Oxidační (oxidativní) stres a možnosti jeho ovlivnění – jak na něj?

Všichni dnes dobře ví, že oxidační stres je něco hodně škodlivého a nebezpečného.

Málokdo však opravdu ví, co to vlastně ten “strašák” jménem oxidační stres je, jak vzniká a v čem spočívá jeho nebezpečí. 

Oxidační stres proniká do těla nenápadně a postupně a může způsobit velmi vážné zdravotní problémy.

Nejprve je nutné zmínit přirozený ochranný proces, který v lidském těle probíhá neustále.

Je to automatický proces, který nevnímáme. Jeho hlavním cílem je ochrana organismu před působením agresivních volných radikálů, což jsou reaktivní sloučeniny kyslíku vznikajících jako vedlejší produkt okysličování a látkové výměny. 

• Ochranný proces zase zajišťují látky známe jako antioxidanty, které získáváme z vybraných druhů zeleniny a ovoce.
• “Dobré” antioxidanty tedy chrání a posilují přirozený ochranný (imunitní) systém a neutralizují tak účinky “špatných”volných radikálů, které pronikají do organismu zvenčí.
• Zjednodušené řečeno tu tedy na jedné straně máme “bojovníky za dobrou věc jménem pevné zdraví” antioxidanty a na straně druhé jejich “odvěké nepřátele a škůdce” volné radikály.

V moci každého člověka je antioxidanty posilovat a oslabovat volné radikály. Bohužel to však funguje také opačným směrem, a to je právě to, co spousta lidí vědomě či nevědomky dělá.

Velmi bohatým zdrojem antioxidantů jsou například plody – maliny, borůvky, jahody, ostružiny apod.

1. Je-li přirozená antioxidační ochrana silná a funkční, volné radikály nemají sebemenší šanci a zdravý organismus si s nimi hravě poradí.
2. V určité míře jsou navíc volné radikály potřebné, protože napomáhají ochraně zdravého organismu a jsou nezbytnou součástí života každé buňky.
3. Problém představují přemnožené volné radikály v důsledku nedostatečné antioxidační ochrany z níže uvedených příčin.

Větší množství volných radikálů totiž naopak napadá a ničí zdravé buňky. Právě to nazýváme jako oxidační stres. 

• Znečištěné životní prostředí
• Strava (tučné jídlo, sladkosti, fast food, konzervanty a tolik zatracovaná Éčka apod.)
• Civilizační nemoci (cukrovka, obezita apod.)
• Stres, přetížení, vyčerpání
• UV záření
• Kouření, alkohol, drogy
• Sedavé zaměstnání a nedostatek pohybu na čerstvém vzduchu
• Nadměrná fyzická aktivita (přetrénování)

• Pokud nedojde ke včasnému posílení přirozené ochrany, oxidační stres dosáhne úrovně, kterou již organismus není schopen zvládnout.
• Vznik vážných nemocí je tak často pouhým důsledkem rozvinutého oxidativního stresu.
• Nejhorší na tom však je to, že oxidační stres si lidé způsobují sami.

Za “radikálnější” volné radikály může především nezdravý životní styl – málo pohybu a hodně nezdravého jídla.

Jak vůbec poznat, že za zdravotními problémy stojí právě oxidační stres?

V ohrožení jsou zejména lidé žijícím silně nezdravým způsobem, který kombinuje jak sedavé zaměstnání a málo pohybu, tak i hodně nezdravé stravy (např. fast food), kouření a často i alkohol každý den. 

1. Oxidativní stres sice probíhá uvnitř organismu, ale projevuje se také navenek.
2. Vnímat varovné signály, které oslabené tělo vysílá, má rozhodně smysl. 
3. Mezi viditelné příznaky oxidačního stresu patří například:

• únava
• skleslost
• nedostatek energie
• unavená, pobledlá, křehká a šedá pleť
• vznik pigmentových skvrn a vrásek
• předčasné stárnutí

Určité procento volných radikálů bude do těla pronikat vždy a to zejména v důsledku znečištěného životního prostředí a dalších negativních zevních vlivů.

Zásadní vliv na míru oxidačního stresu v lidském tělo však má životní styl, který lze poměrně snadno ovlivnit. Stačí chtít.

Vznik oxidativního stresu podporuje zejména:

• Nezdravá strava obsahující minimum pro zdraví důležitých živin, minerálů a vitamínů, ale zato hodně cukrů a nezdravých tuků.
• Nedostatek aktivního pohybu způsobený nejen sedavým zaměstnáním, ale vlastní leností a nechutí ke sportu často zakořeněnou již v dětství a pubertě.
• Kouření a alkohol má zhoubný vliv na celkové zdraví.
• Vysoká spotřeba léků

RYCHLÉ DOPLNĚNÍ PROSPĚŠNÝCH ŽIVIN:

Někteří lidé se nestravují zdravě a neplánují na věci nic měnit, ani když jim scházejí zásadní vitamíny a minerály.

Blendea SUPERGREENS doplňuje velké množství těchto stěžejních živin. Stačí denně užít 1 odměrku sypké směsi zalitou vodou.

Blendea SUPERGREENS je sypká směs 5 superpotravin pro jednoduché doplnění antioxidantů, vitamínů a minerálů. CHCI DOPLNIT ANTIOXIDANTY >>

• Jak již bylo v článku několikrát uvedeno, pouhou změnou životního stylu lze se sílícím oxidačním stresem bojovat a úspěšně jej porazit.
• Nejde přitom o nic složitějšího než “zvednout zadek ze židle, začít se hýbat a zdravěji jist”.
• 3 hlavní tipy, jak porazit volné radikály:

1. Jíst zdravěji a do jídelníčku zařadit potraviny bohaté na antioxidanty.
2. Hýbat se, sportovat a chodit více do přírody. 
3. Ochrana před silným slunečním zářením.
4. Přestat kouřit a omezit alkohol.

Kouření má na vznik oxidativní stresu silný podpůrný vliv.

1. My se podíváme zejména na potraviny, které jsou nejlepším zdrojem bojovníků s volnými radikály – antioxidantů.
2. Organismus zatížený oxidačním stresem potřebuje primárně posílit přirozenou antioxidační ochranu.
3. Aktivní a včasná ochrana je vždy lepší než řešení negativních následků.

Pohyb v přírodě posiluje nejen zdraví, ale také nabíjí energií.

Volné radikály můžeme vnímat jako takové nenápadné záškodníky. Dokud nad nimi držíte pevnou ruku, nijak neškodí.

• Jak jim ale povolíte uzdu, hned se začnou rozhlížet, kde by mohly uškodit. 
• Pevnou ruku v tomto případě představují antioxidanty, které činnost volných radikálů přísně kontrolují.
• Je tedy v našem zájmu budovat si v těle silnou “armádu” antioxidantů.

Lidské tělo si v omezeném množství antioxidanty produkuje samo. Většinu je však třeba dodat zvenčí prostřednictvím potravin bohatých na látky s antioxidačními vlastnostmi. Které to jsou?

• Vitamíny A, B6, C a E – asi nejsilnějším antioxidantem je vitamín E, který najdeme v obilných klíčcích, ovesných vločkách, oříškách, špenátu a vaječných žloutcích
• Karotenoidy
• Flavonoidy– rostlinná barviva
• Třísloviny
• Fenolické antioxidanty, polyfenoly
• Některé sloučeniny selenu, zinku, manganu, mědi a germania – selen se vyskytuje například v ořechách a mořských plodech
• Glutation a taurin – antioxidanty na bázi aminokyselin
• Čisté uhlovodíky – zdroj buněčného kyslíku skvalen
• Glutathion peroxidáza, kataláza a superoxid dismutáza – enzymy, které ke své aktivaci potřebují stopové prvky selenu, manganu, mědi a zinek
• Koenzym Q10
• Melatonin – neurohormon vznikající v nervovém systému nebo jeho buňkách

1. Existuje spousta rostlin a potravin, které patří mezi zdroje všech důležitých antioxidantů.
2. Některé jsou dokonce tak dobré, že jsou přímo označované za rostlinné či potravinové antioxidanty samy o sobě.
3. Seznam nejlepších antioxidantů seřazených dle antioxidačního účinku (koncentrace antioxidačních látek):

1. ostružiny
2. lékořice
3. dobromysl
4. kopr
5. malinoostružiny
6. maliny
7. granátové jablko, černý rybíz, červené víno (alkoholický nápoj)*
8. máta – najdete i v Blendea SUPERGREENS
9. nať vojtěšky, pšeničná tráva, ovesná tráva, tymián, rozmarýn, grepová semínka, vinná semínka
10. borůvky
11. brusinky
12. bílá část kůry pomerančů a citronů, acerola, kurkuma, zelený čaj, žlutý čaj, černý čaj, aronie, červená cibule, josty, šípky, churmy-kaki (kaki, tomel), červený rybíz, česnek, hřebíček, kmín, zázvor, vyzrálá rajčata a rajská šťáva, blumy, tinktura z ovesné nati, odvar ze směsi obilnin a obilovin (kukuřice, žito, pšenice, oves, ječmen), višně, tmavé třešně, světlé třešně, sušené meruňky, čerstvé meruňky a broskve, kompotované meruňky a broskve 
13. červené grepy
14. červené pomeranče, dýně, cukrový meloun, hložinky, ženšenová tinktura, ženšenový čaj, pivní slad, žluté grepy 
15. žluté pomeranče
16. pomerančová a citronová šťáva, šalvěj, třezalka, kozlík, kiwi, jahody, kari, chmel, papája, mango, špenát, mrkev, topinambury, červené zelí, růžičková kapusta, kapusta, bílé víno (alkoholický nápoj*), ginkgo biloba (čaj nebo šťáva z listu), olej pupalkový, olej olivový (panenský), olej slunečnicový (panenský), požltový, brutnákový, saflorový, arašídový, švestky, bezinky, červené víno (hrozny), květ slezu, květ růže topolovky, květ měsíčku, květ černého bezu, květ divizny, angrešt červený, lékořicové pendreky a pastilky 
17. pivo*
18. hlávkový salát, bílé víno (hrozny), angrešt žlutý, žlutá cibule, cuketa, zelí bílé 
19. jablka
20. bílý rybíz

* Alkoholické nápoje (červené a bílé víno, pivo) mají pozitivní účinky pouze při konzumaci určitého množství. U žen je to maximálně 2dl a mužů 4dl vína denně.

Nejbohatším zdrojem antioxidantů jsou ostružiny.

Obsah antioxidantů pomáhá zjistit například FRAP analýza (ferric reducing ability of plasma) analýza), která měří obsah antioxidantů v potravinách pomocí jejich schopnosti neutralizovat konkrétní volné radikály. 

Následující potraviny zvyšují koncentraci antioxidantů v krvi, a tím snižují riziko vzniku srdečních chorob, hladinu cholesterolu i krevní tlak.

Potravina	Obsah antioxidantů / 100 g
Tmavá čokoláda	15
Pekanové ořech	10,6
Borůvky	9,2
Jahody	5,4
Artyčoky	4,7
Maliny	4
Kapusta	2,7 – 4,1
Červené zelí	2,2
Fazole	2
Řepa	1,7
Špenát	0,9

Nejlepší potravinou, co se týče obsahu antioxidantů je dle FRAP analýzy tmavá čokoláda. To však neznamená, že byste ji měly sníst tuny ????

• Samozřejmě lze užívat různé doplňky stravy, které obsahují antioxidanty.
• Při výběru si však pečlivě prostudujte složení vybraného produktu, abyste věděli, jaký antioxidační účinek bude mít. 
• Například Blendea SUPERGREENS obsahuje silné antioxidanty zelený ječmen (30 % obsahu), sladkovodní řadu spirulinu (20 % obsahu) a chlorellu (15 % obsahu), a špetku máty nejen pro lepší chuť.

Blendea SUPERGREENS – směs zelených superpotravin a silných antioxidantů CHCI DOPLNIT ANTIOXIDANTY >>

SLOVO AUTORKY:

1. Oxidační stres by nemusel být takový strašák, kdybychom více mysleli na to, co jíme a jak se chovám ke svému tělu.
2. Potraviny, které obsahují antioxidanty existuje celá řada, a nemusí hned jít o exotické a drahé potraviny.

S oxidačním stresem si poradí i mnohé naše domácí zcela obyčejné potraviny jako červená řepa či fazole. Jezte zdravě.

DÁLE ČTĚTE: Antioxidanty a ty nejbohatší potraviny.

Oxidační stres,

Devatenácté století objevilo, že příčinou mnoha chorob jsou mikroorganismy – „bacily“. Druhá polovina 20. století objevila volné radikály (viz obr. 1), šířeji reaktivní formy kyslíku a dusíku (viz tab. I). Volné radikály jsou chemické sloučeniny obsahující jeden nebo více nepárových elektronů ve valenční slupce. Proto ochotně reagují s mastnými kyselinami, lipidy, aminokyselinami, DNA, proteiny, enzymy a jinými součástmi živé hmoty. Řetěz reakcí iniciovaný reaktivními formami kyslíku a dusíku s biomolekulami často poškozuje buněčné struktury a tkáně. Reaktivní formy kyslíku a dusíku hrají tedy velkou roli v mnoha fyziologických a patologických procesech. Proti jejich působení existují v organismech obranné mechanismy, jichž se zúčastňuje řada antioxidantů. To jsou látky, které chrání biomolekuly před oxidací způsobovanou reaktivními formami kyslíku a dusíku. Můžeme rozlišovat antioxidanty preventivní (které zabraňují vzniku řetězových radikálových reakcí) a antioxidanty přerušující již probíhající radikálové reakce.

Antioxidanty

Antioxidanty, jichž je veliké množství, eliminují volné radikály, ale ne každý antioxidant působí na kterýkoli volný radikál. Působí jako vychytávače (přemění zachycené reaktivní formy na neradikálové formy), lapače (přemění zachycené reaktivní formy na relativně stabilní radikály) a zhášeče (nabídnou volný elektron k stabilizaci reaktivní formy kyslíku).

Antioxidanty příznivě působí na úrovni buňky i tkáně. Svými účinky ovlivňují funkce žláz s vnitřní sekrecí, činnost jednotlivých orgánů i endotel lymfatických a žilních cest, zlepšují fyzikální vlastnosti cév žilního a lymfatického řečiště a snižují permeabilitu kapilár mízního řečiště; tlumí místní vznik prozánětlivých prostanoidů (prostaglandinů, leukotrienů) i produkci imunoglobulinů třídy E. Antioxidanty také „hasí“ buněčné a tkáňové minizáněty, tedy „požáry založené nanožháři“ – volnými radikály. Antioxidanty fungují jako jakési molekulární minimaxy. „Pracují“ buď samy, nebo ještě účinněji jako složky antioxidačních enzymových systémů, zejména glutathionperoxidázy, superoxiddismutázy a myeloperoxidázy.

Volné radikály v lidském těle působí podobně jako teroristická organizace v rámci státu. Už proto je s nimi nutné bojovat a základem účinné prevence nemocí je systematické potírání volných radikálů. Nesmíme však ztratit ze zřetele, že volné radikály jsou také neoddělitelným důsledkem životních procesů samotných, jsou součástí imunologických sebeobranných mechanismů imunitního systému.

Oxidativní stres

nastává při relativní převaze volných radikálů a reaktivních metabolitů nad antioxidanty (viz obr. 2).

Oxidativní stres je příčinou (ne vždy jedinou) mnoha nemocí či jejich komplikací a poškození důležitých tkání. Např. při oxidaci lipidů vznikají kancerogenní aldehydy, které se vážou i na bílkoviny, a tak vytvářejí vysoce imunogenní látky. Proti nim se vytvářejí patologické protilátky, jejichž působením mohou vzniknout onemocnění, jako je systémový lupus erythematodes, diabetes mellitus, revmatická artritida aj. Hypoxické podmínky, jako např. nízký tlak kyslíku ve vysokých polohách, zvyšují produkci volných radikálů a zrychlují apoptózu závislou na mitochondriích (zvláště v lymfocytech) a snižují též nitrobuněčné antioxidační hladiny. Radiace a ozáření působí pokles antioxidantů a zvýšení lipoperoxidace. Ozáření X-paprsky vyvolá oxidativní stres, který poškodí bílkoviny kosterního svalstva. Vzestup volných radikálů může působit i anestezie nebo ultrazvukové vyšetření stejně jako extrémně nízká frekvence elektromagnetických polí, která působí vznik volných radikálů.

Stanovení oxidativního stresu ihned u lůžka pacienta nebylo do nedávné doby prakticky možné. Nyní je k dispozici několik metod umožňujících kvantitativně stanovit množství volných radikálů a antioxidační kapacitu.

Inteligentní autoprevence před oxidativním stresem

Omezení příčin vzniku oxidativního stresu, změna životního stylu, diety a podání vhodných antioxidantů může výrazně příznivě ovlivnit budoucí klinický stav.

Mají potravní doplňky a fytofarmaka význam pro prevenci?

Antioxidant resveratrol (Vesmír 89, 326, 2010/5) z červeného vína do jisté míry chrání před karcinomem plic, zvláště u kuřáků, protože zvýšením syntézy glutathionu chrání hepatocyty od buněčné smrti, ale ve vysokých koncentracích může sám být mírně cytotoxický.

V přiměřených dávkách resveratrol snižuje frekvenci ischemických příhod, zvyšuje NO v krevních destičkách, snižuje aktivitu NADPH oxidázy, která produkuje superoxid. I bílé víno má antioxidační kapacitu.

V testech ovocných džusů v USA měly nejvyšší antioxidační schopnost šťáva z granátových jablek a mošt z červeného vína.

Významným antioxidantem, v české potravě nedostatkovým, je selen. Jeho účinek záleží na složení příslušné sloučeniny a na její koncentraci. Důvodem karcinostatické aktivity seleničitanu je jeho schopnost způsobit apoptózu účinkem superoxidu v mitochondriích. Reakce selenu s glutathionem v nádorových buňkách, které selen zvýšenou měrou absorbují, podporuje jejich zánik.

Melatonin a jeho deriváty mají velmi nízkou toxicitu, působí protektivně i proti Parkinsonově a Alzheimerově nemoci. Hladina melatoninu se zvyšuje po aplikaci L-tryptofanu.

Zajímavým zdrojem antioxidantů jsou houby, které kromě fenolických složek obsahují i tokoferoly, kyselinu askorbovou a karotenoidy. Listy jahod obsahují látky, které mají antiseptické, diuretické, adstringentní i antioxidační vlastnosti.

Též extrapanenský olivový olej, který je bohatý na polyfenoly, má antioxidační vlastnosti. Zlepšuje poměr redukovaného glutathionu k oxidovanému a zvyšuje aktivitu některých antioxidačních enzymů. Dobré antioxidační účinky mají kvercetin, pycnogenol, zelený čaj.

Naopak nižší má citron a citrusové flavonoidy.

Ovšem flavonoidů je několik tisíc a rostliny nám stále poskytují další. Mechanismus účinků flavonoidů není dosud přesně znám, pravděpodobně inhibují metabolickou dráhu vzniku superoxidu. Lze je využít u aterosklerózy a u nádorů. Účinkují přímo proti volným radikálům nebo chelátově váží kovy.

Extrakt ze zeleného čaje obsahující polyfenoly regeneruje oxidovaný vitamin E a následně vitamin C.

Katechiny z čaje inhibují klíčové enzymy pro biosyntézu lipidů a snižují jejich intestinální absorpci, regulují vaskulární tonus, brání vaskulárnímu zánětu, potlačují adhezi leukocytů na endotel, inhibují proliferaci vaskulárních hladkých svalů a inhibují trombogenezi. Antioxidační kapacitu, zvláště u diabetu a hypertenze, zvyšuje i česnek.

V poslední době se mezi potravinovými doplňky objevil i extrakt z antarktické planktonní krunýřovky (Euphausia superba) obsahující biologicky aktivní omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které mají klíčovou roli v řadě životních procesů v lidském těle. Jeho antioxidační kapacita je výrazně vyšší, než mají vitamin A, vitamin E a většina rybích olejů.

Zmiňme se ještě přímo o souvislosti antioxidantů se dvěma závislostmi:

Alkoholismus působí jak vzestup volných radikálů, tak i souběžný pokles glutathionu i dalších antioxidantů, pokud nejsou dodávány spolu s alkoholem (např. fenolické látky a flavonoidy ve víně).

Oxidací alkoholu vznikne lokální nedostatek kyslíku spojený se vzestupem koncentrací laktátu a poklesem pH, poklesem vylučování kyseliny močové, ale jejím souběžným vzestupem v krvi.

Alkoholové poškození se biochemicky projevuje poklesem hladin selenu a zinku a vzrůstem koncentrace oxidovatelné frakce LDL-cholesterolu („špatného cholesterolu“). Přiměřené dávky alkoholu způsobují vzestup hladin HDL-cholesterolu a zlepšení vstřebávání antioxidantů (hlavně polyfenolů) ve střevě.

Kouření působí pokles antioxidační kapacity, vitaminu C a E, kyseliny listové, glutathionu a zvýšení adhezivity monocytů na cévní endotel. Hladina vitaminu B12 bývá nezměněna.

Zvýšení aktivity elastázy poškozuje α1-antitrypsin a může vzniknout až emfyzém.

Přestane-li se s kouřením, během krátké doby se zvyšuje hladina vitaminu C, γ-tokoferolu, β-karotenu, celková antioxidační kapacita, ale neupraví se hladina α-tokoferolu a zvýšená oxidovatelnost LDL-cholesterolu mědí.

Antioxidační terapie

Terapie antioxidanty je doporučována i kritizována. Proč? Např. u kardiovaskulárních studií se α-tokoferol často neosvědčil.

Zřejmě měla být podávána celá škála antioxidantů, včetně γ-tokoferolu, který je protizánětlivý a jehož hladina v krevní plazmě je nepřímo úměrná riziku kardiovaskulárních chorob.

γ-tokoferol je totiž hlavní formou vitaminu E v rostlinách, dobře se vstřebává a akumuluje i v lidských tkáních, účinkuje protizánětlivě. α-tokoferol se vyskytuje hlavně v lidských tkáních.

Antioxidační extrakt z jinanu (Ginkgo biloba) má příznivý vliv na profylaxi aterosklerózy.

Je známý i antioxidační účinek HDL-cholesterolu, („dobrého cholesterolu“). Při chronických zánětech, u diabetu, chronické renální nedostatečnosti a koronárního srdečního onemocnění se ateroprotektivní funkce HDL snižuje.

Tedy v těchto případech je důležitější kvalita HDL než kvantita. Lidé s vysokou hladinou HDL nemusí být chráněni před srdečními problémy. Rovněž aspirin působí antioxidačně, zlepšuje endotelovou dysfunkci u hypercholesterolemie.

Udržuje vyšší hladinu GSH, snižuje lipoperoxidaci.

Bylo by tedy vhodné dbát určitých zásad antioxidační terapie. Důležité jsou:

• volba vhodného antioxidantu podle extracelulární či intracelulární tvorby volných radikálů;
• vhodný okamžik podání antioxidantů;
• doba podávání antioxidantu (krátkodobě nebo dlouhodobě);
• volba vhodných antioxidantů podle druhu působících volných radikálů;
• volba vhodné dávky antioxidantů;
• kombinace antioxidantů.

Antioxidanty v organismu chrání před účinky volných radikálů. Základem účinné prevence nemocí je udržování rovnováhy mezi antioxidanty a volnými radikály. Ty vznikají nejen v životním prostředí, ale i v samotném organismu; jsou totiž neoddělitelným důsledkem životních procesů a součástí imunologických sebeobranných mechanismů.

V co se promění, to záleží na kvalitě homeostázy, tzn. poměru mezi volnými radikály a antioxidanty. Negativní, ba i smrtící dopady volných radikálů mohou převážit, pokud se zanedbá terapie a prevence formou antioxidantů. A právě nezvládnuté působení volných radikálů v organismu je častou příčinou mnoha těžkých stavů a chorob.

Podporováno výzkumným záměrem MŠMT 0021620816.

Oxidační (oxidativní) stres a možnosti jeho ovlivnění – jak na něj?

Co nám může způsobit dlouhodobý oxidační stres?

Oxidační (nebo někdy se mu říká také oxidativní) stres je v podstatě nerovnováha mezi produkcí volných radikálů a schopností těla neutralizovat jejich škodlivé účinky pomocí antioxidantů.

Co jsou volné radikály?

Volným radikálem je molekula obsahující kyslík, která má jeden nebo více nepárových elektronů, a je tedy vysoce reaktivní s jinými molekulami.

Vedlejší produkty kyslíku jsou relativně nereaktivní, ale některé z nich mohou působit na metabolismus v biologickém systému, vzniknou tak tyto vysoce reaktivní oxidanty. Ne všechny reaktivní druhy kyslíku jsou ale pro tělo škodlivé. Některé z nich jsou užitečné při zabíjení napadených patogenů nebo mikrobů.

Nicméně volné radikály mohou chemicky interagovat s buněčnými složkami, jako je DNA, proteiny nebo lipidy, a ukrást jejich elektrony, aby se stabilizovaly. To zase destabilizuje molekuly buněčných složek, které pak hledají a ukradnou elektron z jiné molekuly, a tak vyvolávají velký řetězec volných radikálových reakcí. A to nám může ubližovat.

Co jsou antioxidanty?

Každá buňka, která využívá enzymy a kyslík k provádění svých funkcí, je vystavena reakcím volných radikálů. Ty mohou způsobit vážné poškození buňky. Antioxidanty jsou molekuly přítomné v buňkách, které předcházejí těmto reakcím tím, že darují elektron volným radikálům, aniž by se samy destabilizovaly.

Co z toho plyne? Právě nerovnováha mezi oxidanty a antioxidanty je základem oxidativního stresu.

Poškození způsobená oxidačním stresem

Oxidační stres vede k mnoha patofyziologickým stavům v těle. Jsou to například různá neurodegenerativní onemocnění, jako jsou:

Rozeberme se nemoci z oxidačního stresu trošku více

Jak jsme už v našem článku uvedli, volné radikály mohou způsobit vážné poškození normálních buněk těla. Toto poškození je pak základem pro širokou škálu nemocí, zejména nemocí srdce a rakoviny.

Existuje mnoho studií, které dokazují, že tyto choroby jsou zprostředkovány oxidačním stresem a nevyvážeností mezi prooxidačními a antioxidačními faktory, antioxidanty tak mohou hrát klíčovou roli při prevenci nebo zpomalení postupu těchto stavů.

Některé z častých onemocnění způsobených oxidačním stresem jsou:

1. Různé srdeční choroby

Srdeční onemocnění jsou hlavní příčinou smrti po celém světě. Riziko srdečního onemocnění je vyvoláno několika faktory, jako je vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, kouření cigaret a cukrovka. Ty podporují aterosklerózu. Ateroskleróza se týká tvorby “plaku” na stěnách tepen, který narušuje průtok krve do srdce a dalších životně důležitých orgánů.

Předpokládá se, že kritickým krokem ve vývoji aterosklerózy je oxidace lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL cholesterol – typ špatného cholesterolu v krvi) uvnitř arteriální stěny. Několik studií poukazuje na souvislost mezi nízkým příjmem antioxidantů stravy a zvýšenou frekvencí srdečních onemocnění.

Osoby s vysokou hladinou antioxidantů v krvi mají nižší riziko onemocnění srdce. Lidé, kteří užívali více vitaminu E pravidelně, měli například o 41% nižší výskyt srdečních onemocnění než ti, kteří ho užívali menší množství. Potravinové zvýšení antioxidačních vitamínů může snížit riziko srdečních onemocnění o 20-30%.

3. Různé druhy rakoviny

Rakovina také zabíjí miliony lidí po celém světě. Strava může být příčinou rakoviny až u 35% všech lidských rakovin. Nízké množství antioxidantů ve stravě může také být zodpovědné za tuto nemoc. Nízký příjem potravy z ovoce a zeleniny zdvojnásobuje riziko většiny druhů rakoviny.

Volné radikály stimulují buněčné dělení a ty tvoří počátek mutagenese a tvorbu nádorů. Když se buňka s poškozeným řetězcem DNA rozdělí, způsobuje narušení a deformaci skupin buněk, které tvoří rakovinu.

Antioxidanty působí jako ochranný účinek:

• snižují oxidační poškození DNA a
• snižují abnormální zvýšení buněčného dělení

Kromě toho kouření cigaret a chronický zánět vedou k silné generaci volných radikálů, která se jeví jako důvod mnoha rakovin. Mnohé výzkumy naznačují, že lidé, kteří kouří, mají tendenci mít nižší antioxidační hladiny než nekuřáci, a tím jsou kuřáci vystaveni riziku rakoviny.

4. Plicní onemocnění

Dýchací systém je dobře známým cílem pro útok volných radikálů. To vychází z endogenních faktorů, stejně jako expozice znečišťujícím látkám a toxinům, cigaretovému kouři apod.

Nedávné studie naznačují, že volné radikály mohou být zapojeny do vývoje plicních poruch, jako je třeba astma. Zdá se, že antioxidanty snižují vývoj astmatických příznaků. Vitamín C, vitamín E a beta-karotenové doplňky byly spojeny se zlepšenou funkcí plic.

5. Negativní vliv na mozek a nervy

Volné radikály mohou také poškodit nervy a mozek. Nervová tkáň může být obzvláště citlivá na oxidační poškození. Důvodem je to, že mozek přijímá nepřiměřeně velké procento kyslíku a má velké množství polynenasycených mastných kyselin, které jsou vysoce náchylné k oxidaci a oxidačnímu poškození.

Nemoci spojené s oxidačním stresem jsou:

• Alzheimerova choroba
• Parkinsonova choroba
• demence atd.

6. Katarakta

Předpokládá se, že vznik katarakty zahrnuje poškození proteinu čočky volnými radikály. Tvorba katarakty může být zpomalena pravidelnou konzumací doplňkových antioxidantů, jako je vitamin E, vitamín C a karotenoidy.

7. + Další nemoci

Jsou zde i další nemoci jako je diabetes, revmatoidní artritida atd. Ty jsou také spojeny s nízkou hladinou antioxidantů v krvi.

Můžeme udělat něco proti oxidativnímu stresu

Ano, můžete ho snížit změnami ve stravě a pozitivními změnami v životním stylu. Čím dřív si uvědomíte, jak se vystavujete působení oxidativního stresu a uděláte pozitivní změny, které snižují jeho pravděpodobnost, tím lépe budete schopni zvrátit účinky oxidativního stresu a optimalizovat své zdraví.

Látky jako:

• Vitamin C
• Vitamin E
• Selen
• Zinek

zabraňují oxidačnímu stresu, takže konzumujte potraviny, které mají vysoký obsah antioxidantů, užívejte vitamíny, které zvyšují vaše antioxidační hladiny a dělejte vše pro to, aby se zabránilo vystavení toxinům. Konzumujte třeba:

• Čerstvé organické borůvky, ale třeba i zmrazené. Jsou nabité antioxidanty
• Organické sladké brambory. Zamyslete se nad barvou jídla, oranžová je super.
• Řepa, granátové jablko a brusinky. Červená také označuje potraviny, které mají hodně antioxidantů.
• Dýňová semena, chia semena a lněná semínka. Ano, semena obsahují nejen dobré tuky a vlákninu, ale také antioxidanty podporující zdraví.
• Kurkuma, skořice, oregano, tymián, bazalka a rozmarýn. Byliny mohou být snadným způsobem, jak získat antioxidanty.
• Podívejte se také na další zdroje antioxidantů ve výživě.

A sportujte, buďte stále aktivní. To je moc dobré pro vaše zdraví.

Co si dále přečíst na toto téma?

VIDEO: Volné radikály a antioxidanty

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost