Alergie na třešně – co je dobré vědět?

„Nikdy jsem nebyla alergická, přesto v poslední době reaguji přehnaně na oříšky a také některé druhy ovoce,“ vypráví pětatřicetiletá Jarmila ze severních Čech. Mnohem horší to však má čtyřicetiletá Magda z Prahy, která trpí nejen alergií na pyly, ale také zkříženou alergií na potraviny, konkrétně na peckoviny, kořenovou zeleninu a ryby. „Vadí mi i mléčné výrobky, takže mléko třeba vůbec nepiji, protože vím, že bych po něm měla trávicí obtíže, především průjem a bolesti v břiše. Není to snadné, ale jediná cesta, jak se vyhnout těmto problémům, je vypustit všechno, co mi vadí,“ hořce podotýká paní Magda.

Podle alergoložky Dagmar Pohlové v poslední době prudce stoupá počet nejen inhalačních alergiků (tedy těch, kteří jsou alergičtí na pyly, roztoče, srst zvířat a plísně), ale také potravinových alergiků. A nejčastěji vadí potraviny malým dětem.

Reálný spouštěč „kopíruje“ složení kojenecké a batolecí stravy a není překvapením, že za jejich alergii mohou i maminky a složení jejich stravy už v těhotenství. K senzibilizaci tedy může dojít ještě před narozením prostřednictvím maminek, které o svém jídelníčku moc nepřemýšlejí.

Budete-li tedy jíst v době, kdy čekáte miminko, hodně arašídů, vy sama na ně nemusíte nijak extra reagovat, ale vaše narozené dítě pak třeba ano. Vztah výživy a alergií je tedy zcela prokazatelný. Předčasné zařazování příkrmů do stravy kojence (dříve než ve 4.

měsíci) tak může vést k tomu, že dítěti začne vadit například mléko (alergie na bílkovinu kravského mléka je na prvním místě všech potravinových alergií u dětí). Na druhé straně dnes alergologové přehodnotili svůj názor týkající se zařazování lepku do stravy. Dřív se říkalo, že čím později ho začnou děti jíst, tím méně alergie vyvolá.

Ovšem dnes je to naopak – čím později se zařadí do stravy, tím více bude alergiků a celiaků. Alergolog Martin Fuchs říká, že takzvané bezpečné okno zařazení lepku do stravy kojenců je mezi 4. až 6. měsícem věku. Jak to tak vypadá, spousta věcí už dnes neplatí, a co se týče výživy, pak dvojnásob.

Nicméně i zde je potřeba dodržet pravidlo všeho s mírou – lepek ano (tedy pečivo a všechny výrobky vyrobené z mouky), ale jídelníček nepostavit jen na těchto výrobcích. Každopádně budete-li přemýšlet o tom, co jíte nebo co dáváte svým dětem na talíř, vyvarujete se případných alergických reakcí.

Reakce na požití určité potraviny jsou velmi často způsobené její intolerancí, která nemá nic společného se skutečnou potravinovou alergií. Jde o takzvanou falešnou alergii neboli intoleranci. A je velmi důležité, abyste dokázali právě tuto reakci odlišit od pravé alergie.

Režimová opatření včetně diety jsou totiž v obou případech odlišná a samozřejmě v případě tzv. pseudoalergie je mnohem příznivější vývoj. O co vlastně jde? V případě pravé alergie vyvolá kontakt alergenu s buňkami alergické příznaky, ke kterým patří kopřivka, kýchání, astmatický záchvat, nevolnost, zvracení, ekzém a podobně.

Látka, která tyto příznaky vyvolává, se nazývá histamin. Ovšem některé potraviny obsahují histamin ve větší míře než jiné a mohou jej přímo uvolňovat, nebo dokonce produkovat. Je tedy jasné, že když se budete přejídat potravinami, jež obsahují velké množství látek bohatých na histamin, dojde k podobným reakcím jako v případě alergie.

A někteří lidé jsou prostě na konzumaci těchto potravin citlivější. Když sníte malé množství této potraviny, nemusí dojít vůbec k žádným potížím, ale když to přeženete a sníte například dvě tabulky čokolády, budete se divit, co to s vámi udělá.

A jak poznáte, že zřejmě trpíte falešnou alergií? Jednoduše tehdy, když sníte velké množství potravin bohatých na histamin a osypete se. K potravinám, které obsahují hodně histaminu, patří nejen výše uvedená čokoláda, ale také červené víno, sýry, ořechy, ryby, rajčata, jahody či uzeniny.

Změna jídelníčku tedy v tomto případě také pomůže, ale obvykle stačí, když se zaměříte na množství konkrétní potraviny – malé množství obyčejně problémy nezpůsobuje. Skutečný potravinový alergik bohužel ví, že aby mu bylo zle, vadilo by i stopové množství určité potraviny.

Přemýšlíte o tom, co jíst, máte-li alergii na některé potraviny? Pak myslete i na to, že spousta potravin je nepozorovaně „skryta“ v jiných potravinách, takže o nich nejprve ani nemusíte vědět.

„Jsem alergická na arašídy, a nedávno jsem snědla nějakou sušenku, po které jsem dostala silnou alergickou reakci. Pak jsem si pozorně přečetla etiketu uvedenou na potravině a zjistila jsem, že při výrobě se použilo stopové množství arašídů.

Od té doby si dávám pozor na to, co jím, a ještě pozorněji čtu všechny etikety,“ vypráví třicetiletá Veronika ze středních Čech. To se samozřejmě týká i jiných potravin – a vy byste měli být obezřetní.

Některé potraviny jsou totiž skutečně maskované a leckdy je velmi těžké dopátrat se, co jste vlastně snědli. V případě, že jste diagnostikovaní alergici například na pyly, je vhodné při konzumaci myslet i na tzv.

zkříženou alergii, která se projevuje zejména orálně alergickým syndromem – tedy zánětem spojivek, rýmou, astmatickým záchvatem či otokem hrtanu. Jde zejména o konzumaci syrového ovoce nebo zeleniny (hodně vadí jablka, hrušky, švestky, třešně a meruňky, ze zeleniny celer a koření, například pepř, hořčice, anýz, fenykl, koriandr, kmín a kari).

Potravinová barviva a konzervační látky se ve velkém používají a přidávají se do potravin, aby zlepšily jejich konzervační vlastnosti, stabilizovaly nebo zlepšily chuťové či zrakové a čichové vlastnosti toho, co jíte.

Samozřejmě, že ne všechna aditiva neboli éčka jsou škodlivá, ale je dobré vědět, že v nadměrném množství mohou i ona vyvolat nesnášenlivost či alergické příznaky. Obvykle ale nedochází přímo k alergii, ale k intoleranci, která se projeví ekzémem nebo kopřivkou.

Chcete-li se přesvědčit, po dobu několika dnů si zaznamenávejte, co jíte a kolik éček v potravinách bylo (a jakých). Poté se doporučuje zavést dietní opatření.

Jak už bylo řečeno, po stanovení diagnózy se musí zahájit eliminační dieta s vyloučením všech „špatných“ potravin. Co si tedy objednat v restauraci, nemusí být vůbec jednoduché.

Doma samozřejmě můžete hravě nahradit obilnou mouku kukuřičnou či rýžovou, stejně tak mléko či vejce. Ovšem v restauracích je to mnohem těžší, i tam si ale můžete vybrat.

K omezení rizika obecně platí, že si budete vybírat jídla, která jsou jednoduchá a skutečně nehrozí žádná reakce (například těstoviny, zeleninu, rýži, grilované maso), a hlavně si nedávat omáčky.

Detaily v červnovém Zdraví.

Text: Ivana Ašenbrenerová, foto: Shutterstock a archiv redakce

i60.cz: Alergie trápí stále více lidí ve vyšším věku. Alergeny mohou přivodit vážné komplikace

Ilustrační foto: ingimage.com

6. 6. 2020

Seniorů, kteří najednou začnou zdánlivě bezdůvodně kýchat, dusit se nebo mají vyrážky, přibývá. Případy, kdy je alergie diagnostikována právě u lidí vyššího věku, zaznamenávají lékaři čím dál častěji.

Je to zvláštní. Člověk celý život seče trávník, chodí do přírody a najednou mu v šedesáti lékaři oznámí: milý pane, to je jasná alergie na pyl. A dotyčný se diví: to není možné, vždyť jsem to nikdy v životě neměl. Podobně se mění reakce na různé alergeny, ať už jde třeba o oříšky či jiné potraviny, které jsme bez problémů jedli celý život. Je to velmi zajímavý jev a zkoumají ho týmy vědců.

Například odborníci na alergie z univerzity v americké Arizoně tvrdí, že alergie máme v sobě skryté od dětství, ale projeví se pouze v případech, kdy se ocitneme v jiných životních podmínkách než dosud. Třeba můžeme klidně celý život sekat trávu a pracovat na zahradě a alergie na pyly a trávy se neprojeví. Jenže pak se někde v naší blízkosti změní ovzduší.

Nepatrně, nemáme šanci to vnímat. Například tím, že provoz na nedaleké silnici zhoustnul, částice z výfukových plynů se navázaly na pylové alergeny, ty se staly agresivnější a začaly působit i na ty, kteří vůči nim donedávna byli zdánlivě imunní.

Takže sedmdesátiletá dáma se najednou diví, jak je možné, že začala smrkat, kýchat a proč jí každé ráno slzí oči, když nedělá nic jinak, než předchozích sedmdesát let.

Neléčená alergie je nebezpečná

S nějakou formou alergie se trápí třetina Čechů. Polovina z nich má alergii, která se nazývá oční.

„Každou druhou alergii provázejí oční problémy. Nejčastějším projevem oční alergie je zánět spojivek, který je často spojení s jinou alergií, nejčastěji se sennou rýmou,“ říká lékař Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini. Zná to mnoho lidí: najednou oči začnou pálit, svědí, slzí, jsou oteklé, zarudlé. A všichni říkají, že nevědí, čím to je, že dříve takové potíže neměli.

„Kýchám, slzím, mám zarudlé oči. Trápilo mě to čím dál výrazněji. Divila jsem se, když mi lékařka řekla, že se evidentně jedná o formu alergie a poslala mě na alergologii. Protestovala jsem.

Říkala jsem jí, že je přece nesmysl, aby se u mě v dvaasedmdesáti objevila alergie.

Ale řekla, že má hodně pacientů, u kterých se citlivost na nějakou látku výrazně projeví právě až ve vyšším věku,“ vypráví dvaasedmdesátiletá Danuše z Prahy.

„Problém je v tom, že někteří lidé nad podobnými projevy mávnou rukou a řeknou, že stejně nejdou vyléčit,“ upozorňuje Pavel Stodůlka. „Jenže neléčené alergie mohou vést k vážným zdravotním obtížím.

Například neléčená alergická rýma může po delší době způsobit astma. Dlouhodobě neléčená oční alergie může vést k vážným komplikacím, kdy zánět postihne i rohovku.

To dokonce může vést k závažnému postižení oka s trvalými následky na kvalitu zraku,“ vysvětluje.

Když buráky najednou vadíPodle studie lékařů z univerzitní nemocnice ve španělské Barceloně je problém v tom, že právě u seniorů často potíže nejsou diagnostikovány jako alergie. Mnohdy za to pacienti mohou sami, protože na otázku, zda mají nějakou alergii, odpovídají, že ne.

Správnější je říct: nevím. Protože nikdo nikdy neví, zda se u něj právě nějaká alergie nechystá dát o sobě vědět. Žila si v těle, potvora, řadu let skrytá a najednou má příznivé životní podmínky projevit se.

Jenže mnohdy ji lékaři nesprávně diagnostikují jako bronchitidu nebo dokonce zkoumají, zda nejde o problémy se srdcem.

U starších lidí navíc bývá spouštěčem alergie často stres či právě nemoci provázející vyšší věk. To znamená i horší snášenlivost různých infekcí, která vede k oslabení organismu. A když je organismus oslabený, najednou stačí dát si sáček buráků, které dotyčný třeba bez problémů jí celý život, ale najednou je z buráků nebezpečný alergen.

Proč je dobré vědět, že alergie se může rozjet v sedmdesáti stejně jako ve dvaceti? Protože ve vyšším věku většina lidí bere nějaké léky. A proto je třeba mít potíže co nejpřesněji diagnostikovány, aby lékař omylem nepředepsal něco, co v kombinaci s jinými medikamenty ještě uškodí, než pomůže.

V přírodě lépe než v paneláku

Faktem však je, že mnoho lidí vyššího věku je překvapeno, jak jejich tělo reaguje na různé podněty, přestože dříve neměli žádné obtíže.

Třiašedesátiletá Vítězslava z Olomouce popisuje svůj příběh takto: „Často jsem na chatě. Máme tam zarostlou zahradu plnou květin a zeleniny. Pracuji na ní. Když je horko, dokonce spím venku na terase. Jsem přírodní člověk zvyklý chodit po loukách a lesích. Nikdy jsem žádné potíže v souvislosti s pyly či jinými alergeny neměla.

Najednou však, pokaždé když jsem doma v paneláku, špatně dýchám. Svědí mě oči, slzí mi. Mám rýmu. Byla jsem na testy. Sdělili mi, že mám typickou pylovou alergii. Nesmysl. Ve stejnou dobu, kdy jsou pyly, bývám na chatě a tam zdravotní potíže nemám. Tak proč ve městě? Jenže pak mi to jeden lékař vysvětlil.

Řekl, že alergie na pyl se velmi často objevují právě u lidí ve městech, protože je tam zeleň často koncentrována na malých plochách mezi budovami. Takže je tam koncentrace pylů silnější. Jsou jakoby natlačené, nemají prostor se rozptýlit. Takže jsem alergik na pyly, který paradoxně nemá problémy v přírodě, ale ve městě ano.

A projevily se u mě ve vyšším věku, protože zeleň mezi našimi paneláky prostě časem vzrostla a zesílila.“

Podobné či jiné vysvětlení může mít spousta případů, kdy se lidé diví, proč se jim nějaké alergické potíže začaly projevovat až s přibývajícími roky. Takže: hlavně si nemysleme, že to, co nás trápí, nemůže být alergie, protože senioři se už přece alergickými nestávají. Stávají.

Hodnocení: (5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

ALERGIE NA POTRAVINY: lepek, mléko i ořechy

Krevety, buráky i kravská bílkovina. Potravinové alergie komplikují život stále více lidem.

Postižených výrazně přibývá hlavně v posledních 20 letech, což je dáno mimo jiné tím, že se mnohem častěji setkáváme s exotickými jídly.

Ačkoli se s alergií dá žít plnohodnotný život, je třeba se mít neustále na pozoru. Pozření nevhodné potravinové složky může vyvolat život ohrožující anafylaktický šok. 

V současné době trpí některou z potravinových alergií až 4 % dospělých lidí, přičemž v dětském kolektivu je zastoupení ještě vyšší.

Některou formou alergie na potraviny trpí až 8 % kojenců a 5 % malých dětí. Častější výskyt tohoto typu obtíží je patrný v posledních 20 letech, což jde ruku v ruce se změnou našich stravovacích zvyklostí.

Výběr potravin je stále širší, a také se mnohem častěji setkáváme s exotickými jídly.

Pro konkrétní představu: od roku 1981, kdy se u prvního člověka v tuzemsku objevila alergie na kiwi, došlo k dvacetinásobnému zvýšení výskytu této konkrétní formy obtíží. Stále častější je také alergie na ořechy, která byla poprvé popsána počátkem 80. let. Výskyt alergie na mléko se v posledních letech naopak stabilizuje.

Co je to alergie?

Abychom se mohli bavit o konkrétních alergiích, je nejprve nutné pochopit tento problém z obecného pohledu.

S výskytem obtíží přímo souvisí imunitní systém, který za normálních okolností chrání naše tělo před škodlivými látkami a mikroby, jakými jsou například bakterie a viry.

V případě alergie však imunitní systém reaguje nepřiměřeně na látky, které jsou pro zdravého jedince zcela bezpečné.

Konkrétně je tato imunitní reakce zprostředkována protilátkami typu IgE (imunoglobuliny E), jednotlivé symptomy pak produkcí histaminu a dalších chemických látek v těle, které se uvolňují v důsledku alergické reakce.

Spouštěč obtíží se u jednotlivých pacientů může lišit, obecně však lidé nejčastěji reagují na:

• léky (např. alergie na antibiotika),
• prach,
• potraviny,
• hmyzí jedy,
• plísně,
• zvířata,
• pyl.

A jaké jsou příčiny alergie? Jako jedna z nich se udává rodinná či geneticky podmíněná dispozice k rozvoji těchto obtíží, tedy vrozená atopie.

Některé průzkumy ale uvádí, že určitý vliv má také kojení. S jeho stoupajícím trendem riziko potravinové alergie klesá.

V mateřském mléce se totiž nachází protilátky, které podporují růst ochranných střevních bakterií.

Příznaky potravinové alergické reakce

Potravinová alergie se může projevovat různými způsoby a rozdílnou intenzitou. Od kopřivky či mírného svědění v dutině ústní, která může být nepříjemná, ale pacienta na životě neohrožuje, až po anafylaktický šok s otoky, dechovými obtížemi a oběhovým selháním.

Mezi mírnější projevy patří orální alergický syndrom, který se projevuje intenzivním svěděním a otoky rtů a sliznic. Více než u potravinové alergie je ale typický u citlivosti na pyl. Syndromy, které vyvolává, vedou k závažnějším komplikacím jen ojediněle, mnohem častěji samovolně vymizí po přerušení kontaktu s alergenem.

Potravinová alergie se může projevit na mnoha částech těla, od čehož se nadále odvíjejí i jednotlivé příznaky. Ty se dostavují již několik minut po kontaktu s alergenem. Obecně se jedná o tyto oblast:

• orofarynx – svědění rtů a ústní dutiny, otok jazyka a hlasivek, obstrukce hrtanu,
• kůže – akutní alergická vyrážka (kopřivka), nezánětlivý otok kůže, atopická dermatitida,
• dýchací cesty – astma, alergická rýma, alergický kašel
• zažívací ústrojí – zvracení, zánět žaludeční stěny, průjem, akutní bolest břicha,
• oběhový systém – náhlý pokles tlaku.

Anafylaktický šok

Zcela specifickým projevem je pak alergická reakce v podobě anafylaxe, což je silný alergický šok, který postihuje takřka celé tělo. Je navíc doprovázen celou řadou potíží, přičemž zvláště nebezpečná je dušnost a prudký pokles krevního tlaku.

Nejvíce jsou vlivem anafylaxe postiženy cévy, jež se po vyplavení hormonu histaminu značně rozšíří a navíc zvýší propustnost svých stěn.

V reakci na zvýšený odtok krve a rozšíření cév srdce začne bít rychleji ve snaze udržet oběh, zatímco se prosáklá tekutina ukládá v podkoží a způsobuje otoky.

Srdeční sval není schopný tento stav zvládnout, což se brzy projeví prudkým poklesem krevního tlaku. V případě, že se postiženému včas nedostane profesionální pomoci, oběh selže a jedinec upadne do bezvědomí.

Aby se alergici tomuto nebezpečnému scénáři vyhnuli, je dobré, aby u sebe pravidelně nosili adrenalinové autoinjekční pero (takzvaný Epipen), které se v případě anafylaktického šoku aplikuje (ideálně) do horní části stehna.

Účinek adrenalinu se pak dostaví během pár minut a stav pacienta se začne zlepšovat.

Do anafylaxe člověk obvykle upadá v řádech několika vteřin či minut po kontaktu s alergenem. Kromě zmíněných obtíží může na nebezpečný stav poukázat také:

• nevolnost,
• celková slabost,
• studený pot,
• mžitky před očima,
• potíže s dechem,
• zrychlený tep,
• mravenčení v končetinách (promodrávání).

U některých jedinců je citlivost na potraviny tak vysoká, že reagují i na inhalační či kožní kontakt s alergenem. Může se tak stát třeba při vaření ryb, ořechů nebo loupání syrových brambor. Alergie může být běžně vyvolaná i polibkem.

Alergie versus potravinová intolerance

Je důležité rozeznávat alergii od potravinové intolerance, což je neschopnost těla zpracovat určité části potravin. Ačkoli oba problémy mohou na první pohled působit stejně, existují mezi nimi zásadní rozdíly.

Zatímco alergie je typická neadekvátní imunitní reakcí, která se dostaví několik minut po kontaktu s alergenem, intolerance o sobě dá vědět až o pár hodin či dnů později.

V případě druhého z problémů nehrají navíc hlavní roli protilátky IgE, ale protilátky IgG4.

A liší se také příznaky obtíží. Potravinová intolerance se zpravidla projevuje problémy zažívacího charakteru, jako je:

• nadměrná plynatost,
• nevolnost,
• bolest břicha,
• zvracení,
• průjem,
• bublání a kručení v žaludku.

S těmito syndromy pak souvisí také úbytek hmotnosti, slabost, únava a chudokrevnost. Zejména u malých dětí se mohou objevit i poruchy růstu. Pacienty často trápí také příznaky, které s intolerancí potravin na první pohled nesouvisí. Typicky jde o bolesti hlavy či nepravidelný tep.

Zajímavé je mimo jiné to, že jedna potravina může vyvolat rozdílnou reakci u dětí a dospělých. Například mléko.

U dětí se v souvislosti s ním mnohem častěji objevuje alergie na mléčnou bílkovinu, u dospělých je častější intolerance laktózy.

Ta je v jejich případě způsobena nedostatkem zažívacího enzymu zvaného laktáza, jenž je zodpovědný za štěpení laktózy. Obě formy obtíží bývají nesprávně označovány jako alergie na mléko.

Dalším příkladem může být alergie na lepek, která je často zaměňována s celiakií – celoživotním autoimunitním onemocněním, které se projevuje neschopností tuto složku mouky trávit.

Ačkoli jsou oba problémy podmíněny imunitní reakcí organismu, v případě alergie na lepek se jedná o krátkodobou odpověď bez trvalých následků, při celiakii dochází vlivem konzumace lepku k nevratnému postižení střeva a dalším komplikacím.

Potraviny způsobující alergickou reakci

U dětí kojeneckého věku je valná většina potravinových alergií vyvolána kravským mlékem, vejci, pšeničnou moukou, sójovým mlékem a burskými oříšky. Co se týče starších dětí a dospělých, bývá škála problémových složek mnohem širší. Typická je v jejich případ:

• alergie na ořechy (para ořechy, lískové ořechy, kešú, mandle),
• alergie na sezamová semínka,
• alergie na korýše (krevety, škeble),
• alergie na peckovice (jablka, třešně, švestky),
• alergie na exotickou zeleninu a ovoce (kiwi, avokádo, etiopský „vejcový“ strom).

Diagnostika a léčba alergie

Většina pacientů si alergii částečně diagnostikuje sama, a to poté, co se u nich po kontaktu s danou látkou rozvine silná imunitní reakce. V takovém případě je vždy nutné navštívit alergologa, který alergii potvrdí na základě několika vyšetření. Diagnóza je obecně založena na konkrétních příznacích, fyzickém vyšetření a sérii dotazů.

Alergii lze diagnostikovat rovněž pomocí takzvaného prick testu, kdy je do těla pacienta zavedeno nepatrné množství alergenu, o kterém se lékař domnívá, že by mohl obtíže způsobovat. V případě citlivosti na danou látku kůže pacienta zareaguje. Místo aplikace pak bude vypadat jako komáří bodnutí.

Další možností je krevní test, který lze provést samostatně či na podporu výsledků předchozího prick testu. Krev je v tomto případě testována na přítomnost protilátek proti imunoglobulinu E. Pokud se v krvi vyskytují ve vysokých hladinách a jsou u pacienta současně přítomny také specifické projevy, pomůže to potvrdit domnělou diagnózu.

Teorii lze rovněž ověřit dočasným vyřazením potenciálního alergenu z jídelníčku, a to na dobu několika týdnů. Pokud se v tomto období obtíže neobjeví, existuje velká pravděpodobnost, že byl původce obtíží odhalen.

Jak už to tak u nemocí bývá, i v případě alergie platí, že časná diagnóza je velice důležitá. Počáteční alergie se totiž může poměrně snadno rozvinout v citlivost na další látky, anebo vést ke vzniku komplikací. Například alergická rýma může vést ke vzniku astmatu.

Léčba jako taková už je poměrně snadná. Pokud specialista detekuje spouštěč obtíží, stačí jej vyřadit z jídelníčku. Nejde však pouze o potraviny jako takové. Některé alergické složky se totiž nachází i ve výrobcích, u kterých bychom to nečekali. Alergik je proto nucen pozorně číst složení veškerých potravin, zejména směsí a produktů hromadné výroby.

Co se týče léčby akutních obtíží, obvykle se používají antihistaminika, která potlačují funkci histaminu, anebo případně kortikoidy.

Zdroj: alk.net, proaleregiky.cz, alergie.cz, bez-alergie.cz

Když jídlo bolí! Tohle jsou nejčastější příznaky potravinové alergie

Foto: Image Point Fr, Shutterstock.com

Trápí vás zažívací potíže, otoky, afty, močový měchýř? Bolí vás celé tělo, jste unavení a mizerně spíte, ať děláte, co děláte? Možná vám škodí to, co v dobré víře jíte.

Je pro vás jídlo zdrojem nemilých pocitů, bolestí a celkových trablů? Pak vám něco ve stravě nesedí a třeba i škodí. Jenže co to znamená? Může jít o alergii, nebo o intoleranci (nesnášenlivost).

Potravinová intolerance je metabolická porucha – tělo není schopné vyrobit dostatečné množství látek, obvykle enzymů, které danou potravinu zpracovávají. Příznaky nebývají extra závažné (nejčastěji nevolnost, bolest břicha či průjem) a závisejí na zkonzumovaném množství.

Naproti tomu potravinová alergie je reakce imunitního systému – k jejímu vyvolání stačí velmi malé množství alergenu a může bezprostředně ohrozit život. „Projevy mohou být doslova jakékoli.

Nejvíce, a to v šedesáti procentech případů, bývá postižen trávicí trakt, dále kůže a dýchání.

Někdy způsobí až anafylaxi – akutní reakci, kdy je zasažen i kardiovaskulární systém, takže dochází k poruchám prokrvení, kolapsu až šoku,“ vysvětluje alergolog Martin Fuchs z ambulance Immunoflow v Praze.

Nejčastěji laici zaměňují alergii a intoleranci v případě kravského mléka a také si často pletou alergii na lepek s celiakií (v zásadě autoiminutní choroba střev). To je ovšem nebezpečné.

Alergie totiž obvykle nedovolí bez komplikací pozřít ani stopové množství alergenu, zato u nesnášenlivosti se míra tolerance u liší. Například intolerance laktózy automaticky neznamená vyřazení veškerých mléčných výrobků.

Jde-li navíc o intoleranci, která se objevila v důsledku užívání léků či střevních onemocnění, po zhojení střevní sliznice se tvorba potřebného enzymu znovu obnoví.

Velmi módní je odmítání laktózy a lepku zdravými lidmi, ale podle odborníků si spíše škodí – tělo si odvykne a po opětovném zařazení se mohou objevit zažívací obtíže. Zdravý člověk je schopný obě látky bez problémů strávit.

Proč je dobré alergii odhalit včas? Kromě toho, že může jít během chvíle o život, tak její projevy mohou být nečekané a hodně vám znepříjemňovat život. Víte třeba, že „od jídla“ můžete mít zánět močového měchýře nebo bolavé klouby?

• svědění úst a uší, bolest při polykání, otoky rtů, jazyka, patra a hltanu, afty
• nevolnosti, zvracení, křeče, průjem, krev ve stolici
• svědění kůže, kopřivka, ekzém
• zhoršené dýchání způsobené otokem hrtanu, astma, rýma, kašel
• zánět močového ústrojí
• únava, poruchy spánku, bolest kloubů, bolest hlavy

U alergií hraje velkou roli dědičnost, ale důležitá je rovněž výživa v útlém věku. „Osmdesát procent těchto alergií se projeví již v dětství,“ upozorňuje Martin Fuchs.

Z pohledu prevence je v prvních čtyřech měsících života důležité dítě kojit.

A kdy začít zařazovat potencionální alergeny? Dříve se termín oddaloval nejméně na druhý rok života, dnes se naopak první konzumace doporučuje už mezi čtvrtým a šestým měsícem.

U dítěte existuje naděje, že dojde k tzv. alergickému vyhasínání, kdy vlivem postupného vyzrávání enzymatické a imunologické výbavy veškeré obtíže vymizí.

Zato v dospělosti se potravinové alergie často projeví v rámci takzvaných zkřížených reakcí.

„Například břízový alergik – potažmo lískový –, který má mnoho let alergickou rýmu v době květu jarních stromů, začne mít obtíže po kousnutí do jablka, broskve, třešně, mrkve, lískového oříšku,“ říká alergolog.

Foto: Kaspars Grinvalds, Shutterstock.com

Alergie na různé druhy ořechů je častá a někdy se projeví už v dětství

Máte pocit, že vám skutečně škodí něco z toho, co jíte? Odhalení problémové potraviny může být běh na dlouhou trať. Pod dohledem alergologa či imunologa budete sledovat příznaky, složení pokrmů, množství či čas mezi jídlem a nástupem reakce. Situaci ztěžuje i fakt, že mnohdy se alergie objevuje pouze po konzumaci syrových potravin a při tepelném zpracování se obtíže nedostavují.

„Někdy není odhalení alergenu vůbec jednoduché, často jich je hned několik a mnohdy na ně ani neexistují specifické krevní, kožní či expoziční testy,“ varuje Martin Fuchs. Člověk tedy může být alergický v podstatě na cokoli. Nejčastěji se ovšem objevují reakce na takzvanou velkou osmičku: vejce, ořechy, ryby, korýši, pšenice, sója, burské ořechy a kravské mléko.

Bohužel zatím neexistují léky, které by příčinu potravinové alergie (a ani intolerance) řešily: dostupná jsou pouze léčiva mírnící projevy. Hlavní je dieta. U intolerance se doporučuje po nějaké době potravinu opět v malém množství zařazovat – možná se trávení upraví.

 U alergie je to však jinak! „Vyhýbejte se alergenům, pokud je to možné. Užívejte předepsané léky. A informujte nejen lékaře, lékárníky, ale i své blízké za účelem zvládnutí nenadálých alergických projevů,“ připomíná prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.

Musíte se vyhýbat nějakým potravinám kvůli alergii nebo nesnášenlivosti?

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

CO VĚDĚT, KDYŽ JSTE ALERGICKý NA TŘEŠNĚ – ZDRAVÍ – 2020

Ne všichni mohou jít třešně (Prunu avium). I když to není tak běžné jako u jiných potravinových alergií, je tále možné být alergický na třešně.Pokud m

Obsah:

Mohu být alergický na třešně?

Ne všichni mohou jíst třešně (Prunus avium). I když to není tak běžné jako u jiných potravinových alergií, je stále možné být alergický na třešně.

Pokud máte podezření na třešňovou alergii na sebe nebo na milovanou osobu, přečtěte si další informace o příznacích a rizikových faktorech. Mluvte s alergologem o diagnóze a léčbě.

O potravinových alergiích

K alergické reakci dochází, když vaše tělo reaguje negativně na určité látky. V případě potravinových alergií váš imunitní systém útočí na proteiny v potravinách, které odmítá, což způsobuje negativní příznaky.

Jakékoli jídlo může být alergické, i když některé jsou častějšími viníky než jiné, například ořechy, mléko a sója.

Primární vs. sekundární alergie na třešně

Alergie na třešně lze klasifikovat jako primární nebo sekundární reakce.

Primární alergie na třešně znamená, že jste alergičtí na ovoce samotné. To je méně časté než sekundární alergie na třešně, což naznačuje, že jste alergičtí na pyly ve stejné rodině.

Alergie na ovoce, jako jsou třešně, jsou často spojeny se stavem nazývaným syndrom ústní alergie (OAS). Také nazývaný „syndrom pyl-jídlo“, způsobuje OAS mírné příznaky, většinou kolem úst a obličeje po jídle syrového nebo čerstvého ovoce.

Můžete být alergičtí na pyl již v raném věku a poté si vyvinout sekundární alergii na související ovoce, jako jsou třešně jako starší dítě nebo dospělý.

Jedním běžným viníkem je pyl březové, který sdílí podobné alergenní proteiny jako třešňové stromy.

Takže, pokud jste alergický na pyl březové, existuje šance, že jste alergický na třešně. Toto je někdy známé jako „syndrom březového ovoce“, což je podtyp OAS.

OAS třešňové alergeny

Třešně samy o sobě nejsou běžnými alergeny.

Pokud máte OAS, můžete být alergičtí na třešně spolu s dalším ovocem, zeleninou a ořechy, které mohou souviset, jako jsou:

• mandle
• jablka
• meruňky nebo jiné smažené ovoce
• mrkve
• celer
• lískové oříšky
• kiwi
• hrušky
• vlašské ořechy

Pokud trpíte závažnou primární alergií na třešně, můžete po konzumaci ovoce pociťovat intenzivní gastrointestinální příznaky, včetně bolesti žaludku nebo křeče a zvracení.

Jak jsou diagnostikovány třešňové alergie

Alergie na potraviny jsou obvykle diagnostikovány alergologem, typem lékaře, který se specializuje na alergie, senzitivitu a imunologii.

Po vyslechnutí vaší počáteční anamnézy symptomů si mohou objednat buď kožní test, krevní test, nebo obojí. To je jediný způsob, jak můžete přesně vyzkoušet alergii na třešně (nebo jakékoli jiné potraviny), než je výzva k perorálnímu jídlu.

Přesný alergen může někdy záviset na tom, kde žijete – například alergie na pylové břízy mohou znamenat sekundární reakci na třešně.

Ošetření alergií na třešně

Některé potravinové alergie mohou přicházet a odcházet, ale nelze je vyléčit. Jediným způsobem, jak můžete účinně „léčit“ alergii na třešně, je vyhnout se ovoce a jiným sekundárním alergenům.

Pravidelné užívání anantististinů, jako je cetirizin (Zyrtec) a fexofenadin (Allegra), může někdy pomoci zmírnit příznaky mírné reakce, jako jsou úly. Různé antihistaminika by také mohly dobře fungovat v léčbě OAS.

Prevence je preferovanou metodou léčby alergie na třešně. Kromě toho, že se vyhnete celému ovoci, se budete chtít vyhnout konzumaci potravin vyrobených z třešní, jako jsou:

• želé
• džemy
• bonbóny
• pečené dobroty
• zachovává
• šťávy

Lidé s OAS mohou být schopni redukovat alergické reakce na třešně jejich vařením, podle University of Manchester, protože vaření rozkládá nebo mění proteiny v třešních, na které tělo reaguje.

Toto není případ primární alergie na třešně.

Anafylaxe a třešně

• Někdy jsou lidé s těžkou potravinovou alergií ohroženi reakcí zvanou anafylaxe.
• Podle American College of Alergy, Astma a Immunology se asi 1,7 procenta lidí s OAS vyvine anafylaxe.
• Anafylaktický šok může zavřít některé hlavní systémy těla a způsobit následující příznaky:

• potíže s dýcháním
• těsnost v hrudníku a krku
• otok obličeje
• svědicí pokožka
• kopřivka
• nízký krevní tlak
• rychlý srdeční rytmus
• bolest břicha
• nevolnost nebo zvracení
• závrať
• omdlévání

Epinefrin, nikoli antihistaminika, pro anafylaxi

Pokud vám lékař diagnostikoval primární alergii na třešně nebo jiné potraviny, mohou vám předepsat injekci adrenalinu, abyste měli po ruce. Tyto záběry se doporučuje zejména v případě anafylaktického šoku.

Injekce epinefrinu mohou minimalizovat závažnost alergické reakce, pokud jste byli vystaveni višním. Po injekci budete stále muset jít do nemocnice, abyste se ujistili, že nepotřebujete žádné další ošetření.

V případě anafylaxe nemůžete použít žádné jiné typy alergických léků ani záchranné inhalátory.

Reakce je v tomto bodě prostě příliš tvrdá. Anafylaxe je lékařská pohotovost. Nečekejte, až se příznaky zhorší.

Jídlo s sebou

Alergie na třešně jsou možné, zejména v případě OAS. Kvůli zkřížené reaktivitě s jinými plody a dokonce i nějakou zeleninou však může být obtížné určit alergii na třešně. To je důvod, proč alergolog může být nápomocný při diagnostice podezření na potravinové alergie.

Pokud máte diagnostikovanou alergii na třešně, s alergologem určete, které další potraviny, pokud vůbec nějaké, možná budete muset zabránit.

Na rozdíl od jiných typů alergií je jediným skutečným způsobem, jak zabránit komplikacím způsobeným potravinovými alergiemi, úplně zabránit těmto potravinám. Můžete mluvit s alergologem o tom, jaké další kroky můžete podniknout v případě náhodného vystavení třešně.

Proč jíst třešně: pomáhají na dnu, při hubnutí a se spánkem

O třešních se ví především to, jak moc pomáhají lidem, kteří trpí dnou. Už pět hodin po konzumaci třešní nebo višní dochází ke snižování hladiny kyseliny močové a záchvaty dny tak zeslábnou nebo nepřicházejí tak často. Je přitom prý jedno, jestli jíme čerstvé, mražené nebo kompotované ovoce. Nesmí být ale přeslazené, jak to u kompotů, které nejsou domácí, často bývá.

Věděla jsi, že třešní můžeme rozlišit asi 1 000 druhů? Liší se nejen barvou, ale i chutí. Jejich dopad na lidské zdraví je ale vždycky jen dobrý (když na ně nemáš alergii nebo je nezapiješ mlékem).

Třešně zblízka: co v nich najdeme?

Třešně jsou skvělou zásobárnou vitamínů a minerálů. Jde hlavně o draslík, hořčík, vápník, zinek, železo a křemík. Z vitamínů tady hraje důležitou roli céčko, béčko a éčko. Za jejich zbarvení může antokyan, který se společně s vitamínem C podílí na tom, abys měla pružné a pevné tkáně.

Třešně jsou ukázkový antioxidant, bojují proti výskytu volných radikálů v těle, které ti to můžou pořádně zavařit, když je jich moc. Působí taky protizánětlivě a za jejich konzumaci ti poděkuje i tvoje pokožka.

5 důvodů, proč si pravidelně dát hrst třešní

Na třešních je skvělé třeba i to, že se v přiměřeném hodí do jídelníčku při hubnutí a že si na nich mohou čas od času pochutnat i diabetici. Asi 50 % obsažených sacharidů totiž tvoří fruktóza.

Pomůžou ti dobře spát

Jestli se ráno budíš jako praštěná paličkou, protože v noci bdíš nebo spíš tak nekvalitně, že jsi přes den nepoužitelná, zkus si dát pravidelně třešně před spaním. Obsahují totiž melatonin, což je hormon, který ke kvalitnímu spánku potřebujeme.

Zlepší ti paměť

Třešně jsou dobré na paměť. Jestli máš pocit, že máš svoje výpadky čím dál častěji, vrhni se na třešně. Anthocyaniny, které v třešních jsou, se používají při léčbě demence a Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, při nichž paměť dostává pořádně na frak. Studenti by si měli dopřát víc třešní během zkouškového období.

Podpoří činnost srdce a kvalitu cév

Třešně, potažmo obsažené flavonoidy, které mají protizánětlivé účinky, jsou skvělou součástí jídelníčku osob, které trpí na kardiovaskulární onemocnění. Prevence je k nezaplacení, tak ji zkus.

• A co takhle dát si švestky? Jsou prevencí rakoviny a ulevují při dně

Vlákninou proti rakovině tlustého střeva

Podle amerických vědců speciálně vláknina z třešní a višní pomáhá snižovat riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Že je vláknina sama o sobě potřeba, to víme. Ale že je tahle něčím jiná? Obsažené bioflavonoidy mají efekt při prevenci onkologických onemocnění, například co se týče jícnu, prostaty nebo prsou. Za pokus to stojí, ne?

Do diety a pro sportovce

Třešně pomáhají omezovat množství ukládaného tuku, proto by neměly chybět v dietě, když se snažíš zhubnout. Sportovci je pak milují především proto, že přírodní šťáva z třešní ulevuje od bolesti svalů při vytrvalostních aktivitách (ale pochopitelně nesmí jít o kupovaný, cukrem a chemií nacpaný džus).

Kam s nimi?

Třešně si samozřejmě můžeš vychutnat na spoustu způsobů. Zřejmě nejvíc je ale všichni milujeme hned do pusy. Přidat je můžeš i do klasické nebo odlehčené buchty, bezvadné jsou s bílým jogurtem k snídani nebo dopolední svačince. Však už ty už si svého favorita najdeš.

Jak si nejradši vychutnáváš třešně ty? Dej nám vědět do diskuze pod článkem!

Koho trápí alergie na pyl a kdo se akčně žene za vášnivou líbačkou? Seriáloví fešáci prozradili, jak slaví lásky čas

Seriáloví fešáci vesměs ctí tradici polibku pod rozkvetlou třešní. Foto: Super.cz/archiv FTV Prima

I dnes byste tak mohli potkat celebrity, jak v přírodě vášnivě líbají své protějšky. Třeba takový David Gránský (28), kterého diváci už brzy uvidí v seriálu Modrý kód, si na květnový polibek potrpí.

„Dodržujeme to každý rok, i když nejdřív říkám, že ho nebudeme slavit stejně jako Valentýna, nakonec slavíme oba. Na Valentýna si dáme dárečky a na 1. Máj to musí být pusa pod rozkvetlým stromem na zahradě a nemusí to být ani třešeň podle tradice,“ prozradil Gránský.

A co jeho seriálový kolega Filip Cíl (28)? Ten si musí dávat pozor na alergii.

„Ano, tento zvyk držím zuby nehty i když mě štve, že jsem pylový alergik. Líbání pod rozkvetlým stromem dělám jako nejnutnější povinnost, rychle a pak jdu domů kýchat, než mi oteče krk,“ postěžoval si herec.

To Jakub Štěpán (26) naštěstí domů neutíká. „Dodržuji tento zvyk asi jako každý Čech, tradice se musí ctít a respektovat. Nechodím striktně na Petřín, protože tam bude spousta lidí a tohle by měla být soukromá chvilka těch dvou. Doufám, že bude hezky, protože jinak v dešti a zimě z romantiky moc není,“ míní.

A co na dodržování prvomájových tradic říká příšlušnice slabšího pohlaví Kristýna Leichtová (35)? „Tahle otázka je spíš na ty protějšky, oni jsou většinou dost leniví a moc se jim do toho nechce, že je to přežitý socialistický svátek a vůbec neberou v potaz to, že se mají dva lidi rádi. Takže pokud je protějšek svolný, tak jsem pro, ale vymáhat to nebudu,“ má jasno Klára Tréblová s Ohnivýho kuřete. ■

David Gránský slaví i Valentýna. Ale prvomájové tradice dodržuje. ■

Foto: archiv FTV Prima

Jakub Štěpán nemá rád davy na Petříně. Ale jinak si lásky čas užívá. ■

Foto: archiv FTV Prima

Filip Cíl trpí pylovou alergií. Hned po polibku utíká domů. ■

Foto: archiv FTV Prima

Kristýna Leichtová by herecké kolegy jistě pochválila. Moc mužů v jejím okolí ji prý na 1. Máje líbat nechce… ■

Foto: archiv FTV Prima