Máte v rodině dědičný vysoký cholesterol? Hrozí vám infarkt ve čtyřiceti

Vysoký cholesterol nebolí. Zato hrozí velkými problémy. Nezanedbávejte prevenci a mějte důležité hodnoty ve své krvi pod kontrolou. Jak na to? Čtěte celý článek.

Ideální hodnoty cholesterolu v krvi

V mmol/l Normální hodnota Bezpečná hodnota Zvýšené riziko Vysoké riziko
Celkový cholesterol pod 5,0 3,9–5,2 5,2–6,2 nad 6,2
LDL („zlý“) cholesterol pod 3,0 do 3,4 3,4–4,1 nad 4,1
HDL („hodný“) cholesterol nad 1 u mužů a nad 1,2 u žen nad 1,2 pod 0,9
 
Triglyceridy pod 1,7 do 1,95 1,95–4

TIP: V Evropě a Kanadě se měří tuky v krvi v mmol/l. Každá laboratoř nebo test může mít trochu jiné hodnotící škály. Lišit se mohou i podle pohlaví. Zeptejte se svého lékaře.

Celkový cholesterol

Jde o důležitou látku na bázi tuku, kterou obsahuje každá buňka našeho těla. Většinu produkují játra, jen minimum se zpracovává z potravy. Při nadbytku se může usazovat na stěnách cév, tam „zatuhnout“ a způsobit jejich zúžení. Podle serveru Webmd.com pak hrozí nebezpečná ateroskleróza a další zdravotní komplikace.

LDL („zlý“) cholesterol

Tzv. lipoproteiny s nízkou hustotou. Dříve byly označovány za hlavní příčinu nebezpečných plaků v cévách. Poslední dobou se však množí názory, že ne všechny lipoproteiny s nízkou hustotou mají na tělo špatný vliv.

Dětský endokrinolog, Dr. Robert Lustig z Kalifornské univerzity v San Franciscu, hypotézu o přímém vlivu LDL na riziko kardiovaskulárních onemocnění vyvrací: „Je nepřesná,“ říká. Vyvrátila ji i nedávná studie z British Medical Journal. Pro zhodnocení rizik je proto třeba sledovat celkový stav a krevní hodnoty v těle pacienta, nejen hladinu LDL.

HDL („hodný“) cholesterol

Tzv. lipoproteiny s vysokou hustotou. Přenáší „zlý“ cholesterol z krve do jater. Podle Mayo Clinic snižuje jeho hodnotu a udržuje tak tepny průchodnější. Dříve platil názor „čím více HDL, tím lépe“. Dnes se však lékaři obrací spíše ke strategii snížení a hlídání celkové hodnoty tuků v krvi.

Triglyceridy

Další typ tuku v krevním oběhu. Ukládá se v tukových buňkách. Tělo si nadbytečně přijaté kalorie ukládá právě ve formě triglyceridů. Vysoké hladiny triglyceridů lékaři také spojují s rizikem srdečně-cévních onemocnění. K rizikovým faktorům patří:

Nepodceňujte riziko

Vyšší hodnoty tuků v krvi znamenají mimo jiné riziko srdečně-cévních onemocnění včetně závažných komplikací jako infarkt myokardu nebo mozková mrtvice. Nezanedbávejte proto prevenci, zvláště pokud:

  • Máte dědičnou zátěž
  • Je vám nad 40 let
  • Kouříte
  • Trpíte nadváhou nebo obezitou
  • Máte vysoký krevní tlak
  • Trpíte vy, nebo někdo z vaší rodiny, na onemocnění ledvin
  • Nesportujete
  • Jíte stravu s vysokým podílem tuků

Kontrola u lékaře? Ideálně každý rok

Máte v rodině dědičný vysoký cholesterol? Hrozí vám infarkt ve čtyřiceti

Na preventivní prohlídce u svého praktického lékaře byste se měli stavit každý rok. Od 18 let věku by vám aspoň každých 5 let měl zkontrolovat hladiny tuků v krvi. U dětí, zejména v pubertě, je testování složitější, protože hormonální výkyvy mohou vést k falešně pozitivním výsledkům.

Vyšetření nebolí. Jak se na něj připravit?

Test cholesterolu se provádí z krevního vzorku. Je důležité, abyste:

  • 9 až 12 hodin před vyšetřením nepili sladké nápoje a nejedli.
  • Se – pokud to jde – vyvarovali stresu několik dní před odběrem.

TIP: Některé testy hladovění před vyšetřením nevyžadují. Zeptejte se svého lékaře.

Výsledky zjistíte během několika hodin až dní, záleží na použité metodě rozboru krve.

Měření cholesterolu doma

Nechce se do přeplněných čekáren? Kupte si v lékárně nebo přes internet domácí diagnostický test na cholesterol. Existuje jich celá řada.

Mezi nejprodávanější testy patří:

  • Veroval značky Hartmann – 3minutový test na zvýšené hladiny cholesterolu v krvi. Výrobce uvádí více než 96% spolehlivost.
  • Přístroj EasyTouch 3 v 1 – měří hladinu cholesterolu, glukózy a kyseliny močové v krvi.
  • Přístroj Accutrend Plus – dražší investice. V domácím prostředí opakovaně měří rizikové faktory pro vznik srdečně-cévních chorob. Určuje hladinu glukózy, triglyceridů, cholesterolu i laktátu.

5 rychlých tipů na snížení cholesterolu

Naměřil vám lékař nebo orientační domácí test vysoké hodnoty? Nezoufejte. Snížení jde v některých případech dosáhnout i rychlou úpravou životního stylu.

  1. Přestaňte kouřit.
  2. Zvyšte příjem vlákniny na cca 400 g zeleniny a 200 g ovoce denně.
  3. Aspoň 2,5 hodiny týdně věnujte pohybu – pro začátek stačí svižné procházky, nejlépe denně aspoň 30minutové.
  4. Vyvarujte se stresu.
  5. Navyšte příjem vitaminu C – důležitého antioxidantu, součásti kolagenu, která chrání a opravuje cévní stěny.

TIP: Naměřil vám lékař vysokou hladinu špatného cholesterolu? Nezoufejte. Cévy můžete posílit vhodnou úpravou stravy podle vašeho metabolismu.

Diskutujte s námi

Potýkáte se s vysokým cholesterolem?

Vysoký cholesterol není jen z fast foodu: Milena ho má dědičně, odhalily ho bradavičky

Ucpávání cév, ischemická choroba srdeční, mrtvice, infarkt. To všechno jsou důsledky zvýšeného cholesterolu. Češi bohužel mnohdy netuší, že onemocněním trpí, a zjistí to až ve chvíli, kdy přijde kolaps.

Z hlediska prevence je důležité nezanedbávat zdravotní prohlídky, hýbat se a rozumně se stravovat. Vysoký cholesterol může mít ale pacient i vrozený, takové onemocnění se nazývá familiární hypercholesterolemie.

Tím trpí například paní Milena.

„Na onemocnění mi lékaři přišli v dětském věku. Po těle mi vyskákali zvláštní bradavičky a doktorka tenkrát moc nevěděla, co to může být. Byly to xantomy, výstupky plné nahromaděného tuku,“ uvedla dneska pětatřicetiletá Milena pro Blesk.cz.

Onemocnění trápí i její sourozence. Od útlého věku tak chodí do specializované ordinace, kde se o ně starají, lékaři je hlídají a musejí dodržovat speciální dietu.

U choroby existuje více poddruhů, mají však společné to, že je narušený transport cholesterolu z buněk do jater, kde je dále zpracováván a vylučován žlučí z těla. To má za následek abnormálně vysoké hladiny cholesterolu.

Obezita a špatné stravování

Ovšem obvykle za zvýšeným cholesterolem stojí obezita a špatné stravování. Podle toho, kterou formu onemocnění máte, vypadá i následná léčba. Podle lékařky je mnohdy výhodnější změnit životní styl, než cpát do těla prášky.

„Pacientům doporučuji změnu životosprávy, ale i pohyb, pravidelnost jídla, nejíst večer, omezení sacharidů a tuků. Naopak je potřeba přidat bílkoviny a všichni bychom se měli hýbat.

To je prevence civilizačních onemocnění, protože i zvýšený cholesterol je civilizační onemocnění. Mnohdy má změna životosprávy lepší účinek než farmakologická léčba,“ uvedla pro Blesk.

cz lékařka a výživová poradkyně Hana Mojžíšová.

To potvrzuje i nutriční terapeutka Věra Boháčová. „Správná životospráva sehrává velice důležitou roli jak v prevenci, tak v léčbě jednotlivých rizikových faktorů i samotných onemocnění srdce a cév,“ uvedla Boháčová, místopředsedkyně Sekce výživy a nutriční péče, z. s.

Podle lékařky je i v případě, kdy pacient dostane léky, potřeba dodržovat pravidla zdravého životního stylu. Tedy jíst zdravě a cvičit. Nadbytek cholesterolu totiž jinak vede k ischemické chorobě srdeční, ucpávání cév a infarktu či mrtvici.

Učíme se to od dětství

Špatnému stravování se přitom v dnešní době učíme už odmalička. „Žijeme v nadbytku, ve spěchu, nevaříme, kupujeme nekvalitní potraviny, chodíme do fast foodů, šetříme čas na dětech – dáváme jim balené pečivo, často nechodí na oběd, tohle se zakládá už v dětství, děti potom nejsou schopné se normálně najíst,“ popsala Mojžíšová.

K prevenci patří i pravidelné prohlídky s odběry krve. Hodnota cholesterolu tak zůstane ohlídaná. Jenže ne každý na prevenci chodí. To, že se k lékaři chodí jednou za dva roky, ví totiž jen polovina Čechů, opravdu na kontrolu potom přijde 44 procent lidí.

Češi kašlou na prevenci

„Přitom snad v současnosti neexistuje onemocnění, proti kterému bychom byli tak dobře vyzbrojeni jako proti ateroskleróze a jejím komplikacím. V rukou lékařů je nyní skutečně velice rozsáhlá paleta léčebných prostředků. K již dlouhodobě ověřeným léčebným metodám se nedávno přidaly léky zcela nové, které mohou znamenat další průlom při zpomalování či úplném zastavení aterosklerotického procesu. Jde o to všechny tyto prostředky co nejlépe využít,“ říká lékař Jan Piťha, vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy, Centra experimentální medicíny IKEM.

V rámci Týdne familiární hypercholesterolemie (FH) proběhl už druhý ročník měření hladiny cholesterolu mezi českou populací. Bylo změřeno 461 lidí ze šesti firem v rámci celé ČR. Podezření na FH bylo vysloveno u čtyř z nich.

 Celkově lékaři zjistili přibližně u každého desátého vyšetřeného zvýšené hodnoty cholesterolu v krvi dané nevhodným stravováním, stresem či nedostatkem pohybu.

 Během Týdne FH byl vyšetřen srovnatelný počet mužů a žen, jejich věkový průměr byl 40 let. 

Vysoký cholesterol se nemusí týkat jen starších lidí. Včasné odhalení je klíčové

Nemoc se u nich v rodině dědí, Eliška je už třetí generací, které se nevyhnula. „Familiární hypercholesterolemii má moje babička a maminka, a proto jsem šla na testy i já. A bohužel se u mě diagnóza také potvrdila,“ říká.

Přečíst článek ›

Na testech byla rovnou u specialisty, ke kterému chodí její maminka a nyní se u něj léčí i Eliška. „I když jsem tušila, co za nemoc to je, podrobněji mi to vysvětlil až pan doktor. Popsal mi, jak bude probíhat léčba a jaké zásady životního stylu bych měla dodržovat,“ popisuje Eliška.

Při prvních testech měla hodnotu cholesterolu 7,70 mmol/l, postupně se jí zvýšila až na 8,14 mmol/l. Následně se jí díky každodennímu cvičení a úpravě jídelníčku podařilo dostat na 7,51 mmol/l. Za normální hladinu cholesterolu v krvi je však považována hodnota do 5 mmol/l. Přibližně před měsícem začala Eliška užívat i léky.

Budete mít zájem:  Návrat ke kuchyňským pomocníkům našich babiček

PočtyV Česku familiární hypercholesterolemií (FH) trpí asi 40 000 lidí.FH v 50 % případů dědí děti pacientů.Odhaduje se, že se v Česku denně narodí v průměru více než jedno dítě s touto nemocí.Vysoká hladina cholesterolu obecně trápí až 80 % dospělé populace v Česku.

Tento tichý zabiják má u nás ročně na svědomí kolem 50 000 životů.

 „Snažím se zdravě jíst a sportovat a zároveň užívám léky na snížení hladiny cholesterolu.

Není mi příjemné, že už v tak mladém věku musím brát prášky, ale vím, že kdybych léčbu a zdravý životní styl nedodržovala, měla bych hodnoty cholesterolu mnohem vyšší a zadělávala bych si na zdravotní problémy do budoucna. Teď žádné omezení, kromě toho, že musím každý večer spolknout tabletku, nevnímám,“ vysvětluje.

U Eliščiny babičky lékaři zjistili vyšší hladinu cholesterolu při pravidelné preventivní prohlídce u praktického lékaře kolem 45. roku života, následně jí potvrdili diagnózu familiární hypercholesterolemie.

Eliščině mamince nemoc lékaři diagnostikovali kolem třicítky. Obě pravidelně užívají léky a dodržují zdravý životní styl, žádné komplikace související s nemocí se u nich naštěstí neprojevují.

Eliška je v maturitním ročníku na gymnáziu s uměleckou profilací a její ročníková práce, na které nyní intenzivně pracuje, nese název Život s cholesterolem. „Téma jsem si vybrala kvůli své nemoci a proto, abych se o ní dozvěděla se nejvíce.

Chtěla bych zjistit, jestli je užívání léků při familiární hypercholesterolemii nezbytné a jestli by nestačila jen správná strava a pohyb, popřípadě která pohybová aktivita by měla největší pozitivní vliv na snížení hladiny celkového cholesterolu,“ popisuje Eliška.

Přečíst článek ›

Jí samotné dodržování zdravého životního stylu problém nedělá, je na to zvyklá, protože maminka ji k tomu vedla od malička.

Názor lékaře

Prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. (předseda České společnosti pro aterosklerózu (ČSAT))

Vysoký cholesterol se může týkat úplně každého, jak mladého, tak staršího člověka. Brzké odhalení FH je pro její následnou léčbu klíčové. Největší relativní riziko srdečně-cévních komplikací u lidí s FH je možné pozorovat mezi 25. a 39. rokem. Riziko srdečního infarktu je u pětadvacetiletého neléčeného pacienta s FH až stokrát vyšší než u zdravého.

Neléčená FH vede k ischemické chorobě srdeční u 40 % osob mladších 50 let. Samotná léčba FH není nijak drastická, ale vyžaduje změnu životního stylu. Pacienti musejí dodržovat dietu v podobě zdravé stravy s nízkým obsahem živočišných tuků a řada z nich musí již od dětství užívat preventivně i léky. Ty jsou však velmi bezpečné a pacienti je dobře snášejí.

Přečíst článek ›

Informace o nemoci

  • Familiární hypercholesterolemie (FH) je vrozená nemoc.
  • Tělo člověka si při ní už od malička neví rady s cholesterolem a ten se nebezpečně ukládá v cévách.
  • Mnozí pacienti o své diagnóze vůbec nevědí.
  • Pokud se však člověk s FH neléčí, může i v mladém věku dostat infarkt nebo mozkovou mrtvici.
  • Vysoký cholesterol je totiž příčinou aterosklerózy (ukládání tuků a dalších látek ve stěnách cév). To způsobuje právě infarkt a mrtvici či další problémy.
  • U osob s FH často dochází k infarktu již před 40. rokem života.

Tipy pro zdraví

Zatímco lidé s FH mají velmi vysoké hladiny cholesterolu v krvi v důsledku genetické vlohy, miliony dospělých Čechů si svým životním stylem zvýší cholesterol sami. Může za to zejména nezdravá strava, život bez pohybu, kouření a alkohol, nadváha a taky nadměrný stres.

Vysoká hladina cholesterolu vede k ateroskleróze, při níž se tuk „lepí“ na stěny tepen a ty se postupně uzavírají – hrozí srdeční infarkt či mozková mrtvice.

Podle odborníků je naprostým základem znát své hodnoty cholesterolu, a proto apelují na to, aby Češi chodili na pravidelné bezplatné preventivní prohlídky k praktickému lékaři.

Infarkt myokardu: příznaky, léčba (infarkt)

Akutní infarkt myokardu (AIM) je jednou z akutních forem
ischemické choroby srdeční.

Obecně můžeme říci, že
ischemická choroba je takové onemocnění, při kterém dochází
ucpání cévy sraženinou  – trombem, embolem –
například v dolních končetinách (žilní trombóza dolní končetiny),
plicích (embolie plic), srdce (různé formy ischemické choroby srdeční) a
mozku (například cévní mozková příhoda).

Důsledkem ucpání cévy nemůže protékat okysličená krev a tím
vyživovat příslušnou tkáň nejdůležitější živinou – kyslíkem.
Tímto procesem dojde k odumření tkáně, která pak
nemůže správně pracovat dle své specializace.

Stejné je to i u infarktu myokardu. Srdce, jeden z nejdůležitějších
orgánů, si můžeme představit jako svazek cév vycházejících z pumpy.

Pokud se jedna ze srdečních (koronárních) tepen ucpe,
nejčastěji již zmiňovanou sraženinou, dojde k částečnému nebo
úplnému omezení průtoku krve.

Srdeční tkáň v postižené oblasti nemá
dostatek kyslíku a odumírá (ischémie) – vzniká
infarkt myokardu.

Nejčastěji k AIM dochází v levé komoře srdce.

U 95% případů předchází AIM kornatění srdečních
tepen (tzv. koronární ateroskleróza – zmenšení průsvitu
tepny, kdy se na její stěnu přichycují malé sraženinky, ty tvoří tuk a
další látky, které se postupem času úplně uzavřou).

Obecně můžeme
popsat mechanismus vzniku AIM v tomto sledu událostí: ateroskleróza (není
podmínkou) – uzavření srdeční tepny – nedostatek kyslíku v tkáni –
odumření tkáně (ischémie) – ztráta kontrakce srdeční svaloviny –
bolest – snížení průtoku okysličené krve celým tělem (hypotenze) –
až zastavení srdce – smrt.

Infarkt myokardu se rozděluje podle postižení stěny srdeční. Toto
rozdělení určuje však lékař podle křivky EKG
(elektrokardiogram)
. Prvním typem je transmurální
AIM
, při kterém je postižena stěna srdce v celé své šířce.
Při netrasmurálním AIM je postižena pouze
její část.

Ze statistik vyplývá, že více případů AIM se vyskytuje
mužů. Dalším faktorem je věk nad
50 let
, ale ani to již není podmínkou. Stále častěji je možno
zaznamenat AIM u mladého člověka (od 25ti let), který je vystavován
častému stresu a nesprávné životosprávě. I přes velký vývoj
lékařské péče, diagnostiky a zkoumání tohoto onemocnění, je úmrtnost
okolo 25%.

Rizikové faktory infarktu myokardu

Rizikové faktory můžeme rozdělit na neovlivnitelné a ovlivnitelné.

Mezi neovlivnitelné faktory se řadí
věk, pohlaví a rodinné
dispozice
. Jak je zmíněno výše, riziko je vyšší u mužů a
u pacientů nad 50 let.

Dále u lidí, u kterých se v rodině vyskytl
infarkt, ischemická choroba srdeční, koronární ateroskleróza či srdeční
vady.

Není podmínkou, že pokud splňujete některý z těchto bodů, že se
u Vás AIM vyskytne, ale měli byste snažit této chorobě předcházet.

Ovlivnit můžete hlavně svůj životní styl. Mezi hlavní
ovlivnitelné faktory řadíme: obezitu,
kouření, stres a sedavý způsob
života
. Tyto faktory spolu velmi úzce souvisí a dávají za vznik
procesům, které mohou způsobit AIM.

  • U 90% lidí trpících obezitou je zvýšená hladina
    cholesterolu
    (hypercholesterolémie), která způsobuje zužování
    cév (sklerotizace – ukládání tuku na stěnu cévy).
  • Dále s obezitou úzce souvisí i vysoký tlak
    (hypertenze), který je dalším rizikovým faktorem pro AIM.
  • Sedavé zaměstnání či málo sportovní aktivity opět ovlivňuje celkové
    procesy ve Vašem těle.

Měli byste se vyhýbat stresovým situacím a celkové stresové zátěži,
při které dochází k vyplavování hormonu adrenalinu. Ten
má celou řadu účinků, ale také způsobuje křečové stahy (spasmy),
kterými se může ze stěny uvolnit nahromaděný tuk a jinou cévu ucpat, nebo
může sám tento stah způsobit AIM.

Jako další rizikové faktory je možné uvést prodělaná nebo
stávající onemocnění jako je cukrovka (diabetes mellitus), AIM, angina
pectoris či jiná forma ischemické choroby srdeční, vysoký krevní tlak
(hypertenze), vysoká hladina cholesterolu (hypercholesterolémie).

Prevence infarktu myokardu

Prevenci infarktu myokardu rozdělujeme na primární a sekundární.

Primární prevencí se myslí ovlivnění
rizikových faktorů
, zvláště u pacientů s větší
pravděpodobností vzniku tohoto onemocnění (muži, nad 50 let, rodinné
dispozice atd.).

Snížení váhy u obézních lidí, léčba vysokého
krevního tlaku, vysoké hladiny cholesterolu. Udržování fyzické
aktivity – u lidí nad 50 let se často doporučuje jízda na kole.

Přestat kouřit – je zjištěno, že již po roce od poslední cigarety je
riziko sníženo! Snažit se zvládat stresové situace a vyhýbat se jim.

Sekundární prevence nastává již po prodělaném prvním
infarktu, jelikož je velmi pravděpodobné že nastane další. Někteří
lidé mohou mít za sebou i sedm infarktů, ale nikdy se neví, kdy přijde ten
poslední! Proto je potřeba docházet na pravidelné kontroly
k lékaři a držet se jejich nařízení.

Doporučuje se ihned přestat kouřit – úmrtnost
u pacientů, kteří přestanou kouřit je dvakrát nižší. Dále se dbá na
snížení váhy, kdy se omezují hlavně živočišné tuky a zvyšuje se
podíl ovoce a zeleniny ve stravě.

A následně se dbá na farmakologickou prevenci, kdy se užívají
antiagregancia a antikoagulancia (léky,
které působí proti srážlivosti – nejčastěji užívaný je
Anopyrin – snižují riziko dalšího infarktu nebo smrti o 25%),
betablokátory (působí na vysoký krevní tlak a vysokou
tepovou frekvenci), hypolipidemika (léky na snížení hladiny
cholesterolu – během pěti let klesá riziko smrti o 30%) a další dle
zdravotního stavu pacienta.

Lékař stanoví i důležitou fyzickou aktivitu ve vhodné míře dle
stavu – rehabilitace, aerobní cvičení, jízdu na kole atd.

Budete mít zájem:  Děti v registrovaném partnerství: děti druhé kategorie

(Pozn.: Denní užívání léků obsahujících kyselinu
acetylsalicylovou – např.: Aspirin, Anopyrin, Acylpyrin – nezabrání
vzniku infarktu myokardu, používá se jako sekundární prevence a při
kardiovaskulárních potížích a vždy se o jeho užívání poraďte
s lékařem!!!)

Příznaky a projevy infarktu myokardu

Příznaky vždy dělíme na dvě skupiny – subjektivní
(stav, který popisuje pacient) a objektivní (stav,
zjišťovaný přístroji a lékařem). Infarkt myokardu má velmi
charakteristické příznaky v obou skupinách. Výjimečně je infarkt bez
příznaků.

Na pohled je nemocný bledý až prošedlý (nedostatkem
kyslíku v oběhu), silně opocený, dušný
(hlavně u postižení levé komory srdeční) a drží se rukou na
hrudní kosti.

Pacient udává intenzivní bodavou bolest až pálení za hrudní
kostí (stenokardie)
, kterou lokalizuje pěstí nebo dlani – nikdy
pouze prstem.

Tato bolest může zasahovat až do zad, rukou (nejčastěji
levé), čelisti, horní části břicha. Bolest je stejná v každé poloze,
při nádechu i výdechu a trvá déle než 20 minut.

Bolest
neustupuje po podání nitroglycerinu a vzniká převážně
v klidu (odlišení od anginy pectoris).

Dále se objevuje nevolnost, zvracení, zmatenost, někdy i agresivita.
Pacient pociťuje úzkost a strach ze smrti, zvláště při
velké dušnosti.

Objektivní příznaky se určí po příjezdu záchranné služby či
v nemocnici natočením EKG. Na křivce EKG je přítomna
charakteristická Paardeho vlna, kterou na křivce EKG vidíme i rok po
infarktu – díky ní můžeme určit i toto onemocnění bez příznaků.
V laboratoři se po odebrání krve zjišťuje zvýšená
sedimentace, leukocyty (bílé krvinky) a srdeční enzymy.

Léčba infarktu myokardu

Akutní infarkt myokardu je nejčastější výzvou k výjezdu
záchranné služby, jelikož se v 70% vyskytuje mimo
zdravotnické zařízení.

Již po příjezdu záchranné služby začíná prvotní léčba.

Po
změření krevního tlaku, tepové frekvence, natočení EKG a po určení, že
jde o infarkt myokardu následuje farmakologická léčba a příprava na
rychlý transport do nemocnice.

Po celou dobu se monitorují základní
životní funkce, zajistí se žilní vstup (periferní žilní kanyla –
nejčastěji na rukou v oblasti loketní jamky) pro podávání
potřebných léků.

Do farmakoterapie řadíme analgosedaci (zmírnění bolesti
a uklidnění pacienta – Fentanyl, Morphin, Diazepam),
antiagregaci a antikoagulaci (zastavení
nárůstu či rozpuštění trombu – Heparin, Anopyrin, Aspirin) a další
dle stavu. Podávání kyslíku kyslíkovou maskou.

Po těchto základních úkonech se pacient urychleně transportuje do
nemocnice na koronární jednotku či jednotku
intenzivní péče (JIP)
za stálého monitorování životních
funkcí, jelikož hrozí přechod pacienta do šokového stavu až náhlá
zástava srdce.

V nemocnici se pokračuje v monitorování stavu pacienta, kyslíkové
terapii, farmakoterapii a musí být dodržován absolutní klid na lůžku. Po
odeznění bolestí na hrudi se začíná s postupnou rehabilitací a
sekundární prevencí popsanou výše.

Při těžkém infarktu či komplikací může nastat chirurgická léčba
koronární angioplastikou (tzv.

PTCA =
v oblasti třísel se do stehenní tepny zavede trubička (katetr) na konci
s balónkem do srdeční tepny, kde se balónek nafoukne, zde se nechá
působit, po zákroku zůstane céva opět roztažená) nebo
by-pass (můžeme se si to představit jako objížďka
postižené tepny, kdy se propojí aorta – hlavní tepna v těle – a
jiná srdeční tepna).

Jak si mohu pomoci sám

Tuto otázku si můžeme položit z třech pohledů. Před onemocněním
infarktu myokardu, první pomocí při jeho vzniku a postupy při léčbě po
onemocnění.
V první řadě je důležité snažit se vyvarovat již zmíněným rizikovým
faktorům a tím snížit pravděpodobnost propuknutí onemocnění.

Pokud máte podezření, že u Vás infarkt probíhá či jste nablízku
osobě, která má charakteristické příznaky, neváhejte zavolat
záchrannou službu (155 nebo 112)
.

Postiženou osobu usaďte do polosedu, uvolněte jí
stahující oblečení z oblasti krku (například límeček od košile).
Nedovolte osobě přílišný pohyb, jelikož každá aktivita vyžaduje
zvýšení spotřeby kyslíku, kterého v tuto chvíli má nedostatek.

Pokud máte po ruce tabletu Aspirinu (Acylpyrinu, Anopyrinu)
dejte ji cucat postiženému, než dorazí zdravotnická pomoc. Vždy pozor, zda
osoba není alergická na kyselinu acetylsalicylovou, kterou obsahují. Tyto
léky mají protisrážlivé účinky, které mohou (ale nemusí ze 40% – dle
typu AIM) zapůsobit jako rychlá první pomoc.

Do příjezdu zdravotníků hlídejte postiženého, zda
dýchá, má puls a neupadá do šokového stavu. Při těžkém infarktu může
velmi rychle přejít do šoku, ze kterého je jedním krokem od bezvědomí a
možné zástavy srdce. Po příjezdu lékaře popište sled probíhajících
událostí.

Pokud jste již infarkt prodělali, je důležité se držet pokynů
lékaře. Tyto pokyny jsou sekundární prevencí (popsáno výše) před
vznikem dalšího infarktu myokardu.

Komplikace infarktu myokardu

Komplikací, které mohou nastat je celá řada, záleží na daném stavu
pacienta. Čím více je postižena levá komora, tím méně získávají
plíce okysličenou krev a může nastat otok plic (plicní
edém)
.

Změnou činnosti srdeční svaloviny může dojít k život ohrožujícím
arytmiím.

Tkáň po infarktu se hojí vazivovou jizvou, která se může
vyboulit (aneurysma) tlakem proudící krve.

Srdeční tkáň může prasknout (ruptura srdce). Krev se
vylévá do osrdečníku (vazivový obal srdce, perikard), kde srdce postupně
utlačuje, až dojde k srdeční zástavě.

Diskuse

Další názvy: infarkt, akutní infarkt myokardu, AIM, transmurální infarkt, netransmurální infarkt, Q- IM, nonQ- IM, Q infarkt, nonQ infarkt, srdeční mrtvice, ischemická choroba srdeční, ICHS

Vysoký krevní tlak: tabulka hodnot, příznaky, léčba

  • Vysoký krevní tlak, který se odborně nazývá hypertenze, je nejčastějším a velmi nebezpečným onemocněním kardiovaskulárního systému.
  • Tomuto onemocnění se někdy také říká tichý zabiják, protože mnoho lidí se o svém vysokém tlaku dozví až při náhodné kontrole u lékaře.
  • Normální hodnoty krevního tlaku se u zdravého dospělého člověka pohybují kolem 120/80, o vysokém tlaku hovoříme, pokud má člověk hodnoty vyšší než 140/90 alespoň při dvou nezávislých měřeních.
  • Hlavními příznaky vysokého krevního tlaku jsou bolest hlavy, únava, tlak na hrudi, poruchy spánku nebo třeba otoky končetin.
  • Na vysoký krevní tlak může mít vliv například dědičnost, obezita, nadměrná konzumace soli a alkoholu, stres nebo také kouření.
  • Pokud vás trápí vysoký krevní tlak, měli byste změnit vaši životosprávu a zařadit do jídelníčku více hořčíku a vápníku, ale také česnek či hloh.

Vysoký krevní tlak neboli hypertenze představuje jedno z nejčastějších onemocnění kardiovaskulárního systému.

Na jeho vznik může mít vliv mnoho příčin včetně špatného životního stylu. Lidé někdy dokonce této nemoci říkají tichý zabiják, protože spousta pacientů odhalí problém až při náhodné kontrole u lékaře. Základem úspěšné léčby je přitom právě včasná diagnostika.

Krevní tlak a jeho měření

Pod pojmem krevní tlak se ukrývá síla, prostřednictvím které působí protékající krev na stěny tepen.

Důležitou roli zde přitom hraje srdce, které plní úkol krevní pumpy a díky svému pulzování rozhání krev do všech částí lidského těla.

Hodnota krevního tlaku se pak v různých částech oběhu může lišit, přičemž nejvyšší bývá ve velkých artériích a nejnižší naopak na periferii.

K naměření správných hodnot krevního tlaku slouží tlakoměry, které se soustředí na dva různé údaje. Prvním z nich je horní tlak neboli systolický krevní tlak, který se měří v momentě stahu srdce. Druhým je spodní tlak neboli diastolický krevní tlak, jenž se zaznamenává ve chvíli, kdy se srdeční sval mezi jednotlivými stahy uvolňuje.

Co je vysoký tlak?

Síla, kterou krev působí na stěny tepen, musí být dostatečně velká, aby bylo možné rozvést kyslík po celém těle.

Zároveň by však neměla být příliš silná, protože jinak by mohlo dojít k poškození srdce, mozku a dalších orgánů. Je přitom zcela normální, že člověku krevní tlak čas od času kolísá.

Pokud ovšem neustále stoupá k vyšším hodnotám, hovoříme o stavu, kterému se odborně říká vysoký krevní tlak nebo také hypertenze.

Vysoký krevní tlak patří mezi civilizační choroby, což konkrétně znamená, že se jedná o nemoc, která se častěji vyskytuje ve vyspělých zemích a je důsledkem moderního městského životního stylu. Sám člověk má tedy na rozvoji obtíží velký podíl, přičemž na vině může být například konzumace nevhodných potravin, kouření, zvýšený příjem alkoholu, stres či nedostatek pohybu.

Hodnoty krevního tlaku

Výsledná hodnota krevního tlaku, jež lékaře zajímá, se skládá ze dvou různých čísel, která jsou navzájem oddělená prostřednictvím lomítka. Vyšší číslo (první hodnota) vyjadřuje systolický tlak, nižší číslo (druhá hodnota) naopak diastolický tlak. Naměřené hodnoty se přitom udávají v torrech či mmHg, což je milimetr rtuťového sloupce.

Systolický i diastolický tlak jsou tedy důležitými indikátory správné funkce krevního oběhu a dobrého zdravotního stavu konkrétního pacienta. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) lze přitom krevní tlak v případě dospělého člověka posuzovat právě na základě těchto dvou hodnot, a to následujícím způsobem.

Tabulka: Hodnoty krevního tlaku (podle SZÚ)

Druh krevního tlaku Systolický tlak (mmHg) Diastolický tlak (mmHg)
Nízký krevní tlak (hypotenze) < 100 < 70
Optimální krevní tlak 100-119 70-79
Normální krevní tlak 120-129 80-84
Zvýšený krevní tlak 130-139 85-89
Vysoký krevní tlak (hypertenze) > 140 > 90
Budete mít zájem:  Kontaktní čočka se může v oku ztratit. Pravda, nebo lež?

Pacienty, kteří mají podezření, že je s jejich tlakem něco v nepořádku, často zajímá hlavně to, jaký je ideální krevní tlak a kdy je naopak nutné zpozornět, začít situaci řešit a vyhledat lékaře. Jednoznačně určit, jaký je normální tlak ovšem může být problematické. V úvahu je totiž nutné vzít několik různých kritérií.

Obecně se jako správná hodnota udává 120/80 mmHg, ale to platí pouze pro zdravého dospělého člověka. U malých pacientů by toto číslo mohlo být spíše signálem velkých zdravotních obtíží. Právě proto je nutné hodnotit optimální tlak podle věku, ale i vzhledem k jiným chorobám, kterými pacient trpí.

Tabulka: Krevní tlak podle věku

Nízký tlak Optimální tlak Vysoký tlak
Kojenec  < 80/45  80/45  > 85/50
Dítě   120/80
Muž   140/90
Žena   140/90
Dospělý s ledvinovým onemocnění   120/80
Dospělý s cukrovkou   130/80

Kolísavý krevní tlak

Drobné odchylky krevního tlaku v průběhu dne a noci bývají zcela normální, přičemž svůj vliv může mít také psychický stav daného jedince nebo zvýšená fyzická zátěž.

Pokud se ovšem hodnota mění s každým novým měřením, a to bez zjevné příčiny, lékaři hovoří o kolísavém krevním tlaku. Ten nejčastěji trápí labilní osoby, které nemají dostatek pohybu.

Kolísavý krevní tlak se ale může objevit také vlivem genetických predispozic.

Jaké má vysoký krevní tlak příčiny?

Nemocné často zajímá, co způsobuje vysoký tlak a zda je možné těmto komplikacím nějakým způsobem předcházet.

Z výše umístěných tabulek je přitom patrné, že hodnotu krevního tlaku jistým způsobem ovlivňuje pohlaví a věk pacienta. Svou roli ovšem hraje i dědičnost.

Dítě rodičů, které trápí zvýšený tlak, proto bude náchylnější k budoucímu rozvoji stejných obtíží.

Jelikož tento zdravotní problém patří mezi civilizační choroby a souvisí se zdravou životosprávou, je jasné, že některé příčiny vysokého tlaku člověk může sám ovlivnit. Mezi rizikové faktory, které zvyšují šance na výskyt obtíží spojených s vysokým tlakem, se řadí například:

  • konzumace nezdravých pokrmů,
  • zvýšený příjem alkoholu,
  • kouření,
  • obezita,
  • chronický stres,
  • nedostatek pohybu,
  • sedavý způsob života,
  • syndrom spánkové apnoe,
  • onemocnění ledvin nebo cukrovka.

Jednoznačnou příčinu vysokého krevního tlaku se lékařům podaří identifikovat jen málokdy. Pravděpodobně se totiž jedná o kombinaci většího množství faktorů, přičemž někdy se neprokáže ani jeden z výše zmíněných činitelů.

Jaké má vysoký tlak příznaky?

Často se stává, že se v počátcích nemocný vyšším krevním tlakem příliš nezabývá, protože se cítí zdravý a nic ho neomezuje, ani když ví, jaké má jeho krevní tlak hodnoty. To je však na vysokém tlaku zrádné. Pokud pacient včas nezahájí vhodnou léčbu, nemoc se může dále rozvíjet a způsobuje další zdravotní komplikace.

Příznaky vysokého tlaku:

  • bolest hlavy,
  • únava,
  • závratě,
  • dušnost,
  • bušení srdce,
  • tlak na hrudi,
  • poruchy spánku,
  • otoky končetin,
  • hučení v uších,
  • krvácení z nosu,
  • nadměrné pocení,
  • poruchy vidění.

Zatímco někdy mohou být projevy vysokého tlaku na první pohled zjevné, jindy se jedná spíše o nespecifické symptomy, které si pacient s tímto zdravotním problémem nespojí. Typickým příkladem jsou časté bolesti hlavy.

U některých pacientů se pak vysoký krevní tlak může hned napoprvé projevit závažnými obtížemi, jako je infarkt myokardu nebo mozková příhoda.

Možné komplikace

Kromě toho, že vysoký krevní tlak způsobuje pacientům celou řadu nepříjemných obtíží, může být také jedním z hlavních rizikových faktorů pro rozvoj dalších onemocnění. Sem patří například:

  • demence,
  • mozkové příhody,
  • ischemická choroba srdeční,
  • ateroskleróza tepen dolních končetin,
  • zrakové poruchy,
  • erektilní dysfunkce.

Diagnostika

Důležité je vědět, jak poznat vysoký tlak, aby bylo možné co nejrychleji začít s terapií.

K diagnostice vysokého tlaku slouží tonometr (tlakoměr), který může být jak rtuťový, tak i digitální. Pro potvrzení hypertenze se pak provádí také vyšetření krve, moči a očního pozadí.

Existuje-li podezření na další zdravotní komplikace, je možné přistoupit i k jiným testům, jako je:

  • CT,
  • echokardiografie,
  • sonografie,
  • magnetická rezonance,
  • zátěžová ergometrie.

Léčba vysokého krevního tlaku

Jak snížit hodnoty tlaku, aby byly opět v normálu? Pokud jde o vhodnou léčbu, zpravidla zahrnuje užívání medikamentů a změnu životního stylu. Farmakoterapie využívá především několik skupin antihypertenziv, která se u pacientů většinou kombinují podle jejich individuálního stavu. Jedná se například o:

  • diuretika,
  • betablokátory,
  • inhibitory ACE,
  • sartany,
  • blokátory kalciových kanálů,
  • centrálně působící antihypertenziva.

Další významnou součástí léčby je samozřejmě změna životního stylu, a to obzvlášť ve chvíli, kdy je tento faktor jedním ze spouštěčů vysokého krevního tlaku. Pacienti by si také měli uvědomit, že léčba těchto komplikací představuje běh na dlouhou trať a neměli by ji přerušovat ani ve chvíli, kdy se hodnoty krevního tlaku vrátí do normálu.

Pokud vás trápí vysoký krevní tlak, důležité je zaměřit se na životosprávu. Jedinou vhodnou prevencí, kterou je možné těmto komplikacím předcházet, je totiž dodržování doporučených režimových opatření. Jak si můžete pomoci sami?

  • Buďte fyzicky aktivní a pravidelně sportujte.
  • Jezte vyváženou stravu bohatou na vitamíny a minerály.
  • Omezte solení, konzumaci polotovarů a nákupy ve fastfoodech.
  • Udržujte optimální body mass index (BMI).
  • Pokuste se vyhnout stresovým faktorům.
  • Omezte konzumaci alkoholu a vyhněte se kouření.

Vysoký krevní tlak je možné alespoň částečně řešit pomocí snížení tělesné hmotnosti. Každý kilogram navíc může totiž hodnotu tlaku výrazně ovlivnit. Pravidelně cvičte, choďte na procházky. Zařaďte do vašeho jídelníčku větší porce ovoce, zeleniny a nízkotučné mléčné výrobky. Tím snížíte množství soli a tuků ve vašem těle.

Jak na vysoký krevní tlak

Do jídelníčku je vhodné zařadit hlavně hořčík a vápník. Vápník je v tomto případě nezbytný pro správnou funkci svalů a působí velmi dobře na srdce a cévy.

Pokud máme vápníku v těle nedostatek, organismus si ho bere tam, kde je uložený, tedy povětšinou z kostí. Ideální denní dávka vápníku je kolem 800 mg denně. Pro lepší vstřebávání je vhodné dávku vápníku rozdělit.

Například ve 100 g vařené brokolici je polovina denní dávky vápníku pro dospělého.

Hořčík napomáhá k uvolňování svalů, které řídí cévy a vedou tak k lepšímu proudění krve. Zároveň udržuje rovnováhu mezi sodíkem a draslíkem, a to má velký význam pro hodnotu krevního tlaku. Nejlepším zdrojem tohoto minerálu jsou přitom ořechy a luštěniny, můžete ho zakoupit ale i ve formě tablet, jako jsou například Non Salt tablety.

Česnek má schopnost rozšiřovat cévy a zlepšuje krevní oběh. Již stavitelé pyramid používali česnek k tomu, aby byli silní a vytrvalí. Lidé často trpí při větším množství užívání česneku poruchami trávení, proto je možné využívat doplňky jako jsou například Česnekové kapky.

Vyzkoušejte také hloh, který zvyšuje srdeční energii, a tím pádem i funkci srdce. Jeho úkolem je rozšiřovat tepny a tok krve. Formy, ve kterých můžete zakoupit hloh, jsou různé, a to od prášku přes tablety až po čaj na vysoký tlak. Vhodnými doplňky stravy jsou i kapky na vysoký krevní tlak – FYTOS.

Léčbu vysokého tlaku můžete též podpořit užíváním léků a doplňků stravy, jako jsou například tablety Walmark OptiTensin, Pharma Bion, či Koenzym Q10.

Ačkoliv se za normální tlak často považuje hodnota 120/80 mmHg, je nutné brát v potaz, že to platí pro dospělého zdravého člověka. U dětí a lidí trpících cukrovkou či onemocněním ledvin se to může výrazně lišit. Za vysoký krevní tlak pak lékaři u dospělých pacientů považují hodnoty vyšší než 140/90, v případě kojenců jsou to však čísla vyšší než 85/50 a u malých dětí hodnoty nad 120/80.

Za rozvoj vysokého krevního tlaku mohou být zodpovědné různé rizikové faktory, přičemž nejčastěji se jedná o jejich kombinaci. Svou roli často hraje dědičnost a na vině může být také konzumace nezdravých pokrmů, zvýšený příjem alkoholu, kouření, obezita, chronický stres, nedostatek pohybu, syndrom spánkové apnoe nebo třeba onemocnění ledvin a cukrovka.

Vysoký krevní tlak se zprvu manifestuje spíše nenápadně. Mohou se dostavit například bolesti hlavy a závratě, ale mezi časté komplikace patří také únava, dušnost, bušení srdce, pocit tlaku na hrudi, problémy se spánkem, otoky končetin, hučení v uších, krvácení z nosu nebo poruchy vidění. Někdy pak může vysoký krevní tlak u pacientů vyvolat infarkt myokardu nebo mozkovou příhodu.

Léčba vysokého krevního tlaku obvykle spočívá v užívání medikamentů a změně životního stylu.

Léky se většinou kombinují, přičemž nejčastěji jde o diuretika, betablokátory, inhibitory ACE, sartany, blokátory kalciových kanálů nebo centrálně působící antihypertenziva.

Dále je nutné dbát na zdravý životní styl, být fyzicky aktivní, konzumovat vyváženou stravu, omezit konzumaci alkoholu, vyhýbat se kouření a udržovat stres na minimu.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *