Salátová čekanka a zdraví – má blahodárný vliv na poruchy trávení a střevní problémy

Veronika Matoušová 31. 08. 2020   |  10:25

Čekanka je bylinka, která je u nás zatím bohužel poměrně nedoceněná, avšak postupně o ní získáváme větší povědomí. Určitě jste si například všimli rozšíření regálu s různými sladidly a sirupy také o sirup čekankový. Někdo má zas čekanku spojenou s různými kávovinovými nápoji, kterých je společně s ječmenem a žitem součástí (známe je pod názvem melta či caro). Jaké přínosy nám přináší kořen čekanky? A je opravdu čekankový sirup zdravější sladidlo než ostatní?

Čekanka pomáhá trávení V přírodním lékařství je tato bylinka známá již stovky let, ale až za poslední roky se její blahodárné účinky opírají také o vědecké podklady.

Čekanka je přínosná zejména pro trávení, pomáhá regenerovat střevní sliznici a dobře funguje na různé poruchy trávení. Významně posiluje funkci žlučníku, jater a slinivky.

Dokáže ale také snížit hladinu cholesterolu a tuků v krvi, a tím umožňuje předcházet vysokému krevnímu tlaku, riziku infarktu nebo mrtvice. Prospívá také krevnímu oběhu a srdci.

Obsah a využití kořene čekanky Nejléčivější částí čekanky je její kořen, který je možné sbírat od dubna do října. Kořen můžete usušit, zpracovat na prášek, čaj či kapky. Je velmi cenným zdrojem minerálních látek (hořčík, draslík, železo), tříslovin a především inulinu.

Inulin jako super vláknina i náhrada cukru A právě inulin je látka, která se z čekanky „těží“ ve velkém. Inulin je poměrně známý polysacharid (konzumací se tedy nedodává téměř žádná energie), jedná se o bílý jemný prášek s nasládlou chutí.

Ve střevě působí jako rozpustná vláknina, inulin je tedy zdrojem energie pro střevní bakterie, chová se jako tzv. prebiotikum. Jeho kalorická hodnota je velmi nízká, až nulová, nezvyšuje tedy hladinu krevního cukru. Zároveň je inulin sladký, takže funguje skvěle jako náhrada cukru a je tak velmi vhodný pro diabetiky.

Navíc pomáhá předcházet infekčním průjmům, střevním zánětům i nádorovým onemocněním tračníku.

Kořen čekanky je jedním z nejbohatších zdrojů inulinu. Nemalé množství ale najdeme také například v cibuli, česneku nebo topinamburech. Inulin můžeme také vidět jako součást různých tyčinek, sušenek či doplňků stravy v oddělení zdravé výživy. Pozor ale na vysoký příjem inulinu.

V tlustém střevě je totiž štěpený za vzniku oxidu uhličitého či metanu, může tedy při vyšších dávkách způsobit nepříjemné nadýmání. Dalším negativním důsledkem užití inulinu může být nežádoucí alergická reakce u některých citlivých jedinců.

Přecitlivělost je však spíše ojedinělá a projevuje se většinou mírně ve formě nevolností, nadýmání či průjmů.

Čekankový sirup – zázračné sladidlo? V poslední době je hojně propagován jako super sladidlo čekankový sirup, vyrobený právě z kořenu čekanky. Sirup se chlubí vysokým obsahem inulinu a nízkým glykemickým indexem.

Stejně jako ostatní sirupy můžeme i tento použít na slazení teplých i studených jídel či nápojů. Můžete si tak upéct jakýkoliv dezert s tímto sladidlem, které má navíc jednu vlastnost navíc – dokáže v těstě nahradit i tuk. Tím tedy můžeme o to více snížit energetickou hodnotu pokrmu.

Jako sladidlo je tak vhodný i v případě, že se pokoušíte shodit nějaké to kilo, ale nechcete se vzdát sladkých jídel.

Hodně vlákniny, minimum cukru Na první pohled to tedy vypadá, že se jedná téměř o zázračné sladidlo. Je ale potřeba mít na paměti, že je tento produkt na trhu příliš krátkou dobu, a nejsou tak zatím dostupné průkazné informace o dlouhodobých účincích.

Nicméně dle složení se jedná o unikátní spojení sladké chuti se zdraví prospěšnými látkami. Sirup obsahuje opravdu velké množství vlákniny (nad 70 %), za to cukrů jen kolem 5 %. Navíc vypadá i chutná jako med, v tomto směru tedy nemůže snad nikoho nepříjemně překvapit.

Co je ale určitou nevýhodou, je jeho poměrně vysoká cena.

Podle dosud dostupných informací se tedy dá o čekankovém sirupu říct, že díky vysokému obsahu čekankového extraktu má na organismus pozitivní dopad.

Vláknina pak posiluje celkovou imunitu, a navíc pomůže napravit trávení i lidem po antibiotické léčbě.

Díky sladké chuti a zdravotním přínosům tak může být vhodnou součástí jídelníčku diabetiků, věčných dietářů, sportovců a všech, kteří se zajímají o zdravý životní styl.

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Příprava školních svačin, to je úkol, který od září znovu padá na bedra maminek nebo tatínků všech malých i větších školáků. Co neustále vymýšlet, aby svačiny nebyly každý den stejné, aby chutnaly, zasytily…

Čtěte dál

Většina z nás velice dobře zná nejběžnější potíže se zuby. Nejčastěji jde o zubní kazy, problémy s dásněmi nebo barevné skvrny na zubní…

S příchodem září nastává také doba, kdy se studenti vracejí k učení a pracující lidé ke svým povinnostem. Je tedy o to více důležité…

Odpradávna jsou dávány do souvislosti se zdravím a prosperitou, antičtí Řekové je spojovali s bohyní plodnosti a zemědělství Demeter…

Zvládnout náročný den ve škole či v práci bez menší zdravé svačiny mezi jídly může být těžké. Stejně tak ale může být pro mnohé obtížné…

V současné době se jedná o jeden z nejpopulárnějších stravovacích směrů. Díky přerušovanému půstu (neboli IF = intermittent fasting)…

Máta je rostlinka s všestranným využitím. Nejvíce ji ale oceníte v kuchyni a při zdravotních potížích. Můžete si ji snadno vypěstovat…

S rostoucím počtem možností, jak se stravovat, také úměrně tomu roste i riziko, že z toho všeho už trochu „blbneme“. V době přeplněné…

Houby mnozí na talíři vůbec nesnesou, buď jim nechutnají, nebo k nim nemají důvěru. Jiní je naopak milují a dovedou z nich připravit…

Ovoce, které vyniká mimořádným nutričním profilem, chutná po karamelu a v kuchyni nachází velmi hojné využití. Ačkoliv naším uším může…

Horké léto si každý spojuje nejen s chlazenými nápoji, ale také se zmrzlinami. Jsou velice oblíbené po celém světě a na výběr je dnes…

Nedávná studie naznačuje, že vysoká konzumace jednoduchých cukrů, zejména fruktózy, může u dětí zvýšit pravděpodobnost ztučnění jater….

Sezona bobulovitého ovoce je v plném proudu. Většina domácností je provoněná ovocnými koláči s rybízem, borůvkami nebo malinami. Vrcholí…

Čekanka: Nízkoenergetická zelenina

(Cichorium intybus)

Čekanka je krásný modrý kvítek, který roste na loukách. Její kořeny, ale především listy se využívaly jako salátová zelenina. Ne každý ví, že čekanka obsahuje i inulin, který významně pomáhá nejen diabetikům, ale i všem, kdo trpí civilizačními chorobami. Dokonce může být ve formě zdravější a velmi chutné bezkofeinové černé kávy i součástí našeho každodenního zdravějšího menu.

Že zápar z květů čekanky chrání a zlepšuje zrak, věděli už staří Římané. V Egyptě zase využívali její léčivé a zdraví posilující účinky ve formě nejen čajů, ale i salátů z čekankových výhonů a lístků.

Čekanka působí detoxikačně, čistí střevní sliznici a její mikroflóru, stimuluje činnost jater, žlučníku a pankreatu.

Vysoký obsah vlákniny a inulinu zlepšuje průchodnost střev, zabraňuje zácpě, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a brzdí ukládání tuků – pomáhá při redukční dietě. Neslazená čekanková černá káva skvěle pomáhá při problémech s trávením.

Čekanka je nízkoenergetická zelenina, obsahuje jen 0,6 % tuků a až 45 % inulinu (listy i nať), dále pektin, vlákninu, nenasycené steroly a antioxidanty. Inulin obsahují listy i nať celé rostliny. Hořčiny provokují organismus k větší tvorbě trávicích šťáv bohatších na trávicí enzymy, které usnadňují trávení. Hořká chuť kořenů a listů je tedy prospěšná pro naše zdraví.

Čekanka salátová

(Cichorium intybus var. foliosum)

Dvouletá, modře kvetoucí rostlina. Semeno vyséváme v květnu do řádků vzdálených od sebe 30 cm. Půda nesmí být přehnojená dusíkem. Dozrálé kořeny opatrně vybíráme z půdy v říjnu či listopadu a listy zřežeme asi 2 cm nad srdíčkem (nesmíme ho poškodit!).

Zřezané kořeny uložíme na zimu jako mrkev do sklepa či pařeniště a chráníme před zimou. Podle potřeby čekanku rychlíme celou zimu (35–45 dní). K rychlení jsou vhodné kořeny, které v nejširší části mají průměr 40–60 mm.

Kořeny vespod zkrátíme na 15 cm a do kbelíku položeného na bok nebo do bedničky je naležato naskládáme hustě vedle sebe, přičemž každou vrstvu zasypeme vlhkou zeminou. Kbelík postavíme a vršek kořenů zasypeme 15–20 cm vrstvou vlhké směsi rašeliny a písku, vše přikryjeme černou fólií.

Rychlíme je ve tmě – vyrostlé puky by na světle zhořkly. Prvních deset dnů stačí teplota 12–15 °C, potom ji zvýšíme na 16–20 °C. Když puky dosáhnou výšky 20 cm, vylomíme je a konzumujeme.

Červená salátová čekanka

(Radicchio rosso)

Pochází z Itálie. Má kulovité nebo ploše kulovité červeno-zelené až tmavočervené hlávky vážící až 500 g. Tento druh čekanky je velmi křehký a její hořkost je ještě výraznější. Hlávková čekanka je středně náročná na prostředí i kvalitu půdy.

Optimální denní teplota pěstování je 25 °C, noční 8–15 °C, neměla by klesnout pod 8 °C (způsobuje poruchy růstu a vývoje). Při pěstování sazenic by teplota neměla nikdy klesnout pod 20 °C, aby se zabránilo jejímu pozdějšímu vybíhání do květu.

K dosažení tmavočervené barvy a dobře vytvořených hlávek je důležité, aby rozdíl denních a nočních teplot byl 8–10 °C. Vyseté semeno je dobré překrýt prosetou rašelinou nebo kompostem.

Chceme-li dopěstovat kvalitní hlávky čekanky, musíme jí zabezpečit pravidelnou a dostatečnou závlahu během celého vegetačního období, které trvá 80–100 dní.

Štěrbák neboli čekanka listová

(Cichorium endivia)

Listový druh čekanky,který si Italové přidávají téměř do každého zeleninového salátu. Tvoří velké, více méně otevřené a velmi husté hlávky s vybíleným srdíčkem – je lahodnější a méně hořké. Optimální doba výsevu je po 15. červnu až do konce července ve sponu 30 × 35 cm. Pěstují se většinou zelenolisté kadeřavé odrůdy se žlutobílým srdíčkem.

Podzimní druh se nazývá endivie kadeřavá (Cichorium endivia var. angustifolia). Zimní endivie neboli eskariol (C. endivia var. latifolia) má mohutnější vzrůst, obvykle se vybílí přihrnutím půdy nebo obalením papírem – tak se zároveň zjemní její chuť. Snáší i slabší mrazíky, proto je vhodnou ranou zimní zeleninou.

Čekanka se konzumuje i ve formě vitakávy – odvaru z jejích pražených kořenů smíchaných s praženým ječmenem, případně žitem nebo kořeny pampelišky. Tento bezkofeinový nápoj je vhodný pro diabetiky, srdcaře i děti.

Text: Ing. Jaroslav Pížl :: Foto: isifa/Shutterstock

Čekanka obecná – prebiotikum, přírodní sladidlo a podpora trávení v jedné bylině

Věděli jste, že čekanka se dříve využívala jako náhrada kávy?

Čekanka obecná, latinsky Cichorium intybus, je léčivá rostlina, která patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), podobně jako například sedmikráska, pampeliška, slunečnice nebo arnika.

Lidově se čekanka nazývá cikorka, cichorie, čaganka, čekánek, hanička, koření sv. Petra, německá káva nebo podpažník. Typicky český název čekanka vznikl podle jejích typicky modrých květů.

Ty lidem připomínaly modré dívčí oči, které marně čekají na návrat milého z vojny.

Jedná se o cennou léčivou bylinu, ze které se využívá především kvetoucí nať a kořen. Podle rad našich babiček je nejlepší doba pro sběr kořene čekanky, když je měsíc na ústupu – tato doba prý zaručuje nejvyšší koncentraci účinných látek v kořenu čekanky.

Čekanka je bylina, která patří do každého herbáře. Podle lidové medicíny jsou léčivé účinky velmi široké. Mnohé z nich potvrzují i moderní vědecké výzkumy.

Čekanková nať i kořeny se používají především jako podpora činnosti jater a střevního traktu. Díky tomu se tato bylina často používá jako součást čajových směsí pro podporu trávení a při očistných kůrách.

Čekanka také podporuje normální činnost srdce a cév, normální stav kostí a kloubů a napomáhá udržování normální hladiny glukózy v krvi.

V neposlední řadě je čekanka přirozeným zdrojem inulinu a má díky tomu široké využití v potravinářství a farmacii. Inulin je rozpustná vláknina, která není stravitelná lidskými enzymy. Proto prochází velkou částí trávicího systému člověka v neporušeném stavu a dále je přeměňována až v tlustém střevě.

Zde ho symbiotické bakterie metabolizují fermentací na aminokyseliny s krátkými řetězci. Tyto látky slouží jako zdroj energie pro střevní epitelové buňky a podporují zachování integrity stěny tlustého střeva.

Tento proces současně stimuluje množení probiotických kultur jako jsou laktobacily nebo bifidobakterie, a proto se inulin označuje jako prebiotikum.

Funkce v organismu člověka

Čekanka je léčivá bylina, která se využívá v tradičním bylinném léčitelství, potravinářství i farmacii. Její účinky na lidský organismus jsou široké a použití i v domácích podmínkách je většinou velmi snadné. Z této byliny se využívá předeším kvetoucí nať nebo kořen, případně se čekanka zpracovává a získává se z ní inulin.

Inulin je polysacharid, který se u rostlin z čeledi hvězdnicovitých a zvonkovitých vyskytuje jako zásobní látka a nahrazuje klasický škrob. Jedná se o látku, která má výrazně sladkou chuť, ale lidský organismus ho neumí štěpit svými enzymy. Proto se ve střevě chová jako rozpustná vláknina.

V tlustém střevě je inulin štěpen enzymy symbiotických bakterií a díky tomu jej využívají jako výborný zdroj energie. Díky těmto vlastnostem se inulin označuje jako prebiotikum a má velmi pozitivní vliv na naší střevní mikroflóru.

Vedle čekanky se inulin přirozeně vyskytuje například v banánech, pórku, chřestu, cibuli nebo topinamburech.

Inulin podporuje střevní peristaltiku, eliminuje vznik zácpy, podporuje správné trávení a podílí se na stimulaci imunitního systému a přirozené obranyschopnosti organismu.

Význam inulinu pro lidský organismus je velmi široký a všeobecně pozitivní. Inulin zvyšuje vstřebávání vápníku, hořčíku a dalších minerálů a snižuje hladinu cholesterolu a lipidů.

Jedná se o látku, která má sice příjemnou sladkou chuť, ale vzhledem k tomu, že není v tenkém střevě stráven, nemá žádný vliv na hladinu cukru v krvi (glykémii) ani na sekreci inzulinu. V tomto ohledu je inulin vhodný i pro diabetiky.

Všeobecně inulin snižuje glykemický index potravy a podílí se také na snižování nadměrné sekrece inzulinu, která může být pro náš organismus nebezpečná.

Díky prebiotickému efektu působí čekanka pozitivně také na hladinu triglyceridů a LDL frakce cholesterolu v naší krvi. Toto působení podporuje také eliminaci vzniku aterosklerotických plátů, což má za následek snížení rizika vzniku některých srdečně-cévních onemocnění. Čekanka také podporuje normální činnost srdce a cév.

Díky unikátní kombinaci biologicky aktivních látek, které čekanka obsahuje působí pozitivně také na další orgány a soustavy lidského těla. Čekanka podporuje normální činnost jater a tvorbu žluči.

Budete mít zájem:  Vitamíny Na Růst Prsou?

Díky tomu se využívá například pro podporu látkové výměny, trávení a činnosti střevního traktu.

V trávicím traktu navíc čekanka působí i protizánětlivě, a tak přirozenou cestou napomáhá eliminovat zánětlivé procesy v našem organismu.

Moderní vědecké výzkumy potvrdily, že čekanka podporuje normální stav kostí a kloubů. Její užívání sice pravděpodobně neovlivní samotnou příčinu degenerativního kloubního onemocnění (artrózy), ale díky protizánětlivému působení může docházet k výraznému zmírnění bolestivosti a kloubní ztuhlosti.

Všeobecně známé účinky čekanky na naše zdraví:

• Podporuje činnost jater a žlučníku.
• Stimuluje dobré trávení.
• Obsažený inulin působí prebioticky.
• Podporuje látkovou výměnu.
• Podporuje očistu organismu (detoxikaci).
• Napomáhá udržování normální hladiny glukózy v krvi.
• Podporuje normální činnost ledvin a močových cest.
• Působí podpůrně na pokožku.
• Zklidňuje nervovou soustavu.
• Působí podpůrně na zrak.
• Podporuje normální činnost srdce a cév.
• Podporuje normální stav kostí a kloubů.
• Působí protizánětlivě.
• Stimuluje funkci imunitního systému a přirozenou obranyschopnost organismu.

Obsažené účinné látky

Historie         

Čekanka má dlouhou historii využívání, a to zejména v potravinářství.

Historicky první dochovaná zmínka o čekance je v jednom egyptském papyrusu, který pochází pravděpodobně z doby asi 4000 let před Kristem. V 1. století n.l.

– v období římských válek – známý lékař Pedanios Dioscorides vojákům doporučoval čekanku pro její blahodárné účinky na žaludek, ledviny a játra.

V historii byla čekanka velmi oblíbená pro své pozitivní účinky na lidské zdraví a také jako náhrada kávy v období jejího nedostatku nebo nedostupnosti.

Z historických dokumentů se o čekance dozvídáme mnoho zajímavých informací. Byla zmiňována již ve spisech Horatia nebo Fridricha I. Velikého. Do Evropy se dostala pomocí mnichů již v období středověku.

V době koloniálních velmocí se pak díky holandským výpravám rozšířila prakticky po celém světě.

Využívání různých druhů obilovin a semen pro výrobu nápojů bylo tradiční již ve středověku. Lidé sušili, pražili a mleli různé druhy obilek (především z ječmene a žita), žaludy, bukvice nebo například kořeny čekanky. Z těchto směsí pak vařili výživné a chutné nápoje.

Později, když byl nedostatek klasické kávy, se kávové náhražky staly opět populární a našly si své příznivce. Od 17. století je známý název cikorka, který označuje nejznámější kávovinovou náhražku. Tento název vznikl pravděpodobně z latinského slova „Cichorium“.

I v ostatních evropských jazycích je název pro čekanku velmi podobný: v němčině „Zichorie“, v angličtině „chicory“, a v italštině“ cicoria“.

Cikorka se vyráběla ze sušeného a praženého kořene čekanky a používala se buď samostatně nebo v kombinaci s kávou. Ještě populárnější byla melta, což je vlastně cikorka obohacená obilovinami a cukrovou řepou.

První výrobna kávy z čekanky (cikorky) vznikla v Čechách v Mochtíně u Klatov začátkem 19. století. Kávoviny se tu pražili a zpracovávali až do roku 1948.

V době, kdy byl klasické zrnkové kávy nedostatek, se kávovinový průmysl rozvíjel mnohem rychleji než kdy předtím. Na trhu se objevovaly nové druhy obilných káv a firmy stále přicházely s novými recepturami.

Začaly se využívat také příměsi jako jsou slad, fíky nebo jadérka vinné révy.

V současnosti získávají kávovinové výrobky opět velkou oblibu. Mnozí z nás pijí tyto výrobky pro jejich blahodárný vliv na náš organismus a také jejich příjemnou chuť.

Čekanka se dá využívat také jako zelenina. Salát z mladých listových výhonků čekanky znali již ve starověkém Egyptě. V Belgii ve třicátých letech osmnáctého století objevili nový způsob pěstování a využívání čekanky. Pro získávání tzv.

čekankových puků se pěstuje čekanka listová (Cichorium endivia). Rostlina se pěstuje podobně jako chřest – předpěstované kořeny čekanky bez listů se zahrnou půdou a ve tmě asi po 5 až 8 týdnech vyrostou bílé sladké listy.

Ty se konzumují syrové nebo se tepelně upravují.

Při používání čekanky lidé velmi brzo zjistili, že má příjemnou sladkou chuť. Dlouhou dobu tento fakt neuměli vysvětlit a zdůvodnit. Až v 19. století vědci zjistili, že kořen čekanky obsahuje látku, která je za jeho sladkou chuť zodpovědná. Později ji pojmenovali inulin. Koncem 19.

století se dostala čekanka do zájmu vědců a lékařů pro své účinky na lidské zdraví. Bylo zjištěno, že inulin má velmi zajímavé fyziologické účinky v organismu.

Pacienti, kteří se léčili s diabetem, po konzumaci 50 až 120 g inulinu denně nevykazovaly žádné potíže, které se obvykle dostavovaly po konzumaci cukru – jejich moč neobsahovala žádné jednoduché sacharidy. 

V průběhu 20. století se uskutečnila celá řada studií, které potvrzovaly pozitvní vliv inulinu na lidské zdraví a také jeho neškodnost a velmi nízkou toxicitu. Na základě těchto výzkumů se inulin dodnes používá při diagnostickém vyšetření ledvin. Mimoto se jedná o oblíbenou potravinářskou surovinu v mnoha potravinářských odvětvích.

Doporučený denní příjem

Čekanková droga – ať už kořen nebo nať – se v současnosti všeobecně hodnotí jako zcela bezpečná a zdraví prospěšná potravina, pokud je užívána dle doporučeného dávkování. U této rostliny není legislativně stanovena doporučená ani maximální denní dávka.

Budete-li chtít užívat čekanku v podobě doplňků stravy, na trhu je k dispozici několik typů výrobků – jedná se zejména o čajové směsi případně kapsle, tablety nebo extrakt v podobě prášku.

Při výběru přípravků se prosím vždy zaměřujte na kvalitní suroviny i zpracování a vybírejte si přípravky ideálně v lékárnách, kvalitních prodejnách se zdravou výživou, bylinářstvích nebo od renomovaných výrobců na internetových obchodech. Pokud užíváte čekanku ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučeným dávkování dle výrobce.

Doporučené dávkování jednotlivých výrobků se může lišit dle složení přípravku. Přesné dávkování se vždy odvíjí od konkrétního složení přípravku, zdravotních potíží, aktuálního fyzického i psychického stavu a podobně.

Z čekanky se samostatně využívá také inulin. Ten se většinou přidává jako součást čajových směsí, doplňků stravy nebo některých potravinářských výrobků. Často se používá jako náhrada cukru nebo umělých sladidel, protože má příjemou sladkou chuť a přitom nezvyšuje hladinu krevního cukru (glykémii). Inulin je vhodný i pro diabetiky.

Zdroj: www.youtube.com

Původ, výskyt a pěstování

Čekanka je okrasná léčivá rostlina s typicky modrými květy, která má vysoký obsah inulinu a díky tomu se využívá i v potravinářství. Původ čekanky není zcela přesně znám. S největší pravděpodobností pochází z Indie, ale její výskyt a používání bylo známé i ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě.

V současnosti se s čekankou můžeme setkat prakticky po celém světě.  Většinou se přirozeně vyskytuje na ruderálních porostech podél cest, železničních násypů, na mýtinách, sušších loukách, pastvinách a mezích. Volně v přírodě se vyskytují i její plané formy.

V České republice se čekanka pěstuje od roku 1887 a existují zde především dvě pěstitelské oblasti – okolí Brna a Polabská nížina. V současnosti jsou významnými pěstiteli v rámci Evropy především Francie, Německo, Nizozemsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Ukrajina a Rusko.

Čekanka je vytrvalá léčivá bylina, která má přímou lodyhu s výškou maximálně až do 100 cm. Typická je přízemní listová růžice a květy modré barvy (vzácněji mohou být také růžové nebo bílé).

Pro pěstování čekanky jsou nejlepší teplejší a sušší stanoviště s půdou bohatou na živiny. Nevhodná je těžká a kamenitá půda.  Její pěstování není náročné a je velmi vhodné i v našich klimatických podmínách.

Toxicita

Všeobecně se čekanka považuje za zcela bezpečnou potravinu, která nemá zpravidla žádné negativní vedlejší účinky.

Pokud užíváte čekanku ve formě doplňku stravy (většinou ve formě čajové směsi, případně kapslí, tobolek nebo práškového extraktu) dodržujte vždy doporučené dávkování dle výrobce.

Doporučujeme nakupovat jen kvalitní produkty v lékárnách, prodejnách zdravé výživy nebo od spolehlivých a ověřených výrobců.

Ve výjimečných případech se může po konzumaci čekanky vyskytnout alergická reakce – většinou jde o nevolnost, nechutenství, bolesti břicha, případně jiné gastrointestinální potíže. V tomto případě přestaňte potravinu nebo doplněk stravy okamžitě konzumovat. Pokud Vaše neobvyklé zdravotní potíže stále přetrvávají i déle než 2-3 dny po vysazení čekanky, vyhledejte lékařskou pomoc.

Užívání čekanky se všeobecně doporučuje pro všechny věkové skupiny, kromě dětí mladších 3 let. Čekanka je vhodná i pro dlouhodobé užívání. Nejsou známy žádné kontraindikace ani negativní vedlejší účinky při jejím užívání.

Nadměrná konzumace čekanky může způsobit nepříjemné zdravotní komplikace, a to zejména u citlivých osob. Mezi nežádoucí účinky po nadměrné konzumaci patří zejména nadýmání nebo průjem. Tyto potíže se vyskytují především po konzumaci vyšších dávek než je 30 gramů byliny denně.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro čekanku obecnou používat následující zdravotní tvrzení:

Čekanka obecná (Cichorium intybus) podporuje:

• normální funkci střevního traktu,
• normální činnost jater,
• udržování normální hladiny glukózy v krvi,
• normální činnost srdce a cév,
• normální stav kostí a kloubů.

Zajímavosti

• Čekanka je výborná nektarodárná a pylodárná bylina. Její nektar je lehce namodralé barvy, což je zcela typické právě pro tuto bylinu. Květ čekanky vyprodukuje za 24 hodin asi 0,36 mg nektaru, který má cukernatost 38 %. V přepočtu tedy květ čekanky vyprodukuje asi 0,13 mg cukru za 24 hodin. Druhový med čistě z čekanky je velmi vzácný – je světle žlutý s příjemnou chutí i vůní. Charakteristická je krystalizace do hrubých krystalů. Obvykle bývá tento med součástí letních smíšených medů.
• Pražená čekanka se někdy využívá v pivovarnictví pro vylepšení chuti piva.
• Jeden specifický poddruh čekanky – čekanka listová – se využívá jako listová zelenina.
• Čekankový odvar se používá i na oplachování vlasů po jejich umytí. Dodává vlasům sílu a objem.
• V Německu se čekanka, společně s cukrovou řepou a žitem, využívala jako ingredience pro výrobu tzv. mischkaffee neboli „míchané kávy“ zejména během kávové krize od roku 1976 do roku 1979.
• Staré legendy a pověry říkají o čekance následující:
  • Noste při sobě čekanku, z vaší cesty možná zmizí starosti.
  • Když se potřete šťávou z čekanky, prokáže vám možná vlivná osoba laskavost.
  • Čekanka podporuje skromnost a pomůže zapomenout na nešťastnou lásku.
  • Čekanka možná pomůže, jestliže se chcete stát neviditelnými.
  • Čekanka možná otevře všechny zámky, má to jeden háček, musí být utržená v pravé poledne, v den letního slunovratu, v tichosti a zlatým nožem.

— konec článku —

Čekanka proti infarktu, arterioskleróze i rakovině

Čekanka je u nás, bohužel, ještě nedoceněnou zeleninou, ale pomalu si získává místo i na českém talíři.. což je dobře, protože je jednou z nejlepších potravin s preventivním a léčivým účinkem nejzávažnějších onemocnění naší moderní doby..

Čekanka salátová, kterou známe z našich obchodů ve formě tzv. čekankových puků, byla vyšlechtěna z planě rostoucí čekanky obecné.

Čekankové puky se získávají poněkud netradičním způsobem pěstování – takzvaným rychlením, kdy se předpěstované kořeny čekanky zakrývají vrstvou lehké půdy a nechávají se bez přístupu světla po 5-8 týdnů. Za tu dobu se vytvoří nám známý čekankový puk, soustava nezelených, křehkých a křupavých listů.

Protože je pěstování čekanky poměrné náročné, není u nás běžné, ale dnes už není problém koupit čekankové puky v dobře zásobené prodejně, supermarketu, nebo na zeleninovém trhu.

Čekanka chrání naše cévy a snižuje cholesterol v krvi

Ač nejsou čekankové puky příliš bohaté na vitaminy, jak jsme tomu zvyklí u jiné zeleniny, obsahují jiné, velice prospěšné látky, které v našem organismu působí hlavně detoxikačně.
Už samotný vysoký obsah vlákniny má blahodárný vliv na zažívání, zlepšuje průchodnost střev a zabraňuje zácpě. Dalším ohromným přínosem pro nás je fakt, že konzumace čekanky vede ke snižování hladiny cholesterolu v krvi, respektive zabraňuje nadměrnému ukládání tukových složek v našem organismu. Tento proces začíná už právě ve střevech, tukové složky jsou navázány a odvedeny z těla ven předtím, než se stihnou uložit do krve. Čekanka je tedy účinnou prevencí nemocí a komplikací kardiovaskulárního systému, jako jsou arterioskleróza (kornatění cév), vysoký krevní tlak, infarkt, mrtvice a podobně. Lidé s nadváhou, diabetes či některými poruchami metabolismu by měli tuto zeleninu určitě zařadit do své stravy, protože dokáže přírodní cestou odbourávat nebezpečné tukové látky.

Čekanka proti těžkým kovům a rakovině střev

Další významnou vlastností této zeleniny je, že zamezuje ukládání nebezpečných těžkých kovů v našem těle. Během procesu trávení v tenkém střevě na sebe totiž váže těžké kovy (např. olovo, rtuť, kadmium apod.) a odvádí je z těla ven stejně, jako jsme už uvedli výše, v případě tukových látek.
O čekance se dokonce hovoří i v souvislosti s prevencí rakoviny střev – jedné z nejrozšířenějších typů rakoviny u nás. Tento typ rakoviny, silně podpořený nezdravou stravou bohatou na tuky a toxické látky, je velice nebezpečný a jeho léčení je více než obtížné. Právě čekanka dokáže riziko tohoto onemocnění eliminovat díky tomu, že naše střeva čistí a ozdravuje střevní sliznice a mikroflóru.
V čekance obsažené látky také stimulují činnost žlučníku, jater a slinivky břišní, při pravidelné, ale umírněné konzumaci je opravdu úžasným pomocníkem našeho metabolismu na mnoha úrovních.

Jak nám bude chutnat?

V našich krajích nemá zpracování čekanky v kuchyni příliš dlouhou tradici, což je vážně škoda. Pokud totiž víme jak na to, můžeme z ní připravit velice chutné, až gurmánské pokrmy. Za syrova se hodí do zeleninových salátů, dbáme však na to, abychom použili jen světlé – nezelené – listy, zelené listy jsou totiž za syrova příliš hořké.
Z možností tepelné úpravy čekankových puků je ve světě neoblíbenější nejspíš zapékání, a to na mnoho způsobů. Buď můžeme čekankové puky rozdělit na jednotlivé listy, čímž nám vzniknou jakési vaničky, které plníme podle libosti například syrovými, smetanovými, jogurtovými či jinými nádivkami (nebojte se přidat trochu česneku) a zapékáme. Nebo můžeme celé puky podusit v páře a následně zapéct, samotné nebo zabalené do plátků šunky a servírovat podobně jako chřest, se sýrovým přelivem, či bešamelem. Výborně se hodí také jako příloha k masovým pokrmům a pomůže nám s trávením příliš tučných jídel.
Typická, lehce nahořklá chuť čekanky může být pro někoho možná napoprvé nezvyklá, ale věřte, že pokud se ji naučíte správně upravit, získá si vás a stane se vaší zdravou a oblíbenou pochoutkou.

• —
• použitá literatura: Léčba ovocem a zeleninou
• [2007-10-24]Autor článku Čekanka proti infarktu, arterioskleróze i rakovině: Michaela Vorlová