Musíme riskovat život kvůli opálené kůži?

Bronzová pleť již dávno není symbolem zdraví. Dermatologové dnes před nadměrným opalováním varují. Opálení totiž může být až nebezpečné.

Kožní nádory v současnosti několikanásobně vedou nad všemi dalšími typy rakoviny – a to na celém světě. UV záření hraje v tomto procesu hlavní roli.

Dermatologové také zdůrazňují, že nejde jen o slunce na dovolené, ale i to, které nás hřeje cestou do práce.

Schovávat se od 10. do 16. hodiny nestačí. I ve stínu či metr pod vodou dostáváte 70 % UVA záření, přes sklo projde dokonce 100 %.

Oděv vás ochrání – ale čím řidší a sepranější struktura a světlejší barva, tím méně. Vyráběny jsou i látky do extrémních podmínek s takzvaným UPF faktorem. Buďte pečliví zvláště při ochraně dětí.

Do 18 let obvykle dostanou 80 % UV záření za celý život, což může být základ pozdějších problémů.

V nechráněné kůži vystavené přímému slunci vyvolává ultrafialové záření změny ve struktuře buněk pokožky a také ovlivňuje jejich funkci. Po mnoha letech expozice slunečnímu záření je kůže trvale poškozena a toto poškozování se s každým dalším vystavením se slunci zhoršuje.

Vícenásobná ochrana kožních buněk je opravdu důležitá. UV záření nejenže způsobuje stárnutí pokožky, ale také snižuje její imunitu. Ročně v České republice na maligní melanom zemře 200 pacientů. Při důkladné ochraně a včasné diagnostice by k tomu nemuselo vůbec dojít.

Jak je to s paprsky?

UVA záření proniká do hlubších vrstev pokožky. Způsobuje její okamžité ztmavnutí, ale také urychluje stárnutí a ztrátu pružnosti. Ve vyšších dávkách může vést ke vzniku kožních nádorů. Škody, které udělá toto záření na buňkách se hned neprojeví. Dají o sobě vědět někdy za dva roky, někdy za dvacet let.

UVB záření působí na povrchu kůže, ale velmi intenzivně. Způsobuje opálení – tvorba pigmentů je vlastně obranná reakce. Když však nestačí, dojde ke spálení. A to může později spustit i rakovinu kůže. Už jedno nebo dvě spálení zvyšují riziko této nemoci.

U žen je to jedenapůlkrát, a u mužů dokonce téměř třikrát. Tři a více spálení na slunci během života tuto pravděpodobnost ještě násobí. Melanom přitom nevzniká jen z rizikových mateřských znamének, jak se traduje.

Až v sedmdesáti procentech se objeví na zcela zdravé kůži.

UVC záření by mělo mít účinky nejdestruktivnější, naštěstí je plně pohlcováno atmosférou.

Filtr nebo clonu?

Ochranné opalovací prostředky dělíme podle účinku na dvě základní skupiny. UV filtry sluneční záření pohlcují, clony jej zase naopak odrážejí. Clony působí okamžitě, filtry plně účinkují až třicet minut po nanesení na kůži.

Výhodou minerálních clon je, že se účinné látky vůbec nevstřebávají do pokožky, a nemohou ji tudíž nijak podráždit. Jsou vhodné i pro děti, dokonce mladší jednoho roku. Zůstávají výhradně na povrchu kůže a odrážejí záření jako zrcadlo. Účinkují okamžitě po nanesení krému, snadněji se však setřou. Základem jsou velmi jemně rozemleté minerály – oxidy titanu, zinku či železa.

Chemické filtry pokožku chrání až poté, co s ní slynou. Proto je musíte nanášet s předstihem, ale zase je nesetřete tak snadno

Zdravé opalování

Zdravé opalování v podstatě neexistuje. Dodržováním správných zásad můžete jen riziko zmenšit na minimum. Každý člověk má v kůži určité množství kožního barviva melaninu, které chrání organismus proti UV záření.

Podle množství pigmentu patří každý člověk do některého ze šesti fototypů. Ty se určují podle reakce kůže vystavené jarnímu nebo časně letnímu polednímu slunci. Čím má člověk světlejší kůži, vlasy a oči, tím nižší je číslo jeho kožního fototypu.

Se stoupajícím číslem fototypu odolnost kůže vůči slunečnímu záření roste.

Na každém opalovacím přípravku je uvedena hodnota ochranného faktoru, zkratka SPF. Tato hodnota vyjadřuje dobu, po kterou můžete na slunci pobývat, aniž byste se spálili.

Pokud se běžně spálíte po půlhodině na slunci a koupíte si přípravek s ochranným faktorem 10, můžete tuto půlhodinu desetkrát prodloužit. Pak je nutné nanést další dávku.

Ve skutečnosti tedy vysoké ochranné číslo neznamená kvalitnější ochranu před slunečními paprsky, ale jen prodloužení bezpečné doby opalování. Dospělým se doporučuje faktor 15, dětem 20 až 30. Mnoho lidí si kupuje i vyšší.

Nemá ale smysl investovat do přípravků s ochranným faktorem nad 50, protože rozdíl v jejich účincích není příliš velký. SPF označuje jen ochranu proti UVB záření. Hledejte proto na obalu informaci, že přípravek chrání i proti UVA záření. Je-li na krému například uvedeno, že splňuje takzvané australské normy, znamená to, že pohlcuje 90 procent UVA záření.

Jarní příprava

Na to, že v teplých měsících roku bude na naši pokožku dopadat více intenzivnějšího slunečního záření, je dobré kůži už dopředu připravit. Kůže se proti ultrafialovému záření brání dvěma způsoby: jednak pigmentací, jednak zesílením nejpovrchovější vrstvy pokožky.

Ochrannou rohovou vrstvu pokožky vytvářejí základní buňky, nazývané keratinocyty. Kožní pigment melanin je tvořen jednotlivými, mezi keratinocyty roztroušenými buňkami, melanocyty. Melanin působí jako filtr ultrafialového záření.

Lidé si však většinou nejsou schopni vytvořit v kůži tolik melaninu, aby barvivo mohlo zabránit poškození kůže prudkým slunečním zářením.

Zesílení povrchové vrstvy pokožky je pomalé, vzniká postupně při dlouhodobé expozici slunečnímu záření, tedy ne během několika dnů. V tomto směru tedy kůži na opalování připravit nemůžeme. Na účinek slunečního světla si kůže musí postupně přivykat.

Hlavně lidé žijící trvale ve městě nejsou na intenzivní sluneční záření dostatečně připraveni. U nich již půlhodinové opalování může vyvolat dost silný zánět kůže. První pobyt na slunci by neměl přesáhnout 30 minut.

A při opalování by se lidé měli pohybovat a ne ležet, protože za pohybu může slunce působit rovnoměrně za celý povrch těla.

Solárium s mírou

Jedete-li v chladném období za sluníčkem, měli byste pigmentaci pokožky podpořit několika návštěvami solária. Kůže získá alespoň nějakou minimální ochranu a příjezd do prosluněné země pro ni nebude takovým šokem. To ovšem neznamená, že kůže nemusí být poté chráněna krémy s vysokými UV filtry.

Solária mohou být malou „přípravkou“ na slunce, více bychom to s jeho návštěvou neměli přehánět. Lidé si často myslí, že „umělé“ opalování je neškodné.

Stále přibývají důkazy o tom, že i UV záření používané v soláriích může poškodit kůži a zvýšit riziko kožních nádorů.

Představa o neškodnosti solárií je založena na předpokladu, že se v nich při opalování používá na rozdíl od slunečního záření pouze složky UVA, tedy dlouhovlnné UV záření.

UVB záření, které je při opalování na slunci zodpovědné za spálení kůže a může mít rakovinotvorné účinky, je tak v soláriích eliminováno. Až donedávna se předpokládalo, že UVA záření způsobující přímo zhnědnutí kůže nemá škodlivé účinky. Ale bohužel i toto dlouhovlnné záření se podílí na vzniku kožních nádorů. Při velké dávce může i UVA záření spálit kůži.

Navíc toto záření způsobuje předčasné stárnutí kůže s tvorbou vrásek, přesuny pigmentu a ztrátu pružnosti kůže. UVA záření vyvolá hezkou hnědou pigmentaci kůže jen u těch, kdo se snadno opálí na přírodním slunečním záření.

Lidé s citlivou pokožkou ani v soláriu uspokojivě nezhnědnou. Až u poloviny návštěvníků solárií se objeví alespoň mírné zarudnutí kůže, mírné svědění a přesušení pokožky.

Při dlouhodobém opakovaném ozařování v soláriích se kůže stává snadněji zranitelná, někdy se tvoří i puchýřky.

Nepomohou ani takzvaná biosolária, která se u nás objevila. Návštěvníka přesvědčují, že zeleně zářící biotrubice produkují neškodné záření. Odborníci ze Zdravotního ústavu v Brně změřili spektrální charakteristiky 20 různých typů trubic  užívaných v soláriích.

Trubice označované bio, green nebo standardní se navzájem nijak neodlišovaly, standardní dokonce v některých parametrech vykázaly lepší výsledky než trubice označované jako bio. Provozovatelé biosolárií považují zelenou barvu trubic za léčivou. Jenomže ultrafialové záření je neviditelné a barva trubic tedy nemá na jeho sílu žádný vliv.

Biosolária tak nejsou nijak šetrnější než běžná solária a jejich název je jenom obchodním trikem.

Pomůže betakaroten?

Betakaroten bývá před létem velice populární. Výrobci nejrůznějších potravinových doplňků s betakarotenem jej propagují jako možnost jak získat snadněji opálenou pokožku. Přičítá se mu také schopnost ochránit kůži před slunečním zářením. S tím však nesouhlasí lékaři. Lidská kůže díky betakarotenu skutečně zežloutne.

Nejde ale o zabarvení podobné tomu, jaké vzniká při opalování, tedy o dostatečnou tvorbu pigmentu. Oranžová barva pokožky je způsobena ukládáním nadbytku betakarotenu v těle, nikoli kožním barvivem melaninem. Proto se také v kůži nevytvoří přirozený filtr, chránící proti UV záření.

Kůži zbarvenou díky užívání betakarotenu je tedy před sluncem nutné chránit krémy s ochrannými faktory a přizpůsobit délku pobytu na slunci typu pleti.

Betakaroten je výborným antioxidantem. Působí proti volným kyslíkovým radikálům, které poškozují buňky a způsobují jejich předčasné stárnutí. Volné radikály vznikají i kvůli působení ultrafialového záření. A betakaroten pomáhá napravovat škody, které již slunce buňkám způsobilo.

V přírodním stavu se betakaroten nachází ve žlutých, oranžových a červených rostlinách, jako jsou mrkev, rajče, paprika. Překvapivě mnoho je ho ve špenátu a petrželi. Betakarotenem se nelze předávkovat, protože játra jej přeměňují na vitamin A v takovém množství, jaké organismus právě potřebuje.

Denní doporučená dávka betakarotenu je 16 miligramů, dávka 50 až 200 miligramů se udává jako hraniční.

Budete mít zájem:  Nejlepší oleje pro pleť – které to jsou?

Slunce přidává roky

Po mnoha letech expozice slunečnímu záření je kůže trvale poškozena a toto poškození se s každým dalším vystavení se slunci zhoršuje. Tento vývoj se popisuje nejčastěji jako předčasné stárnutí kůže, ale ve skutečnosti se od skutečného stárnutí liší.

I ve vysokém věku zůstávají partie kůže, které nebyly během života vystaveny slunečnímu záření, hladké, bez pigmentových skvrn. Tato přirozeně stárnoucí kůže je tenčí než v mládí, ale má relativně málo vrásek a zůstává částečně elastická.

Kůže, která naopak byla nadměrně vystavena slunečnímu záření, je zhutnělá, zhrubělá, tužší na pohmat, postupně v průběhu desítek let se na ní objevují pigmentové skvrny a původně světlá kůže získává nažloutlý nádech. Kůže ztrácí svou elastičnost, napětí, objevují se četné vrásky, hlubší záhyby i rýhy.

Změny jsou patrné na kůži, jež byla slunci vystavena dlouhodobě nejvíce, jako je kůže obličeje, šíje, hřbetů rukou, předloktí, zevních partií paží a krajiny výstřihu.

Pozor na léky

Pokud užíváte nějaké léky, poraďte se raději se svým lékařem, než se začnete opalovat. Řada léků a mastí zcitlivuje kůži k UV záření. Léky mohou být fototoxické – o nich se ví, že se nesmí předepisovat v létě, nebo že pacient, který je užívá, nesmí chodit na slunce. Další skupinou jsou léky fotosenzitivní. Ty mohou, ale nemusí způsobit alergii na slunce.

Mezi léky, jež kůži k UV záření senzibilují, patří antibiotika, některé léky na vysoký tlak, léky používané k potlačení imunitní odpovědi organismu a další. Zvláštní případ je hormonální antikoncepce. Může totiž u některých uživatelek vyvolat nepravidelné pigmentace v obličeji. Spíš se to stane ženám, které mají geneticky dané sklony k plošné pigmentaci kůže.

Alergie ze slunce

Pokud vám po slunění naskočí na kůži drobné červené pupínky až puchýřky, které výrazně svědí, může jít o sluneční alergii. Zpravidla se objevuje po intenzivním ozáření sluníčkem, a to především na jaře.  Jednorázově nebo pravidelně se s ní podle odborníků setkává téměř dvacet procent lidí.

Pro některé lidi je pobyt na slunci velkým zdravotním rizikem, k němuž stačí i středoevropské sluníčko. Trpí totiž solární alergií, tedy přecitlivělostí na sluneční záření. Postiženy jsou především dospělé osoby, u dětí bývají kožní alergie dost vzácné. Alergie na slunce je častá u lidí, kteří nejsou alergiky.

Příznaky nejsou příjemné – svědivé červené a zarudlé fleky, pupínky připomínající kopřivku, puchýřky vyskytující se hlavně v dekoltu, na ramenou a nohou. Vznikají několik hodin nebo dnů po pobytu na slunci. Kůže citlivějších lidí může na sluneční paprsky zareagovat vyrážkou již po několika minutách.

Ohroženi jsou hlavně blonďatí a rusovlasí lidé.

Vyrážky a zarudnutí riskujete i v případech, kdy krátce před sluněním užijete léky nebo na kůži nanesete léčebné gely či masti. Velmi často se setkáváme s alergickými projevy po ošetření gely na klouby, které obsahují nesteroidní antirevmatika.

Alergickou reakci mohou při pobytu na slunci vyvolat i některé toaletní vody a parfémy.

Se sluncem se nekamarádí již zmíněné antikoncepční prostředky s obsahem estrogenu, antidepresiva, určitá umělá sladidla, nylonová a vlněná vlákna, antibakteriální mýdla či tetovací barvy.

Výjimečná není situace, že člověk v pohodě snáší slunce, ale alergie se u něj projeví při zájezdu k moři. Tito jedinci by si s sebou určitě měli vozit zklidňující krémy s obsahem antioxidantů, panthenolu či betakarotenu. Od svého dermatologa si také mohou před cestou nechat napsat slabý lokální kortikoid a v případě projevu alergie jej aplikovat na postižené části kůže.

Někdy se pro takto přecitlivělé lidi doporučuje tzv. „hardening“, čili posílení kůže několika po sobě jdoucími malými dávkami UV záření.

Ne každého solárního alergika lze poslat do solária, aby si toto posílení zajistil sám. Lékař může rozhodnout, že toto ozařování musí být pod odborným dohledem.

Pro takové případy jsou některá dermatologická pracoviště vybavena speciálními zářiči a pacienti docházejí sem.

Typy sluneční alergie

Polymorfní světelná dermatóza – jedná se o nejčastější formu alergie na slunce. Vzniká především působením UVA paprsků. Projevy na pokožce mohou být různé – od vřídků, puchýřků až po zarudlá místa. Typické pro tento druh alergie je, že na začátku je kožní vyrážka mimořádně silná a v průběhu léta, kdy kůže již slunci trochu přivykla, postupně mizí.

Mallorca akné – na jeho vzniku se podílí částečně sluneční záření a některé chemické komponenty, které se vyskytují v opalovacích a kosmetických prostředcích. Změny na kůži se podobají projevům kontaktní alergie a zpočátku vznikají v místech, kam dopadlo světlo. Později mohou kožní změny postihnout i zakryté části těla.

Fotoalergická reakce – vyvolává ji vzájemné působení slunečního záření a některých rostlin nebo léků. Vlivem UVA paprsků se molekulární struktura těchto látek změní tak, že na pokožce vyvolávají fototoxickou reakci. Místa, jež jsou vystavena světlu, zrudnou a začnou pálit.

Každý, kdo se setkal s alergickou reakcí na slunce, by se měl slunit s mírou a nikdy se nevystavovat slunečním paprskům kolem poledne. Alergici by také měli používat opalovací prostředek s vyšším ochranným faktorem.

Pokud se vám i přes ochranná opatření alergie nevyhne, nějakou dobu omezte pobyt na přímém slunci. Nezapomínejte ani na pravidelné užívání antihistaminik, která zmírňují svědění.

Na zanícenou kůži dobře působí obklady z černého nebo zeleného čaje.

Zdravé opalování neexistuje. Sluneční paprsky si vybírají daň různými způsoby

Po tom, co jsme byli dva měsíce nuceni pobývat doma v karanténě, bude pobyt venku velmi populární. Slunce je sice pro člověka důležitým zdrojem vitaminu D, ale pokud neumíme sluneční paprsky správně zkrotit, stane se z prvních letních dnů v lepším případě bolestivá zkušenost, v horším si pak zaděláváme na trable s dohrou na klinice. Experimentovat s kůži se zkrátka nevyplácí.

Krásné opálení nebylo vždy v módě. Před několika stoletími si totiž šlechta zakládala na bledé kůži, zatímco rolníci, kteří pracovali na polích, byli snědí. Časté slunění může u řady lidí mimo nebezpečí akutního spálení vést postupně i k chronickým poškozením, jako jsou stárnutí kůže a kožní rakovina. Počet případů kožních nádorů v Česku za posledních patnáct let narostl téměř o 90 procent.

Přečíst článek ›

Povalování na pláži letos asi příliš nehrozí, k „úrazu“ můžete ale přijít i na tuzemské dovolené.

Opalování představuje nejintenzivnější podobu slunění a má podobné nežádoucí efekty jako bezuzdné smažení v soláriu. Pojem „zdravé opalování“ totiž neexistuje.

Dávka slunečního UV záření se v praxi neměří a pochopitelně může mít kumulativní (celoživotní) nežádoucí účinek ve smyslu stárnutí a rakoviny kůže.

„Sluneční světlo má široké spektrum, obsahuje infračervenou (hřejivou) a ultrafialovou (škodlivou) část. Jde však o přirozené záření, které nás po generace provází celý život a na které, na rozdíl od solária, je kůže zvyklá. To však neznamená, že to musíme přehánět,“ říká docent Karel Ettler z Kliniky nemocí kožních a pohlavních při Fakultní nemocnici Hradec Králové.

Jsou lidé, kteří spojují opálení se svou profesní kariérou – např. kulturisti, manekýnky, ti jsou v soláriích často. Měli by však počítat s tím, že ve vyšším věku se stanou pacienty kožních a chirurgických zařízení. „Někteří návštěvníci solárií dokonce trpí psychiatrickou poruchou, pro kterou se vžil název ‚tanorexie‘.

Je jakousi obdobou anorexie a znamená chorobnou obavu ze zblednutí kůže, pokud každý den nenavštíví solárium. Pokud takové opalování zahájíte již v dětství, musíte téměř jistě počítat s kožní rakovinou ve vyšším věku.

Proto řada států EU i po celém světě zavedla přísný zákaz návštěv solárií mladistvým do 18 let,“ dodává Ettler.

UVA, nebo UVB?

Jakékoliv aktivity venku, jako jsou sport či práce na zahradě, ale i obyčejná procházka, znamenají také opalování.

Svou pokožku bychom měli chránit hlavně před nebezpečným UVB zářením, které stojí v pozadí vzniku rakoviny kůže.

Proto je potřeba v návaznosti na svůj fototyp (individuální citlivost) správně nadávkovat sluneční paprsky a používat ochranné prostředky, mezi něž můžeme řadit jak ochranné krémy, tak i oděv či stín.

Přečíst článek ›

Řada z nás ještě žije v zažitém mýtu, že do našich podmínek bohatě stačí ochranný faktor SPF 8–20. To však v dnešní době už dávno neplatí.

Zvláště lidé fototypu I a II (lidé se světlou kůží, rezavými nebo světlými vlasy) by v našich podnebních podmínkách měli používat přípravek s ochranným faktorem minimálně 25.

 Při sportu, nadměrném pocení a slunění se doporučuje sáhnout i po faktoru 30 nebo 50+. Riskovat a experimentovat s pokožkou se nevyplatí.

„Vyšší SPF faktor v krémech znamená vyšší ochranu proti UVB záření, tedy spálení. Nezapomínejme ale i na UVA záření, které je odpovědné za stárnutí pleti a první vrásky.

Omezení jeho působení na kůži pomocí krémů je v boji proti stárnutí naprosto esenciální,“ upozorňuje na zužování problematiky docentka Monika Arenbergerová z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Obecně platí, že vyšší faktor chrání naši pokožku lépe než faktory nižší. Výše ochranného faktoru vlastně znamená délku prodloužení bezpečného pobytu na slunci a také vyšší obsah UV filtru.

Vitaminové paprsky

Je známo, že UVB část (právě ta, která způsobuje největší poškození kůže, ale také nejrychlejší a nejúčinnější pigmentaci) je nutná pro tvorbu prekurzoru vitaminu D v kůži, který má řadu velmi příznivých účinků na naše zdraví, nejen na kosti.

„Dokonce se proklamuje slogan, že ‚Opalování je nejúčinnější a nejlevnější způsob, jak získat vitamin D‘. Ano, je to pravda, ale s výhradou, že nám hrozí právě nežádoucí účinky přílišné expozice. Vitamin D se totiž dá získat i stravou,“ uvádí Ettler.

Budete mít zájem:  Ministr chce omezit korupci v nemocnicích

Účinky „vitaminových paprsků” na lidské zdraví jsou velmi široké. „Pobyt na sluníčku přináší relaxaci, dobrou náladu díky endorfinům, které se mohou zvýšeně uvolňovat. Přirozené sluneční záření startuje v kůži syntézu vitaminu D, který je nezbytně nutný pro kostní zdraví, ale v poslední době se spekuluje i o jeho vlivu na prevenci autoimunitních chorob či nádorů,“ říká Arenbergerová.

Přečíst článek ›

Vitamin D reguluje hladiny vápníku a fosforu v krvi, má příznivý vliv na funkci a výkon srdečního svalu i kosterních svalů, prevenci a průběh diabetu II. typu, průběh léčby některých nádorových onemocnění, hypertenzi, prevenci autoimunitních chorob.

„Je prokázáno, že nízká hladina tohoto vitaminu v krvi je spojena se zvýšeným rizikem virových a bakteriálních respiračních onemocnění, výskytu astmatu i tuberkulózy.

Vitamin D má zásadní roli v mechanismu spouštění obrany organismu a stimulaci imunitní odpovědi,“ doplňuje lékař Petr Podroužek, odborný ředitel EUC Laboratoří.

Stále proto roste okruh odborníků, kteří připisují zimní a jarní infekce způsobené viry a bakteriemi oslabení funkce imunitního systému právě nedostatkem vitaminu D, jehož zásoby vytvořené v letních slunných dnech se již vyčerpaly a nebyly adekvátně doplněny přísunem vitaminu ze stravy či z vitaminových přípravků.

Vitamin D „ze slunce“ lze v našich českých podmínkách získat jen po část roku. Údaje Státního zdravotního ústavu (SZÚ) ukazují, že pouze procento Čechů je ho schopno doplnit stravou (např. mořské ryby a výrobky z nich, vaječný žloutek, mléko, tvaroh, sýry).

Optimální hodnoty vitaminu D mělo dokonce jen 14 procent testovaných dětí.

Na slunce postupně

Rozlišujeme šest typů kůže a každý z nich má jinou citlivost na UV záření. Nejcitlivější je typ kůže I a nejméně citlivý typ kůže VI. Světlé typy kůže by měly vystavit kůži slunečnímu záření nejprve na krátký čas a postupně dobu pobytu na slunci prodlužovat.

Přečíst článek ›

Nejvíce chyb se dělá při dovolených na silném intenzivním slunci u moře. Lidé, kteří celý rok pracují a žijí v uzavřených prostorách bez přístupu přirozeného slunečního záření, mají pochopitelně obrovský deficit sluníčka a ten se snaží co nejrychleji na dovolené dohnat.

To ale není dobře! Protože v takovém případě je vysoké riziko silného spálení kůže. A to, jak už víme, je to nejhorší, co kůži můžeme udělat.

Kůže by se měla správně vystavovat slunečnímu záření pouze na takovou dobu, po kterou je schopná se chránit sama, a poté ji chránit jinými prostředky, buď vyhledat stín, obléci se, či použít kvalitní krém s UV ochranou.

Například kůže typu II, která je citlivá na UV záření a snadno se spálí. Při vystavení intenzivnímu slunečnímu záření se dokáže sama ochránit po dobu 10–20 minut. Nejlepším řešením je jet na dovolenou a mít už kůži adaptovanou na UV záření postupným opalováním venku na sluníčku nebo pravidelnými návštěvami solária.

Umělé slunce

Někteří lidé touží po výrazném opálení i v zimě. Zavítají tak do solária. Řada certifikátů kvality je ubezpečuje, že solárium, kam jdou se svou holou kůží, odpovídá zdravotním standardům Evropské unie.

Přísné normy, které solária musí splňovat, těmto chtivcům umělých paprsků zaručují minimální riziko spálení a poškození kůže. „Návštěvy solária považuji za zbytečné.

Škodí prakticky stejně jako opalování na sluníčku a jeho pravidelné používání vede nejenom k předčasnému stárnutí kůže, ale vyvolává i pigmentové skvrny a kožní nádory, včetně toho nejnebezpečnějšího – melanomu,“ uvádí Arenbergerová.

Je dobré si říct, že celoročně opálenou kůži si bezpečně zajistit zkrátka nemůžeme. „Je přirozené, že v naší zeměpisné šířce kůže v zimě vybledne. A také se sníží hladina vitaminu D. Správná míra slunce je to nejdůležitější,“ dodává Ettler.

Faktory stárnutí kůže (a jak hydratace brání tomuto přirozenému jevu)

Stárnutí pokožky

Stárnutí je nepřetržitý proces, který se projevuje různými způsoby. Spousta let uběhne mezi momentem, kdy se objeví první vrásky, a momentem, kdy se prohloubí a kdy obličej ztratí svůj objem a ochabne.

Nicméně obličej nestárne stejným způsobem jako tělo, protože pokožka obličeje je ovlivněna obličejovou mimikou a gravitačním zákonem. Za stárnutí obličeje jsou odpovědné nepřetržité pohyby, zvláště pak když je pleť oslabená pobytem na slunci, kouřením, špatným stravováním a genetickými dispozicemi.

Už víme víc o faktorech, které stárnutí způsobují, a objevili jsme, jak tento přirozený fyziologický proces zpomalit, a dokonce jak napravit určité aspekty.

Stárnutí je postupné zpomalení metabolismu kůže, které u žen začíná mezi 25 a 30 lety a v průběhu času se pomalu rozvíjí. Lze pozorovat změnu v textuře a barvě pokožky a prohlubování vrásek. Pokožka je tenčí a sušší, stává se méně odolnou vůči poškození.

Je také méně flexibilní, protože hydrolipidová vrstva se ztenčuje kvůli poklesu sekrece kožního mazu. Jako všechny ostatní orgány, i kůže stárne v závislosti na chronologickém geneticky naprogramovaném procesu. Ale tento fenomén také ovlivňuje náš životní styl, stravování, toxiny, jímž jsme vystaveni, a úroveň našeho stresu.

 Kůže je obzvláště zranitelná a podléhá externím činitelům, protože se chová jako stěna mezi tělem a okolním prostředím se všemi agresivními činiteli, jako je UV záření a volné radikály.

  • Ztrátu přirozeného jasu,
  • Vrásky a jemné linie,
  • Vtrátu pevnosti,
  • Suchost,
  • Nepříjemné pocity a
  • Pigmentové skvrny.

Společně s těmito dvěma procesy se musíme potýkat s oxidativním stresem, což je hlavní příčina stárnutí kůže.

Tento biologický fenomén způsobují volné radikály, které poškozují strukturu buněk v naší DNA, membránách, proteinech atd. Naše tělo přirozeně produkuje volné radikály a naše buňky normálně mají obranný mechanismus.

S věkem narůstá nerovnováha mezi externími stresory (oxidace) a obrannými schopnostmi těla (antioxidanty).

Množství potenciálních stresorů se s věkem a životní zkušeností zvyšuje (UV záření, znečištění, kouření atd.), obranné mechanismy těla jsou přetížené a stárnutí se zrychluje… A to je důvod, proč hrají antioxidanty klíčovou roli v boji proti stárnutí.

Jsou to molekuly, které potlačují volné radikály tak, že je buď zachycují (vitaminy C a E), nebo posilují kožní systémy proti volným radikálům (selen, zinek, koenzym Q10 a superoxid dismutáza).

Omezují škodlivý vliv oxidačního stresu na kožní buňky, které jsou odpovědné za stárnutí kůže.

Role UV záření

Toto je druhá hlavní příčina stárnutí kůže. Stačí podívat se na to, jak části těla, které jsou obvykle vystavené slunci, jako jsou krk, dekolt, předloktí a hřbety rukou, stárnou v porovnání s částmi těla, jež nejsou vystavené slunci. Kůže se stává vrásčitou a kvůli UV záření se objevují různé kožní léze.

UV paprsky způsobují zásadní přímé poškození pokožky a škáry. Odolnost vůči škodlivým účinkům UV paprsků se výrazně liší v závislosti na fototypu. Pokožka světlovlasých osob se světlým fototypem stárne mnohem rychleji než těch, které mají olivovou nebo tmavou pleť.

Intenzita a délka pobytu na slunci také určují fotostárnutí, které začíná už v dětství, protože kůže si „pamatuje“ UV paprsky, jež přijímá po celý život.

Role kouření

Toto je druhý zásadní faktor stárnutí kvůli jeho přímé a nepřímé toxicitě prostřednictvím vaskulárního působení. Poškozuje elastická vlákna kůže a zvyšuje produkci volných radikálů. Podívejte se na obličej kuřáka, který pobývá na slunci, a pochopíte vliv kombinace těchto dvou faktorů!

Role stravování

Kvalita a vyvážení našeho stravování jsou velmi důležité. Nevyvážená strava s nízkým příjmem proteinů, tuku, vitaminů, stopových prvků a antioxidantů neposkytuje tělu nástroje, které potřebuje na obranu a regeneraci tkání. Proto se řiďte radami, které se propagují během kampaní na prevenci.

 Dodejte svému tělu důležité látky, jako je voda, stopové prvky, vitaminy, proteiny, komplex karbohydrátů, tuky bohaté na omega-3 a omega-6 atd.
 . Každý den snězte alespoň pět porcí ovoce a zeleniny
 . Jezte různé typy jídel (živočišné a rostlinné proteiny, oleje atd.)
 .

Nejezte příliš mnoho tuků nebo cukrů…
  

 Zkrátka používejte selský rozum!

Role stresu

Z biologického hlediska ovlivňuje stres stárnutí kůže, stejně jako ovlivňuje stárnutí zbytku těla. To znamená, že stres využívá spoustu energie a produkuje řadu volných radikálů.

Na obličeji většinou vyvolává napětí, a tím trvalé pnutí pokožky a stárnutí z důvodu napětí. Navíc nedostatek spánku nebo nekvalitní spánek redukuje schopnost těla regenerovat a bránit se.

Pokud chcete zpomalit stárnutí, je důležité žít zdravě: dostatečně spát, dobře jíst, omezovat toxiny atd.

Ne, nejsme na tom stejně ve vztahu ke stárnutí! Kůže některých lidí se „značkuje“ mnohem rychleji než ostatních. Například jemná suchá kůže se pokryje vráskami snadněji než hrubší mastná pleť. Lidé s bílou kůži mají více vrásek než ti s černou kůží.

Genetika a náš životní styl ovlivňují regenerační schopnost kůže. 
 V každém případě byste už měli chránit svou kůži před faktory prostředí, které ji mohou oslabovat (slunce, znečištění, volné radikály atd.).

Můžete tak používat ošetření proti stárnutí v každém věku, abyste udržovali pružnou, zářivou a vyváženou pleť.

Kůže je tkáň, která se za normálních okolností každých 28 dnů plně obnovuje. Tyto produkty fungují tak, že restartují biologické mechanismy, které zpomalují ztrátu dynamiky při stárnutí: epidermis se obnovuje pomaleji, kůže se ztenčuje, výměny mezi škárou a pokožkou klesají, komponenty kůže se rozpadají atd.

Dospělá kůže se hůře obnovuje. Potřebuje speciální ošetření, které vytvoří optimální podmínky pro regeneraci. Tento proces regenerace tkání je důležitý pro boj proti stárnutí, protože kůže je vysoce sofistikovaná bariéra, která nás chrání před prostředím kolem nás.

Je pochopitelné, že čím lépe se o ni budeme starat, tím bude odolnější v boji proti různým stresům a tento boj ji o to méně poznamená. Kůže je jako stěna: měla by být pružná a odolná. Správná regenerace tkání kůži udržuje a uchovává ji v optimálním stavu.

Budete mít zájem:  Chcete předejít nedostatku hořčíku? Je v potravinách i tabletách

Jak vzniká opálení aneb honba za karamelovou kůží

Za opálení je zodpovědný pigment zvaný melanin. Množství jeho produkce se řídí intenzitou slunečního záření.

Po stovky let byla alabastrová kůže výsadou šlechty a vyšších společenských vrstev, zatímco opálení bylo vlastní vrstvám nižším, které trávily svůj čas pracemi na polích.

V průběhu posledních asi sta let se však světonázor otočil o 180 stupňů. Pokud se dnes nepyšníte karamelovou kůží, znamená to, že jste v létě ani nebyli na pořádné dovolené.

Co stojí za jejím vznikem a jaká jsou úskalí opalování?

Kůže je nejrozsáhlejším orgánem lidského těla a označení orgán jí také právem náleží. V první řadě je jakýmsi ochranným štítem těla proti vnějším vlivům, avšak neméně důležité jsou i její další funkce, jako je termoregulace, vylučování, absorpce, smyslové vnímání a podobně.

Za opálení je zodpovědný pigment zvaný melanin. Jeho produkci pozitivně regulují melanocyty, které se nacházejí ve spodní vrstvě pokožky zvané epidermis. Využívají k tomu stimulující hormon MSH, jenž se vytváří v podvěsku mozkovém, který je napojená na optický nerv. To mu umožňuje reagovat na množství a intenzitu slunečního záření.

Barva kůže, která je pro jednotlivé lidské rasy charakteristická, však není dána počtem melanocytů, jak by se mohlo zdát, nýbrž množstvím a druhem melaninu, který produkují.

V zásadě existují tři typy tohoto pigmentu mimo jiné zodpovědného i za barvu očí a vlasů.

Nejběžnější je hnědočerný polymer eumelanin, dále červenohnědý feomelanin, který převažuje u zrzavých jedinců, a neuromelanin nacházející se v mozku.

Blonďaté vlasy jsou tak důsledkem nízké hladiny hnědého eumelaninu za současné absence ostatních druhů pigmentů, šedé vlasy zase výsledkem nízké hladiny černého druhu eumelaninu za absence ostatních.

Obrana před ultrafialovým zářenímZpátky k opalování. Jak jsme si řekli, aktivitu melanocytů stimulují sluneční paprsky. Záření má tři složky: infračervenou, viditelnou a ultrafialovou.

Ultrafialové záření se dále člení do tří kategorií dle vlnové délky sestupně na UVA, UVB a UVC, přičemž největší vrásky na čele (a to doslova) způsobuje záření typu UVB, které je hlavně zodpovědné za stárnutí kůže a také nádorové bujení.

Tím samozřejmě není řečeno, že se ostatní dva druhy na těchto procesech nepodílí.

Melanogeneze, jak se proces tvorby melaninu nazývá, má ochránit podkožní vrstvu před poškozením slunečním zářením, jelikož má schopnost toto záření absorbovat. Podobně se u některých opalovacích krémů využívá chemické ochrany založené na absorpci UV záření.

Na tomto principu fungují krémy, kde je účinnou látkou nejčastěji kyselina para-aminobenzoová (PABA), avobenzon, deriváty kyseliny skořicové, benzofenony nebo anthraniláty. Další možností je protekce fyzikální, při níž jsou sluneční paprsky odráženy, nebo rozptylovány, aby se minimalizoval kontakt s pokožkou.

Mezi ty patří třeba oxid zinečnatý, nebo titaničitý.

Úroveň ochrany před UVB paprsky udává tzv. SPF (z anglického sun protection factor). Například SPF 15 filtruje 93 procent UVB paprsků, SPF 30 pak už 97 procent. Při výběru opalovacího krému bychom se však měli soustředit také na šíři spektra záření, tedy i na to, zda poskytuje ochranu i vůči paprskům UVA, které mají schopnost penetrovat kůži dokonce hlouběji než paprsky UVB.

Světlá pleť poskytuje ochranu zhruba o hodnotě SPF 3,4, pleť Afroameričanů pak v průměru kolem 13,4. Není ale pravdou, že by tmavá pleť byla jednoznačnou výhrou v loterii, i když je v tomto případě riziko rakoviny kůže snížené.

Uvádí se například, že za padesáti procenty melanomů tmavé kůže stojí tzv. akrolentiginózní melanom, jinak nazývaný také skrytý melanom.

Skrytý proto, že se často nachází na místech, kterým člověk moc nevěnuje pozornost (plosky chodidel, dlaně, vespod nehtů a podobně) a navíc jsou laikem snadno zaměnitelné za menší krevní sraženinu.

Takto také zemřela slavná reggae legenda Bob Marley, který přehlédl vznikající melanom na noze. Když mu po diagnóze lékaři nabídli operaci, odmítl ji, protože podobné zákroky nebyly v souladu s jeho rastafariánskou vírou.

Při spálení jsou buňky kůže poškozeny následkem fotochemické reakce. Může dojít i k poškození DNA, což zvyšuje nebezpeční vzniku rakoviny.

Proč se kůže spálí a jak vznikne rakovinaPokud kůži dostatečně nechráníme, dochází zejména v případě světlejší kůže k jejímu spálení. To je doprovázeno zarudnutím pokožky a bolestí, v extrémním případě až vznikem puchýřů. Zarudnutí je způsobeno zvýšením toku krve do poškozené tkáně, které nastupuje zhruba po čtyřech hodinách.

Buňky kůže jsou poškozeny následkem fotochemické reakce, dochází ke vzniku reaktivních kyslíkových radikálů, aktivaci zánětlivých procesů a poškození DNA. Nikoho asi nepřekvapí, že mezi opakovaným spálením kůže a zvýšením rizikem rakoviny kůže byla zjištěna přímá souvislost.

Při poškození DNA dochází ke vzniku atypických vazeb v rámci její molekuly – často mezi dvěma thyminy. Na řešení podobných průšvihů jsou sice buňky vybavené opravnými mechanismy, ale pokud je jich hodně, přestanou i ony stíhat. Buňky v lepším případě zahynou, soustavné poškozování ale zvyšuje pravděpodobnost, že přece jen některé přežijí a stanou se buňkami nádorovými.

Ačkoli je třeba mít na paměti rizika, která mohou z nadměrného vystavování se slunečním paprskům plynout, pokud má člověk rozum v hrsti a hned v té druhé vhodný opalovací krém, není třeba podléhat nadměrným obavám.

Sluneční paprsky jsou totiž pro lidské tělo potřebné k syntéze vitaminu D, který je důležitý pro metabolismus vápníku a fosforu.

Dokonce bylo potvrzeno, že muži s dostatkem vitaminu D mají o 50 procent nižší riziko rakoviny prostaty.

Autorka pracuje na Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty MU.

Pozor na opalování. Spálená kůže výrazně zvyšuje riziko vzniku melanomu

22.6.2020 | #Pojištěnci

Léto, to jsou dovolené, koupání a slunění. Dnes už snad i malé dítě ví, že při chytání bronzu je třeba být obezřetný. Ultrafialové záření je totiž jedním ze dvou klíčových faktorů, jež se podílí na vzniku nebezpečného melanomu – zhoubného národu kůže. 

Navzdory značné osvětě týkající se zdravého opalování, nemocných s rakovinou kůže přibývá. V České republice jde podle informací ministerstva zdravotnictví dokonce o sedmé nejčastější nádorové onemocnění. Včasné odhalení nemoci je přitom klíčové. Lidem na preventivní vyšetření přispívají zdravotní pojišťovny.

V České republice počet nově zachycených onemocnění setrvale narůstá. Ročně je u nás zhoubný melanom příčinou úmrtí zhruba 400 osob. Pozitivním trendem je vysoký počet zachycení melanomu v jeho časných stadiích, kdy je ještě možné jej léčit. Včasnou diagnostiku podporuje také program prevence onkologických onemocnění Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR).

Ta svým klientům již několik let poskytuje z fondu prevence finanční příspěvek ve výši až 500 Kč (dětem až 1000 Kč) na vyšetření kožních znamének pomocí digitálního dermatoskopu, který dokáže nebezpečné útvary na kůži odhalit. „Zájem o toto vyšetření je každým rokem větší. Loni jej využilo více než 3500 klientů a pojišťovna jim přispěla téměř 1,8 milionu korun,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR. 

ZP MV ČR vydává rok od roku na léčbu rakoviny kůže čím dál vyšší částky. „Za posledních pět let se výdaje na léčbu melanomu více než zdvojnásobily. V loňském roce vynaložila pojišťovna na léčbu pacientů s rakovinou kůže téměř 74 milionů korun. Aktuálně evidujeme 543 pacientů, roční náklady na jednoho nemocného činí 136 tisíc korun,“ dodává Hana Kadečková.

Jak se chovat na slunci

Maligní melanom je nebezpečný zejména kvůli své schopnosti metastázovat do kůže, podkoží, lymfatických uzlin nebo kteréhokoliv vnitřního orgánu. Jeho vznik je podmíněn geneticky, a především ultrafialovým zářením, zejména jeho UVB složkou.

Melanom se častěji vyvine právě u lidí, kteří si v životě vícekrát spálili kůži. I proto je důležité k opalování přistupovat zodpovědně, tzn. vyhýbat se přímému slunci mezi 11. a 15. hodinou, používat krémy s vysokým ochranným faktorem chránícím jak před UVA, tak i před UVB spektrem, a namazat se krémem alespoň 20 minut před pobytem venku.

Důležité je mazat svou kůži těmito ochrannými prostředky nejen při pobytu u vody, ale i na horách nebo při sportu. Zvýšené opatrnosti je třeba dbát u dětí, jelikož spálená kůže v dětství je považována za vysoce rizikový faktor. Kojenci a děti do jednoho roku by neměli být vystavováni přímému slunci vůbec.

Jak poznat melanom

Melanom je nádorové onemocnění postihující především lidi s bílou barvou kůže. Zatímco v Indii se objeví u 0,2/100 000 obyvatel ročně, v Evropě je tento poměr 1/100 obyvatel, u bílého obyvatelstva Austrálie dokonce 1/25, uvádí se na webu onkologiecs.cz.

  Melanom se vyvíjí až ve třetině případů na podkladě již vrozených znamének, mnohem častěji se nádor ale vytvoří na zdravé kůži. Projevem je pak skvrna odlišné barvy měnící svou tloušťku, velikost či tvar, nebo zánět či svědění, které se projeví v jejím okolí.

V takovém případě je nezbytné co nejdříve nechat barevné změny na kůži zkontrolovat dermatologem.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector