Proč zakazovat bermudové plavky?

Proč zakazovat bermudové plavky?

ZDŮVODNĚNÍ OMEZENÍ VYBRANÝCH TYPŮ PLAVEK

Vážení zákazníci, pokud právě Vy patříte k plavcům, kteří si pořídili plážové plavky volného střihu a cítíte se znevýhodněni omezením určitého typu plavek při návštěvě Plaveckého stadionu v Olomouci, pak je následující text určen pro Vás jako vysvětlení, proč jsou Návštěvním řádem tato omezení stanovena.

Věřte, že pokud by se všichni zákazníci chovali v tomto smyslu ohleduplně (tzn.: plavky by byly z vhodného materiálu, čisté, určené pouze pro plavání, v přiměřené délce, bez ozdob a kapes, nošené bez spodního prádla), nemuseli bychom se k podobným plošným opatřením uchylovat.

Bohužel to tak není a tak v zájmu všech platí určitá omezení, která jsou podrobně rozvedena v jednotlivých bodech níže.

 Provozovatelem Plaveckého stadionu v Olomouci je OLTERM & TD Olomouc, a. s., ten musí mimo jiné zajistit kvalitu bazénové vody požadovanou vyhláškou, hygienické podmínky celkového provozu a samozřejmě ochraňovat bezpečnost a zdraví zákazníků. V těchto oblastech jsou určující zejména předpisy: zákon č. 258/2000 Sb., vyhláška 238/2011 Sb. a norma TNV 94 0920 – 1.

 Protože Plavecký stadion je zařízení, které využívá opravdu velké množství plavců (v roce 2015 více než 325 tis.), nastavili jsme v Návštěvním řádu takové podmínky pro návštěvníky, aby měli jistotu, že bude zajištěna bezpečnost, udržitelná čistota a vysoká kvalita vody současně s nízkým chemickým zatížením vody.

Výňatek z Návštěvního řádu Plaveckého stadionu:

 Zákazníci PSO jsou povinni pro vstup do veškerých bazénů, tobogánu a jiných atrakcí mít na sobě jen koupací úbor (plavky). Koupací úbor, není – li níže (např.

pro kryté bazény a tobogán) uvedeno jinak, musí splňovat současně tyto podmínky: být čistý, určený ke koupání, z nenasákavé látky, být bez doplňků způsobilých ohrozit bezpečnost zákazníka /ů, odpovídat obecným zásadám dobrých mravů a mít délku max. po kolena. Osoby v jiných úborech (např.

upravené běžné oblečení, tepláky, džíny, spodní prádlo či jiný nevhodný oděv) nemohou vstupovat do bazénů, tobogánu či využívat jiné atrakce.

Na PSO se plavky nepůjčují. Pánské plavky je možné v omezené nabídce zakoupit v pokladně PSO.

Koupací úbor pro vstup na tobogán a jiné atrakce dále musí být v takovém provedení, aby nebyl způsobilý poškodit či změnit technický stav zařízení (např.

kluznou plochu klouzaček), tedy nesmí obsahovat zejména kovové nebo plastové cvočky, druky, zipy, flitry aj.

Koupací úbor pro vstup do krytých bazénů dále musí být z upnuté látky, není povolen úbor typu plážových plavek volného střihu (šortky, bermudy).

Plavčík má právo zakázat vstup do bazénů, na tobogán nebo jiné atrakce zákazníkovi, který má nevhodný koupací úbor. O způsobilosti koupacího oděvu rozhoduje plavčík.

Zákazník v nevyhovujícím koupacím úboru může být z bazénů, tobogánu a atrakcí vykázán bez nároku na vrácení vstupného, a to s výjimkou případu, kdy zákazník po vykázání okamžitě ukončí užívání placené zóny PSO.

V takovém případě, pokud zákazník ve lhůtě do 15 minut od vstupu do placené zóny požádá na pokladně PSO o vrácení vstupného, bude mu po předložení dokladu o zaplacení nebo čipového náramku abonenta vstupné vráceno a zákazník je povinen ihned opustit placenou zónu PSO.

Často kladené otázky:

1. Proč do krytých bazénů není povolen vstup ve volných plavkách (bermudy, kraťasy, šortky atp.)?

 Uvedenými pravidly obsaženými v návštěvním řádu se snažíme vyloučit osoby, které:

–     chtějí plavat v „plavkách“ – šortkách, ve skutečnosti je to však běžný oděv, např. ustřižené kalhoty, tepláky či sportovní kraťasy používané při různých příležitostech, nejčastěji při sportu, kdy není výjimkou případ, že sportovec v tomto oděvu odehraje např. celodenní tenisový či beach volejbalový turnaj na antuce nebo v písku a následně si v tom samém oděvu chce jít zaplavat, nebo

–     mají na sobě plavky – šortky a pod nimi ještě spodní prádlo (viz. bod č. 2), nebo

–     nedodržují ani základy osobní hygieny a návštěvou bazénu by chtěli suplovat běžné hygienické úkony a prádelnu.

Plavky volného střihu mají často nevhodné části (kapsy, ozdobné druky, cvočky, zipy apod.).

–     Je běžné, že se z kapes takových „plavek“ do bazénové vody vyplavují použité papírové kapesníky, lístky z MHD, účtenky z obchodů, obaly od potravin, mince a další drobnosti, které opět zhoršují kvalitu vody, zanáší filtry a následně zvyšují požadavky na provozní úkony, jakož i působí ve vodě neestetickým dojmem.

–     Dále ozdobné prvky (druky, cvočky, zipy) mohou poškozovat provozovaná zařízení – nejčastěji tobogán, který je svým charakterem náchylný na poškození ostrými předměty. Poškození vnitřního tubusu, byť drobné škrábance (např.

od cvočků nebo zipů), může znamenat zdravotní ohrožení (poškrábání, pořezání) nebo materiální újmu (odřené, zatržené plavky) pro další zákazníky.

Následně to obnáší nutnost provozní odstávky z důvodu oprav a tím omezení pro vás – naše zákazníky.

2. Proč do bazénů není povolen přístup ve spodním prádle?

 Vstup do bazénu v prádle, které sice může za určitých okolností vypadat jako plavecký oděv, ale zákazník ho má na sobě třeba celý den (nebo i více dní), je nehygienické.

Plavci ve spodním prádle tak mohou snižovat kvalitu vody, naopak zvyšovat riziko ohrožení zdraví ostatních návštěvníků a v důsledku toho také provozovatel musí vodu více chemicky ošetřovat. (např. více chlorovat, udržovat pH atd.).

Požadavek na nesmáčivost rovněž garantuje, že v okolí bazénů na dlažbě nebude příliš mnoho vynesené vody, která by mohla zvyšovat přirozené riziko uklouznutí.

3. Proč může být jiný režim v letním areálu?

 –     Bazény v letním areálu fungují pouze v časově omezeném období letní sezóny (zpravidla červen – srpen a jen v teplých a slunečných dnech).

Protože jako provozovatel nedokážeme zcela zabránit znečištění vody vlivy vnějšího prostředí (ptactvo, hmyz, nečistoty z ovzduší, běžné venkovní znečištění vnášené do vody větrem, deštěm či samotnými zákazníky), netrváme na zákazu volných plavek ve venkovních bazénech, ačkoliv i zde jsou stanovena určitá omezení (viz. Návštěvní řád).

–     Teploty vod v letních bazénech jsou zpravidla o několik stupňů nižší než teploty vod krytých bazénů PSO. Nižší teploty vody jsou také méně příznivé pro nárůst případného mikrobiologického znečištění.

–     V důsledku plánovaného vyššího znečištění vody vlivem externích podmínek, vysoké návštěvnosti a horkého počasí provozovatel počítá s vyššími požadavky na údržbu vody, aby byly dodrženy předepsané normy. (To znamená, že voda může být více chemicky zatížena v kombinaci s intenzivnějším ředěním bazénové vody a přirozeným odvětráváním nad hladinou.)

4. Proč plavčíci neposuzují každý případ jednotlivě?

 Práce plavčíka spočívá v dohledu nad organizací a bezpečností provozu, prevenci tonutí, úrazů a hlavně musí být připraven poskytnout pomoc tonoucím či zraněným. Samozřejmě kontrolují i dodržování Návštěvního řádu a zde je pak upozornění na nevhodný typ plavek na místě právě z důvodů již výše uvedených.

Není však možné, aby plavčík posuzoval každé jednotlivé plavky, zda jsou to to opravdu plavky nebo už šortky, zda jsou výrobcem určeny pro plavání, zda mají kapsy, zipy, jakou mají délku, zda jsou čisté nebo nošené několik dní, zda jsou kapsy prázdné nebo plné odpadků nebo zda je pod nimi spodní prádlo.

To opravdu do práce plaveckého dozoru nepatří.

5. Jsme jediní?

 –     Nejsme jediní provozovatelé, kteří se v zájmu kvalitnějších provozních podmínek rozhodli omezit plavky volného typu. Stejná nebo podobná omezení mají i jiné bazény. I jejich motivací pro zavedení podobných opatření jako u nás je kvalitnější voda a bezpečnější provoz pro všechny.

Veřejné bazény zakazují nosit do vody šortky. Špiní vodu, vysvětlují

„Některé kraťasy jsou vyrobeny z nekvalitních materiálů, jejichž části se následně uvolňují do vody. V kapsách se leckdy skrývají použité kapesníky, obaly, igelitové pytlíky a další předměty, jež opět znečišťují bazénovou vodu a zanáší filtry,“ vysvětlil mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek, které bazén Rošického provozují. Od soboty jsou tam tyto plavky tabu.

„Většinou návštěvníci bazénů kraťasy nenosí jen do té vody, ale i v civilním životě. Především jde však o to, co jim zůstane v kapsách plavek,“ podotkl vedoucí odboru komunální hygieny v Jihlavě Milan Brychta.

Kraťasy ale podle provozovatelů bazénů působí i další problémy. Je potřeba více chemie, aby byla splněna přísná hygienická pravidla. „A větší použití těchto látek může působit nepříznivě na pokožku citlivějších návštěvníků,“ podotkl Málek.

Budete mít zájem:  Domácí Léčba Zánětu Dutin?

Dalším důvodem zákazu jsou cvočky nebo zipy od šortek. Poškrábou povrch tobogánu, o který se poté lze zranit.

Za dlouhé plavky se bude vracet vstupné

Z kraťasů se navíc vynáší voda až do šaten. „A to zvyšuje riziko uklouznutí,“ řekl mluvčí SMJ. Podle něho k zákazu šortek přistoupilo již 80 procent bazénů v Česku. Na Vysočině už omezení funguje v Pelhřimově a Žďáře nad Sázavou.

Zákaz vítají i plavečtí trenéři. „Klasické plavky jsou totiž pro výuku daleko lepší, pohodlnější a bezpečnější,“ tvrdí Málek.

Ten, kdo se o opatření dozví až uvnitř, má tři možnosti. „Buď odejde a my mu vrátíme vstupné, nebo si plavky koupí či vypůjčí. Půjčování bude zatím zdarma.“

O zákazu na jihlavském Vodním ráji, který SMJ rovněž provozují, zatím neuvažují, protože to není klasický plavecký bazén.

Jaké se mají a nemají nosit plavky, žádný zákon neřeší

„Legislativa zákaz nošení kraťasů do vody neupravuje, ale chápu provozovatele, který musí plnit hygienické limity, že se kontaminaci snaží zamezit. Čištění vody v případě, že se sejde více těch, co nenosí klasické plavky, vychází mnohonásobně dráž,“ nastínil hygienik Brychta.

S provozovateli bazénů na Vysočině podle něj kvůli nutnosti použít víc chemie problémy nejsou. „Pouze v jednom případě byl překročen mezní limit, ale nebylo to v takové míře, aby to znamenalo ohrožení ostatních plavců,“ dodal Brychta.

Ve žďárském Relaxačním centru se s kraťasy do bazénu smí, jen když nemají zipy nebo cvoky. „Občas s nimi přes to někdo přijde, tak ho upozorníme, ať si příště vezme vyhovující oděv. Stává se, že chodí v kalhotách ke kotníkům, ale po našem upozornění příště přijdou, jak mají,“ popsala tamní plavčice Dagmar Zitová.

Když zákaz platil na „starém bazéně“ ve Švermově ulici, lidi to odradilo. „Přestalo kvůli tomu chodit tak 400 lidí,“ vzpomněla plavčice.

Je to omezování svobody, nechci být jako striptér

V pelhřimovském bazénu už na zákaz upozorňuje web tamního informačního portálu: „Z hygienických důvodů je zakázáno používání plavek typu bermudy a šortky při návštěvě sauny.“ „Dodržování hlídá plavčík,“ vysvětlila pokladní Petra Sýkorová.

„Lidé v kapsách mívají písek, kapesníky a drobné mince,“ popsala praxi Sýkorová.

V třebíčském akvaparku Laguna a ve krytém bazénu v Havlíčkově Brodě zatím omezení nemají. „Uvažovali jsme o tom. Někdy lidé chodili v ne zrovna čistých šortkách. Ale zatím to nebylo tak vážné,“ říká provozní brodských sportovních zařízení Marie Bártová.

Některým plavcům se zákaz nelíbí. „Je to omezování svobody, šel bych plavat jinam. Je to nesmysl, jako by holkám zakazovali nosit plavky v celku. Třeba mě klasické plavky nevyhovují, raději nosím kraťasy, ve kterých se necítím jako striptér,“ míní Oldřich Juřina z Jihlavy.

Spor o burkiny v Čestlicích. Hygiena případ řešit nebude. Není to v naší kompetenci, říká ředitelka

Krajskou hygienickou stanici oslovil ohledně sporu o burkiny v Čestlicích zatím pouze jeden člověk. Úřad se ale případem zabývat nebude.

„Hygienická služba tento případ řešit nebude, protože to není v její kompetenci. Přísluší jí pouze dozor nad kvalitou vody určené ke koupání,“ uvedla pro server iROZHLAS.cz ředitelka sekce ochrany a podpory veřejného zdraví Michaela Krchová.

Provozovatelé bazénů a akvaparků jsou pak podle ní povinni udržovat vodu spňující hygienické limity. „K ochraně kvality koupacích vod může provozovatel ve svém koupacím řádu určit, v jakém koupacím úboru smí uživatelé vstupovat do bazénu. Pokud zákazník nedodrží koupací řád, může mu provozovatel zakázat vstup do bazénu,“ doplnila Krchová.

Pokud provozovatelé limity nedodrží, může podle ní úřad koupání v bazénu zakázat do doby, než se podmínky zlepší.

Koupání pouze bez burkin

Všechny akvaparky, které server iROZHLAS.cz oslovil, by ale s odvoláním na provozní řád koupání v burkinách nepovolily. Nesplňovaly by prý hygienické podmínky.

Co jsou burkiny?

Burkiny jsou celotělové ženské plavky, které zakrývají vše kromě konce končetin a obličeje. Používají je některé ženy z muslimského světa, protože je oblečení do vody příliš neodhaluje a je tedy z náboženského hlediska přijatelné. Spor o nošení burkin se vedl například loni ve Francii. Některá města koupání v těchto speciálních plavkách zakazovala, soud ale později tato omezení zrušil.

„Vstup je z hygienických důvodů povolen do bazénu pouze v plavkách nebo plaveckém úboru z pružného přiléhavého materiálu bez doplňků z kovových nebo obdobně tvrdých materiálů. Přípustné jsou bermudy, kraťasy nebo americké plavky,“ popsal například hlavní manažer olomouckého akvaparku Dalibor Přikryl.

Ani v jihlavském Vodním ráji, Aqualandu Moravia v jihomoravských Pasohlávkách nebo Aquaforu Františkovy Lázně by se ženy v plavkách zakrývajících celé tělo nevykoupaly. „Jednou někdo volal, že by z Karlových Varů přivezl nějaké návštěvníky, ale odmítl jsem je,“ uvedl ředitel Aquafora Františkovy Lázně Milan Dušák.

Většina z provozovatelů ale podobný problém nikdy v praxi řešit nemusela. „Dosud jsme nemuseli řešit situaci, která by se týkala koupaní v burkinách nebo podobném koupacím oděvu,“ uvedla tisková mluvčí libereckého Centra Babylon, kam se s burkinami do akvaparku také nesmí.

Spor o burkiny v akvaparku v Čestlicích

Spor o burkiny vyvolala o víkendu fotografie, na které se dvě muslimské ženy v těchto plavkách zakrývajících celé tělo koupou v čestlickém akvaparku.

Snímek se o víkendu objevil na sociálních sítích, mimo jiné na stránce Blok proti islamizaci, odkud ji sdílely přes tři tisícovky lidí. Někteří pak například vyzývali k bojkotu akvaparku nebo ke stížnostem na hygienu.

„Jste se zbláznili, že budu ustupovat muslimkám, a do Čestlic už s dětma nepojedu! Napíšu jim tam určitě, že se mi toto nelíbí. Když nás bude víc, tak to budou řešit,“ napsala jedna z uživatelek jménem Martina Tučková Šípková.

Jiní ale zahalené ženy bránili. „Jsou to plavky tohohle střihu. Nikdo nic týdny nenosí, ověřte si fakta,“ psala uživatelka Andrea Riedelová.

Burkiny rozdělují české akvaparky. Kde vstup v nich povolují a kde je zakazují?

Na základě našeho včerejšího článku, který se týkal případu z Francie, kde byla žena pokutována kvůli vstupu do bazénu v burkinách, se rozvinula na facebookovém profilu Zpravodajství FTV Prima debata o tom, jestli by české plavecké areály měly nošení celotělového oblečení povolit, či nikoliv.

My jsme se proto rozhodli zeptat v akvaparcích po celé republice, jestli vstup v burkinách momentálně umožňují nebo ne. Odpovědi jednotlivých akvaparků se od sebe poměrně výrazně lišily. Odhalily tak, že v otázce tolerance koupání v oblečení zahalujícím celé tělo nepanuje v Česku ani zdaleka shoda.

Praha (Aquacentrum Letňany Lagoon)

V letňanském aquacentru Lagoon burkiny netolerují, protože je podle Eduarda Mikysky, jednatele společnosti Letňany Lagoon s.r.o.

, považují za běžný oděv a nikoliv za tradiční plavky: „Návštěvník musí mít plavky z materiálů k tomuto účelu vhodných (krátké nebo i delší nohavičky ke kolenům). U žen jednodílné či dvoudílné plavky.

V žádném případě nepouštíme návštěvníky do bazénu ve spodním prádle, tílkách, tričkách či jiných oděvech, ke kterým burkiny jednoznačně patří.“

Dalšími důvody, proč návštěvníci zdejšího centra musí volit klasické druhy plavek, jsou údajně také negativní reakce ostatních hostů a snaha udržet dostatečnou kvalitu vody, která předpokládá důkladné osprchování celého těla při příchodu, což burkiny neumožňují: „Druhým aspektem tohoto opatření je i skutečnost, že naši návštěvníci velmi citlivě a kriticky reagují na oblečení těch, kteří mají tendenci nerespektovat dobré mravy při návštěvě plaveckých bazénů. Třetím důvodem je skutečnost, že kvalita vody v bazénech se odvíjí i od kázně návštěvníků, kteří by se měli před vstupem do bazénu řádně osprchovat, umýt hygienickými prostředky a to bez plavek.  Oblečení v podobě burkin a zvyky jejich uživatelů toto hygienické opatření v žádném případě nesplňují.“

Plzeň (Bazén Slovany)

Podobně jako v pražských Letňanech jsou pravidla nastavená také v Plaveckém areálu města Plzně. Do vnitřního i vnějšího plaveckého areálu sice návštěvník teoreticky v burkinách může, do vody by ovšem vpuštěn nebyl.

„Jde o to, jestli pustit někoho na koupaliště, nebo do vody. Do vody v našem případě ne, protože provozní řád takovou alternativu neumožňuje. (…

) Do venkovního či vnitřního bazénu smí návštěvníci jen v klasických plavkách, popřípadě bermudách,“ uvedl ředitel Bazénu Slovany Tomáš Kotora.

Podle něho se ani v nejbližší době s největší pravděpodobností nedá očekávat úprava těchto pravidel: „Zatím jsme o změně ani neuvažovali.“

Budete mít zájem:  Prakticky Lekar Praha 10 Malesice?

Olomouc (Aquapark Olomouc)

Zamítavý postoj vůči burkinám mají také v olomouckém akvaparku.

Zde se odvolávají na bod číslo 9 jejich návštěvního řádu, který burkiny jako možný plavecký úbor nezahrnuje: „Vstup je z hygienických důvodů povolen do bazénu pouze v plavkách nebo plaveckém úboru z pružného přiléhavého materiálu bez doplňků z kovových či obdobně tvrdých materiálů. Přípustné jsou bermudy, kraťasy či americké plavky,“ zní tento bod doslova.

Hlavní manažer Aquaparku Olomouc Dalibor Přikryl uvedl, že burkiny jsou v jejich případě brány jako klasický oděv a nikoliv plavky: „Plavání v oblečení, za které považujeme i tzv. burkiny, u nás povoleno není.“

Dalibor Přikryl navíc zmínil i hygienická a ekonomická hlediska, která povolení burkin brání: „Mimo hygienické důvody hraje při stanovení typu plaveckého oděvu roli i ekonomika, např. povolení kraťasových plavek jsme dlouho zvažovali z důvodu množství vody vynášené plavkami z bazénu.“

Brno (Aquapark Kohoutovice)

Naopak v brněnském Aquaparku Kohoutovice by případní návštěvníci v burkinách vpuštěni byli v případě, že splní hygienické podmínky platné pro všechny: „Pokud návštěvník splní veškeré hygienické předpisy – to znamená, že se převleče z toho, v čem přišel z venku, půjde se převléct, do sprch, kde se vysvleče a umyje mýdlem – tak potom si může vzít ten svůj koupací oděv a jít na bazén. Pokud toto nesplní, tak z hygienických důvodů toho člověka nepustíme do plaveckého areálu, ať už má burkinu, nebo plavky. Prostě všichni jsou povinni se osprchovat a umýt mýdlem,“ uvedl zástupce vedoucího střediska Stanislav Zejda.

Ve zdejším akvaparku se údajně zatím s žádným hostem koupajícím se v celotělovém oděvu nesetkali.

K odlišení plaveckého úboru od běžného oblečení na ven by ale zaměstnancům v případě potřeby pomohl i kamerový systém: „Vzhledem k tomu, že plavčíci i lidé na pokladně mají kamery a mezi návštěvníky se pohybují naši lázeňští, kteří udržují čistotu, tak vidí, kdo se převlékl a kdo se sprchuje a kdo nesprchuje.“

Ostrava (Bazén a vodní areály Sareza)

Přicházející hosté s burkinami by se bez problémů vykoupali také v Ostravě.

Stejně jako v Brně se zatím ani tady nikdo takový neobjevil, burkiny zde ovšem za plavky považují, a proto by takový návštěvník platná pravidla neporušoval: „Pokud by návštěvníci přišli, tak by to svým způsobem v rozporu s naším řádem nebylo, protože burkiny jsou plavky a my uvádíme, že je povoleno koupat se v plavkách,“ odůvodnila zdejší přístup tisková mluvčí Hana Ryšánková.

Posouzení, jestli se jedná o burkiny určené ke koupání, nebo o běžné oblečení zahalující celé tělo by pak podle tiskové mluvčí vycházelo zejména z materiálu oděvu, který by musel být vyrobený z klasické plavkoviny: „Burkiny jako plavky určitě rozeznatelné jsou. Nehledě na to, že i ten materiál je z plavkoviny, takže je rozhodně poznat, že to není jenom nějaký hábit, ale že jsou to plavky.“

Ostravský akvapark nicméně nevylučuje, že by v budoucnu mohla být pravidla upravena a burkiny zakázány.

Změna provozního řádu by byla možná v případě silného nesouhlasu většiny návštěvníků: „Netušíme samozřejmě, jaká by byla reakce veřejnosti na návštěvníky v burkinách.

Popřípadě pokud by ta reakce byla velmi negativní, tak bychom to řešili do budoucna nějakým možným opatřením. Jak ale říkám, v tuto chvíli nic takového řešit nemusíme,“ uzavřela Hana Ryšánková.

Ústí nad Labem (Plavecký areál Klíše)

Návštěvní řád koupaliště na Klíši v Ústí nad Labem pojem burkiny nezná.

Město, které je provozovatelem plaveckého areálu, se ani podle ředitele Městských služeb Miroslava Harciníka za poslední čtyři roky nesetkalo „s tím, že by se někdo v celotělovém plavkovém úboru domáhal vstupu do bazénu.“ Nikdo z vedení by ovšem případně neměl problém s návštěvníkem v celotělovém oděvu zakrývajícím nohy i ruce pod dvěma podmínkami.

Tou první je splnění předpokladu, že oděv bude vyrobený z materiálu, který nenasává vodu. Podle Miroslava Harciníka to znamená, že koupací oblečení musí být „vyrobeno z takového materiálu, ze kterého se běžně vyrábějí plavky.

“ Druhou podmínkou pro koupání je pak to, aby byl „čistý návštěvník i jeho plavkový úbor.

“ Stejně jako jinde se tedy předpokládá důkladné osprchování před tím, než člověk do bazénu vstoupí, ať už na sobě bude mít burkiny či plavky klasické.

Autor: Šimon Pilek

Benešovsko zakazuje burkiny. Prý je to v rámci hygieny

Návštěvníci čestlického aquaparku, kteří se šli vykoupat a užít si slunečný den, se nastačili divit, když se vedle jejich dětí koupala muslimská žena se svým potomkem. No, opalovat se rozhodně nešli. Burkiny, které jsou obdobou našich plavek, totiž zahalují téměř vše, a tak nastaly dohady napříč sociálními sítěmi.

Je to vůbec hygienické? „Hygiena a bezpečnost návštěvníků pro nás jsou a vždy budou prioritou. Koupání v jakémkoliv venkovním oblečení je striktně zakázáno naším Domovním řádem.

V případě, že se s něčím podobným naši návštěvníci setkají, mohou kontaktovat náš personál, který zjedná nápravu. Plavčíci pravidelně vizuálně kontrolují sporné oděvy.

Všichni návštěvníci musí dodržovat stejné hygienické zásady,“ znělo prohlášení aquaparku, kde se žena koupala. 

Právo nosit hidžáb ve škole? Proboha, proč?

Burkiny jsou ženské plavky, které zakrývají vše, kromě konce končetin a obličeje. Plní požadavky na hidžáb a rozšířily se v islámském prostředí jako oblečení do vody, které neodhaluje a je tedy z náboženského hlediska přijatelné. 

V Benešově i ve Vlašimi řeší zatím jen vytahané slipy a klasická trička. „Co kdo nosí za oblečení na veřejnosti, je pouze a jenom jeho věc. Pokud se ovšem jedná o koupání v bazénu, tak to by u nás dotyčný narazil. Do bazénu je povolen vstup pouze v plavkách, ať už klasických či kraťasových,“ potvrdil provozní manažer Sportovních zařízení města Vlašim Jakub Jeništa. 

Výjimka se uděluje pouze v případě opravdu horkého počasí, a to jen malým dětem. Ty si mohou obléci tričko jako ochranu před slunečními paprsky. I to ale pouze po domluvě s plavčíkem či provozovatelem.

„Při nedodržení pravidel v drtivé většině stačí upozornění a ústní domluva. Pokud by toto nezafungovalo, hrozí dotyčnému vyhození z areálu koupaliště,“ doplnil informace Jeništa. 

V Benešově tolerují stěží bermudy

„Z našeho pohledu jsou i bermudy velmi na hraně, ale jsou ještě tolerovány.

Nepovolujeme koupání ani v tričkách, ani v teplákách, legínách či svetrech, což je otázkou všeobecného přístupu k dodržování daných hygienických pravidel. Není to vůbec otázka náboženského vyznání.

Dalším důležitým předpokladem zakotveným v provozním řádu je to, že každý návštěvník by se měl před vstupem do bazénu nahý osprchovat,“ upřesnil sportovní ředitel MSZ Benešov Ondřej Lukáč.

Iva Pekárková: Muslimové plní roli veřejného nepřítele

Sázavské pláže by muslimské ženy využít mohly

Na pláži se oblečení tak neřeší. A tak si zatím lze vzít na sebe například tričko a koupat se v něm v přírodě. Například v Sázavě město minulý rok vytvořilo písečnou pláž. „Hlavní je, aby návštěvníci městské pláže nedělali na místě nepořádek. Co si lidé ke koupání oblečou, není důležité,“ řekl starosta Jiří Šibrava. 

Jeho slova potvrdila i ředitelka sekce ochrany a podpory zdraví z Krajské hygienické stanice. „Protože se tato voda nečistí uměle, neměl by zákaz koupání v oblečení žádné opodstatnění. Nádrže bývají většinou průtočné a díky rostlinám a zde žijícím živočichům mají omezené samočisticí schopnosti,“ objasnila Michaela Krchová. Rozhodnutí je tedy vždy na provozovateli přírodního koupaliště.

Burkini v českých akvaparcích? Platí tato pravidla. PŘEHLED

Po zveřejnění fotografie, na kterých se ženy koupaly v tzv. burkinách, které zakrývaly tělo i hlavu, se objevila otázka, jestli je možné takto chodit na koupaliště.

Rozčílení zákazníci si na facebooku stěžují, že do akvaparku, kde je možné koupat se zahalený, už nevkročí. Argumentují přitom tím, že takový koupací úbor není hygienický. Někteří se zjevně domnívají, že se ženy koupaly v oblečení, ve kterém chodí venku na ulici. Na sobě přitom měli speciální plavecký úbor, který vyhovuje náboženským normám islámu.

Jak je to s burkinami na koupališti, kam chodíte vy? Napište nám na mail [email protected], nebo na náš Facebook.

Některé akvaparky obdobný plavecký úbor zakazují, jiné s nimi nemají problém. Takto se k tomu staví vybrané české akvaparky:

Fotografie byly pořízeny v Aqupalace Praha, který je jeden z největších aquaparků ve střední Evropě. V reakci na bouřlivou odezvu, kterou fotografie vyvolaly, vydal prohlášení, ve kterém vysvětluje zásady nošení oblečení vhodného ke koupání.

Zakázáno je například veškeré venkovní oblečení, jako je spodní prádlo, kalhoty a pro muže bermudy bez slipové vložky. Koupací trika i burkini jsou povoleny, jelikož jsou vyrobeny z materiálu, který je vhodný ke koupání.

Budete mít zájem:  Turmalín – jaké má účinky a vliv na zdraví?

Do Biotopu Radotín je potřeba mít slušné a čisté oblečení. Povoleny jsou plavky, burkini i koupací trika. „Po návštěvnících požadujeme hlavně dodržování základních hygienických pravidel, jako osprchování se před vstupem do přírodního koupaliště a čistý, slušný koupací oděv,“ sdělila TN.cz Petráčková z Biotopu Radotín.

V libereckém centru Babylon jsou povoleny plavky nebo plavecký úbor, koupací čepice i plavecké šortky. Koupací oděv nesmí mít kovové doplňky nebo podobný tvrdý materiál.

„Vstup k bazénům a pobyt v bazénech je povolen pouze v koupacím oděvu, tj. v plavkách nebo plaveckém úboru z pružného přiléhavého materiálu bez doplňků z kovových či obdobně tvrdých materiálů. Přípustné jsou plavecké šortky a koupací čepice.

Burkini v provozním řádu aquaparku nejsou napsány. Pokud někdo přijde v tomto konkrétním oděvu, bude se situace řešit na místě, zda je oblečení vhodné do aquaparku nebo ne,“ řekla pro TN.cz Jana Bachmanová, ředitelka sekce zábavy centra Babylon.

Ve Vodním ráji Jihlava je zakázáno vstupovat do bazénů ve spodním prádle a svrchním oblečení. U malých dětí nejsou povoleny papírové pleny či vstup bez plavek.

„Nošení více vrstev oděvu není dovolené. Dochází k porušování provozního řádu a hygienických pravidel. Nároky na dodržování hygienických pravidel koupacích vod jsou vysoké, proto jsou návštěvníci povini se před vstupem do areálu osprchovat. V burkinách nebo koupacích tričkách je obtížné zbavit se nečistot,“ řekl TN.cz Martin Málek, tiskový mluvčí Vodního ráje Jihlava.“

„Do některých bazénů je také zakázán vstup v bermudách, které přispívají ke znečišťování vody. V kapsách se mohou nacházet různé kapesníky, mince a další předměty, které kontaminují vodu,“ dodal tiskový mluvčí Martin Málek.

V Aqualandu Moravia v Pasohlávkách mají tento problém vyjasněný přímo v návštěvním řádu. Ten přímo říká: „Vstup do bazénů je z hygienických důvodů možný jen v plavkách.“ To znamená, že pokud jsou burkini opravdu z materiálu, který je běžný pro plavky, pak s nimi není v Aqualandu žádný problém.

ČTĚTE TAKÉ:

Žena se šla koupat do bazénu, za přítelem pak přiběhla v slzách. Kvůli plavkám zažila hrozné ponížení!

Voda volá! Jak u ní neriskovat zdraví nebo dokonce i život? Plavky pro odvážné: Vzali byste si plavky s bradavkami?

reg TN.cz

Bikiny a burkiny. Střet civilizací na Riviéře

Civilizovaná společnost stojí na soustavě pravidel a norem chování. Vyšší, vyspělá civilizace se pozná podle toho, že velká část těch pravidel je nepsaných a neformálních. Přesto je lidé dodržují. Až nad nimi jsou psaná a soudy vymahatelná pravidla. Čím je těch neformálních a nepsaných více, a přesto je lidé automaticky dodržují, tím je společnost svobodnější a lépe se v ní žije.

Způsoby, jak se chovat a oblékat ve veřejném prostoru, dlouho v Evropě z velké části patřily do sféry nepsané soustavy pravidel. To se s rozrůstající se přistěhovaleckou společností z muslimského světa zjevně mění. Oděv byl, je a bude symbol, vyjádření individuality a společenské příslušnosti.

Přistěhovalci, kteří chtěli skutečně zapadnout do hostitelské společnosti, se o to vždycky snažili mimo jiné tím, že se chtěli oblékat stejně jako domácí. Klasicky to dnes vidíte třeba na vietnamských teenagerech v Česku. Chtějí mít stejné šaty a nosit stejné značky jako jejich čeští spolužáci.

Respektování kódu oblékání podle pravidel společnosti, do níž přichází, také empatičtí lidé považují za znak úcty a respektu k hostiteli. A to nejen, když tam přijíždějí jako přistěhovalci žít, ale také jako turisté na návštěvu.

Žádná soudná, byť sebesvobodomyslnější Evropanka, by se jistě neprocházela po ulicích v Saúdské Arábii nebo v Íránu v minisukni či krátkých kraťasích.

Nikdo s citem pro věc se nebude v příliš odhalujícím oblečení promenovat ani v malých městech konzervativního jihu Španělska nebo Itálie.

Značná část muslimských přistěhovalců ale na evropský styl oblékání nikdy nepřistoupila. Proto některé evropské země přechází od neformálních pravidel k jasným, psaným, vymahatelným pravidlům, včetně trestů a sankcí.

Nejdál v tom tlaku je vždycky Francie, která na rozdíl třeba od Británie nikdy nepřistoupila na doktrínu multikulturalismu a tvrdě tlačila na integraci.

To, že ta snaha v mnoha případech zůstala jen na papíře a dnes jsou právě ve Francii největší ghetta neintegrovaných muslimských přistěhovalců, je jiná věc.

Začalo to v roce 2005 zákazem muslimských šátků a dalších velkých viditelných náboženských symbolů ve školách. V roce 2011 následoval jako v první evropské zemi zákaz zahalování celých tváří do nikábů a burek. Před časem v tom Francii následovalo Švýcarsko.

David Lisnard, republikánský starosta známého letoviska Cannes na Azurovém pobřeží, teď zakázal zahalující plavky známé jako burkiny.  Přesně řečeno, nejde jen o burkiny, ale „všechny oděvy, které nerespektují dobré mravy a sekularismus“. Burkiny podle něj spadají pod tento zákaz.

„Plavky, které ostentativně dávají najevo náboženskou příslušnost, zatímco Francie a její náboženská místa jsou terčem teroristických útoků, by mohly vytvořit hrozbu narušení veřejného pořádku,“ uvedl Lisnard. „Zakázal jsem jen uniformu, která je symbolem islámského extremismu.

“ Muslimka, která vyrazí v burkinách na pláž v Cannes, bude policisty nejdřív vyzvána, aby se převlékla do adekvátního oděvu a pokud to odmítne, tak k opuštění pláže. Za porušení zákazu hrozí pokuta 38 euro (asi 1 100 korun).

Různí aktivisté už vyhrožují žalobami za to, že zákaz je diskriminační a nemá oporu ve francouzských zákonech, které zakazují zahalenou tvář, nikoliv zahalené tělo.

Lisnard používá rétoriku, která je trochu za hranou, zbytečně dráždí a aktivistům nahrává k obviněním, že republikánský politik chce přetáhnout voliče Národní frontě. V zásadě je to ale jen snaha prosadit, aby se na francouzské Riviéře lidé chovali a oblékali po francouzsku. A když to nejde neformálně, zasáhne se formálně.

V kraji Brigitte Bardotové oblékání po francouzsku znamená bikiny. Francouzi svou představou plážového dress codu neomezují jen muslimy. Na jihu Francie se nepěstuje ani naturalistická kultura, kterou mají v oblibě třeba Němci a další národy severní Evropy. Nudismus je tam zakázán stejně jako burkiny.

Na plážích na to upozorňují dost výrazné cedule. Ve Francii, stejně jako v dalších zemích jižní Evropy, není ani zvykem, že se nahé koupou malé děti. I velmi malé holčičky tam nosí zahalený hrudník. Někdy to působí až trochu komicky.

Je to ale místní pravidlo, kterému se každý empatický člověk přizpůsobí, aby neexhiboval a nepohoršoval okolí, protože je tam na návštěvě.

Starosta má mít na takový zásah, jako je zákaz burkin, právo. Stejně jako by měl mít ředitel divadla nebo opery právo nepustit dovnitř člověka, který přijde oblečen nevhodně příležitosti.

Oděv může působit jako povrchnost. Jenže je to důležitý symbol, u nějž by respekt k pravidlům měl začínat. Známý kanadský spisovatel a popsociolog Malcom Gladwell v knize Bod zlomu popisuje šíření sociálního viru přes známou teorii rozbitého okna, kterou zformulovali politolog James Q.

Wilson a kriminolog George Kelling. Hovoří o zločinnosti, ale snadno se dá interpretovat. Zločinnost může být v určité míře zaviněna socio-patologickým prostředím, v němž člověk žije. Životní podmínky pak mohou mít velký vliv na možnost vzniku sociální epidemie a okamžik bodu zlomu.

Může být výsledkem součtu menších zločinů a prostředí, v němž člověk žije. Když žijete někde, kde jsou posprejované zdi a rozbitá okna, máte pocit, že se o vás nikdo nezajímá a vaše všímavost k tomu, co se kolem vás děje, klesá.

Poté si člověk řekne: To okno už stejně bylo rozbité, tak proč bych si odtamtud něco nevzal. Navíc je každému jedno, co dělám.

Stejně se to dá vykládat s integrací. Když přistěhovalce hostitelská společnost nedonutí, aby respektoval pravidla pro oblékání ve veřejném prostoru, těžko ho donutí, aby se přizpůsobil a integroval ve věcech nesrovnatelně důležitějších.

Pro nás to není úplně akademická debata. Pražský obvodní soud bude v dohledné době rozhodovat o žalobě muslimské dívky, které zdravotní škola zakázala při studiu a praxi nosit šátek.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector