Aktualizováno 06. 03. 2018
Nemocnice Na Homolce ohlásila definitivní konec dceřiných firem, přes které byly v minulosti vyváděny peníze. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) chce ale prověřit okolnosti likvidace. Vadí mu například, že likvidátorkou je trestně stíhaná insolvenční správkyně Jaroslava Dlabolová. Zkoumat chce také, jak bude nemocnice dál nakupovat zdravotnický materiál.
Události ČT: Kauza firem Nemocnice Na Homolce | zdroj: Česká televize
Dceřinné firmy Nemocnice Na Homolce končí. Její vedení oznámilo, že přes poslední z nich – Holte Medical – přestala nemocnice nakupovat.
„Od prvního dubna bude již veškerý nákup a dodávky zdravotního materiálu výhradně v kompetenci Nemocnice Na Homolce,“ uvedla mluvčí nemocnice Martina Dostálová.
Dceřiné společnosti nemocnice se staly terčem kritiky po kauze exředitele tohoto zdravotnického zařízení Vladimíra Dbalého. Ten spolu s dalšími lidmi čelí obžalobě, která je viní z korupce a manipulace veřejných zakázek. Několik kontrol odhalilo, že peníze v minulosti mizely i prostřednictvím dceřiných firem a některé byly vynakládány nehospodárně.
Proto nemocnice začala firmy rušit. Poslední objednané zboží skrze společnost Holte Medical by tak mělo do nemocnice dorazit do konce března. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch však chce ještě prověřit, jak nyní bude nemocnice nakupovat sama.
„Já budu určitě chtít přehled o vysoutěžených zakázkách. Aby nemocnice, pokud skutečně jsou nákupy převedeny pouze pod ni, měla vše řádně vysoutěženo podle zákona,“ uvedl Vojtěch.
Úkol zlikvidovat dceřiné firmy dostala nemocnice již za ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD). Současný ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) před časem Homolku za pomalý postup likvidace poslední společnosti kritizoval.
A spolu s ním i někteří poslanci zdravotního výboru sněmovny. „Dle mého názoru to byla hodně dlouhá doba. Já chápu, že ty smlouvy nelze ukončit ze dne na den, ale přeci jen doba čtyř let je dlouhá,“ říká poslanec za KDU-ČSL Vít Kaňkovský.
„Je evidentní, že celý minulý rok se toho mnoho nedělo. A najednou bylo možné společnost zlikvidovat,“ uvedla poslankyně Olga Richterová (Piráti). Nemocnice však tvrdí, že právě v loňském roce objem nákupů významně snížila.
Trestní stíhání insolvenční správkyně
Ministr chce nyní prověřit i novou informaci o tom, že sama likvidátorka dceřiné společnosti Holte Medical Jaroslava Dlabolová čelí v případu, který s Nemocnicí Na Homolce nijak nesouvisí, trestnímu stíhání.
Kvůli tomu jí také ministerstvo spravedlnosti pozastavilo právo k výkonu činnosti insolvenční správkyně (v té ale působí jinde – pozn. red.).
„Byla jí pozastavena funkce proto, že je proti ní vedeno trestní stíhání. Ty důvody jsou takové, že narušovala důvěru v insolvenčního správce.
Dokud nebude její stíhání vyřešené, tak jí ta funkce bude pozastavena,“ uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.
Soudy pak kvůli rozhodnutí ministerstva začaly řešit, zda Dlabolovou odvolají z funkce insolvenčního správce ve společnostech, kde již byla ustanovena. Například Městský soud v Praze v jenom z případů rozhodl, že ač nemůže ze zkušeností s touto insolvenční správkyní dospět k závěru, že by své povinnosti zanedbávala, odvolal ji z funkce.
„Přesto má za to (Městský soud v Praze – pozn. red.
), že okolnost, že je stíhána v souvislosti s činností správce závodu, tedy v souvislosti se správou cizího majetku, ohrožuje důvěru v řádný výkon funkce insolvenčního správce, která z velké části spočívá právě ve správě cizího majetku,“ popisuje odůvodnění Městského soudu v Praze soudce z vrchního soudu ve svém rozhodnutí. V něm tato odvolací instance zrušila verdikt městského soudu, protože podle něj není pozastavení činnosti insolvenčního správce důvodem k jeho odvolání.
„Za prvé si myslím, že by se u nás měla ctít presumpce neviny. Za druhé nejsem obžalovaná a fyzicky mi nic nebrání výkonu činnosti,“ uvedla Dlabolová. A dodala, že se také brání proti rozhodnutí ministerstva spravedlnosti.
Podle právníka Transparency International Petr Leyera tato situace podle zákona Dlabolové nebrání, aby vykonávala funkci likvidátorky ve společnosti Holte Medical. Avšak je podle něj varovným signálem. „Podle mého názoru to ale úplně vhodné není a myslím, že ta společnost by měla opravdu velmi zvážit, zda by tato osoba měla pokračovat ve funkci likvidátora,“ uvedl Leyer.
Likvidátora jmenuje valná hromada společnosti, v níž zasedli zástupci nemocnice. A věc se nelíbí ani ministrovi zdravotnictví. „To asi není úplně optimální stav. Takže já tu věc budu řešit,“ uvedl Vojtěch.
Dlabolová říká, že v době, kdy byla určena jako likvidátorka dceřiné společnosti nemocnice, stíhaná nebyla. „S ukončením činnosti Holte Medical je tolik starostí, že tohle považuji za naprostou banalitu,“ uvedla likvidátorka Dlabolová na dotaz, zda o situaci informovala vedení nemocnice.
Mluvčí zdravotnického zařízení Martina Dostálová pak na dotaz ČT uvedla, že pro ně je to nová informace. „Jak jsme se nyní ujistili, likvidátor nemá povinnost informovat o pozastavení činnosti insolvenčního správce. Ing.
Dlabolová je likvidátorkou dceřiných společností Nemocnice Na Homolce, nikoliv insolvenční správkyní. Dle informací, které máme k dispozici, je Dlabolová způsobilá pro výkon činnosti likvidátora,“ uvedla Dostálová.
K samotnému stíhání se Dlabolová nechce vyjadřovat.
Zdroj: Česká televize
Ven z okresu jen s potvrzením. Vláda od pondělí na tři týdny výrazně omezí pohyb osob
Vláda kvůli koronavirové pandemii od pondělí na tři týdny výrazně omezí pohyb osob. Pro cesty do zaměstnání mimo okres bude potřeba například potvrzení zaměstnavatele, pro cesty k lékaři či na úřady mimo okres pak čestné prohlášení nebo formulář s místem, časem a cílem cesty. Události kolem pandemie v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.
Nová opatření od 1. 3. přehledně:
- Vláda od pondělí na tři týdny výrazně omezí pohyb osob. Pro cesty do zaměstnání mimo okres bude potřeba například potvrzení zaměstnavatele, pro cesty k lékaři či na úřady mimo okres pak čestné prohlášení nebo formulář s místem, časem a cílem cesty.
- Nákupy budou možné pouze v rámci okresu, a to v nezbytném počtu osob.
- Návštěvy příbuzných v rámci okresu s bydlištěm podle nařízení vlády nebudou povolené, pokud nejde o zajištění nezbytných potřeb či nutné péče.
- Vycházky a běh přes den budou od pondělí možné jen na území obce, nikoli celého okresu. Venčení psů v noci bude možné do 500 metrů od bydliště.
- V zastavěných obcích bude platit povinnost nosit všude ochrannnou roušku bez ohledu na vzdálenost další osoby.
- Ochrana dýchacích cest je podle nařízení ministerstva od 1. března povinná i na pracovišti. Výjimku mají jen lidé, kteří jsou v místnosti sami.
23:31
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) zůstanou průmyslové firmy od pondělí bez nových restrikcí. Spustí se v nich ale dobrovolné testování, které by se mělo za několik dní změnit na povinné.
Stát bude přes úlevy na zdravotním pojištění přispívat 60 korun na test, maximální nárok bude na čtyři testy měsíčně na zaměstnance. O víkendu už budou podle Havlíčka fungovat informační telefonické linky, které budou firmám v otázkách testování radit. Řekl to dnes na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády.
Přeplněné nemocnice by mohly zastavit veškerou péči kromě intenzivní, řekl ministr Blatný
Počet volných lůžek pro pacienty vyžadující intenzivní péči se stále snižuje. Dostupných jich zůstává asi 15 procent. Kapacita je ale určená pro všechny pacienty v Česku, tedy nejen pro ty s covidem-19. Pokud se epidemická situace nezlepší, zbývají podle národního koordinátora lůžkové péče Vladimíra Černého dva až tři týdny, než v některých krajích místa dojdou úplně.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný chce přetečení kapacity nemocnic zabránit sérií kroků. Dochází podle něj k „reprofilizaci lůžek“, čímž má přibýt několik desítek míst pro covidové pacienty. Do nemocnic by také měla směřovat pomoc dalšího zdravotního personálu jako ambulantní specialisté, studenti nebo pracovníci Červeného kříže.
video
Události: Nemocnice mají 15 procent volných lůžek
V případě, že by se i tak situace stále vyvíjela nepříznivě, by se nemocniční systém na dva až tři týdny staral jen o dva typy pacientů – o nakažené covidem-19 a o pacienty na JIP z jiných důvodů než kvůli covidu-19.
„Podepsal jsem dopis, který šel všem hejtmanům a ředitelům nemocnic, aby byla zastavena veškerá péče kromě intenzivní akutní péče. Budeme rozlišovat mezi pacienty, kteří jsou s covid, a kteří jsou na jednotkách intenzivní péče z jiného důvodu. Laicky řečeno, ostatní péče bude na dva až tři týdny pozastavena,“ řekl Blatný v Událostech.
Ministr zdravotnictví věří, že nejhoršímu zabrání respirátory a testování
Ministr však doufá, že k takovému scénáři nedojde a dříve se projeví nové opatření, které od čtvrtka stanovuje povinnost nosit respirátor nebo jinou kvalitnější ochranu dýchacích cest místo podomácku vyrobených roušek. „Je zde velká možnost šíření epidemie zpomalit,“ uvedl ministr.
Zabrat by podle něj mohlo i „finišované rozšíření testů do podniků“. Testovat se v nich může jednou za tři dny už teď, náklady hradí zdravotní pojišťovna. Kromě toho by však měla být zavedena i možnost samotestování. „Věříme, že to bude v rámci dnů,“ uvedl Blatný. Stát se podle něj chystá také omezit koncentraci lidí v hromadné dopravě navýšením frekvence spojů.
Babiš mluvil s německou kancléřkou o přeshraniční pomoci
Premiér potvrdil, že Česko má konkrétní nabídku devíti lůžek pro pacienty s covidem-19 od saského premiéra Michaela Kretschmera. „Předal jsem to písemně hejtmanům Karlovarského a Ústeckého kraje, je na nich, jestli to využijí,“ uvedl ve vyjádření, které poskytl úřad vlády.
České nemocnice podle něj zatím situaci zvládají, takže se teprve uvidí, zda bude nutné lůžka v sousední zemi využít. Premiér ale připustil, že kapacita lůžek pro pacienty s potřebou intenzivní péče je velice malá.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová uvedla, že o tom, zda bude Česko žádat o zahraniční pomoc, musí podle zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci vždy rozhodovat vláda.
„V dané době by mělo být toto minimálně projednáno v rámci Ústředního krizového štábu, a to je také varianta, ke které se momentálně kvůli rychlejšímu průběhu kloní všichni zúčastnění. Na ÚKŠ to bude projednáno již zítra (ve středu),“ uvedla.
Dále se bude podle Peterové postupovat přes mechanismy Evropské unie.
Sasko a Bavorsko chtějí převoz domluvit diplomatickou cestou
Zemské vlády Saska a Bavorska chtějí případný převoz českých pacientů s covidem-19 na kliniky do Německa dohodnout diplomatickou cestou.
Mluvčí úřadu bavorské vlády Eva-Maria Ungerová řekla, že takové řešení usnadní organizaci převozu nemocných. Stejně se vyjádřilo saské ministerstvo sociálních věcí, které má na starost zdravotnictví.
Zdůraznilo, že kvůli velkému vytížení saských nemocnic je koordinace nezbytná.
Také saské a bavorské nemocnice u hranic s Českem shodně uvádějí, že případný transport nebude domlouván přímo mezi klinikami, ale přes oblastní koordinátory či příslušná zemská ministerstva.
Babiš řekl, že mu německá kancléřka neplánovaně zavolala sama. „Nabízí další lůžka k dispozici, pokud bude potřeba, v Bavorsku nebo jiných zemích v Německu,“ uvedl.
Kancléřka podle něj zjistí, jaké jsou tam kapacity. „Budeme to mít v záloze, kdyby bylo potřeba to využít. Abychom byli připraveni, aby byla připravena logistika.
Ale je to poté na krajích, zda to využijí, nebo ne,“ dodal premiér.
Totéž platí v Karlovarském a Ústeckém kraji, kam Babiš předal nabídku ze Saska. Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN) v úterý uvedl, že první nabídka Saska na devět volných lůžek se stane součástí českého národního dispečinku volných lůžek. „A bude záležet na charakteru každého případu. Jinými slovy k možnostem převozu do českých nemocnic přibyla jména těch německých s danou kapacitou a druhem dostupné péče,“ upřesnil.
Podle hejtmana Kulhánka kraj dostal informaci od zástupců Saska, že se dostupná kapacita v nemocnicích stále mapuje a Sasko ji aktualizuje. „Německá strana vyžaduje dokumentaci v německém jazyce.
To my řešíme takzvaně on-call překladatelem, to znamená, že když se vyskytne požadavek na transfer do Německa, operativně v řádu několika hodin získáme překlad zdravotní dokumentace,“ popsal Kulhánek.
Nabídka z Bavorska ještě definovaná není a Bavorsko stále zjišťuje, jaké kapacity může nabídnout.
O možnost převozů nemocných do Německa žádal Karlovarský kraj vládu dlouhodobě. Jeho nemocnice jsou dlouhou dobu přetížené.
Babiš uvedl, že nemá představu, kdy by se mohli první Češi do Německa převážet. „Z Karlovarského kraje jsme přemístili téměř dvě stě pacientů do jiných nemocnic v rámci Česka. Dispečink nadále funguje,“ uvedl. Volných covidových lůžek má podle něj Česko aktuálně dost, problémem jsou ale lůžka pro lidi, jejichž stav vyžaduje intenzivní péči.
Náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý v úterý pak uvedl, že požádal ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), aby vláda formálně oslovila Německo kvůli převozu pacientů za hranice. Původně tvrdil, že Česko se na zahraničí obrátí, až budou nemocnice naplněné z 90 procent. V současné době je volných míst asi patnáct procent, vyčerpat by se ale mohla za dva až tři týdny.
Dopravu do Německa i zpět zajistí česká strana. Podle Kulhánka existují zdravotnické dopravní služby, které mají vyřízené povolení jak pro českou, tak pro německou stranu hranice.
Situace v nemocnicích v Karlovarském kraji se za poslední dny nepatrně zlepšila, a nejsou tak vyžadovány hromadné převozy pacientů s covidem-19 do nemocnic mimo Karlovarský kraj. Poslední větší převoz pacientů byl minulý týden ze sokolovské nemocnice, odkud odjelo deset pacientů do Humpolce.
„Od té doby některé dny nebyly žádné požadavky, v některé dny byly v jednotkách případů, což řeší národní dispečink v rámci regionálních nemocnic.
Co se řeší na denní bázi, je přemisťování pacientů, kteří již nepotřebují intenzivní péči, v rámci kraje do zařízení, která poskytují standardní péči nebo následnou,“ dodal Kulhánek.
V nemocnicích v Česku bylo v pondělí podle zveřejněných dat více než 6500 nakažených novým koronavirem, z nich přes 1300 potřebovalo intenzivní péči a 660 umělou plicní ventilaci.
Situace na Chebsku a Sokolovsku se relativně stabilizuje, řekl primář
Podle primáře interního a covidového oddělení Nemocnice Sokolov Martina Straky se na Sokolovsku a Chebsku situace v posledních několika dnech relativně stabilizovala.
„Nárůst záchranek a pacientů s covidovým zápalem plic nenarůstá. Je to pro nás první optimistický signál po iks týdnech naprostého marastu,“ uvedl Straka v Událostech, komentářích.
Upozornil však, že mluví pouze o vývoji v těchto dvou okresech.
Naopak se obává vývoje mimo ně. „Jestli se to stane ve zbytku republiky, kapacity dojdou okamžitě,“ řekl primář. Vláda podle něj měla do „totálního lockdownu“ poslat celou zemi, ne jen několik okresů. Nakažlivější britská varianta se mezitím rozšířila i jinde, podle Straky je navíc agresivnější i v dopadech na lidské zdraví.
„Ano, pane ministře, selektování pacientů opravdu existuje.“
Straka před několika týdny popsal, že právě v sokolovské nemocnici museli lékaři přistoupit k selektování pacientů. Podobného vývoje se obává ve zbytku země.
„Máte jedno volné lůžko na intenzivní péči a máte tři adepty.
Před rokem by všichni tři na intenzivní péči skončili a teď musíte vybrat jednoho z nich, doufat, že jste zvolili správně a dva dát na lůžko standardní, dát jim plnou léčbu a doufat, že zabere.
A když nezabere, musíte to intenzivní lůžko někde najít, možná i mimo region, ale nic jiného vám nezbývá, abyste si to sami u sebe obhájili,“ popsal Straka. „Emoce jsme zahodili na začátku ledna,“ dodal.
video
Události, komentáře: Primář Nemocnice Sokolov Martin Straka
Královéhradecký kraj by mohl převážet pacienty do Polska
Královéhradecký kraj by mohl v případě zaplnění svých nemocnic a nemožnosti dalšího převozu pacientů do zařízení v jiných regionech České republiky převážet pacienty s covidem-19 do polských nemocnic v pohraničí, informoval mluvčí kraje Dan Lechmann.
„V minulém týdnu proběhlo předběžné jednání s polskou stranou o možnostech případného využití příhraničních kapacit tamních nemocnic. Předběžně máme přislíbeno zhruba 35 lůžek, která bychom využili ve chvíli maximálního naplnění našich lůžkových kapacit bez možností dalšího přemístění pacientů do nemocnic v jiných regionech v Česku,“ přiblížil hejtman Martin Červíček (ODS).
Hejtman jednal o možnosti přesunutí některých českých pacientů také s premiérem Andrejem Babišem (ANO). „S ním jsem domluven na způsobu požádání o případnou pomoc při převozu pacientů za hranice republiky,“ uvedl Červíček.
Nemocnice v Královéhradeckém kraji mají podle hejtmanství 632 covidových lůžek. Nejvíce jsou aktuálně sledována lůžka pro akutní péči, kterých je v celém kraji 230, a to nejen covidových. Volných zbývají čtyři desítky. Tato lůžka jsou důležitá nejen pro příjem pacientů s covidem vyžadujících intenzivní péči, ale i pro všechny ostatní pacienty po úrazech nebo infarktech.
Další covidová lůžka v regionu už nelze zřídit především kvůli chybějícímu ošetřujícímu personálu. Záchranáři proto převážejí pacienty mimo region tak, aby uvolnili kapacity pro další hospitalizované. Už ale ani nemocnice v okolních krajích by podle hejtmanství v následujících dnech nemusely mít místo. Polská lůžka by tak měla být zálohou pro případ nejhoršího scénáře.
Nemocnice v Královéhradeckém kraji jsou kvůli pandemii na hraně svých kapacit, na jednotkách intenzivní péče (JIP) je situace kritická. Počty pacientů jsou výrazně vyšší než při podzimní vlně koronaviru, řekli mluvčí Fakultní nemocnice Hradec Králové Jakub Sochor a mluvčí Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Lucie Chytilová.
Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové leží nyní s covidem-19 zhruba 210 lidí, z toho asi pět desítek na jednotce intenzivní péče.
Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje, pod který spadají nemocnice v Trutnově, Náchodě, Jičíně, Dvoře Králové nad Labem a Rychnově nad Kněžnou, má ve všech svých nemocnicích volných pouze pět lůžek intenzivní péče a 45 standardních lůžek. Ve všech zařízeních holdingu je hospitalizováno zhruba 380 pacientů s covidem-19.
V Královéhradeckém kraji je nyní podezření na jihoafrickou mutaci koronaviru, která by měla být nakažlivější. Mělo by jít o ženu a muže, kteří přijeli ze zájezdu na Zanzibaru.
Pardubický kraj zvažuje stav hromadného postižení osob
Nemocnice už jsou téměř plné i v Pardubickém kraji, chybí v něm navíc i zdravotníci. „Pomůže jak armáda, tak záchranný hasičský sbor. Prozatím jsme požádali o 25 mužů do našich pěti lokalit. Žádáme také ambulantní sektor, jestli se nechce zapojit, protože začíná být opravdu problém se zdravotnickým personálem,“ uvedl pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD).
V úterní podvečer jednal krizový štáb regionu a rozhodl, že při vyčerpání lůžkových kapacit pěti zdejších zařízení vyhlásí stav hromadného postižení osob. V takovém případě by nemocnice poskytovaly péči pouze pacientům v ohrožení života. Takový krok může podle tamního krizového štábu přijít v řádu dnů, možná i hodin.
Stav postižení osob podle hejtmana Ústeckého kraje Jana Schillera (ANO) umožňuje efektivnější řešení krizových situací. „Pokud je někdo v tak zoufalé situaci, tak je to nástroj, který vše urychlí,“ uvedl Schiller s tím, že v takovém případě by nejspíš došlo k uzavírkám a výrazným omezením.
Pomoci by mohly týmy Českého červeného kříže i ambulantní specialisté
Česko nikdy nebylo v situaci, jako je nyní, kvůli covidu, řekl náměstek Černý. „Není to ničí vina, je třeba to brát jako jiné přírodní katastrofy,“ uvedl. Doplnil také, že se jedná o možnostech využít lůžka v nestátních nemocnicích, i když to podle něho může znamenat spoustu obtíží.
Zdravotníkům v nemocnicích by mohly pomáhat také mobilní týmy Českého červeného kříže (ČČK). Ty nyní pilotně pracují v karlovarské krajské nemocnici, která se potýká s velkou zátěží kvůli masivnímu šíření nákazy v kraji. Podle velitele Ústředního krizového týmu ČČK Richarda Smejkala jsou týmy nasazovány na 72 hodin a pomáhají především s ošetřovatelskou péčí.
Mohou se tak konkrétně starat o to, aby byla dodržena hygiena pacienta i lůžka, pomohou pacientovi s jídlem, pitím, pravidelně ho kontrolují. Mají tak ulehčit především sestrám.
Tým je možné aktivovat během 48 hodin, jeho nasazení se řeší přes krajské koordinátory intenzivní péče. V karlovarské nemocnici podle Smejkala je už šest těchto týmů a nyní mají třetí turnus. V týmech jsou členové ČČK a dobrovolníci, které organizace od října školí. S přesunem po Česku jim pomáhají hasiči.
Ministerstvo nyní podle Černého jedná také s ambulantními specialisty – ti by mohli být využiti v nemocnicích na odděleních lehčího typu. Lékaři z ambulancí ale měli minulý týden ke svému možnému nasazení v nemocnicích výhrady. O opětovném nařízení pracovní povinnosti pro mediky se neuvažuje, část z nich ale podle Černého v nemocnicích dobrovolně pomáhá.
„Je nepochybné, že infekce probíhá jinak než na podzim. Virus se nepochybně chová jinak, postihuje mladší pacienty,“ uvedl krajský koordinátor intenzivní péče v Královéhradeckém kraji Pavel Dostál. I zhoršování stavu pacientů je podle něj rychlejší. Smrtnost v tamních nemocnicích je podle něj 12,5 procenta.
Už minulý týden prezentoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek ve sněmovním zdravotnickém výboru modely nárůstu hospitalizací.
Už při reprodukčním číslu odpovídajícím 1,2 hrozí podle něj vyčerpání kapacit v Praze a Středočeském, Královéhradeckém, Karlovarském a Ústeckém kraji.
V krajích Plzeňském, Pardubickém a Libereckém se pak kapacity mohou vyčerpat v březnu. Současné reprodukční číslo je 1,18.
Padesát lůžek navíc pro intenzivní péči v Praze
Podle koordinátora intenzivní péče pro Prahu Tomáše Vymazala národní dispečink organizoval překlady už téměř 450 pacientů mezi nemocnicemi v krajích. „Na podzim bylo v nemocnicích 8000 nemocných. Teď máme 6500, ale dál to stoupá,“ řekl. V Praze bude podle něj volná kapacita intenzivní péče navýšena o dalších zhruba padesát lůžek.
Dominantně byli pacienti podle ředitele pražské zdravotnické záchranné služby Petra Koloucha, který se na koordinaci dispečinku podílí, odváženi z nemocnic v Karlovarském kraji. „Kraje, které nejvíc nabídly součinnost v absolutních číslech, jsou Praha a Ústecký kraj,“ uvedl.
Aktuality
Ministr zdravotnictví oznámil, že končí s karanténou, protože i druhý test na covid-19 u něj byl negativní. V karanténě tak strávil celých deset dní. Výsledek druhého testu mu přišel dnes. V podezření na nákazu byl po setkání s pozitivně testovanou hlavní hygieničkou.
Šíření koronaviru se v Česku vymyká kontrole. Ministr zdravotnictví proto rozhodl, že od zítřka budou v celé zemi znovu povinné roušky. Lidé je budou muset nosit ve vnitřních prostorách, a to nejen veřejných, ale třeba i ve firmách. Bude jen několik výjimek.
Hlavní hygienička Jarmila Rážová má pozitivní test na koronavirus. Setkala se přitom s ministrem Vojtěchem, který musel do karantény, i premiérem Babišem, který ji nařízenou nemá. Na testy šel celý vládní tým pro covid-19, zatím jde o 115 lidí, další se trasují.
Testy potvrdily nákazu u dalšího klíčového člena vládního týmu Covid-19, u ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška. I on byl na schůzce s hlavní hygieničkou, která je na covid-19 pozitivní. Ministr Vojtěch nemoc nemá, zůstává ale v karanténě.
Ministr Vojtěch selhává, je neschopný a premiér by proto měl za zdravotnictví převzít přímou odpovědnost, vyzval prezident komory lékařů Milan Kubek. Kritizuje nízké testovací kapacity na covid-19 i nefunkční chytrou karanténu, na kterou se přitom zdravotnictví spoléhá.
Šéfová moravskoslezských hygieniků, kterou ministr Vojtěch vybízel k rezignaci, zůstává na svém místě. Kála se a uznala chyby při komunikaci hygieniků navenek. Další opatření bude krajská hygiena konzultovat s ministerstvem a kraji je předloží nejméně den předem.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch veřejně vyzval k rezignaci ředitelku moravskoslezské hygienické stanice Pavlu Svrčinovou. Důvodem má být její nezvládnutá komunikace při vyhlášení mimořádných ochranných opatření v kraji. Ředitelka odstoupit odmítla.
Vyhlášení „klatby“ hygieniků nad severem Moravy a okamžité zavedení přísných opatření proti koronaviru, vyvolalo vlnu emocí. Hejtman kraje odmítá rozsah zákazů a příkazů, opozice chce hlavu ministra zdravotnictví. Nese prý odpovědnost za nepříznivý vývoj situace.
Virus neustupuje, přiznal dnes ve Sněmovně ministr zdravotnictví Vojtěch. Poslanci mu vyčítali slabou a pomalou reakci v ohnisku nákazy na Karvinsku. Kritizovali také nízký počet testů a dlouhou dobu, po kterou lidé čekají na výsledky. Řešila se i chytrá karanténa.
V koronavirové krizi drželi v chodu zdravotnictví, pečovali o pacienty a riskovali zdraví i život. Teď se zdravotníci konečně dočkají slíbených odměn. Vládě a ministrovi hrozil skandál, protože dosud téměř nic nedostali. Babiš proto rozhodl, že odměny zaplatí stát.
Od července se v Česku ruší povinnost nosit roušky, a to i v nemocnicích nebo mezi seniory. Před tím ale varuje lékařská komora, její prezident Milan Kubek vyzval ministra, aby v nemocnicích plošná opatření ponechal. Nejen kvůli ochraně pacientů, ale i zdravotníků.
Za výsměch považují zdravotníci odměny, které si mnoho z nich přečetlo na výplatních páskách. Za rizikovou práci v době koronavirové krize dostali někteří příplatky dokonce i v desetikorunách. Ne na hodinu, ale na měsíc. Naštvané odbory se proto obrací na premiéra.
Nemocnice akutní a zdravotní péče se stejně jako loni nedohodly se zdravotními pojišťovnami na tom, kolik by jim z pojištění měly platit za odvedenou péči. S ostatními obory se podařilo dohody naopak uzavřít. Oznámil to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Premiér by měl vyměnit ministra zdravotnictví Vojtěcha (ANO). Takový vzkaz opět vyslal přes média ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček. Respektuje, že premiér si chce Vojtěcha ve vládě ponechat, ale pro jeho odvolání podle Hamáčka svědčí „celá řada věcí“.
Zdravotníci opět zjistili, jak je to se sliby vlády a ministra zdravotnictví. Za náročnou a rizikovou práci měli dostat zvláštní odměny až 500 korun za hodinu. Realita? Někde nemají nic, někde příplatek 35 korun. Nemocnice tvrdí, že peníze nemají, ministerstvo říká, že jich mají dost.
Na pandemii jsme nebyli připravení ani náhodou, ale s notnou dávkou štěstí jsme obstáli, zhodnotil první vlnu nákazy koronavirem prezident České lékařské komory Milan Kubek. Poděkoval za její zvládnutí, ale práci Ministerstva zdravotnictví označil jako nedostatečnou.
Nebývale ostře a kriticky se vyjádřil o ministru zdravotnictví Vojtěchovi vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. O jeho výkonech při epidemii koronaviru má pochybnosti a dokonce uvedl, že by bylo lepší, kdyby Vojtěcha nahradil epidemiolog profesor Roman Prymula.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula opouští své místo. Premiér Babiš mu dnes nabídl pozici vládního zmocněnce pro zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch oznámil, že už s Prymulou jako náměstkem nepočítá. Zavinily to prý jeho nedávné výroky do médií.
Dva ministři, premiér a náměstek ministra zdravotnictví čelí trestnímu oznámení dvou brněnských právníků v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu a postupem při pandemii nového koronaviru. Vláda podle nich selhala, zanedbala ochranu zdravotníků i veřejnosti.
Nechat šířit koronavirus populací je nový záměr Ministerstva zdravotnictví. Jednoznačně proti se postavila Česká lékařská komora v čele se svým prezidentem Kubkem. Lidské životy považuje za cennější než ekonomické aspekty a varuje před nezvratným rozhodnutím a iluzorním řešením.
Sociální sítě se baví tiskovou konferencí, na které premiér Babiš v přímém přenosu „vyslýchal“ ministra zdravotnictví Vojtěcha. Soudě podle většiny reakcí předvedli nedůstojné představení. Týkalo se nepravdivé zprávy o lékařce v údajné karanténě. Ministr se omluvil.
10 vládních priorit pro boj s korupcí. Vedle školení z etiky chce Babiš zákon o lobbingu či rejstřík dotací
Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš nachystal „po vzoru vyspělých demokracií“ etický kodex vlády, podle kterého by se ministři v jeho kabinetu měli chovat. „Má to být jakési desatero pravidel řádného chování členů vlády. Je to už napsané, akorát to ostatní ministři ještě neviděli,“ přiblížil pro server Aktuálně Babiš.
Babiš v čele protikorupční rady. ‚Nebylo to rozhodnutí premiéra, ale pravidlo Sobotkovy vlády,‘ říká mluvčí
Číst článek
Etický kodex by měl podle vládní koncepce vzniknout také pro poslance a senátory. V oblasti etiky chce ale šéf kabinetu školit také státní zaměstnance. Zavést plánuje systematické vzdělávání zaměřené na „hlubší pojetí odpovědnosti při výkonu služební činnosti a svěřené funkce za účelem dobré správy státu“.
Sám premiér Babiš je dosud trestně stíhán v kauze Čapí hnízdo – čelí obvinění, že neoprávněně čerpal z evropských peněz padesátimilionovou dotaci.
2. Sektorové analýzy
V boji proti korupci se chce zaměřit Babišova vláda hlavně na zdravotnictví, to se podle dokumentu doteď dostatečně neřešilo.
Českem totiž například v posledních letech zahýbaly hned dvě velké zdravotnické kauzy – úplatkářství kolem exhejtmana Davida Ratha a Nemocnici Na Homolce, a aktuálně i případ údajně zmanipulovaných zdravotnických zakázek, ve kterém figuruje podnikatel Tomáš Horáček.
Babiš chce proto ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví provést sektorovou analýzu, jak se s korupcí vypořádat. Vedle toho zamýšlí odpolitizovat orgány zdravotních pojišťoven, to prosazuje také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Připomeňme, že hnutí ANO ovládá největší tuzemskou zdravotní pojišťovnu VZP – jeho zástupci drží většinu ve správní radě.
Korupce ve stavebním řízení
Pod drobnohledem se má ocitnou i korupce ve stavebním a územním řízení. Identifikovat problémová místa má ministerstvo pro místní rozvoj, resort přitom v minulém volebním období vedla nominantka hnutí ANO Karla Šlechtová. Analyzovat se budou také další oblasti s „korupčním potenciálem“: exekuce, energetika, telekomunikace nebo doprava.
3. Zákon o státním zastupitelství
Připravit nový zákon o státním zastupitelství, který by posílil jejich nezávislost, si dala jako jednu ze svých priorit už vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).
První návrh poslala do světa v roce 2014 ministryně spravedlnosti za hnutí ANO Helena Válková. Hlavním „hitem“ zákona byl tzv.
protikorupční speciál, tedy státní zastupitelství zaměřené právě na trestné činy korupce a závažné hospodářské a finanční kriminality.
Zákon ale vyvolal bouři nevole mezi opozičními poslanci, ale i sociálními demokraty kvůli malé kontrole žalobců, především toho nejvyššího, pod který by protikorupční speciál spadal.
Hrozí lidová tvořivost?
Nakonec po kauze Čapí hnízdo, kdy premiér Andrej Babiš veřejně řekl, že si lze v Česku objednat trestní stíhání a Pelikán to zcela nevyloučil, se dala příprava další verze nového zákona o státním zastupitelství raději k ledu.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který tak novou normu od začátku podporoval, tak letos na jaře řekl, že je asi lepší počkat na klidnější politické časy. Ve sněmovně prý nad zákonem hrozila „lidová tvořivost“, která by mohla nakonec postavení žalobců spíš zkomplikovat.
„Začínám se přiklánět k tomu, že je lepší současný právní stav,“ uvedl Zeman v ČT.
Podobný návrh pak předložil nástupce Válkové Robert Pelikán (ANO) v roce 2016. Po dění kolem policejní reorganizace, kdy parlamentní vyšetřovací komise navrhla opět omezit některé pravomoci žalobců, se však Pelikán rozhodl návrh raději zcela stáhnout z projednávání.
4. Zákon o lobbingu
Omezit možné tlaky na zákonodárce ze strany lobbistů chce Babišova vláda přijetím zákona o lobbingu. „Záměrem vlády je umožnit veřejnosti přístup k informacím o kontaktech politiků a vysokých úředníků s lobbisty a současně zbavit legitimní lobbing negativních konotací, s nimiž je veřejností vnímán,“ píše se v návrhu vládní koncepce.
Pravidla pro lobbisty u nás nejsou nastavena, v Sobotkově vládě je připravoval tehdejší ministr Jan Chvojka z ČSSD. Návrh jeho zákona Babišova první vláda schválila v březnu. Registr lobbistických kontaktů si už nyní vede Pirátská strana, která si schůzky zapisuje.
5. Transparentnost firem
Zaměřit se chce současný kabinet také na transparentnost státem vlastněných a ovládaných firem. Ministerstvo vnitra a financí tak má kontrolovat, zda zveřejňují smlouvy v registru smluv.
V minulém volebním období se však řešilo okleštění této povinnosti – výjimku z registru nakonec dostal Budějovický Budvar a některé další státní firmy.
Ruku pro v dolní komoře tehdy zvedli i poslanci hnutí ANO.
6. Přístup k informacím
Ministerstvo vnitra má podle návrhu koncepce předložit „návrh opatření, který zamezí možnému rozdílnému výkladu ustanovení zákona o svobodném k informacím, aby se v maximální možné míře zajistila transparentnost a otevřený přístup k informacím.“
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Návrh vládní koncepce pro boj s korupcí ve vysílání Radiožurnálu rozebrala analytička Jana Klímová
Babišův kabinet už nyní pracuje na jeho omezení. A stačí ji k tomu několik drobných změn ve formulaci, jak upozornil už dříve server iROZHLAS.cz. Veřejnost tak může ztratit přístup k informacím o trestních řízeních či ke statistikám přestupků.
7. Rejstřík dotací
Vzniknout by mohl také nový rejstřík s přehledem vyplácených dotací ze státního rozpočtu. Vedle seznamu dotačních řízení by se v něm měl objevit objem přerozdělovaných peněz i jejich příjemci.
„Vláda v zájmu zvýšení transparentnosti a snížení rizika korupce rozhodla o nutnosti posílit kontrolní a přehledové mechanismy v oblasti rozdělování dotací,“ píše se dále v návrhu koncepce boje proti korupci.
Už nyní přitom funguje systém ministerstva vnitra DotInfo, kde stát informace o vyplacených dotacích shromažďuje.
Vládní dokument počítá i se vznikem nového zákona o podpoře sportu a zavedení rejstříků sportovních organizací, které žádají o podporu ze státního rozpočtu. Kvůli aféře okolo rozdělování sportovních dotací policie stíhá šéfa Fotbalové asociace Miroslava Peltu nebo Simonu Kratochvílovou, exnáměstkyni ministryně školství Kateřiny Valachové. Ta kvůli kauze skončila ve vládě.
„Legislativní řešení ochrany oznamovatelů bylo opakovaně předmětem neúspěšných legislativních pokusů, nyní je na čase tento nevyhovující stav změnit s cílem zvýšit míru identifikace protiprávního a zejména trestněprávního jednání.“
Zákon o whistleblowingu
8. Omezení malých zakázek
Změny by se mohly dotknout také zákona o veřejných zakázkách. Babišova vláda podle dokumentu plánuje omezit zakázky malého rozsahu a přísnit pravidla pro jejich zadávání.
Ty jsou nyní nastaveny do dvou milionů korun, v případě stavebních zakázek do 6 milionů korun – tehdy státní instituce mohou tendry zadávat napřímo bez soutěže.
Současně zamýšlí připravit „specializované metodiky“, které by měly obsahovat „technické, soutěžní a smluvní standardy“.
9. Dohled nad realitkami
Kabinet se zaměří i na realitní makléře, které vládní dokument označuje v rámci boje proti praní špinavých peněz jako jednu z rizikových skupin. Chce zavést „komplexnější podmínky“ pro jejich působení a zpřísnit tak nad nimi dohled.
„S oblastí prevence legalizace výnosů z trestné činnosti úzce souvisí i oblast rozkrývání nejasné vlastnické struktury a určování skutečných majitelů včetně řešení převodů obchodních podílů na takzvané bílé koně nebo problematiky virtuálních sídel u takzvaných. 'ready‑made' společností,“ píše se dále v návrhu koncepce.
10. Zákon o whistleblowingu
Speciální zákon o whistleblowingu připravovala už vláda Petra Nečase z ODS. Částečná ochrana se zatím týká pouze oznamovatelů protiprávního jednání ve státní správě. Komplexní řešení, které by chránilo před výpovědí či jiným postihem, ale v legislativě dosud chybí.
Whistleblowing přitom řešil v minulém období i kabinet Bohuslava Sobotky, tehdy měl tuto agendu na starosti ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD. Babiš však jeho postup označoval za laxní a chtěl prosadit vlastní zákon. Nová úprava se tak dostala i do návrhu protikorupční koncepce.
„Legislativní řešení ochrany oznamovatelů bylo opakovaně předmětem neúspěšných legislativních pokusů, nyní je na čase tento nevyhovující stav změnit s cílem zvýšit míru identifikace protiprávního a zejména trestněprávního jednání,“ uvádí k tomu dokument.