Mýty a fakta o pitném režimu – čemu věřit? - Úvod

Obzvlášt v prných dnech je důležité dodržovat pitný režim, aby nedošlo k přehřátí organismu. Dostatečný příjem vody je pro naše tělo nezbytný a pomáhá nám v mnoha ohledech, přičemž většinou si to ani nemusíme uvědomovat. Mrkněte na několik rad, jak zůstat nejenom během léta hydratovaný.

Proč je pitný režim důležitý?

Na úvod bychom si měli říct, proč je vlastně důležité pitný režim dodržovat. Asi není potřeba zmiňovat, že voda je základem života a nepřežili bychom bez ní déle než pár dní. Stačí pouze několik hodin, než se na nás začne nedostatak vody projevovat.

Prvním příznakem je pochopitelně žízeň, poté přijdou na řadu bolesti hlavy, únava, problémy s přemýšlením a zhoršená nálada. To doprovázejí další problémy, které na první pohled nevidíme.

Voda totiž slouží mimo jiné k vylučování toxinů a odpadních látek z těla a rozhodně se tedy nevyplatí pitný režim podceňovat.

Jak vypadá ideální pitný režim?

Častým nešvarem, kterého se dopouští mnoho lidí, je, že většinu dne nepijí téměř vůbec a všechny tekutiny se snaží přijmout večer, když už se nemusí soustředit na povinnosti v práci nebo ve škole.

To je ale špatně už jen kvůli tomu, že dojde k vyšší stimulaci ledvin, které by ve večerních hodinách měli paradoxně pracovat méně než přes den. Místo toho, aby celé tělo regenerovalo, tělo se ve spánku soustředí na filtrování tekutiny.

Proto je důležité pít postupně během celého dne. Osobně bych doporučil vypít sklenici vody hned po probuzení. Pomůže vám to nastartovat organismus, budete díky tomu lépe trávit snídani a hlavně budete hned od rána myslet na to, že máte pít více vody.

Pokud vám myšlení na pitný režim dělá problém a často na nej zapomínáte, můžete si například stáhnout aplikaci, která vám bude pravidelně připomínat, že se máte napít.

Náš Tip: CUKR STOP sirup 650 g Sirup vznikl vyváženou kombinací jednoduchého ovocného cukru, sladidel z rostliny Stévie sladké (steviol glykosidy), ovocné báze a aroma. Má lahodnou sladkou chuť, vysokou sladivost v malém množství a je dobře a rychle rozpustný.

Pokud by Vás zajímala snadná kalkulačka, jak si příjem tekutin vypočítat, rozebírali jsme již v jednou z našich článků.

Orientačně se udává, že dospělý muž by měl za den vypít alespoň 3 litry vody, zatímco průměrné ženě stačí 2,5 litru. Tyto údaje se ale velmi často liší. Velmi záleží na vaší váze a životnímu stylu i míře pocení. Je pochopitelné, že čím více se hýbete, tím více vody budete muset vypít. Především byste se ale měli vždy řídit podle svých potřeb a podle reakcí vašeho těla.

Náš Tip: Nutrend ZeroDrinx 18 tablet Nápoj s minerálů, vitamínů B1, B6 a C. Lehce rozpustné tablety v příchutích černý rybíz, pomeranč nebo citron jsou nejen bez cukru, ale dokonce i bez umělých barviv. Nejen pro sportovní aktivitu.

Kolik vody musíme vypít v létě?

Vypít dostatek tekutin během horkých letních dnů ve skutečnosti většinou nebývá moc velký problém. Vaše tělo vám totiž dost rychle naznačí, když bude něco v nepořádku. Pocit žízně je pro většinu lidí dostatečný signál pro to, že by se měli napít.

Problém může nastat v případě, že například sportujete nebo se dlouho vystavujete přímému slunečnímu záření.

V takových situacích je velmi důležité myslet na to, že pít byste měli mnohem častěji než obvykle, jinak byste mohli riskovat v krajních případech kolaps organismu způsobený právě dehydratací. V létě by tedy, už jen kvůli nadměrnému pocení, měl být příjem tekutin vyšší.

Jestli se potíte opravdu hodně a vaše tělo ztrácí celou řadu minerálních látek, můžete při tréninku sáhnout i po iontovém nápoji, kterým je doplníte.

Jak vypít více tekutin?

Velmi často je možné potkat lidi, kteří nemají čistou vodu příliš v lásce, zároveň se chtějí vyhnout slazeným nápojům, které zbytečně navyšují kalorie nebo bsahují sladidla. Vodu můžete dochutit citronem, limetkou a mátou, což z ní udělá podstatně chutnější a osvěžující nápoj.

V průběhu posilování můžete ve velkých vedrech pít ionťák a ke snídani si můžete udělat třeba ovocný koktejl, který bude kombinací ovoce a vody. Ten vás nejenom příjemně osvěží, ale také může skvěle chutnat a začnete svůj pitný režim správně. Velice oblíbenou potravinou v létě je bezpochyby meloun, který je z většiny tvořen vodou.

Nejenom meloun, ale i další druhy ovoce a zeleniny vám pomohou doplnit tekutiny bez toho, abyste museli v ruce neustále držet sklenici s vodou.

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že jakmile jsem se začal více zajímat o svůj pitný režim, mám během dne více energie a výrazně se zlepšila moje nálada hned po probuzení, což je nepochybně důsledkem kvalitnějšího spánku. I malá změna dokáže zapříčinit velký rozdíl, a proto byste svému pitnému režimu měli věnovat trochu více pozornosti.

Zdroj: Sebastian Okruhlica

Mohlo by Vás zajímat:

Nejúčinější dieta. Co je nejdůležitějí při hubnutí?

Máte nějaký svůj výživový styl a tvrdě si stojíte za tím, že je to ta nejlepší možnost , jak shodit přebytečná kila nebo nabrat svalovou hmotu a žádná jiná neexistuje , ale každý jsme jiný a na každého působí něco jiného. Přesto mají ty nejúčinější redukční diety společné charakteristické znaky. Jaké to jsou?

Proč (ne)řešit sacharidy. Nejlepší rady na hubnutí. Sestav si jídelníček.

Skoro žádné sacharidy v jídelníčku. Nesmím jíst po 18. hodině. Pokud chci zhubnout musím hladovět. A během den musím jíst každé dvě až tři hodiny, aby tělo furt fungovalo a nezpomalil se mi metabolismus! Pojdme si vyvrátit tyhle hloupé mýty a mrknout proč neřešit sacharidy.

Proč je pitný režim důležitý pro zdraví a jak pomáhá při hubnutí?

Ne nadarmo se už na základní škole učíme o koloběhu vody. Jeden, na první pohled menší koloběh vody, totiž probíhá i v našem těle. Vodní bilance, která je neustále v pohybu by měla být asi 2,5 litru v jejím příjmu i výdeji.

Tolik se vyloučí tekutin průměrně za den močí, pocením, dýcháním a stolicí. Část z tohoto množství si tělo zvládne samo metabolizovat a v těle zachovat, ale na nás je, abychom zbylou část doplnili.

Stravou a přímo ve formě tekutin bychom každý den měli přijmout alespoň 1,5 litru vody.

Nebezpečí jménem dehydratace

Proč je dehydratace tak obávaná a démonizovaná? Nejde totiž jen o to, že pokud člověk dostatečně nepije, že může nejen v horkém počasí i omdlít, nebo si zadělat na těžký úpal, šok, přehřátí i oběhové selhání, ale mírnou dehydrataci či jinou komplikaci. Už se ztrátou 2 % tělesné hmotnosti na bázi tekutin ztrácíte až 20 % svého výkonu. A nemusíte zrovna fyzicky pracovat, vaše výkony to ovlivní i při práci u počítače.

Dehydratace zvyšuje riziko vzniku:

zácpy,

otoků končetin a zadržování vody v těle,
bolestí hlavy,
zánětu slepého střeva,

infekcí močových cest,
poruch funkce ledvin
a ledvinových i močových kamenů.

Příznakem dehydratace může být nenápadná bolest hlavy, ale i únava a malátnost.

Člověk má často okoralé a suché rty i jazyk. Při močení vylučuje tmavě žlutou moč. Při jídle špatně hydratovaný člověk škytá a tlačí ho okolí žaludku. Špatně se koncentruje a jeho psychická i fyzická výkonnost je na ústupu. Trpí zácpami. Na pokožce člověka s trvalou mírnou dehydratací pak sledujeme její suchost a sklon k tvorbě drobných šupinek.

Neobvyklá únava se časem překlápí i do zvýšené spavosti.

Jakým množstvím správně doplnit denně tekutiny

Pokud vaše tělo už strádá a máte díky nedostatku tekutin i pocit žízně, k této fázi už nemělo vlastně ani dojít. Signál žízně totiž přichází, pokud jste ztratili už 1-2 % tělesných tekutin.

Je nutné tedy pít pravidelně. Kolik byste měli denně vypít tekutin zjistíte jednoduchým výpočtem. Na každých 15 kilogramů vaší tělesné váhy byste měli denně zvládnout přijmout 0,5 liru tekutiny.

Ukázkový výpočet při hmotnosti 75 kg by pak mohl vypadat takto:

75 : 15 = 5 … 5 x 0,5 = 2,5 litru

Hubnutí za pomoci správného pitného režimu

I když si vhodné množství přijímaných tekutin můžete jednoduše vypočítat podle váhy, váš příjem bude záviset i na dalších okolnostech.

Na vašem věku, tělesné konstituci, na stravě a jejím složení, teplotě a vlhkosti prostředí, vašem aktuálním zdravotním stavu, tělesné teplotě a také hlavně na fyzických aktivitách.

Tělesné aktivity a dietní režim jsou pak pro zvýšené množství přijímaných tekutin rozhodujícími faktory.

Při zvýšené fyzické zátěži totiž ztratíte za den i 5 litrů tekutin. Pokud si nasadíte tvrdší dietní režim plný vlákniny je třeba myslet na to, že ta na sebe váže vodu.

Při cíleném hubnutí, při kterém se pravidelně a intenzivně hýbete a zapojujete stravu plnou bílkovin a vlákniny je třeba doplňovat nejen dostatek tekutin, ale i dostatek minerálů. Ty získáte nejen z potravy, ale můžete si dopřát čas od času i minerálku.

Při hubnutí je vhodné střídat pití čisté vody, minerálních nápojů a neslazených čajů, ze kterých doslova vypocené minerály vrátíte tělu zpět.

Co vlastně pít a co už hubnutí nepomůže?

Každého hned napadne, že moderní doba velí při hubnutí dopřávat si různé freshe, džusy či odšťavněné šťávy. Zdravý rozum nám ale velí, že hlavní složkou pitného režimu a to nejen při hubnutí by měla být čistá pramenitá voda. Ta kohoutková mnohdy kvalitou předčí i tu nejvěhlasnější pramenitou vodu z hor, kterou byste zakoupili v lahvi.

Pokud si pitný režim chcete obohatit je dobré si jednou do týdne dopřát kvalitní pramenitou minerální vodu, která by vám dodala potřebný hořčík, vápník, sodík a další minerály. Dopřejte si ji nejlépe po tréninku. Dalším vhodným nápojem jsou slabé bylinné, ovocné a zelené čaje. Čas od času dopřejte svému tělu i vodou ředěnou ovocnou nebo zeleninovou šťávu.

Jakým nápojům se při hubnutí vyhnout?

Nejen při hubnutí ale i při snaze žít zdravějším životním stylem se vyhýbejte nadměrné konzumaci silně sycených minerálních a slazených nápojů. Průmyslově zpracovaným džusům z koncentrátu, které jsou mnohdy doslazovány a především tzv. „soft drinkům“.

Sem patří nejrůznější limonády, kolové nápoje, energetické nápoje, nektary, sirupy apod. Hlavním strašákem je v těchto nápojích cukr. Ten nepomůže úbytku váhy, ale navíc podporuje i chuť k jídlu. Další kapitolou samou o sobě jsou pak nápoje s obsahem kofeinu a alkoholu.

Obojí je jak známo i více či méně návykové a zvyšuje tvorbu moči a působí tedy diureticky. Takže společně s nimi odchází z těla více tekutin, než se jejich vypitím získá. Rozhodně by se měly konzumovat s mírou.

Budete mít zájem: Voda V Plicích Příznaky?

Každou kávu doplňte sklenicí vody a u alkoholu by se při pravidelnější konzumaci nemělo přesáhnout množství 0,5 litru u piva a 0,2 litru u vína denně. Při hubnutí se obojímu raději na čas vyhněte.

Jak doplnit při cvičení minerály?

Jak už jsme zmínili, při cvičení z těla odchází velké množství tekutin a s nimi i minerály. Ty pokud nedoplníte přímo s vodou, například středně mineralizovanými vodami, můžete bez problému přijmout v dostatečném množství i v potravě.

Skvělým způsobem je solení přírodní solí s prokazatelně širokým spektrem minerálních látek, dále ořechy, semena, luštěniny, zelená zelenina jako špenát, brokolice a kapusta, nejrůznější rostlinné klíčky, ale i mléčné výrobky, vejce a tmavé a rybí maso.

Pokud se bojíte, že si takto vyváženou stravu při hubnutí nezvládne pohlídat, sáhněte po některém doplňku stravy, který je výrobcem často šitý na míru podle věku a pohlaví spotřebitele.

Doplnit pitný režim Doplnit minerály

Největší mýty a pravdy o pivu. Aneb čemu můžeme věřit?

Podobné články

- lékařka
- mrkev
- největší
- vlasy
- zrak
Může mrkev zlepšit zrak? Platí, že modré oči jsou náchylnější k onemocněním než ty tmavé? Kazí se těhotným ženám oči? Odhalte největší mýty a pravdy…

- chyby
- encyklopedie
- největší
- online
- přešlapy
- výročí
- wikipedia
Online encyklopedie Wikipedia slaví 20. výročí provozu • Podívejme se na největší přešlapy, omyly a chyby • Můžeme otevřenému komunitnímu projektu věřit?

Zapomeňte na všechny mýty, lži a předsudky o odličování. Tahle pravda vám odhalí čistou pleť.
Řídíte se heslem, že čím více toho vypijete, tím je to pro vaše tělo lepší? Tato teorie patří mezi nejčastější mýty, se kterými se můžeme setkat. Dostatečný příjem tekutin je sice pro člověka důležitý, ale nic se…
TÝDEN V MÉDIÍCH Už ani spříznění novináři nejsou ochotni věřit tomu, čím ve svých reportážích krmí veřejnost investigativní novinář Janek Kroupa. Petr Žantovský přidává informace, abychom si udělali představu o Kroupově…

Mýty, polopravdy, ale i pravdy o absurdních zákonech z Bruselu. Podívejte se na přehled těch nejzajímavějších.
Bojíte se, že po vás váš syn nebo dcera zdědí dioptrickou vadu, máte pocit, že po práci s počítačem vidíte hůř, a když vám spadne něco do oka, okamžitě si ho důkladně promnete? Zjistěte, čím svému zraku skutečně…
Bojíte se bakterií a drhnete kvůli tomu koupelnu od rána do večera? Stop! Na pracovním stole je 400krát víc bakterií než na záchodovém prkénku. Jenže mýty o bakteriích na WC a v koupelně zlidověly natolik, že jim lidé věří.

Mýty kolem agrese západních velmocí v Sýrii rozkrývá bezpečnostní analytik Martin Koller.
Jaká je nejčastější kritika na adresu KDU-ČSL? Jak vzniká? Proč jsou to jen mýty? A jak se z toho všeho můžeme poučit a dělat politiku lépe?
O chrup se každý stará asi nejpoctivěji. Ne každý to ale dělá správně. A někdy jsme ochotni věřit i mnoha nepravdám. Jaké jsou ty největší, jež o zubech mezi lidmi kolují?

Možnosti současné estetické medicíny jsou obrovské, využívá je stále větší množství žen, ale i mužů, pořád ale v této oblasti panují mýty a šíří se nesprávné informace. Mnozí jsou přesvědčení, že po aplikaci…
„Brzy bude možné uzavřít sňatek i se zvířetem, je to proti přírodě, vyhledejte si definici ve slovníku“, aneb nejčastější mýty o manželství homosexuálů.
- cvičení
- lidské tělo
- všichni
Všichni víme, že pravidelný pohyb je pro lidské tělo velmi prospěšný. Po období několikaměsíční stagnace sportování kvůli covidu je jeho důležitost ze zdravotního hlediska o to výraznější. Jenže ne vždy je snadné se…

- balzac
- franz
- literatura
- papuče
Terazky jsme zvítězili. A teď nám dejte pokoj. Teď budeme u lizu my. Po puči papuče!
Jak mohli vzdělanci věřit, že nad námi svítá? K čemu se po staletí literáti šprajcovali?
K čemu Dickens, Balzac, Franz Kafka?

Vůči manipulaci a dezinformacím je zranitelný každý člověk a každý stát. Potřebujeme umět rozlišovat, čemu věřit a čemu ne. Neříkat si, že když to bylo v televizi, musí to být pravda, říká generál Karel Řehka, zástupce…
Co vás čeká ve večerním programu naší Televize Seznam? Podívejte se na ochutnávku hlavních pořadů.
Stále platí, že čísla z největší evropské ekonomiky nejsou zrovna přesvědčivá. Březnová podnikatelská nálada Ifo nám ovšem dává trochu nadějnější obrázek než páteční podnikatelské nálady PMI.

Britská vědkyně a novinářka Angela Saini v své nové knize Od přírody podřadné vyvrací zakořeněné mýty o ženách, které mužští vědci vydávají za fakta.

Mýty a fakta o hubnutí. Čemu můžeš věřit a čemu ne?

Kolem hubnutí už toho bylo sepsáno tolik, že nemáš ani nejmenší šanci se v tom všem orientovat. Podle nás vůbec nejlíp zabírá používání selského rozumu. Přesto všechno se stále setkáváš s mýty, které o hubnutí kolují. Ty nejznámější jsme vzali a zkonzultovali s odborníky. Tady máš výsledek:

1. MÝTUS: Když snížím příjem cukrů, zhubnu?

FAKT: S cukry, lépe řečeno se sacharidy, to není tak jednoznačné. Existují totiž dva typy – jednoduché a složité.

Jednoduché cukry obsahují například průmyslově vyráběné sladkosti, které tělu nic dalšího nepřináší, žádné vitamíny, minerální látky ani vlákninu. Naopak celozrnný chléb, fazole nebo přírodní ovesné vločky s vysokým podílem složitých cukrů jsou lidskému organismu prospěšné.

Vyvážená strava by měla obsahovat až 50 procent zdravých sacharidů. Jejich dostatek navíc zmírní i tvou touhu po „špatných“ cukrech.

„Hlavní příčinou přibývání na váze jsou nejčastěji jednoduché cukry. Jejich konzumace se promítá v tukových polštářích na břiše i na bocích. Potraviny s obsahem vlákniny a nízkým glykemickým indexem jsou oproti nim zdraví prospěšné, ale ani s nimi se to nesmí přehánět,“ potvrzuje hlavní nutriční specialistka Světa zdraví Monika Bartolomějová.

2. MÝTUS: Po nízkotučných výrobcích nemůžu přibrat?

FAKT: Produkty s nálepkou „nízkotučný“ nebo „bez tuku“ jsou obvykle vyráběny s pomocí přidaného cukru, potravinového škrobu či soli.

To způsobuje, že si sice kupuješ zázračně odtučněný výrobek, ale ve finále konzumuješ minimálně stejný počet kalorií, jako se nachází v jeho běžné formě.

Nenech se oklamat marketingovými hesly na obalech, nauč se je číst. Nízkotučné výrobky z vyvážené stravy rozhodně odstraň.

3. MÝTUS: Jíst pozdě večer znamená ztloustnout?

FAKT: Lidé, kteří jedí v nočních hodinách, mají skutečně sklon k nadváze. Jako důvod se však neuvádí denní doba příjmu potravy, ale to, že noční jedlíci většinou sáhnou po kalorickém polotovaru, aby rychle zahnali hlad.

Někteří lidé s plným žaludkem špatně spí, přičemž únava následující den bývá dalším spouštěčem chuti na nezdravá jídla. A dostáváš se do začarovaného kruhu. Kvůli únavě sáhneš po rychlé energii v podobě sladkostí a večer zaženeš vlčí hlad hromadou nezdravých jídel.

Není to tedy o tom, jestli jíš večer, ale co jíš večer.

Zdroj: Shutterstock.com

4. MÝTUS: Díky hladovění zhubnu rychleji?

FAKT: Pokud se rozhodneš držet půst, který bys měla držet maximálně 36 hodin a přijímat jen tekutiny případně zeleninu, může půst fungovat.

Ospalý metabolismus náhlý nízký energetický příjem šokuje tak, že krátkodobě zrychlí spalování.

„Pokud však hladovíte přes den a večer to nevhodně doháníte nebo jíte stylem pouze jednou dvakrát denně a přitom skladba jídla je nevhodná, pak bude tělo reagovat opačně. Bude zásoby ukládat,“ varuje Monika Bartolomějová.

5. MÝTUS: Při hubnutí pomáhá nastavit si reálné cíle?

FAKT: Teoreticky to dává smysl. Když si stanovíme příliš ambiciózní mety a nedaří se nám je plnit, s větší pravděpodobností se vzdáme. Neplatí to však pro každého.

Někteří lidé mají v povaze, že potřebují silnou výzvu, aby ze sebe dostali to nejlepší. Pokud chceš hubnout a vydržet, zkus do hubnutí zapojit i svého partnera, kamarádku nebo kolegyni v práci.

Ve dvou se to, jak známo, lépe táhne a i hubnutí ti půjde snáz.

6. MÝTUS: Když chci zhubnout trvale, musím hubnout pomalu?

FAKT: I když je pravda, že většinu „rychlodietářů“ postihne známý jo-jo efekt, opět to nemusí platit pro každého. Především lidé s vysokou obezitou dokáží zhubnout za jediný rok přes dvacet kilogramů (například ze 130 na 110 kilo) a být stále úspěšní. Jen si vyber k hubnutí tu správnou formu, zaručené diety ani prášky ti nepomohou.

Zdroj: Shutterstock.com

7. MÝTUS: Všechny kalorie jsou si rovné?

FAKT: Energetický příjem v potravě měříme pomocí kalorií, nebo kilojoulů. Každá kalorie nese stejné množství energie, to je pravda. Ovšem různé kalorické zdroje mají různé účinky na naši váhu a zdraví.

„Každá potravina prochází svojí metabolickou cestou, během níž ovlivňuje hormonální hladinu a ukládání tuků v těle. Proteinové, tukové a sacharidové zdroje kalorií se chovají odlišně.

Je zřejmé, že i když přijmete stejné množství energie z ovoce či klasického cukru, efekt a přínos pro organismus bude odlišný.

Protein má zase oproti tukům a sacharidům moc více zasytit, a protože je náročné bílkoviny trávit, stojí to tělo i více energie,“ vysvětluje odbornice na výživu Monika Bartolomějová.

8. MÝTUS: Při hubnutí nesmíš přibrat?

FAKT: Tento rozšířený omyl je častou příčinou ztráty motivace během hubnutí. Většinu lidí vyděsí, když po prvotním shození kil váha stagnuje anebo i trochu přiberou. Jde však o naprosto přirozený jev – v řádech týdnů tělesná hmotnost obvykle kolísá až o několik kilogramů.

„Pokud váha ukazuje vyšší hodnotu, ještě není důvod k obavám. Rozdíly způsobuje nezpracovaná strava v trávicím systému nebo zadržovaná voda v těle. Své hubnutí proto sledujte v dlouhodobém horizontu, malé výkyvy na váze jsou normální,“ uklidňuje trenérka Markéta Brožová.

9. MÝTUS: Za obezitu může slabá vůle?

FAKT: Je zcela špatně domnívat se, že za váhovým přírůstkem člověka pokaždé stojí jeho neschopnost se ovládnout. Obezita je složité onemocnění způsobené celou řadou faktorů.

Na vině bývají četné genetické proměnné nebo zdravotní indikace, jako jsou deprese, syndrom polycystických vaječníků, onemocnění štítné žlázy a další. Roli hraje také dědičnost.

Obézní lidé většinou bojují s biologicky danou dysfunkcí hormonů, které mají na starosti tělesnou hmotnost. Proto musí vyvinout větší úsilí při hubnutí i udržení váhy.

10. MÝTUS: Při redukci váhy je důležité snídat?

FAKT: Studie ukázaly, že lidé, kteří nesnídají mají skutečně větší sklon k přibírání na váze.

Nemůže to ale být tím, že tito lidé žijí obecně víc nezdravě? Na tuto otázku odpověděl výzkum z roku 2014 (Obesity – diet myths and facts), který po čtyři měsíce sledoval přes tři stovky mužů a žen.

Ti buď snídali, anebo snídani přeskakovali. Žádný efekt jednoho nebo druhého chování na změnu hmotnosti se však neprokázal.

Budete mít zájem: Prohřešky na farmářských trzích jsou stále stejné, zjistili kontroloři

„Opět se dostáváme k tomu, že každý organismus je individuální. Někomu snídaně vyhovují, jinému ne. Primárně bychom se měli vyhýbat přejídání, ke kterému nás svádí nepravidelné stravování a nedostatek času během dne. Jestli jedinec snídá, nebo snídani vynechává a poprvé jí až dopolední zdravou svačinu, není podstatné,“ souhlasí nutriční specialistka Monika Bartolomějová.

Tak co říkáš? Přesvědčili jsme tě trošku, že to tvé hubnutí nevedeš špatným směrem? Napiš nám, jakým mýtům jsi dosud věřila. Těšíme se na příspěvky.

Foto: Shutterstock.com

Vyvracíme mýty o pitném režimu! Myslíte si, že stačí obyčejná voda? Tak to se pletete

Ze všech stran neustále slyšíte, jak je nesmírně důležité dodržovat pitný režim. Ano, náš organismus tekutiny potřebuje, zvláště v letním období, to je bez debat, znáte však fakta? Víte například, že obyčejná voda nestačí? Tušíte, co s vámi udělá ranní sklenice vody na lačný žaludek? Podívejte se na mýty o pitném režimu.

Zapomeňte na obyčejnou kohoutkovou! Ta tělu nestačí! Také si myslíte, že jedinou vhodnou tekutinou je voda? Jeden by řekl, že našemu tělu poslouží nejlépe, jenže to není úplně tak pravda. Je skutečně nejvhodnější volbou, ne však ultimativním řešením.

Měla by zaujmout většinové postavení v denním pitném režimu, ale pro obohacení a chuť můžeme v menší míře sáhnout také po bylinných čajích nebo ovocných šťávách bez přidaného cukru. Náš organismus potřebuje i vitamíny a minerály, které nám obyčejná voda neposkytne.

Jak by měl vypadat ideální pitný režim? Pokud přijmete 2 litry tekutin denně, alespoň polovina by měla patřit obyčejné čisté vodě.

Zbytek lze rozdělit v poměru 0,5 litru lehkých minerálních vod, 0,3 litru slabého čaje (nikoliv černého) a 0,2 litru kvalitní čerstvé zeleninové šťávy.

Pozor, minerální vody si nepleťme s obyčejnou vodou, nemělo by se to s nimi přehánět, půllitr považujme za denní maximum.

Věděli jste, že?

S přibývajícím věkem klesá pocit žízně. Organismus padesátníků už nedokáže účinně hlídat příjem tekutin a je třeba jej vědomě hlídat. V opačném případě hrozí nedostatek tekutin vyšším krevním tlakem a rizikem vzniku ledvinových a žlučových kamenů.

Vypít alespoň 2 litry tekutin? Nesmysl! To je ten asi nejvíce rozšířený mýtus. U pitného režimu je třeba myslet především na fakt, kolik tekutin během dne ztratíme v moči, dýcháním a pocením.

Třeba takový aktivní sportovec by měl vypít až 5 litrů denně. Oproti tomu člověk se sedavým způsobem života nemusí za příhodných podmínek potřebovat ani 2 litry.

Zlaté pravidlo, kterým by se měl řídit každý dospělý v kterýkoli čas, zní minimálně 30 ml vody na 1 kg váhy denně.

Muži by měli vypít 2,6 litru tekutin za den, ženy 2,1 litru tekutin. Pokud kojíte nebo jste těhotní, přidejte si ještě půl litru navíc.

Odborné zdroje uvádějí přesná čísla: pro dospělé muže 2,6 litru tekutin za den, pro ženy 2,1 litru za den, pokud jsou těhotné nebo kojí, tak ještě o 0,5 litru navrch. Takto přesné údaje jsou však podle výživové specialistky ze Světa zdraví Moniky Bartolomějové hodně orientační a individuálně se na základě faktorů uvedených výše velmi liší.

„Důležitou indicií jsou rozdíly ve stravování. Zatímco ovoce a zeleninu tvoří až z 90 procent voda, trvanlivé, koncentrované a sušené potraviny své přirozené množství vody ztratily.

Pokud se tedy stravujete zdravě, získáte dost vody i z jídla a nemusíte se prolévat dvěma litry dalších tekutin, naopak se špatnými stravovacími návyky se nároky na dostatečný pitný režim zvyšují,“ vysvětluje Monika Bartolomějová.

Ranní rituál pro zdravý organismus

Zkuste se ještě před snídaní nakopnout sklenicí teplé vody se šťávou z půlky citronu.

Budete překvapeni, jak takový jednoduchý elixír na lačný žaludek může nahradit ranní kávu! Napomáhá trávícímu systému a povzbuzuje peristaltiku střev. Díky obsahu vitaminu C v citronu posílíte přirozenou obranyschopnost.

Citronová šťáva působí antibakteriálně a napomáhá vylučování nežádoucích látek. A bonus pro dámy: vaše pokožka bude jasnější a prozářenější.

Zapíjení jídla je nezdravé?

Další chyba! Mnohdy můžete slyšet i omyl v podobě toho, že byste neměli zapíjet jídlo. Koluje kolem toho několik mýtů, například že z jídla pak nepřijmete dostatek energie atd. Podle posledních informací se nejedná o zásadní chybu, naopak.

Je to právě voda, která v trávení pomáhá. Každý známe nepříjemný pocit sucha v ústech a těžkosti s vysušenými pokrmy.

Podle odborníků je voda žádoucím doplňkem ke každému jídlu, pokud si dáme vhodný drink chvíli před jídlem (například ovocnou či zeleninovou šťávu ředěnou vodou v poměru 1:1), uspokojíme pocit hladu a sníme menší porci.

foto: Shutterstock

Je pitný režim jen mýtus? Kolik vody člověk opravdu potřebuje

video

Pitný režim

Lidské tělo je velmi složitý stroj, který je schopný si do značné míry nějakou vlastní vodu vyrobit. Asi 900 mililitrů získá z potravy, dalších 900 mililitrů si vyrobí samo pomocí metabolismu. Ale i tak je potřeba zbytek někde získat – jedná se asi o 1,5 litru vody denně, ale množství se liší podle řady okolností.

K čemu potřebuje člověk vodu?

Fakta

Průměrný člověk za svůj život vypije asi 40 tisíc litrů vody.

Bez vody člověk nemůže žít, to ví každý žák základní školy. Ale proč vlastně? Tekutiny v těle zprostředkovávají látkovou výměnu, umožňují funkci ledvin a také jsou zodpovědné za vyplachování škodlivin z těla. Bez vody nejsou schopné fungovat žádné důležité orgány v lidském těle, tedy ani mozek – bez dostatku vody tedy není možný ani zdravý duševní život.

Tělo se s nedostatkem vody nedokáže moc dobře vyrovnávat – stačí pouhá pětiprocentní dehydratace a přijdou poměrně závažné problémy: přehřátí, oběhové selhání a šok. Stejně závažné mohou být ale i následky dehydratace dlouhodobé – patří k nim například poruchy funkce ledvin a vzniky ledvinových a močových kamenů.

K tématu pitného režimu se pro ČT24 vyjádřila Ivana Fellnerová, fyzioložka z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:

Co znamená dodržovat pitný režim?

Názory se samozřejmě liší. Já osobně se přikláním k tomu pít průběžně, nečekat na pocit žízně, pokud to jde. I když samozřejmě žízeň je takový poslední signál organismu, který nás ponouká k tomu, abychom tekutiny doplnili.

Jak často by se mělo pít?

Rozhodně doporučuju mít u sebe láhev. Ale to, abychom popíjeli každou čtvrthodinu, to je zase druhý extrém. Takže rozhodně není nutné mít pořád láhev v ruce a usrkávat v průběhu celého dne, k tomu se nepřikláním. Během jedné hodiny, dvou je dobré se určitě napít a strašně také záleží na tom, co člověk dělá a v jakém je prostředí a v jaké je teplotě.

Děti nepoznají, že mají žízeň. Polovině hrozí dehydratace, říká lékař KVÍZ: Znáte negativní účinky alkoholu na lidské tělo? Jsou různé extrémy. Já osobně jsem zastánce toho středního proudu, a to na základě jednak informací, které se jako fyziolog neustále snažím získávat z odborných časopisů, z referencí z univerzit, klinik světových, světové zdravotnické organizace, a samozřejmě k tomu přidávám své osobní zkušenosti. Takže o tom, že vodu potřebujeme a že určitě není dobře dlouhodobě žíznit v průběhu dne, na tom se myslím shodneme všichni. Ale ten druhý extrém je, jak jsem říkala, popíjet každých deset, patnáct, dvacet minut.

Dá se nahradit nedostatek vody nárazovým pitím?

To nárazové pití rozhodně nedoporučuji, myslím ve větším množství, protože když si to představíme, tak v podstatě přes trávicí trakt se nám to samospádem dostává do krve a samozřejmě v krvi by měly být dodržovány nějaké stálé podmínky, co do koncentrace látek a solí. A o to se potom musí postarat ledviny.

Když se tam dostane větší množství vody najednou, tak je nárazové pití velká zátěž pro ledviny. Nárazové pití rozhodně tedy nedoporučuju, ale když se vypije naráz čtvrt litru, půl litru, tak to nevadí.

Kde je hranice toho, kolik tekutin by člověk měl za den vypít?

Základní rozpětí tady padlo: od nějakého 1,5 litru až do tří litrů bych považovala s ohledem na podmínky člověka, na jeho zdravotní stav za takový běžný průměr. Nadměrné pití, pokud je to nějaký troj- až čtyřnásobek, tak to už rozhodně není pro organismus přirozené a dobré. Ale zase záleží na tom, jestli to vypijete najednou. Pokud vypijete za jeden den 10 litrů a pijete to průběžně, tak vás to na zdraví nijak zásadně neohrozí, pokud to neděláte dlouhodobě.

Ale pokud byste vypil deset litrů během půl hodiny, tak je to velmi rizikové. Problém je v tom, že vlastně ledviny nestačí odfiltrovat nadměrnou vodu z krve a tím tak dochází ke vzniku tzv. hypotonického prostředí.

Největší riziko je to pro mozkové buňky, které tu vodu nasávají, zvětšují svůj objem, dochází k otoku mozku i k omezení průtoku krve, utlačení mozkového kmene a v podstatě potom dochází řetězově k poškození nervové činnosti a v podstatě až ke smrti.

Kdy by se člověk měl po probuzení poprvé napít ?

Tady rozhodně doporučuju se zavodnit. Takže po ránu sklenice vody rozhodně je to nejlepší, co můžeme udělat.

Jinak bychom si tu denní dávku vody měli rozdělit – s tím, že dvě třetiny během první poloviny dne, jednu třetinu během druhé poloviny dne.

Ale zase záleží na činnostech: když potom máme nějakou zátěž fyzickou, trénujeme, zpotíme se a jsme v horkém prostředí odpoledne, tak tam musí nastat také nějaké navýšení.

A co by měl člověk pít – spíš teplé, anebo raději studené nápoje?

Tak zase záleží na okolní teplotě, ale pokud jsme v standardních podmínkách, tak to může být podle pocitu každého chladný, případně vlažný nápoj. Pokud je zase člověku zima, tak nevadí, pokud je nápoj trochu teplejší, ale zase bych nešla do toho extrémně horkého. Nechala bych to na každém, každý je trochu jinak nastavený.

Rozhodně by to neměl být extrémně ledový nápoj, a to ani v těch horkých dnech, a ani ten vařící není úplně přirozený.

Tipy pro správné pití od Státního zdravotního ústavu:

Pro „zdravou“ hydrataci není důležitý jen příjem tekutin a jejich složení, ale i složení stravy.
Je nutné pít v průběhu celého dne, a to již od rána (šálek čaje či kávy nestačí uhradit noční ztráty vody). Člověk není velbloud, aby se napil jednou denně do zásoby. Je potřeba regulovat spotřebu tekutin podle aktuální zátěže a potřeby.
Nejvhodnější tekutiny pro horké počasí jsou čistá voda nebo nakyslé či nahořklé nápoje. Sladké a přechlazené nápoje zvyšují pocit žízně.
Voda pro kojence – pokud pitná voda z vodovodu (studny) odpovídá všem požadavkům na pitnou vodu, je bezpečná i pro kojence. Kojenecká voda balená představuje určitý nadstandard a vyšší stupeň kvality, protože limity jsou stanoveny mnohem přísněji než u pitné vody. Minerální vody středně a silně mineralizované by se kojencům neměly vůbec dávat.
U vrcholového sportu a některých náročných profesí může být nutné do sortimentu zařadit i zvláštní druhy nápojů – iontové, obohacené, energetické, proteinové apod. U normální populace je příjem takových nápojů zbytečný, a ve větším množství může být dokonce škodlivý.
Pitný režim při léčení řady chorob má určité zvláštnosti – je potřeba zvýšit, nebo jindy naopak omezit celkový příjem tekutin, některé vody a nápoje mohou být využity jako podpůrná léčba, ale jiné mohou být přísně kontraindikovány. Některé nápoje a minerální vody mají s léky různé interakce. O tom všem je vhodné se poradit s ošetřujícím lékařem.

Budete mít zájem: Otravy metylalkoholem pokračují, Vánoce mohou být kritické

Pravdy a mýty o pitném režimu: Čemu věřit a čemu ne?

Pravidelný pitný režim je základem našeho zdraví. Bez jídla vydržíme týdny, ale bez vody jsme schopni přežít jen pár dní. Každá naše buňka ji potřebuje ke své správné funkci a pomáhá také odplavit nečistoty pryč z těla.

„Mnoho lidí si stále plete obyčejnou vodu s černým čajem, kolou nebo kávou. Kofeinové nápoje ale tělo odvodňují.

Bolest hlavy a únava jsou pak prvotními znaky dehydratace, které mohou přerůst až v závažná zdravotní onemocnění,“ upozorňuje hlavní výživová specialistka Světa zdraví Monika Bartolomějová.

1. Mýtus: denně je nutné vypít alespoň 2 litry tekutin

Doporučené množství tekutin je závislé na věku a hmotnosti, ročním období a především na fyzické aktivitě člověka.

„Doplnit byste měli minimálně tolik tekutin, kolik jí během dne ztratíte v moči, dýcháním a pocením.

Například tělo sportovce si v parnu žádá i 5 litrů vody denně, naopak člověk se sedavým způsobem života nemusí za příhodných podmínek potřebovat ani 2 litry.

Zlaté pravidlo, kterým by se měl řídit každý dospělý v kterýkoli čas, zní minimálně 30 ml vody na 1 kg váhy denně,“ uvádí hlavní trenérka fitness centra pro ženy Contours Markéta Brožová.

Odborné zdroje uvádějí přesná čísla pro dospělé muže 2600 ml tekutin za den, pro ženy 2100 ml za den, pokud jsou těhotné nebo kojí, tak ještě o 0,5 litru navrch. Takto přesné údaje jsou však podle výživové specialistky Bartolomějové hodně orientační a individuálně se na základě faktorů uvedených výše velmi liší.

2. Mýtus: Děti potřebují méně tekutin než dospělí

Nebezpečný omyl! Děti ztrácí přirozeným způsobem víc vody než dospělí, proto by jí měly i víc přijmout. Školní děti mohou v poměru ke své hmotnosti klidně vypít až o polovinu víc vody než je běžná dávka pro dospělého.

Dehydratací jsou nejvíce ohroženy děti a senioři, kteří nepociťují tolik žízeň a na pitný režim zapomínají. Suchý vzduch ve školách zapříčiňuje, že tělo ztrácí větší množství vody samotným dýcháním a může se také silněji potit. Možnost kdykoli doplnit tekutiny, i během vyučování, by měla být samozřejmostí.

3. Mýtus: Jedinou správnou tekutinou je voda

Voda je skutečně nejvhodnější volbou. Ne však ultimátním řešením. Měla by zaujmout většinové postavení ve vašem denním pitném režimu, ale pro obohacení a chuť můžete v menší míře sáhnout také po ovocných a bylinných čajích nebo ovocných šťávách bez přidaného cukru.

„Pokud přijmete 2 litry tekutin denně, alespoň polovina by měla patřit obyčejné čisté vodě.

Zbytek lze rozdělit v poměru 0,5 litru lehkých minerálních vod, 0,3 litru slabého čaje (nikoliv černého) a 0,2 litru kvalitní čerstvé zeleninové šťávy.

Pozor, minerální vody si nepleťme s obyčejnou vodou, nemělo by se to s nimi přehánět, půllitr považujme za denní maximum,“ vysvětluje Monika Bartolomějová.

4. Mýtus: Zapíjet jídlo je nezdravé

Je to voda, která nám v trávení pomáhá. Každý známe nepříjemný pocit sucha v ústech a těžkosti s vysušenými pokrmy. Podle odborníků je voda žádoucím doplňkem ke každému jídlu. Pokud si dáte vhodný drink chvíli před jídlem (například ovocnou či zeleninovou šťávu ředěnou vodou v poměru 1:1), uspokojíte pocit hladu a sníte menší porci.

5. Mýtus: Limonády do pitného režimu nepatří

Do pitného režimu se počítají všechny tekutiny. Otázkou však zůstává, jaké další látky, s negativním účinkem na lidský organismus, obsahují. Mnohé z nich zbytečně přetěžují váš organismus.

„Všem typům nápojů s umělými sladidly a fruktózou se raději vyhněte. Stejně tak doslazovaným ovocným džusům, které poznáte už podle podezřele nízké ceny, ale pozor, najdete je i mezi dražšími.

Jedinou výjimku tvoří nápoje slazené přírodním sladidlem stévií.

Pokud holdujete bublinkám, není to vyloženě špatně, ale pamatujte, že čím víc je nápoj sycený, tím více zatěžujete vaše tělo,“ upozorňuje Monika Bartolomějová.

6. Mýtus: Když piji kávu s mlékem, tekutin mám dost

Káva tělo odvodňuje. Vedle alkoholu a černého čaje patří k výrazným činitelům dehydratace.

Notoričtí pijáci kávy bývají většinou velmi vytížení lidé, kteří při práci zapomínají na pití jiných tekutin.

Aby se vyvarovali dehydrataci, ale i bolestem hlavy, ke každému šálku kávy by měli vypít sklenici vody. Mléko zastává spíš funkci potraviny, která tělu dává živiny, jeho funkcí není uhasit žízeň.

7. Mýtus: Ledové čaje jsou stejně prospěšné jako voda

Bohužel, tyto nápoje nemají většinou s čajem nic společného. Jsou plné cukru, převážně fruktózy nebo umělých sladidel.

Když si pozorně pročtete složení, naleznete spoustu aromat, barviv a konzervantů. V ničem si nezadají se slazenými limonádami, ač se tváří jako zdravější varianta.

Pokud toužíte po ledovém čaji, vyrobte si svůj vlastní, zelený, ovocný nebo bylinný, s citronem a bez doslazování.

Doplňování tekutin je zásadní zvlášť při sportovních výkonech a náročné fyzické aktivitě. Slazené limonády a kupované ledové čaje jsou ale v rámci pitného režimu naprosto nevhodné. Pokud vydáváte hodně energie, sáhněte raději po iontovém nápoji, při velké námaze je díky obsahu důležitých živin a iontů vhodnější než čirá voda.

8. Mýtus: Pivo a vinný střik dodávají tělu vody dostatek

Vychlazené pivo umí uhasit náhlou žízeň, ale nenahradí tělu ztracené tekutiny. Jeho nadbytek naopak dehydratuje a zatěžuje vnitřní orgány. Podobně jako víno, které je vždy lepší konzumovat ve stejném poměru s vodou. Oba alkoholické nápoje představují vydatný zdroj cukrů a kalorií, proto by měly být tabu nejen během hubnoucího procesu.

„Stav zavodnění organismu spolehlivě ukazuje frekvence močení. Běžná je potřeba 5 až 7krát denně, větší či menší frekvence značí problém. Při dehydrataci se frekvence močení rapidně snižuje. Proces vylučování je spojen s nepříjemnými pocity a pálením. Moč má jantarovou barvu, páchne a v některých případech může být dokonce zakalená,“ upozorňuje nutriční specialistka Monika Bartolomějová.

9. Mýtus: Když nepiju přes den, doženu to večer

Pokud pravidelný pitný režim nedodržujete, zaděláváte si na vážné zdravotní problémy. Zvlášť při průjmové stolici nebo nadměrném pocení je zvýšený příjem tekutin extrémně důležitý. Pokud pocítíte žízeň, jste už mírně dehydratovaní, ideální je naučit se pít po celý den.

„Dehydratace je provázena apatií, únavou a celkovou slabostí. Nemůžete se soustředit, bolí vás hlava a cítíte nevolnost. Při náhlé změně polohy může docházet k mdlobám kvůli poklesu krevního tlaku a snižuje se vaše celková výkonnost,“ popisuje prvotní příznaky dehydratace fitness trenérka Markéta Brožová.

10. Mýtus: Vysoký příjem vody znamená přibírání na váze

Na nedostatek vody tělo reaguje jejím zadržováním. Při nedostatečném pitném režimu trpí nejen váš vylučovací systém a kůže, ale voda je také potřebná pro všechny biochemické pochody v těle včetně detoxikačních procesů.

„Při nedostatku tekutin se můžeme cítit nepříjemně oteklí a odulí. Pleť šedne a ztrácí svou přirozenou pružnost. Tvoří se víc vrásek a rychleji stárneme. Kromě kosmetických vad na kráse se však v důsledku špatného pitného režimu mohou rozvinout také některá onemocnění. Jednoznačnou spojitost s pitným režimem mají například urologické problémy,“ potvrzuje Monika Bartolomějová.

Mohlo by vás taky zajímat:

Kdo by tušil, že ranní sklenice obyčejné vody s citronem může snížit krevní tlak, nebo vás dokonce zbavit bolesti kloubů? A to není všechno! Je to prostě malý zázrak. A co může být jednoduššího než si ráno dát jednu sklenici tohoto zázračného lektvaru?

Jestli vás zlobí zažívání nebo cítíte nevolnost, dejte si sklenici nebo dvě a čekejte. Nejlépe působí sklenice vody s citronem hned brzy ráno, ale i během dne je skvělým pomocníkem. Ulevuje totiž od nadýmání, pálení žáhy a stimuluje lepší trávení.

Když je venku horko, je důležité hodně pít, a voda je v tomto směru nejlepším nápojem. Ne každému ale chutná jen obyčejná, ničím neochucená voda, ale nechce do sebe lít limonády a jiné nápoje plné cukru nebo sladidel. Naštěstí se dají vyrobit i takové drinky, které vás osvěží stejně, nebo lépe, než voda, je v nich minimum kalorií a budou vám chutnat.

Hitem posledních let jsou vody, do kterých přidáte ovoce, případně i zeleninu nebo bylinky a necháte jejich chuť do vody hezky vyluhovat. Kombinovat přísady můžete zcela podle vlastní chuti.

Zkuste do džbánku dát třeba hrnek nakrájených jahod, hrnek plátků čerstvé okurky, 2 nakrájené limetky, 1/4 hrnku lístků čerstvé máty a kostky ledu. Všechno to můžete lehce rozmačkat, ale nemusíte. Do džbánku nalijte vodu (klidně perlivou) a nechte stát hodinu nebo i déle (třeba přes noc) v lednici, aby voda do sebe vstřebala všechny chutě.

A tady je pár dalších možností, co můžete dát do džbánku s vodou:
• 2 nakrájené plátky vodního melounu + malou hrst bazalky (lehce ji promněte v prstech)
• 4–6 nakrájených jahod + 1/2 nakrájeného citronu + malou hrst bazalky (lehce ji promněte v prstech)
• 2 pomeranče + 1 citron + 1/2 okurky (vše nakrájené na plátky) + hrst mátových lístků
• 2 pomernače nakrájené na plátky + hrst čerstvého koriandru