Jak tedy pojem psychopat používat?Slovo se stále používá a dokonce bych řekl, že v posledních letech zažívá určitou renesanci. Problém spíše vidím v tom, že není vždy jasné, co takové označení vlastně vyjadřuje.
Termín psychopatie se používá od začátku 19. století a byla to výsostná doména medicíny. Zprvu to bylo obecné označení pro duševní poruchu a později výraz pro poruchy osobnosti.
Vzhledem k tomu, že slovo psychopatie získalo pejorativní nádech, od jeho užívání se v odborné literatuře upustilo.
 |
Porucha osobnosti to tedy není?Je, ale jde o to, že psychopatie byla označením pro diagnostickou skupinu, kterou v současnosti nazýváme poruchy osobnosti. Ono jich je ale několik druhů.
Tomu, co dnes označujeme slovem psychopat, odpovídá v mezinárodní klasifikaci nemocí asi nejvíc „disociální porucha osobnosti“. Alespoň tedy v evropském manuálu, USA má jiný. Tam by to odpovídalo antisociální poruše osobnosti.
Ale i tam se někteří bouří proti rovnítku mezi tímto označením a psychopatií.
|
Ale psychopat je něco jiného než sociopat?Ano. Ale ani v tom není jasno, podstatou psychopatie je totiž trochu odlišná struktura a fungování určitých částí mozku, čili v tomto případě jde o vrozenou záležitost. Na rozdíl od toho se sociopatem člověk může v průběhu života stát, například deprivací. Ale je to těžké, někdy se tyto termíny zaměňují.
Když se řekne „psychopat“, vzpomene si leckdo na Hitchcockovo Psycho nebo na Hannibala Lectera z Mlčení jehňátek.
Kolik procent z celkového počtu psychopatů tvoří takoví sadističtí vrazi?
Obecně lze říci, že kriminální psychopati tvoří zhruba 20 procent populace psychopatů.Není to ale zas až tak moc, vezmeme-li v úvahu, že psychopatů, zůstaneme-li u tohoto výrazu, je v populaci asi jen jedno procento. Vzniká zde spousta mýtů, třeba že ve vedení korporátů jsou jen skoro samí psychopati – obvykle ti nekriminální.
A není to pravda? Mocenské pozice přece lákají právě tyto typy lidí?Pravda je, že na takových pozicích psychopaty najdete, protože mají vlastnosti, které je předurčují k tomu, aby byli na takových pozicích úspěšní. Kvůli změnám v nervových strukturách jsou psychopati lidé, kteří odlišně reagují na nebezpečí. Dalo by se říci, že nemají strach.
Jaké mají další vlastnosti?Vyznačují se impulzivitou, někdy asociálním chováním, například agresí, nedostatkem empatie, chybí jim pocity zodpovědnosti a lítosti.
Dále je pro ně typická grandiozita, čili to, že jsou přesvědčeni o své výjimečnosti. Podstatným rysem je ovšem citová prázdnota, díky níž vedou povrchní život.
S tím se pojí i to, že potřebují neustálé vzrušení, jsou brzy znuděni.
Věrnost tedy asi nebude jejich silnou stránkou?To určitě ne. Pěstují povrchní vztahy, žijí promiskuitně. Takového muže jedna žena brzy začne nudit. Nebezpečné je na nich i to, že dokážou být velice šarmantní. První dojem z nich je skvělý. I přes výčet negativních vlastností jsou ale pro společnost potřební.
Takže mohou být i užiteční?Ano. Hodí se na práci vyžadující rozhodnost a pevné nervy. Ideální jsou pro ně povolání jako právník, lékař, politik, najdeme je i mezi náboženskými vůdci atd.
Byl by to právě psychopat, který by rychle dokázal obětovat život jednoho člověka, kdyby tím dokázal zachránit větší počet lidských životů.
Kdyby Neil Armstrong nebyl psychopatem, nebyl by býval schopen přistát na Měsíci.
 |
Bývají také zdatní manipulátoři?Ano, manipulativnost je dokonce podstatným znakem psychopatů. Zároveň to představuje jednu z možností, jak poznat, že mám co dělat s takovým člověkem.
Psychopati velmi často apelují na etiku, morálku, pocity viny, a to i přesto, že nic takového neprožívají.
Charakteristické dotazy jsou například tyto: Jak můžeš něco takového udělat? Co by tomu řekli ostatní? Dále je typické, že psychopat dokáže skvěle lichotit, když chce druhého dostat do pozice, kde ho potřebuje mít.
Dá se podle něčeho poznat, že se skutečně jedná o psychopatické rysy?Ano. Je určitě dobré mít na paměti charakteristiky, o kterých jsme mluvili. Pak ještě existuje dotazník The Hare Psychopathy Checklist. Robert Hare, kanadský psychiatr, vytvořil dotazník, který je volně ke stažení na internetu. Kdo má pochybnosti, může si ho zodpovědět a ví to hned. Je to dotazník k sebeposouzení.
Může se tedy hodit i ženě, která má pochybnosti, jestli je její přítel v pořádku?To sice může, ale myslím si, že spousta mužů zbystří a bude se cukat, když se mu řekne: Hele, tady je zajímavý test, pojď, uděláme si ho společně! Umím si možná představit, že by se k vyplnění testu dal přemluvit, kdyby za to dostal nějakou odměnu.
Podle čeho žena pozná, že je ve vztahu s psychopatem?Nástup bývá plíživý. Měla by pozorovat, jak se dotyčný chová nejen ve společnosti, ale hlavně doma.
Spousta psychopatů je doma nepříjemná, zatímco mezi lidmi přímo září, působí až neskutečně dobře. Oběti potom nikdo nevěří, že ji ten člověk doma třeba terorizuje. Čili je třeba všímat si změn chování.
Můžou pomoci také informace od jiných lidí, ale je to těžké, protože zamilovanost v sobě nese nekritičnost.
Čili platí, že zamilovaní nechtějí vidět ani se dozvědět pravdu?Obvykle ano. I kdyby takové zamilované ženě všichni říkali, že ten muž je špatný, on ji mistrně přesvědčí, že je to jinak. Že ostatní jim jejich lásku závidí a nepřejí jim ji. Říká se tomu „externalizace“, což znamená, že vinu má vždycky okolí, nikdy dotyčný sám.
 |
Lze vůbec vztah s psychopatem bez újmy na zdraví přežít?Spíše ne. Tím, že psychopat má snížené prožívání emocí a nulovou empatii, vztah nemůže fungovat.
Některé ženy navíc chtějí své muže změnit, když s nimi nejsou v něčem spokojené. I s takovými se občas setkávám v sezeních. Změna ovšem není možná.
Psychopat se ani není schopen vcítit do toho, co žena prožívá, natož aby se změnil…. leda že by z toho něco měl, něco, o co se mu jedná.
Kdyby například manželka hrozila rozvodem, on žil v jejím domě a byl na ní závislý?Třeba. Ale i v takovém případě ji takový chlap bude schopen „ukecat“.
Udělá vždycky jen to, co se mu hodí, z čeho má prospěch.
Kdyby například žena chodila na terapii, mohl by předstírat chuť ke spolupráci, ale kdyby šel na sezení taky, bylo by to jen proto, aby na terapeuta zapůsobil a vytáhl z něj informace, které potřebuje.
Co byste tedy doporučil ženě, která s takovým mužem žije? Aby se rozvedla?To asi záleží na každé ženě a její situaci. Někdy jsou ve hře děti a ještě je žena třeba finančně závislá. Pokud to ale nějakým způsobem jde, tak je lepší se držet o psychopata co nejdále.
Jak vlastně psychopat sám o sobě smýšlí?Typická pro ně je grandiozita, sebestřednost, narcismus. Nikdy sám o sobě nepochybuje a díky tomu se dokáže dostat do vedoucích pozic, řídících funkcí. Je přesvědčen, že to, co dělá, je správné. Má prostě vždycky pravdu….a také umí brilantně lhát. Jsou to skvělí lháři. Depresemi rozhodně netrpí.
Proč jsou psychopati častěji muži?Zajímavá otázka. Nabízí se evoluční vysvětlení. Souvislost s lovci, válečníky. Nesměli se bát, museli být akční. Čili jde o pozůstatek z minulosti, jenž v genech přežívá dodnes.
A kam zařadit například hysterku – není také psychopat?Záleží na úhlu pohledu. Dnes se již označení hysterie pro svou hanlivost neužívá, ale existuje histriónská (dříve hysterická) porucha osobnosti, která by dle dřívější terminologie byla psychopatií. Hysterka prožívá mělké a labilní emoce, potrpí si na velká dramata, což koncepčně nespadá do emočně prázdného života psychopata.
S jakými psychopaty se ve své praxi setkáváte?Skoro se žádnými. Je to dáno tím, že aby se ke mně dostali, museli by si přiznat, že něco nefunguje. Ale oni to vnímají tak, že pokud nastal problém, není to jejich vina, čili postrádají to uvědomění. Takže psychopati se do terapie moc nedostávají. Jen tehdy, mají-li to nařízeno.
Čili až v momentě, kdy spáchají trestný čin?Ano. Ale stává se, že přijdou účelově, jak jsem už zmínil. Stále ovšem zastávají stanovisko, že za všechny problémy může partnerka, někdo jiný.
Nebo se naopak snaží říkat to, co si myslí, že by chtěl terapeut slyšet. Od terapeuta si psychopat může slibovat spojenectví, potvrzení, že s ním je všechno ok.
Když se mu nedostane to, co čekává, obvykle přestane na sezení docházet.
Miroslav Kadlčík: Rozhovor o kritice a kritizování | MladýPodnikatel.cz
Kritika je něco, čemu se většina lidí ráda vyhýbá. Na druhou stranu pro nás může být i prospěšná, pokud je ale správně položena. Psycholog PhDr. Miroslav Kadlčík je dlouhodobým lektorem v oblasti komunikačních technik, vedení lidí a osobnostních předpokladů. Kromě toho vede své semináře i na téma zvládání a podávání kritiky, což nás dovedlo k tomu, zeptat se ho na pár otázek.
Můžete pro naše čtenáře specifikovat, co si představujete pod pojmem „kritika“?
Ve výkladu pojmu kritika u nás v poslední době dochází k jistému zmatení. Původní význam kritika znamená posouzení něčeho (díla, návrhu, chování apod.
), a to jak z hlediska pozitivních, tak negativních stránek. Výsledek tedy může být spíše příznivý, nebo naopak negativní. Vždy ale musí být zdůvodněn. Hanopis nebo pomluva rozhodně nejsou kritikou. Mezi lidmi je rozšířen mylný názor, že kritika je obecně záležitostí negativní.
Tedy že cílem kritiky je odsouzení nebo pohana. To je ale tragický omyl.
O lidech často slýcháme, že velmi rádi kritizují. Vy jste psycholog, dokážete tedy posoudit, zda je to jen pověra, nebo to má nějaký skutečný základ?
To si netroufnu posoudit. Je to podle mého názoru spíše otázka kultury a z ní vycházející výchovy lidí. V našich krajích častěji slýcháme negativní kritiku.
Obecně platí, že u nás neumíme někoho pochválit. Mám zkušenost z poslední doby ze zahraničí, kde například pochválit jídlo nebo chování dítěte je samozřejmostí a používá se opravdu velmi často. Odezvou je pak celkově pozitivní atmosféra.
V naší společnosti spíše slýchám, jak je něco špatně, jaký blb je ten či onen…
Předpokládám, že lidé obecně kritizují raději nepřímo (např. prostřednictvím emailu) než „z očí do očí“, nemyslíte? Proč tomu tak je?
Ono to souvisí s něčím obecnějším. Lidé, kteří mají dostatečnou sebedůvěru, kteří „vědí, kdo jsou“ se nemusí uchylovat k těmto formám. Jsou schopni použít kritiku face to face.
Lidé se sebedůvěrou totiž vědí, že ani oni nejsou dokonalí, že i oni mají chyby a chyb a omylů se dopouštějí taky. Proto mohou předpokládat a nepřekvapí je, že ani ti druzí nejsou dokonalí a dopouštějí se omylů a chyb.
Pro lidi s nízkým sebevědomím a nesrovnaným vztahem k sobě samým je jednodušší použít neosobní formu, bez nutnosti snést zpětnou vazbu, kterou by taky nemuseli unést.
Má podle vás cenu jakkoliv vnímat anonymní kritiku? Jste zastáncem názoru, že taková kritika se má naprosto ignorovat, nebo je třeba i jí přikládat potřebnou váhu?
Na to není úplně jednoduchá odpověď. Bylo by nutné si ujasnit jednu základní věc. Kritika by měla být předmětná.
Tedy nevadíš mi Ty, ale vadí mi Tvoje chování nebo Tvůj názor. Pokud je v anonymní kritice tohle splněno, stojí za to popřemýšlet o tom, jestli to náhodou nemůže být pravda.
Pokud je to ale kritika osobní, dehonestující, pokud se jedná o pomluvu nebo hanopis, pak jediné odpovídající místo pro ni je odpadkový koš.
Jak bychom měli kritizovat tak, abychom byli slušní, korektní a druhou stranu neurazili?
Opět je důležité si uvědomit, že předmětem kritiky je chování nebo názor toho druhého, nikoliv on sám.
Kritika musí jít „s ním“ nikoliv „proti němu“. Tedy sdělte mu: „Když ty děláš to a to, já se cítím tak a tak.
“ Musí být zřejmé, že jeho máte rádi (vážíte si ho nebo respektujete jeho právo na názor), ale jeho chování nebo názor odmítáte.
Ta kritika musí být podána osobně, mezi čtyřma očima. Nemanipulujte („už jsem si myslel, že jsi pochopil, ale ty pořád…“). Pamatujte neustále na, to že s tím člověkem budete muset dál kooperovat a že tedy musíte udržovat něco, čemu se říká „zlatý most“.
Jak postupovat, když se nám to nepovede a druhou stranu jsme urazili? Jak z toho ven?
Z toho, co jsem řekl, je zřejmé, že byste takovou situaci neměli dopustit. Pokud se to ale stane, přiznejte svou chybu a omluvte se. Na věcném obsahu ale trvejte.
Co dělat v případě, kdy něco nebo někoho kritizujeme a nemůžeme najít třeba byť jen jediné pozitivum? Jak se v takové chvíli máme zachovat?
Přiznám se, že tahle otázka mě trochu rozesmála.
Pokud se setkáte s člověkem, na kterém nenajdete „suchou nit“, pak je rozumnější se mu vyhnout. Pokud to nejde, pak je třeba vymezit asertivně vlastní prostor, aby vám ten člověk neotravoval život. S komunikativními psychopaty se nelze domluvit ani je pochopit.
Na to není komunikační technika. Kritika je potom zcela zbytečná, k ničemu dobrému nepovede.
Nicméně, popřemýšlejte o tom, jestli to vaše absolutně negativní stanovisko není náhodou vaše chyba, váš předsudek nebo vaše mylné vnímání. Často zjistíte, že on ten člověk tak úplně negativní není.
Jaké jsou nejčastější chyby při kritizování? A v co mohou vyústit?
Tady musím rozlišit dva úhly pohledu. O tom, jak kritizovat jsem již částečně hovořil.
Při přijímání kritiky jsou časté popírání, pocit ukřivdění, urážení se, odvetná kritika, sarkasmy, osnování pomsty, obranné mechanismy typu pláč, agrese verbální nebo fyzická a mnoho dalších. To všechno je špatně. Naslouchejte pozorně, co je vám sděleno.
Reagujte pouze na to, co bylo sděleno, ne na to, co si myslíte, že bylo sděleno.
Ale především velmi dobře analyzujte, o jaký druh kritiky se jedná. Může to být kritika oprávněná a podaná tak, že vás neuráží – potom ji přijměte bez opozice. Může to být kritika sice pravdivá, ale podaná nekorektně – potom přijměte její obsah, ale důrazně se ohraďte proti formě.
Nejobtížnější je reakce na nepravdivou kritiku. Tady je nutné se ohradit proti obsahu, trvat na zdroji informací. Je to ale obtížné, protože velmi často skutečným obsahem této kritiky je vaše ponížení.
Vyskytují se ještě dva nepříjemné a zcela nekorektní druhy kritiky, a to manipulativní a ponižující. V obou případech na kritiku vůbec nepřistupte, odmítněte ji, protože výsledkem bude negativní konflikt, který nezvládne ani jedna ze stran.
Důsledky pak často bývají trvalé a bohužel i nezvratné.
Pojďme se ale na celou věc podívat z druhé strany. Zrovna v posledních dnech jsem při předvolebních debatách sledoval jednotlivé politiky, jak se navzájem obviňují a kritizují. Bylo zajímavé vidět, jak na to reagují a působí většinou poměrně klidně.
Vím, že bych se měl zeptat spíše jich samotných, ale jak to dělají?
Když se nebudete zlobit, tohle téma bych nechtěl moc rozvíjet. Jen snad několik poznámek. V politice bývají mnohé tak zvaně kritické výpady součástí jisté hry. Neberou se proto z druhé strany úplně vážně.
Obávám se dokonce, že jsou považovány svým způsobem za korektní. Příčí se mi to hrozně. Zdá se, jako by se lež, pomluva a podobná svinstva staly jistou normou. Vzpomínky na předvolební atmosféru před prezidentskými volbami ve mně ještě dnes vyvolávají mrazení.
Současný stav politické kultury u nás raději nebudu vůbec komentovat.
Temperament a zdraví: Je výhodnější být extrovert?
Když něco slíbí, určitě to splní. Stala se takovým tahounem, který zabere, když jsou ostatní v koncích. Proto by si měli vyhradit čas sami pro sebe na relaxaci podle svého gusta a nenechat se o tyhle chvíle v žádném případě ošidit.
Také příliš mnoho podnětů z vnějšku je ubíjí, proto se často večer cítí úplně vyřízení. Měli by si proto plánovat čas s rozumem, není třeba všechno zvládnout během jediného dne.
Když o sobě vědí, že dávají přednost hloubce řešení problémů před jejich šířkou, musí se na to soustředit i v práci.
Patříte i vy mezi introvertky? Jak se vám žije ve světě extrovertů? Podle výzkumů na jednoho introverta připadají asi tři extroverti….. Oboustranný respekt a úcta jsou základem rovnocenného vztahu.
Hodně žen si stěžuje na nedostatek respektu ze strany jejich partnera Trošku se zdá, že dnešní doba vztahům moc nepřeje.
Když už se dva potkají, tak to mají každý jinak Kdo v současné době alespoň občas zapne televizi nebo otevře internet, jednou z prvních informací, která na něj vyskočí, Seznámit se v dnešní době? Leckdy nadlidský úkol.
A tak není divu, že se občas uchýlíme na seznamku a Smějete se s partnerem stejným vtipům?
Pak si můžeš gratulovat, protože máte všechny předpoklady k tomu, že se vám Jsem zastánce toho, že velkou většinu věcí ve vztahu dokáže ovlivnit žena. Svým přístupem, chováním, komunikací.
Ženy si často Někdy je naše podezření tak silné, že neodoláme a porušíme soukromí našeho partnera třeba tím, že mu projedeme telefon Každá z nás je výjimečná a každou dělá neodolatelnou trochu jiný mix věcí.
A o tom to je, být Láska, hádky, nevěra, hádky, odpuštění, rozchod, bolest a touha mít ho zpátky.
Tak přesně tím vším si prošla čtenářka Nikdo asi nepochybuje o tom, že když jednoho něco bolí, je to deprimující.
K tomuto tématu mají hodně co O tom, jak je důležité na vztahu pracovat, už víme snad všichni. Někdy, když něco hodně chceme, většinou se stane přesně pravý opak. To je prostě zákon schválnosti.
Charakteristika introverta: Konverzace musí mít smysl
A s podobným O tom, že většina párů se o svůj vztah příliš nestará a jak snadno jim pak láska ztrouchniví, jste Prožít naprosto nezapomenutelnou letní lásku u moře s nádherným surfařem? To je sen nejedné z nás. A navíc, když Máme pocit, že naše láska je nekonečná a nám se to, co ostatním stát nemůže.
Jenže se to stává Oslavovat zářnou budoucnost, přinejmenším po určitou dobu, lze i na Titaniku. Je pravda, že extrovertním optimistům se lépe hojí rány. A to jak na těle, tak i na duchu. Jenže jich zase víc utrží.
Zmínění optimisté projevují méně kritického myšlení, příliš věří lidem, víc přijímají rozličné mýty a prapodivné teorie než pesimisté.
Ba dokonce obtížněji hubnou a odvykají kouření. Dotyční raději poslouchají, než mluví. Necítí potřebu se prosazovat ani navazovat povrchní přátelství ústící v patřičné konexe.
Preference extroverze je některými badateli považována za projev povrchnosti moderní doby. Prvním guru tu prý byl Dale Carnegie.
Nic proti němu, ale některá z jeho zjednodušení mohou být poněkud rozčilující… přinejmenším pro introverty.
Byl to Carl Gustav Jung, kdo položil základy dělení temperamentu v závislosti na přístupu k okolnímu světu na introverty a extroverty. Do sebehodnocení a sebekritiky pohroužený introvert je dle C.
Vyhraněnou, velmi těžkou a patologickou formou introverze je autismus či některé formy schizofrenie. Zvýšeně je ohrožen depresemi , jakož i sebevražedným jednáním. Extrovert je jeho protiklad. Na snění nemá čas ani chuť — jedná. Občas ovšem dřív mluví, než vše promyslí.
Patologií neřízené a nezvládnuté extroverze je manická fáze bipolární poruchy.
Jde o moderní — pětifaktorové pojetí charakterizující lidskou osobnost. Popisuje následujících pět rozměrů osobnosti:. Alkohol v životě introverta Jsem introvert, ale léčím se. Někdy alkoholem. Zdraví alkohol dospívání komunikace práce závislosti.
- Ověřené rady, jak se úspěšně seznámit přes internet.
- Společenský člověk má rád pohodlí;
- hledam normalniho chlapa Vsetín Česko.
- Nejsem špatná, jsem introvert | .
- Alkohol v životě introverta.
Ze seriálu: Psychologie komunikace. Kde je problém? Články k poslechu.
Kde se vzala a jak se šíří Syndrom vyhoření je nemoc seriózních pracovníků Pesimismus se nedá nabiflovat Jen imbecil může být trvale šťastný Pesimisté umírají podle vědců dříve Cholerik zvládá stres lépe než kliďas Introvert jak se seznámit Varnsdorf Česko studie o stresu a depresi: Moc předjímáme Měl by být váš finanční poradce psychopat? Přemýšlí o každé zkušenosti, kterou má, promýšlí různé věci a hlavně potřebuje čas na zpracování svých pocitů. Pochopit introverta totiž není úplně jednoduché. Dále pak také reakce na stimuly a přístup k vědomostem. Vstoupit do diskuse. Nikdy bych nikomu neradila, aby šel proti svému temperamentu, jelikož to může způsobit jenom psychické konflikty, které vás dostanou na terapeutovu pohovku a zůstanete na ní pak dlouho. Co vše zvážit u zářijových a říjnových dětí? Foto: iStock. Například pozice v hlučném telemarketingovém centru by ale introverta za pár dní začala likvidovat. Jaký za volantem, takový v posteli. Třeba se ozve slečna. Mívají méně přátel, ale zato hlubší a silnější vztahy, ve kterých si je jejich partneři cení pro schopnost naslouchání a pomoci. Pojďme navázat na článek Kláry Olexové úvahami trochu hrubšího zrna. Nemá potřebu sdělovat ostatním introvert jak se seznámit Varnsdorf Česko zážitky. Klid a nedostatek podnětů je vyčerpává.
Začínám vidět sebe Jak se vlastními silami uzdravit z následků emočního zanedbání v dětství? Jak zvládnout lockdown Psycholog Dalibor Špok radí, jak zvládat emoce vyvolané nucenou izolací.
Dotek tísně Všichni chceme být v pohodě, v klidu, soustředění a milí. Někdy to nejde. Učme se psychologii Na prahu dospělosti o sobě stále nevíme skoro nic. Psychologie patří do škol, říká Petr … 15 min.
Mámo, zpomal Není lehké být středem světa.
Extraverze a introverze
Psychopat a jak s ním žít?
Máte ve svém okolí psychopata, nebo s ním dokonce žijete v jedné domácnosti? Chcete vědět, co od něj můžete očekávat? Rádi byste mu pomohli?
Dá se psychopatům pomoci?
Navzdory mnoha pokusům se nepodařilo nalézt účinnou metodu, která by psychopatům pomohla. Léčebné pokusy naučit psychopaty soucítit s ostatními lidmi selhávají.
Odborníci jsou v současnosti přesvědčeni, že psychopat zůstane psychopatem až do konce svého života. Oni sami nevnímají, že je s nimi něco v nepořádku. Nemají potřebu se léčit. Ostatní lidi mají za slabochy.
Pomáhá především prevence u problémových dětí. Jedinou možnou obranou proti poruše osobnosti je nedovolit psychopatickým sklonům se projevit. Relativně dobré výsledky mají snahy vést psychopata k pragmatickému vztahu k zákonům a sociálním konvencím dané kultury.
Co obnáší život psychopatem?
Život s psychopatem není nic záviděníhodného. V lepších případech můžete očekávat silno frustraci a využívání. V horších případech pak i fyzické násilí a regulérní teror.
Musíte-li žít s psychopatem, připravte se na to, že se vše bude podřizovat jeho potřebám. On bude mít vždy pravdu a bude vám dávat najevo vaši méněcennost. Psychopat s vámi nedokáže soucítit, nedokáže cítit vděčnost za vše, co pro něj děláte. Pokud mu to dovolíte, bude vás využívat. Usoudí-li psychopat, že už pro něj nejste dále užiteční, přestane se o vás zajímat.
Je vůbec možné s psychopatem rozumně žít v jedné domácnosti?
Soužití s psychopatem v jedné domácnosti je velice obtížné až nemožné. Protože si sami vnitřně rozdělují ostatní lidi na silné a slabé jedince, jejich vztahy nemívají dlouhého trvání.
Psychopati obecně mnohem lépe reagují na tvrdý a striktní přístup, než na vstřícnost a snahu vyhovět.
Pokud žijete s psychopatem v jedné domácnosti, odborníci obvykle doporučují jediné řešení: pokud můžete, odejděte od něj a dostaňte se z jeho vlivu.
Žiji s psychopatem. Co dál?
Pokud žijete s psychopatem v jedné domácnosti a už to pomalu ale jistě přestáváte zvládat, je nejvyšší čas tuto situaci řešit. Dokud na to ještě máte síly.
Naprosto chápu, že odejít od člověka nebývá jednoduché a často to vyžaduje velkou dávku odhodlání.
Chcete-li v této obtížné životní situaci pomoci, domluvte si osobní schůzku, kde probereme vaši situaci a společně nalezneme řešení, které vám umožní opět prožívat šťastný život.
Související články: Jak poznáte psychopata?
autor článku: Karel Chába
Radkin Honzák » Jak se bránit duševním upírům
Na úspěšné knižní tituly Den trifidů nebo Čas sluhů by mohl bez problémů navázat další: Éra psychopatů. Text zatím píše současnost, jednou by to mohl umělecky ztvárnit a komerčně využít někdo ze současníků.
Někdo, kdo si vede deníček, protože obecním kronikám není co věřit už od dob, kdy se přestalo psát na pergamen, z něhož je možné vyluštit i zápisy předchozí.
Aby se napříště nemuseli mstitelé za všechny křivdy namáhavě tahat s propanbutanovými lahvemi, vyrábí ve svém bytě roznětky a bomby policista1.
Dva, jak jinak než neprávem, žalářovaní poslanci se snad budou podílet na tvorbě nové ústavy, na Masarykovu Českou otázku (O naší nynější krisi: pád strany staročeské a počátkové směrů jiných2) dnes konečně odpovídá náš president zasvěcenou úvahou věnovanou rozdílu mezi blbcem a pitomcem.
A ukrajinský zabiják, který se po Praze proháněl 150km rychlostí, dostal neuvěřitelnou pokutu – celých 2000.- korun.
S touto sortou vysoce postavených psychopatů se bohudík asi sotva setkáme, to však neznamená, že ti z nižších pater by byli příjemnější. Jak jsem již uvedl při jejich diagnostickém popisu, je lépe se k nim chovat jako k drátům na zem spadlým. Tedy vyhnout se jim zeširoka. Bohužel to vždy nejde. V tom případě doporučuje již také zmíněný profesor Hare návod pro přežití. Přestože nikdo není imunní vůči ďábělským machinacím a manipulacím psychopatů, jsou zde určité postupy, které mohou posílit vaši odolnost a snížit riziko zranitelnosti.
– Ujasněte si, s kým vlastně jednáte. To zní sice jednoduše, ale v praxi je to mnohem složitější. Můžete sice mít rozsáhlé znalosti, ale ty vás neochrání před zničujícími důsledky psychopatických postupů. Dobrý psychopat umí zahrát na srdeční struny kohokoliv, včetně zkušených expertů.
– Nenechte se ovlivnit jeho “rekvizitami” a fintami. Není to vůbec jednoduché odolat podmanivému úsměvu, doslova hypnotizujícím neverbálním signálům, dokonale propracované strategii predátora. Uvědomujte si stále, koho máte před sebou. Upřený pohled nesvědčí o zájmu, ale o sledování vlastního sebeuspokojení.
Zdálo by se, že takový člověk to nemůže provozovat dlouho, ale podívejme se na náhodně vybraný příspěvek-dotaz z internetové psychologické poradny. Jde o člověka, s nímž tazatelka hodlá navázat vztah a polepšit ho: Znám muže, který dlouhá léta, vlastně už od puberty, na ženy působil, jakoby hrál hry.
Nejprve je přiměl, aby se do něj zamilovaly, pak si je přitahoval a odtahoval jako jojo a tím je neuvěřitelně psychicky ničil. Takovýchto žen měl i několik najednou a udržoval si je takto dlouhodobě. Vždy měly pocit, že když ještě chvíli vydrží, bude z toho vztah.
A když si to myslely nejvíce, on je vždy něčím zcela nečekaně zarazil a oddálil se.
– Sundejte klapky z očí. Do nových vztahů vstupujte s očima široce otevřenýma. Stejně jako všichni ostatní, také psychopati nejprve nastavují svou lepší tvář. Tu horší většinou poznáte v kritických situacích a v jednání s neznámými a velmi příjemnými lidmi je dobré na ně počkat. Dostanete-li se totiž do sítě psychopata, těžko vyváznete bez finančních či citových šrámů.
– Dostanete-li se spolu do kritické situace, buďte ostražití.
Některá místa a některé příležitosti jsou pro psychopaty jak stvořené: bary pro osamělá srdce, výletní lodi, letiště, pláže, zkrátka taková, kde je oběť sama, rozhlíží se buď bezradně, nebo po zábavě, společnosti a kde se náhle vynoří někdo, kdo je k dispozici.Myslíte, že se znáte? Možná ano, ale psychopat vás zná okamžitě dokonale a dokáže zaútočit na vaše slabá místa. Vaší nejlepší obranou je znát je dřív a lépe než on a být ve střehu, když se k nim někdo dostává.
– Pokud jste měli smůlu a uvízli jste v sítích psychopata, udělejte vše pro odstranění či alespoň snížení míry škod. Není to snadné, ale zde jsou návrhy některých postupů:
1. Sežeňte si profesionálního poradce – kouče. Přesvěčte se napřed, že ovládá tuto problematiku a má s ní zkušenosti. Nepředpokládejte, že kterýkoliv profesionál (lékař, psycholog) ví všechno.
Starší žena hovořila s lékařem o tom, jak je obtížné starat se o manžela po záchvatu mrtvice. Namísto toho, aby se dotázali co je obtížné, jí lékaři řekli, že to není neobvyklé a že by se v podstatě měla více snažit, aby práci lépe zvládla.
Poté co se profesionální pracovník zaměřil na poměry v rodině, zjistil, že jí manžel nedovolil nařídit termostat (na teplo nebo chladno), otevřít okno, nebo dělat jakýkoliv hluk. Pokud zákazy porušila, byla vystavena slovnímu napadání a hrozbám.
(Příručka pro pečovatele o seniory)
2. Neobviňujte se. Ať už jste se zapletli s psychopatem z jakýchkoliv důvodů, neobviňujte sami sebe. Psychopati hrají podle svých vlastních pravidel a na ty slušný člověk většinou nepomyslí. Sebeobviňování vám nepomůže nic vyřešit a je to nakonec to, na co psychopat čeká. Tu radost mu vskutku dělat nemusíte!
„Jak jsem mohla být tak pitomá a nalítnout mu. Teď se tak strašně stydím a mám výčitky svědomí… Připadám si jako ten nejhorší člověk na světě.“ Z vyprávění pacientky
3. Ujasněte si, kdo je oběť; jste to vy. Psychopati se velmi často snaží vzbudit dojem, že trpí vašim jednáním a obviňovat vás za to. Nemarněte čas ani nervy jejich litováním. Pouze s vámi manipulují.
Když chci nějaký víkend dělat něco sama, je to pro mě těžké, protože vím, že on se doma trápí. A také naznačil, že pokud by náš vztah skončil, je to pro něj důvod pro sebepoškozování, možná i sebevraždu. To je hlavní důvod, proč se držím zpátky, velmi mi na něm záleží a nechci mu ublížit, jenže mi náš vztah nepřijde zdravý. Dotaz na internetové poradně.
4. Uvědomte si, že v tom nejste sami. Většina psychopatů má za sebou řadu obětí (sňatkoví podvodníci, notoričtí dlužníci, násilníci, atd.). Je logické, že psychopat způsobující utrpení jednomu člověku, je bude působit také dalším. Buďte opatrní při eventuálním měření sil. To neznamená, že si nemáte stát za svým a hájit svá práva, uvědomte si však, že v takovém zápase můžete utržit emoční a nakonec i tělesná zranění. Psychopati mají velkou potřebu ovládat druhé.
Kriminalisté při prošetřování události zjistili, že v době, kdy muž sliboval dodávku zboží, měl již několikamilionové dluhy. Navíc vyšlo ještě najevo, že si podezřelý pronajal dva obytné kontejnery, za které neplatil nájem.
Společnost, která mu je pronajala, jej proto vyzvala, aby kontejnery vrátil.
Muž je ale dodnes nevrátil a tím způsobil škodu 110 000 korun,“ což byl další prohřešek muže, který si vyslechl obvinění ze spáchání trestného činu podvodu, při němž způsobil celkovou škodu 678 200 korun. Slovácký deník
5. Stanovte jasná základní pravidla. Pokud jste v situaci, že musíte být s psychopatem v jakémkoliv kontaktu, určete pravidla, po jejichž překročení bude následovat váš čin. Bude-li týraná žena sedmkrát týdně jen vyhrožovat, „ještě jednu facku a jdu na policii,“ bude nejspíš týrána do nekonečna. Uvědomte si, že se musíte naučit sami se o sebe postarat. Psychopat se o vás bude „starat“ jediným způsobem.
Nestyďte se za svou situaci a vyhledejte odbornou pomoc. Zavolejte do specializovaného centra či azylového domu a pokuste se najít někoho, kdo vám může poradit. Tato pracoviště Vám mohou pomoci s přípravou odchodu od násilného partnera, při plánování bezpečnostního plánu a v dalším postupu. www.stopnasili.cz
6. Nečekejte žádné dramatické změny, polepšení už vůbec ne. „Člověka nezměníš, jenom se ti vybarví,“ napsal Karel Čapek před pětasedmdesáti lety a platí to stále.
Jednou týdně se u nás opakují scény, kdy přijde opilý domů a sprostě mi nadává, vyhrožuje svou sebevraždou nebo tím, že zařídí, aby mi vzali syna a dali do jeho péče. Má velké dluhy na daních, místo placení si kupuje auta a oblečení.
Začínám z něj mít strach a začínám si uvědomovat, že tento způsob života není dobrý ani pro mě ani pro syna. Již jednou jsem od něj na měsíc odešla k rodičům, přemluvil mě však k návratu. Sliboval změnu, po návratu však byla situace stejná.
Dotaz v internetové psychologické poradně.
7. Přestaňte hrát roli oslíčku otřes se, jak v rovině emocionální, tak v oblasti ekonomické. Co jste ztratili, je navždy ztraceno a není naděje, že další investice by se vám vyplatily. Psychopati mají nenasytitelný apetit na vše: vaše city, vaše myšlenky, váš majetek, vaši svobodu.
Tak jsou i lidi, kterým se lidově říká energetičtí upíři. Často jsou to právě osoby blízké, protože těm se nedá moc odmítnout. A nejhorší je asi když je upírem rodič a má v podstatě hodné a naivní dítě.
Než to dítě pozná, že jeho psychika byla zneužita a svedená na úplně jinou kolej, je často dospělé.
I když to pak rozpozná, tak asi nejhorší je, že v dětství se naučilo tuhle schématickou roli – oběť, která trpí, ten, kdo vždycky přijme vinu a cítí se špatně, případně je mu vina podsunuta.
Takový má problém v dospělosti vůbec reagovat zdravě a bohužel si často najde i partnera podobného ražení a začnou spolu hrát hru, která má hodně společného s hrou, co hrál dětství s problematickým rodičem. Tam, kde by se jiný bránil, tenhle se automaticky cítí vinný – no a s takovým člověkem si pak okolí dělá co chce, ten je na nejlepší cestě být využíván celý život a všude podvědomě zaujmout roli oběti.
8. Využijte pomoci podpůrných a svépomocných skupin. A dejte si pozor! Jestli jste byli jednou okouzleni určitým typem psychopata, není vyloučeno, že vás podobné charaktery přitahují. Mohou to být „charismatičtí“ vůdcové sekt a podobných seskupení. Hledejte skutečnou podporu, ne další past!
Velice zajímavou a právě proto i nebezpečnou skupinou sekt jsou ty, které se dokáží velice pružně prezentovat vzhledem k daným podmínkám, někdy jako náboženství a jindy zase jako „věda“. Tato „psychoterapie“ je však prováděna laiky, kteří mohou způsobit nepředstavitelnou duchovní a duševní újmu. www.kapezet.cz
Psáno pro Lékařské listy.
________________________________________________
1 http://www.novinky.cz/krimi/295984-u-policisty-nasli-kompletni-vybavu-na-vyrobu-bomby-inspekce-ho-propustila.html
2 Ferdinand Šamberk: „Kohopak mám volit? Mladočechy volit nemůžu, protože jsem staročech. A staročechy taky volit nebudu, protože jsou to pitomci.“
Finanční poradce čeká zpřísnění dohledu jejich práce
Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu počítá s povinným nahráváním všech telefonních hovorů finančních poradců s klienty, a to i těmi potenciálními. To se nelíbí poradenským firmám. Druhé čtení v Poslanecké sněmovně čeká novelu pravděpodobně už v pátek.
Vždy, když poradce po telefonu osloví potenciálního klienta s nabídkou hypotéky, životního pojištění nebo investice do akcií, měl by o takovém hovoru existovat záznam. Dosud tuto povinnost vyžadovala podobně jako po bankách Česká národní banka, brzy by se ale tato podmínka mohla stát součástí zákona. A s tím by se pojily přísnější dohled i větší hrozba případných sankcí.
Ministerstvo financí změnu připravilo v rámci přenesení evropské směrnice, která obecně reguluje poskytování finančních a investičních služeb v Evropské unii.
Ve věci kontroly nahrávání hovorů poradců je znám zatím jediný precedens z loňského roku, kdy společnost Fincentrum dostala za nesplnění této povinnosti pokutu 1,5 milionu korun. „Úpravu přímo zákonem považujeme za zásadní pro řádný výkon dohledu v této oblasti i pro zvýšení právní jistoty pro všechny účastníky trhu,” popisuje tisková mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
Podle finančích poradců může být nahrávání a archivace hovorů problematické, mimo jiné kvůli nasbíraným osobním datům potenciálních klientů. Poradcům se nelíbí ani další důsledky navrhované legislativy.
„Hovory mezi klienty a právníky, daňovými poradci a klienty nebo doktory a pacienty se také neodposlouchávají.
Proč tedy zde zavádět jinou praxi? Stačí si jen představit situaci, kdy například Jaromír Jágr nebo jiná známá osobnost sdělí nějakou informaci svému poradci a za pár týdnů si ji přečte v bulvárním tisku, protože ji někdo vynese při třídění hovorů,“ říká zakladatel poradenské firmy Broker Consulting Petr Hrubý.
„Vztah klienta a poradce by měl být vždy v osobní rovině. Nemyslím si, že by se něco mělo nahrávat,“ dodává zástupce poradenské firmy Partners Michael Řezáč.
Návrh přímo neodmítá jednatel poradenské společnosti Cimpel a Partneři Jiří Cimpel. „Pro nás jako poradce je tento požadavek technická komplikace, které se ale budeme muset přizpůsobit. Jestli se nám to líbí nebo nelíbí, nehraje roli. Ze strany zákazníka je to nástroj, který může využít v případě nějaké stížnosti, nebo nedorozumění s poradcem,“ poznamenává.
Ministerstvo financí výhrady poradců odmítá. „Rozhodně není pravdou, že ČNB požaduje nahrávání všech hovorů, kde o poradenství a investicích nepadne ani zmínka. Návrh se vztahuje pouze na hovory, které přímo souvisí s poskytováním investičních služeb,“ říká mluvčí rezortu Michal Žurovec.
Na konci června postoupila novela do druhého čtení s pozměňovacími návrhy Rozpočtového výboru. „Když vše půjde dobře, bude druhé čtení novely zítra, kdy by měla končit zářijová schůze Poslanecké sněmovny.
V takovém případě by třetí čtení novely mohlo proběhnout v rámci říjnové schůze Poslanecké sněmovny, která by měla začít 15. října.
Nicméně konkrétní termín nelze s ohledem na legislativní proces v tuto chvíli definitivně odhadovat,“ uvedl Žurovec.
Podle člena rozpočtového výboru Václava Votavy (ČSSD) by novela mohla být schválena do konce roku. S novou směrnicí EU, která reguluje podnikání na finančním trhu, se pak bude muset novelizovat celkem devět zákonů.
Finanční poradenství musí dlouhodobě bojovat o svoji pověst. Například v roce 2015 natočil dokumentarista Jan Charvát film o práci některých finančních poradců ze společnosti OVB. Podle něj a podle následných hlasů odborníků poradci mnohdy spíše než než radí, tak produkty vnucují.
V Česku působí několik tisíc finančně poradenských subjektů. Ročně zprostředkují klientům investice v hodnotě kolem 100 miliard korun.
Psychopatů je v řadách manažerů více než mezi vězni
Projevy psychopatického jednání často nejsou v korporátním prostředí vnímány jako hrozba, ale jako pozitivní vlastnost. Psychopat však může společnost a její fungování ohrozit.
Jak psychopata rozeznáte od schopného a ambiciózního zaměstnance, který to s vaší firmou myslí dobře? Dle docenta Ptáčka, zakladatele České psychopatické konference, je nutné zkoumat „interpersonální životní styl, emoce, hodnotové ukotvení i vztahy a širší sociální kontakty“.
Psychopat je bezohledný, dominantní, impulsivní, manipulativní, sebestředný a sleduje pouze vlastní zájmy. Jak poznáte psychopatickou organizaci? Snadno. Je jich totiž většina.
Psychopatie je neurologická diagnóza. Jistotu proto budete mít pouze v případě, že psychopata podrobíte mozkovému scanu. Základní charakteristikou psychopata je, že necítí strach. Proto zvládá i ty nejvypjatější situace s ledovým klidem.
Nejedná se o zástěrku, o sebeovládání, inteligenci ani naučené chování. “Pravý” psychopat nemá v mozku propojena dvě centra, z nichž jedno je zodpovědné právě za strach a jeho projevy. Strach zbystří smysly, je první reakcí na ohrožení. Běžný člověk má na ohrožení dvě základní reakce: ztuhni nebo uteč.
Je za ně zodpovědná část mozku, která se nazývá amygdala. A právě s tou nejsou ostatní mozková centra psychopata propojena.
Stresová a strachová reakce se proto u psychopatů neprojevuje ani na fyziologické úrovni – můžete si všimnout, že psychopatovi se nikdy netřese hlas nebo nepotí ruce. A to ani v opravdu krajních situacích.
Jinou kategorií, často mylně zaměňovanou za psychopaty, jsou sociopaté. Silná sociopatie může vykazovat rysy podobné psychopatii. A sociopat kolikrát není o nic méně nebezpečný.
Na rozdíl od psychopata to má však v hlavě v pořádku. Tedy, alespoň co se neurovědy a správného propojení mozkových center týče.
Sociopat tak má na rozdíl od psychopata své limity, slabiny a strachy.
Hledá se psychopat na plný úvazek
Zaměstnanci s výše popsanými „vlastnostmi“ jsou v korporátech nedostatkové zboží. Shrňme si kritéria, se kterými se setkáváme snad v každém inzerátu na pozice do TOP managementu a vedoucích pozic: Hledá se energická a dynamická osobnost, která má:
- vedoucí schopnosti
- sociální zdatnost, dobré vystupování
- schopnost rychle jednat a rozhodovat se
- psychickou odolnost
- schopnost rychle se přizpůsobit změně
Přeloženo do check listu pravého psychopata odpovídá vysněný kandidát z inzerátu člověku, který je bezohledný, dominantní, manipulativní, impulsivní, necitelný a bezpáteřní. Jinými slovy, odpovídá popisu psychopata.
Psychopatů je v TOP managementu procentuálně více než mezi vězni
Studie forenzního psychologa Nathana Brookse z australské Bond University uvádí, že z 261 šéfů firem vykazovalo klinicky podstatné známky psychopatismu celkem 21 %.
Jeden by řekl, že největší procento psychopatů bude mezi vězni. Není tomu tak.
U trestanců se jedná zhruba o pět osob ze sta, v TOP managementu firem je frekvence výskytu jedinců s psychopatickými rysy mezi 3 a 21 procenty.
Někteří vědci tvrdí, že tato bilance je nadsazená. Existují však další průzkumy, které potvrzují, že ve vyšším vedení firem není výskyt psychopatů ojedinělým jevem. Podle studie Olivera Jamese jsou kanceláře pro psychopaty takřka přirozeným prostředím, ve kterém jsou jako ryba ve vodě.
Definoval dva typy psychologických disfunkcí, se kterými se v korporátním životě pravděpodobně setkáte: psychopaty a narcisty. Takoví lidé nemají dostatek empatie, jsou do sebe zahledění, bezohlední, sobečtí a hledí pouze na svoje zájmy.
Nikoliv na zájmy okolí, kolegů, nebo společnosti, ve které pracují.
Proč jsou psychopati pro firmy tak nebezpeční?
Právě ona bezohlednost, cílevědomost, lačnost po dominanci a po moci může psychopata vynést až na vrchol, do řídících funkcí. Díky zmíněným vlastnostem se poměrně rychle dostávají do vedoucích pozic a jejich nadřízení si zpočátku zpravidla gratulují, jak skvělého, odhodlaného a práci dedikovaného pracovníka našli.
Psychopati však mohou být firmě i svému okolí extrémně nebezpeční. Věřte, že jim jde pouze a jenom o jejich blaho. Nikoliv o blaho či prosperitu společnosti. Neváhají napáchat škody, spálit mosty a jít dál (rozumějte: likvidovat další firmu i její kulturu). Kdo se ničeho nebojí, nemá co ztratit.
Psychopat, který se dostane do řídící pozice, nebere společnost jako zodpovědnost, ale jako hračku. Položte si následující otázku: chtěli byste, aby si s vaší firmou někdo naprosto nezodpovědně hrál? Podle Brookse by měly firmy zlepšit náborové procesy a psychopaty do svých řad nepouštět. A ještě lépe: vůbec je nezvat.
Jak psychopata poznat bez toho, abyste ho před druhým kolem pohovoru poslali na mozkový scan? Zkuste například Hareho test. Vyplatí se.
Trápí vás nějaký z těchto problémů?
- Chci zakázku navíc nebo nového zákazníka
- Plánuji rozšířit tým
- Chystám se modernizovat sklady nebo techniku
- Rozšiřuji vozový park nebo skladové prostory
- Vidím příležitost při nečekaných událostech na trhu
- Chci prodat víc zboží nebo získat zakázku navíc
- Plánuji se předzásobit za výhodnějších podmínek
- Chci platit faktury včas a získat výhodnější podmínky
- Chci získat čas, který trávím placením faktur
- Vidím příležitosti při nečekaných událostech na trhu