Fitness a zdravý životní styl zažívají ohromný boom! Zájem o zdraví, cvičení, zdravou stravu, složení potravin a jejich vlivu na organismus, je velmi chvályhodný, ať už se snažíte shodit nějaké to kilo, nebo se zkrátka snažíte jen naučit zdravějším návykům. Díky zdravému stravování se můžete cítit zdravější, vitálnější, plní energie a třeba i redukovat hmotnost.
Kdo z nás po tom netouží? Bohužel, díky nárokům dnešní doby není ani zdravé stravování bez rizik – dokonce se může stát závislostí a přehoupnout se v jednu z poruch příjmu potravy. Ano, přehnaný zájem o zdravé stravování neboli ortorexie je problém, o kterém se příliš nemluví, ale přesto existuje.
Byť to tak na první pohled možná nevypadá, i přehnaný zájem o zdravé stravování může mít fatální následky.
TROCHA TÉ TEORIE NA ÚVOD
Ortorexie (latinsky orthorexia nervosa) je jednou z poruch příjmu potravy, při níž dochází k obsesivnímu zabývání se zdravým stravováním – lidově řečeno totální posedlost zdravým jídlem. Oproti jiným druhům poruch příjmu potravy, se ortorexie v podstatě ani tak netýká množství přijatých kalorií, ale souvisí spíše s kvalitou přijímaných potravin. Lidé, kteří ortorexií trpí, tedy vlastně nemusí ani chtít redukovat hmotnost, ale přehnaně se soustředí na to, jaké potraviny kupují, z čeho jsou složené, jaké obsahují živiny a jaké jsou jejich zdravotními přínosy.Ortorexie je v lékařské společnosti vnímána jako jakási „odchylka od normálu“, ale Americké ani Evropské psychiatrické společnosti ji prozatím nezařadily do mezinárodní klasifikace nemocí. Oficiálně proto zatím nepatří do poruch příjmu potravy, ale většina odborníků se shoduje na tom, že je specifickým případem mentální anorexie. Termín ortorexie byl poprvé užit v roce 1997 americkým doktorem Stevem Bratmanem. Význam tohoto slova pochází z řečtiny, kde „orthos“ znamená „správný“.
JAK K ORTOREXII DOCHÁZÍ?
Neexistuje žádný vědecký výzkum, který by přesně popsal proces toho, jak k ortorexii dochází. Lze však říci, že obsesivně-kompulzivní tendence a prodělání některé z poruch příjmu potravy, jsou známými a nejčastějšími rizikovými faktory. Dalšími rizikovými faktory jsou tendence k perfekcionismu, úzkostlivá povaha nebo nutkavé kontrolování věcí.
Nicméně, nalijme si čistého vína.. spadnout do závislosti na zdravém stravování, či jiné poruše potravy, není dnes nijak složité. Internet a sociální sítě jsou PŘEHLCENÝ informacemi, některé jsou užitečné, jiné nikoliv, ale ve chvíli, kdy jedinec nedokáže rozlišit, čím se řídit, může být problém na světě. Je to vcelku jednoduché..
začnete se zajímat o zdravé stravování, přečtete pár (rádoby) chytrých článků, zredukujete potraviny, které „můžete“ konzumovat, nastudujete, co musí obsahovat ty „vhodné“ potraviny, jak je upravovat, vařit, které potraviny kdy konzumovat, a stále tyto informace posouváte, rozšiřujete.
Vyřadíme cukr, pečivo, mouku, ovoce, případně rovnou celkově sacharidy, nebo tuky, v závislosti na tom, pro který „moderní styl“ diety se rozhodnete. Zkrátka vyženete všechny imaginární strašáky z jídelníčku. Přestáváte chodit s přáteli či kolegy na večeři či obědy, bráníte se jezení mimo domov/mimo vlastní krabičku.
Musíte jíst zkrátka 100% „clean“… a najednou je tu extrém.
Máme parametry a optima na všechno. Kdy jíst, kolik jíst, co jíst, jak potraviny obsahovat, kolik mají vážit, kolik minut denně se věnovat pohybové aktivitě, kolik hodin optimálně věnovat spánku.. zkrátka vážně na všechno.
A co víc? V rámci posedlosti začnete nabádat okolí k tomu, že to, co děláte je správné a měli by to začít dělat také.
Ortorexie postihuje převážně ženy, které se snaží zhubnout, zlepšit stav své pleti, nebo zkrátka proto, že chtějí „zapadnout“ a následovat to, co je dnes moderní.
KOLIK LIDÍ TÍMTO ONEMOCNĚNÍM TRPÍ?
Počet lidí, kteří ortorexií trpí, můžeme vzhledem k tomu, že stále není definována jako onemocnění, jen odhadovat. Navíc může být velmi těžké odhadnout hranici mezi tím, kdy je zájem o stravování ještě „zdravý“ a když už je to závislost. Informace uváděné v jednotlivých studiích se velmi liší a četnost ortorexie je uváděna ve velmi širokém rozmezí 6% – 90%. Důvodem může být fakt, že neexistují žádná společná a přesně definovaná kritéria, podle nichž bychom tuto poruchu mohli diagnostikovat. Nadšení do zdravého stravování se stane úchylkou pouze v případě, kdy se změní v obsesi, která negativně ovlivňuje každodenní činnost. Příkladem může být neschopnost stravování mimo domov, výrazná restrikce počtu „povolených“ potravin nebo výrazný úbytek hmotnosti.POSEDLOST ZDRAVÝM STRAVOVÁNÍM MŮŽE VÉST K VÁŽNÝM ZDRAVOTNÍM PROBLÉMŮMStejně jako jakákoliv jiná závislost má i ortorexie negativní dopady na zdraví. Nejčastěji se mohou týkat jedné ze tří následujících kategorií:
FYZICKÉ ZDRAVÍ
Na tomto typu poruchy příjmu potravy nebyly prozatím prováděny žádné konkrétní výzkumy, takže lze pouze usuzovat, že negativní impakt na tělesné zdraví bude u ortorexie obdobný, jako je tomu například u anorexie či bulimie. Omezování konkrétních druhů potravin, či vyloučení některé makroživiny může způsobit podvýživu, nedostatek určitých živin, anémii, nebo k bradykardii – tedy abnormálně nízký srdeční rytmus.
Mezi další komplikace patří problémy se zažíváním, hormonální a elektrolytové dysbalance, metabolická acidóza nebo porucha tvorby kostní hmoty, případně odvápňování kostí až rozvoj osteoporózy. Dále může docházet ke zhoršení zdraví kůže, zraku a padání vlasů. Některé z výše uvedených komplikací mohou být až život ohrožující a rozhodně by neměly být brány na lehkou váhu!
DUŠEVNÍ ZDRAVÍStejně jako ostatní poruchy příjmu potravy, má ortorexie mentální původ. Lidé trpící ortorexií mohou zažívat pocity frustrace, které přichází v době, kdy nedodržují návyky, které si sami stanovili.
Při porušování těchto pravidel se rozvíjí pocity viny, nenávisti sebe samého. Lidé trpící ortorexií většinu času tráví zkoumáním a důsledným studiem potravin, plánováním jídelníčku, vážením a přípravy jídla.
Díky tomu může docházet ke snížení pracovního výkonu, neschopnosti plnit pracovní povinnosti, vykonávat běžné denní aktivity a k asocializaci.
SOCIÁLNÍ ŽIVOT
Plynule navážeme na poslední větu. Lidé, kteří trpí ortorexií, se neradi vzdávají kontroly, kterou mají nad svým stravováním. Často dodržují úplně nesmyslná omezení, která si sami nastavili, a jejich porušení vyvolává pocity strachu a úzkosti. Tato omezení se také týkají místa, vhodné doby ke stravování, a hlavně skladby potravin. Takováto omezení pak znemožňují další společenské aktivity spojené se stravováním, jako jsou například návštěvy restaurací. Dotěrné myšlenky, které se točí jen kolem stravování, mohou později začít komplikovat i sociální vztahy. Stejně jako u ostatních poruch potravy tak jedinec raději zůstává izolovaný a sám, než že by vyhledával společnost.KOHO ORTOREXIE POSTIHUJE?Koho tato nemoc může postihovat? Prakticky kohokoliv, kdo se zajímá o zdravé stravování, ať už dobrovolně, nebo třeba kvůli své profesi, to je na tom to nepříjemné. Souvislost rozvoje této choroby je spjata s věkem, pohlavím, úrovní dosaženého vzdělání a také socioekonomickým postavením jedince. Skupiny, které patří mezi kriticky ohrožené, jsou sportovci (zejména například baletky, gymnastky nebo fitness závodníci), profese, u kterých je kladen velký důraz na vzhled (modelky, herci), mladí lidé hledající inspiraci na sociálních sítích, či na obálkách časopisů. Výjimečné nejsou ani případy, kdy ortorexií trpí lidé, kteří se ve velkém zabývají zdravou stravou jakožto profesí – tedy lékaři, výživoví poradci, nutriční terapeuti a dietologové.
JEDEN PŘÍKLAD MLUVÍCÍ ZA VŠE
Stále vám není jasné, jak vlastně ta ortorexie vypadá? Podívejme se na jeden příklad, který jistě budete všichni znát. Jde o americkou instagramerku a youtuberku Jordan Younger (@thebalancedblonde). Jordan byla raw veganka (vegan, který jí pouze tepelně neupravenou stravu) s mnoha tisícovou základnou fanoušků na svém účtu. Oslovila ji firma s produkty specializujícími se na jedince, kteří následují veganství, a nabídla ji detoxikační produkty v hodnotě mnoha tisíc zcela zdarma. Jordan se směle vrhla do testování, kdy produkty využívala alespoň 3x týdně a po ukončení „kůry“ a návratu ke svému běžnému stravování, vždy trpěla velkými žaludečními potížemi, přesto, že jedla striktní rostlinnou stravu. Nebyla si schopna připustit, že detoxikace a veganství by mohly stát za jejími problémy a začala ještě výrazněji vynechávat pevnou stravu. V domnění, že jí detoxy od problému pomůžou, je začala dělat častěji, častěji a začala se točit v kruhu. Trpěla strachem z jídla, a proto nechodila ani mezi lidi. Místo toho, aby se vzdala detoxikačních přípravků a veganství, aby vrátila svůj zdravotní stav do takového stavu, ve kterém by měl být, začala své veganství vyznávat ještě radikálněji.
Na jaře roku 2014 si uvědomila, že už není obrazem zdraví, které propaguje. Měla problémy se spánkem, cítila úzkosti kolem potravin, které konzumovala, začala mít problémy s padáním vlasů a rapidně shodila na váze. Nakonec přestala menstruovat, což pro ní byla poslední kapka.
Začala si uvědomovat, že trpí poruchou příjmu potravy a začala problém řešit. Věděla, že má problém, ale její problém „neměl jméno“ – nebyla to anorexie ani bulimie.
Byla to posedlost zdravými a čistými rostlinnými potravinami a zároveň strach ze všeho, co by mohlo poškodit její tělo.
Orthorexie a bigorexie – méně známé formy poruch příjmu potravy
Orthorexie (orthorexia nervosa) je patologická závislost na zdravém stravování a biologicky čisté stravě. Postižení jedinci konzumují výhradně biopotraviny, odmítají konvenční potraviny obsahující aditiva a kontaminující látky a potraviny z geneticky upravovaných surovin. Mezi ohrožené skupiny patří také ortodoxní vyznavači veganství, makrobiotiky, syrové stravy a dalších alternativních výživových směrů. Orthorexii podlehli ti, kteří zdravému stravování věnují většinu svého času, cítí se vinni a trpí výčitkami, poruší-li své stravovací zásady a v neposlední řadě, pokud je jim zdravá strava nástrojem k překonávání vlastních osobních problémů.
Bigorexie (svalová dysmorfická porucha, dysmorfofobie, Adonisův komplex, obrácená anorexie) je další formou poruch příjmu potravy, kdy postižený jedinec má pocit, že je nedostatečně svalově vyvinutý. Poruchou trpí převážně muži.
Postižení jedinci tráví mnoho hodin denně v posilovnách, užívají nejrůznější doplňky stravy, především preparáty na bázi bílkovin a aminokyselin, pravidlem bývá i užívání anabolických steroidů.
Dalším negativním aspektem této poruchy je nadměrné množství stravy konzumované za účelem tvorby svaloviny. Nadměrná svalovina přetěžuje kosti a klouby, při nadměrném posilovacím cvičení bez potřebné regenerace dochází k poškození pohybového aparátu.
Vlivem nadbytečného příjmu energie a bílkovin dochází k narušení funkce ledvin a jater. Nekontrolované užívání anabolických steroidů pak představuje riziko vážného poškození zdraví s ohrožením života.
Vzhledem k tomu, že používání anabolických steroidů pro účely bodybuildingu není legální, neexistují u nás zatím žádné relevantní studie výskytu této poruchy. Z amerického průzkumu vyplývá, že 9 z 55 uživatelů steroidů splňovalo kritéria bigorexie.
Na rozdíl od mentální anorexie a bulimie nejsou tyto poruchy příjmu potravy dosud zařazeny do seznamu Mezinárodní klasifikace nemocí. Setkat se s nimi můžeme například u těch, jejichž snahou je až přehnaně zdravý způsob života nebo dosažení současného ideálu fyzické dokonalosti.
Důležitou úlohu z hlediska prevence zmíněných poruch hrají média, propagátoři zdravého životního stylu, populární osobnosti, ale také odborná veřejnost, která by se měla podílet na korigování řady mylných informací a upozornit na nebezpečí jakéhokoliv extrému. Pro jednotlivce lze doporučit rozumný přístup v péči o své zdraví.
Vedle stravy a pohybu významné místo zaujímá relaxace, jež napomáhá vlastnímu sebeuvědomění a podporuje upevnění duševního zdraví.
Čím jste chytřejší, tím jste smutnější: Inteligentnější lidé trpí více úzkostmi
Přemýšlíte příliš, hloubáte o tom, co se stalo, či jste znepokojeni událostmi minulými, současnými i budoucími? To jsou společné znaky pro ty, kdo žijí v neustálém stavu úzkosti. Takové stavy mívají často negativní dopady a provázejí je intenzivní nepříjemné pocity, které zažívají nejen tyto osoby, ale i lidé z jejich okolí.
Vědci v Kanadě na základě sledování skupiny 126 studentů ukázali, že ti, kdo často hloubají o životě a strachují se, mají v průměru vyšší inteligenci než ti, kdo žijí v míru se sebou samým a kontrolují své emoce.
Touto inteligencí se myslí lingvistická a verbální, čili schopnost snadno hovořit a psát za používání správných pojmů, umění vysvětlovat a přesvědčovat, vyučovat a ovládat skladbu a praktické užití jazyka, často provázené schopností humoristického využití slov.
Badatelé z Lakeheadské univerzity ve státě Ontario podrobili studenty testu inteligence a zároveň je nechali vyplnit různé dotazníky, na jejichž základě stanovili úroveň úzkosti, deprese, strachu a toho, do jaké míry mají tendenci neustále hloubat nad minulými a budoucími událostmi. Jde o druhy chování, které rozpoutávají hyperaktivitu pokud jde o poznávací schopnosti, a často tomu, kdo jimi trpí, přinášejí negativní pocity.
Výsledky byly jasné: čím větší vykazoval student známky znepokojení a čím více se zaobíral přemítáním nad minulostí, přítomností či budoucností, tím lepší měl výsledky v testech verbální inteligence. Stejná souvislost se ukázala i v případě deprese: kdo vykazoval známky spojované s touto psychickou chorobou, měl vynikající výsledky v testech lingvistické inteligence.
Tedy ten, kdo příliš přemítá a trpí úzkostmi, má zase výhodu ve vyšší inteligenci, která mu přináší lepší schopnost analýzy ve srovnání s ostatními, řekl jeden z autorů výzkumu pro vědecký časopis Personality and Individual Differences.
Je možné, že jednotlivci s vyšší lingvistickou a verbální inteligencí jsou schopnější podrobně analyzovat současné a budoucí události a že právě tato jejich vlastnost vede k tomu, že o nich neustále přemítají, uvedli vědci.
Za tímto chováním se podle vědců možná skrývá vlastnost zděděná po předcích: právě takový přístup umožnil v určitém smyslu našim předkům přežít, když dokázali předvídat nebezpečí díky pocitům znepokojení a úzkosti. Tendence k úzkostem a negativním myšlenkám je však třeba mít pod kontrolou. Jinak může po delší době podle vědců takové chování vést ke snížení imunity a vystavit osobu, která jimi trpí, různým nemocem.
Ortorexie, bigorexie, drunkorexie
Dnes se často píše a mluví o tom, jak je naše kultura postižena snadným přístupem k potravě a nedostatkem aktivního pohybu, což vede k tomu, že stále více lidí trpí nadváhou.
Zároveň také roste počet těch, kteří mají z různých důvodů s jídlem a se svou postavou ?problém?, z nejrůznějších důvodů jsou výrazně nespokojeni se svou postavou a nebo mají abnormální stravovací návyky.
Dostávají se pak při zacházení s jídlem a se svým tělem do extrémů, který je ohrožuje zdravotně, někdy i na životě.
Ortorexie, bigorexie a drunkorexie jsou relativně novými typy poruch příjmu potravy, které jsou ve své extrémní podobně stejně nebezpečné jako mentální anorexie, bulimie či psychogenní přejídání. Pokusíme se teď najít hranici mezi zájmem, životním stylem a nemocí, která vážně ohrožuje zdravotní stav člověka a ze života mu dělá peklo.
Ortorexie je patologická posedlost zdravou výživou, slovo se skládá ze dvou řeckých slov: ?orthos? – správný a ?orexis? – chuť.
Tato porucha se projevuje tak, že se u nemocného z počáteční orientace na zdravou stravu, na obchody se zdravými potravinami a na hledání informací, jak se takové potraviny vyrábějí, stává posedlost a hlavní náplň času.
Roste strach z ?nezdravého? jídla, zdravé jídlo je podrobováno stále většímu zkoumání a i to postupně přestává být dost zdravé, tedy bezpečné. Jídelníček se tak zužuje na minimum, nemocný ztrácí na tělesné hmotnosti a trpí podvýživou.
Navíc musí na jídlo podobně jako při mentální anorexii velmi často myslet, trápí ho úzkosti a deprese, které vedou k pocitu osamění a skutečné izolaci ? nemá si v takovém stavu s druhými lidmi co říct. Častěji se tento problém vyskytuje u žen i když v menší míře, než je tomu u mentální anorexie či bulimie.
Nemocní ortorexií jsou radikálními odpůrci uměle hnojených, geneticky upravovaných potravin bez použití chemických konzervantů a barviv, výhradně se orientují na bio-potraviny ze specializovaných obchodů. Patologické je na tom extrémní odmítání všeho ostatního, nikoliv samotná myšlenka, že by mělo být jídlo maximálně přírodní a tedy zdravější.
Seznam ?povolených potravin? se však dále časem zužuje, ani bio-potraviny nemusejí být přeci bezpečné, záleží na tom, kdo je vyrobil, jestli skutečně dodržel všechny ?bio-postupy?, jestli potraviny nekontaminoval znečištěný vzduch… Zároveň s tím se ?nezdravé potraviny? mění v jedy, kterými by se nemocný po jejich požití jistě otrávil nebo by určitě vážně onemocněl.
Myslím, že je tu celkem dobře vidět, že je skutečně rozdíl mezi preferováním zdravých potravin bez ?éček? a posedlostí ?bio-fanatizmem?. Rozhodně tu nejde o patologizování toho, čemu se říká zdravý životní styl, ale o pojmenování stavu, který se ?vymkne z rukou?.
Označení ortorexie použil pro označení fanatického zaujetí zdravou výživou poprvé americký lékař Steven Bratman ve své knize Healthfood Junkies.
Původně totiž sám založil komunitu lidí, kteří se zabývali zdravou výživou, ovšem časem zjistil, že přehnané zabývání se zdravým jídlem vede k extrémním změnám ve stravovacích návycích pod vlivem obsesivních omezení se značnými negativními důsledky na tělesné i psychické zdraví a sám komunitu rozpustil.
Bigorexie se naopak týká převážně tělesných proporcí ve smyslu posedlosti vlastním vzhledem.
Jde o poruchu vnímání vlastního těla, kdy nemocný usiluje o dosažení často nereálných hodnot ve své fyzické zdatnosti, svých tělesných proporcí.
V odborné literatuře se o této duševní poruše píše také jako o variantě ?dysmorfofóbie? (nadměrné zaobírání se domnělým defektem vzhledu u běžně vyhlížející osoby) nebo ji lze nalézt pod označením ?Adonisův komplex?.
Bigorektici si připadají slabí, nedostatečně svalově vyvinutí, trápí je to a jsou ochotni pro dosažení vzhledu z kulturistických časopisů nebo akčních filmů udělat opravdu hodně. Často jsou tak závislí na posilování, zneužívají zejména bílkovinné potravinové doplňky a látky, podporující svalový růst a ovlivňující metabolismus.
Mezi hlavní rizika této poruchy patří tzv. ?overuse syndrom? – poškození pohybového aparátu dlouhodobým přetěžováním.
Naprosto nevyváženou stravou a nadužíváním ergogenických prostředků (doplňky, obsahující vysoké množství bílkovin a aminokyselin) bývá také přetěžovaný trávicí systém, ledviny a játra.
Bigorektici trpívají nadváhou, ke které se dopracují záměrně vysokým příjmem energie kvůli svalovému růstu.
Podstatné riziko hlavně pro duševní zdraví přináší sociální izolace, podobně jako u jiných závislostí i zde ztrácejí nemocní společná témata s ostatními lidmi, před společenskými kontakty dávají přednost fitcentru. Do psychických problémů se mohou bigorektici dostat také kvůli nedostatku financí (fitcentra, strava i potravinové doplňky představují dost velké výdaje a zároveň dochází k problémům či ztrátě zaměstnání).
Drunkorexie označuje opakované redukování příjmu potravy s cílem snížit příjem kalorií a dovolit si tak pít více alkoholu.
Tato posedlost vychází z faktu, že alkohol, zejména ?tvrdý?, je poměrně kalorický, opět tu hraje hlavní roli nespokojenost se svou postavou a úzkost z přibírání na váze.
Drunkorexie také zahrnuje cílené zvyšování výdeje energie na párty či diskotéce kombinováním tvrdého alkoholu s energetickými nápoji.
Tato porucha se týká více žen i když ani muži nejsou vůči ní imunní. Statistiky v americké populaci říkají, že 30% dívek ve věku 18-24 let vynechávají jídlo, aby mohli více pít alkohol.
Hlavní nebezpečí takového chování spočívá v tom, že bez jídla se alkohol v žaludku vstřebává mnohem rychleji, do jater se může dostat za méně než 15 minut.
Účinek alkoholu je silnější a také mnohem nebezpečnější ? tělo ho hůře vstřebává, navíc ho dostane často ve vyšší dávce, vždyť ?po vynechání jídla můžeme více vypít!?
Po fyzické stránce je také velmi nebezpečné míchat alkohol s energy-drinkem. Po této kombinace dochází k razantnímu zvýšení krevního tlaku a srdeční činnosti, zároveň ke snížení schopnosti vnímat únavu, nejen lidé se srdeční vadou nebo hypertenzí jsou ohroženi kolapsem, existuje již řada případů náhlého úmrtí.
Psychiku ohrožuje drunkorexie podobně jako jiná porucha příjmu potravy ? nemocní zažívají úzkost při snaze kontrolovat své proporce, nespokojenost z toho, že se to nedaří podle jejích naprosto nereálných představ a ?pomejdanové deprese? z množství vypitého alkoholu a často i snědeného jídla (v opilosti či v kocovině se nemocní prostě dojí). Nemocný člověk postupně také strádá společensky ? opakovaná podrážděnost z hladu či rychlé opilosti z pití na lačno výrazně snižují společenskou atraktivitu postiženého a mohou vézt k pocitům odcizení, osamělosti, izolace.
Sedm příznaků, které varují, že trpíte ortorexií, nebezpečnou moderní nemocí
Určitě je důležité, abychom jedli zdravě a vyvarovali se nadměrné konzumaci cukrů, nezdravých tuků a chemických látek přidaných do potravin. Zájem o zdravou stravu by ale neměl přerůst v posedlost, která vám nedovolí myslet na nic jiného než na jídlo a vyřadí z vašeho jídelníčku i zcela neškodné potraviny.
Výzkum výživové poruchy zvané ortorexie je zatím v plenkách a nesnadno se diagnostikuje. Jedinci, kteří jí trpí, jen těžko sami přijdou k lékaři se slovy: „Víte, paní doktorko, já myslím, že jím až moc zdravě.“ Ortorektik je přesvědčen, že pečlivou selekcí konzumovaných potravin dělá maximum pro své zdraví a svůj problém si neuvědomuje.
Co je vlastně na ortorexii špatného? Uveďme si příklad: Mladá dívka po vzoru vysportovaných krásek z Instagramu začne jíst více bílkovin a připravovat si smoothie, protože to samozvané fitness trenérky nejvíc doporučují.
Po čase už nejí nic jiného než bílky a zeleninové šťávy. Je unavená, podrážděná, pohublá a trpí anémií. Když na návštěvě u kamarády sezobne několik kuliček hroznového vína, ještě dva dny si vyčítá, že snědla tolik cukru.
Cítíte, že něco není v pořádku?
Zdroj: Pixabay.com
Možná i vy sami máte k ortorexii náběh nebo znáte někoho ve svém okolí, kdo jí trpí. Zde je osm častých příznaků, podle nichž tuto poruchu snáze odhalíte:
1. Jste posedlí kvalitou jídla
Všechno začíná nevinnou selektivností jídla. Dáte se na veganství, vitariánství, makrobiotiku, případně nevstrčíte do pusy nic, co není „bio“. Ostatní potraviny jsou pro vás jedem a raději byste umřeli hlady, než abyste jimi zatížili svůj trávicí systém.
2. Pronásleduje vás strach z nemocí
Nezdravé potraviny konzumované ve velkém se mohou podílet na rozvoji některých závažných onemocnění. Mozek ortorektika si to však dá do přímé spojitosti a věří, že kousek vepřového k večeři rovná se rakovina během týdne. Ortorexii často provázejí úzkostné stavy a nezdravý strach z civilizačních chorob.
3. Vynecháváte celé skupiny potravin
Namísto vyvážené stravy volíte stravu jednostrannou. Za nepřípustné považujete všechno, co se v médiích obvykle nejvíce démonizuje – třeba vyřadíte všechny potraviny obsahující tuky, veškeré mléčné výrobky nebo úplně vyloučíte sacharidy.
4. Zhubnete, aniž se o to snažíte
K ortorexii vás narozdíl od anorexie nepřivede touha po zhubnutí. Přesto ale začnete ztrácet na váze, a to až povážlivě. Selektivní strava s nedostatkem sacharidů může vést k podvýživě a úbytku svalové hmoty, i když právě tu se snažíte nahnat bílkovinami a hodinami v posilovně.
Podvýživa je znakem nejen anorexie, ale také ortorexie. Zdroj: Shutterstock.com
5. Paradoxně se vzdáváte i zdraví prospěšných potravin
Některé fitness modelky doporučují ke snídani omeletu z bílků.
Bílky jsou totiž podle nich zdravější než žloutky, takže žloutky se vylejí do odpadu, ačkoli obsahují cenné látky, kterými by náš organismus také nepohrdnul.
Jiní lidé zase věří, že sladké ovoce je nezdravé, protože obsahuje cukr. Přitom jde o nejpřirozenější lidskou stravu, plnou důležitých vitamínů, minerálů a antioxidantů.
6. Neustále myslíte na jídlo
Plánování jídelníčku a výběr správných potravin zaměstnává ortorektika více než cokoli jiného. Jiné aktivity jsou upozaděny, společenský život vázne, na prvním místě je studium obsahu vitamínů v potravinách, vyhledávání informací o přídavných látkách a shromažďování vhodných receptů.
7. Začínáte mít zdravotní problémy
Kromě úzkostných stavů a pocitů viny se mohou objevit i komplikace tělesné. Nejčastěji je to únava až vyčerpání, anémie a nízký srdeční rytmus, objevit se ale můžou i poruchy zažívání, hormonální dysbalance nebo porucha zrání a tvorby kostní hmoty. Touha po zdravém stravování tak paradoxně může končit nemocemi a vážným ohrožením zdraví.
256 kWh/m²/rok)“,“price“:“3 690 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_605923338b8b42.79893713.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-hostka-k-vinici-4022998″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Jindřichov“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, umístění na polosamotě, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“2 590 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_605921769e1ba3.02954033.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-jindrichov-4022995″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Františkovy Lázně“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, umístění na polosamotě, energetická třída B (43-82 kWh/m²/rok)“,“price“:“informace v RK“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_60592113a359f1.05750004.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-frantiskovy-lazne-4022993″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Františkovy Lázně“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, umístění na polosamotě, energetická třída B (43-82 kWh/m²/rok)“,“price“:“informace v RK“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_60592102705394.83249050.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-frantiskovy-lazne-4022992″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Františkovy Lázně“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, umístění na polosamotě, energetická třída B (43-82 kWh/m²/rok)“,“price“:“informace v RK“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_605920f3e204c5.74900747.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-frantiskovy-lazne-4022991″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Krhanice“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, umístění na polosamotě, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“5 700 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_605920a5d30878.09857674.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-krhanice-4022990″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej bytu 3+kk“,“locality“:“Benešov, Hráského“,“information“:“osobní vlastnictví, panelová konstrukce, 4. patro, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“3 485 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_60592088ac2c71.80679309.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-3-kk-benesov-hraskeho-4022989″}]}>
Ortorexie – posedlost zdravým jídlem
Ortorexie je charakterizována posedlostí jíst zdravě. Pokud se ale zajímáte o složení toho, co jíte, neznamená to ještě, že jste ortorektik. Jde o atypické chování, které nelze označit ani za anorexii, ani za bulimii.
Je charakterizováno strachem z toho, že postižená osoba utrpí újmu, pokud nebude jíst zdravě. Takový člověk cítí velmi silnou vinu, jestliže poruší pravidla, která si stanovil.
Pocit, že má svůj jídelníček pod kontrolou, jej uklidňuje.
Ortorexii pojmenoval poprvé v roce 1997 doktor Steven Bratman: orthos znamená řecky správný a orexis chuť.
Člověk trpící ortorexií vylučuje ze své stravy čím dál více pokrmů, aby mu bylo “stále lépe“. Ve vzácných případech, kdy konzumuje mimořádně redukovaný počet jídel, může nastat i smrt. Nejběžnějším následkem ortorexie je však vyloučení ze společnosti. Taková osoba nemůže jít do restaurace, protože by neměla kontrolu nad kvalitou, původem a přípravou pokrmu.
Ortorektik má také přehnané nároky na sebe sama a na své okolí. Tyto osoby trpí silným pocitem viny posilovaným touhou po dokonalosti.
Obavy takového člověka ohledně kvality jídla ještě zvyšují často rozporné či nepravdivé informace o potravinách. Všechny skandály kolem průmyslové výroby potravin dávají ortorektikovi další důvod, jak omezit jídelníček.
Ortorektik plánuje a kontroluje svůj jídelníček a trpí neustálým strachem. Rozeznává jen dvě kategorie potravin: dobré a špatné.
Nároky člověka trpícího ortorexií se stále zvyšují: jídlo není nikdy dost dobré. Celá jeho bytost se snaží o nedosažitelnou dokonalost a pokaždé propadá panice, když nemá náhradní plán, například když musí večeřet mimo domov. Jeho posedlost se týká všech oblastí spojených s potravou: její původ, pěstování, příprava a konzumace.
Pro ortorektika jsou náročné i nákupy: pečlivě studuje etikety, srovnává a vyžaduje co nejpodrobnější informace týkající se kvality potravin, jako je obsah vitaminů a minerálů či antioxidantů.
Tráví i mnoho času plánováním jídelníčku, aby si mohl být jist, že jí přesně podle svého systému hodnot. Většinou pro něho nehrají žádnou roli chuťové vlastnosti potravin a radost z jídla.
Ortorexie rovněž vyvolává problémy s okolím a ostré diskuse o jídle jsou zdrojem konfliktů.Patologické chování může být dlouho skryté. Na lidi pečující o svou stravu se v dnešní společnosti pohlíží spíše kladně a nikdo se nediví, když se takový člověk při pozvání na večeři zajímá o to, zda při ní nebudou potraviny, které nejí.
Jestliže máte podezření na ortorexii, může pomoci léčba úzkosti.
Například můžete navštívit psychologa specializujícího se na poruchy příjmu potravy, který vám pomůže znovu poznat pocit hladu, sytosti a radosti z jídla.
Ptačí chřipka, kuřata živená hormony či kontaminovaná vejce mohou vzbudit obavy. To jsou však obavy odůvodněné, které z vás ještě nedělají ortorektika.
Ani to, že chcete jíst zdravě, bez alergenů nebo že jste vegetarián či vegan. Zvýšená pozornost vůči tomu, co jíme, je důležitá pro naše zdraví.
Ortorexie je extrémní karikatura snahy vyhýbat se nebezpečím skrytým v potravinách a je vyvolána jinými hlubšími úzkostmi.
Zdroj: ČTK
Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář
Obezita, nádorová bujení i Alzheimerova nemoc. To vše způsobuje nedostatek spánku
Autor: iStock.com
Nervózní, unavení, bez energie jsou lidé, kteří trpí nespavostí. Jejich koncentrace je snížená, těžko si něco zapamatují. Problémy pak vedou až k depresi – a nebo i naopak, deprese je příčinou toho, že se nevyspí.
Výzkumy odborníků ukazují, že téměř čtvrtina obyvatel vyspělých zemí nedodržuje pravidelný rytmus a nemá dostatek spánku. To pak vede k poškození organismu a ztrátě výkonnosti. Spánek je přitom důležitý třeba pro zapamatování naučené látky a taky pro fungování v zaměstnání.
Jak souvisí spánek s obezitou?
Dlouhodobý nedostatek spánku škodí celému tělu, kromě mentálního zdraví se to týká také obezity. Lidé, kteří málo spí, mají v krvi méně hormonu leptinu, který zvyšuje výdej energie. To znamená, že jejich organismus pracuje úsporně a většinu energie si ukládá – nejčastěji v podobě nadbytečných tuků.
Nevyspání také zvyšuje hladinu hormonu ghrelinu. Ten má na svědomí větší chuť k jídlu a posiluje vnímání hladu. Nespavcům se také kvůli nedostatku odpočinku snižuje citlivost tkání na inzulin, což může vést právě k cukrovce.
Nádory i Alzheimer
Vyčerpaný organismus má pak také menší šanci, že se vyrovná nejen s běžnými nemocemi, ale podle posledních výzkumů i s těmi vážnějšími, jako jsou nádorová onemocnění nebo třeba Alzheimerova nemoc. Zdravý spánek je prostě zárukou zdravého stárnutí.
„Spánek je důležitý pro regeneraci tělesných i duševních sil, paměťové procesy, imunitní reakce a hormonální a metabolické pochody včetně udržování přiměřené tělesné hmotnosti.
Rovnováha některých hormonů vylučovaných ve spánku brání vzniku obezity a metabolického syndromu,“ vysvětluje profesorka Soňa Nevšímalová z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).
Lékařské studie také potvrzují velký význam spánku pro zdraví mozku. Během spánku mozek odplavuje toxiny, které vznikají v průběhu dne a jejich akumulace by mohla mozek poškozovat.
„Pomocí lymfatického systému se hluboká spánková stádia podílejí na odplavování toxických látek z mozku a snižují tak riziko některých degenerativních onemocnění, například Alzheimerovy demence,“ doplňuje Nevšímalová.
Spánek také pomáhá mozkovým spojením zůstat v kondici a pracovat naplno, obzvláště pokud se člověk během dne učil a potřebuje si zapamatovat nové věci. Velký vliv na spánek má hormon melatonin. „Melatonin je tak doslova dirigentem našeho času.
Pro tělo je signálem, že je noc a tedy vhodná doba na spánek,“ vysvětluje profesor Karel Šonka z centra poruch spánku a bdění ve VFN. Melatonin má také ještě významnou roli v tom, že pomáhá synchronizovat cirkadiánní rytmus v různých tkáních těla, aby 24hodinový rytmus byl v celém těle stejný.
S přibývajícím věkem se tvorba melatoninu zpomaluje. I proto mívají starší lidé tak často potíže se spánkem.
Kolik hodin spánku potřebujete?
Jak vůbec dobrý a kvalitní spánek vypadá? Na počtu hodin zřejmě ani tak nezáleží, je to hodnota velmi individuální. V průměru se pohybuje mezi šesti až osmi hodinami. Zdaleka nejdůležitější ale je, jak se sami cítíte po probuzení.
Jestli máte pocit svěžesti, čilosti, tak je zřejmě vše v pořádku, i když jste spali jen pět hodin. Některým lidem naopak nestačí ani osm hodin, protože se po probuzení cítí unavení – často více, než když večer uléhali, ospalí a vyčerpaní.
Lékaři přitom mají jasná kritéria pro stanovení diagnózy. Nespavost je stav, kdy doba usínání trvá více než 30 minut, případně se během noci probudíte více než čtyřikrát, a to na nejméně tři minuty.
To je totiž období dostatečně dlouhé na to, aby člověk poznal, že je vzhůru.
Poruchy spánku jsou pak charakterizované i časným probuzením – to znamená, že se probudíte o více než hodinu dříve, než jste plánovali.
Autor: Alžběta Javorková