Ceny rychle rostou zejména v zemích, které nemají euro, jako je Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. A také Česko, které inflací 3,3 procenta suverénně vévodí celé EU.
„Může za to slabý kurz koruny, který prodražuje dovoz. Mezi další důvody patří zdražování potravin, které se týká především vepřového masa, mouky, cukru, ovoce a zeleniny. Za to kromě slabé koruny může i africký mor prasat, koronavirus a horší úroda. Rostoucí náklady jsou patrné i u položek týkajících se bydlení,“ shrnul hlavní ekonom makléřské firmy BH Securities Štěpán Křeček.
Maso zdražuje také kvůli uzavírání evropských jatek, které zápasí s nákazou koronavirem. Cena cukru se navrací do stavu, kde byla před uvolněním cukerných kvót před třemi lety a ceny ovoce i zeleniny stoupaly na jaře kvůli nízkým skladovým zásobám.
Česká měna momentálně mírně posiluje, přesto však je k euru slabší o 1,5 koruny oproti únoru, kdy ekonomiku netrápil koronavirus. Logicky to prodražuje veškeré zboží z dovozu jako je elektronika, domácí potřeby, hračky, ale i potraviny ze zahraničí nebo komponenty.
Ekonomové nicméně očekávají, že i v Česku bude nadále cenová hladina stoupat pomaleji než dosud.
Už se to částečně děje například v cestovním ruchu, kde zlevňuje část karlovarských nebo pražských hotelů a také restaurací, tradičně zaměřených na turisty. Očekává se pokles cen u plynu a možná i elektřiny.
Snížení cen může dál napomáhat levná ropa, která prudce zlevnila pohonné hmoty. Ty zůstanou přes očekávané mírné zdražování stále oproti začátku roku levné.
Proti rychlejšímu poklesu inflace naopak hraje právě slabá koruna. „Celkově by však měly převážit faktory, které povedou ke snižování inflace,“ myslí si Křeček. Dodává však, že inflace i tak zůstane oproti zbytku EU výrazně nadprůměrná.
 |
Kvůli slabé koruně nakonec nemusí Čechy vyjít levněji ani zahraniční dovolená, přestože řada ubytovacích zařízení například v Chorvatsku nebo Řecku zlevňuje, aby na léto nalákaly zahraniční turisty.
„Co se týká vývoje inflace ve druhé polovině letošního roku, tak vzhledem ke koronakrizi je hodně pravděpodobné, že inflace bude zpomalovat nejprve pod tři procenta a pak až ke dvěma procentům, to znamená k inflačnímu cíli ČNB,“ myslí si analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Období hojnosti
Déletrvající období silného ekonomického růstu v minulých letech vedlo k prudkému navýšení platů v soukromé i státní sféře. Právě to vyvolalo plošné přepisování cen zboží a služeb směrem nahoru.
Inflace se tím dostala mimo takzvané toleranční pásmo České národní banky. Od centrálních bankéřů i ekonomů pak zaznívalo, že ceny nemovitostí jsou až o pětinu nadhodnocené a hrozí splasknutí bubliny.
„Růst cen v Česku je do značné míry dán vývojem v uplynulých letech, kdy nedostatek lidí na trhu práce tlačil nahoru růst mezd i na více než 8 procent nominálně,“ shrnul analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.
Lidé podle něj měli dost peněz a utráceli je hlavně za služby jako jsou dovolené a návštěvy restaurací. Provozovatelé zareagovali zdražením. K tomu se přidaly rostoucí ceny potravin z důvodu nedostatku. Příčiny byly různé: sucho, neúroda brambor, prasečí mor nebo nedostatek vepřového masa.
Potraviny i nadále rychle zdražují, Miroslav Novák si však myslí, že se ještě během letošního roku jejich inflace zklidní.
Důvodem zdražování jídla je částečně také nedostatek sezónních pracovníků na farmách a obrovská poptávka v březnu a v dubnu, která vedla k vyprodání některých položek zejména trvanlivých potravin.
Citelný nárůst cen bylo možné vypozorovat třeba u droždí, mouky nebo cukru.
Za všechno mohou… platy
Také podle ekonoma Lukáše Kovandy jsou odpovědí na výraznou tuzemskou inflaci rychle rostoucí platy. „V letech 2016 až 2019 rostly reálné mzdy v České republice průměrným ročním tempem přesahujícím úroveň čtyř procent. V eurozóně rostly ve stejném období reálné mzdy skoro šestkrát pomaleji, totiž průměrným tempem 0,7 procenta ročně,“ vysvětlil.
Některé země Evropské unie už se dostaly do deflace. Ceny padají například ve Slovinsku, Estonsku, na Kypru, v Řecku či ve Španělsku.
Kovanda tento vývoj opět připisuje platům. Na Kypru od roku 2016 do roku 2019 rostly reálně jen zhruba o 0,5 procenta, tedy osmkrát pomaleji než v Česku.
„Nyní tedy se ceny na Kypru snáze a dříve propadají, neboť ‚nenabraly takovou výšku‘ jako v ČR. Žádná výhoda to však pro Kypřany není.
Po očištění o inflaci se letos jejich průměrná mzda v přepočtu na jednoho zaměstnance propadne o více než pět procent, jak plyne z prognózy Evropské komise.
Zato průměrná mzda očištěná o inflaci a v přepočtu na jednoho zaměstnance vzroste letos v Česku o 0,4 procenta,“ míní Kovanda.
Mnohem pomalejší nárůst mezd oproti Česku byl typický i pro Slovinsko. Podobně jako na Kypru i tam letos mzda očištěná o inflaci v průměru klesne.
Ceny potravin v Česku rostou, zdražování nekončí – E15.cz
Před rokem stálo kilo vepřové pečeně v českých obchodech 125 korun. Nyní zákazníci za stejné množství vepřového zaplatí 150 korun, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. V supermarketech zdražuje též ovoce, zelenina, rýže a další trvanlivé potraviny. Na vině je mimo jiné narušení mezinárodního obchodu s potravinami kvůli pandemii koronaviru.
„Některé druhy ovoce a zeleniny produkuje v Evropě například jen Itálie nebo Španělsko. Tyto země nyní zásobují zejména své spotřebitele a dodávky do zahraničí tím pádem krátí. Jedná se o další důvod nárůstu cen ovoce a zeleniny ze zahraničí,“ uvedla Dana Bratánková, mluvčí řetězce Billa.
Na růst cen tlačí též další faktory. Například pokles kurzu koruny. „Vliv na cenu dováženého ovoce a zeleniny má vývoj kurzu koruny vůči euru. Na rostoucích cenách u dodavatelů se podepisují také výkyvy počasí,“ řekla zástupkyně Lidlu Zuzana Holá.
„U některých konkrétních produktů došlo, případně může dojít k nárůstu cen. Jedná se zejména o cuketu, kapustu, mrkev, v případě ovoce pak o kiwi nebo citrusové plody. Důvodem je výrazný nárůst poptávky v celé Evropě, aktuální situace ohledně koronaviru v Itálii a končící sezóna ve Španělsku,“ doplnil mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík.
Zdražování se týká i trvanlivých potravin typu rýže. „Tam cena mírně roste. Důvodem je nepříznivý kurz eura, dopravní náklady a v případě vybraných komodit jako je rýže také ochranářské omezení vývozu ze zemí, které tyto komodity produkují,“ poznamenala mluvčí Globusu Lutfia Volfová. Navíc v jižní Evropě podle Volfové končí sezóna a dovozy odjinud nestíhají pokrýt poptávku.
Potíže se sháněním některých trvanlivých potravin na světovém trhu potvrzují i přímí dovozci.
„Dostupnost části komodit se změnila kvůli zákazu některých vlád jako je Barma, Vietnam nebo Rusko tyto komodity kvůli pandemii koronaviru vyvážet. Speciálně je to rýže a pohanka,“ řekl Antonín Zapletal, spolumajitel importéra potravin LA Food.
Velká poptávka je rovněž po potravinách v bio kvalitě. „Naše nasmlouvané objednávky produktů ze zahraničí za původní cenu, které běžně vydrží na celý rok, budeme letos muset doobjednávat dříve. Kvůli zvýšené poptávce se tedy cena zahraničních surovin a produktů může více změnit,“ řekl Martin Hutař, šéf společnosti Probio.
Zvyšování cen přitom zdaleka nemusí být konec. „Většina potravin půjde postupně s cenou nahoru. Celý trh bude v mírné recesi. Momentálně se zaznamenává největší nárůst cen zeleniny z dovozu. Hodně se očekává, zda bude letos sucho, což opět vystřelí ceny nahoru u většiny zemědělských komodit,“ předpovídá Martin Klar, majitel potravinového e-shopu Beru.to.
Ze zdražování potravin se stal v březnu podle ČSÚ hlavní motor celkového růstu spotřebitelských cen o 3,4 procenta. Příspěvek potravin k inflaci byl v třetím letošním měsíci dokonce významnější než dlouhodobě rostoucí náklady na bydlení.
Potraviny kvůli suchu a viru zdražují. Nejsme soběstační a teď se nám to vrací, říká expert | Firmy a trhy
PRAHA Zelenina a ovoce zdražily oproti loňsku až o čtvrtinu. Další pohyb cen potravin bude následovat.
Kilogram červených paprik za 120 korun, jeden květák téměř za 80, kilo rajčat za 55 a citrony za více než 75 korun. To je realita v některých supermarketech. Při porovnání s loňskými cenami je část položek zejména u ovoce a zeleniny dražší až o čtvrtinu i více. Obchody argumentují zejména oslabením koruny a zdražením ze strany dodavatelů. Odborníci však upozorňují, že vývoj má víc příčin.
„U některých potravin čelíme navyšování cen přímo od výrobce. Především se jedná o potraviny importované. Důvodem je nepříznivý kurz eura a dopravní náklady,“ řekla LN mluvčí Globusu Lutfia Volfová. Podobně situaci zhodnotil mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček: „V ceně hraje velkou roli oslabující koruna a posilující euro. Zvýšené jsou také logistické náklady.“
Rostoucí ceny potravin ale ovlivňují i další faktory. „Zaprvé se k nám hodně potravin dováží, což je za současné situace kvůli koronaviru poměrně složité a odráží se to v cenách. Zadruhé má velký vliv počasí.
Loni bylo sucho a nyní máme vláhový deficit ze zimních měsíců, takže zemědělci se už obávají letošního sucha,“ řekl LN Lukáš Musil, agrotechnik ze startupu Agdata, který se zabývá digitalizací zemědělství a jeho procesů.
Na polích v mnoha zemích zároveň chybějí sezonní zahraniční pracovní síly, jejichž pohyb kvůli koronaviru téměř ustal. „Hodně lze vyřešit technologiemi, ale někde to bez manuální práce nejde,“ řekl Musil.
Česko také naráží na nízkou míru soběstačnosti v produkci ovoce a zejména zeleniny. Podle Zelinářské unie Čech a Moravy téměř dvě třetiny zeleniny dovážíme.
Třeba u rajčat je to podle některých odhadů až osmdesát procent a soběstační zdaleka nejsme ani u brambor.
Ceny však nerostou jen u ovoce a zeleniny, ale také u dalších potravin od cukru po rýži. Například cena za vepřovou pečeni vzrostla asi o 25 korun na 150 korun za kilogram. Ani u vepřového masa přitom nejsme soběstační.
Co se týče vepřového masa, jsme podle Musila soběstační ani ne ze 40 procent, takže většinu jsme nuceni nakupovat v zahraničí.
A připlatíme si také za kilogram krystalového cukru, který podražil asi o dvě koruny za kilogram na více než 15 korun.
„Třeba v případě brambor jsme soběstační asi z 45 procent – a teď se nám to vrací. Také květáku by se tady mohlo pěstovat více.
Ten je teď drahý, protože země, které mají teplejší podnebí a pěstují ho, jsou velmi zasažené koronavirem. Z toho plynou vyšší náklady na sklizeň a dopravu,“ říká Musil.
Důvodem, proč v Česku nepěstujeme třeba více brambor a další zeleniny, je podle něj velká pracnost a konkurence.
„Některé země podporují zemědělce tím, že jim odpustí daň nebo jim dají úlevy na sociálním a zdravotním. Potom mají samozřejmě nižší vstupy na plodinu a mohou snížit konečnou cenu. Tohle je problém volného trhu,“ vysvětluje Musil.
Bramborové mezidobí
Nyní se nacházíme v mezidobí, kdy je skoro vyčerpaná zásoba loňských brambor. A rané brambory budou dostupné až na přelomu května a června. Podobně je tomu u jiných plodin. „Teď jsme v měsíci, kdy jsou brambory nejdražší za celý rok, ale to je běžné. Nemyslím si, že se bude jejich cena zvyšovat dramaticky,“ dodal Musil.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček konstatuje, že trh s potravinami ovlivnilo právě i oslabení koruny.
„Dopad měla panika kolem pandemie, kdy se investoři stáhli z rozvíjejících se trhů do větších a stabilních měn. To vedlo k prudkému oslabení koruny.
Když Česko není soběstačné v produkci potravin, tak se to prodraží kvůli špatnému kurzu koruny vůči euru a jiným měnám,“ vysvětlil ekonom.
Zároveň dodal, že pokud nepřijde další vlna pandemie, měla by se koruna postupně vrátit k silnějším hodnotám. Mohlo by tak dojít ke zlevňování dovážených potravin. Ceny jednotlivých plodin by mohlo vrátit k normálu i otevření hranic, kdy budou brigádníci zase cestovat do zahraničí na sezonní práce na polích.
Obchodníci využili příležitost
Křeček zároveň připustil, že ceny výrazně ovlivnila zvýšená poptávka po potravinách, která byla v březnu enormní. Lidé se předzásobili z důvodu obavy z koronaviru a březnové tržby se u potravin zvýšily o téměř pět procent. Jiná odvětví naopak procenta ztratila. „Někteří obchodníci se zkrátka pokusili využít příležitosti a zvedli ceny,“ řekl LN.
Co bude s letošní úrodou, je zatím otevřená otázka. Lukáš Musil předpokládá, že se vše ukáže začátkem června. „V tuto chvíli je hodně důležité, jak bude vypadat květen z hlediska srážek a teplot. To bude mít vliv na to, jak čeští zemědělci vypěstují své komodity, uvidí předpoklad toho, jaká by mohla být úroda. Pokud bude průměrná, ten otřes nebude tak velký,“ uzavírá.
Potraviny budou zdražovat už pořád. Lidé musí přehodnotit priority – Seznam Zprávy
Kam až půjdou astronomické ceny zeleniny (ilustrační foto)?
Květák běžně za 80 korun, brokolice za 50 a kilo rajčat i za 200. Ceny zeleniny a ovoce vystřelily během pandemie absurdně. Kam až půjdou a co za tím stojí? Petr Havel, agrární analytik, je hostem Výzvy Seznam Zpráv.
Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.
Staly se čerstvá zelenina a ovoce luxusním zbožím?
Pakliže budete porovnávat současné ceny s cenami třeba před dvěma třemi lety, tak vlastně ano. Ale samozřejmě má to svoji logiku. Těch důvodů k tomu zdražení je celá řada.
Hlávku květáku jsem viděla dokonce až za 100 korun. Není takový růst cen až absurdní?
Je to samozřejmě trochu absurdní, ale je to dáno tím, že jsou to ceny dováženého zboží. Česká republika je v produkci zeleniny velmi málo soběstačná. Soběstačnost se pohybuje někde kolem hranice 30 % a loňská sklizeň z těch tuzemských zdrojů samozřejmě došla. Takže se musí vozit tyto produkty ze zahraničí.
Tam je letos situace ještě komplikovanější v tom, že stejně jako u nás chybí sezonní pracovníci. Pěstování zeleniny je hodně náročné na rukodělné práce. Navíc je trochu nižší prostupnost hranic. Rostou mzdové náklady, zpřísňuje se legislativa. Zelenina a ovoce jsou drahé, drahé asi zůstanou.
Přesto si myslím, že by to nemělo našeho spotřebitele odrazovat, protože jsou to zdravé produkty.
To se lehko řekne, kupujte ovoce a zeleninu, ale při těchto cenách mohou být pro určitou skupinu obyvatel téměř nedostupné. Zvlášť teď, kdy poptávka po vitaminech vystřelila nahoru. Citrony zdražily o 70 procent, jablka stojí 36 korun za kilo, kiwi je teď dražší o čtvrtinu. Tam jsou ty důvody zdražení jaké?
Ty důvody jsou pořád stejné, jenom se v současné době nakumulovaly. Navíc spotřebitelé začali zeleninu a ovoce víc nakupovat, čímž se rozpor mezi nabídkou a poptávkou ještě prohloubil. Já si myslím, že v současné době jsme na vrcholu toho cenového boomu těchto produktů. Na trh se dostává i naše domácí produkce. Ceny se stabilizují, možná dokonce v některých případech poklesnou.
To mluvíte třeba o červnu, kdy by ty ceny zeleniny měly poklesnout?
Mluvím už o květnu. V květnu jsou k mání tuzemské ředkvičky, které už v červnu nebudou. V červnu se začínají dostávat na trh naše jahody, začíná být v nabídce květák z tuzemské produkce. Myslím, že už na konci tohoto měsíce budou ceny asi stabilnější, možná částečně poklesnou.
Jak to bude dál, uvidíme, pořád nám hrozí sucho. Zelenina se obvykle pěstuje pod širým nebem, ve sklenících můžeme i na tuzemském trhu pěstovat jenom některé komodity, například právě rajčata, okurky, ale brukvovitou zeleninu, zelí, saláty, květáky, to všechny pěstujeme na poli.
Tam je důležité, aby zelenina byla dostatečným způsobem zavlažována, v České republice máme malý podíl tzv. kapkových závlah, které jednak šetří vodu, jednak vedou tu vodu přímo ke kořínkům rostlin. Hodně věcí musíme v soběstačnosti změnit, abychom nebyli tolik závislí na dovozech.
Předseda Potravinářské komory Miroslav Koberna řekl: „Kdo a jak donutí zemědělce, aby místo řepky a obilí na biopaliva nebo kukuřice do bioplynky chovali prasata a kuřata a pěstovali okurky nebo květák?“ Co by zemědělce donutilo pěstovat okurky a mrkev místo řepky?
Je to na spotřebitelích, je to na nás všech. Samozřejmě že zemědělci budou pěstovat takové komodity, které prodají a které neprodají se ztrátou, ale aspoň s minimálním ziskem. Pakliže český spotřebitel bude preferovat více českou produkci, a to jakoukoliv, odhlédněme od zeleniny a ovoce, tak samozřejmě naši zemědělci jsou schopni toho vyrobit více.
Ale znova říkám, musí to prodat. Náš spotřebitel by měl být trošku větší patriot, nejít pouze po ceně, ale třeba například po čerstvosti. Protože je celkem logické, že když se potraviny nepřevážejí na velké vzdálenosti, tak jsou u spotřebitele dříve, a tím pádem budou čerstvější. Převoz potravin a zemědělských surovin navíc zatěžuje životní prostředí.
Je ale fér házet odpovědnost na českého spotřebitele? Neměl by pěstované plodiny nějak regulovat stát?
Regulovat určitě ne. Stát ovšem může vytvářet lepší podmínky pro ty naše pěstitele, ale nesmíme zapomínat ani na chovatele. Stát samozřejmě v tomto směru může udělat víc, než zatím dělá.
Třeba u té zeleniny může podpořit investice do těch kapkových závlah. Naši pěstitelé také potřebují zásobit náš vlastní trh po delší dobu kalendářního roku. Jejich produkce zatím vystačí jen na několik měsíců. Takže musíme mít větší kapacitu skladů, kde je řízená atmosféra.
Proč se zemědělci uchylují k pěstování řepky? Mají zajištěný odbyt a je to nejsnazší plodina?
Je to poměrně snadné, to je pravda. Veškeré obiloviny, řepka a kukuřice jsou snadné na pěstování, ale samozřejmě závislé na počasí. Nicméně na tyto komodity nejsou, jak se často a mylně říká, speciální dotace. Speciální dotace jsou právě třeba na zeleninu, chmel, ovoce. Ale je potřeba spíš podpořit investice.
Česko má podle Eurostatu šesté nejlevnější potraviny v Evropské unii, takže to zdražení, které teď prožíváme, se podle vás dalo čekat i bez koronaviru?
Dalo se čekat i bez koronavirové krize. Česká republika měla dlouho potraviny levné. Ani nekopírovaly míru inflace, byly vlastně její brzdou. Dlouho se u nás nezdražovalo. Ale mezitím rostly náklady a byrokracie. A lidé mají v peněženkách, i když mnozí nebudou souhlasit, více peněz, protože se přece jen zvýšily všelijaké sociální dávky, důchody, mzdy.
Agrární analytik Petr Havel.
Vy často říkáte, že Češi jsou na ceny potravin mimořádně citliví. Dokážete odhadnout, jak na současné zdražení potravin zareagují teď?
Samozřejmě se možná trochu sníží poptávka po nejdražších potravinách nebo nejdražších zemědělských produktech.
Jako je třeba právě ovoce a zelenina?
To by právě nebylo úplně nejšťastnější. Levněji je seženou přímo u zemědělců ve sklizni, celá řada z nich má malé prodejny. Zvlášť třeba teď o prázdninách se lidé budou pohybovat po naší zemi, do zahraničí jen tak někdo neodjede.
To je jedna z cest, jak zkrátit ten dodavatelsko-odběratelský řetězec. Většině lidí ale nezbude nic jiného než kupovat dražší potraviny a zároveň by měli počítat s tím, že ceny potravin se nijak dramaticky snižovat nebudou.
Budete-li hledět několik let dopředu, tak vlastně budou zdražovat pořád, i když asi ne tak skokově jako v současné době. Někteří budou muset přehodnotit priority. Spíš si koupí kvalitní a třeba dražší potravinu a budou muset oželet nějaký zbytný statek.
Nebo budou kupovat v menším objemu, což je také řešení. Česká republika sice nepatří mezi země, kde se potravinami plýtvá, ale ty rezervy v tom, kolik toho nakupovat, tady pořád ještě jsou.
Během koronavirové krize se v Česku hodně peklo. Bylo to znát na cenách mouky, cukru nebo i toho často vzpomínaného droždí, které v regálech vysloveně nebylo?
Na droždí to bylo znát zejména tak, že nebylo. Jinak samozřejmě pekařina patří mezi oblasti zboží, které také podražily. A tam je těch důvodů víc. Zejména je to růst cen energií, rostlo vodné, stočné, ceny plynu, ceny elektřiny a mzdové náklady. Zvýšila se cena mouky. Celá řada klasických exportérů – například Rusko – deklarovala, že si nechají svoji úrodu doma pro vlastní potřebu.
Benzin naopak oproti energiím zlevňoval. Když benzin zdraží, tak zdražují i potraviny. Proč to opačně neplatí?
V tomto případě to neplatilo proto, že těch impulzů ke zdražení bylo víc než ke zlevnění. Historicky nízké ceny ropy ale nárůst cen vlastně brzdily.
Kdyby se cena ropy držela na těch předchozích maximech, tak by míra toho zdražení byla vyšší. A v té pekařině se to hodně promítá.
Protože pekařina je náročná na logistiku, obchody se chlebem a základním pečivem zaváží několikrát denně. A spotřeba pohonných hmot je tedy vysoká.
Mouka prudce zdraží, varují mlynáři. Kvůli drahé pšenici mohou ceny vyrůst o čtvrtinu
Ekonomika, ČTK
Aktualizováno 22. 2. 2021 17:41
Mlynáři ohlásili zdražování mouky o 20 až 25 procent kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice. Vystoupala podle nových smluv až na 5800 korun za tunu.
V pondělí to v tiskové zprávě uvedl předseda představenstva Společenstva mlynářů a pekařů ČR Jaroslav Chochole.
Organizace sdružuje podle něj zhruba desetinu trhu českého mlynárenství, podle informací médií má ale stejný postoj většina trhu.
Zvýšení ceny se nemusí projevit v obchodech, prodejci podle Chocholeho mají možnost snížit marže. Naopak změna cen bude mít zřejmě největší dopad v pekárnách. Svaz pekařů a cukrářů ČR vnímá zdražování s obavami, k jednotlivým změnám cen se ale podle svého výkonného ředitele Jaromíra Dřízala kvůli obavám z možného postihu ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nechce vyjadřovat.
„Zvyšování cen potravinářské pšenice na trhu ČR sledujeme již od konce sklizně v roce 2020. V lednu 2021 již tyto ceny překročily 5000 Kč/t a od března až do nové sklizně se skokově zvýší na 5300 až 5800 Kč/t, což potvrzují uzavřené smlouvy.
Příčinou je zejména celková tržní situace na obilním trhu Evropy a související silná poptávka po pšenici z ČR,“ uvedl Chochole. Podle něj byla cena potravinářské pšenice loni v září 4400 Kč/t.
Hlavními sklady pšenice v ČR jsou podle něj sila patřící do koncernu Agrofert.
Cena pšenice představuje až 80 procent celkových mlynářských nákladů, uvedl Chochole. Mouky se budou podle něj tedy prodávat o pětinu až o čtvrtinu dráže, cena se tak zřejmě zvýší o 1000 až o 1500 Kč/t.
„Mouka je hlavní pekařskou surovinou a růst ceny by zvýšil pekařům již tak vysoké náklady. Nejedná se však o jedinou nákladovou položku, která pekárnám od nového roku stoupla. Zvýšila se také cena oleje, vzrostla i cena cukru, náplní a droždí, které se do Česka dováží ze zahraničí,“ sdělil Dřízal.
Pekárny se pak podle něj už rok potýkají s koronavirovými náklady, jako je dezinfekce provozů, nákup roušek a respirátorů nebo zajištění chybějících pracovníků do výroby.
„Výrazně vzrostly také náklady na balení pekařských výrobků. A v neposlední řadě se od nového roku zvýšila minimální mzda,“ uvedl. V ČR jsou pak páté nejlevnější výrobky v EU, dodal na základě dat Eurostatu.
Konkrétní změny cen jsou podle Dřízala oprávněni komentovat pouze samotné pekárny. Mluvčí Agrofertu, pod který spadají největší pekárny v ČR, Karel Hanzelka situaci komentovat nechtěl.
Podle Martina Hutaře ze společnosti Probio by se nyní neměly měnit ceny žitných a pšeničných mouk v biokvalitě. Výjimkou je cena špaldové mouky, která se v této kvalitě v současnosti prodává až za 80 Kč/kg. Běžná je podle Hutaře cena mezi 50 až 60 korunami za kilogram.
Špalda je pluchatá pšenice, která se musí oloupat. Má podle něj výtěžnost do 65 procent. „Teprve potom po složitém loupání a třídění vznikne podobné zrno pšenici seté. Navíc naskakují náklady na dopravu loupání, skladování, apod. Teprve potom se špalda zpracovává podobně jako pšenice,“ vysvětlil důvod vyšší ceny.
Obilí se loni v Česku sklidilo o 4,5 procenta meziročně více, zemědělci ho svezli z polí 7,98 milionu tun. Vyplývá to z údajů, které loni v říjnu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
ekonomika Aktuálně.cz mouka pekárna zdražování cena potraviny pšenice
Pivovary zdražují kvůli suchu a vyšším cenám energií. Češi si piva přesto mohou dopřát více než v minulosti
Nižší úroda chmele i ječmene způsobená extrémně horkým a suchým létem. Rostoucí ceny energií. A také nejvyšší vzestup mezd za poslední desetiletí. Proti českým pivařům se letos „spiklo“ hned několik nepříznivých faktorů.
Kvůli rostoucím nákladům tak letos na podzim či od příštího roku většina velkých pivovarů v Česku plánuje zvýšit ceny. Půllitr v restauraci ale i na pultech obchodů může zdražit od několika desetihaléřů po více než korunu.
Na první pohled špatná zpráva je však relativní. Růst cen piva totiž více než vyvažuje výrazné zvyšování životní úrovně v Česku: zatímco „národní nápoj“ zdražuje v řádu jednotek procent, růst průměrné mzdy je oproti loňsku bezmála dvouciferný. A tak si paradoxně i přes zdražení většina českých pivařů bude moci dovolit holdovat svému koníčku naopak více než loni.
Konec doby hájení
Zdražování piva na podzim, na konci letní sezony, s odkazem na neúrodu nebo růst cen energií není v Česku nic neobvyklého. Stejně jako fakt, že často jedním z prvních, kdo hromadné zdražování odstartuje, bývá česká jednička Plzeňský Prazdroj. Faktem nicméně je, že v loňském roce byla podstatná část českých pivovarů především k hospodským a jejich zákazníkům vstřícná.
„Slíbili jsme, že v rámci nájezdu elektronické evidence tržeb nebudeme zdražovat celý rok 2017. Nechtěli jsme našim zákazníkům, majitelům a provozovatelům restaurací ještě více přitěžovat v náročném období, které bylo se zavedením EET spojeno,“ vysvětluje ředitel přerovského Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.
Pivovary loni ceny nezvyšovaly, aby ulevily hospodským zasaženým nástupem elektronické evidence tržeb. Doba hájení už skončila.
Podobnou dobu hájení poskytlo hospodským více pivovarů − například Pivovar Svijany letos zdražuje po dvou letech, humpolecký Bernard ještě po delší době.
A také lídr, Plzeňský Prazdroj, jehož cenová politika bývá − byť to napřímo odmítají přiznat − vodítkem i pro další hráče na trhu, loni zvyšoval ceny jen u lahví či plechovek.
Náklady na sudovou či tankovou Plzeň pro hospodské nechal v roce 2017 na stejné úrovni.
Letos ale soucit pivovarů s nelehkým údělem hospodských skončil. Týdeník Ekonom oslovil s dotazem na plánovanou cenovou politiku více než dvě desítky českých průmyslových pivovarů.
Z těch, které byly ochotné se vyjádřit, růst cen potvrdila či alespoň připustila drtivá většina.
Zdražovat tak bude vedle Plzeňského Prazdroje také česká dvojka Pivovary Staropramen, úpravy cen chystá Budějovický Budvar, Pivovar Náchod, Pivovar Zubr nebo Rodinný pivovar Bernard.
Jinde cenovou politiku pro letošní podzim a příští rok ještě zvažují. „Konečné rozhodnutí zatím nepadlo.
Nepopiratelným faktem je, že ceny většiny zásadních nákladových položek se zvýšily nebo je ze strany dodavatelů ohlášeno jejich zdražení,“ konstatuje například obchodní ředitel Žateckého pivovaru Radek Vincík.
A další podniky, například Měšťanský pivovar v Poličce nebo Pivovar Svijany, zdražily už s předstihem na jaře letošního roku.
U menších pivovarů a minipivovarů ovšem cenová politika nejspíš nebude podobně jednotná. Například Únětický pivovar tento rok ani přes růst nákladů ceny zvyšovat nechce. „Letos jsme nezdražovali a ani to neplánujeme,“ potvrdila Ekonomu spolumajitelka pivovaru Lucie Tkadlecová.
O korunu v pivovaru, o dvě koruny ve výčepu
Jak vysoko u těch, kteří zdražení chystají, ceny porostou? Například Plzeňský Prazdroj svou vlajkovou loď Pilsner Urquell zdražil od října o 1,5 koruny za půllitr, ostatní ležáky z produkce (například Velkopopovický Kozel nebo Radegast) mají stát více o rovnou korunu. Také nejprodávanější ležáky Staropramenu budou od začátku listopadu dražší o korunu (více viz v infoboxu Jak zdražují pivovary).
Otázkou zůstává, jak se růst velkoobchodních cen projeví na pultech obchodů a především u výčepů.
V praxi totiž nebývá výjimkou, že se hospodští se zdražováním „svezou“ a navýší ceny více než jejich dodavatelé. „Do konečné ceny piva se promítají nejen naše velkoobchodní ceny.
Restauracím a obchodům rostou i jejich vlastní náklady na mzdy nebo energie,“ vysvětluje ředitel Pivovaru Zubr Roman Havlík.
Podle zkušeností pivovarů tak konečné ceny mohou v praxi vzrůst až o dvojnásobek nárůstu velkoobchodní ceny. „Navýšení ceny Svijanského Mázu zhruba o čtyři procenta na 14,9 koruny za půllitr (tedy zhruba o 50 haléřů, pozn. red.) se v restauracích projevilo zvýšením ceny půllitru zhruba o jednu korunu,“ tvrdí například ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.
Anatomie ceny piva
Pivovary vysvětlují letošní zdražování především růstem prakticky všech nákladů. „Po dvou letech stabilní cenové úrovně jsme k tomu museli přistoupit v důsledku citelného nárůstu ceny chmele, elektrické energie, plynu, ceny lidské práce a také inflačního zvyšování cen veškerých služeb,“ vysvětluje Havlík.
Týdeník Ekonom „rozebral“ cenu piva. Z rozboru vychází, že suroviny představují ve velkoobchodní ceně poměrně malou část.