Alkoholiků přibývá, záchytek je málo

První specializované lůžkové oddělení pro studium a léčbu alkoholu při psychiatrické klinice VFN vzniklo v budově bývalého kláštera u kostela sv. Apolináře, podle kterého se vžil neformální název. Apolinář v čele se Skálou postupně vypracoval komplexní léčebný program, režim a systém doléčování, zejména alkoholových závislostí, který se praktikoval i v zahraničí.

Skála také přišel s unikátním nápadem protialkoholních záchytných stanic. První otevřeli právě u Apolináře 18. května 1951. Skála stál i zrodu moderní adiktologie, oboru, který se zabývá výzkumem, prevencí a léčbou závislostí a jiných škodlivých návyků. V roce 1971 otevřel v Apolináři Středisko drogových závislostí, první specializované ambulantní pracoviště pro drogově závislé.

Alkoholiků přibývá, záchytek je málo

Apolinář, který od roku 1992 vede primář Petr Popov, je zaměřen na léčbu závislostí na návykových látkách a patologického hráčství, terapie duálních poruch, tedy kombinace závislosti na návykové látce a další duševní poruchy. Léčba je z principu dobrovolná, tedy pro pacienty, kteří o ni mají zájem.

Záchytka už dnes u Apolináře není, přestěhovala se nejprve do areálu Na Míčánkách a od března 2004 funguje na Bulovce, kde má lepší zdravotnické zázemí.

Problém s alkoholem má minimálně každý desátý Čech, lékaři chybí

Od jejího založení prošlo chodbami kliniky přes 80 tisíc pacientů. Česká společnost je k alkoholu tolerantní, pivo Češi neberou za alkohol, a tak není divu, že jsou třetími největšími pijany alkoholu po Portugalcích a Irech. Dnes má, podle odhadů lékařů, problémy s alkoholem každý desátý Čech. Přesnější průzkumy komplikuje i to, že závislí si svůj problém připustí většinou až po letech.

video

U Apolináře bojují s alkoholismem už 65 let

Zatímco alkoholiků přibývá a navíc se do ordinací vrací, lékařů, kteří se na léčbu závislostí specializují, je kriticky málo. „Odhadujeme, že těch skutečně pracujících lékařů, specializujících se a pracujících v ambulancích je něco málo přes dvacet,“ uvedl přednosta Kliniky adiktologie Michal Miovský.

Nedostatek je i specializovaných zařízení, kam v počátcích závislosti stačí jen docházet. Přitom čím později přijde léčba, tím hůř se pacienti svojí závislosti zbavují.

Na jejich léčbu se ale specializuje jen dvacet zařízení v zemi.

„My se potom dozvídáme od těch, kteří přijdou k nám, že se předtím snažili najít takovou léčbu, a mohou to často i doložit, ale neuspěli,“ podotkl Pavel Popov z kliniky U Apolináře.

Závislým na alkoholu se mohou věnovat i psychiatři. Ti ale pacienty často odmítají. „Někdy je to také volba lékaře, protože neexistuje žádná bonifikace lékaře za práci s touto obtížnější klientelou,“ podotkl Popov.

Alkoholiků přibývá, záchytek je máloProtialkoholní záchytná stanice spadá do kategorie zdravotnických zařízení k umístění lidí pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, kteří ve svém stavu ohrožují sebe nebo ostatní lidi, jednají proti veřejnému pořádku, budí pohoršení nebo ničí majetek. Záchytky se mají postarat o bezpečné vystřízlivění klientů pod lékařským dohledem. Musí si ale pobyt zaplatit, pojišťovny ho nehradí.

Záchytky prošly za dobu svého fungování řadou změn a sporů. Například není jasné, jestli jsou zdravotnickým zařízením. Od roku 2011 je zřizují kraje a navíc jsou někdy mimo areál nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví jim proto plánuje od Nového roku dát jednotný statut zdravotní služby, kde by o opilce pečovali jen psychiatři. Každého z nich by povinně hlásili praktickému lékaři.

Opilce čeká odvoz na záchytku do Teplic

Slunečné víkendové poledne láká rodiče s dětmi na procházku, sportovce na kolo nebo brusle. Tak krásný den, proč ho nevidět „dvakrát“? Takové heslo razí milovníci alkoholu, kterých v kraji přibývá.

Své o tom zřejmě ví i muž, který se minulý víkend opil před Penny marketem v ústecké čtvrti Neštěmice. Alkoholu zkonzumoval tolik, že před prodejnou usnul a záchranka ho musela odvézt do Masarykovy nemocnice v Ústí k vyšetření.

Pokud se však podobně „odrovná“ za pár měsíců, střízlivět bude na nové záchytce v Teplicích.

Právě v lázeňském městě totiž Krajská zdravotní (KZ), jež sdružuje pět nemocnic v kraji, připravuje prostory pro protialkoholní záchytnou stanici. „Čekají nás jednání s vedením teplické nemocnice i vedením KZ, abychom se domluvili na dalších krocích,“ potvrdila mluvčí krajského úřadu Lucie Dosedělová.

Přečíst článek ›

Kapacita záchytky vychází ze zkušeností jednotlivých okresů. Pro Ústecko, Teplicko a Litoměřicko by měla mít osm lůžek, pro Mostecko, Chomutovsko a Lounsko sedm a pro Děčínsko tři lůžka. V Ústeckém kraji nefunguje záchytka od roku 2001.

 Její návrat kvituje Jana Bednářová, kardioložka a primářka Emergency Masarykovy nemocnice v Ústí, kde ročně končí na 800 opilců. „Věřím že se problém alespoň částečně vyřeší.

Až 90 % lidí, které nám záchranná služba vozí, se tady jenom vyspí z opilosti a pak odchází,“ říká primářka.

KOLOTOČ NÁVŠTĚV

Většina z nich jsou ovšem bezdomovci, kteří nemají kam jít, a tak se kolotoč opileckých návštěv nemocnice neustále opakuje. „Často je po nich znečištěné lůžko, což sestřičky musí uklidit. Je to pro ně zbytečná práce.

Opilci bývají také agresivní,“ vysvětluje primářka s tím, že opilci leží na tzv. nultém lůžku, tedy matraci, na zemi.

„Na emergency jsou pacienti po resuscitacích nebo s těžkým srdečním selháním, nemůžeme k nim dávat opilé agresory,“ řekla Bednářová.

Absenci záchytky hodnotí jako problém rovněž český psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí Karel Nešpor. „Těžká opilost ohrožuje nejen toho, kdo se opil, ale i jeho okolí. Takového člověka není možné nechat umřít nebo řádit v ulicích,“ připomíná Nešpor.

Přečíst článek ›

Pokud by si ale někdo myslel, že pití alkoholu je výhradně mužská záležitost, mýlil by se. Podle Nešpora jsou však ženy ve vztahu k alkoholu opatrnější. „Mají ale po stejné dávce vyšší hladinu alkoholu v krvi. Závislost a zdravotní problémy u nich vznikají rychleji, alkohol u žen zvyšuje riziko rakoviny prsu, častěji působí deprese a rychleji zhoršuje vztahy,“ upřesňuje psychiatr.

Problémy působené alkoholem jsou různé závažné a tomu odpovídá i léčba, ať už jde o ženu nebo muže. Nejjednodušší možností, jak s alkoholem skončit, je podle Nešpora svépomoc. „Z mého webu www.drnespor.

eu si mohou zájemci zdarma stáhnout knihu Zůstat střízlivý. Je také možné navštívit setkání organizace Anonymní alkoholici, kteří působí ve většině velkých měst včetně Ústí.

Další možností je ambulantní nebo pobytová léčba,“ dodal Nešpor.

Dopravní nehody + pod vlivem alkoholu

Leden až březen 2018kde/celkem nehod/alkohol

Alkoholiků přibývá, záchytek je máloZdroj: ČTKDěčín 354 / 9Chomutov 390 / 15Litoměřice 351 / 14Louny 331 / 8Most 310 / 6Teplice 322 / 11Ústí n. L. 513 / 15

  • celkem 2 571 / 78
  • Leden až březen 2017kde/celkem nehod/alkohol
Budete mít zájem:  Farmářské trhy na Kulaťáku prodlouženy až do Vánoc!

Děčín 356 / 10Chomutov 374 / 6Litoměřice 321 / 3Louny 304 / 10Most 331 / 4Teplice 323 / 7Ústí n. L. 516 / 9celkem 2 525 / 49

Primátor Jaroslav Kubera zařízení pro opilce v Teplicích nechce

„Záchytka je stejný nesmysl jako zákaz pití na veřejnosti“

Alkoholiků přibývá, záchytek je máloZdroj: Deník/Zdeněk TraxlerPoradí si Teplice se záchytnou stanicí? Jaká část populace zde bude trávit čas nejčastěji a jak to mají v jiných zemích ve světě? „Viděl jsem, jak vypadá záchytka v Dánsku, přirovnal bych to k vězení. U nás budou mít luxus,“ myslí si senátor a primátor severočeských Teplic Jaroslav Kubera, který je zásadně proti zřízení záchytné stanice.

Proč nesouhlasíte se záchytnou stanicí v Teplicích?

Když se kraj rozhodne, že záchytka bude, tak ji prostě udělá. Viděl jsem, jak vypadá záchytka v Dánsku, připomínalo mi to vězení. Opilec leží na kamenné lavici ve stavu a poloze, jak ho našli na ulici.

To by se naše paní ombudsmana zřejmě zbláznila, kdyby měla mít záchytka takovéto podmínky. U nás to určitě bude luxus. Jsem tedy zásadně proti tomu. Jistou výhodu to pro Teplice přece jen má.

Záchytka bude právě na území našeho města, takže nebudeme muset vozit opilce příliš daleko do jiného města.

Přečíst článek ›

Jak moc by se podle vás měly zdravotnické a policejní složky o opilé lidi starat?

Nemocnice v současnosti vůbec nejsou nadšené, že k nim záchranáři opilce vozí, nebývají to běžní pacienti. Když se opilec v Americe rozhodne v zimě umrznout, tak prostě umrzne. Je to jeho svobodné rozhodnutí.

Nedávno u nás Ústavní soud rozhodl, že pokud se opilec rozhodne řezat motorovou pilou a uřízne si nohu, tak je to jeho problém. Předtím bylo v zákoně, že to tak nejde a že například účtující číšník odpovídá za to, že když dotyčnému nalije, tak on nic takového po pěti pivech neudělá.

Tohle všechno včetně zřízení záchytky považuji za zbláznění a kampaně, podobně je to i s vyhláškou o zákazu pití alkoholu na veřejnosti.

Má vyhláška o zákazu pití alkoholu na veřejnosti podle vás nějaké trhliny?

Samozřejmě. Co uděláme člověku, který bude pít na veřejnosti a často ani nemá sociální dávky? Z čeho zaplatí horentní pětitisícovou pokutu? Většinou to jsou bezdomovci, kteří akorát zvýší pohledávky města.

Jiná věc je ta, kterou máme na stole v senátu, tedy zda můžete takového člověka na nějaký čas z obce vyhostit. Senátoři tvrdí, že to je zbytečné, ale ono to jde a má to smysl.

Býti bezdomovcem v Teplicích je totiž úplně jiná situace než býti bezdomovcem v nějaké malé obci, kde je málo kontejnerů a hlavně ještě méně příležitostí, jak ukrást něco do sběru. Pro tohle jsou velká města jako Teplice ideální.

Přečíst článek ›

Zdravotníci říkají, a koneckonců to naznačujete i vy, že nejčastějšími pacienty záchytné stanice budou právě bezdomovci. Jaký recept by podle vás fungoval, aby lidé bez domova nezřízeně nepili? A umějí si města na severu Čech s bezdomovci poradit?

Bezdomovce neumí vyřešit nikdo na světě. Naše slavná Evropská unie se snaží, ale neví si zkrátka rady. V řadě evropských metropolí se válí bezdomovci včetně tisíců uprchlíků po ulicích.

Na druhou stranu to, že někdo sedí na lavičce a popíjí krabičák, nikoho neobtěžuje, tak v čem je problém? To už člověk nemůže sedět ani na lavičce? To je taková ta totalitní představa, kterou dělali východní Němci, že když přijeli na Balt feťáci, tak je naložili do auta a odvezli 500 kilometrů daleko. Sám jsem toho byl svědkem na jedné dovolené za mlada.

Víte, jak to dopadlo? Za dva dny ti feťáci stopem přijeli zpátky. Nikdo nedokáže pochopit jednu zásadní věc existují rovnice, které prostě nemají řešení, byť si veřejnost a politici myslí, že řešení mají.

Česko je národ alkoholiků, pije pětina dospělých

Odborníci upozorňují, že každý Čech nad 15 let vypije ročně 16,5 litru čistého alkoholu

Praha – Česko je 60 let od vzniku první protialkoholní záchytky v pražském Apolináři zasaženo epidemií alkoholismu.

Každý Čech a Češka nad 15 let vypije za rok 16,5 litru čistého alkoholu, průměr světa je 6,13.

Společnost je k alkoholu tolerantní, pivo Češi neberou za alkohol, a tak jsou se 160 litry na hlavu a rok první na světě. Mezi alkoholiky přibývá žen, výjimkou nejsou těžce opilé děti.

„Přibývá těžkých opilostí a také agresivity u opilých lidí. V době, kdy Jaroslav Skála zakládal první protialkoholní záchytku, bylo nad jedno promile alkoholu v krvi závažné a přes 3,5 už se považovalo za smrtelné. Teď jsou 3,5 promile skoro běžné,“ řekl primář oddělení pro léčbu závislostí Všeobecné fakultní nemocnice Petr Popov.

Podle průzkumu dvě procenta dospělých, více než 140 tisíc ekonomicky aktivních, pije alkohol s problémy, které už vyžadují odbornou pomoc.

S velkou pravděpodobností jsou závislí. Rizikovým nebo škodlivým způsobem pije alkohol pětina dospělých, tedy více než 1,3 milionu. Vzhledem k tomu, že dotazovaní v šetřeních většinou nepřiznají plnou pravdu, je počet lidí s problémy ještě větší.

Záchytky mají málo peněz

Původní Skálova záchytka vznikla v prostorách nynějšího oddělení pro léčbu závislostí jako zařízení zdravotní péče s výrazně preventivním charakterem. Pacientovi byla po noci na záchytce nabídnuta další odborná pomoc.

V Česku je v současnosti 17 záchytek, v Ústeckém a Libereckém kraji žádná. Původní úkol pomáhat problémovým pijákům, aby se u nich nerozvinula závislost, plnit nemohou. Zinkasují i několik tisíc korun za jednu noc, nemají pak ale kam pacienta předat k další léčbě. Síť ambulancí pro tuto léčbu se rozpadla.

Odborná společnost varuje, že pokud se neudělají potřebné organizační změny a záchytky nedostanou na svůj provoz peníze, budou muset provoz omezit, přestanou tak poskytovat odpovídající zdravotní péči. Hrozí také, že postupně vůbec ukončí svoji činnost a péče o lidi pod vlivem alkoholu, kteří potřebují zdravotní péči, se přesune na nemocnice. O agresivní opilce se bude muset postarat policie.

Variantou, již odborníci doporučují, je transformovat současné záchytky do podoby zdravotnických zařízení, která budou schopna adekvátně pečovat o pacienty, včetně další odborné péče o pijáky a lidi na alkoholu závislé.

Budete mít zájem:  Babské rady na lupy ve vlasech

PŘEHLEDNĚ: Kolik stojí noc na záchytce? Nejvíce platí opilci v Plzni

Není to nic, na co by měl být člověk hrdý, ale přihodit se to může. Hladina alkoholu v krvi překročí rozumnou mez a mozek utlumí svoji činnost. V takovém případě je nejrozumnější jít domů, ale pokud se to nepodaří, může následovat převoz na záchytku a „spánek spravedlivých“ pod dohledem.

V Česku slouží tomuto účelu osmnáct protialkoholních záchytných stanic. Většina krajů má jednu, výjimku tvoří jen Středočeský kraj se třemi záchytkami, Moravskoslezský kraj se čtyřmi a Ústecký kraj, který nemá od roku 2001 žádnou.

„Není to ideální stav, nabourává to režim nemocnic. Nicméně krajská záchytka je v pokročilé fázi zřízení,“ komentuje mluvčí Ústeckého kraje Zdeněk Rytíř absenci záchytné stanice, kam by policie mohla převážet ty, již jsou po nadměrné konzumaci alkoholu nebezpeční sobě či druhým. Nově zbudovaná záchytka by se podle něj měla nacházet v Teplicích.

A Rytíř tak zároveň naznačil druhou možnost, jak naložit s nebezpečným opilcem – pokud záchytka chybí nebo je plná, policisté rozvážejí intoxikované do nemocnic či jiných zdravotnických zařízení.

Podobně občas postupují i v Praze, kde je pouze jedna záchytná stanice. Z důvodu omezené kapacity je často plná už během večera, proto vozí strážníci opilé lidi – pokud nejsou agresivní – do okolních nemocnic. Čeká je tak zpravidla vystřízlivění na interně, na což si však stěžují tamější pracovníci.

Pražská záchytka je nejvytíženější v celé republice. Hospitalizací bylo loni 5 682 – zhruba stejně noclehů poskytly všechny stanice v Moravskoslezském kraji. Počet záchytů v Praze postupně rostl od roku 2013, kdy pracovníci zaregistrovali zhruba pět tisíc hospitalizací. Až loni počet poprvé mírně klesl.

Kroměříž zlevnila na desetinu, nejdražší je Plzeň

Noc na pražské záchytce stojí standardně 1 950 korun. „Účet“ se navyšuje jen tehdy, když opilec spáchá během noci nějakou škodu. Obdobná praxe platí pro všechny české stanice – cena za záchyt je fixní, a to včetně případného znečištění pokoje.

Připlácí se pouze za cestu, a to v Brně a v Ostravě. Pokud se někdo intoxikuje mimo jihomoravskou metropoli, vyjde ho to o dvě stě korun dráž, namísto stávajících 1 300 korun. Podobně je tomu na Ostravsku, kde se platí dovoz sanitkou 23 korun za kilometr. Jinak stojí noc na záchytce v Ostravě dva tisíce.

Protialkoholní záchytná stanice slouží k nedobrovolnému přenocování osob intoxikovaných alkoholem, které by mohly ohrozit sebe nebo okolí, případně by mohly budit veřejné pohoršení. První záchytka vznikla v roce 1902 v ruském městě Tula. V Československu začala první záchytka fungovat 18. května 1951. Založil ji v pražském Apolináři bojovník proti alkoholismu Jaroslav Skála. Prvním pacientem byl ruský námořník.

O záchytkách v Karviné a Opavě se dlouho mluvilo jako o nejlevnějších v republice, ale od června 2017 už to neplatí. Dorovnaly totiž ceny s okolím a nyní se platí za záchyt dva tisíce korun. Stejná zůstává už čtyři roky cena za nocleh v zařízení ve Frýdku-Místku, kde nocleh vyjde na 2 300 korun.

V průměru stojí noc na záchytce dva a půl tisíce, což je částka, kterou fakturují opilcům třeba v Olomouckém kraji. Tam mají ovšem šanci ušetřit – pokud zaplatí do tří dnů od záchytu, mají to jen za šestnáct set.

Ještě levnější je pro opilce noc v Kroměříži, kde je sazba 1 300 korun. V roce 2008 tam přitom nocleh stál víc než v luxusním hotelu – téměř 13 000 korun. Kraj vysokou cenu obhajoval náklady na provoz záchytky, pak ji ale opět snížil (viz Kroměřížská záchytka výrazně zlevňuje, tisíce platil jen zlomek opilců).

Podívejte se, jak vypadá kroměřížská záchytná stanice:

V současnosti je nejlevnější záchytná stanice v Českých Budějovicích, kde se za noc platí 1 200 korun. Mají tam ovšem jen sedm lůžek – pět pro dospělé, dvě pro mladistvé. Podnapilých náctiletých tam loni ošetřili třicet. Celkem prošlo záchytkou v roce 2017 na tisíc lidí, z toho pětinu tvořily ženy.

Relativně levná je také záchytka v Královéhradeckém kraji, kde stojí noc dva tisíce korun. Naopak ve vedlejším Pardubickém kraji se musí opilci plácnout přes kapsu – za nocleh na tamější záchytce jim naúčtují 3 200 korun. O dvě stovky dražší je pak osmihodinový pobyt na záchytce v Sokolově.

Ze tří středočeských stanic je s cenou 2 500 nejlevnější Příbram, která je však časově omezená – otevřená je jen v pátek a sobotu. V Mladé Boleslavi a Kolíně je nocleh o pět set korun dražší. Za záchyt v Jihlavě se platí 4 000 korun. O pět set korun méně stojí pobyt v libereckém zařízení.

Nejdražší záchytku mají v Plzeňském kraji. Tamější opilci se musí připravit na to, že jedna noc je vyjde na 4 500 korun. Ještě před dvěma lety je to ale mohlo vyjít mnohem dráž.

Tamní provozovatel byl kritizován pro způsob vymáhání dlužných částek. Původně totiž klienti museli zaplatit rozhodčí doložku a směnku.

Ve chvíli, kdy nezaplatili, tak se jim jedna noc prodražila až na několik desítek tisíc (více zde). Od kritizovaných postupů ale už ustoupili.

Praxi rozdílných cen kritizovala v minulosti veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, podle níž by měla být částka stanovena jednotně a centrálně.

Upozornila také na to, že v některých zařízeních rozhodovali o omezujících opatřeních, jako je poutání na lůžko, a podávání léků jiné osoby než lékař, což je v rozporu se zákonem.

Ocenila však obětavost zaměstnanců záchytných stanic (viz Záchytky jsou ve špatném stavu, některé stojí víc než hotel).

Protialkoholní záchytka slaví 65 let, byla první na světě

Hlavní obsah

Za založením stál psychiatr a specialista na léčení alkoholismu i dalších závislosti Jaroslav Skála (1916 – 2007). Nejprve v budově u kostela sv. Apolináře vzniklo lůžkové oddělení a o tři roky později přibyla protialkoholní záchytná stanice, svého druhu první na světě.

Na nedostatek pacientů se lékaři stěžovat nemohli, zvláště v některé dny. „Dřív se dala sledovat určitá období, dokonce i určité dny, kdy záchytka byla zcela obsazená. Jednalo se zejména o MDŽ a pak významné svátky jako Josef nebo Karel,“ popsal Novinkám primář kliniky adiktologie Petr Popov.

Hlavní význam záchytné stanice byl preventivní, nabízela služby lidem, kteří měli problémy s alkoholem. Bezprostředně po vystřízlivění jim tudíž byla nabízena léčba.

Budete mít zájem:  Rodí starší ženy. Riziko vývojových poruch stoupá

„Záchytka byla také důležitá tím, že zde proběhl rozsáhlý výzkum o zachycení řidičů pod vlivem alkoholu. Výsledkem toho byla právní úprava, která může za to, že dnes platí nulová tolerance alkoholu za volantem,“ doplnil Popov.

Jako první klient na záchytce navštíví příjmovou ambulanci

Foto: Aneta Lednová, Novinky

Záchytka se v minulosti dvakrát stěhovala. Nejprve ji přemístili do nemocnice Na Míčánkách a následně do areálu Bulovky, kde sídlí dodnes. Od roku 2013 ji provozuje Městská poliklinika Praha.

Na záchytce je 22 lůžek. Pokoje jsou dvou- nebo třílůžkové, a v jednom pokoji se nachází lůžko pevně připevněné k zemi. Zde se na dobu nezbytně nutnou kurtují agresivní klienti.

Na pražské záchytce je jeden pokoj s pevně připevněným lůžkem a kurty. Určen je pro agresivní klienty

Foto: Aneta Lednová, Novinky

A jak obyčejně probíhá procedura? Po přijetí je klientovi provedena dechová zkouška a po následném vyšetření lékař rozhodne o případné hospitalizaci.

„Nejprve klienta odstrojíme a sepíšeme seznam jeho věcí. Poté provedeme hygienu a klient je odveden na pokoj. Během hospitalizace mu je podáván čaj,“ popsal postup vrchní sestra Miroslav Kočí.

Města, kde se nachází protialkoholní záchytné stanic

Foto: David Ryneš, Mapy.cz

Na území České republiky je nyní už sedmnáct protialkoholních záchytných stanic. Mezi některými je podstatný rozdíl v ceně za poskytnuté služby.

Nejvíce lidé zaplatí za noc na záchytce v Kroměříži, a to zhruba 12 700 korun. Nejnižší cenu za noc mají města jako Opava nebo Karviná, platba se tam pohybuje okolo 600 korun. V ostatních městech se platí od 1 000 do 4 000 korun.

Apolinář stále léčí závislosti

Video: Aneta Lednová, Novinky

Na místě původní záchytky u Apolináře se nyní nachází Klinika adiktologie, kde se léčí klienti s nejrůznějšími závislostmi. Léčba se tu neprovádí jen ambulantně, mají zde i lůžkové oddělení pro ženy i muže.

Na klinice je také pan Petr, který se léčí se závislostí na gamblingu a alkoholu. Až pokus o sebevraždu ho donutil přistoupit na léčbu.

„Já jsem sem v prvopočátku nechtěl jít. Tady jsem si ale postupem času všechno probral a došlo mi, že bych to doma asi nevyřešil. Možná bych do toho všeho spadl ještě hlouběji, a mohlo by to vést až k opravdové sebevraždě. Mně to tady vlastně zachránilo život,“ říká.

Na Klinice adiktologie prochází klienti nejprve detoxem

Foto: Aneta Lednová, Novinky

Hlavní zprávy

Pobyt na záchytce se prodraží. Jedna noc stojí jako spaní v luxusním hotelu

Práce s opilým člověkem je velmi nevděčná. To ostatně věděl i MUDr. Jaroslav Skála, vedoucí lékař protialkoholního oddělení v Praze, které sídlilo v budově vedle kostela sv. Apolináře. Byl to on, kdo se ve své odborné činnosti specializoval na léčbu závislostí.

Už před rokem 1948 navázal úzkou spolupráci s americkou skupinou Anonymních alkoholiků, jejímž výsledkem bylo zahájení léčby závislosti na alkoholu disulfiramem, jenž je spíše znám pod obchodním názvem antabus. Pro neznalé – pokud pacient, užívající tento lék, se na něj napije alkoholu, bude zvracet.

Doktor Jaroslav Skála, jako zapřisáhlý abstinent, se snažil alkoholikům hlavně pomáhat. Odtud pak už byl jen malý krůček k tomu, aby 15. května 1951 na jeho popud vznikla první záchytná stanice nejen v Československu, ale i na světě.

Jejím účelem bylo pomoci alkoholikům v akutním stavu a pak jim poskytnout další pomocnou ruku v podobě protialkoholní léčby. Skálovy metody práce s pacienty byly docela zajímavé.

Mimo jiné jim chtěl nechat osobně nahlédnout na to, jaká těžká práce je s opilým člověk, a to když se jeho pacienti museli sami postarat o alkoholiky přivezené na záchytku.

Zajímavosti o protialkoholních záchytných stanicích:

  • v České republice funguje 18 záchytek
  • v samotné Praze je pouze 1 záchytka
  • v celém Středočeském kraji 3 záchytné stanice (Příbram, Kolín, Mladá Boleslav)  
  • nejlevněji vyjde pobyt na záchytce v Českých Budějovicích (1 200 Kč, nejdráž v Plzni (4 500 Kč)
  • v roce 1986 stál pobyt na záchytce 200 Kč
  • na pobyt se nevztahuje pracovní neschopnost
  • každý pátý pacient za služby záchytné stanice nezaplatí     

V čem je podstata záchytky?

Ta hlavní spočívá v tom, že svým klientům zabezpečí vystřízlivění pod dozorem lékařem. Nemůže tedy dojít k tomu, že by se například ve spánku opilec udusil vlastními zvratky nebo umrznul venku na mrazu, jak tomu mnohdy bývá. Služby záchytky kromě zdravotních výkonů nejsou hrazeny ze systému veřejného pojištění, tudíž pobyt na ní si její klienti hradí ze svého.

Přitom ceny se výrazně liší podle toho, u koho si zřizovatel záchytné stanice (většinou je to kraj) nasmlouval její služby. Opilec tak zaplatí třeba pouhých 1 200 Kč, nebo také 4 500 Kč za jednu noc, což je cena jako za lepší hotel.

K ceně za pobyt se připočítává i případná způsobená škoda, pokud byl opilec agresivní a demoloval vybavení pokoje. Bohužel velmi často se stává, že peníze záchytka nedostane, protože jejím klientem bývá bezdomovec nebo osoba závislá na drogách bez pravidelného příjmu.

Zřizovatel záchytky pak musí jejímu provozovateli ročně doplácet i několik milionů korun za ošetření.

V zákoně č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, se mimo jiné ukládá také povinnost informovat o pobytu na záchytce praktického lékaře; v případě nezletilých osob jejich zákonné zástupce a orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Jaká kritéria rozhodují o tom, kdo bude na záchytce přijatý?

Protialkoholní záchytná stanice je ve své podstatě zdravotnickým zařízením a záleží na míře intoxikace a její projev, jestli si opilec na záchytce pobude, nebo bude propuštěný.

Většinou jsou tedy hospitalizované osoby agresivní, a to nejen vůči druhým, ale také vůči sobě. Nebo se jedná o osoby natolik alkoholem zmožené, že se sotva udrží na nohách.

Mezi pacienty záchytek bývají také rekordmani, kteří jsou jejich každodenními návštěvníky.

Práce personálu na záchytné stanici

Být zaměstnán na protialkoholní záchytné stanici znamená obvykle hodně těžkou službu. Mnohdy i nebezpečnou, zvláště když mají za pacienta nespolupracujícího narkomana pod vlivem omamných látek. On takový obyčejný opilec také není nic příjemného, když ho policie přiveze znečištěného vlastními zvratky a výkaly.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *