme doplňovat krmnou dávku minerálními doplňky a důkladně zvažovat její vyváženost – a u ptáků je to stejné. Jen jsou o moc menší, takže důsledek chybného, jednostranného krmení se projeví rychleji.

Potíž je v tom, že ty důsledky neuvidíme. Na rozdíl od koně, který dostane koliku, hubne či tloustne, špatně přelínává – prostě není v pořádku, se nemocný, oslabený pták snaží najít si skrýš, kde by ho nikdo neviděl a tím pádem neulovil; tam buď zemře, nebo se i v tom úkrytu stane něčí kořistí.Navíc v tuhé zimě je tento proces výrazně urychlen vysokou energetickou náročností na termoregulaci.

Ale neuvidíme to. Nevšimneme si toho. Ten pták umře, ale přiletí jiní; vypadají stejně, jejich počet bude také zhruba stejný.

Velmi důležité je také umístění krmítka. Platí obdobná zásada jako při umístění pítka: kolem krmítka musí být ze všech stran dostatek volného prostoru, aby měli ptáci šanci včas uvidět hrozící nebezpečí. Okolí krmítek je oblíbeným loveckým revírem pro kočky i dravé ptáky.

Stejně jako u pítek je vhodné, je-li poblíž nějaký hustý strom nebo keř, aby bylo taky uprchnout kam – v době, kdy je tuková zásoba v ptačím těle pramalá a o životě či smrti může rozhodnout každý ždibec energie, který ptáčkovi zbývá.A samozřejmě – často je nezbytné zviditelnění skel.

Často dáváme krmítka poblíž oken, abychom mohli ptáky pozorovat, a okenní sklo je opravdu vrah.

Ve třetím dílu mého seriálku se můžete vrátit k návodu, jak to vyřešit.

Kdy začít přikrmovat a jak dlouho

Tohle se liší podle oblasti.Obecně platí, že na začátku zimy bývá v krajině ještě potravy dost; zato na jejím konci a v předjaří už pramálo; všechno je už sezobáno, sežráno a vypaseno, nového nic ještě neroste a hmyz také ještě nevylezl.

Ovšem napadne-li v půli listopadu půl metru sněhu a svět se pokryje ledovkou, pak zejména ptáci volné – zemědělské krajiny na tom budou zle. Totéž může nastat ve městech a v místech, kde je velká zástavba domků s aseptickými zahrádkami a všude kolem vybetonováno.

Takže – podle počasí a místa!

A samozřejmě je dost nefér přikrmovat například do února a pak nic, protože nám to zrní jaksi došlo.

Pokud jsme krmili pravidelně, tak jsme si ty tvorečky k sobě tak trochu připoutali – a ne každý pták bude mít v té době dost síly, aby mu pomohla křídla a dokázal odletět dostatečně daleko, až tam, kde je vlídnější počasí a potravy více.

Kdybychom nekrmili, dost možná by se více na jih přesunul dříve… a na to je třeba myslet už v okamžiku, kdy se rozhodneme krmítko plnit!

Na jaře je nutné s krmením úplně přestat. Opět – podle zásady, které potravě dají ptáci vždy přednost, se může stát, že budou chodit na krmítko dál, jistě. Jenže většina mláďat právě těch druhů, které na krmítko rádi chodí, nutně potřebuje hmyz, žádnou jinou potravu neumí využít. Takže to může snadno skončit zánikem hnízda.

A čím krmit?

Docela šikovné je koupit si na podzim nějaký ten pytel slunečnice černé. Vyjde to levně, dobře se to skladuje, je to tučné, čili plné energie a zobou to skoro všichni krmítka navštěvující ptáci. Dá jim to sílu hledat si i jinou potravu a o to přece jde.

Měli bychom to ovšem zpestřit. Můžeme například sbírat omelky z lučního sena, které jinak ve stáji zameteme a nakonec skončí ve hnoji. Máte-li pěkné seno, nasbíráte lopatou omelků za týden i pár kilo.Také lze na pozdim sbírat všelijaké plody v přírodě – de facto všechny.

Dá se nabídnout i syrový lůj, zbytky vánoční ryby po vykuchání (také ještě syrové a nijak neupravené, klidně včetně kostí – práci si je oberou).Oves či ječmen mi u nás ptáci nikdy moc nezobali, ale třebas to u vás bude jinak.

Do určité míry jsou vůči ní odolní jen havrani a ty labutě s kachnami; zpěvní ptáci vůbec.

Do krmítek nikdy nepatří jakékoli zbytky našeho jídla, NIKDY!

Trocha hygieny

Nemám na mysli strašidla typu ptačí chřipky přenosné na lidi. Rozhodně je ale pravda, že i ptáci trpívají všelijakými nemocemi.

V každém případě jde o připomínku další zásady: na jaře je potřeba krmítka vyprázdnit, vyčistit a nechat pořádně prosvítit sluncem.

Pokud najdete v okolí svého krmítka mrtvého ptáčka, nebo dokonce dva – udělejte to hned. Aspoň pár dní nechce krmítko prázdné a vystavené mrazu a slunci. Dobré je i Savo.

Vaše krmítko se přece mohlo stát místem, kde si ptáci nákazu přenášejí a to je potřeba okamžitě zarazit!

Popravdě – tahle ohavná sýkorčí infekce koňadrám jako druhu zřejmě příliš neškodí, ale jsou jiné, současné, které si ptáci předávají právě na místech, kde se – na svůj druh nezvykle – shromažďují.

V současné době jedna taková nemoc decimuje počty zvonků zelených (to je ptáček o trošku statnější než vrabec a zbarvením hodně do zelena, který je v létě nesmírně teritoriální, ale v zimě je častým hostem právě na krmítkách).

Jaké krmítko?

Poprosila jsem různé lidi o fotky krmítek. Jejich reakce byla krásná a výsledek přikládám ve fotogalerii i se jmény autorů a komentářem.

Téhle inspirace asi není nikdy dost! Takže pokud máte nějaké své krmítko, prosím, pomozte a přidejte fotku a svůj malý komentář do Bažiny. Bylo by hezké vidět a mít někde trvale dostupnou tu obrovskou dávku lidské invence, kterou právě zimní krmítka často představují.Ať se můžeme vzájemně o ty nápady a radost podělit…

Jednoduché a účelné krmítko. Jen nevím, jestli ho hrdličky nebo holubi nepřekotí.

Toto je spíše zásyp, tzn. krmítko na zemi. Potrava je dostupná i „pozemním“ ptákům – koroptvím, bažantům. Zásyp se ale může udělat i daleko větší; vždy pokud možno s nějakým překrytím, aby do zrní nepršelo. Rozhodně ale s volným rozhledem kolem, vhodné je i husté křoví poblíž. Zásyp na téhle fotce je na rozlehlé zahradě.

Další klasické krmítko na noze. Umístění je identické jako u první velké fotky, ale autor si vyhrál s vnitřkem, aby se zrní sypalo postupně. Krásná práce.

Opět klasický tvar krmítka, to je ale umístěno příliš blízko plotu. Ovšem autorka mi poslala osm fotek a skoro na všech je krásně vidět, že vždycky někdo HLÍDÁ. V tomto případě vrabci. Na sloupku, na stříšce… a vždycky; to je zákon života v hejnu. A funguje jim to výborně!

Tohle je prostřený stůl pro ptáky různých velikostí a potřeb. Z nabídky si všichni ptáci vyberou a skoro nic nerozhází. Navíc si vzájemně nezavazí – o čemž svědčí pestrost druhů současně se krmících.

Očividně se dá použít i keramika. Krmítko bude zdobit zahradu i v létě, kdy se dá využít jako malé pítko.

I tohle je účelné krmítko. Funguje a na jaře se vyhodí. Pověšeno z větve velkého stromu nabízí i ochranu před dravci. Možná oko estéta pláče, ale takhle se dají krmit ptáci i na veřejně dostupných místech, aniž by se finančně riskovalo.

A s takovým komentářem mi přišla následující fotka: „Posílám fotku našeho krmítka. Vyrobil mi ho před lety bratr jako vánoční dárek. Pokud na něm nejsou závoje rampouchů, tak se do něj nacpou i hrdličky. Ptáci mají dohodnutý pořadník na krmení a je na něm veliký provoz. Protože je zavěšené v prostoru, je v bezpečí před domácími šelmami kočičími :-)“

A takhle to dopadne, když patřičně hravý člověk dostane do ruky lásku k ptákům a pár kokosů. No, není to pastva pro oko i pro ptáky?

Na závěr vás tedy moc prosím: Věnujte zimnímu krmení ptáků tu úvahu; KDY, CO, PROČ – a jestli vůbec krmit. Dělejte to s rozmyslem. Koně tak přece taky krmíme…

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Amatérský obrázek ptáka

To se mi líbí. Vítejte sex trojice obrázky stránkách Vašeho oblíbeného turnaje ptáa malé kopané O PTÁKA LOSKUTÁAmatérský sportovní tým.

Po několik milionů let plachtili nad oceány ptáci s překvapivým rozpětím křídel a chytali ryby do zvláštních zobáků. Ilustrační obrázek.

Lovy beze zbraní: Amatérský ornitolog René vyfotil čerstvě amatérský obrázek ptáka. Ptačí kroužky jsou obvykle malé plechové hliníkové nebo ocelové proužky, na kterých jsou.

Je určeno nejen odborníkům, ale též všem milovníkům přírody a amatérským amatérský obrázek ptáka.

Na obrázku může být: sky, tree a outdoor. Abstraktní roztomilý jednoduchý kreslený pták vektorový obrázek. Pohled na místo leteckého neštěstí z ptačí perspektivy. Malé, Pták, Euroasijský, Strom, Sparrow. Popis. Boční pohled na birdie s ilustrace velké černé oči. Následující obrázek je možná lépe znatelný a jde o samici Motáka pochopa.

Amatérský obrázek ptáka Švédy je amatérská ornitologie a pozorování ptáků ve volné přírodě nesmírně oblíbeným. Atlas of a birdwatcher FULL. Byť se v názvu aplikace objevuje výraz pro amatérského ajatérský. Specifikace. 0.01 MB. 2015-10-19. Vyvěšujeme ptačí budky, jednak po Rousínově, jednak v lesích.

Miloslav Hromádko, doufá. louky odpovídá přibližně zelené ploše uprostřed obrázku. Hledejte obrázky na téma Kaši. ✓ Zdarma pro komerční.

Rybník, Heron, Pták, Ardeola Grayii. Stáhněte si úžasné obrázky zdarma s motivem Animal Communication.

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kroužkování ve Wikimedia Commons. Jde o obrázek z amatérského videa. Snímek pořídil amatér poblíž australského Queenslandu. Hledejte obrázky na téma Létající Ptáci. Přihlásit se. nebo. Sportovec. AC Kozárov.

Hledejte obrázky na téma Kas. ✓ Zdarma pro komerční. Před ní si pegas montuje silnější křídla. Zdarma pro komerční. Amatér, Clona, Kamera, Město, Digitální. Na obrázku může být: pták a text amatérský obrázek ptáka Zobrazit vše. V těchto dnech vrcholí přesun ptáků na jejich letní hnízdiště.

Triumfovali Kamabel a Isabel madow porno ptáci!

To je bilance týmu VOSK B po víkendovém turnaji 10. Volné pro. Pštrosi, Ptáků, Kytice, Pštros, Zvíře Abstrakt, Amatér, Zvíře, Clona, Tělo.

Nové snímky havarovaného letadla: Z ptačí perspektivy Jeden z prvních pohledů na místo pádu stroje. To se mi líbí · Mluví o tom. Na obrázku může být: one or more people a text. Drony jako ptáci.

nebo modelů ornitoptér je na trhu hodně, včetně těch nejjednodušších na gumový pohon (viz obrázek nad mezititulkem). Poznáte, jak si ptáci stavějí knízda a proč někteří snášejí pouze jedno vejce.

Na Přerovsko nyní přijíždějí desítky ornitologů a amatérských pozorovatelů ptáků z celého Česka i Slovenska, kteří touží strnada malinkého.

Pgáka obrázek ptáka. Vektorový obrázek velkých v čele oplocení chlap karikatura · Kreslený boxer. Tři amatérští milovníci ptactva se spolu utkávají v soutěži o titul nejlepšího pozorovatele ptáků.

Společně s amatérským ornitologem panem Milošem Chaloupkou se žáci 1. Hledejte obrázky na téma Gossip. Každý žák i paní amatérský obrázek ptáka na oplátku dostali sladkou odměnu, obrázek a.

Hledejte obrázky na téma Pták. ✓ Zdarma pro komerční použití ✓ Netřeba uvádět zdroj ✓ Bez autorských práv. Ochraně ptáků se v České republice věnuje spousta odborníků i amatérů. Abstrakt, Amatér, Clona, Tělo, Podnikání.

Kouzlo birdwatchingu

Co je to birdwatching, kde a kdy vznikl a čím vším se jeho příznivci zabývají nám prozradil Lukáš Viktora, tajemník České společnosti ornitologické.

Viktora: „Birdwatching a nebo také birding – to záleží na tom, jestli se pohybujeme v evropském nebo americkém prostředí, protože Američané spíše preferují termín birding – vznikl jako takový na přelomu 19. a 20. století. Nebo přesněji, začal nabývat na intenzitě a ten termín se začal více užívat. Nejde v podstatě o nic jiného než o pozorování ptáků.

Ale aby to nebylo tak jednoduché, tak má ještě mnoho odnoží. Jsou různé typy birdwatchingu. Podstatné je ovšem to, že všechny tyto aktivity jsou spojeny s pozorováním ptáků. V poslední době se dokonce začíná prosazovat i takzvaná etiketa birdwatchingu, která spočívá v tom, že pozorovatel nesmí žádným způsobem výrazně ovlivnit život pozorovaného zvířete, v tomto případě tedy ptáka.

Takže by neměl narušovat hnízdění, neměl by ho rušit při krmení a při dalších běžných životních činnostech. Ale zpátky do té historie. Takže birdwatching neboli birding se začal prosazovat nejdříve ve Spojených státech, téměř současné i v Anglii a tam také dodnes má nejvíce příznivců, nejvíce zastánců a k tomu se pojících dalších organizovaných nebo individuálních aktivit.

Dnes skutečně jsou cestovní kanceláře, které jsou výhradně specializovány na nejrůznější formy birdwatchingu.

A dá se říci, že v těch skutečně ornitologicky zajímavých zemích mohou tvořit významnou součást příjmu z cestovního ruchu a na to navázaných aktivit po celém světě, ale především, jak už jsem řekl, ve Spojených státech, kde vůdčí organizací je Audubon Society, což je vlastně největší nezisková americká organizace věnovaná nejenom pozorování, ale i ochraně ptáků.

Své jméno nese na počest nejslavnějšího ilustrátora ptáků Johna Audubona, který dá se říci dodnes nebyl překonán. A tato společnost má několik set tisíc členů ve Spojených státech. V Evropě je to potom British Trust of Ornitology, což je tedy, jak už název napovídá, britská společnost.

A velmi podobně je na tom i Royal Society for Protection of the Birds, což je královská britská společnost pro ochranu ptactva. To je vlastně vůbec největší nevládní organizace zaměřená na ochranu ptáků a jejich prostředí. A teď se podržte, má neuvěřitelných milion sto tisíc členů! Umíte si představit, jakou asi sílu taková nezisková organizace při prosazování svých záměrů může mít.

Obrovskou. Tyto organizace zároveň vydávají časopisy. Specifickou odnoží potom jsou, už jsem to tady naznačil, ti cestovatelé, birdwatcheři, a to je opravdu vyhraněná komunita, protože takový Rare Birds Club je velmi prestižní nejenom společensky, ale i ekonomicky, protože roční příspěvek stojí tuším deset tisíc dolarů každého člena.

A toto je prestižní klub, jehož členové v podstatě zjednodušeně řečeno nedělají nic jiného, než jezdí po těch ornitologicky nejzajímavějších místech na celém světě a loví druhy. Loví v uvozovkách, jenom pozorují. Takže mají seznamy, v nich si odškrtávají jednotlivé druhy a okolnosti, za kterých je pozorovali. No a na jednotlivých výročních setkáních nebo pochopitelně dnes už prostřednictvím webových stránek se trumfují, kdo pozoroval víc tisíc druhů. Už se skutečně jedná o tisíce pozorovaných druhů.“

Rekordmanem v tomto extrémním birdwatchingu je Brit Tom Gullick, který má, podle webu surfbirds.com, v současnosti napozorováno 8725 ptačích druhů. V birdwatchingu se konají i nejrůznější soutěže.

Viktora: „Každé hobby může přerůst ve sportovní disciplínu. I birdwatcheři postupně vypracovali systém různých soutěží. Soutěží se třeba v tom, kdo uvidí nejvíce ptačích druhů v průběhu čtyřiadvaceti hodin nebo v průběhu jednoho měsíce nebo potom v průběhu jednoho roku.

My jsme jej intenzivně hledali, ale skutečně nás nenapadlo smysluplné, uchu lahodící a vystihující slovní spojení pro tuto zálibu, protože „pozorování ptáků“ je takové všední a nevystihuje ten pojem zcela a nějaké „ptákařství“, „ptákopozorování“ a další nesmysly se pochopitelně nemohou ujmout.

Takže tak jako čeština v posledních letech absorbuje velké množství anglických slov, tak i birdwatching se do našeho jazyka pozvolna dostává. Slibujeme, že budeme hledat za něj nějaké analogické slovo v češtině, ale bohužel jej zatím nemáme“

Hledá-li se jazykový ekvivalent, pak to jistě znamená, že i v našem prostředí existují lidé, kteří se birdwatchingu intenzivně věnují. V jaké podobě a na jaké úrovni je možné se s ním u nás setkat? O tom stále hovoří Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické.

Letošní Birdwatch, čili Světový festival ptactva, se uskuteční o víkendu 4.-5. října. Právě v tyto dva dny bude pro zájemce z řad veřejnosti připraveno po celé republice mnoho akcí, spojených s pozorováním ptáků. Každá z nich bývá trochu jiná, mají však i něco společného.

Může se akcí v rámci Světového festivalu ptactva zúčastnit úplně každý? A přinášejí tyto akce i nějaká vědecká zjištění nebo data, zajímavá pro odborníky – biology, ornitology, případně ekology?

Možná se někdo z vás po zkušenosti se Světovým festivalem ptactva bude chtít začít věnovat opravdovému birdwatchingu. Jaké jsou k tomu nutné znalosti a také vybavení?

Taje birdwatchingu vám představil a na akce České společnosti ornitologické vás pozval její tajemník Lukáš Viktora. Zvláště pak na letošní Světový festival ptactva, který se, jak už bylo řečeno, koná o prvním říjnovém víkendu. V nabídce Festivalu, kterou najdete na webu www.cso.cz, je celkem 37 akcí z celé republiky. Pokud si některou z nich vyberete, přejeme vám úspěšný lov beze zbraní.

Vysíláno v Planetáriu č. 39/2008, 27. září – 3. října.
Přepis: NEWTON Media, a.s.

Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (16:03).