Pomazánkové máslo není máslo, vadí EU

BRUSEL Evropská komise rozhodla, že pomazánkové máslo neuzná jako zaručenou tradiční specialitu. Je to tak vůbec první česká žádost od vstupu země do EU, která u Evropské komise narazila na odmítavý postoj. Komise navíc Česko už v lednu zažalovala kvůli nelegálnímu používání názvu „máslo“ u výrobku, který s máslem nemá nic společného.

Informoval o tom český europoslanec Jan Březina. „Jednou to asi přijít muselo, jen je škoda, že tím odmítnutým výrobkem je zrovna pomazánkové máslo, všeobecně rozšířená alternativa ke klasickému máslu, na kterou jsou čeští spotřebitelé zvyklí“, uvádí k tomu europoslanec, který se ochranou českých výrobků dlouhodobě profiluje.

Podle českých mlékařů se výrobek ze zakysané smetany a sušeného mléka začal poprvé vyrábět v roce 1977 v Liberecké mlékárně. Dodnes se vyrábí pouze v České republice a na Slovensku. Mezi tuzemskými spotřebiteli je pomazánkové máslo oblíbené. Obyvatel ČR v průměru ročně spotřebuje zhruba jeden kilogram této mléčné pomazánky. Největším výrobcem pomazánkového másla jetradičně Choceňská mlékárna.

Po odmítavém rozhodnutí Evropské komise zůstává podle Březiny ještě možnost nechat o žádosti hlasovat členské státy s nadějí, že na svou stranu Česko získá alespoň 20 z nich.

Klamavé označení Podle rozhodnutí Evropské komise je označení pomazánkové máslo klamavé a jako takové nemůže být chráněno jako zaručená tradiční specialita. Bruselským úředníkům vadí, že pomazánkové máslo obsahuje jen 31% mléčného tuku, zatímco podle evropského předpisu má máslo obsahovat minimálně 80% mléčného tuku.

Podle Březiny však z toho pravidla existuje výjimka. „Ta se vztahuje na označení popisující charakteristickou vlastnost výrobku, kterou je v případě pomazánkového másla jeho snadná roztíratelnost,“ argumentuje europoslanec. 

České předpisy dovolují používat označení pomazánkové máslo pro výrobky, které obsahují alespoň 31 procent mléčných tuků. Podle unijních norem by ovšem čeští výrobci měli takové produkty označovat jako „roztíratelný tuk“.

„Chceme zachovat označení, na které jsou spotřebitelé zvyklí už desítky let. Pro zákazníka je to pojem, pro výrobce zavedená marketingová značka,“ uvedl již v září loňského roku ministr zemědělství Ivan Fuksa. „Právě tím, že výrobek je tradiční a zákazníci dobře znají jeho parametry, nemůže dojít ke klamání spotřebitele. Navíc uznání označení chceme jen pro český trh,“ doplnil.

Češi o výjimku žádali, ale komise jí zamítla. „Výrobky s obsahem mléčného tuku nižším než 80 procent, a tedy s vyšším obsahem vody než v másle vyrobeném v souladu s právními předpisy EU, soutěží na trhu s tímto výrobkem. Vyšší obsah vody poskytuje výrobci těchto výrobků ekonomické výhody. To vede k nerovné soutěži,“ uvedla již na podzim komise.

Pomazánkové máslo není máslo, vadí EU

Používání označení pomazánkové máslo podle Bruselu rovněž může mást spotřebitele v různých členských státech EU. Pojem máslo se totiž ve stejném významu jako v češtině používá i v polštině, slovenštině, slovinštině a bulharštině.

„V zájmu dodržování právních předpisů EU by Česká republika měla používat vhodné označení stanovené v jednotném nařízení o společné organizaci trhů, jako například roztíratelný tuk, nebo by měl obsah tuku být upraven na úroveň másla,“ doplnila komise.

Mlékaři, kteří žádali získání označení tradiční specialita, argumentují tím, že například jiný člen EU, Španělsko, získalo v minulosti výjimku pro dva své tradiční výrobky nesoucí v názvu slovo „máslo“, které také unijní definici nesplňují.

Obsahují výrazně méně tuku, navíc je v nich cukr.

máslo

Muž ukradl i osm kilogramů sýra a šest kilogramů salámu.

Muže zadržela ostraha prodejny a předala policii.

Podle některých expertů je vůně přirovnatelná k hodně vyzrálému sýru.

Výrobci, kreativci i čtenáři Aktuálně.cz řeší, jak nahradit zakázaný název

Česko definitivně prohrálo s Bruselem boj o název Pomazánkové máslo

Nejnovější zprávy do e-mailu

Právo na tradiční označení výrobků, aneb jak to bylo s českým pomazánkovým máslem | Advokátní kancelář Kučera & Associates

V polovině října roku 2012 Soudní dvůr Evropské unie na základě žaloby Evropské komise v rozsudku ve věci C 37/11, Komise v.

Česká republika nadobro zakázal používání označení „pomazánkové máslo“ u tradičního českého výrobku, kterého se u nás vyprodukuje přes 8 000 tun ročně a velká část produkce rovněž zůstává na našem trhu.

Stalo se tak poté, co se již dříve Česká republika pokusila vyjednat výjimku pro tuzemský trh, kde je výrobek po více než 30 letech existence dostatečně znám. Komise ji však zamítla.

Neúspěchem rovněž skončila žádost, aby pomazánkové máslo dostalo označení zaručená tradiční specialita. To je udělováno za účelem propagace tradičních produktů se specifickým charakterem a chuťovými vlastnostmi.

Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je konečné a nelze se proti němu odvolat. V případě nerespektování tohoto rozhodnutí hrozí České republice pokuta v řádu milionů eur.

Proč pomazánkové máslo vadí

Soudní dvůr Evropské unie dospěl k názoru, že Česká republika tím, že povolila uvádění na trh mléčného výrobku, který nelze kvalifikovat jako máslo, pod obchodním označením ‘pomazánkové máslo’, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z nařízení EU ( jedná se o nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty).

Podle platné úpravy EU je totiž máslem výlučně směs skutečného másla a vody. Výrazem “máslo” je pak možné označovat pouze ty produkty, u nichž mléčný tuk tvoří nejméně 80 procent. U nízkotučného másla se připouští nejmenší obsah tuku 39 %.

České pomazánkové máslo má však jiné složení a vyrábí se jinou technologií. Takže ani kdyby se v něm zvýšil obsah tuku, nemohlo by vyhovovat právní úpravě EU.

Dosud platné české právní předpisy jsou v tomto směru benevolentnější, jelikož umožňují toto označení používat u výrobků obsahujících nejméně 31 procent mléčného tuku. Tyto předpisy se však budou muset změnit a jelikož v rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie není stanovena lhůta, je třeba tuto změnu zavést bezodkladně.

Budete mít zájem:  Den, kdy byl zrušen Facebook

Překvapivé rozhodnutí?

Závěr Soudního dvora EU vyvolal v Česku vlnu nevole. Takové opatření se mnoha lidem, včetně pravicových i levicových populistů jevilo jako nepřiměřeně přísné, neboť hrozí újma výrobcům pomazánkového másla, kteří mají připraveny obaly s tímto označením a nové obaly připraveny nemají.

Tento argument však není nijak nový, neboť Česká republika již před několika lety na výzvu EU k „přejmenování“ pomazánkového másla uváděla výše zmíněný argument o hrozících škodách při okamžitém zavedení odpovídající právní úpravy a neoficiálně přislíbila změnu postupnou, ke které již však nedošlo.

Uplatnit tedy po letech opakovaných výzev a urgencí ze strany EU stejný argument je tedy přinejmenším krátkozraké.

Svaz obchodu a cestovního ruchu však přesto po ministerstvu zemědělství požaduje, aby v připravované vyhlášce umožnilo prodejcům do určitého data doprodat již vyrobené zboží a kompenzovat výrobcům i na sklad vyrobené obaly, které již nebude možné využít. Pokud jim ministerstvo vyhoví a neuposlechne příkazu rozsudku, budeme z veřejných peněz platit pokutu.

Na celý případ je však nutno nazírat širší optikou a především v souvislostech. V době přístupu ČR do EU předpisy neumožňovaly následným postupem získat výjimku, kterou některé státy pro své výrobky mají.

Česká republika však mohla o tuto trvalou výjimku požádat při sjednávání vstupu do EU ale neučinila tak.

Slovensko se přizpůsobilo požadavkům evropských předpisů a od užívání názvu pomazánkové máslo ve slovenštině ustoupilo ihned po vstupu do EU.

Dalším podstatným argumentem je i faktické poškození slovenských výrobců a zásad jednotného trhu EU, vyplývající z české ignorance povinností uložených právem EU v této otázce.

Konečně dle Soudního dvora Evropské unie hrozí nebezpečí klamání spotřebitelů-cizinců, kteří nejsou znalí místních poměrů a mohli by nabýt dojmu, že se skutečně o máslo jedná, pokud by jim však nepřišlo divné, že je v tak trochu jiném obalu. V takovém případě je nutno uznat, že označení pomazánkové „máslo“ může být klamavé a způsobit cizímu spotřebiteli újmu, byť vzhledem k hodnotě produktu nebude nikterak závažná.

Lze tedy uzavřít, že pokud Česká republika akceptovala vstup do EU v referendu, zavázala se tak podřídit i normám EU, z čehož pro ni mimo jiné vyplývala povinnost zajistit vnitrostátní právní úpravou „přejmenování“ pomazánkového másla.

Koho vinit?

Lze tedy shrnout, že ke znatelnému pochybení došlo na straně České republiky, když nepožádala o trvalou výjimku (jakou má pro podobné produkty např. Španělsko, Velká Británie či Švédsko) pro tento produkt, což mohla učinit při přístupových jednáních, tedy před osmi lety.

Tímto pochybením pak zapříčinila, že následně, tzn. po vstupu České republiky do EU již nebylo možno této výjimky dosáhnout a svou liknavostí se zbavila možnosti získat pro pomazánkové máslo výjimku pro tradiční, lokální a specifický produkt.

Samostatnou otázkou je pak odpovědnost výrobců pomazánkového másla za porušování nařízení EU.

V případě dotazů prosím kontaktujte partnera kanceláře, Mgr. Jiřího Kučeru na tel: +420 273 134 333 nebo [email protected]

Pomazánkové máslo: příliš hluku kvůli tuku. Co si o tom myslíte?

Mezi naše zaručené tradiční speciality oficiálně patří pouze to, co nám Evropská unie zaregistruje. Ještě vyšší šarží je chráněné zeměpisné označení a chráněné označení původu.

Můžeme se tak světu chlubit olomouckými tvarůžky, štramberskýma ušima, hořickými trubičkami nebo třeboňskými kapry.

Ostatní nemají právo lízat smetanu našich jedinečných produktů a dělat si na nich reklamu – protože když dva dělají totéž, není to totéž.

Čeští zemědělci a potravináři patří v oblasti chráněných značek v Evropské unii k přeborníkům, usilují o ně aktivně. Získali jich už přes třicet.

Chci dál pomazánkové máslo

-58

2 && submited == false){ submited = true; location.href='/actions/ArticleParRank.aspx?ArticleID=244333&ElementID=121&Rank=1'} class=up>+

2 && submited == false){ submited = true; location.href='/actions/ArticleParRank.aspx?ArticleID=244333&ElementID=121&Rank=-1'} class=down>-

Čas od času nám ale Unie podle stejné logiky taky něco zatrhne. Během jediného měsíce tak dokázala zaříznout naši marmeládu i pomazánkové máslo. Odsoudila nás k prachsprostému rosolu nebo džemu a pomazánkovému čemusi. Ví totiž prý nejlíp, jak taková opravdová marmeláda a opravdové máslo vypadá. A jak vypadá obyčejný šunt, který se jen přiživuje na cizí značce.

Češi mají plné pusy spravedlivého rozhořčení. Sotva si zvykli prolévat krkem místo rumu tuzemák, jsou tu další restrikce. Není ale evropský diktát osvobozující?

Jednoduchý život s Unií

Uvažte. Vypravit se do obchodu pro uzeninu je dnes o nervy. Než se člověk v napěchovaném regále probere všemi druhy párků a vypátrá nějaké, kde je aspoň trochu pořádného masa a aspoň o trochu míň toho strojově odděleného (zvaného též strojní separát), stráví v krámě věčnost.

Když si člověk informace na obalech bere příliš k srdci, v půlce je od svého úsilí většinou natolik odrazen, že se začne raději smiřovat s vegetariánskou večeří.

Ostatně proč si to nepřipomenout: strojově oddělené maso jsou části masa a kostí jatečně opracovaných těl zvířat – čili zbytky, které zůstanou po oddělení normálního masa.

Jak příjemné oproti tomu je přijít k řeznickému pultu, poručit si deset špekáčků opatřených evropských logem a vědět celkem přesně, co si kupuji: opravdový špekáček.

Takový, který obsahuje nejmíň padesát šest procent hovězího a vepřového masa a obejde se bez rozemletých kostí a jiných zbytků, mouky, masokostní moučky i sóji. A to my už dnes docela klidně můžeme.

Budete mít zájem:  Nemáte vodu? Namísto vrtů pomohou mobilní úpravny vody

Protože nám Evropská unie špekáček zaregistrovala jako zaručenou tradiční specialitu a jednoznačně vymezila, co se pod slupkou takového špekáčku může a nemůže schovávat.

Na škodu ostatně není ani udělat si jasno v rozdílech mezi marmeládou, džemem, rosolem a ovocnou pomazánkou.

Pokud myslíme opravdu vážně to, co často vykřikujeme: tedy, že chceme jíst kvalitněji, a zároveň nechceme nad louskáním skladby každé skleničky strávit mládí, je docela užitečné už cestou do obchodu vědět, že ovocná pomazánka může na rozdíl od džemu, který má stanovený minimální podíl ovoce, obsahovat v podstatě cokoli.

To bylo vzteku a trucu kvůli starému českému rumu. A komu vadí tuzemák? Výrobcům, kteří údajně museli investovat velké finance do přejmenování, určitě ne. Tak rozsáhlou a bezplatnou (!) reklamní kampaň brnkající na povadlou českou národní hrdost jim mohl kdekdo závidět. Každý správný Čech přece rád správný český rum.

Máslo budí emoce

A jinak to není ani s  pomazánkovým máslem. Unie měla jasnou představu o tom, co je a není máslo, už když jsme do ní vstupovali – odvíjí se to od obsahu mléčného tuku. A my jsme její pravidla při svém vstupu přijali za svá. Měli jsme své šance – mohli jsme už při vstupu požádat o trvalou máselnou výjimku. To jsme ovšem neudělali.

Takže bylo zasvěcenějším pozorovatelům od počátku jasné, že s „máslem s přívlastkem“, které podle unijních pravidel žádným máslem není, nám to asi neprojde.

A ještě jasnější to začalo být v roce 2006, kdy si naši slovenští bratři u Evropské komise stěžovali, že na rozdíl od nás unijní pravidla, co se másla týče, splnili, a my si klidně využíváme neoprávněné výhody z nepovoleného, ale zavedeného označení.

Definitivní slovo řekl Evropský soudní dvůr minulý týden. Čeští výrobci však hlásí, že se nedají. O své „máslo“ nejspíš budou bojovat do poslední kapky tuku. Vadí jim náklady za přejmenování a bojí se prý odlivu zákazníků.

Ale ruku na srdce: koho z vás před měsícem pomazánkové máslo zajímalo? Kdekdo ho čas od času posnídáme, ale jinak nám bylo srdečně fuk. Ale teď o něm přemýšlíme a mluvíme všichni. Na chleba si ho klidně budeme mazat i jako pomazánkový tuk. Pokud ovšem nelpíme na množství mléčného tuku.

Pokud ano, bylo pro nás tak jako tak dnešní pomazánkové máslo dávno zapovězeno.

Najdou se ovšem tací, kteří změnám přivykají opravdu neradi a o svou věc se dovedou zasadit. Takový cyklokrosař Petr Dlask si na protest proti unijnímu zákazu českého pomazánkového másla navlékl na přání svých sponzorů z Madety na start prvního závodu světového poháru v Táboře dres s dotyčným výrobkem a nápisem „Vzpomínáme“. A vysloužil si diskvalifikaci za neschválený úbor.

Není zcela vyloučeno, že česká společnost sáhne kvůli pomazánkovému máslu i k radikálnějším krokům. Pak by nebylo od věci natruc poslat do ÚSA diplomatickou nótu, aby laskavě ihned přestali používat označení americký fotbal pro hru, která přece s fotbalem nemá nic společného. Klamou diváky stejně jako Češi konzumenty másla.

Není ale zbytečně moc hluku kvůli obyčejnému tuku? Kdyby šlo aspoň o máslo…

Co si o tom myslíte vy? Jste rádi, že vám dělá Evropská unie jasno v tom, co kupujete a jíte? Nebo máte jasno v tom, že by si měla své ochranné značky strčit za klobouk? Pište do diskuze. Nejzajímavější příspěvek odměníme knížkou z Grady.

Brusel zakáže pomazánkové máslo

Pomazánkové máslo potká osud tuzemského rumu. Příští rok má zmizet z rejstříku názvů potravin. Online deníku Aktuálně.cz to potvrdil výkonný ředitel Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec.

Evropská unie totiž zařazuje do škatulky másel (včetně polotučných a nízkotučných) jen takové výrobky, u nichž podíl tuku dosahuje alespoň 39 procent. Pomazánkové máslo, vyráběné unikátní tuzemskou technologií zmáselňování smetany, má ale podíl tuku jen 31 až 34 procent.

Bruselu přitom vadí použití slova „máslo“, což podle Němce znamená, že se výrobky s obsahem tuku pod 39 procent na trhu pod pojmem pomazánkové máslo nesmějí prodávat.

Na záchranu je pozdě

O možnosti zachovat klasický obchodní název vede Svaz již zhruba dva roky jednání s EU. „Nevyvíjí se to ale dobře, budeme muset od pojmu pomazánkové máslo ustoupit,“ uvedl Němec. Ředitel mlékárenského svazu se navíc domnívá, že v současné době je již na obhajobu pozdě.

„O výjimku pro zachování názvu těchto výrobků se mělo usilovat v rámci podmínek vstupu České republiky do EU,“ zdůrazňuje Němec.

Poukazuje přitom na celou řadu výjimek pro názvy potravin v zemích původní patnáctky, které „si všechny podobné problémy vyřešily před vstupem nových členů“.

Na zrušení názvu celé nezanedbatelné skupiny tuzemských mlékárenských výrobků tak zřejmě nebudou mít vliv ani technické konzultace, na které dnes odjeli do Bruselu úředníci ministerstva zemědělství. „Naším cílem je, aby se názvy mohly používat i nadále,“ řekla Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Táňa Králová.

Podle všeho ale půjde především o to, od kdy a za jakých podmínek bude název pomazánkové máslo zrušen. Evropská komise by totiž podle Němce zřejmě podlehla tlaku „margarínové lobby“, jak se v profesních kruzích označují výrobci pomazánek z rostlinných tuků, a problém by mohl skončit u Evropského soudního dvora.

Vzhledem k tomu, že český výrobek skutečně nesplňuje kategorizaci EU, Česko by pravděpodobně spor prohrálo a veškerá pomazánková másla by musela pak být okamžitě stažena z trhu.

Budete mít zájem:  Kde a jak si lze rezervovat místo k očkování proti COVID-19

A bude to drahé

Změna názvu přitom bude znamenat pro tuzemské výrobce mlékárenských produktů zcela určitě finanční újmu. „Jen ztráty z nepoužitelných obalů vyčíslili výrobci na 20 milionů korun. To ale není to nejhorší. Pokud se bude výrobek jinak jmenovat, znamená to další náklady s jeho opětovným zalistováním v obchodních sítích, nově placené bonusy a další náklady,“ říká Němec.

V Česku se podle statistik mlékárenského svazu vyrobí ročně zhruba devět tisíc tun pomazánkových másel a jejich produkce každoročně stoupá. Uvedené produkty mají u nás navíc již třicetiletou tradici.

Zcela neodhadnutelné jsou v současné době náklady spojené s marketingem a osvětou spotřebitele, který se nějakým způsobem musí dozvědět, které výrobky v obchodech budou totožné s bývalými pomazánkovými másly. „Výrobci se budou zcela jistě snažit, aby spotřebitel původní výrobek rozpoznal.

Takže se třeba setkají s pojmem 'Jihočeské a tři tečky'. Nově se mohou tyto výrobky také nazývat třeba „mléčná pomazánka ze smetany,“ dumá ředitel mlékárenského svazu nad budoucími alternativami.

Každopádně, pomazánková másla nezmizí z obchodů úderem Nového roku. K tomu, aby se tak mohlo stát, se musí změnit i české zákony, konkrétně zákon o potravinách. K zavedení nových názvů by také mělo být stanoveno přechodné období, i když právě to je otázka, o které mlékaři s EU stále jednají.

EUROMÝTUS: EU zakázala pomazánkové máslo a rum

Proč není pomazánkové máslo máslem a tuzemský rum rumem? Vysvětluje to další článek věnovaný euromýtům.

Co se traduje?

„Po rumu nám Brusel zakázal i pomazánkové máslo,“ psala česká média na podzim roku 2012. Tyto titulky vyvolaly vlnu rozhořčení a kritiky a Evropská unie byla vnímána jako instituce zasahující do práva volně vyrábět tradiční národní produkty. Padala i přirovnání k rozhodnutím z doby centrálního plánování za totalitního režimu.

Jak to je doopravdy?

Evropská unie nezakázala výrobu pomazánkového másla, ani výrobu tuzemského rumu. Společné evropské předpisy však vyžadují, aby se tyto konkrétní výrobky jmenovaly jinak, protože jejich dřívější u nás používaný název byl vzhledem k jejich skutečnému složení zavádějící.

O naše pochoutky jsme proto nepřišli, jen je v obchodech nacházíme pod jiným názvem, například jako máslová pomazánka, české pomazánkové nebo smetanový krém. A místo tuzemského rumu najdou spotřebitelé v obchodech tuzemák nebo plachetničák.

Důvody k zavedení změn:

Proč k přejmenování došlo? Pomazánkové „máslo“ ani tuzemský „rum“ svým složením neodpovídají tomu, co lidé v Evropské unii od produktů pod těmito názvy očekávají.

Máslo a pomazánkové máslo mají odlišné složení i vlastnosti (na pomazánkovém másle rybu neusmažíte, ani z něho neušleháte náplň do dortu), a neměly by proto používat totožný název.

Za máslo je na společném evropském trhu považován pouze ten výrobek, který obsahuje více než 80 % mléčného tuku. České pomazánkové máslo ho má jen mírně nad 30 %. Označení odkazující na podstatu výrobku, tedy na máslo, je tak v případě pomazánkového másla zavádějící.

Ve skutečnosti se nejedná o pravé máslo, ale o pomazánku ze smetany a mléčné sušiny.

Českému zákazníkovi je sice rozdíl jasný, ale díky otevřenému trhu je nutno zohlednit skutečnost, že české výrobky putují do zahraničí a naopak řada zahraničních produktů se do ČR dováží.

  Zvláště ve chvíli, kdy spotřebitel nejen v ČR vybírá z produktů s řadou názvů, jako je např. tradiční máslo, čerstvé máslo, lahodné máslo, nedělní máslo apod., je nutné zajistit, aby měl jistotu, co kupuje.

A pro všechny výrobce je důležité, aby pro jejich konkurenční boj na českém i evropském trhu platila totožná pravidla.

Výrobci, kteří by chtěli používat staré označení pomazánkové máslo, by v podstatě klamali spotřebitele a poškozovali ostatní výrobce dodržující pravidla.

Dělo se tak například na Slovensku, kde někteří čeští producenti realizovali neoprávněnou výhodu vůči svým slovenským konkurentům.

Na základě obdržené stížnosti Evropská komise musela věc postoupit Soudnímu dvoru EU, který v roce 2012 rozhodl, že ČR – tím, že dovolila, aby mléčný výrobek, který nemůže být označován jako „máslo“, byl nabízen pod názvem „pomazánkové máslo“ – porušila evropské právo.

Příběh tuzemského rumu je v mnoha ohledech podobný.  Společné evropské standardy specifikují pravý rum jako výrobek získaný zkvašením a následnou destilací melasy nebo sirupu z cukrové třtiny. „Rum“, který všichni známe jako tuzemský, je však vyráběn jinak.

Kvůli vysoké dovozní ceně pravého kubánského rumu se začala v 19. století na území Rakouska-Uherska vyrábět jeho domácí náhražka. Základem byl líh získaný kvašením a destilací bramborového škrobu.

Ten se pak dochutil rumovou esencí. V kvalitě destilátu z cukrové třtiny a destilátu z brambor je ovšem významný rozdíl.

  Přejmenování tuzemského rumu tedy zákazníkům v celé EU usnadnilo rozpoznání pravého rumu od jeho tuzemské varianty.

  • Český zákazník nepochybně ocení, když díky důslednému uplatňování správného označení spolehlivě rozpozná své oblíbené pochoutky, přestože jsou do obchodu dovezeny z různých koutů Evropy.
  • Více informací:
  • Máslo viz: Nařízení Rady č. 1234/2007 kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (česky)

Rum viz: Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (česky)

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *