Rekonstrukce prsou po ablaci

U žen s karcinomem prsu se v rámci léčby nádorového onemocnění provádí částečné nebo úplné chirurgické odstranění prsní tkáně (ablace prsu). Často následuje radioterapie a chemoterapie a pacientky jsou v péči onkologa. Po skončení terapie může onkolog doporučit rekonstrukci prsu, kterou provádí plastický chirurg.

před operací	po operaci

Metody rekonstrukce prsu

Je několik způsobů rekonstrukce prsní tkáně. 

Můžeme stejně jako u zvětšení prsou použít silikonový implantát, který se vloží pod kůži v místě, kde byl prs odstraněn. Pokud není dostatek kůže na to, aby se pod ní vložil implantát, musíme kůži přesunout z okolí, většinou ze zevní strany hrudníku. Pod takto vytvořený kožní lalok vložíme implantát.

Další možností rekonstrukce prsu je použití vlastní tkáně z břicha, kdy odebereme kůži s podkožím z oblasti pod pupkem a celou tkáň přeneseme na hrudník.

Pod mikroskopem se pak napojí cévy přenesené tkáně s cévami v oblasti hrudníku a tkáň se vymodeluje do tvaru prsu.

Tato mikrochirurgická technika je technicky i časově náročnější oproti plastice prsou rekonstrukcí silikonovým implantátem. Výhodou je použití vlastní tkáně.

před operací	po operaci

Rekonstrukce prsu – pooperační péče

Pobyt v nemocnici se u rekonstrukce prsu implantátem pohybuje od 3 do 7 dní. Kancelářská práce je možná po 2 týdnech. U mikrochirurgické rekonstrukce prsu může hospitalizace trvat 2 týdny a plná fyzická zátěž je možná až po 6 týdnech od operace.

před operací	po operaci	po operaci

Ceník zákroků

Čekání na rekonstrukci prsu na osvědčených pracovištích mohou zkrátit nadstandardy či změna v úhradách

Dva roky čekání. To je průměrná doba, kterou musí v současnosti podstoupit pacientky po rakovině prsu, když se rozhodnou jít na rekonstrukci na pražské Bulovce. Právě ta přitom dělá nejvíce těchto zákroků v ČR.

Čekání se nevyhnou ani ženy na dalších velkých pracovištích, kde je lhůta zhruba poloviční.

Podle docenta Jana Měšťáka, přednosty Kliniky plastické chirurgie Nemocnice Na Bulovce, by čekacím dobám ulevila možnost zakoupit si kvalitnější implantáty ze svého a také účtování prsních implantátů mimo paušál, který nemocnice dostávají od pojišťovny.

Na pražské Bulovce voperovávají lékaři každý rok ženám kolem 130 implantátů. „Může jít o jednostrannou i oboustrannou rekonstrukci, kde už byl prs odstraněn dříve buď na jedné, nebo na obou stranách.

Dále jde o případy, kdy je žena BRCA pozitivní, má tedy geneticky podmíněnou pravděpodobnost rakoviny. Tam se odstraní mléčná žláza, aby rakovina nepropukla, a nahradí se implantáty,“ vysvětluje Jan Měšťák.

Jenže čekací doby na vyhlášeném pracovišti jsou zároveň nejdelší v Česku. Důvodem přitom není to, že by lékaři pacientky nestíhali operovat, ale v tom, že mají málo implantátů. Ty se totiž kupují z paušálu, který nemocnice dostává od pojišťovny. „Záleží na managementu každého zdravotnického zařízení, jaké výkony a jakou péči se rozhodne upřednostnit,“ říká mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Oboustranná rekonstrukce prsůpomocí expandérů a implantátů, Foto: Jan Měšťák (publikace Prsa očima plastického chirurga)

„Déle než rok musí čekat zhruba 50 procent pacientek, což se sčítá, takže jde o velké počty. Když je někdo odoperován za měsíc či za půl roku, pacientkám se termín posunuje. Ještě před třemi roky byla průměrná čekací doba kolem čtyř let.

Pak se podařilo získat sponzorský dar od jedné pacientky z Dubaje, která když slyšela, jak dlouho u nás čekají ženy na rekonstrukci, dala poměrně vysokou částku pouze na implantáty. Díky tomu se čekání snížilo pod dva roky.

Jenže finanční bonus vyprchal a teď zase čekací doby narůstají – v současné době je to zhruba na duben/květen 2017,“ uvádí docent Měšťák s tím, že kdyby k finanční injekci nedošlo, byla by nyní čekací doba kolem pěti let.

Odsouvání zákroku kvůli čekací době je problém nejen pro to, že zvláště některé mladší pacientky společensky ztrátu prsů obtížně nesou, ale také ze zdravotního hlediska.

U žen, které mají mutaci BRCA 1 či 2, může čekání na preventivní odoperování mléčné žlázy a vložení implantátu znamenat, že se u nich mezitím objeví rakovina. Tyto pacientky totiž mají 85procentní riziko, že se u nich nádor objeví do 70 let věku.

Výsledkem mohou být nejen zdravotní důsledky pro ženu, ale také místo nákladů osm plus osm tisíc za implantáty i milionová suma za léčbu.

Pokud pacientka nechce rok dva čekat, může zvolit pracoviště s krátkými čekacími lhůtami. „Jenže když budete chtít udělat hezký prs, nepůjdete někam, kde dělají dva tři za rok,“ konstatuje docent Měšťák. Další variantou je návštěva soukromé kliniky, kde si ale pacientka s genetickou predispozicí bude muset zaplatit kolem 110 tisíc.

Peníze z paušálu Bulovky by se mohly zvýšit

„V roce 2004 vzniklo u nás jako jediné v republice Centrum chirurgické péče o ženy s onemocněním prsu. Získali jsme chirurga – onkologa, který prováděl primární operace, ale i plastika, který okamžitě mohl rekonstruovat nebo nahradit částečnou či úplnou ztrátu prsu.

Řadu let usilujeme o to, aby pro pracoviště, jako je naše, vinohradská a brněnská klinika, byly implantáty zvlášť účtovatelný zdravotnický materiál.

Trochu naivně jsem si myslel, že když jsme se stali centrem, budou implantáty hrazeny jako zvlášť účtovatelný materiál, tedy že nebudou v balíku pro všechny prostředky.

Navíc jsme jako jediná plastika v republice součástí Komplexního onkologického centra pro Prahu, takže i tady jsem se domníval, že by nějaké peníze mohly v prospěch pacientek přijít. Jenže každý má svou parketu, a i když jde o nejčastější rakovinu u žen, která má navíc i společenské a osobní důsledky, moc lidí to nezajímalo,“ přibližuje Jan Měšťák.

Přestože zatím v brzké době zřejmě k systémové změně nedojde, napomoci zlepšení situace se snaží ředitelka Bulovky Andrea Vrbovská. Ta už totiž podle docenta Měšťáka naznačila, že by se prostředky z paušálu směřující na implantáty měly zvýšit.

Dalším východiskem by mohlo být zlegalizování nadstandardů. „Pokud by si nyní některá pacientka chtěla připlatit a koupit jiné implantáty, nejde oddělit číslo výkonu rekonstrukce prsu od implantátu.

Kdyby byla dobrovolná spoluúčast a výkon vždy zaplatila pojišťovna, žena by se mohla rozhodnout koupit lepší implantát.

V současnosti hrazené implantáty jsou sice velmi kvalitní, ale když by si některá žena chtěla pořídit ještě lepší, ušetřila by ekonomicky méně nákladný implantát a čekací řada by se posunula,“ domnívá se docent Měšťák.

Zájem o nadstandard se zvedl po kauze PIP implantátů

Ne ke každé rekonstrukci prsu je ovšem nutný implantát. Např. v Brně dělají řadu zákroků, kdy si vystačí s vlastní tkání pacientky, což je zřejmě také jeden z důvodů kratších čekacích lhůt. Jakými způsoby se tedy dá odňatý prs znovu zrekonstruovat? „Rekonstrukce se provádí pomocí vlastní tkáně, implantátu nebo kombinací dvou metod.

Začínáme používat také přenos tuku, což je vhodné po částečných odstraněních prsu. Pokud je třeba celý prs, tuková tkáň nestačí a je nutná kombinace s implantátem, který objem doplní. Často jsou tedy potřeba silikonové implantáty, a byť mají nádherné výsledky, jsou spojeny se svízeli, kdy je jejich počet omezen a čekací doba dlouhá.

Bohužel ani současná legislativní situace neumožňuje, aby si ženy na univerzitní klinice připlatily za lepší implantát.

Pojišťovna většinou nasmlouvá levnější implantáty, které třeba nemají tak dlouhou záruku, a pacientky k tomu po nepříjemnosti s PIP implantáty nebývají úplně důvěřivé,“ uvádí plastický chirurg Karel Urban z Nemocnice Na Bulovce s tím, že některé dražší implantáty mají doživotní záruku.

Pokud žena nemá k tvorbě prsu dostatek kůže, existuje silikonový implantát, který na povrchu simuluje mléčnou žlázu. Po voperování se pak dovnitř pomocí speciálního ventilku postupně doplňuje fyziologický roztok, takže se objem zvětší o 25 až 75 procent a kůže se postupně vypíná.

„Jediná nevýhoda těchto implantátů je, že jsou velmi drahé a je tedy problém je při rekonstrukcích používat, protože na to pracoviště nemají. Další metodou, když se kůže potřebuje vypnout, jsou tzv. expandéry, což jsou nafukovací implantáty, do nichž se napouští pouze fyziologický roztok.

Ve druhé etapě se nafouknutý expandér odstraní a místo něj se dá silikonový implantát,“ dodává doktor Urban. Podrobně o možnostech při rekonstrukci prsu informuje web www.newmamma.eu/cs/ .

Počet plastických operací po rekonstrukci prsu rok od roku stoupá. Zatímco v roce 2008 zaplatila VZP zákrok 643 pacientkám, v roce 2013 už jich bylo 1028. „Od roku 2008 úhrady za tyto výkony stouply o 66 procent a počet výkonů o téměř 60 procent,“ dodává Oldřich Tichý.

Historie prsních implantátů

1889 – poprvé použita parafinová injekce pro zvětšení prsou. Od parafinu se později upustilo, protože způsoboval zdravotní komplikace a prosakoval do jiných částí těla.

1895 – Vincenz Czerny, považovaný za praotce plastické chirurgie, použil ke zvětšení prsou tukové útvary lipomy

20. a 30. léta 20. století – pokusy s tukem.

40. léta – využití koriotukových štěpů, kdy se z pozadí vzal proužek, z něhož se odstranila kůže, a použil se ke zvětšení prsou. Při tomto postupu ovšem na pozadí zůstala nevzhledná jizva a vytvářely se cysty, takže bylo třeba odoperování.

50. léta – hledání dalších materiálů, jako bylo sklo, houbovité materiály, dřevo či chrupavka.

Timmie Jean Lindseyová byla první ženou, která si nechala dát silikonové implantáty. Zdroj: Esthé

1962 – první silikonový implantát. Zvětšení prsou provedli v USA tehdy třicetileté Timmie Jean Lindseyové lékaři Frank Gerow a Thomas Cronin. Pacientka za nimi tehdy přišla kvůli odstranění tetování z výstřihu, dostala ale zároveň nabídku, že může být první ženou se silikonovými implantáty. Lindseyová přijala pod podmínkou, že jí navíc přišijí odstáté uši.

1964 – první plastické operace v Česku provedená pacientce po rakovině prsu. Tým prof. Otty Wichterleho vynalezl tzv.

hydrony z hydrofilního gelu, z něhož se dělaly i kontaktní čočky. Problém ovšem by, že se do nich ukládal vápník a později byly tvrdé jako kámen.

Implantáty, které dostala zhruba stovka žen, se používaly pouze krátce, protože stát nepodpořil jejich další vývoj.

„Šustivý“ implantát Ladislava Bařinky. Foto: MK

1975 – Ladislav Bařinka a jeho tým si nechal patentovat odlehčené prsní implantáty zbavené nevýhod hydronu. Měly ovšem jiný problém – při pohybu ze strany na stranu totiž šustily. Implantáty se používaly u žen po rakovině k rekonstrukci prsu – estetické operace vyly v té době tabu. V 80. letech se pak na černo začaly dovážet ze zahraniční silikonové implantáty.

1984 – v USA začíná lavina celkem 440 tisíc žalob, které obviňovaly výrobce silikonových implantátů, že ženám způsobil autoimunitní onemocnění. Většinu sporů žalovatelky vyhrály a vysoudily odškodnění.

V roce 1992 výrobci souhlasili s moratoriem na prodej silikonových implantátů v USA navrženým Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin FDA (jedinou výjimku měla firma Mentor u rekonstrukcí prsou; moratorium se nevztahovalo na jiné implantáty, takže se používaly ty plněné fyziologickým roztokem).

Od poloviny 90. let proběhla celá řada studií zkoumajících souvislost implantátů s autoimunitními chorobami, žádná ji nepotvrdila. Přesto byly silikonové implantáty pro estetické účely opět povoleny až v roce 2006.

Dnes mají certifikát FDA, který vyžaduje ty nejpřísnější bezpečnostní kritéria a klinické studie, tři výrobci, z nichž na českém trhu je Mentor a Allergan.

Současnost – výrobci se soustředí na bezpečnost a přirozený vzhled. V oblasti anatomických implantátů je dnes dostupných kolem 180 různých tvarů, takže lze vybrat takový, který bude u dané klientky vypadat přirozeně.

Vyvíjejí se také ideální povrchy implantátů, takže např. textura Stilex zabraňuje rotaci implantátu. Vylepšuje se i náplň implantátu – používá se např. silikonový kohezivní gel, který v případě ruptury nevyteče a nadále drží tvar.

Trendem jsou také miniinvazivní postupy, kdy jizva po řezu zůstává prakticky neviditelná.

Výhled do budoucna – jednou z možností, kterou by v budoucnu mohly využít ženy, které nechtějí větší prsa trvale, jsou tzv. dočasná prsa. Newyorští oborníci nyní pracují na tom, že by bylo možné do prsou vstříknout roztok, který by je zvětšil na dva až tři týdny. Ve stadiu vývoje je také metoda mikroimplantátů, což jsou malé kuličky plněné silikonem.

Výhodou by bylo menší riziko prasknutí díky malému rozměru. Dalším směrem výzkumu jsou nanotechnologie, kdy by se atomy a molekuly silikonového gelu ovlivnily tak, aby byly kompatibilní s tělem pacientky. Uvažuje se i o přidání léků, jako jsou antibiotika či onkologické přípravky.

Řešením vzdálenější budoucnosti by mohly být kmenové buňky použité k vypěstování nového poprsí, zejména u pacientek po odstranění prsu.

Michaela Koubová

Rekonstrukce prsou po ablaci

Rok čekání

Prsy rekonstruují v nemocnicích nejdříve rok po ukončení léčby. Rok, během kterého přežila peklo i Martina. “Styděla jsem se svléknout před manželem. Mnoho vztahů se rozpadne právě proto, že žena se neumí vyrovnat se svou novou podobou. Nemohla jsem se podívat do zrcadla. Před operací jsem nosila pascalovské košíky.

Teď jsem měla jeden prs zdeformovaný, nevzali mi ho totiž celý. Prsa se ​​mi nedali nijak vložit do podprsenky. Navíc mě začala bolet páteř, protože jsem jednu stranu těla zatěžovala víc než druhou. Před operací jsem byla nadšená sportovkyně, po ní jsem přestala plavat.

S kamarádkami jsme předtím hrávali každý čtvrtek volejbal, teď mi bylo nepříjemné převlékat se před nimi,” vzpomíná dvaačtyřicetiletá úřednice na těžké časy. Když se jí rány po operaci zahojily a prošla chemoterapií, začala se zajímat o rekonstrukci prsu.

“Onkolog mi řekl, že pokud se během následujícího roku neobjeví recidiva, doporučí mě na zákrok, který vrátí prs do původní podoby,” říká Martina o těžkých dvanácti měsících čekání. Už tři roky má opět stejná prsa.

Jedno prso jako druhé

Michaela měla více štěstí. Byla jednou z prvních žen, které v Košicích absolvovali záchovnou operaci. Na rozdíl od rekonstrukční se na ni nemusí čekat, protože ve chvíli, kdy chirurgové odstraní z prsu tumor, nastoupí na scénu plastičtí chirurgové. Zatímco ve světě je tento zákrok běžný, u nás se dělá jen rok.

Vyžaduje úzkou spolupráci onkologů, onkochirurgů, radiologů a plastických chirurgů. Po tříhodinové operaci se však ženy budí mnohem spokojenější. “Když má žena velký prs a chirurg jí z něj část odebere, bude tam mít deformitu, jeden prs je menší a hrudník výrazně asymetrický.

Naším cílem je, aby žena odcházela z nemocnice s oběma prsy stejnými,” vysvětluje plastická chirurgická MUDr. Maryna Kačmarčíková.

Vybrat, zmenšit, doladit

Na to, aby lékaři provedli záchovnou operaci, musíte mít v prsu zhoubný nádor menší než čtyři centimetry a prsa s velikostí alespoň C. Cysty ani nezhoubné nádory se takto neoperují. “Operujeme pouze ženy s velkými prsy, neboť se dají zmenšit,” říká primářka. Na to, abyste měli prsa stejné, lékaři vám zasáhnou i do toho zdravého.

Přizpůsobí ho tomu, ze kterého chirurgové odstranili zhoubný nádor. To je příčina, která mnohé ženy od operace odrazuje. “Zatímco chirurg odstraňuje tumor a okolní tkáň, plastičtí chirurgové zmenšují zdravý prs a pak je oba sladí. Zoperované ženy podstupují chemoterapii nebo radioterapii.

Neexistují důkazy o tom, že by okamžitá úprava prsů léčbu komplikovala, spíše naopak.

Pokud se deformita prsu řeší až po radioterapii, výsledky mohou být mnohem horší, protože tkáň kolem rány se změní” tvrdí Maryna Kačmarčíková. Michaela má po operaci menší prsa, ale stejné. “Beru čtvrtý cyklus chemoterapie, měl by být poslední.

Jsem na tom mnohem lépe než ženy, které při kontrolách na onkologii setkávám. Některým odstranili část prsu, jiným ho vzali celý. Léčbu zvládají mnohem hůře než já. Nevadí mi, že prsa jsou menší, jsem ráda, že je mám” konstatuje padesátnice.

Klinický onkolog MUDr. Ladislav Saksun, PhD.
Studie nezjistily rozdíly mezi prognózou, rizikem recidivy a celkovým přežitím žen po onkoplastike oproti ženám po radikálních operacích prsu. Naopak, ženy po operacích, které zachovávají prs a po rekonstrukčních výkonech mají kvalitnější život.

Prsa zdravá i krásná

Je-li pacientce doporučeno odstranění prsu nebo prsní žlázy, měla by ji být nabídnuta i možnost rekonstrukce prsu. Ta může být provedena ihned při stejné operaci nebo s odkladem několika měsíců. Existují různé typy výkonů, z nichž operatéři na klinice Esthé vybírají.

V potaz musí vždy brát tvar a velikost prsů před operací, celkové faktory, očekávání pacientky a technické možnosti. K doplnění objemu prsu může být využita vlastní tkáň, nebo je prs rekonstruován pomocí cizího materiálu. Nejčastěji se používá silikonový implantát.

Rekonstrukce prsu implantáty představuje technicky nejjednodušší způsob obnovení objemu prsu. „Kombinace s odstraněním prsní žlázy metodou subkutánní mastektomie, kdy je zachováno dostatečné množství kožního krytu, umožňuje dosažení kosmeticky velmi dobrého výsledku.

Při operačním výkonu odstraňujeme žlázu a implantát vkládáme převážně pod prsní sval,“ vysvětluje MUDr. Libor Kment z kliniky plastické chirurgie Esthé.

Kde se o rekonstrukci prsu dozvědět více? Zkuste: http://www.esthe-plastika.cz/knihy/prsa-ocima-plastickeho-chirurga/rekonstrukce-prsu-po-nadorovem-onemocneni.htm.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Rekonstrukce prsu po ablaci prsním implantátem

Ablace – snesení prsu je pro ženu výkon velice devastační. Již samotné onemocnění zhoubným onemocněním působí velmi negativně z důvodu nejisté prognózy. Chybění prsu znamená pro ženu nejenom ztrátu tělesné dokonalosti, ale neustále připomíná základní onemocnění.

Nejistota ohledně prognózy a ztráta symetrie a dokonalosti těla zasáhne ženu velmi bolestně. Proto patří rekonstrukce prsu po ablaci do komplexní péče o ženy se zhoubným onemocněním prsu.

Úkolem rekonstrukčního chirurga je náhrada prsu se snahou o maximální symetrii a přirozený vzhled prsu. Je to úkol náročný a jen zřídka se ho podaří dosáhnout jednou operací.

Při rekonstrukci prsu je potřeba nahradit chybějící kůži a objem tkání po ztrátě prsní žlázy, v neposlední řadě pak rekonstruovat areolu a prsní bradavku. Je potřebné dosáhnout co nejpřirozenějšího vzhledu prsu a symetrie s druhou stranou.

Rekonstrukci prsu lze provést prakticky kdykoliv. Záleží zejména na charakteru a pokročilosti nádoru. Optimální je, pokud je odstraněná prsní žláza s šetřením kůže a je možná okamžitá rekonstrukce implantátem, nebo vlastní tkání. Ke vhodnosti rekonstrukce prsu se vyjadřuje onkolog.

Postup operce:

Rekonstrukce prsním implantátem je výkon jednodušší, pro pacientku méně zatěžující a s kratší rekonvalescencí. Nevýhodou ovšem je přítomnost prsního implantátu s jistou pravděpodobností nutnosti jeho výměny po určité době.

Pokud je po ablaci prsu nedostatek kůže k vytvoření přirozeného vzhledu prsu implantátem, je nutné tento nedostatek řešit pomocí expanze kůže, nebo pomocí místních kožních laloků. Operace začíná vypreparováním kapsy pro umístění prsního implantátu pod kůží (pokud je bohaté podkoží), nebo pod prsním svalem.

V případě potřeby se ještě doplňuje chybějící kůže posuvným lalokem z břicha, nebo lalokem z boční strany hrudníku. Pak se vloží prsní implantát a rána se sešije. Implantát může být kulatý, většinou se ale používá implantát anatomický – kapkovitý.

O konkrétním výběru optimálního implantátu (tvaru a velikosti) a uložení implantátů (pod kůži, pod sval) se rozhoduje individuálně při předoperační konzultaci a vyšetření s operatérem.

Velmi důležitý je tvar a velikost prsu na druhé straně, symetrie a prostornost hrudního koše, kvalita kůže a podkožní vrstvy tuku, vzhled, umístění a kvalita jizvy po ablaci prsu a stav tkání zejména po radioterapii (ozařování). Optimální velikost implantátů se dá vyzkoušet tzv.

sizery, které umožní lepší představu o finální velikosti prsu, místní podmínky ale někdy neumožní optimální rekonstrukci. V případě nedostatku tkání (kůže a podkoží) je někdy nutné tyto tkáně doplnit lalokovou plastikou – tzv. torakodorzálním lalokem, nebo břišním posuvným lalokem. Jiné místní laloky se používají méně často.

• Délka operace:
• Operace trvá průměrně 1-2 hodiny.
• Typ anestezie:
• Výkon se provádí v celkové anestezii.
• Délka hospitalizace:
• Při nekomplikovaném průběhu trvá hospitalizace cca 3 dny.
• Možné doprovodné příznaky po výkonu:
• Tyto jsou jednak dočasné, zejména bolestivost, otoky, modřiny, pocit napětí prsou a svírání hrudníku, necitlivost kůže zejména kolem jizev, snížení citlivosti dvorců a bradavek.

Trvalé pocity a následky jsou jizvy, často snížená citlivost kůže kolem jizev. Kolem implantátu vzniká různě silné jizevnaté pouzdro, tzv. kapsula.

Implantát má dlouhou životnost, přesto je jisté riziko nutnosti jeho výměny zejména při jeho opotřebení s průvodními  příznaky komplikací.

Absolutní symetrii prsů a jizev nelze garantovat, u rekonstrukce prsu často může být větší asymetrie, která si vyžádá symetrizační operaci (většinou zmenšení a modelaci) druhého prsu.

Rizika a komplikace:

Komplikace mohou nastat v průběhu vlastního chirurgického výkonu, anestézie nebo v pooperačním období.

Komplikace mohou mít různý stupeň závažnosti a zcela výjimečně může dojít k vážným komplikacím, zejména u pacientů v horším celkovém stavu nebo se silnou alergií na léky, nebo s výraznou deformitou hrudníku. Zcela raritně může dojít k poškození důležitých struktur pod kůží (cévy, nervy).

Kompletní výčet všech možných komplikací nelze provést. Nejčastější komplikace jsou všeobecnějšího rázu jako krvácení, infekce rány, poruchy prokrvení okrajů rány, poruchy hojení a tvorby jizev.

• Pooperační     krvácení.  Ve výjimečných případech je nutné     provést operační revizi. Ta nemá vliv na výsledný efekt     operace, pouze mírně prodlouží léčení. Ve výjimečných     případech si krvácení může vynutit podání krevní transfuze,     nebo jiná opatření.
• Infekce.     V případě infekce je nutné dlouhodobé podávání     antibiotik, eventuálně drenáž rány. V podstatě vždy při     infekci kolem implantátu je nutné vyjmutí implantátů na dobu     6-12 měsíců.
• Nekróza     – odumření části kůže, nejčastěji kolem jizvy. Nekrózu je     nutné operačně odstranit a defekt rekonstruovat.
• Alergie     na léky, dezinfekční prostředky, na anestetika, na šicí     materiál, náplasti apod.
• Plicní     embolie, trombóza žilní. Zejména plicní embolie je závažná     komplikace, která může mít za následek trvalé následky ve     smyslu srdečního přetěžování nebo může ohrozit život     pacienta. Výskyt žilní trombózy u této operace je velice     vzácný.
• Nápadné     jizvy (široké, hypertrofické, keloidní).

Komplikace v souvislosti s implantáty můžou byt následující:

• KAPSULÁRNÍ     KONTRAKTURA –     Vazivová kapsula – pouzdro je fyziologickou reakcí těla na     přítomnost cizího tělesa, která následuje po vložení     implantátu do prsu. Kapsula vzniká kolem implantátů vždy a     většinou je velice jemná. Kontraktura kapsuly obklopující     implantát se však může projevit zatvrdnutím, nepříjemným     pocitem nebo bolestí v prsu, deformací prsu, hmatnosti     implantátu nebo dislokací – změně polohy implantátu.
• TVORBA     KALCIFIKACÍ- Ve     zralé tkáni prsu i bez implantátů dochází běžně ke     kalcifikacím. Je známo, že se kalcifikace objevuje po implantaci     cizího tělesa, i když etiologie není známa a zaznamenané     případy se vyskytují zřídka. Mikrokalcifikace po implantaci se     typicky vyskytuje na vazivové kapsule nebo kolem ní v podobě     tenkého povlaku nebo ložisek. Nadměrná mikrokalcifikace může     způsobit zatvrdnutí prsu, nepříjemný pocity až bolesti.
• RUPTURA     IMPLANTÁTŮ- K ruptuře     – prasknutí pouzdra silikonového gelu může dojít po operaci     z důvodu poškození implantátu při manipulaci nebo během     operace. K ruptuře pouzdra implantátu může taky dojít     z důvodu kapsulární kontraktury, traumatu, nebo nadměrné     manipulace. Někdy se vyskytují i ruptury neznáme etiologie nebo     vznikají opotřebením implantátu. Z důvodu soudržnosti     gelového materiálu jsou ruptury často nezjištěné a přijde se     na ně náhodou při vyšetření prsů nebo při operačnímu     zákroku z jiného důvodu (např. změna velikosti implantátů na     vyžádání pacientky). I přes soudržné vlastnosti gelu může     pod tlakem dojít k výronu gelu do okolních tkání s možným     zánětem nebo tvorbou silikonových granulomů. Při podezření na     rupturu pouzdra implantátu se musí implantát vyjmout, nebo     vyměnit.
• INFEKCE     – Infekce     v okolí prsního implantátu se může projevit do několika     dnů, týdnů ale i několik let po operaci. Příznaky akutní     infekce v souvislosti s prsními implantáty zahrnují     zarudnutí kůže, citlivost, hromadění tekutiny, bolest a     horečku. Příznaky subklinické infekce mohou být obtížně     zjistitelné. Infekce se musí řešit razantně, v souladu se     standardní lékařskou praxí, aby se zabránilo závažnějším     komplikacím. Infekce, která nereaguje na léčbu vyžaduje vyjmutí     implantátu.
• HEMATOM/SEROM-     Hematomy     – podlitiny a serom -hromadění čiré tekutiny jsou komplikace     související se všemi typy invazivní chirurgie. Pooperační     hematomy a seromy mohou podporovat vznik infekce a/nebo kapsulární     kontrakturu. Hematomy a seromy se mohou vstřebat, nebo je potřeba     je odstranit odsátím nebo další jednoduchou operací.
• PROTLAČENÍ     IMPLANTÁTU-     Nestabilní nebo oslabený tkáňový kryt a/nebo narušené hojení     rány mohou způsobit obnažení a protlačení implantátu. Ukázalo     se, že výskyt protlačení se zvyšuje v případě, že     implantát byl zaveden do zjizvené, silně ozářené nebo spálené     tkáně.
• TVORBA     VRÁSEK A ZÁHYBŮ (wrinkling, rippling)- Tenká     nebo nedostatečná krycí tkáň u pacientů s malým     množstvím podkožního tuku a implantáty, které jsou pro daný     typ prsů příliš velké, mohou způsobit hmatatelné či     viditelné vrásky a záhyby na prsu. Tyto jsou způsobeny vrásněním     implantátu, které je pod nedostatečnou vrstvou tkání viditelné.     Záhyby mohou způsobit zeslabení a erozi tkáně a protlačení     implantátu.

• BOTTOMING     OUT DEFORMITA –         Implantát svojí váhou klesne pod úroveň podprsní rýhy. Je     nutné chirurgické řešení.
• DOUBLE     BOUBLE DEFORMITA –     Je podobná předchozí, není ale způsobena poklesem implantátů.     Vzniká nejčastěji při vložení větších implantátů pod malé     prsy, kdy menší žláza spolu s pevnou původní podprsní     rýhou způsobí zářez na dolní části prsů.
• POHYBY     PRSŮ DO STRANY PŘI ZATÍNÁNÍ PRSNÍCH SVALŮ –     Tato komplikace vzniká při vložení implantátů pod sval zejména     u sportujících žen s dobře vyvinutým prsním svalem.     Uvolněna část prsního svalu přiroste ke kůži a při zatnutí     svalu se kůže prsu posouvá do strany. Většinou je nutná     chirurgická korekce.

• PORUCHY     KOJENÍ – Je minimální ale přece jenom možné riziko poruch     kojení po vložení implantátů. Nejčastěji se vyskytuje při     vložení implantátů periareolárním přístupem. Může to být     způsobeno taky tlakem velkého implantátu na žlázu, čím dojde     ke zmenšení – involuci žlázy.

• RUŠIVÝ     VLIV NA VÝSLEDKY MAMOGRAFIE –     Prsní implantáty mohou ovlivnit čitelnost mamografického nálezu.     Zkušený lékař však umí tyto nálezy dobře hodnotit, v případě     pochybností stačí doplnit vyšetření magnetickou rezonancí.
• MOŽNOST     VZNIKU ZHOUBNÉHO NEBO JINÉHO ONEMOCNĚNÍ – Možnost vlivu prsního     implantátu na vznik nádoru prsu nebo zhoubného nádoru jinde     v těle byla rozsáhle diskutována a studována. V současnosti     jsou silikonové implantáty považovány za zcela bezpečné a     nebyl prokázán žádný vliv na vznik jakéhokoliv zhoubného     onemocnění, systémových, imunitních, neurologických a jiných     nemocí.

Pooperační režim:

Po operaci je na prsech elastický obvaz nebo speciální podprsenka včetně elastického pásu přes prsy. Pooperační prádlo lze sundat jenom pro osobní hygienu. Ležení je možné pouze na zádech, ne na boku nebo břiše.

Je nutné se vyhnout předklonům a všem pohybovým aktivitám, kdy se zvyšuje puls a tlak krevní. Není vhodné zvedat paže výše než do úrovně ramen, nosit tašky přes ramena a těžší břemena.

Po cca týdnu se lze osprchovat, vždy je nutné pečlivě osušit oblast jizvy.

Pocit napětí, otoky a někdy i modřiny jsou normálním průvodním jevem, obvykle zmizí do tří týdnů. V té době lze též začít nosit sportovní podprsenku a provádět tlakové masáže jizvy. Kolem čtvrtého týdne je již možné začít spát na boku.

Po dvou měsících je při nekomplikovaném průběhu možné veškeré šetření ukončit a lze provádět všechny zvyklé aktivity včetně sportů, práce, ležení na břiše apod. Citlivost kolem jizvy se obnoví až po několika měsících.

Mírné zvětšení prsů po operaci, určitá asymetrie, někdy ne úplně ideální tvar může být normální, přechodný a většinou do tří až šesti měsíců se vše upraví. Finální výsledek lze hodnotit nejdříve po třech měsících, poté se již mění málo.

Při propuštění pacientka obdrží tzv. implantátový pas, který obsahuje kód s přesnou identifikací prsního implantátu.

Tento pas je nutné pečlivě uschovat a předkládat vždy při vyšetřeních v oblasti hrudníku, nebo při jakýchkoliv potížích s prsy nebo implantáty. U některých implantátů (Motiva) je identifikační pas taky uvnitř implantátu ve formě malého tělíska.

Po operaci se doporučuje navštěvovat pečlivě mammologickou poradnu v souladu s doporučeními (cca jednou za 2 roky).

1. Doba hojení a omezení pracovní schopnosti:
2. Domácí rekonvalescentní režim: 1-2 týdny.
3. Lehká (kancelářská)  práce: nejdříve po týdnu.
4. Lehké fyzické aktivity: nejdříve po 2 týdnech.
5. Zcela bez omezení: za 8 týdnů (plné zatěžování paží a hrudního koše).
6. Jak dlouho výsledek vydrží:

Prsní implantáty jsou ze zcela inertního materiálu a v případě, že nejsou žádné komplikace, mohou zůstat v prsech po dobu celého života.

Implantáty je nutno měnit nejčastěji z důvodu prasknutí (často zjištěno náhodně při vyšetření), při zánětu, nebo při výrazném stupni kapsulární kontraktury, kdy dochází ke změně tvaru, elasticity prsů nebo k bolestem.

Dle nejnovějších studií je v období 15 let po operaci přibližně 30 % implantátů prasklých.

Prsní tkáň, a celkově veškeré tkáně lidského těla, stárnou. Stárnutí se projevuje ztrátou elasticity a pevnosti a poklesem tkání. Proto v průběhu života může dojít k poklesu prsní tkáně a změně tvaru prsů, co si může vyžádat další operaci. Jedná se nejčastěji o modelaci prsů s výměnou implantátů za nové.

Rekonstrukce prsu

• NECHIRURGICKÁ LÉČBA
  • Tetování
  • Protetické řešení

• CHIRURGICKÁ LÉČBA
  • Přenesení části dvorce z druhého prsu
  • Přenesení kožního implantátu z horní vnitřní strany stehna.

V dnešní rekonstrukční chirurgii se zabýváme tvorbou symetrických a barevně identických bradavek. Erektilní funkci zatím nahradit nedokážeme, ale i tak zdařilá operace pomáhá ženám znovu nabýt sebevědomí.

Náhrada bradavkového komplexu můžeme provést nechirurgickou metodou (tetování a protetika) a nebo chirurgicky. Často můžeme tetování kombinovat s chirurgickým řešením, kdy je pacientkám upravena barva transplantované tkáně.

Tetování můžeme využít i bez rekonstrukce, ale bradavkový komplex je potom celkem nepřirozený. Pigment je velmi stabilní, ale někdy může ztmavnout nebo jinak změnit odstín. Kvůli změnám barevnosti se musí tetování opakovat.

Protetické náhrady se dnes už moc nepoužívají.

Chirurgická rekonstrukce prsního dvorce, ke kterému se používají kožní štěpy z druhého dvorce nebo kožní štěp z vnitřní strany stehen. Je možno využít kožní štěp z jakéhokoli místa třeba z jizvy po mastektomii, ale v tomto případě se nevyhneme jeho dobarvení pomocí tetování.

Rekonstrukce bradavky je náročnější úkol. Chirurg musí vymodelovat prostorově symetrickou a barevně totožnou bradavku. Závěrečná fáze rekonstrukce se provádí přibližně za 3 měsíce po rekonstrukci prsní tkáně. Je důležité, aby tkáň prsu byla zhojená a tvarově stabilní.

Pokud je rekonstrukce bradavkového komplexu pouze jednostranná, snaží se chirurg o symetrickou rekonstrukci. Pokud rekonstrukci provádí oboustranně, volí tvar, velikost a umístění prsních dvorců chirurg podle norem. Dvorec je vzdálen od středu hrudníku cca 10-12 cm a od krční jamky cca 20-22 cm.

Průměrná velikost dvorce je 40 x 40 mm.

Štěp z kontralaterální bradavky

Nejlepší strukturální a barevnou souhru dostaneme, pokud použijeme kožní štěp z kontralaterální bradavky. Podmínkou tohoto řešení je dostatečně velká kontralaterální bradavka. V průměru by neměla být menší než 5 cm. Existuje několik možností, jak vést řezové linie.

Nejčastější je tzv. prstencový transplantát, při této rekonstrukci se vyřízne soustředná kružnice ze zdravé strany. Vnější část kružnice se přenese na protější stranu.

Existuje možnost použití spirálovitého transplantátu, ale od této metody se pomalu ustupuje, kvůli neestetickým spirálovitým jizvám.

Štěp z krajiny z vnitřní strany stehen

Kožní štěp z oblast třísel, vnitřní strany stehen a kůže z oblasti stydkých pysků se barevně po transplantaci kůže ještě upraví, a tak není výjimkou úprava kontralaterální nebo transplantované bradavky pomocí tetování.

Dalšími metodami je použití tzv. AloDerm, což je náhrada kůže a nebo se k formování bradavky vkládá chrupavka do podkoží. Tato operace je velmi tvůrčí, ale často se setkáváme s ne příliš uspokojivým výsledky a proto klient musí podstoupit reoperace, která poté přináší uspokojující efekt.

Rekonstrukce prsu po jeho odstranění

Po ablaci/ztrátě prsu (většinou po operaci pro karcinom prsu), je možné chirurgicky provést rekonstrukci prsu, vytvořit tak prs nový.

Výkon je možné provádět obvykle 1–2 roky po původní operaci nádoru prsu. Podmínkou je, že nejsou žádné známky původní nádorové choroby, je ukončená onkologická léčba a onkolog s provedením operace souhlasí.

Forma zákroku

Operace je prováděna v celkové anestezii a poté následuje několikadenní hospitalizace.

Způsob a průběh operace či zákroku

Při operaci se používá silikový implantát, nebo vlastní tuková a svalová tkáň z břicha.

Těmito technikami je možné vytvořit prs přiměřeného tvaru a velikosti, na kterém jsou sice viditelné jizvy, ale jinak vypadá přirozeně (včetně prsního dvorce a bradavky).

Pokud je druhý prs výrazně velký, nebo pokleslý, je někdy nutná úprava tvaru a velikosti druhého prsu.

Při rekonstrukci prsu silikonovým implantátem se implantát vloží do vytvořené kapsy na hrudníku v místě po předchozím odstraněném prsu. Předpokladem je dostatek kožního krytu nad implantátem.

Pokud tento dostatek není, je nutno nejdříve vložit do příjmového místa expandér, což je silikonový vak s plnící chlopní, který se i s touto chlopní zabuduje pod kůži a který po zhojení operační rány začneme v několikadenních intervalech naplňovat.

Kůže nad implantátem během této doby „vyroste“ a umožní vložení implantátu při následné operaci, cca 1–2 měsíce po dosažení požadované náplně expandéru. V některých případech je možné si prostor pro vložení implantátu připravit operativním přesunem tkání na stejnostranném boku.

Poté se do tohoto prostoru vloží buď expandér, nebo rovnou implantát.

Při rekonstrukci prsu vlastní tkání je nejdříve vytvořen vlastní lalok eliptického tvaru v podbřišku, který je živený cévami jednoho nebo obou přímých břišních svalů a je tvořen kůží a podkožím podbřišku.

Pak je lalok na svalové stopce uvolněn a protažen podkožním tunelem na hrudník. Defekt břišní stěny v podbřišku je vyztužen umělohmotnou síťkou a sešit. Je tedy provedena kosmetická úprava převislého břicha (abdominoplastika).

Na příjmovém místě na hrudníku se lalok zmodeluje do požadovaného tvaru a fixuje.

Protože je velmi obtížné vytvořit nový prs symetricky s druhým, zdravým prsem, je často nutno upravit při další operaci velikost zdravého prsu na velikost prsu rekonstruovaného. Nemusí se tedy jednat o jedinou a poslední operaci. Je třeba počítat s nutností jednoho nebo i více následných výkonů. Také je možno rekonstruovat bradavku.

Váš ošetřující lékař s Vámi prohovoří postup, který je vhodný právě pro Vás.

Způsob a průběh operace či zákroku

V pooperačním období, a pokud nenastanou žádné komplikace, se doporučuje po dobu 3–4 týdnů klidový režim, 6–8 týdnů je nutno nosit elastické prádlo, větší fyzická zátěž nebo sport je možný dle stavu nejdříve za 2–3 měsíce.

Forma úhrady

Operace je plně hrazena ze zdravotního pojištění. Tyto operační výkony provádějí v našem sanatoriu všichni plastičtí chirurgové.

Rekonstrukce prsu po nádorovém onemocnění

V současné době existuje více druhů rekonstrukce, mezi kterými volí lékař při konzultaci s pacientkou ten nejvhodnější. Po radikální mastektomii musí žena prodělat rekonstrukci celého prsu, v jiných případech postačí částečná rekonstrukce.

Rekonstrukce celého prsu s využitím cizího materiálu: Při rekonstrukci celého prsu jsou často využívány cizí materiály. Mezi nimi jsou zdaleka nejběžnější silikonové implantáty plněné gelem či solným roztokem.

V případě, že má pacientka dostatek kožního krytu, mohou být implantáty jednoduše vloženy do prsu. Pokud je kryt nedostatečný, pod kůži jsou vsunuty silikonové sáčky, které lékař postupně doplňuje roztokem.

Při tom se kůže roztahuje a prso zvětšuje.

Rekonstrukce prsu s využitím autologní tkáně a cizího materiálu: U některých pacientek, jež nemají dostatečně kvalitní kůži, nebo je jejich zdravý prs příliš objemný a pokleslý, není možné použít běžný silikonový implantát. V takových případech se využívá autologní čili přirozená tkáň v kombinaci s cizím materiálem.

Jako autologní tkáň slouží buďto kožní lalok, přetočený ze strany hrudníku, posuvný břišní lalok nebo přetočený široký zádový sval. Laloky slouží k překrytí implantátu. Tento typ operace je časově poměrně náročný a rekonstrukce dvorce a bradavky je možná až po třech měsících od operace.

Rekonstrukce prsu autologní tkání: Při rekonstrukci prsu autologní tkání nepoužívá chirurg žádný cizí materiál pro zvětšení prsu. Operace je velice pokroková a znamená velký posun při rekonstrukcích prsu po onkologickém onemocnění. Je však časově náročná.

Jako autologní tkáň slouží v tomto případě břišní lalok, který poskytuje dostatečné množství kůže a tuku i pro rekonstrukci velkého prsu. Operatér používá buďto stopkovaný břišní lalok nebo volný břišní lalok. Operace s využitím volného břišního laloku je modernější a šetrnější, může však být provedena pouze na klinice s erudovaným mikrochirurgickým týmem.

Rekonstrukce části prsu: Rekonstrukce prsu se mění také v závislosti na vývoji chirurgické léčby prsu. Dnes už je možné odstranit některé typy nádorů tak, že zbytek prsu zůstane zachován. I v tomto případě dochází k poškození prsu, změna však není tak radikální, jako při jeho úplné mastektomii.

Pokud dojde k vyjmutí nádoru a zbytek prsu zůstává, plastický chirurg provádí částečnou rekonstrukci prsu. Tyto operace jsou velmi pestré, protože se vždy odvíjejí od velikosti a umístění odstraněného nádoru.

Operatér může provést buďto modelaci prsu, která je obdobou modelace při poklesu ňader – obvykle je nutné upravit i zdravou stranu. Prs však může být zrekonstruován také pomocí lalokové plastiky v kombinaci s cizím materiálem nebo implementací protézy ke zvětšení prsu.

Postupů je mnoho a ten pravý zvolí chirurg při konzultaci s pacientkou.

Rekonstrukce dvorce a bradavky: Jedná se o konečnou etapu rekonstrukce prsu po mastektomii. Pro většinu žen je tento proces symbolem kompletní obnovy prsu, po jehož dokončení se mohou konečně vrátit do plnohodnotného osobního i společenského života. Prs vypadá přirozeně, symetricky a žena může opět vnímat své tělo jako nenarušený celek.

Existuje několik způsobů rekonstrukce dvorce. Lékař může vytvořit nový dvorec například přenesením části dvorce z druhého prsu. Další možností je odběr kůže z míst se sytější pigmentací, dvorec může být vytvořen také pomocí umělé tetováže. Při rekonstrukci bradavky je možné použít část bradavky zdravého prsu, umělou tetováž nebo místní laloky.

Doba rekonstrukce prsu se velmi liší podle typu zákroku, obvykle se pohybuje od 45 minut do 4 hodin.

Rekonstrukce prsu

Každá žena reaguje na ztrátu prsu velmi individuálně a její reakce může záviset na různých okolnostech v jejím životě.  Pokud cítíte, že je pro Vás obnova vzhledu prsu důležitá, pak se nebojte zeptat na možnosti rekonstrukce již na počátku léčby.

 V takovém případě je ideální komplexní mammologická péče založená na souběžné spolupráci několika odborníků  – zejména onkologa, onkochirurga a plastického chirurga.  V České republice existuje řada specializovaných center, kde je tato praxe již běžná.

Pokud tedy o rekonstrukci prsu uvažujete, vyhledejte právě tato odborná pracoviště a aktivně se zajímejte o možnosti rekonstrukce.

Zde můžete získat základní přehled o tom, co je v rámci rekonstrukce prsu možné.  Dozvíte se o rekonstrukčních postupech s využitím tkáňových laloků, prsních implantátů nebo kombinací obou metod.  Každý z postupů je potřeba aplikovat individuálně, protože možnosti, přání i anatomie každé ženy se liší.

Vždy je třeba zvážit okolnosti a zvolit společně s lékařem optimální variantu chirurgického řešení.   Rekonstrukci prsu lze provést buď současně s operací odstraňující nemocnou a ohroženou tkáň tzv.  – mastektomií (okamžitá rekonstrukce) nebo za několik týdnů či měsíců po mastektomii (tzv. odložená rekonstrukce).

Rekonstrukce s použitím prsních implantátů

Vaše zdraví a okamžitý zdravotní stav jsou pro Vás a Vašeho lékaře důležitými faktory při rozhodování, zda jste vhodnou kandidátkou pro rekonstrukci prsu prsním implantátem.  Lékař Vám může doporučit také implantaci protilehlého nedotčeného prsu, aby si byly prsy podobnější.

Může také navrhnout zmenšení prsů (redukční mamoplastika) nebo modelaci prsů (mastopexe), aby se vylepšila souměrnost prsů.

 Hlavní výhodou rekonstrukce pomocí prsních implantátů je, že odpadá nutnost odběru tkání z jiných částí těla, v tomto ohledu je metoda rekonstrukce pomocí  implantátů  k pacientům velmi šetrná.

Rekonstrukce pomocí tkáňového expandéru při odložené rekonstrukci

Během mastektomie chirurg odebere kůži a prsní tkáň a zanechá hrudní tkáň plochou a přirostlou. Díky elasticitě tkání je možné i za několik měsíců či let po mastektomii zrekonstruovat prs pomocí implantátu. V takovém případě je však nutné před vložením implantátu tkáň na vložení  implantátu připravit pomocí tkáňového expandéru.

Tkáňový expandér je zdravotnický prostředek podobný balónku, který je vyroben z elastického silikonu. Expandér je vložen bez náplně a postupně je naplňován sterilním fyziologickým roztokem pomocí jehličky, která se vpichuje přes kůži do plnící komůrky tkáňového expandéru.

 Tím, jak se tkáňový expandér plní,  tkáně nad expandérem se postupně  natahují.  Tkáňový expandér tak vytvoří novou prsní kapsu pro implantát.  Umístění tkáňového expandéru se obvykle provádí při celkové anestézii na operačním sále.

Po dostatečném  roztažení tkáně se expandér operativně vyjme a nahradí klasickým prsním implantátem.

U některých pacientů se lze vyhnout druhé operaci při výměně expandéru za prsní implantát tím, že se použije implantát, který kombinuje expandér s prsním implantátem.  Jednoduchým postupem může být po operaci objem kapaliny v nastavitelných implantátech zvyšován nebo snižován.  Pomůže to k dosažení konečné velikosti prsu podle Vašich představ.

Tkáňový  expandér a prsní implantát Becker v jednom

Tkáňový expandér/prsní implantát Becker funguje současně jako tkáňový expandér i  trvalý gelový prsní implantát.  Tento produkt má unikátní konstrukci.  Skládá se z vnitřního pouzdra  s obsahem fyziologického roztoku, čímž je umožněna expanze, a vnějšího gelového pouzdra, aby byl výsledný implantát na dotyk měkký a přirozený.  Po dokončení expanze lze plnící komůrku snadno odstranit.

Rekonstrukce prsu s využitím tkáňového laloku

Může být rekonstrukce prsu provedena bez implantátu? Ano, u některých pacientek mohou být prsy rekonstruovány chirurgickým přemístěním části kůže, tuku a svaloviny z jedné oblasti těla do druhé.

 Vhodná část tkáně může být odebrána z takových oblastí  jako je břicho, horní část zad, horní kyčel nebo hýždě.

 Je totiž zapotřebí zajistit dostatečné množství tkáně, které by odpovídalo velikosti zbývajícího prsu – případně aby nahradilo tkáně odebrané nebo poškozené v průběhu mastektomie nebo po ozařování.  

• Tkáňový lalok může zůstat připojen k cévnímu zásobení a je přemístěn do prsní oblasti tzv. tunelem pod kůží (stopkatý lalok)

• Může být také úplně oddělen a znovu přišit v oblasti prsů pomocí mikrochirurgické techniky, aby došlo k obnově propojení drobných cév mezi lalokem a hrudní oblastí (volný lalok).  Délky operací s volnými laloky jsou obecně časově náročné, protože vyžadují mikrochirurgické techniky.

Výhodou metody využití tkáňového laloku je, že dokáže nahradit tkáně v oblasti hrudníku, což může být užitečné v případech, kdy byly prsní tkáně poškozeny a nejsou vhodné pro tkáňovou expanzi.  Další výhodou oproti implantaci je, že symetrii lze vylepšovat i bez úpravy nepostiženého prsa.

Operace  pomocí laloků je však náročná a vyžaduje pobyt v nemocnici po dobu několika dní . Také rekonvalescence trvá delší dobu než u operace s implantátem.  Rekonstrukce s využitím laloků navíc zanechává jizvy v místě, kde byl lalok odebrán a také v místě obnovy prsů.

Kombinovaná metoda rekonstrukce – implantát & tkáňový lalok

Existuje také možnost kombinace prsních implantátů a tkáňového laloku, která je vhodná zejména pokud přenášená tkáň neposkytuje dostatečnou hmotu.

 V závislosti na typu mastektomie mohou být někdy prsní implantáty umístěny bez použití tkáňových laloků nebo tkáňových expandérů.

Je to však možné pouze v případech, kdy je prsní tkáň ponechána přiměřeně velká a implantát k umístění je poměrně malý.