Podzim je obdobím, kdy děti nastupují do školy či školky a zároveň je obdobím se zvýšeným výskytem viróz a bakteriálních infekcí. Se začátkem nového školního roku se setkáváme s dětskou rýmou a jinými nemocemi. Co dělat pro posílení dětské imunity, aby vaše dítě zůstávalo doma v posteli co nejméně?
Co je dětská imunita
Co je dětská imunitaV první řadě je potřeba pochopit, co vlastně imunita je a jak funguje. Imunita je definovaná jako odolnost organismu vůči různým mikroorganismům. Imunitní systém tvoří soubor buněk a orgánů, které spolupracují na obraně organismu. Imunita má tři obranné linie.
První linii zastupuje kůže a slizniční membrány, které kryjí tělo a brání plnému styku bakterií a virů s vnitřním prostředím. Druhá linie je vnitřní, která působí tak, že spouští na základě chemických signálů pochod leukocytů. Následkem této obrany je zánět.
Třetí linie je spouštěna společně s druhou a vyznačuje se specifickou odpovědí na mikroorganismy.
Varianty imunity
Varianty imunityImunitu můžeme rozdělit na vrozenou a získanou. Vrozená imunita tkví v tom, že mnohé bakterie mají na povrchu různé molekuly, které mohou být rozeznané imunitním systémem. Naopak získaná imunita vzniká, až když tělo překonalo infekci. Tato imunita si odpověď organismu zapamatuje a budoucí reakce bude mnohem silnější.
Imunita do velké míry sídlí v našem střevě a ovlivňuje ji střevní mikroflóra. Nachází se zde 70-80 procent imunitního systému.
Když imunita selže, nebo je oslabená, jsme náchylnější na různá onemocnění. Zkušenosti lékařů potvrzují, že v posledních letech nemocných přibývá a příčinou je obvykle porucha imunity.
Co ovlivňuje dětskou imunitu
Co ovlivňuje dětskou imunitu Jak můžeme sami ovlivnit dětskou imunitu?
Jak můžeme sami ovlivnit dětskou imunitu?- Nedoporučuje se přetápět místnosti
- Nepřehánět s dezinfekcí a antibakteriálními prostředky
- Zdravá a vyvážená strava
- Dostatek spánku
- Otužování a pobyt venku i v chladnějším počasí
Přípravky pro přirozenou obranyschopnost u dětí
- Betaglukany (IMUNOGLUKAN, MULTIIMUN) – jedná se o přírodní produkt, který pochází z hub. Působí v tenkém střevě. Výhodou doplňků stravy Imunoglukan je, že je dostupný ve formě sladkého sirupu, což je jedna z nejoblíbenějších forem pro dítě.
- Probiotika (BIOPRON LAKTOBACÍLKY, APO-LAKTÍK, SWISS LAKTOBACÍLKY) – probiotika jsou živé organismy, které na střevech vytvářejí souvislý povlak a tím zabraňují kolonizování střeva škodlivými patogeny a jejich pomnožení.
- Komplex vitamínů (VIBOVIT, MARŤÁNCI) – obsahují vitamíny, které přispívají k normální funkci imunitního systému.
- Homeopatie (OSCILLOCOCCINUM) – k prevenci i léčbě chřipkových stavů lze použít i polykomponentní homeopatikum. Jako prevenci stačí užívat 1 dávku týdně.
Podívejte se in naše další přípravky na posílení dětské imunity.
-
Imunita dětí
Dobrý den, prosím o info, ktery z těchto 2 přípravků je na podporu imunity lepší pro děti 8 a 11 let. 1. Jack hlivák
2. Imuníci – Hlíva ústřičná s vit. D pro děti. Jedna se mi především o množství hl.ústřičné ale i celková vhodnost pro děti. -
imunoglukan davkovani deti kapsle
https://www.benu.cz/imunoglukan-p4h-30-10-kapsli Dobry den, chci se zeptat mohou uzivat i deti? 4 a 9 let. Pokud ano jake je davkovani. Sirup jim moc nechutna proto hledam jinou variantu. Dekuji za odpoved.
-
Jak kombinovat vitamíny pro děti?
Dobrý deň, chcem sa poradiť ohľadne kombinovania AMPCare sirup a GUMmY marťanci v jeden deň pre 5,5 ročne dieťa . Je vhodne podávať oba?
-
Přírodní vitamín pro děti na imunitu
Dobrý den,
chtěla bych vás poprosit o radu ohledně vitamínů pro děti na zimu. Mám dvě dcery 4 roky a 1,5 roku. Loni jsem starší dcerce dávala Imunoglukan P4H a Jamieson Kids D3, byla jsem spokojená, nebyla téměř nemocná. Nevím však, zda-li letos mohu i té mladší dát Imunoglukan, je napsáno, že je od 3 let. Na druhou stranu je přírodní, třeba kdybych dávala poloviční dávku? Nebo mě zaujal produkt BABYIMUN. Který produkt byste mi víc doporučili?
Všechny dotazy
5.0 5.0 z 5 (Hodnotil 1 zákazník)
- Markétka H. 13. 8. 2020 5 Jsem ráda, že píšete že příliš velké teplo v bytě je na škodu. Resp. že imunitě nepomůže. Když si vezmu jak mívají kamarádky doma přetopeno…hlavně, že všichni chodí po doma jen ve spodním prádle:-) Podle mě tak 21 stupňů je optimální maximum
Vliv porodu císařským řezem na iminunitu dítěte
prof. RNDr. Jan Krejsek 20.07.2021 3 minuty čtení
- Společenství lidí žijících v nejvyspělejších zemích světa, kam patří i naše republika, prodělávají v mnoha ohledech rychlé a rozsáhlé změny.
Vytvořeno ve spolupráci s Další články odborníka Přední český imunolog a alergolog Další články odborníka Přední český imunolog prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v Nutriklubu pomáhá zodpovídat vaše dotazy týkající se imunity, alergií a příbuzných témat. Je místopředsedou České imunologické společnosti a profesorem Lékařské fakulty UK. Napsal knihu „Klinická imunologie“, která byla oceněna jako nejlepší monografie v medicíně a byla jí udělena cena Paula Janssena. Přední český imunolog prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v Nutriklubu pomáhá zodpovídat vaše dotazy týkající se imunity, alergií a příbuzných témat. Je místopředsedou České imunologické společnosti a profesorem Lékařské fakulty UK. Napsal knihu „Klinická imunologie“, která byla oceněna jako nejlepší monografie v medicíně a byla jí udělena cena Paula Janssena.
Související články
Nutriklub stále roste. Děkujeme vám za důvěru.
Chci se zaregistrovat
20+
Odborníků se zapojilo do tvorby obsahu
100 000+
Spokojených maminek a tatínků
350+
Článků od odborníků
25 000+
Zodpovězených dotazů v naší poradně
Chci se zaregistrovat
Kolik viróz za rok u dítěte je normálních? A jak posílit imunitu?
Autor: istock.com
„Jednou jsem slyšel větu, že první rok ve školce je kontinuální nemoc přerušená krátkým obdobím zdraví, čemuž nelze než dát za pravdu,” odpovídá na otázku, kolik běžné dítě promarodí dnů v prvním roce ve školce, zkušený dětský lékař MUDr. Richard Rýznar. Rodiče tak musejí trochu počítat s tím, že první rok bude třeba zajistit péči o nemocného potomka.
Dětem hrozí nemoci mnohem víc
I když každé dítě je jiné a má jiné základy, pro všechny platí, že imunitní systém dětí se od toho dospělého liší. „Dětská imunita je ještě nezkušená a nevyzrálá, proto jsou děti častěji nemocné.
Proděláváním nemocí se jejich obranyschopnost učí odvádět svou práci.
Nejurputnější boje musí imunitní systém svádět při nástupu dítěte do školky, obzvláště, pokud se tak stane před třetími narozeninami dítka,” popisuje Richard Rýznar.
Nejohroženější jsou každopádně podle Rýznara batolata a mladší předškoláci, ti se mnohem častěji než dospělí potýkají s infekcemi, jejichž průběh je navíc závažnější a projevy výraznější.
„Zatímco školáci a teenageři již mají obranyschopnost srovnatelnou s dospělými – případně dokonce ještě výkonnější, imunita malých dětí do pěti let se označuje jako nezralá nebo naivní. Nejmladší kojenci jsou proti tomuto chráněni lépe, protože v jejich organismu kolují protilátky získané od matky v děloze a částečně také při kojení.
Jak ale dítě roste, tato zásoba mizí a dětský organismus si své protilátky musí začít tvořit sám. Dětská imunita je tedy slabší než ta dospělého,” vysvětluje Rýznar.
Osm viróz ročně? Klidně!
Rodiče, kteří si neuvědomí, jak velkou zátěž imunita dítěte po nástupu do školky prožívá, též často podléhají panice, že s obranyschopností jejich dítka není vše v pořádku.
„V takových případech je důležité vědět, že pět až osm akutních infekcí, tedy běžných nachlazení, za první rok strávený v kolektivu jejich vrstevníků je u dětí možné považovat za normu a o selhání imunity nejde,” komentuje Rýznar.
Dětské nemoci pak potomci nosí domů, kde nakazí rodiče a tak dále. Imunitu celé rodiny je ale překvapivě možné podpořit – správnou životosprávou a pobytem venku. Podle MUDr. Jiřího Bartoše ze Sdružení praktických lékařů (SPL) je pro imunitu důležité získat dostatek vitamínů a stopových prvků v přirozené formě, tedy z potravin.
„Nechte dítě odpočívat. Unavené tělo obtížně odolává virům a bakteriím.“
Základem pro dobrou obranyschopnost je ale také dostatek spánku, dostatečná fyzická aktivita na čerstvém vzduchu, kvalitní relaxace, která děti ochrání před stresem.
„Za větší náchylnost k nachlazením může také zrychlený způsob života, stres a nedostatek spánku. Unavené tělo obtížně odolává virům a bakteriím. Odpočinkem a navozením psychické pohody lze mnoha obtížím předejít,” vysvětluje MUDr.
Kateřina Javorská ze Společnosti všeobecného lékařství ČSL JEP.
Pohyb na čerstvém vzduchu
Odolnost těla vůči nemocem posílí pravidelný pohyb. Raději než cvičení v posilovnách a jiných uzavřených prostorách vyberte sport na čerstvém vzduchu. Podle MUDr.
Jiřího Bartoše je ideální indiánský běh, jízda na kole nebo rychlá chůze. „Cvičit bychom měli alespoň 40 minut pětkrát týdně. Časově vytížení lidé mohou zkusit chodit pěšky třeba do práce.
Každý pohyb se počítá,” říká MUDr. Jiří Bartoš.
Vyplatí se také začít s otužováním nebo saunováním. „Pobytem v rozehřáté sauně lze předejít nachlazení, chřipce i různým problémům dýchacích cest. Kromě těla zrelaxujete i mysl. Saunování posiluje imunitu, odbourává stres a funguje taky jako regenerace po sportování,” doplňuje MUDr. Jiří Bartoš.
Autor: Alžběta Javorková
Co nevíte o imunitě u dětí a jejích poruchách
Obecně se pod pojmem porucha imunity vnímá ta část imunity, která nás chrání proti běžným cizorodým látkám tak, aby po jejich průniku do našeho organismu nevznikla choroba. Imunita je ovšem oblast neobyčejně široká. Na jedné straně jde o reakci po průniku mikroorganismů (mikrobů, bakterií atd.) do těla.
Na straně druhé stojí jakýsi opak imunity v podobě alergií, kdy organismus reaguje stupňovanou nepřiměřenou reakcí proti antigenům, jež obecně škodlivé nejsou (pyl, prach aj.). Extrémem je pak antiimunita, tedy stav, kdy reagujeme proti antigenům svého organismu, jako by to byly látky našemu tělu nepříslušející.
U nejmenších dětí může imunitu ovlivnit i způsob porodu
Zatímco u dospělých je imunita plně vyvinutá, u dětí se po narození teprve vyvíjet začíná. Novorozenci jsou jako nepopsaný list, jehož první řádky se v souvislosti s imunitním systémem začínají psát už během porodu – tím, jak je dítě vystavováno antigenům při průchodu porodním kanálem a dostává se s nimi do přímého kontaktu.
V prvních měsících života je miminko ještě chráněno protilátkami, které má v krevním oběhu z organismu své matky. Ty pak postupně mizí a dítě si začíná vytvářet své vlastní protilátky proti jednotlivým antigenům poté, co s nimi přichází do kontaktu.
„Proto je například tak velmi důležité, aby byl porod veden klasickým postupem, kdy už při průchodu porodním kanálem dochází ke kolonizaci sterilního zažívacího traktu dítěte fyziologickou florou porodních cest matky, což u dětí rozených císařským řezem není.
Porod císařským řezem má trvale rostoucí trend, kdy máme daleko víc dětí, které se narodily císařským řezem, než které se narodily spontánně.
A s tím souvisí to, že primární kolonizace jejich zažívacího traktu není úplně fyziologická, a pokud není dítě navíc plně kojeno, má pak trochu odlišnou strukturu, než mají děti, které se narodily normálně,“ uvádí zkušený pediatr MUDr. Petr Žáček.
Děti narozené sekcí a nekojené, mající víceméně odlišnou bakteriální floru v zažívacím traktu od plně bifidogenní, mohou tedy být poněkud znevýhodněné, co se týče dalšího rozvoje imunitního systému, a to zejména z pohledu rozvoje alergií.
Tento „deficit“ je podmíněn tím, že v jejich zažívacím traktu dochází opožděně k osídlení převažujícími laktobacily, které tam mají správně primárně být. Jejich tzv. bifidogenní flora je často poněkud jiná než u ostatních dětí.
„Děti narozené císařským řezem mají pak vyšší riziko sensibilizace inhalačními alergeny a bronchiálního astmatu než děti porozené vaginálně. Riziko je potencováno v případě rodičů alergiků,“ dodává MUDr. Žáček.
Ve školkovém období je zvýšená nemocnost do jisté míry nutná
Nástup do školky znamená v životě dítěte významný mezník z mnoha důvodů.
Mimo jiné i z pohledu vývoje imunity, neboť přechodem z víceméně uzavřeného prostředí rodiny do kolektivu je dítě najednou obklopeno mnoha novými zárodky infekčních chorob, se kterými se doposud nesetkalo.
Jde tedy o období, kdy děti bývají více nemocné, nicméně záleží na tom, do jaké míry má dítě vyvinutý imunitní systém. Jestliže je vyvinutý dobře, je u něj nemocnost mnohem menší. Pokud má sníženou imunitu, je daleko vnímavější k infektům a onemocní častěji.
Pozitivní zprávou je, že díky prodělaným nemocím se imunita u dětí vyvíjí.
„Imunita je přirozeně silná tak, aby když přijdeme do kontaktu s virovým, bakteriálním či jakýmkoli jiným infektem, tak jsme na něj reagovali, nemoc prodělali, ale nepodlehli jí a získali jsme tím na dané onemocnění imunitu.
Při opakovaném setkání a stejné antigenní struktuře (například v případě planých neštovic), aby onemocnění díky navozené imunitě již neproběhlo.
Samozřejmě něco jiného je to v případě kontaktu s onemocněním majícím poněkud pozměněnou antigenní strukturu – například v případě chřipky, kdy každý rok v chřipkové sezóně je antigenní složka trochu jiná a antigen chřipkového viru je trochu odlišný. Onemocnění pak proběhne znovu. Totéž se týká běžných bakterií způsobujících častá onemocnění, a to nejen v dětském věku, například streptokoků,“ vysvětluje MUDr. Petr Žáček.
Kdy mají rodiče zpozornět?
Obecně lze říci, že porucha imunity se projevuje zvýšenou náchylností k infekcím, které bývají opakované, dlouhotrvající, špatně reagující na léčbu, mnohdy s komplikacemi.
Jako typický příklad poruchy imunity se může jevit dítě se zvětšenou nosní mandlí, jenže „zvětšená nosní mandle není poruchou imunity.
Primární příčinou není oslabená imunita, primární příčinou je mechanická překážka v nosohltanu, která je živnou půdou pro bakterie se všemi důsledky,“ zní vysvětlení pediatra Petra Žáčka.
Imunitní systém se chronickou neléčenou nezvládanou infekcí oslabuje a tím dochází k celkovému oslabení organismu. „Určitě bych zpozorněl, pokud dítě prožívá více než šest akutních infektů během půl roku, tedy je nemocné jednou měsíčně, vždy po dobu týdne až deseti dnů. V takovém případě bych přemýšlel o imunologickém vyšetření.
Dobré by bylo navštívit pediatra, který bude mít dostatek času, aby se rodičům a dítěti věnoval, rozebral s nimi anamnézu, jak se nemocnost u dítěte vyvíjela, zda pravidelně chodí na prevenci a v případě infektů k lékaři,“ popisuje MUDr. Žáček. Speciálními vyšetřeními se pak lze dobrat příčiny nemocnosti a nasadit vhodnou léčbu.
Jak u dětí imunitu podpořit?
„Obecná obranyschopnost organismu souvisí s tím, jak je dítě živené a otužované, v jakém prostředí se pohybuje – zda nejde o znečištěné prostředí, kuřáctví v rodině atd. To vše ovlivňuje nespecifickou imunitu.
Pokud jakýkoli člověk žije v hodně znečištěném prostředí, jeho primární obrana je poškozená a to usnadňuje virům a bakteriím pronikání do organismu. Celkové oslabení, když prochladnu a nejsem otužilý, vede k dalšímu průniku infektů.
Pak se zjišťuje, že je snížená specifická imunita, ať už protivirová, nebo protilátková. Řešením je následná podpora medikamenty,“ uvádí pediatr Petr Žáček.
Preventivně lze obzvlášť v zimních měsících imunitu u dětí podpořit rostlinnými preparáty, například deriváty různých hub, rostlin nebo droždí dle doporučení zkušených dětských lékařů.
Nezanedbatelnou roli hraje i vhodná a dostatečná strava a doplňování vitaminu D.
Ten má vliv nejen na růst, ale též na imunitní systém v obdobích, kdy je málo slunečního svitu, což platí jak u dětí, tak i u dospělých.
Imunolog radí, jak podpořit dětskou imunitu a které doplňky z lékárny opravdu fungují
Někteří rodiče se i během prázdnin snažili držet děti mimo větší kolektiv – v obavě před nákazou koronavirem. Nemůže se však taková „izolace“ projevit spíše oslabenou imunitou při návratu do kolektivu?
Neřekl bych, že takové děti budou mít oslabenou imunitu. Je pravda, že dítě, které chodí do kolektivu, se jakoby sžije s tou „zoo“, která se tam vyskytuje, a dříve si zvykne na mikrobiální prostředí kolektivu.
Většinou se to projeví hlavně při vstupu dítěte do kolektivu – tehdy začne být častěji nemocné, ale jsou to jen jednodušší infekty, které probíhají nekomplikovaně a bez následků. Obvykle trvají pár dní, maximálně týden. Jako rodič bych se tím určitě nestresoval.
Pokud ovšem infekty trvají déle nebo pokud jde dítě z jednoho infektu do druhého a neprospívá, pak patří jednoznačně do rukou imunologa – aby zjistil, zda nejde o poruchu imunity.
Delší izolace dítěte, kterou jste zmínila, však není důvodem k obavám z návratu do kolektivu. I pokud jde o covid-19, víme, že mortalita dětí je u tohoto onemocnění extrémně nízká, mnohé děti jsou zcela asymptomatické nebo mají jen mírné příznaky.
Je možné imunitu posílit ze dne na den?
Ze dne na den se to nedá, ale určitě na to není pozdě ani teď. Samozřejmě, efektivní budování imunity je běh na dlouhou trať, nemá to být jen nárazové posílení například pomocí užívání nějakých přípravků krátce před rizikovým obdobím. Přesto uznávám, že i to může být jeden ze způsobů akutního posílení imunitního systému a jeho odpovědi, zejména před blížícím se rizikovým obdobím.
Jak by tedy mělo vypadat opravdu efektivní posilování imunity?
Budování dobré obranyschopnosti by mělo být součástí životního stylu již od dětského věku. Maminky by na to měly myslet už během těhotenství a prvních týdnů a měsíců života dítěte. Už tehdy se dá dítě pomocí velmi důležitých podnětů připravit na další život, mimo jiné i snížit výskyt některých imunitně podmíněných onemocnění.
Tento text původně vyšel ve slovenském Denníku N. Pro české čtenáře jej přeložila Lenka Libá.
Pokud ale mluvíme o posílení imunity před rizikovým obdobím – například před návratem dětí do kolektivu nebo dospělé osoby z dovolené do práce –, správně fungující imunitní systém musí mít čtyři základní pilíře. Prvním je dostatek spánku a odpočinku. Když si náš imunitní systém neodpočine, pak může selhávat.
Restituce imunitních funkcí během spánku je mimořádně důležitá. Potvrzují to i výzkumy provedené u vysokoškoláků. Ve zkouškovém období jsou obvykle pod velkým psychickým tlakem.
Kombinace ponocování, nepřiměřené stravy, nedostatku pobytu na čerstvém vzduchu a chronického stresu často vede ke zvýšené nemocnosti a úplné vyčerpanosti.
Druhým pilířem je přiměřená sportovní aktivita.
Co znamená „přiměřená“?
Nemají to být vrcholové sportovní výkony. Ale když se člověk párkrát týdně věnuje pohybové aktivitě – například běhu, chůzi, cvičení v posilovně nebo pohybu v přírodě –, má to pozitivní vliv na imunitní systém. Platí to i pro děti, které by měly mít především dostatek pohybu na čerstvém vzduchu.
Někteří rodiče vedou děti i k otužování. Je i to dobré řešení? V jakém věku je podle vás vhodné s tím začít?
To je velmi individuální. Základem podle mě je, že to musí být dítěti příjemné – aby při tom netrpělo a nebránilo se. Děti bychom rozhodně neměli otužovat v extrémních podmínkách.
Je třeba pamatovat i na to, že v prvních dvou letech života má dítě jinou termoregulaci než dospělý člověk. To znamená, že začít s otužováním je dobré až kolem tří až čtyř let.
A dělat to přiměřeně věku, nejlépe hravou formou, aby dítě nezískalo k otužování negativní postoj.
Totéž platí i o saunování. Některé studie ukázaly, že pravidelné saunování zlepšuje slizniční imunitu a obranyschopnost, ale platí to v případě dlouhodobého pravidelného saunování.
Pokud jedete do sauny jednou za pár měsíců, je naivní doufat, že vám to imunitu posílí nějak výrazněji.
U dětí opět platí, že bychom se saunováním měli začít nejdříve po třetím roce a raději volit kratší pobyty a nepříliš vysoké teploty, je dobré začít infrasaunou – tak, aby to dítěti nebylo nepříjemné.
Pojďme k třetímu pilíři.
Tím je prevence psychického stresu. Zatímco akutní, nárazový stres může mít na imunitní systém příznivé účinky, dlouhodobý stres naopak imunitní funkce potlačuje.
Jestliže člověk žije v chronickém kontinuálním stresu – ať už z důvodu obav o budoucnost, nebo kvůli práci, která ho nutí k nadměrně vysokému pracovnímu tempu –, jeho imunitní systém může postupně ztrácet dostatečnou aktivitu a funkčnost.
Jak ovlivňuje imunitu výživa?
To je ten čtvrtý důležitý pilíř – přiměřená racionální strava. To znamená pestrá, s dostatkem vlákniny, vitamínů a minerálů. Je však třeba říci, že ani ta nejpestřejší strava nám nedokáže v rizikovém období dostatek vitamínů a minerálů zajistit.
Obecně platí, že před rizikovým obdobím bychom měli pravidelně kompenzovat nedostatek některých důležitých vitamínů.
V našich podmínkách je již přímo pandemií deficit vitamínu D, který má komplexní imunomodulační (podporující imunitu, pozn. red.) a protizánětlivé účinky.
V našich geografických podmínkách, kde většinu roku nemáme dostatek slunečního záření, by ho měla užívat prakticky celá populace – minimálně během podzimu a zimy.
V rizikovém období je dobré užívat i vitamín C. Na podzim a v zimě už nemáme dostatek ovoce, které by přirozeně zrálo v našich končinách, a to, které vidíme v obchodech, je většinou dovážené, dozrává ve skladech, a proto je v něm koncentrace vitamínu C velmi nízká. Je tedy dobré doplňovat si céčko ve formě tablet.
Které další látky mají pozitivní vliv na imunitu?
Pokud jde o prevenci virových onemocnění, právě v aktuálním období bych doporučil užívat zinek. Často je součástí výživových doplňků, ale já osobně jsem spíše zastáncem mozaikového poskládání více přípravků. Multivitamíny sice často obsahují velmi mnoho látek, a dokonce i zajímavě nakombinovaných, ale obvykle jsou v tak homeopatických dávkách, že ani nemohou mít žádný výraznější efekt.
Pokud jde o doplňky na podporu imunity, které se dají koupit bez předpisu, jsou v první linii jednoznačně betaglukany. Jsou to přípravky, které mají určitou kapacitu imunitní podpory, navíc jsou zcela bezpečné – mohou se užívat dlouhodobě a nemusíte se přitom bát, že byste si přestimulovali imunitní systém. Mohou je užívat i děti.
Betaglukan je látka, kterou obsahuje i hlíva ústřičná?
Ano, je to jeden z přírodních zdrojů betaglukanu. Dalšími jsou řasy, cereálie, kvasinky… Právě betaglukany získané z vyšších hub, jako je i zmiňovaná hlíva ústřičná, vycházejí ve studiích jako nejefektivnější. V jejich případě tak nepotřebujete tak vysoké dávky jako u kvasinkových glukanů.
Běžně dostupné rostlinné přípravky a bylinky s naší imunitou zásadně nepohnou?
S imunitou ne. Mohou však pomoci při prvních projevech akutního infektu – když máme pocit, že na nás něco leze. Tehdy je důležité zvýšit příjem vitaminů a minerálů, které jsem již zmiňoval, ale mohou pomoci i fytofarmaka, tedy přípravky rostlinného původu. Fungují hlavně v akutní fázi infekce, ale při dlouhodobém používání není jednoznačně prokázán jejich preventivní účinek.
Mohou to být například přípravky na bázi echinacey, pelargónie nebo bezu, který obsahuje sambucol, což je velmi účinná protivirová složka. Přírodní produkty navíc mají tu výhodu, že se dají navzájem kombinovat, můžete tak využít jejich synergický účinek.
Pro prevenci virových onemocnění je důležitá i pravidelná hygiena nosní dutiny, na to jsou optimální různé solné roztoky nebo roztoky na bázi mořské vody. Pokud jste již akutně nemocný a máte ucpaný nos, lze použít i velmi populární dekongestiva, což jsou přípravky z reklam, které vás „zázračně zbaví problémů s ucpaným nosem“.
Každý z nás po nich rád sáhne, když mu je špatně, ale je třeba si uvědomit, že je můžete používat maximálně 7 až 10 dní, protože jinak na ně může vzniknout návyk. Když se tento přípravek podává déle, nepřinese úlevu, naopak může způsobit výraznější potíže. Můžete si tak vybudovat onemocnění, které se jmenuje medikamentózní rýma.
Pokud dítě překoná slabší infekci – nemluvím hned o covidu-19 –, nevede také to v konečném důsledku k posílení imunity? Nezvyšuje se tím obranyschopnost organismu?
Tak to úplně není. Běžné respirační infekce nezanechávají žádnou imunitní odpověď ani imunitní ochranu a dané onemocnění můžete dostat v téže sezoně i opakovaně.
Nebylo vědecky dokázáno ani to, že by u dětí, které jsou častěji nemocné, existovalo menší riziko alergických onemocnění.
Je ale pravda, že běžné nezávažné respirační infekce jsou jistým tréninkem imunitní odpovědi, zejména co se týče její rychlosti.
V posledních letech dětští lékaři upozorňují i na to, že bychom to u dětí neměli přehánět ani s hygienou, tedy že i život ve „sterilním prostředí“ může mít negativní vliv na imunitu.
Zřejmě narážíte na tzv.
hygienickou teorii, která říká, že v souvislosti s modernizací života a vyšším hygienickým standardem už dnešní děti nejsou v prvních letech života vystaveny takovému množství mikrobiálních činitelů jako v minulosti, což vede ke změně reaktivity (schopnost reagovat na určitý popud, pozn. red.) imunitního systému, například i k vyššímu riziku výskytu alergií. Jenže tato teorie je již v této podobě překonána. Ukázalo se totiž, že děti z farmářského nebo „špinavého“, málo podnětného sociálního prostředí mohou trpět alergií stejně jako děti z „čistého“ prostředí. Řekl bych, že rozhoduje míra – stejně uškodit může nadměrná i žádná hygiena. Na to, aby se reaktivita našeho imunitního systému formovala správně, je potřebný určitý kontakt s mikroorganismy z vnějšího prostředí.
Velmi dobrým příkladem budování reaktivity naší imunity je kojení. Jde nepochybně o optimální způsob výživy dítěte v prvních měsících života a zároveň je to způsob, jak může matka nastartovat správnou reaktivitu imunitního systému dítěte.
Příznivé složení prospěšných mikroorganismů v mateřském mléce přispívá k správnému budování střevní mikroflóry u dítěte.
Z pohledu imunity má mateřské mléko význam hlavně v prvním roce života, později jsou již tyto složky v mateřském mléce prakticky nepřítomné.
Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.
Při výskytu alergií se zkoumá i dědičnost. Je imunita zčásti dána i geneticky?
Když se člověk narodí, jedna část imunitního systému je již v podstatě hotová – to je vrozená imunita.
Druhá část je imunita získaná, která se vyvíjí postupně, pod vlivem různých podnětů z prostředí, jako je například kojení, překonání různých infekcí, očkování, některé složky stravy… Rozdělení imunity na vrozenou a získanou je však spíše akademické, protože imunitní systém je jeden celek a nedá se přesně oddělit, která část je vrozená a která získaná.
Platí však, že reaktivita imunitního systému je dána geneticky. V některých rodinách například sledujeme větší výskyt určitých revmatických nebo autoimunitních onemocnění. Souvisí to s tím, že jedinec si nese určité prvky zvýšené reaktivity imunitního systému vůči vlastním antigenům.
Podobně to platí i pro alergie, kde vidíme, že se alergická onemocnění „seskupují“ v rodinách. Když je rodič alergik, pak je padesáti- až šedesátiprocentní šance, že i dítě bude mít alergii. Dnes už není výjimkou, že alergii mají oba rodiče – tehdy je riziko, že se i dítě stane alergikem, dokonce až 60 až 80 procent.
Počet alergií u nás obecně narůstá a odhaduje se, že brzy bude mít alergii každý druhý člověk.
Dlouhodobě se mluví také o negativním vlivu nadměrného užívání antibiotik. Jaký efekt to může mít na imunitu dětí a dospělých?
Když někdo řekne, že užíval troje antibiotika a zničilo mu to imunitu, není to zcela pravda. Faktem však je, že nepřiměřená, neindikovaná a častá antibiotická léčba ovlivňuje složení mikroflóry v trávicím traktu člověka, což může mít sekundární vliv i na imunitní funkce.
Nadměrné užívání antibiotik může také zvyšovat výskyt bakterií, které jsou vůči antibiotikům rezistentní. Objevují se různé takzvané superbakterie, které neodpovídají prakticky na žádná dostupná antibiotika.
Antibiotická rezistence začíná být opravdu alarmujícím problémem nejen na Slovensku, ale na celém světě.
Imunolog se zaměřením na vzácná onemocnění imunity dětského a dospělého věku, profesor v oboru pediatrie (2019). Studium všeobecného lékařství ukončil v roce 2004 na Jesseniově lékařské fakultě Univerzity Komenského (JLF UK) v Martině.
V roce 2007 obhájil doktorát na JLF UK v oboru pediatrie a v roce 2010 na univerzitě Sapienza v Římě. Postupně získal atestaci v oboru pediatrie, klinické imunologie a alergologie, dorostového lékařství a pediatrické respirační medicíny.
Absolvoval také studium v oboru Master of Business Administration (MBA) a Master of Health Administration (MHA).
Aktuálně působí na Klinice dětí a dorostu a na Klinice respirační medicíny UK JLF a UNM v Martině jako vedoucí Centra pro očkování rizikových dětí a dorostu a rovněž jako vedoucí Centra pro vrozené poruchy imunity a periodické horečky. Je primářem Oddělení klinické imunologie a alergologie v Univerzitní nemocnici Martin.
Pediatr Rýznar: Dítě je chodící biologická bombička. Čím dříve nastoupí do školky, tím častěji bude nemocné
První věta každé učebnice pediatrie zní: dítě není zmenšenina dospělého člověka. Tato poučka samozřejmě platí i pro imunitu dětí, obzvláště pak předškoláků. Zatímco školáci a teenageři již mají obranyschopnost srovnatelnou s dospělými – případně dokonce ještě výkonnější –, imunita malých dětí do pěti let se označuje jako nezralá nebo naivní.
V praxi tento fakt znamená, že se batolata a mladší předškoláci mnohem častěji než dospělí potýkají s infekcemi, jejichž průběh je navíc závažnější a projevy výraznější.
Nejmladší kojenci jsou proti tomuto chráněni lépe, protože v jejich organismu kolují protilátky získané od matky v děloze a částečně také při kojení.
Jak ale dítě roste, tato „zásoba“ mizí a dětský organismus si své protilátky musí začít tvořit sám. Dětská imunita je tedy slabší než ta dospělého.
Na druhou stranu se však poměrně často u menších dětí setkáváme s přehnanými reakcemi imunitního systému na látky v potravě a okolí, tedy alergeny. Laicky řečeno – dítě se takzvaně „osype“ po všem možném. V této oblasti lékaře nejvíce trápí vyrážky po podání antibiotik. Ty většinou nepředstavují přecitlivělost na dané antibiotikum, ale právě spíš příliš hysterickou reakci nezkušené imunity.
MUDr. Richard Rýznar je praktickým lékařem pro děti a dorost s více než 30letou praxí.
Získal dvě atestace z pediatrie i neonatologie, působil jako lékař JIP na dětské klinice, zastával pozici zástupce primáře dětského oddělení okresní nemocnice a ředitele dětského centra.
V současné době provozuje soukromou dětskou praxi s přibližně 1 400 pacienty, pro tuto činnost má specializovanou způsobilost.
S nástupem dítěte do školky obecně čeká jeho imunitní systém vpravdě titánská zátěž. Proto také pediatři zrovna nadšeně nevítali úsilí politiků ustanovit „právo na školku“ všem dětem už od dvou let.
V kolektivu dětí, zvláště pokud jde o větší skupiny, kolují stovky různých druhů virů, desítky bakterií, mykoplasmat, kvasinek a parazitů.
Na každé setkání s novým patogenem reaguje imunita dítěte standardním způsobem: dostaví se horečka, zvýší se prokrvení sliznic a sekrece hlenu. Dítě zkrátka onemocní.
V tomto ohledu je dobré myslet na to, že po odeznění nemoci by vždy měla následovat optimálně až trojnásobná doba rekonvalescence, aby se imunita po „boji“ posílila.
To je ale dnes bohužel nepřekonatelný požadavek, maminka musí nastoupit do práce, a tak je dítě většinou dalšímu ataku znovu vystaveno v době, kdy jeho imunita ještě zpracovává předchozí podnět a je dosud oslabena.
Tento bludný kruh se v prvním roce či dvou ve školce neustále opakuje. Výsledkem jsou přeplněné čekárny dětských lékařů a pohotovostí, nervózní rodiče a naštvaní zaměstnavatelé.
Pozdější nástup do školky může dopad zmírnit
Kvůli své ještě nezkušené, nevyzrálé imunitě jsou tedy děti, nadsazeně řečeno, takové chodící biologické bombičky.
Ve školce se dítko nakazí patogenem, ten se v něm úspěšně první hodiny namnoží a dítě jej nevědomky – a v kolektivu svých vrstevníků s velkou úspěšností – předá dál. Kýchnutím, dotekem, přes hračky či lahvičku s pitím.
Jednou jsem slyšel větu, že první rok ve školce je kontinuální nemoc přerušená krátkým obdobím zdraví, čemuž nelze než dát za pravdu.
Maminky, které dávají dítě před třetím rokem věku do kolektivu, tak musejí počítat s tím, že častěji než v práci budou muset být doma s nemocným potomkem.
Pozdější nástup do školky přece jen znamená už zralejší imunitu, díky čemuž se dítě potkává s nemocemi postupněji a šetrněji.
Bohužel, rodiče většinou tento fakt neradi slyší a vše zhoršuje trend sázející na výkon, finanční příjem a životní úroveň.
Osm běžných nachlazení za rok je v normě
Rodiče, kteří si neuvědomí, jak velkou zátěž imunita dítěte po nástupu do školky prožívá, též často podléhají panice, že s obranyschopností jejich dítka není vše v pořádku.
V takových případech je důležité vědět, že 5 až 8 akutních infekcí, tedy běžných nachlazení za první rok strávený v kolektivu jejich vrstevníků je u dětí možné považovat za normu a o selhání imunity nejde.
Závažné defekty imunity jsou naštěstí velmi vzácné a projevují se vážnými a takzvaně netypickými infekcemi.
Samozřejmě ale není správné zcela rezignovat na to, že dítě prostě bude neustále nemocné. Rodiče by měli aktivně o imunitu svého dítěte pečovat a posilovat ji.
Základem pro dobrou obranyschopnost je dostatek spánku, dostatečná fyzická aktivita na čerstvém vzduchu, kvalitní relaxace, která děti ochrání před stresem a rovněž vyvážená strava.
Velkou pomoc nezralé imunitě v boji proti infekcím představuje například podávání vhodných přírodních látek – vitamínů, imunoglukanů a stopových prvků.
Ty je dobré dětem dopřát nejen ve stravě, ale i v kvalitních doplňcích stravy. Oblíbený je kupříkladu sirup Immun44, který obsahuje komplexní směs takzvaných polyfenolů sloužících k zásobování imunitního systému, biologicky aktivní vitamíny z čistě přírodních zdrojů, antioxidanty a další minerály i stopové prvky podporující správné fungování imunity. Dětem jej lze podávat již od 3 let.
– MUDr. Richard Rýznar –