O zdraví 23. 7. 2013 | tla
Mít nadváhu neznamená, že je naše tělo obalené špíčky. Jsou tu i zdravotní rizika, která se s nadváhou a obezitou pojí. Jde například o zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi. Přestože moderní člověk sází na léky, pomoci si může nejen zhubnutím a úpravou jídelníčku, ale dokonce i speciálními, tzv. funkčními potravinami.
O faktu, že vysoký cholesterol je jedním z hlavních z rizikových faktorů pro vznik srdečně-cévních onemocnění lidí, není pochyb.
Záludný je tím, že nebolí, tiše se ukládá v cévách, až je z části či dokonce zcela uzavře a člověka skolí mozková mrtvice či srdeční infarkt.
Snížením hladiny cholesterolu již o 10 % se zmenší riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby o 20 až 30 %, u čtyřicetiletého muže dokonce o polovinu. Jak na to? Mocnou zbraní jsou například rostlinné steroly a stanoly.
Rostlinné steroly a stanoly částečně blokují vstřebávání cholesterolu zažívacím traktem, snižují tak jeho hladinu. „Jejich výhodou je, že zároveň nesnižují hladinu tzv. hodného cholesterolu. Podmínkou ale je, že musí být konzumovány pravidelně a v dostatečném množství. Např. u Flory pro-aktiv je to 20 g za den, aby se zvýšil efekt,“ radí dietoložka Karolína Hlavatá.
Co je cholesterol?Jde o látku či sloučeninu tukové povahy, která je přítomna ve všech živočišných tkáních. Nenajdeme ho v čistě rostlinné potravě.
|
Kde steroly najdeme?
V přírodě se steroly vyskytují v malém množství v mnoha druzích ovoce, zeleniny, ořechů, v semenech, luštěninách. Zdrojem rostlinných sterolů jsou rostlinné oleje – řepkový, kukuřičný, slunečnicový, sójový. Stanoly jsou ve stopových množstvích v obdobných zdrojích jako steroly. Většinou se ale musí vyrábět hydrogenací rostlinných sterolů.
Jaké množství sterolů a stanolů potřebujeme?
Problém je, že při typickém západním stravování, přijímáme denně asi 150 až 400 mg sterolů a 20 až 25 mg stanolů. Je to příliš malé množství, než aby ovlivnily správné svtřebávání cholesterolu. Snížení jeho hladiny v krvi lze dosáhnout denní konzumací 1 až 3 g rostlinných sterolů nebo stanolů. Zvýšené dávky nad 3 g už ale další vliv na jeho pokles nemají.
Steroly pomohou, ale zázrak neudělají
Chceme-li se uchránit před vysokým cholesterolem, jen steroly stačit nebudou. „Důležité je také zařadit dostatek vlákniny, snížit podíl živočišných tuků.
To znamená jíst hlavně libové maso, tučné mléčné výrobky a sýry nahradit polotučnými, vyhýbat se uzeninám a masu tučnému, část tuků nahradit rostlinnými, zejména olivovým a řepkovým olejem,“ doporučuje Karolína Hlavatá.
Velmi důležité je i zredukovat tělesnou hmotnost, což bez vhodných pohybových aktivit nepůjde.
| Co zařadit do zdravého jídelníčku?Dostatek ovoce (200 gramů) a zeleniny (400 gramů) denně, ovesné vločky a otruby, lněná semínka, ryby – hlavně mořské, olivový a řepkový olej, celozrnné pečivo. Při kuchyňsko úpravě potravin je vhodné volit vaření ve vodě a páře. |
Jste štíhlí, a přesto máte cholesterol vysoký?
V takovém případě byste měli podstoupit kompletní lékařské vyšetření. „V pozadí problému může být porucha štítné žlázy nebo genetická predispozice. Pak bývá na prvním místě užívání léků, avšak ani v takovém případě nelze podcenit zdravou stravu a zdravý životní styl,“ varuje dietoložka.
Mohlo by vás také zajímat: 
Další článek
Jak rostlinné steroly a stanoly působí na úroveň cholesterolu
Rostlinné steroly jsou přírodní látky působící proti cholesterolu. Jedná se o zajímavé sloučeniny nacházející se v rostlinách, jenž dokáží snížit špatný cholesterol, který může vést k onemocnění srdce. Přirozeně se vyskytují v mnoha potravinách a často se přidávají do potravin, aby byly zdravější (jako margarín, pomerančový džus a cereálie).
Co jsou rostlinné steroly?
Rostlinné steroly nebo fytosteroly jsou rostlinné sloučeniny na bázi steroidů alkoholu. Existuje asi 40 různých rostlinných sterolů, které mají více než 200 forem a příbuzných sloučenin nalézajících se v rostlinách a podmořském životě.
Pro ujasnění termín stanol (spíše než sterol), se používá k popisu nasycených sterolů, které nemají žádnou dvojnou vazbu ve sterolové kruhové struktuře.
K nejčastějším rostlinným sterolům patří beta-sitosterol, kampesterol a stigmasterol; z nichž všechny jsou 4-desmethyl steroly (což znamená, že nemají žádné methylové skupiny navázané na svých atomech uhlíku).
Strukturou se také velmi podobají sterolům zvířat – cholesterolu. Podobnost spočívá v tom, že všechny steroly mají chemickou strukturu kruhovou, rozdíly jsou až mezi postranními řetězci připojených k tomuto kruhu.
Také se podobají cholesterolu ve své primární biologické funkci a jsou to právě tyto podobnosti, které mají blahodárný vliv na naše zdraví.
Rostlinné steroly hrají důležitou roli v mnoha funkcích v buněčné membráně jako je řízení teploty a stability buňky. Poslední funkce rostlinných sterolů, která je odlišuje od zvířecích sterolů – cholesterolu, je v tom že slouží jako prekurzor pro řadu rostlinných růstových faktorů.
Zdroje rostlinných sterolů
Naše denní strava poskytuje okolo 0,25 g rostlinných sterolů, které se zdvojnásobí, pokud přejdete na vegetariánskou stravu. Ve skutečnosti vegetariánská strava může poskytnout až 1 g za den rostlinných sterolů. Průměrný příjem rostlinných sterolů je v rozmezí 0.15-0.4g denně a přibližně 10% pochází z konzumace rostlinných stanolů.
✓ Rostlinné oleje a tuky
Ve Velké Británii rostlinné oleje, tuky a produkty odvozené z olejů jsou považovány za nejbohatší zdroj přírodních rostlinných sterolů. Odhadovaný denní příjem z olejů z nejčastějších sterolů je tvořen 44% sitosterolu, stigmasterolu 54% a 59% campesterolu.
✓ Obiloviny, zrna a ořechy
Dalším nejhojnějším zdrojem rostlinných sterolů jsou obiloviny, obilí a ořechy. Velké množství sitostanolu a kampestanolu je také obsaženo v produktech jako je pšenice a žito. Ve skutečnosti pečivo a obiloviny tvoří přibližně 36% denního příjmu sitosterolu.
Dalšími zdroji rostlinných sterolů (včetně brassicasterolu, avenasterolu a kampesterolu) jsou měkkýši (například škeble a ústřice),
Jaké mají rostlinné steroly efekt na cholesterol?
Otázkou zůstává, co rostlinné steroly vlastně dělají? Odpověď na tuto otázku lze snadno shrnout.
- Zkonzumované rostlinné steroly ve stravě jsou negativně spojovány s uložením cholesterolu (jak celkového tak i špatného LDL cholesterolu)
- Pamatujte, čím větší množství LDL cholesterolu spotřebujete, tím je větší riziko kardiovaskulárních a onemocnění.
- Výzkumy zkoumající užití rostlinných sterolů ve stravě a jejich dopady na zdraví mají dlouhou historii sahající až do roku 1950, kde se krystalická forma těchto sterolů používala ke snížení cholesterolu u pacientů se zvýšenou hladinou cholesterolu.
Antioxidanty?
Klinické a ekonomické výhody potravinových úprav proti kardiovaskulárním onemocněním, spolu s fyzickou úpravou aktivit a léky snižující hladiny cholesterolu. Rostlinné steroly zaujímají stálé větší místo v doporučeních výživových poradců. Tyto doporučení jsou podpořena díky výhodám antioxidantů, kterých je strava založená na rostlinách plná.
Vliv věku 
- Je třeba si uvědomit, že výhody rostlinných sterolů se liší napříč věkovými skupinami.
- Po pravdě snížení LDL cholesterolu se více projeví u starších osob než u mladších lidí.
- Dávkování rostlinných sterolů lze zvýšit až na denní dávku 2 g.
- S vědomím, že hladina LDL cholesterolu se zvyšuje s věkem, při této dávce (2g) studie ukazují následující statisticky významný trend:
- ✓ Snížení 14% LDL cholesterolu u osob ve věku 50-59 let
- ✓ snížení o 9% LDL cholesterolu u osob ve věku 40-49 let
- ✓ 11% snížení LDL cholesterolu u osob ve věku 30-39 let.
- Je důležité si uvědomit, že zatímco skupina 30-39 let vlastně měla vyšší procentní podíl snížení LDL cholesterolu, skutečná změna byla nižší než u 40-49 let staré skupiny (protože tato starší skupina má více cholesterolu).
- U 50-59 let staré skupiny snížení o 14%, což bude odrážet změnu o 0,5 mmol/l LDL cholesterolu, de facto znamená snížení rizika srdečních onemocnění až 25% za více než 2 roky.
Zdraví / Vedlejší účinky
Rostlinné steroly jsou potenciálně aterogenní (stejně jako cholesterol, tzn. způsobují kornatění tepen), ale proto, že jen málo ze sterolů jsou uloženy, tak se nehromadí stejným způsobem jako cholesterol.
Vlastně žádné škodlivé nebo nežádoucí účinky nebyly za dobu trvání výzkumů zaznamenány a to jak u izolovaných rostlinných sterolů tak i u jejich esterů.
Jediné nevýhoda rostlinných sterolů je v tom, že steroly mohou snižovat absorpci vitamínů rozpustných v tucích. Například jak steroly snižují hladinu cholesterolu v krvi, tak také lze pozorovat snížení využití vitamínu E o 8% a 25% snížení beta karotenu.
Nicméně, tento problém lze vyřešit tím, že zařadíte více ovoce a zeleniny do vašeho jídelníčku.
Co si zapamatovat?
S vyšším cholesterolem hrozí potenciální riziko srdečního onemocnění a stojí za to upravit vaši stravu abyste hladinu cholesterolu snížili.
Do svého jídelníčku zařaďte více rostlinných potravin, více dobrých tuků. Tímto způsobem lze zvýšit množství rostlinných sterolů, které pomohou snížit riziko kardiovaskulárních problémů.
Pokud nemáte rádi ovoce, saláty a zeleninu, přidejte zrna a obiloviny, mušle či ryby a získejte tak více těchto srdci prospěšných látek.
Vaše srdce vám za to poděkuje!
Naše články slouží k informativním a vzdělávacím účelům, v žádném případě neslouží jako zdravotní rady. V případě nejasností v užívání doplňků stravy a suplementů nebo v případě radikální změny Vašich stravovacích návyků, se nejdříve poraďte s odborníkem na zdraví nebo kvalifikovaným nutričním poradcem.
Dan Shen – šalvěj červenokořenná (Salvia miltiorrhiza)
Šalvěj červenokořenná, je v Číně známá pod označením Danshen a je jednou z tradičních čínských léčivých rostlin. Patří do čeledi hluchavkovitých. Rostlina má domovinu v Číně, Japonsku, Mongolsku… V současnosti je rozšířená po celém světě.
Nejvíce se jí daří v nadmořských výškách mezi 90‒1200 metry a preferuje travnatá místa, stráně, břehy rybníků a řek atd. Dorůstá výšky cca 30‒60 cm. Listy i stonek bývají plstnatě chlupaté. Listy jsou jednoduché nebo rozdělené. Květy bývají fialové nebo modré. Nejdůležitější je však kořen, který je větvený, dužnatý a mívá červenou barvu.
Plody šalvěje červenokořenné jsou trvdky, v nichž jsou suché plůdky. Pro léčebné účely se využívá převážně kořen.
Kořen šalvěje je po dlouhá staletí využíván v tradiční čínské medicíně, kdy je součástí mnoha bylinných směsí. Dle čínské medicíny ovlivňuje srdečně-cévní systém, metabolismus tuků, působí proti tvorbě sraženin, podporuje zdraví jater atd. Bylinné směsi se využívají k léčbě s velkým úspěchem i v dnešní době.
Složení šalvěje červenokořenné:
Z kořene šalvěje bylo extrahováno velké množství látek, udává se, že více než 90. Složky je možné rozdělit do dvou hlavních skupin na hydrofilní a lipofilní (rozpustné ve vodě a v tucích). Jmenujeme jen některé z nich.
Hydrofilní složky:
- Kyseliny salviolové A‒F
- Salviol
- Kyselina ursolová
- Kyselina lithospermová
- Kyselina rozmarýnová
- Kyselina metylrozmarýnová
- Kyselina kávová
- Kyselina isofurulová
- Kyselina protokatechová
- Salvianen
- Salviadion
- Salvianan
Lipofilní složky:
- Diternenoidy
- Tanshinony ‒ tanshinon I, tanshinon IIa a IIb, cryptotanshinon, isotanshinon, nortanshinon, hydroxytanshino
- Tanshindioly A, B, C
- Miltion
- Mitiron
- Ferruginol
- Tanshinlakton
- Miltipolon
Dále se v kořeni šalvěje nachází také flavony, a to hlavně baicalin, a steroly, např. beta-sitosterol, daucosterol, stigmasterol. Nechybí aní vitamín E a biologicky aktivní polysacharidy, které tvoří až 40 % obsahu kořene. V kořeni jsou též bílkoviny a dle studií tvoří přibližně 9 %, přičemž je jich 2650 různých typů.
Z nich se cca 43 % zapojuje do metabolismu rostliny, 18 % chrání rostlinu a 10 % se zapojuje do udržení redoxní homeostázy. Jelikož mají často velmi složité názvy, uvedeme jen pár z nich, např.
Acetyl-CoA C-acetyltransferáza, 5-fosfomevalonát kináza 1-deoxy-D-xylulóza 5-fosfát syntáza, 2-C-metyl-D-erythritol 4-fosfát cytidylyltransferáza, 2-C-metyl-D-erythritol 2,4-cyklodiphosfát syntáza atd.
Je vidět, že kořen šalvěje má velmi bohaté a různorodé složení, z toho plynou i možnosti využití.
Vlastnosti kořene šalvěje červenokořenné:
Ze složení kořeně šalvěje je možné odvodit i její účinky, kterých je skutečně mnoho. Omezíme se na ty nejvýraznější a nejprozkoumanější.
Protinádorové účinky šalvěje červenokořenné jsou testovány na buněčných kulturách, zvířatech, existují i klinické studie.
Často se využívají jednotlivé látky z šalvěje. Víme tak, že tanshinon IIA působí toxicky na buňky lidské leukémie, ale nejen na ně, např. na buňky rakoviny jater, prsu, tlustého střeva, plic atd.
Prokázalo se, že pokud jsou tyto buňky v kultuře společně s tanshinonem přestávají se dělit a podléhají apoptóze, tj. buněčné smrti. Krom toho se také omezuje jejich schopnost vycestovat z nádoru, tj.
snižuje se invazivita a metastazování.
Vodný extrakt velmi dobře zabral na rakovinu v ústní dutině. dihydroisotanshinone I si poradil s buňkami rakoviny prostaty a cryptotanshinon s rakovinou vaječníků.
Často se pokusy na buněčných kulturách kombinují s pokusem na zvířatech, která mají stejný typ rakoviny, jaké jsou testované buňky. Sleduje se, zda podávání šalvěje změní nádor.
Ukazuje se, že většinou dochází k omezení růstu nádorů, a dokonce k jejich zmenšení. To se prokázalo např. u lidského karcinomu plic, který byl implantován myším.
Zde došlo díky podávání šalvěje ke z menšení nádoru díky ovlivnění aktivity imunitních buněk makrofágů, došlo tedy k posílení protinádorové imunity.
Zmíníme také studie, které byly provedeny za účasti dobrovolníků, v těchto případech pacientů. V jedné z nich se zkoumalo, zda může podávání kořene šalvěje vést ke zlepšení šance na přežití u pacientů s pokročilým karcinomem plic.
Nejedná se přímo o protinádorový účinek, ale zmíníme klinickou studii, kdy šalvěj pomohla k vyhojení rány po mastektomii u žen, které jí podstoupily z důvodů rakoviny prsu. Po odstranění prstu se rána překrývá kožním překryvem, který po odstranění zůstává. Častým problémem je, že v tomto překryvu dochází k narušení krevního zásobení a odúmrti tkáně.
To samozřejmě negativně ovlivňuje hojení. Autoři podávaly části žen šalvěj a části běžnou terapii a části anisodamin, což je lék využívaný u poruch cirkulace krve. U skupin, které dostávaly šalvěj nebo anisodamin byl menší výskyt ischemií a nekróz. Rána se lépe hojila.
Šalvěj měla navíc plus v tom, že neměla nežádoucí účinky, které byly zachyceny u terapii anisodaminem.
Látky z kořene šalvěje mají také protizánětlivé účinky. To je důležité hlavně u chronických patologických zánětů, mezi něž patří také autoimunitní či alergické záněty. Chronický zánět ničí tkáně a urychluje degeneraci organismu včetně centrální nervové soustavy.
Při pokusech se ukázalo, že tanshinony jsou schopné redukovat tvorbu působků, které podporují zánět, např. prostaglandinů, snižují také produkci prozánětlivých cytokinů imunitními buňkami (IL-1beta, IL-5, TNF alfa).
Dalším protizánětlivou aktivitou je také to, že omezují pohyb leukocytů do místa poškození.
V pokusech na myších se prokázalo, že umí omezit zánět ve střevě. Autoři studii způsobili myším zánět, tj. kolitidu, a části podávali extrakt z kořene šalvěje. U těchto myší došlo k výraznému snížení zánětu, omezení rozsahu lézí.
Byly též zdokumentovány protialergické účinky šalvěje. Salvianolová kyselina A, tanshinon I a IIa tlumily reakce imunitních buněk zapojených do alergie v pokusech na buněčných liniích, účinnost se prokázala také na pokusných myších. U nich došlo ke snížení závažnosti astmatu potlačením alergického zánětu v plicích.
Látky z kořene šalvěje červenokořenné působí také proti mnoha patogenním mikroorganismům, které způsobují u člověka infekce.
Cryptotanshinony a dihydrotanshinony byly testovány na mnoha druzích bakterií. Jedná se např. o Bacillus subtilis, Enterococcus casseliflavus, Staphylococcus aureus, Escherichia coli, Proteus vulgaris, Pseudomonas aeruginosa. Mnohé z těchto bakterií jsou rezistentní na působení antibiotik. Infekce jsou tedy velmi těžko léčitelné.
Šalvěj také ničí bakterie, které se podílejí na vzniku zubního kazu a zánětů dásní, např. Porphyromonas gingivalis, Streptococcus mutans…
Šalvěj neničí jen bakterie, ale také mnohé viry. Je popsán účinek proti HIV-1, enterovirům, poliovirům, coxsackie virům a echovirům.
Volné radikály působí na organismus, dalo by se říci, toxicky. Narušují buněčné membrány, poškozují DNA, urychlují degeneraci, způsobují záněty atd. Jejich neutralizace je tedy nesmírně důležitá. Látky ze šalvěje dokážou vychytávat a neutralizovat volné radikály.
Byly testovány např. účinky kyseliny salvionolové a rozmarýnové, které neutralizují superoxidové radikály. Stejně působí také tanshinony a kyselina lithospermová. V jejich přítomnosti nedochází k lipoperoxidaci, tj. poškození tuků, které se nachází také v membránách.
- Účinky na srdečně-cévní systém
Velmi podstatné jsou účinky látek z kořene této šalvěje na srdce a cévy.
Je to dáno tím, že dochází ke zlepšení cirkulace, snížení hodnot tuků, čímž se omezí ateroskleróza a s ní související komplikace, jako jsou vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční či infarkt.
Vědci také zjistili, že některé složky působí také proti vzniku trombů, nedochází k takovému shlukování krevních destiček a netvoří se tedy krevní zátky, které by mohly ucpat cévy.
Proběhlo mnoho studií, jak na zvířatech, tak těch klinických, jichž se účastní pacienti. V jednom souhrnném textu se udává, že od roku 2000 do roku 2017 proběhlo 39 klinických studií, jichž se dohromady účastnilo 2431 pacientů, kteří trpěli nemocemi srdce a cév.
Nebudeme zde probírat studie na zvířatech, ale zmíníme pár těch klinických. Jedna probíhala na kuřácích, jejichž cévy bývají poškozenější, ztrácí svou elasticitu atd. Autoři studie zapojili 72 kuřáků, část dostávala šalvěj, část placebo. Konzumace šalvěje zlepšila průtok krve cévami a snížila systolický krevní tlak.
V jiné studii se testoval vliv šalvěje na vysoký krevní tlak u pacientů, kteří jej neměli pod kontrolou. Do studie se zapojilo 55 pacientů, část dostávala placebo a část extrakt z kořene šalvěje. U pacientů s šalvějí došlo k poklesu tlaku, a to o 13,8 mmHg, ve skupině s placebem to bylo 4,2 mmHg.
Zajímavá byla také studie, které sledovala, zda extrakt z kořene šalvěje pomůže ochránit srdce před poškozením během mimotělního oběhu a provedení srdečního bypassu (přemostění cévy na srdci jinou cévou, aby se obnovil průtok krve).
Srdce se většinou zastavuje a musí se omývat roztokem, části pacientů do roztoku byla přidána také šalvěj. Ukázalo se, že u těchto pacientů byly mnohem menší známky oxidačního stresu, který poškozuje srdečná buňky, a srdce lépe naskočilo.
V jiné studii autoři sledovali účinky sulfotanshinonu u pacientů s nestabilní anginou pectoris, u nichž může snadno dojít také ke tvorbě trombů. Pacient dostávali k aspirinu také zmíněný tanshinon a část pacientů jen aspirin.
Studie se účastnilo 94 pacientů, kteří ji také dokončili. Po 4 týdnech léčby došlo v obou skupinách ke zlepšení příznaků, ale větší efekt se dostavil ve skupině, která k aspirinu dostávala také tanshinon.
Snížilo se také riziko fibrilací, nepravidelného rychlého stahování srdečního svalu, ať už síní, nebo komor.
Extrakt z kořene šalvěje byl využit také u pacientů, kteří měli mozkový hematom, tj. došlo k vylití a sražení krve v lebce, což je velmi nebezpečný stav.
80 pacientů s intrakraniálním hematomem dostalo buď standardní léčbu, nebo se jim k ní přidala také šalvěj. Sledovalo se vstřebání hematomu, změny ve srážení krve atd.
U pacientů s přidanou přírodní léčbou došlo k rychlejšímu vstřebání hematomu a také ke zlepšení průtoku krve mozkem. Navíc se snížily hodnoty svědčící pro větší srážlivost.
Hypolipidemický účinek souvisí hlavně se srdečně cévními nemocemi, jelikož se tuky podílejí na rozvoji aterosklerózy. Studie ukázaly, že podávání kořene šalvěje ovlivňuje koncentraci tuků v krvi. Dochází ke snížení celkového cholesterolu, špatného cholesterolu LDL a triglyceridů, naopak se zvyšuje koncentrace hodného cholesterolu HDL.
Látky z kořene šalvěje červenokořenné jsou prospěšné také pro nervovou soustavu. Výsledky studií dokládají, že jsou nápomocné u degenerativních onemocnění mozku (Parkinsonova nemoc, demence), psychiatrických nemocí (depresí, úzkostí).
Byly prováděny studie hlavně na hlodavcích, v jedné byla krysám s Alzheimerovou nemocí podávána kyselina salvianolová. Výsledkem bylo zmírnění zánětu v mozku a zlepšení paměti. Zvýšily se koncentrace potřebných neurotransmiterů atd.
Pozitivních výsledků se také dosáhlo u myší s mozkovou mrtvicí, neboť šalvěj hodně působí na cévy, navíc chránila buňky před nedokrevností.
Šalvěj také snižuje zánět v místě poškození mozku a působí jako prevence další mrtvice, tedy drobných atak, které se vyskytují ve větším počtu, transientní ischemické ataky. Toto se prokázalo ve studii se 106 pacienty.
Tito byli rozděleni do dvou skupin, jedna byla léčená standardně a druhé byla k léčbě přidána také šalvěj. Opakující se ataky se objevily u 9,6 % pacientů s šalvějí a u 24,1 % pacientů bez šalvěje, což je výrazný rozdíl.
Díky ovlivnění koncentrací neurotransmiterů působí šalvěj také na psychiku, mírní úzkosti a zlepšuje kvalitu spánku.
Pacientů, kteří se léčí s cukrovkou, je stále více a je vhodné hledat léčbu, která je přírodní a nemá vedlejší účinky. Vědci zjistili, že proticukrovkový potenciál má také kořen šalvěje.
Proběhly studie na zvířatech, např. diabetických krysách, které dostávaly tanshinon IIA. U těchto krys došlo k pokladu glykémie.
I v dalších studiích se tento efekt potvrdil, zvýšila se také senzitivita/citlivost buněk na působení inzulinu.
Kořen šalvěje také chrání jaterní tkáň před poškozením a podporuje regeneraci. Je to dáno také tím, že snižuje zánět a oxidační stres.
Při studiích se zvířatům poškodila játra, což bylo provázeno zvýšením koncentrace jaterních enzymů v krvi, pokud se však podávaly látky z kořene, hodnoty z jaterních buněk uvolněných enzymů byly o mnoho nižší.
Pozitivní vliv šalvěje se potvrdil také u nealkoholické steatózy jater (ztukovatění), které je spojené se zánětem a zvyšuje se riziko fibrózy a cirhózy jater.
Bao-Qing Wang. Salvia miltiorrhiza: Chemical and pharmacological review of a medicinal plant. Journal of Medicinal Plants Research Vol. 4(25), pp. 2813-2820.
Ming-Jaw Don, Chien-Chang Shen, Yun-Lian Lin, Wan-Jr Syu, Yi-Huei Ding, Chang-Ming Sun. Nitrogen-Containing Compounds from Salvia miltiorrhiza. Journal of Natural Products 2005 68 (7), 1066-1070
Guo-Xin Zhong, Peng Li, Ling-Jie Zeng, Jia Guan, De-Qiang Li, and Shao-Ping Li. Chemical Characteristics of Salvia miltiorrhiza (Danshen) Collected from Different Locations in China, Journal of Agricultural and Food Chemistry 2009 57 (15), 6879-6887. DOI: 10.1021/jf901462s
Yuanyuan Jiang, Li Zhang,HP Vasantha Rupasinghe. The anticancer properties of phytochemical extracts from Salviaplants. Botanics: Targets and Therapy » Volume 6, pages 25‒44.
DÝŇOVÝ OLEJ pro zdraví/do kuchyně: ÚČINKY, srovnání a recepty
Dýňový olej má antihypertenzní a kardioprotektivní účinky. Dochází k tomu prostřednictvím obsažených fytosterolů.
Ty pomáhají redukovat hladinu cholesterolu v séru, čímž se výrazně snižuje jak riziko kardiovaskulárních chorob, tak i následná mortalita.
Obecný princip tohoto efektu stojí na omezení vstřebávání cholesterolů z potravy. Projevuje se zde více různých mechanismů:
- Rostlinné steroly (zmíněné fytosteroly), krystalizují ve střevech s cholesterolem a ve formě nerozpustných částic nejsou vstřebány, nýbrž vyloučeny se stolicí z těla ven.
- Fytosteroly soupeří s cholesterolem o vazebná místa v micelách (a díky větší vazebné afinitě jsou úspěšnější) a jsou tedy micelami vychytávány na úkor cholesterolu. Micely je ale nedokážou vstřebat, a tak jsou prostřednictvím fytosterolů pouze zablokovány. [2,3]
Pozitivní efekt při léčbě rakoviny
Dýňový olej není lékem na rakovinu (!), to říkáme hned na úvod.
Ale na druhou stranu, existují studie, které prokazují pozitivní efekt fytosterolů při léčbě rakoviny – zejména prsu, prostaty nebo vaječníků, a to různými mechanismy (účinek na buněčných membránách, ovlivnění apoptózy nebo proliferace T-lymfocytů atd.). Preventivní účinky dýňového oleje nelze vyloučit, ale je zároveň těžké je potvrdit. [3,4,5]
Vliv na duševní zdraví
Dýňový olej má pozitivní účinky i na psychické zdraví.
Důležitý je obsah aminokyseliny tryptofanu; ta je důležitá pro syntézu některých důležitých látek v těle – serotonin, melatonin, nikotinamid.
Právě účinek těchto tří z tryptofanu vzniklých látek je důležitý pro zlepšení kvality spánku, úzkostí a různých psychických poruch. Ne, že by dýňový olej sám o sobě stačil, ale jeho vliv je významný. [6,7]
Antioxidační účinky
Dýňový olej obsahuje ve vysokých koncentracích vitamín E, tedy skupinu látek nazývaných chemicky tokoferoly.
Ty je samy o sobě významnými antioxidanty (chrání buněčné membrány před poškozením volnými kyslíkovými radikály, které se v těle tvoří) a každá potravina, která ho obsahuje ve vyšším množství tedy tyto účinky má. Kromě toho mají antioxidační účinky i další látky v dýňovém oleji. [8]
Pozitivní ovlivnění metabolismu
Dýňový olej by měl podle některých napomáhat hubnutí. My jsme trochu opatrnější a raději řekneme, že pozitivně ovlivňuje a hlavně zrychluje metabolismus.
Samotné hubnutí je pak otázkou dalších faktorů – pohybu, stravy, zdravotního stavu. Navíc pomáhá regulovat chuť k jídlu.
Pokud jde o další vlastnosti dýňového oleje, můžeme konstatovat, že mimo jiné zbavuje tělo toxinů a pomáhá snižovat hladinu cholesterolu (jak jsme řešili o pár odstavců výše. [9]
Pomoc s problémy s prostatou
Dýňový olej má prokázané účinky, pokud se jedná o pomoc s problémy prostaty. Nelze říct, že by posloužil jako jediný a univerzální lék, ale z dlouhodobého hlediska pomáhá při zvětšení prostaty a může podpořit účinek lékařem předepsaných léků.
Studií, které účinnost prokazují, je celá řada, a to považujeme za spolehlivý důkaz. Obecně mechanismem účinku je inhibice enzymu 5-α-reduktázy, který přeměňuje testosteron na účinnější formu dihydrotestosteron.
[10,11,12,13]
Účinek proti vypadávání vlasů
Existuje studie, která se zabývá vlivem užívání dýňového oleje na vypadávání vlasů u mužů. Obecně se toto onemocnění nazývá androgenní alopecie.
Podle ní má dýňový olej na vypadávání vlasů pozitivní vliv. Brání přeměně mužského hormonu testosteronu na dihydrotestosteron.
Kromě toho tělo přijímá formou dýňového oleje zinek, který je pro vlasy důležitým minerálem (ovšem v malém množství). [14]
Protizánětlivé účinky dýňového oleje
Ve studii, kterou provedl K. A. Hammer a jeho kolegové, se vědci zabývali inhibičními účinky různých přírodních antimikrobiálních látek. Mimo jiné také dýně.
Sledovali, nakolik je olej z dané rostliny schopný inhibovat růst deseti různých mikroorganismů (mimo jiné Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa, Salmonella typhimurium nebo Staphylococcus aureus). Závěr, ke kterému došli, je následující – dýňový olej neměl na růst mikroorganismů žádný vliv a nelze tedy jeho antibiotické účinky potvrdit.
Proto třeba vyplachování ústní dutiny dýňovým olejem, které vám některé weby doporučují, postrádá většího smyslu a najdete účinnější prostředky. Dokonce se nejedná ani o antiparazitikum, bohužel. [15]
Afrodiziakální účinky
Dýňový olej opravdu žádné prokazatelné afrodiziakální účinky nemá, přinejmenším ne potvrzené.