Jaká je normální ph hodnota krve člověka a jak ji změnit?

Nevidíme je, necítíme je, a přece mohou mít na naše zdraví obrovský vliv: kyseliny a zásady. A jako v mnoha jiných případech i zde záleží především na vzájemné vyváženosti a harmonii. Spousta nemocí a problémů, s nimiž se potýká náš organismus, může mít původ v acidobazické nerovnováze.

Jaká je normální pH hodnota krve člověka a jak ji změnit?Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Maso, vejce, mouka – „ideální“ kombinace pro překyselení organismu

Koncept nerovnováhy kyselin a zásad jako příčin nemoci nastínil již William Howard Hay ve své knize z roku 1933. Nadmíru kyselinového odpadu v těle považují za příčinu celé řady chorob mnozí současní odborníci.

Překyselení nutí tělo sahat do zásob a oslabí ho

Pokud je hospodaření s kyselinami a zásadami v rovnováze, mohou procesy látkové přeměny probíhat optimálně a člověk se cítí výtečně. Pokud zde dojde byť jen k nepatrnému zakolísání, může to vyvolat vážné zdravotní problémy, jako je osteoporóza, zvýšená náchylnost k infekcím, snížená výkonnost, bolesti v kloubech, poškození vaziva, a dokonce i předčasné stárnutí včetně vrásek.

  • Z pohledu chemie je neutrální hodnota pH 7, hodnoty pod ní jsou kyselé, hodnoty nad ní zásadité.
  • Vnitřní prostředí našeho těla má mít mírně zásaditý charakter. Hodnota pH lidské krve leží v zásadité oblasti mezi pH 7,36 až 7,44.
  • O překyselení (acidóze) mluvíme tehdy, když hodnota pH krve klesne pod 7,36.
  • Při hodnotě pH vyšší než 7,44 mluvíme o alkalóze.
  • Vyjádřený jako hodnota pH se tento rozsah kolísání zdá nesmírně malý, ve skutečnosti ale znamená obrovský rozdíl. Uvádí se, že slučitelné se životem jsou hodnoty pH krve v rozmezí max. 6,8–7,7.
  • Hrozí-li našemu organismu nevyváženost, vstoupí do hry chemická sloučenina jménem pufr, který působí vyrovnávacím způsobem.

Náš organismus nasazuje veškeré úsilí, aby udržel poměr kyselin a zásad ve stanovených hranicích. Pro organismus to ovšem znamená silné zatížení, neboť musí neustále bojovat o to, aby na spodní hranici nesklouzl do kyselých hodnot. Tento stav se označuje také jako latentní překyselení nebo latentní acidóza, a právě jí trpí většina lidí s nerovnováhou pH.

Latentní acidóza nutí tělo, aby si z životně důležitých orgánů a kostí vypůjčovalo minerály jako vápník, sodík, draslík a magnesium, které potřebuje k neutralizaci kyseliny a jejímu bezpečnému odstranění z těla. Zdravé tělo uchovává dostatek zásaditých rezerv, které využívá v případě nouze. Pokud ale tyto rezervy pravidelně používá k neutralizaci kyselin, vyčerpávají se a zanechávají tělo v oslabeném stavu.

Jaká je normální pH hodnota krve člověka a jak ji změnit?Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Ženy jsou překyselením organismu ohroženy dvojnásobně

Tato zátěž, která působí po léta bez povšimnutí, může vést k poškození těla. Překyselení vytváří prostředí, které napomáhá vzniku nemocí.

Výzkum v San Franciscu na 9000 ženách ukázal, že ženy, které trpí chronickou acidózou, podléhají většímu riziku úbytku kostí než ženy s normální úrovní pH.

Badatelé se domnívají, že množství kyčelních zlomenin, které převládá mezi ženami středního věku, souvisí s vysokou acidózou. Je tomu proto, že si tělo vypůjčuje vápník z kostí, aby vyvážilo pH.

Příčinou i prevencí je hlavně strava

Stav latentního překyselení je vyvoláván především špatnou stravou s příliš mnoha bílkovinami. Naopak mu lze předcházet jídlem, které vytváří nadbytek zásad.

Typická západní strava bývá bohužel příliš bohatá na živočišné produkty, které vytvářejí kyseliny (maso, vejce, mléčné výrobky, mouka, cukr, káva, limonády) a obsahuje příliš málo „zásaditého“ jídla (čerstvá zelenina). K tomu užíváme spoustu kyselinotvorných léků a umělá sladidla, která jsou značně kyselinotvorná.

Latentní kyselý stav látkové přeměny, který zvyšuje vylučování vápníku a aktivitu buněk rozkládajících kostí, ohrožuje hlavně ženy v přechodu a po přechodu.

Vysoká spotřeba živočišné bílkoviny u žen po menopauze vyvolává rychlejší ztrátu hustoty kostí. Naopak rostlinné potraviny zvyšují přísun zásaditých látek.

Studie dokládají, že vegetariánská strava výrazně posiluje tvoření zásad a zvyšuje hustotu kostí.

Kyselé citróny kyselinu netvoří

Nenechte se zmást, samotná chuť potravin nevypovídá nic o tom, jestli přispívají k tvorbě kyselin nebo zásad.

Ovoce a zelenina tvoří zásady, na bílkoviny bohaté potraviny jako maso ryby, mléčné výrobky, vejce, ale také obilí a luštěniny zase tvoří kyseliny.

Například mléko je zásadité, ale jeho bílkovina a tuk se v těle stanou silnými oxidanty, mléko je tedy kyselinotvorné. Naopak citrusové plody chutnají kysele, ale působí zásadotvorně.

  • maso
  • ryby
  • mléko a mléčné výrobky
  • vejce
  • obilí a luštěniny
  • cukr a umělá sladidla
  • alkohol
  • káva
  • léky

K tomu, aby ve vašem organismu zůstala zachována acidobazická rovnováha, můžete přispět svým jídlem. Latentní překyselení organismu odlehčí cílená strava. Chcete-li se vyhnout acidóze, dbejte především na to, aby váš jídelníček obsahoval dostatek ovoce a zeleniny, salát k jídlu, zeleninovou polévku, sušené ovoce v müsli, chléb s ředkvičkami a pažitkou…

Abyste v ovoci a zelenině uchovali vitamíny, minerální látky a bioaktivní rostlinné látky, používejte minimální dobu přípravy a šetrné metody vaření, které uchovají zásadotvornou účinnost zeleniny a ovoce – vaření v páře, dušení ve vlastní šťávě, smažení ve woku za stálého míchání. Vitamíny a minerální látky pomůže zachovat i toto: Zeleninu jen krátce omyjte a teprve potom nakrájejte. Kořenovou zeleninu omyjte kartáčem a neloupejte. Čerstvě vymačkané šťávy a saláty snězte hned.

Vhodným potravinovým doplňkem proti překyselení je také jedlá soda nebo výluh ze zeleného jílu. Výrazně pomáhá i obyčejná voda s citrónem, která se pije každé ráno.

Jak poznáte, že jste moc „kyselí“?

Hodnotu pH krve musí změřit lékař. Hodnotu pH moči se můžete změřit sami, měřicí proužky koupíte v každé lékárně. Ale hodnota pH moči běžně kolísá v průběhu dne. Kyselá moč ukazuje jen to, že se vylučuje hodně H+ kationtů, aby se v těle udržela rovnováha. To není znamení překyselení.

před snídaní 5,5 – 7,0
po snídani 7,5
před obědem 7,0 – 7,5
po obědě 7,5 – 8,5
před večeří 7,0 – 8,0
po večeři 6,8 – 7,0
těsně před spaním pod 6,0

Zdroj: http://www.ce­lostnimedicina­.cz/vyvazena-strava-pomoc-pri-prekyseleni.htm

Nakonec ještě zmíníme, že pálení žáhy není znamením překyselení organismu. Pálení žáhy je stav, při němž žaludeční kyselina stoupá do nechráněného jícnu.

  • Nadměrné množství žaludeční kyseliny často způsobuje také trvalý stres, uspěchané jídlo, konzumace alkoholu a nikotinu.
  • Zdroje:American Journal of Clinical Nutrition
  • Fisher, Kührer: Vaříme zdravě při překyselení organismu aj.

Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení

Jaká je normální pH hodnota krve člověka a jak ji změnit?

Kyselost a její opak – zásaditost se udává v hodnotách pH (zkratka od “potential of Hydrogen” = množství volných iontů vodíku H+). Udává se ve stupnici od 0 do 14. Neutrální je například čistá voda. Její pH má hodnotu 7 a to je hodnota i všech ostatních pH neutrálních roztoků. Má-li roztok hodnotu nad 7, znamená to, že je zásaditý (převažují v něm zásadité látky). Při pH pod 7 jde o roztok kyselý – převažují v něm kyselé látky.

Pro lidský organismus je udržení přesného pH krve otázkou života či smrti (doslova!) Ideální hodnota pH krve je 7,4 a pohybuje se v nepatrném rozmezí od 7,35 do 7,45.

To znamená, že v krvi musí být neustále lehký přebytek zásaditých látek – především jsou to minerály.

Tělo tedy musí nepřetržitě a za KAŽDOU CENU udržet pH v nepatrném rozptylu uvnitř těchto hraničních hodnot, jinak umíráme.

Proč jsou slova „ZA KAŽDOU CENU“ zvýrazněna? Když tělu znesnadníme udržení přesného pH krve, tou cenou, kterou platíme, je postupná ztráta kyselinami doslova “pro-leptaného” zdraví.

Tělo má sice opravdu úžasné detoxikační možnosti, ale nemohou být přetěžované neustále každý den – pak prostě musí tělo obětovat část sama sebe (níže popsanou demineralizací), jen aby se udrželo na živu – v rozmezí oněch hodnot pH KRVE 7,35 – 7,45.

Prosím nezaměňovat za pH moči, které naopak během dne kolísá ve velikém rozpětí – přesně podle toho, jak s tělem zacházíme.

Čím vším tělo překyselujeme:

Především naším „moderním“ přesněji řečeno sebevražedným jídelníčkem. Leckde na internetu najdete podrobnější seznamy, které potraviny jsou kyselinotvorné, které jsou neutrální a které jsou naopak zásadotvorné.

Úmyslně se píše „kyselinotvorné“ a „zásadotvorné“ a nikoliv kyselé či zásadité, protože samotná chuť potraviny není rozhodující.

Pro příklad – citron chutná kysele a přesto je to potravina, která tělu pomáhá udržet zásaditější (zdravější) vnitřní prostředí.

Nejnebezpečnější kyselinotvorné potraviny jsou maso, cukr a alkohol.

Maso je dvojnásob nebezpečné proto, že kromě samotného překyselení zanáší organismus ještě tzv. purinovými metabolity, které jsou také schopny vyvolat různá nebezpečná a bolestivá doživotní onemocnění.

Cukr (nejčastěji sacharóza) je kromě velmi silného překysel-ování nebezpečný i tím, že se až příliš rychle vstřebává do organismu a tělo na něj musí velmi dramaticky reagovat – protože i hladina cukru (glukózy) v krvi musí být udržována v určitém rozmezí, i když naštěstí ne v tak těsném a život ohrožujícím, jako je udržení přesného pH.

Alkohol je dvojnásob nebezpečný proto, že (kromě překysel-ování) i v malém množství poškozuje nervové buňky (především myelinové obaly jemných nervových vláken). Alkohol je agresivní organické rozpouštědlo, které se hodí opravdu jen do průmyslu a nikoliv do něčeho tak složitého, jako je lidské tělo. Aceton také nepijeme.

Jako mnohaletý laktovegetarián si neodpustím poznámku: Běžný evropský jídelníček průměrného všežravce obsahuje mnohem více bílkoviny, než naše tělo požaduje pro své zdraví.

To, co z bílkovin ve skutečnosti potřebujeme, je pouze malá skupina tzv. esenciálních aminokyselin.

Při přechodu na zdravější bezmasé stravování jsou jejich dostačujícím zdrojem fermentované (kysané) mléčné výrobky a bílkoviny obsažené prakticky ve všech rostlinných semenech.

Z nich absolutně nejzdravější je čerstvě rozmixované lněné semínko = mimo jiné i pro vysoký obsah životně důležitých omega-3 nenasycených mastných kyselin. Semínka jsou kromě obilovin i luštěniny, ořechy, mák, sezamové semínko…

Málokdo ví, že aminokyseliny pro nás vytvářejí i různé s námi žijící bakterie = například ty, co jsou v pravém kváskovém chlebu – což většinou není ta hmota, kterou naše supermarkety za chleba vydávají. Vřele doporučuji prostudovat tento článek s podrobnou informaci o užitečnosti kváskového chleba a také o chemii v dnešních pekárnách (www.hn.ihned.cz/c1-43505500-konec-ceskeho-chleba).

Budete mít zájem:  Jak být nejlepší mámou na světě? pár rad pro vás máme

Zpět k překyselování:

Druhým nejdůležitějším zdrojem překysel-ování je jakékoliv duševní napětí. To vede k závažné nerovnováze v řízení našeho těla – dochází k potlačení aktivity regenerujícího parasympatického nervového systému a k převaze adrenalinového (sympatikotonního) systému = který mimo jiné spouští v těle nadměrnou tvorbu různých kyselých látek, které potřebuje pro domnělý boj nebo útěk.

V průběhu duševní zátěže navíc většina z nás nevědomě potlačuje své dýchání (proto se říká „strachy ani nedýchal“).

Třetí hlavní zdroj našeho chronického překysel-ování je nedostatečné dýchání. Až příliš často dýcháme nepravidelně, málo a povrchně. Kromě chybějícího kyslíku, který by jinak dokázal spoustu kyselých látek doslova spálit, je druhým důsledkem hromadění kysličníku uhličitého v krvi, který vytváří asi nejběžnější kyselinu naší krve = kyselinu uhličitou.

Pomalé hluboké dýchání dokáže v těle i jiné malé zázraky a tak doufám, že jeho nácvik bude součástí povinné školní výuky – ale nejspíše až v nějaké příští civilizaci, která jednou nahradí tu, která zde nezadržitelně vymírá nedostatkem vlastního potomstva.

Kdo chce s hlubokým dýcháním začít teď hned, může si nastudovat třeba tento článek: Karmická medicína 10 – Energetická cvičení (bandhy)

Jak si zkontrolovat stav vlastního překyselení ? Kupte si pH papírky na kontrolu moči. Kromě těch kombinovaných, co sledují kde co, jsou k dostání i jednoúčelové jen na měření samotné pH.

První ranní moč se ještě toleruje v hodnotách pod pH 7, ale přes den musí mít Vaše moč MINIMÁLNĚ pH 7 – ale raději ještě o pár desetin vyšší.

Pokud máte v průběhu dne pH moči pod 7, můžete si být jisti, že už teď je Vaše zdraví nějak poškozeno a bude to s Vámi stále horší –  pokud se nezařídíte.

Někdo doporučuje měřit pH slin, ale to osobně nepovažuji za lepší řešení, než je měření moči.

Jednak slina nezabíhá do tak varovné vysoké kyselosti a za další před její kontrolou se nedoporučuje dvě hodiny nic jíst a pít (kromě čisté vody) a to je v kolizi s dobrým pitným režimem.

Proč čistá pitná voda není pro tělo ideální, to je zas na jiné povídání. (Lež se prostě nestane pravdou jen proto, že ji stále někdo opakuje).

Zrádnost jednoduchých řešení. Takovým rychlým a jednoduchým řešením je staronové doporučování užívání jedlé sody a dnes i podávání složitějších zásadotvorných směsí různých chemikálií. Tyto minerální zásadotvorné směsi bohužel v některých případech obsahují vápník.

Jednorázově snížit pH krve jen proto, že právě upozornila kontrola moči, že v cévách Vám asi koluje něco, co se poněkud podobá elektrolytu v autobaterii, to je sice lákavé, ale není to nic o trvalé změně dosavadního překyselujícího a sebezničujícího životního stylu.

Pokud budete jíst to, co dosud a pouze přetrvávající přebytek kyselin jen odstraníte zvýšeným přívodem neutralizačních chemikálií obsahujících vápník, tak se Vám takto vzniklé sloučeniny vápníku časem někde nepříjemně připomenou.

To proto, že soli kyselin a vápníku jsou dost špatně rozpustné a mají tendenci se z roztoku zase někde vysrážet.

Tenhle úkaz nás sice může naplňovat nadšením při návštěvě krasových jeskyní, ale rozhodně není dobré tvořit si v těle „krápníky“ v podobě ledvinových kamenů, kalcifikací cév nebo jako výrůstků na páteři, patách a kolem všech možných kloubů.

Tato námitka se netýká jedlé sody, ta žádný vápník neobsahuje, zato obsahuje sodík, prvek, kterého máme ve stravě i tak nadbytek v podobě kuchyňské soli.

Jak nás zvýšená kyselost poškozuje a pomalu zabíjí. Prostě tím, že tělo nadbytek kyselých látek samo ihned neutralizuje vším, co je k dispozici = především odebírá tkáním vápník.

Například cévy mají velmi jemnou výstelku a opravdu nejsou vhodné pro transport kyselých roztoků.

Nadbytečné kyseliny se naváží na vápník v cévní stěně a ta jednak tuhne a jednak na takové postižení reaguje „záplatou“ z cholesterolu.

Vápník ale i další zásadotvorné minerály tělo odebere nejen z cév, kostí, ze zubů a kloubních chrupavek. Nadměrné množství kyselých látek v těle dokáže poškodit jakýkoliv orgán. Nejprve formou desítek různých zánětlivých onemocnění – a nakonec nás zahubí skrze rakovinu, infarkt nebo mozkovou mrtvici.

Který orgán bude napaden a poškozován přednostně – o tom rozhoduje nastavení naší psychiky, a její vliv na funkce jednotlivých orgánů.

Odkyselení organismu by mělo být vždy základním krokem při řešení jakýchkoliv zdravotních problémů.

Teprve při dosažení rovnováhy mezi kyselými a zásaditými složkami krve (i všech ostatních tělních tekutin) může tělo mnohem efektivněji využít jakékoliv další kroky na cestě k uzdravení – ať už nám jde o použití detoxikačních produktů (vilcacora) nebo přírodních látek s regeneračním účinkem. Těch je celá řada, a tak zde uvedu jen několik mně nejmilejších: pravý žen-šen (panax ginseng) maca, cordyceps, polygonum mutiflorum, bacopa monnieri.

Také látky s nutričním účinkem (včetně vitamínů a minerálů) mohou tělu mnohem více prospět jen tehdy, není-li překyselené.

Naštěstí si od překyselení – této zřejmě nejčastější a nejzhoubnější odchylky od zdraví – může si každý pomoci sám. Protože to za nás stejně nikdo nemůže udělat. Takže nejrozumnější řešení je, zahájit svoji novou životní etapu a nejlépe hned teď – tím, že ještě s pohledem na tyto řádky začnete pomalu zhluboka dýchat a už nikdy nepřestanete.

Koupíte si selektivní papírky na měření pH, (jiné než selektivní totiž nemají dostatečnou přesnost), postupně změníte celý jídelníček, budete dodržovat pravidelně pitný režim (2 – 3 litry tekutin denně), začnete místo adrenalinových sportů raději chodit na pomalé meditační procházky… A snadno se tak přiřadíte k lidem, kteří po celý svůj prodloužený život nepotřebuji žádnou chemickou ani chirurgickou léčbu…

pH moči a jeho regulace

Jaká je normální pH hodnota krve člověka a jak ji změnit?

Moč se tvoří v ledvinách a tělo se jí zbavuje škodlivin, metabolických zbytků a také nevyužitých léčiv. Protože jednou z funkcí ledvin je regulace acidobazické rovnováhy existuje určité ideální pH moči a případná odchylka může být signálem řady onemocnění.

O tom, jaké bude výsledné pH moči rozhoduje přítomnost kationtů vodíku (H+). V primární moči (glomerulární filtrát) je hodnota pH stejná jako v krevní plazmě. Následně však v tubulech dochází k okyselení a výsledné pH moči je tak za normálních okolností kyselé.

Kationty vodíku se z těla nevylučují samostatně, ale jsou vždy vázány na přítomné anionty. Z těla se tak dostávají dvěma následujícími způsoby (1):

1) ve vazbě na fosfáty nebo anionty jiných kyselin

  • Fosfáty se z těla vylučují ve formě dihydrogendosforečnanu. V primární moči cirkuluje hydrogenfosforečnan a po vazbě kationtu H+ je vodík z těla vyloučen ve vazbě na dihydrogenfosfotečnan
  • Princip chemické reakce: H+ + HPO42- → H2PO4-
  • Stejným principem to funguje i v případě jiných organických kyselin (například bikarbonátu – HCO3-). 
  • Tímto způsobem se z těla vyloučí 10 – 30 mmol kationtu vodíku za 24 hodin.

2) ve vazbě na amoniak, jako amonný kationt

Nejvýznamnější systém pro vylučování vodíku z těla je ve vazbě na amoniak, tedy vylučování ve formě amonného kationtu NH4+. Amoniak se v těle tvoří především jako produkt rozkladu bílkovin. Protože se jedná o látku toxickou pro mozek, je odbouráván v játrech v takzvaném močovinovém cyklu, kdy z něho vzniká močovina (urea).

Amoniak je krví přepravován v netoxické formě ve vazbě na glutamin a alanin. Z těla je vylučován ledvinami jako urea a také jako amonný kationt, který vzniká hydrolytickým štěpením glutaminu v ledvinách.

Tímto způsobem se z těla dostane 30 – 50 mmol H+ za 24 hodin.

Na čem závisí pH moči?

Z výše uvedeného vyplývá, že pH moči do značné míry závisí na tom, jaký druh potravin člověk přijímá. Pokud přijímáme hodně bílkovin (maso), bude naše moč kyselejší, pokud naopak jíme více rostlinné stravy a pijeme hodně mléka bude naše moč zásaditější. To platí u zdravého člověka (2).

Prostřednictvím renální složky acidobazické rovnováhy se ledviny podílí na udržování správné hladiny pH v celém těle. V případě metabolické nebo respirační acidózy tak ledviny v rámci své kompenzační funkce vylučují kyselejší moc a tím vyrovnávají hodnotu pH.

  1. V případě metabolické nebo respirační alkalózy ledviny vylučují zásaditější moč a vyrovnávají hodnotu pH směrem ke kyselejším (nižším) hodnotám.
  2. Při hladovění bývá moč kyselá a současně se v ní nachází ketolátky, které jsou pro organismus hlavním zdrojem energie při hladovění. 
  3. U bakteriálních zánětů močových cest dochází k tomu, že pH močije alkalické, protože baktérie rozkládají močovinu na amoniak, který pH moči zvyšuje.
  4. Naopak v případě dehydratace bude moč kyselejší.
  5. Kombinace acidurie (kyselé moči), ketonurie (obsah ketolátek v moči) a glykosurie (vylučování glukózy močí) signalizuje diabetes mellitus.

Trvale alkalická moč může být také signálem onemocnění, při kterém distální tubulus nedokáže vylučovat kationty H+. Říká se mu renální tubulární acidóza distálního typu.

Regulace pH moči má také význam při odbourávání močových kamenů. Kyselá moč obsahuje zbytky oxalátu vápenatého (vápníkový močový kamen). Naopak zásaditou moč (při pH nad 7) lze využít k pomalému rozpouštění kamenů z kyseliny močové. 

Měření pH moči

Pokud chceme měřit pH moči, je nutné vždy stanovení pH provádět v čerstvé ranní moči. Samotné měření se provádí papírovými proužky na měření pH. Hodnota pH moči se může pohybovat v poměrně širokém rozmezí 4,5 – 8, přičemž norma je kolem 7.

  • Pokles pod hodnotu 4,5 signalizuje příliš nízké pH moči a naopak vzestup nad 8,0 signalizuje příliš vysoké pH moči a je potřeba provést další vyšetření nebo vyloučit pochybení (kontaminaci zkumavky) při odběru moči.
  • Zkumavka na odběr moči musí mít neprodyšný uzávěr, aby nedošlo ke kontaminaci moči baktériemi ze vzduchu.

Vyšetření acidifikační schopnosti ledvin

To zda ledviny fungují správně nebo ne se dá odvodit z takzvané acidifikační schopnosti (3). Jde v zásadě o to zjistit jak ledviny okyselují moč. Toto vyšetření se provádí z čerstvé ranní moči a správná hodnota pH by měla být menší než 6,0.

Budete mít zájem:  Jak probiotika pomáhají vašemu zdraví? zde je 7 příkladů

Pokud jsou hodnoty vyšší než 6,0, může to signalizovat poruchu acidifikační schopnosti a provádí se acidifikační zátěžový test. Ten spočívá v tom, že se pacientům podá roztok NH4Cl nebo CaCl2, a to v koncentraci 2 mmol na kilogram hmotnosti. Následně se za 3 hodiny po podání látky odebere 3x za sebou po hodinových intervalech moč a sleduje se její pH.

  1. Pokud je acidifikační schopnost ledvin v pořádku, klesne hodnota pH pod 5,5.
  2. Lze také vyšetřit alkalizační schopnost ledvin, a to stejným testem jako výše jen s tím rozdílem, že pacientovi podáme hydrogenuhličitan sodný.

Překyselení organismu, „Acido-bazická rovnováha (ABR)“

  • Co je ABR
  • Co je pH (powervodík)
  • Proč je pro organismus nebezpečné porušení ABR
  • Jak změřit pH
  • Způsoby udržování ABR

Abychom si vůbec dokázali představit, co to ABR vlastně je, uvedu jednoduchý příklad: ‚Jedna molekula glukózy se při spalování rozkládá na dvě molekuly kyseliny mléčné‘. Jiným slovem, pokud chceme mít hodně energie, musíme počítat s tvorbou kyseliny v organismu. Pokud máme výborné trávení, zdravé ledviny, správně dýcháme, máme dostatek aktivních minerálů, včetně vápníku, náš organismus dokáže udržet normální pH (pH v krvi je vždy 7,34). Je to proto, že pH v krvi přísně hlídá hemoglobin spolu třemi dalšími ‚strážci‘ pH (carbonátový, fosfátový a proteinovým Bufer). Vnitřní orgány však nejsou tak dobře chráněny. Pro jejich dokonalou regeneraci musí organismus likvidovat kyselý odpad a mít stabilní pH kolem 7,0.

Existuje teorie, že mnoho patologických změn v organismu způsobuje lokální přehřívání. (Např. zánětlivé procesy, ‚horký‘ uzel štítné žlázy, pod.). Podle této teorie, přebytek kyselin v tkáních zvyšuje jejich vnitřní teplotu, stejně jako se při vyšší vnitřní teplotě orgánu ‚hromadí‘ více ‚kyselého‘ odpadu.

  • Porovnáme názory moderní a starodávné medicíny týkající se problémů kyselého nebo zásaditého znečištění organismu.
  • Tvrzení lékařů v Prastarém Egyptě: ‚V znečištěném organismu vzniká nejprve‘ bílá ‚, pak‘ žlutá ‚a nakonec‘ šedá ‚plíseň‘.
  • Moderní medicína vysvětluje jednoduché, ale zajímavé teorie staroegyptských lékařů takto:
  • Trvalé snížení pH mezi 5,8 – 6,0 zvyšuje procento výskytu onemocnění kloubů, tzv.. artrózy (bílá plíseň)
  • PH mezi 5,5 – 5,8 zvyšuje riziko aterosklerózy (žlutá plíseň) – onemocnění cévní stěny, kornatění tepen
  • Snížení pH na 5,0 – 5,5 výrazně zvyšuje riziko onkologických onemocnění (šedá plíseň)

Během 7 let bylo na Kalifornské Univerzitě v San Franciscu vyšetřených 9 tisíc žen. Z výsledků vyplynulo, že zvýšená kyselost zapříčiňuje křehnutí kostí.

Specialisté, kteří vykonávali tento experiment, jsou přesvědčeni, že všechny problémy u žen středního věku jsou spojeny s přílišnou konzumací masa a s nedostatkem zeleninové složky v potravě.

Jedinou možností pro organismus je odbourat vápník z vlastních zásob (z kostí), aby s jeho pomocí reguloval pH.

Moderní klinické a laboratorní vyšetření u lidí s nízkým pH zřetelně prokázaly zvýšený výskyt:

  1. onemocnění kardiovaskulárního systému včetně trvalého zužování cév a neokysličovania krve
  2. zvyšování hmotnosti a výskytu cukrovky
  3. onemocnění ledvin a močového měchýři (tvorbu kamenů)
  4. oslabení imunity
  5. zvyšování škodlivého účinku volných radikálů, které mohou způsobit poruchu ontogeneze (oplodnění)
  6. křehkosti kostí, až do zlomeniny krčku kyčelní kosti, další onemocnění opěrné soustavy, vznik osteofitov (kostních výrůstků)
  7. vzniku bolestí v kloubech a svalech, které jsou způsobeny kumulací kyseliny mléčné
  8. celkové slabosti

Nadbytek zásaditých produktů v organismu může způsobit:

  1. kožní onemocnění
  2. nepříjemný pach pokožky a zápach z úst
  3. zvýšenou aktivitu parazitů
  4. různé alergické projevy
  5. aktivaci chronických onemocnění
  6. zhoršení peristaltiky (podobně jako překyselení)

Zkontrolujte si vlastní ABR pomocí pH indikátorových papírků

Je důležité, abychom zbystřili pozornost při každé změně pH a zjištěné nedostatky začaly řešit. Pomocí indikátorových papírků si můžeme snadno, přesně a rychle odměřit hodnotu pH doma.

Když se úroveň pH moči pohybuje v rozmezí 6,0 – 6,4 ráno a 6,4 – 7,0 večer, váš organismus funguje správně, Totéž platí, pokud se pH slin během celého dne pohybuje v úrovni 6,4 – 6 , 8.

Nejideálnější hodnota pH slin a moči je mírně kyselá (6,4 – 6,5).

Nejvýhodnější čas na měření pH je 1 hod.,. před jídlem, nebo 2 hod.. po jídle (1x týdně, 2x denně – ráno a večer).

Hodnota pH v moči ukazuje jak kvalitně dokáže organismus zpracovat minerály, jako jsou vápník, draslík, magnézium … Minerály pomáhají regulovat kyselost v těle.

Pokud je kyselost příliš vysoká, organismus začne využívat zásoby minerálů v různých orgánech a odbourávat je, aby zneutralizovat kyselost (odbourávání vápníku z kostí).

Barva očních spojivek také souvisí s ABR. Růžová barva znamená normu. Bledá barva signalizuje nadbytek zásaditého odpadu v organismu. Tmavé spojivky, šedý povlak na jazyku a tmavé kruhy pod očima signalizují hromadění kyselého odpadu v organismu.

Stálá hodnota pH pro udržení zdraví

Organismu dokáže správně kumulovat minerály a jiné látky, jen při určité hodnotě pH. Naší povinností je tělu pomáhat kumulovat a ne zbavovat se potřebných látek. Např.: Železo se vstřebává jen při pH 6,0 -7,0, jód při pH 6,3 – 6,6.

Pro život organismu jsou nutné jak zásadité, tak i kyselé produkty rozpadu, avšak kyselých se tvoří až 20x více. Proto jsou ochranné systémy, odpovědné za ABR, nastavené hlavně na neutralizaci kyselých produktů.

Příčinou acidózy může být konzumace kyselinotvorných produktů:

  • Přebytek živočišných bílkovin
  • Rafinovaného cukru a škrobů
  • Nedostatek konzumace ovoce a zeleniny

Kyselinotvorné látky:

  1. skupina: pasterizované mléko, maso a masné výrobky, uzeniny, sýry, kachní maso, vejce …
  2. skupina: sacharidy – cukr, med, čokoláda, ale i škrob, luštěniny – bob a fazole.
  3. skupina: alkohol, konzervační látky, barviva, dochucovadla

Jak si organismus udržuje úroveň kyselosti

  • Kyseliny se v těle neutralizují v dvanáctníku. Neutralizuje je žluč a enzymy slinivky.
  • Vylučování kyselého odpadu ledvinami, plícemi a kůží je důležitou součástí ABR.
  • Náš organismus neutralizuje kyselina i pomocí minerálů (vápník, magnézium, draslík, sodík)
  • Náš organismus hromadí kyseliny ve tkáních, hlavně ve svalech.

Pokud jste při měření pH zjistili zvýšené hodnoty acidózy, třeba zvýšit pozornost a klást důraz na výběr stravy. Stabilizuje tím ABR a zabráníte poškození organismu (viz tab.1).

Pro správné hodnoty pH musí být poměr kyselinotvorné a zásaditotvorné potravy 4:1. Důležitá je také pravidelnost příjmu potravy v nevelkých množstvích. Podle ‚American Journal of Clinical Nutrition‘ (73 vyd..

N1, str.. 118) je neschopnost dodržovat racionální poměr ve stravování typický pro země s rozvinutou ekonomikou. Velkým problémem racionální výživy je i chemizace potravin (barviva, dochucovadla, konzervační látky).

Ani ten nejsprávnější výběr stravy nebo léčivých bylin nebude efektivní bez použití enterosorbentov. Enterosorbent Sanogel je určitou formou křemíku. Tento je chemicky velmi blízký uhlíku, přičemž uhlík je základní látkou našeho organismu. Právě díky tomu Sanogel reaguje jen na látky, které jsou pro náš organismus zbytečné nebo škodlivé.

Kromě silných detoxikačních účinků pomáhá Sanogel normalizovat vylučování žluči a pohyb stravy ve střevech. Jeho nenahraditelnou vlastností je, že zbavuje organismus kyselého i zásaditého odpadu z tkání. Organismus dokáže během 10 – 12 dní stabilizovat ABR.

Tato je základem pro obnovení celkové termoregulace, která je zdrojem regeneračních schopností organismu.

Použití:

Jednu plnou čajovou lžičku Sanogelu zapít 1-1,5 dl vychladlou převařenou vodou (čaj, minerálka, džus) ne však vodou přímo z vodovodu, nebo gel v tekutině rozmíchat a roztok vypít – 1 hod.. před, nebo 2 hod.. po jídle.

Nejvhodnější je gel zapít roztokem ovocného cukru (fruktóza). Doporučuje se užívat v časech mezi 5-7 hod., Mezi 13-15 hod.. a cca o 19 hod .. V těchto časech je největší aktivita tlustého i tenkého střeva! Při užívání léků je třeba dodržet 2 hod.. odstup.

Doporučená délka preventivní očistné kúry je 12 – 14 dní.

Jak jsem již uvedl, špatná termoregulace způsobuje poruchy ABR: přehřívání zvyšuje množství kyselého odpadu, ochlazení (lokální, nebo celkové) zpomaluje tvorbu kyselin.

Jako příklad účinnosti Sanogelu uvedu výsledky některých klinických testů NOE centra (Bratislava, Slovensko):

  1. trvalá normalizace jaterních testů při infekční mononukleóze – 2 týdny
  2. hloubkové pročištění žlučovodů při kombinované patologii žlučovodů (zánět + kameny) – 6 týdnů
  3. normalizace stolice při ulcerózní kolitidě a dráždivém tlustém střevě – 3 – 4 týdny
  4. zlepšení spirometrických ukazatelů při astma bronchiale – 3 – 6 měsíců
  5. alergické a revmatická onemocnění byly upraveny podle závažnosti, rozsahu a délky trvání onemocnění, ale v průměru dvakrát rychleji ve srovnání s běžnými alopatickém praktikami, trojnásobně rychleji oproti homeopatickým nebo fytoterapeutických metodám léčby

Na závěr několik praktických rad, jak se dá podpořit organismus v boji s civilizačními chorobami, jejichž příčinou je porušena ABR:

  • Neředěná citronová šťáva před jídlem (pozor ne grapefruitová),
  • ovocné šťávy během dne,
  • vývar z kořenové zeleniny jako základ polévky,
  • na pití odvar ze sušeného ovoce. Např. čerstvá švestka je kyselinotvorná, ale sušená je zásaditá. Mořské řasy a ořechy se konzumují mleté, ale ne ve velkém množství.

Snažte se dodržovat tyto zásady:

  • Konzumujte potravu s nízkým obsahem kyselinotvorných látek
  • Neužívejte ‚šumivý‘ vitamin C (kyselina askorbová), vitaminy můžeme doplnit do organismu pouze v přirozené formě
  • Šťáva z citrónu může paradoxně zvýšit množství zásad
  • Všechny zelené rostliny obsahují zásady, proto je třeba stravu obohatit o ovoce a zeleninu
  • Dodržujte správný pitný režim
  • Pijte 1x denně 50-100 ml šťávy z mrkve, červené řepy, celeru, nebo jejich kombinace
  • Povinně je třeba zvýšit pohybové aktivity
  • 2 hod. po jídle užít čajovou lžičku Sanogelu (zředit filtrovanou nebo ‚stolovou pramenitou vodou), po chvíli zapít roztokem fruktózy
  • Očistnou kúru pomocí Sanogelu doporučuji opakovat 4x do roka jako prevenci
  • V případě závažného onemocnění doporučuji užívání Sanogelu až po konzultaci s odborníkem
  • odbourat stres

Pokud váš organismus trápí zvýšená hladina zásad, třeba ho chránit před jejich škodlivými následky

Několik rad při alkalóze (zvýšená hladina zásad):

  • Stravujte se kyselinotvorná stravou (zrno, bob, a strava bohatá na bílkoviny)
  • Jezte stravu bohatou na vlákniny
  • 3x denně užívejte 1 polévkovou lžíci jablečného octa s medem
  • Pravidelně kontrolujte a adekvátně Postupujte podle poruchy vylučovací soustavy
  • Praktikujte endogenní dýchání
Budete mít zájem:  Magnetické náramky – mohou nějak pomoci s bolestí?

Tabulka účinku stravy na tvorbu pH v lidském organismu

Zpracoval: MUDr. Alexandr FesenkoPřeklad a úpravy: Anna Kneblová

ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA – PODVODY KOLEM pH

Kyanid, který za války užívali k sebevraždám špioni, patří k nejsilnějším známým jedům vůbec a chemie považuje kyanid za asi vůbec nejúčinnější antioxidant.

Když polapený vyzvědač rozdrtil v ústech umělý zub naplněný malým množstvím kyanidu, jed se rychle rozptýlil do těla a všude, kam se dostal, zastavil veškeré procesy okysličování.

Srdce se v této situaci pokouší dostat do těla čerstvou okysličenou krev, pumpuje stále silněji a usilovněji, ale žádná taková krev tu už není. Usilovně pumpující srdce vmísí kyanid do těla a pak už je všude. Pak zatepá naposled a člověk je mrtvý. Tělo je zcela závislé na průběžném, nikdy neustávajícím okysličování.

  Kyanid zabíjí velmi rychle, protože veškeré okysličování téměř okamžitě zablokuje. A víte, co se stane? Tělo je pak alkalické. Všechna neživá těla jsou alkalická. Naprosto alkalická jsou jen jedenkrát, a to, když už nežijí. Není v nich žádný kyslík, protože nedýchají.

Tělo udržuje správnou hladinu pH krve dýcháním-okysličováním. V závislosti na tom, zda se pH krve posunuje směrem k alkalickému či kyselému stavu, vydechujeme více nebo méně kysličníku uhličitého.

Když se krev stává kyselejší, vydýcháme ho více. Když se systém naopak přiklání k alkalitě-zásaditosti, může se jí tělo zbavit  dýcháním-viz také ,,holotropní dýchání“, ale hlavně odvodem přemíry zásad močí.

Jinými slovy, když se moč stane zásaditou, znamená to nedostatek nezbytné kyseliny v těle.

Lidem po celém světě se tvrdí, že pokud si v těle zvýší pH, aby se prostředí v něm stalo alkaličtějším, zmizí všechny nemoci. Povíme si, proč to tak nemůže být. Tělo se snaží udržovat normální pH krve mezi 7,35 a 7,45, což je docela malá tolerance.

Ve smyslu stravy nemůžete udělat skoro nic, abyste to změnili. Tělo stravou nemůžete ani okyselit, ani alkalizovat. Aby všechny tělesné funkce normálně fungovaly, vyžaduje to poměrně úzký rozsah krevního pH, a stejně úzký, ačkoliv poněkud odlišný rozsah pH v ostatních tělesných systémech.

Kdybyste jakýmkoliv způsobem krev okyselili nebo alkalizovali, rychle by nastaly vážné problémy.

Imunitní systém zabíjí patogeny oxidací za použití kyseliny chlorné. Jak to funguje? Vezměme si například zranění kůže. V poškozeném místě je prolomena ochranná bariéra a obnažené a poraněné buňky mohou být napadeny zhoubnými patogeny.

Jakmile je nějaká tělesná oblast napadena, putují k místu nákazy neutrofily/neutrofilní granulocyty/,bílé krvinky, s úkolem zničit napadající patogen. Prvním krokem jejich činnosti je jeho pohlcení.

Jakmile neutrofil patogen zcela obklopí, začne produkovat oxidant-kyselinu chlornou. Kyselina chlorná je selektivní biocid, to znamená, že působí jen na některé organické materiály, ne na všechny. Kyselina produkovaná neutrofily cizí bakterie okamžitě zabíjí.

Tedy opět okysličovadlo, zabíjející patogeny. Tělo si s nimi umí poradit rychle a jednoduše.

A co žaludeční kyselina?  V těle produkovaná kyselina solná nejen rozkládá potravu a hubí patogeny, ale současně vytváří kyselé prostředí ve prospěch okysličování. Proč jsou tedy moč a sliny zásadité? Trávení je nastaveno tak, aby mohlo spořádat i vysoce alkalickou stravu, ale tělo nesmí být alkaličtější, než je.

 Lidé vydávají spoustu peněz za zásaditou stravu. Je to nejen zbytečné, ale taková strava může tělo naopak přetížit a je mu tedy spíše ke škodě. Tělo naštěstí může zvládnout hodně zásaditých potravin, než je přetíženo.

Na možná stovce webových stránek se můžete dočíst, že pH krve musí být udržováno mezi 7,35 a 7,45. To je známý fakt. Nikde se o tom nevede spor, protože za tímto údajem je spousta náročné vědy.

Současně se ale na mnoha místech dočtete, že v krvi musí být udržována acidobazická rovnováha, a že k udržení této rovnováhy je důležité, co jíte. To ovšem ukazuje, že lidé píšící tyto texty vůbec nevědí, o čem mluví. V krvi není žádná acidobazická rovnováha. Z pohledu chemického je neutrální hodnota pH rovna 7.

Všechno pod 7 je kyselé a všechno nad 7 je alkalické, bazické, zásadité. V krvi je však udržován lehce bazický stav 7,4, který se může posunovat jen o 0,05% nahoru nebo dolů, a to je méně než jedno procento. A zůstává to tak, bez ohledu na to, co jíte.

  Nemůžete to změnit, ať už sníte cokoliv, možná s výjimkou nějakého jedu, ale v tom případě by vás to zabilo. Kdybyste v krvi vytvořili acidobazickou rovnováhu, tedy pH 7, byli byste za pár minut mrtví. Krev je tedy v rámci dané tolerance vždy lehce zásaditá, a není tu žádná kyselina, která by to mohla změnit na pH 7.

Kyselina chlorná, kterou si tělo vytváří za účelem likvidaci nákazy, je zcela neúčinná v prostředí s pH vyšším než 8, ale je to spíše řečnická otázka, protože tělo se do takového stavu nikdy nedostane. Účinkuje při základní úrovni pH 7,4 krve a lépe i při všech nižších hodnotách pH v těle.

Nejúčinnější je při hodnotách pH pod 7. V porovnání s ní můj roztok účinkuje od alkalické úrovně pH8 až dolů k nejnižší kyselé úrovni pH.  Připomeňme si, že kyseliny a zásady jsou dva protiklady, které se navzájem neutralizují. Sliny jsou normálně kyselé, ale když sníme něco zásaditého, lze to na pár minut změnit.

V žaludku je pH 4-6, ve spodní části žaludku 1,5-4.  V tenkém střevě je pH 4-6, s výjimkou doby, kdy něco sníme, a potrava vstupuje do tenkého střeva. Tehdy slinivka břišní, pankreas, produkuje enzym, měnící natrávenou potravu na zásaditou- nad pH 7.

 Konverzi veškeré potravy z kyselé na mírně alkalickou neunikne nic, veškeré živiny musí být mírně alkalické, aby je tělo mohlo absorbovat, aby mohly být vmíseny do mírně zásadité krve. Ale jakmile se odpad dostane do tlustého střeva, je opět kyselý. Jakmile potrava projde, je prostředí v tenkém střevě opět kyselé.

To všechno by přestalo fungovat, kdybyste si vynutili, aby trávící trakt byl zásaditý, včetně tenkého střeva. Takže co s tím? Zastánci odkyselování tvrdí, že když dostanete rakovinu, můžete ji zlikvidovat zásadami.

Jestliže nemůžete změnit pH krve, jak chcete dostat zásadu k nádoru? Můžete pít alkalickou vodu a jíst jedlou sodu do doby, než si zničíte trávící systém, ale tím pořád nezměníte pH krve. Je to jasné? Nemá to logiku. Pleť, krev, tělesné tkáně a veškeré orgány jsou zafixovány v prostředí s určitým pH.

Příroda to zařídila tak, aby potrava NEMOHLA ovlivnit hladinu pH. Všechno je vždy zásadité, skoro jako krev, a tělo to udržuje tak, že rozdíl nečiní více než 1%. Samozřejmě s výjimkou zažívací soustavy, která je z větší části acidická. Tam musí být kyselé prostředí, jinak zažívání nebude fungovat.

Můžete jíst maso, pít kávu a kokakolu, mlsat zmrzlinu, a s výjimkou moči tím pH krve ani ničeho jiného nezměníte. A změna pH moči signalizuje, že tělo je přeplněno věcmi, které jsou pro ně příliš alkalické. Pokud máte zásaditou moč, znamená to jen tolik, že jste snědli příliš mnoho zásadité potravy a tělo se s přemírou alkality neumí vypořádat jinak, než že se zbaví přebytku zásady přirozenou cestou-močí.

Zaměňují se dvě různé věci- zdravé a nezdravé potraviny, a jejich acidita či alkalita. Nezdravé potraviny sice nemohou změnit pH krve, ale to je nedělá neškodnými. Potřebujete kvalitní stravu. Pamatujte na to. Bylo by hezké, kdyby konzumace zásadité potravy bylo všechno, co musíme udělat, abychom zůstali zdraví, ale bohužel to nestačí.

Každý okamžik, každý den po celý náš život vdechujeme kyslík, který nás udržuje naživu okysličováním. Vytváří tělesné teplo a hubí mnoho patogenů. Likviduje jedy a také část těžkých kovů. Není však osamocen, pomáhá mu v tom kyselina solná. Ta vyhubí v těle více škodlivin, než co jiného.

Kyselé prostředí v žaludku nemůžeme změnit, ani pár tabletkami antacidu. Museli bychom ho sníst opravdu hodně. Další zbraní proto patogenům je kyselina chlorná. Obě kyseliny nutně potřebujeme k našemu zdraví.

Nemůžeme si dovolit vyvolat příliš zásaditý stav, protože by se obě kyseliny staly neúčinné.  Zastánci acidobazické teorie tvrdí, že patogeny potřebují ke svému životu kyselé prostředí.

Mikroorganismů, které mohou existovat v mírně zásaditém prostředí našeho těla, a ještě zásaditějším, jsou však stovky a tisíce, a patří i k nim i ty, které vyvolávají rakovinu.  Je tomu tedy právě naopak, než tvrdí zastánci této teorie. Například viry leukemie a lymfomu prosperují při pH 7,4.

Všichni neutrofilní mikrobi včetně patogeních si v tomto mírně zásaditém prostředí přímo libují. Naší jedinou nadějí je kyselina chlorná. Bohužel jí často nemá tělo dost. Proto je vhodné ji dodávat, viz mé protokoly.

Uveďme si hodnoty některých tělesných orgánů:

1. Krev v arteriích vedoucích od srdce má pH 7,4.                                                            

  • 2. Krev v žilách, dopravujících ji zpět k srdci, má  pH 7,35                                         
  • 3. Moč má průměrně pH asi 6                                                                                       
  • 4. Sliny mají pH mezi 6 a 7,4                                                                                                     
  • 5. Lidské sperma má pH od 7,2 do 8                                                                                              
  • 6. Normální vaginální pH je 3,8-4,5, tedy mírně kyselé                                                  
  • 7. V našem zažívacím traktu pH kolísá od velmi kyselého v dolní části žaludku –pH 1-4, po tlusté střevo, kde kolísá mezi 5,5 – 7

Pokles normální pH krve na 6,9 má za následek hluboké bezvědomí. Při 7,2 už se budete cítit velmi nemocní a při pH 6,9 můžete i zemřít.

Závěr: Ať si tvrdí prodavači odkyselovacích směsí a testerů na pH slin cokoliv, tělo NELZE alkalizovat za účelem ozdravení.

                                                                                              Jim Humble

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *