Nejlepší způsob, jak zabránit infekci hepatitidou A, je očkování.
Hepatitida typu A, nebo žloutenka typu A, je vysoce nakažlivá infekce jater způsobená virem hepatitidy A. Tento virus je jen jeden z několika typů virů hepatitidy, které způsobují zánět a ovlivňují schopnost funkce jater.
Nejpravděpodobněji dostanete hepatitidu A z kontaminovaného jídla, vody nebo z úzkého kontaktu s osobou nebo předmětem, který je tímto virem infikován. Mírné případy hepatitidy A nevyžadují léčbu. Většina lidí, kteří jsou infikováni, se zcela zotaví bez trvalého poškození jater.
Praxe správné hygieny, včetně častého mytí rukou, je jedním z nejlepších způsobů, jak se ochránit před hepatitidou A. Očkování je také k dispozici – nejčastěji se doporučuje nejvíce ohroženým osobám.
Symptomy (příznaky) hepatitidy typu A
Příznaky hepatitidy A se obvykle neobjevují, dokud nemáte virus několik týdnů. Ale ne všichni s hepatitidou A nějaké příznaky mají. U některých jedinců má nemoc velmi mírné nebo dokonce žádné příznaky. Pokud se příznaky hepatitidy A projeví, mohou být následující:
- Výrazná únava
- Náhlá nevolnost a zvracení
- Bolesti břicha nebo nepohodlí, zejména tam, kde jsou játra
- Jílovitá stolice
- Ztráta chuti k jídlu
- Menší horečka
- Tmavá moč
- Bolesti kloubů
- Žloutnutí kůže a bělma vašich očí
- Intenzivní svědění
Tyto příznaky mohou být relativně mírné a během několika týdnů zmizí. Někdy však infekce způsobená hepatitidou A vede k těžké nemoci, která trvá několik měsíců.
Kdy navštívit lékaře?
Pokud máte příznaky hepatitidy A, vždy se poraďte s lékařem.
Když dostanete vakcínu proti hepatitidě A nebo injekci imunoglobulinu (protilátky) během dvou týdnů po expozici hepatitidě A, může vás to chránit před další infekcí. Zeptejte se svého lékaře zda je potřeba obdržet vakcínu proti hepatitidě A, pokud:
- jste z nedávné době zavítali třeba do Mexika, do Jižní Ameriky nebo do střední Ameriky, nebo do oblastí se špatnou hygienou
- restaurace, kde jste nedávno jedli, hlásí výskyt hepatitidy typu A
- někdo vám blízký, třeba spolubydlící nebo pečovatel, je diagnostikován s hepatitidou A
- Nedávno jste měli sexuální kontakt s někým, kdo má hepatitidu A
Příčiny hepatitidy typu A
Hepatitida A je způsobena virem, který infikuje buňky jater a způsobuje zánět. Zánět pak může ovlivnit účinnost jater a způsobit další příznaky hepatitidy A. Virus se nejčastěji šíří, když jíte nebo pijete něco kontaminovaného fekálními látkami, a to i v hodně malých množstvích. Nerozšiřuje se kýcháním nebo kašláním.
Zde jsou některé konkrétní způsoby šíření viru hepatitidy typu A:
- Konzumace potravin, s nimiž přijde do kontaktu někdo, kdo si po použití záchodu důkladně neumyje ruce. Takže prostě sníte kontaminovanou potravinu.
- Pití kontaminované vody
- Konzumace syrových měkkýšů z vody znečištěné kanalizací
- Můžete také být v úzkém kontaktu s osobou, která je infikována tímto virem – i když tato osoba nemá žádné známky nebo příznaky
- Máte sex s někým, kdo má virus hepatitidy A
Existuje také zvýšené riziko hepatitidy A, pokud:
- Cestujte nebo pracujte v oblastech světa, kde je hepatitida A relativně běžná
- Žijte s jinou osobou, která má hepatitidu A
- Jsou muži, kteří mají sexuální styk s jinými muži, ti mají také vyšší riziko infekce
- Máte sexuální styk s někým, kdo má hepatitidu A
- Máte poruchu srážlivosti, jako je třeba hemofilie
Na rozdíl od jiných typů virové hepatitidy nezpůsobuje hepatitida A dlouhodobé poškození jater a není chronická.
Ve vzácných případech může hepatitida A způsobit náhlé omezení funkce jater, zejména u starších osob nebo u osob s chronickými jaterními chorobami.
Akutní selhání jater vyžaduje pobyt v nemocnici – kvůli sledování pacienta a jeho léčbě. Někteří lidé s akutním selháním jater mohou potřebovat transplantaci jater.
Jak na prevenci?
Vakcína proti hepatitidě A může zabránit infekci virem. Očkovací látka se obvykle podává ve dvou fázích. První je následována druhou o šest měsíců později. Očkování proti hepatitidě A se doporučuje těmto osobám:
- Všechny děti ve věku 1 roku nebo starší děti, které dosud neobdržely dětskou vakcínu
- Laboratorní pracovníci, kteří mohou přijít do styku s hepatitidou A
- Muži, kteří mají sex s muži
- Lidé, kteří pracují nebo cestují v částech světa, kde je hepatitida A běžná
- Lidé, kteří užívají jakýkoli typ nelegálních drog, nejen injekčně
- Lidé s chronickým onemocněním jater
Pokud máte obavy o vaše riziko nákazy hepatitidou A, zeptejte se svého lékaře, zda máte být očkováni, zda je k tomu důvod.
Jak se hepatitida A diagnostikuje?
K hledání viru hepatitidy A ve vašem těle se používají zejména krevní testy. Vzorek krve se odebírá obvykle z žíly na ruce. Krev je následně zaslána do laboratoře na testování.
Léčba hepatitidy typu A
Na hepatitidu A neexistuje specifická léčba. Vaše tělo odstraní samo virus hepatitidy typu A. Ve většině případů hepatitidy A se játra vyléčí během šesti měsíců bez trvalého poškození. Váš lékař může provést testy, které zkontrolují funkci jater v čase, aby se ujistil, že se tělo léčí.
Léčba hepatitidy A se obvykle zaměřuje na léčbu příznaků a symptomů. Možná budete muset:
1. Více odpočívat
Mnoho lidí s hepatitidou A se cítí dost unaveně a nemocně, mají méně energie. Takže se doporučuje odpočinek.
2. Jíst rozumně
Nevolnost může způsobit, že nebudete mít chuť k jídlu. To je přirozené. Zkuste jíst malé porce jídel rovnoměrně po celý den. Je to lepší než snít jedno velké jídlo denně. Chcete-li také získat dostatek kalorií, jezte více vysoce kalorických potravin. Pití velkého množství tekutin je také důležité, aby nedošlo k dehydrataci. Pijte ovocné šťávy, mléko, vodu, čaje.
3. Vyvarovat se alkoholu a dejte pozor i na léky
Vaše játra mohou mít v období nemoci potíže při zpracování léků a alkoholu. Pokud máte hepatitidu, nepijte alkohol. Může způsobit větší poškození jater něž obvykle. Poraďte se svým lékařem o všech lécích, které užíváte, včetně léků bez předpisu. Ty mohou mít také negativní vliv na vaše játra.
Co dělat, když máte hepatitidu typu A?
Přizpůsobte tomu svůj životní styl. Například:
- Vyhněte se sexuální aktivitě. Vyhněte se veškerým sexuálním aktivitám, pokud máte hepatitidu A. Mnoho druhů sexuální aktivity může infekci šířit na vašeho partnera. Kondomy nenabízejí dostatečnou ochranu, to si pamatujte.
- Umyjte si ruce důkladně po použití toalety. Ruce osušte ručníkem na jedno použití.
- Nepřipravujte jídlo pro ostatní. Infekci takto můžete snadno předat ostatním.
Protilátky produkované v reakci na infekci hepatitidy A trvají po celou dobu života a chrání před reinfekcí.
Co si ještě přečíst o hepatitidě?
VIDEO: Co je to hepatitida?
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Žloutenka typu A
Vyčkejte prosím. Objednávka se zpracovává
Úvodní stránka Nemoci a vakcíny Seznam nemocí Žloutenka typu A
Virová hepatitida typu A, nazývaná také infekční žloutenka typu A, je zánětlivé onemocnění jater způsobené virem. Vyskytuje se na celém světě.
V zemích s nízkým hygienickým standardem, kde je riziko výrazně vyšší, postihuje spíše děti, ve vyspělých zemích osoby každého věku, kromě těch, které již onemocnění prodělaly nebo byly očkovány.
V České republice se vyskytuje i v menších či větších epidemiích, v roce 2016 bylo zaznamenáno 930 případů. V některých případech se jedná o importované onemocnění ze zahraničí.
Příspěvek pojišťovny
Máte zájem o očkování a chcete příspěvek? Připravili jsme pro vás rychlý přehled příspěvků pojišťoven.
Cena očkování a aktuálně dostupné vakcíny
Kde očkujeme?
fekálně–orální, tedy přenos stolicí nemocného, buď přímo znečistěnýma rukama od osoby k osobě nebo nepřímo kontaminovanými potravinami, vodou nebo předměty.
Riziková je konzumace tepelně neupravených potravin v prostředí s nedostatečným hygienickým zázemím personálu, konzumace vody a nápojů neověřené kvality, přítomnost ledových kostek v nápojích, konzumace jídla prodávaného na ulici nebo ve stáncích rychlého občerstvení. Existuje i možnost přenosu pohlavním stykem a krví, je ale výrazně méně častá.
Zdroj nákazy
Zdrojem nákazy je nemocný člověk s jakoukoli formou virové hepatitidy typu A.
Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Inkubační doba trvá obvykle 15 až 50 dní.
Příznaky
V první fázi se onemocnění projevuje chřipkovými příznaky jako je zvýšená teplota, nevolnost, bolest kloubů, svalů, hlavy a břicha, celková slabost. Mohou se vyskytnout kožní a nervové projevy, změna barvy kůže, očního bělma, moči a stolice. Onemocnění má různé formy.
Bezpříznakové, které jsou častější u dětí a jsou rizikové pro šíření onemocnění, protože nemocný si nemusí být vědom, že u něj onemocnění probíhá a manifestní formy, které jsou častější u dospělých osob. Následná rekonvalescence může trvat i několik měsíců. Onemocnění nepřechází do chronicity a nemívá trvalé následky.
Jedná se o onemocnění s povinnou izolací na infekčním oddělení a jsou při něm realizována protiepidemická opatření u kontaktů nemocného.
Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Nespecifická preventivní opatření zahrnují dodržování osobní hygieny, zdravotní výchovu, zásobování kvalitní pitnou vodou a potravinami a bezpečnou likvidaci odpadů. Konzumace kvalitních nápojů, vody a potravin na cestách je zásadní v zahraničí i doma.
Specifickým preventivním opatřením je očkování proti virové hepatitidě typu A.
Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Hepatitida A | Žloutenky (hepatitidy) | Informace pro laika
HAV vniká do těla nejčastěji ústy. Infikovaná osoba vylučuje viry stolicí. K šíření virové hepatitidy A významnou měrou přispívá nedostatečná osobní hygiena. Hepatitidy typu A se nejčastěji přenášejí:
- znečištěnou stravou
- špinavýma rukama
Onemocnění častěji poskytuje příslušníky tzv. rizikových skupin. K nim patří:
- děti předškolního a školního věku
- mladí dospělí do 35 let
- cestovatelé
Ve zvýšeném riziku nákazy virem hepatitidy typu A jsou také někteří lidé při výkonu svého povolání:
- zdravotníci
- vychovatelé a učitelé
- vojáci
- policisté
- celníci
- pracovníci soudů a vězeňské služby
- letecký personál
- průvodci cestovních kanceláří
- řidiči dálkové dopravy
- pracovníci s odpady
Jak probíhá
Onemocnění probíhá obvykle akutně. To znamená, že náhle začne, ale také většinou úspěšně zcela odezní. Akutní zánět jater se často jeví jako běžná chřipka. Můžete trpět:
- zvýšenou teplotou
- bolestmi svalů
- bolestmi kloubů
- nevolností
- zvracením
- nechutenstvím
První příznaky onemocnění se objevují obvykle po 15 až 50 dnech od průniku viru do organismu. U některých nemocných se objeví charakteristické žluté zbarvení kůže a očního bělma – žloutenka.
Diagnózu stanoví lékař na základě celkového vyšetření a krevních testů. Na poruchu funkce jater upozorní zvýšení koncentrace jaterních enzymů.
Jak se léčí
Léčba hepatitidy typu A je pouze podpůrná. To znamená, že nebojuje přímo proti příčině onemocnění. Snaží se vytvořit takové podmínky, aby mohl organismus úspěšně bojovat s viry. Doporučuje se klid na lůžku a mírnění obtíží (teploty, bolesti hlavy, zvracení).
Dnes se již nemusíte obávat drastických jaterních diet používaných v minulosti. V případě, že se budete řídit zásadami zdravé výživy, můžete jíst skoro všechno, na co máte chuť. O vhodnosti potravin, u kterých si nejste jisti, se poraďte se svým lékařem.
Ten Vám také může předepsat léky chránící jaterní buňky a podporující jejich obnovu (hepatoprotektiva) a vitaminy.
Jak se jí vyhnout
V některých případech nelze přenosu HAV předejít ani dodržováním základů osobní hygieny. Infekce často potrápí cestovatele do teplých krajů.
K nákaze nejčastěji dochází infikovanými potravinami, z kostek ledu v nápojích připravených z infikované vody, z nedostatečně tepelně zpracovaných ryb nebo mořských živočichů Naštěstí existuje možnost aktivní obrany.
Hepatitidě typu A můžete účinně předejít očkováním. O předpis a podání vakcíny požádejte svého praktického lékaře.
Centra léčby
Hledáte pomoc? Vyhledejte si na mapce nejbližší centrum léčby hepatitidy C.
Poradna lékaře
Žloutenka typu A: Příznaky, projevy, léčba a komplikace nemoci špinavých rukou
Autor: istock.com
„Nemoc špinavých rukou“ se u nás už tradičně šíří hlavně na podzim. Riziko epidemie je velké především u malých dětí, nakazit se ale můžou i dospělí. Poradíme vám, jak ho snížit a co dělat, když žloutenkou přece jen onemocníte. Mějte vždy na paměti, že nemocí je v takovém případě ohrožena celá rodina.
Žloutenka typu A je infekční virové onemocnění (zánět jater). Jde o nejčastěji se objevující a nejméně závažný typ ze všech žloutenek (virových hepatitid), je také ale nejvíce nakažlivá. V letech 2006 až 2015 se počet hlášených onemocnění pohyboval v České republice průměrně ve stovkách případů ročně.
Vstupní branou infekce je zažívací trakt. Virus žloutenky se vylučuje stolicí a nakažený člověk jej může snadno přenést na cokoli, čeho se dotkne nedostatečně umytýma rukama. Proto se také žloutence říká „nemoc špinavých rukou“.
Onemocnění častěji postihuje tzv. rizikové skupiny. K nim patří děti předškolního a školního věku, mladí dospělí do 35 let, cestovatelé.
Nemoc se objevuje a šíří také ve skupinách lidí s nízkou hygienickou úrovní (bezdomovci, narkomané).
Na podzim dochází ke zvýšenému výskytu hepatitidy A. Lékaři vysvětlují, že je to důsledek získané infekce v průběhu letních prázdnin.
Přenos
Je buď přímý, nebo nepřímý, a to kontaminovanou znečištěnou vodou, potravinami a předměty, ale například i v MHD, pokud se člověk dotkne nakaženého místa. Žloutenku můžou přenášet i mouchy z exkrementů.
Onemocnění neprobíhá izolovaně, ale má většinou charakter epidemie.
Osoby, které byly s nemocným v kontaktu, by měly být pod zvýšeným zdravotnickým dohledem a o případných potížích jsou povinny informovat svého ošetřující lékaře.
Inkubační doba
V průměru je to 16–50 dní.
Příznaky
Nejlépe se se žloutenkou typu A vyrovnávají děti. Onemocnění může na začátku připomínat chřipku – nemocný si stěžuje na rýmu, kašel, únavu, malátnost a má zvýšené teploty. Mohou se objevit i bolesti břicha v pravém podžebří, zvracení, průjem, bolesti kloubů, případně i drobné vyrážky a svědění kůže.
Po odeznění teplot (většinou zhruba po 7 dnech) se obvykle objeví žluté zabarvení očního bělma, sliznice dutiny ústní a posléze kůže. Moč je tmavá, stolice našedlá. Někdy se ale žluté zabarvení kůže nemusí objevit a teprve laboratorní vyšetření odhalí podstatu potíží.
Vyšetření
Někdy jsou příznaky nemoci nespecifické, a žloutenku tak odhalí až krevní testy (odhalí protilátky proti žloutence) a jaterní testy (hodnoty jsou zvýšené).
Léčba
Každý, komu lékař diagnostikuje akutní žloutenku typu A, musí být ze zákona přechodně umístěn do karantény na infekční oddělení v nemocnici. Léčba spočívá v podávání léků na ochranu jater (tzv.hepatoprotektiv), pacient musí dodržovat přísnou dietu, brát vitaminy skupiny B a bezpodmínečně odpočívat na lůžku.
Průměrně se dá říci, že hospitalizace u akutních stadií žloutenky trvá asi 2 až 4 týdny, následná rekonvalescence asi 1 až 2 měsíce. Dietu i omezení pohybové aktivity by měl pacient dodržovat, dokud nedojde k normalizaci jaterních biochemických ukazatelů.
Po prodělaném onemocnění má člověk již celoživotní imunitu.
Komplikace
Zhruba u 10 % pacientů může dojít ke komplikovanému průběhu onemocnění. Následná rekonvalescence může trvat i několik měsíců.
Očkování
Očkovat je možné několika druhy vakcín proti žloutence A, B nebo kombinovanou vakcínou proti oběma typům.
Základní očkování proti hepatitidě A jsou 2 dávky v odstupu přibližně 1 roku, proti hepatitidě B a při kombinované vakcíně proti žloutence A a B jsou 3 dávky v odstupu 1 a 6 měsíců po první dávce.
Po tomto základním očkování již není nutné další přeočkování, imunita proti nemoci přetrvává dlouhodobě.
Jak se žloutence typu A vyhnout?
- Nejúčinnější prevencí je dodržovat přísnou osobní hygienu:- před každým jídlem si umýt ruce mýdlem (venku použít alespoň antibakteriální gel)- mytí rukou po každém použití toalety by mělo být samozřejmostí- nesedat si přímo na toaletu na veřejných WC- vyhnout se syrovým nebo tepelně nedostatečně zpracovaným potravinám, jídlu od pouličních prodejců a pití nebalené vody
- – nechat se očkovat
Autor: Marie Bezděková
Žloutenka (Hepatitída A, B)
Název hepatitida je společný termín pro virový zánět jaterní tkáně. Bývá často označována jako nemoc špinavých rukou, nemoc cestovatelů, nemoc narkomanů a homosexuálů.
Také je častý název žloutenka, což je patologický stav, který se klinicky projevuje zežloutnutím kůže, očního bělma, sliznic i ostatních tkání, které je způsobeno zvýšenou koncentrací žlutého žlučového barviva bilirubinu v krevní plazmě.
Vždy se jedná o virové onemocnění jater. Virů napadajících játra je celá řada.
V současné době je obecně uznáváno 5 druhů infekčních hepatitid: A, B, C, D, E. Jednotlivé typu virových hepatitid se vzájemně liší nejenom typem viru, ale i způsobem přenosu a působením viru. Z tohoto pak vyplývají i odlišné způsoby prevence a léčby tohoto onemocnění.
Typ A se tedy dostává do organismu především ústy, typy B a C jsou přenosné pouze krví a pohlavním stykem. Typy D a E jsou spíše exotické.
Hepatitida A je způsobena virem, který se nachází při akutní infekci v krevním séru, játrech a ve stolici.
Příznaky nákazy hepatitidou A
Příznakem hepatitidy mohou být tmavá moč a světlá stolice, zažloutlá bělma a kůže, celková únava a další. Tyto příznaky se však nemusí prakticky vůbec projevit. Zvláště u dětí a mladých lidí se často stává, že nemoc přechodí.
Příčiny nákazy hepatitidou A
Přenáší se především prostřednictvím špinavých rukou, potravinami a vodou (ústy), výjimečně také krví nebo pohlavním stykem. Jejím průvodním jevem je často žloutenka. Není chronická. U hepatitidy A je velmi důležitá osobní hygiena.
Hepatitida B je také virové onemocnění.
Příčiny nákazy hepatitidou B
Infekce se šíří parenterálně (krví nebo krevními produkty), zvýšené riziko hrozí tedy především toxikomanům, ale i dalšími tělesnými tekutinami (sliny, sperma, poševní sekret). Chroničtí nosiči tvoří rezervoár infekce. Může být jak akutní tak chronická. Velmi důležité je očkování jako součást prevence a dodržování bezpečnostních opatření zejména při kontaktu s krví.
Hepatitida C
Příčiny nákazy hepatitidou C
Je přenosná především krví. Ve většině případů se stává chronickou. Jedná se o nebezpečnou chorobu s dlouhodobým průběhem, a proto velký vliv na stav jater má i životospráva pacienta (dieta).
Hepatitida D je způsobena virem, který je vždy je vázán na přítomnost viru hepatitidy B. V ČR se prakticky nevyskytuje.
Hepatitida E je také virové onemocnění, které má podobné příznaky jako hepatitida A. V ČR je velmi vzácná. Proti hepatitidě E zatím není vakcína.
Komplikace při onemocnění hepatitidou
Pokud zánět jater přechází do chronického stádia, dochází v játrech nejprve k tzv. fibróze a později i cirhóze. V játrech se objevují drobounké jizvičky, které snižuji funkčnost jater a může to trvat měsíce až roky, než dojde k cirhóze. V závěrečných stádiích cirhózy dochází k selhání jater a prudce se zvyšuje riziko onemocnění jater rakovinou.
Návštěva lékaře při onemocnění hepatitidou
Je nutná vždy, když na sobě zpozorujete příznaky hepatitidy. Léčba hepatitidy nepatří do oblasti samoléčby. Je nutná diagnostika onemocnění a preventivní opatření (hospitalizace na infekčním oddělení, karanténní opatření apod.).
Léčba hepatitidy
Základem je prevence očkováním u typů A a B. Proti hepatitidě C nelze očkovat. U hepatitidy A je velmi důležitá osobní hygiena. V chronické fázi se pak kromě vitamínů a diet používá také léčba interferonem (bílkovina produkovaná buňkami našeho imunitního systému aby bránila množení virů v buňkách).
Přírodní a doplňková léčba
Po dobu zánětu je vhodné podpořit regeneraci jater dodržováním přísného zákazu alkoholu a vyhýbat se přepáleným tukům (celkové omezení tuků a dostatek bílkovin a cukrů). Je vhodné také užívání vitamínů a přírodních látek na podporu regenerace jater a podporu imunity.
Užívání potravinových doplňků s lecitinem je vhodné k prevenci tohoto onemocnění i jako doplňková terapie, protože dochází ke zlepšení zpracování tuků a cholesterolu.
Dalším významnou látkou je silymarin získávaný ze semen ostropestřce mariánského a produkty s jeho obsahem. Silymarin vede ke zlepšení metabolismu jaterní buňky, stabilizuje její buněčné membrány a podporuje regeneraci jaterní tkáně.
Stimuluje syntézu bílkovin a tak podporuje regeneraci poškozených jaterních buněk. Dále se v doplňkové terapii uplatňují vitamíny skupiny B.
Hepatitidy "Žloutenky" :: ZDRAV.cz :: Zdraví a zdravotnictví
Virové hepatitidy tvoří samostatnou skupinu infekcí, vyvolanou několika původci. Znamená to, že se jedná o různá onemocnění, i když s podobným klinickým obrazem (tj. s podobnými příznaky). Vžitý název „žloutenka“ (ikterus) vychází z častého průvodního příznaku, tj. žlutého zbarvení kůže a sliznic, způsobeného žlučovým barvivem bilirubinem.
Příčiny žloutenky jsou různé, ale v případě virových hepatitid se jedná o důsledek zánětlivého a degenerativního poškození jaterní tkáně hepatitickými viry.
Podle viru, který onemocnění vyvolává rozlišujeme virové hepatitidy typu A, B, C, D a E. Onemocnění jedním typem nechrání proti onemocnění typem jiným.
Výjimečně tak může dojít k současnému onemocnění dvěma až třemi typy virových hepatitid.
Virová hepatitida typu A, dříve nazývaná infekční žloutenka, je vyvolána virem hepatitidy A. Tento virus je velmi odolný vůči vlivům zevního prostředí, přežívá týdny při pokojové teplotě, léta ve zmraženém stavu. Zničen je např. po pětiminutovém varu, po deseti hodinách při teplotě 60 °C, po působení dezinfekčních prostředků (chlorových preparátů, kyseliny peroctové aj.).
Inkubační doba, tedy doba od nákazy člověka do rozvinutí příznaků onemocnění, je 14 – 50 dní, nejčastěji 30 dní. Již koncem inkubační doby bývají přítomny necharakteristické příznaky. Nejčastěji se jedná o projevy chřipkové (tj.
zvýšená teplota, bolesti hlavy, bolesti svalů, únava, rýma, kašel, zánět spojivek), žaludeční a střevní (nechutenství, nevolnost, zvracení, průjem, jindy naopak zácpa, říhání, nadýmání, tlak v pravém podžebří). Vzácněji dochází k projevům kloubním (bolestem, otokům), kožním (svědění, někdy i vyrážce), nervovým (bolestem hlavy, zánětlivým postižením jednoho i více nervů).
Po této fázi ohlašující příchod nemoci nastupuje vlastní fáze onemocnění, kdy dochází ke zhoršení potíží a často se objevuje „žloutenka“. Současně s ní má pacient tmavší moč, světlou stolici a svědění kůže. Někdy výše uvedené necharakteristické příznaky chřipkové, žaludeční a střevní nemusí být přítomny vůbec a nemocného přivádí k lékaři žluté zbarvení kůže a bělma oka.
Jindy se naopak „žloutenka“ nevyvine, mluvíme o formě anikterické, která je obzvláště závažná pro šíření onemocnění do okolí. Pacienti s touto formou infekce bývají často aktivně vyhledáni při vyšetřování kontaktních osob onemocnělých.
Téměř u všech nemocných v akutní fázi (ve stadiu s rozvinutými příznaky onemocnění) jsou zvětšená játra, citlivá na pohmat, někdy i zvětšená slezina či mízní uzliny. Nekomplikovaná hepatitida typu A trvá 2 – 4 týdny, rekonvalescence několik týdnů. Izolace na infekčním oddělení je povinná a její délka závisí na závažnosti klinického průběhu.
Všeobecně platí, že onemocnění dětí probíhají lehčeji než onemocnění dospělých. Důležité je, že virová hepatitida typu A nepřechází do chronicity (nemá trvalé následky). Asi u 10 % pacientů však dochází ke komplikovaným průběhům, onemocnění i rekonvalescence pak trvají několik měsíců. Zcela výjimečně dojde k tzv.
fulminantnímu průběhu, velmi prudce probíhajícímu, vedoucímu k jaternímu selhání a smrti. Pro léčbu je důležitý klid na lůžku v akutní fázi onemocnění a zvláště pak dieta nejen v akutní fázi, ale i rekonvalescenci. Zpočátku je doporučována dieta glycidová (čaj, glukóza, suchary, starší pečivo, kompoty, kaše), po několika dnech lze podávat bílkoviny (mléko, tvaroh, drůbež, vařené hovězí maso).
Je nutno se vyvarovat přepalovanému tuku, koření, alkoholu a uzeninám. Pacientovi se podávají vitamíny B a C. Po onemocnění dochází k celoživotní imunitě, tj. ochraně před opakovaným onemocněním. Zdrojem onemocnění je infikovaný (nakažený) člověk, u něhož je virus přítomen ve stolici již ve druhé polovině inkubační doby a 1 – 3 týdny po začátku klinického onemocnění.
V krvi infikovaného je virus přítomen krátce, jen několik dní před začátkem a vzácně několik dní po začátku klinického onemocnění. Z toho vyplývají i nejčastější cesty přenosu virové hepatitidy typu A. Přenos stolicí infikovaného člověka hraje nejzávažnější roli, ať už se jedná o přenos přímý od osoby k osobě, např.
špinavýma rukama, ale i nepřímý, znečištěnou (kontaminovanou) vodou nebo potravinami a znečištěnými předměty. V případě vody se nejedná pouze o její pití, ale nebezpečné jsou např. i saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny, které byly znečištěnou vodou před jídlem omyty. Nebezpečné jsou např. i kostky ledu, připravené ze závadné vody. Přenos krví je vzácný.
Virová hepatitida typu A se vyskytuje na celém světě, více v zemích s nízkým hygienickým standardem. Postihuje především děti a mladé dospělé. Česká republika patří mezi země s relativně nízkým výskytem. V posledních letech je ročně hlášeno okolo jednoho tisíce onemocnění. Ještě před deseti lety byl výskyt 3x vyšší.
Klesající nemocnost v populaci má za následek narůstající procento osob bez ochranných protilátek. Obdobně jako v jiných vyspělých státech vznikla i u nás populace vysoce vnímavá k nákaze hepatitidou typu A. Jedná se především o děti a mladé dospělé.
Tradičně nejvyšší nemocnost u předškolních a školních dětí byla v roce 1997 vystřídána nejvyšší nemocností ve věkových skupinách 15 – 19 a 20 – 24letých. Přispěl k tomu jistě vzrůstající počet dospívajících a mladých dospělých s rizikovým chováním, a to především závislých na drogách, kteří si drogy vpravují injekčně do žíly (tj. intravenózních narkomanů).
K přenosu nákazy u nich dochází hlavně v důsledku špatných hygienických podmínek. Vzrostl také počet onemocnění, která si cestovatelé přivážejí ze zahraničí, zvláště z exotických zemí s nižším hygienickým standardem. Zajímavý je poznatek, že ani pobyt v prvotřídních hotelích v zemích s vysokým výskytem virové hepatitidy typu A není zárukou ochrany před touto infekcí.
V prevenci chorob způsobených požitím znečištěné vody a potravy je doporučováno se vyvarovat konzumaci syrových salátů a zeleniny, ovoce, které si sami neoloupete, zmrzliny, mořských plodů v syrovém nebo polosyrovém stavu (nebezpečné jsou obzvláště ústřice), všeobecně pokrmům nedostatečně tepelně upraveným. Nedoporučuje se používat vodu z veřejného vodovodu, a to ani k čištění zubů.
Je dobré se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravu potravy v exotických zemích: „převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být“. Protože vnímavost k této infekci je všeobecná a specifická léčba neexistuje, jsou preventivní opatření obzvláště důležitá.
Zahrnují zvyšování osobní hygieny, zdravotní výchovu, zásobování nezávadnou pitnou vodou a potravinami, výběr a kontrolu dárců krve a vytváření odolnosti organismu proti nákaze (tj. imunizaci). Donedávna byla možná pouze imunizace pasivní, spočívající v podávání lidského normálního imunoglobulinu. Tato ochrana byla opakovaně prokázána, trvá však pouze 2 – 4 měsíce.
Její výhodou je okamžitý nástup. Byla a je dosud používána při cestách do oblastí s vysokým výskytem virové hepatitidy typu A, též pro ochranu osob, které jsou v kontaktu s nemocným touto infekcí. V posledních několika letech je možná i aktivní imunizace, očkování. V České republice jsou k dispozici bezpečné a účinné očkovací látky (vakcíny) pro děti i dospělé.
Pro základní očkování stačí podání jedné dávky, přeočkování jednou dávkou se provádí za 6 – 18 měsíců podle použité vakcíny. Vakcíny se aplikují do ramenního svalu. Délka ochrany je u jednotlivých očkovacích látek 5 – 10 let, teoreticky je udáváno 20 i více let. Očkování proti virové hepatitidě typu A nepatří mezi očkování vyhláškami stanovená jako pravidelná, obsažená v očkovacím kalendáři, hrazená státem, je však zahrnuto mezi očkování na vyžádání, placená tím, kdo o ně požádá. Za mimořádné epidemiologické situace může být vyhlášeno očkování jako mimořádné, státem hrazené. Informace o očkování dostane každý u svého praktického lékaře nebo na epidemiologických odděleních hygienických stanic. Očkování je doporučováno osobám cestujícím do oblastí s vysokým výskytem této infekce, pracovníkům, kteří přicházejí do styku s lidským biologickým materiálem, zvl. fekáliemi (např. zaměstnanci kanalizací), osobám s chronickým onemocněním jater, s vrozenou poruchou krevní srážlivosti (hemofilikům), narkomanům, homosexuálům, osobám v kontaktu s nakaženým jedincem, národnostním skupinám s nižší hygienickou úrovní aj.
V případě, že ošetřující lékař zjistil nebo má podezření na onemocnění virovým zánětem jater, nařizuje izolaci pacienta na infekčním oddělení a podává hlášení epidemiologickému oddělení příslušné hygienické stanice, se kterým pak spolupracuje.
Osoby podezřelé z nákazy se podrobují karanténním opatřením (nezaměňovat s karanténou). U virové hepatitidy typu A jsou lékařsky vyšetřeny do 3 dnů po izolaci pacienta, dále minimálně za 30 a 50 dnů po posledním styku s nemocným.
Určeným osobám je aplikován normální lidský imunoglobulin, případně očkovací látka.
Virová hepatitida typu B, dříve nazývaná sérová žloutenka, je vyvolána virem hepatitidy B. Jedná se opět o vysoce odolný virus. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Zničen je např. po pětiminutovém varu nebo vhodnými dezinfekčními prostředky. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než AIDS.
Inkubační doba je dlouhá, 50 – 180 dní, nejčastěji 3 měsíce. Onemocnění bývá těžší a delší než hepatitida typu A, také k úmrtí dochází častěji. Kromě uvedených necharakteristických příznaků chřipkových, žaludečních a střevních bývají často přítomny příznaky kloubní, kožní a nervové.
Na rozdíl od hepatitidy A přechází onemocnění hepatitidou B u 5 – 10 % pacientů do chronicity. Poškození jater může končit „ztvrdnutím jater“ (cirhózou) nebo rakovinou. Také u tohoto typu infekce může, ale nemusí dojít k zežloutnutí kůže a sliznic. K lékaři pacient přichází často s netypickými příznaky.
Pro určení diagnózy jsou důležité nejen příznaky, ale i výsledky biochemického a sérologického vyšetření a dalších. Léčba lehkých forem hepatitidy B je obdobná jako u typu A, u těžkých forem se používá speciálních preparátů, ale jen s částečným úspěchem.
Zdrojem onemocnění je infikovaný člověk, a to několik týdnů před objevením se prvních příznaků onemocnění a po dobu akutního onemocnění. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život. Virus byl nalezen téměř ve všech tělních tekutinách, ale pro přenos infekce má největší význam krev, dále sperma a poševní výměšek (sekret). Krevní přenos se uplatňuje např.
ve zdravotnických zařízeních, a to buď jako profesionální onemocnění u zdravotníků, nebo jako nemocniční (tzv. nozokomiální) nákaza u pacientů. Častá jsou onemocnění intravenózních narkomanů, kteří používají společné jehly, stříkačky, ale i roztoky.
Nebezpečí představují i krví kontaminované nástroje při manikúře, pedikúře, akupunktuře nebo módních aktivitách – tetování nebo propichování různých částí těla (piercingu). V přenosu nákazy se uplatňují i společně užívané holicí strojky, zubní kartáčky a všechny předměty, na nichž může ulpět i mikroskopické množství krve.
Významný je přenos pohlavním stykem, který ve vyspělých zemích v současnosti představuje nejzávažnější způsob přenosu. Přenos z nemocné matky na novorozence je další významný způsob přenosu, který se uplatňuje nejvíce v některých zemích Asie a Afriky. Virová hepatitida B se vyskytuje na celém světě. Je odhadováno, že ročně je příčinou úmrtí 1,5 milionů lidí.
V rozvojových zemích onemocní nejčastěji děti, ve vyspělých zemích dospívající a dospělí. V České republice je v posledních letech hlášeno průměrně 700 případů onemocnění ročně. Došlo k poklesu nemocnosti u dětí a starších osob, naopak vzrostl počet onemocnění u osob 15 – 24letých.
Kromě sexuálního přenosu se v této skupině populace uplatňují rizikové faktory, zvláště intravenózní narkománie. Prevence onemocnění spočívá především v ochraně před kontaktem s krví a tělesnými sekrety nemocných.
Rizikem je nejen intimní kontakt s nakaženou osobou, nechráněný pohlavní styk, společné používání jehel, stříkaček a roztoků u drogově závislých, ale i společné používání hygienických potřeb.
Existuje možnost imunizace, a to jednak pasivní, podáním specifického imunoglobulinu (výhodou je okamžitý nástup ochrany, nevýhodou krátkodobé působení, 2 – 4 měsíce), jednak aktivní. Pro aktivní imunizaci lze použít bezpečné a účinné očkovací látky. Během šesti měsíců se aplikují tři injekce, ochrana trvá 5 let, pak je doporučováno přeočkování.
Strategie očkování v našem státě spočívá v očkování rizikových skupin (zdravotníků, pacientů s „umělou ledvinou“, tj. hemodialyzovaných pacientů, dále novorozenců matek infikovaných virem hepatitidy B). Tato očkování jsou hrazena státem. Očkování za úhradu si může vyžádat každý občan. Informace lze získat u praktického lékaře nebo na epidemiologických odděleních hygienických stanic. Očkování je zvláště doporučováno osobám cestujícím do oblastí s vysokým výskytem této infekce, osobám s rizikovým chováním (osobám střídajícím sexuální partnery, intravenózním narkomanům), hemofilikům, diabetikům, rodinným příslušníkům infikovaných. Světová zdravotnická organizace doporučuje plošné očkování. V našich podmínkách by bylo optimální očkování 12letých, v dnešní době ho však lze rodičům pouze doporučit. Výhodou je i možnost současné vakcinace proti hepatitidě typu A i B speciální kombinovanou očkovací látkou.
Také v případě onemocnění virovou hepatitidou B je pacient hospitalizován na infekčním oddělení. Osoby, které s ním byly v kontaktu se podrobují lékařskému vyšetření, a to poprvé do 3 dnů po izolaci pacienta a dále minimálně za 90 a 150 dní po posledním styku s nemocným.
Virová hepatitida typu C je vyvolána virem hepatitidy C. Většinou probíhá jako mírné onemocnění, často je diagnostikována náhodně, např. při preventivních prohlídkách. Inkubační doba je 2 týdny až 6 měsíců, nejčastěji 6 – 9 týdnů.
Pokud dojde výjimečně k akutnímu průběhu se žlutým zbarvením kůže a sliznic, bývá provázeno nechutenstvím, příznaky žaludečními a střevními. Nemocný často pociťuje pouze zvýšenou únavu. Závažná je skutečnost, že u 70 – 90 % případů přechází infekce do chronicity.
Chronicky nemocný je ohrožen jaterní cirhózou nebo jaterním selháním, navíc představuje zdroj infekce pro okolí. Onemocnění se přenáší obdobně jako virová hepatitida B nejčastěji krví, sexuálním stykem a z matky na dítě je možný, ale daleko vzácnější.
Před objevením příslušného viru v roce 1989 a následným zavedením speciálních vyšetření dárců krve byl tento virus nejčastější příčinou potransfuzních hepatitid. Onemocnění se vyskytuje na celém světě. V České republice je ročně hlášeno 200 – 300 případů onemocnění.
U intravenózních uživatelů drog je hepatitida C velmi rozšířená, více než ostatní typy hepatitid. Pacienti s akutní hepatitidou C jsou hospitalizováni na infekčních odděleních, s chronickou hepatitidou C jsou trvale sledováni na speciálních pracovištích zabývajících se jaterními nemocemi, v hepatologických poradnách.
Osoby, které měly kontakty s nemocnými, se podrobují lékařskému vyšetření do 3 dnů po izolaci nemocného, dále za 30 a 90 dnů od posledního styku s nemocným. V léčbě hepatitid C je u určitého procenta pacientů užíváno s úspěchem speciálních přípravků (interferonu, virostatik).
Preventivní opatření jsou stejná jako u hepatitidy B – kromě možnosti imunizace, protože očkovací látka proti této infekci dosud neexistuje.
Virová hepatitida typu D nepředstavuje v našich podmínkách zdravotnický problém. Protože je vázána na přítomnost viru hepatitidy B, léčba i prevence obou onemocnění se shoduje.
Virová hepatitida typu E je onemocnění s podobnými příznaky i způsobem přenosu (virus je přítomen ve stolici) jako hepatitida A. Vyskytuje se nejvíce v oblastech s nízkou hygienickou úrovní, epidemie byly hlášeny např. z Asie a Afriky.
U nás jsou hlášeny ojedinělé případy onemocnění, a to převážně zavlečené z cizích zemí. Tento typ hepatitidy nepřechází do chronicity, končívá vyléčením, nebezpečný je však pro těhotné, u kterých dochází často k úmrtí.
Léčba i prevence je obdobná jako u hepatitidy A – kromě možnosti imunizace.
Autorka: MUDr. Jitka Částková, CSc. Recenze: MUDr. Jana Dáňová
© Státní zdravotní ústav 1999