Chemie na českých polích: Šlendrián, nebo peníze?

Martin Hutař, spolumajitel Probia, stál u zrodu ekologického zemědělství v Čechách. Dobře ví, co všechno bioprodukce obnáší a že je mnohem snazší získat certifikaci než důvěru lidí ve značku, která zaručuje zdraví potravin a přírody.

Jak se proměnilo zemědělství za dobu, co pracujete jako agronom?
Do praxe jsem přišel v 80. letech a rychle jsem pochopil, že systém našeho zemědělství není úplně v pořádku. Tehdy za to mohl šlendrián a flegmatismus lidí, zatímco dneska drancuje půdu ekonomika.

To je ještě větší průšvih, protože o budoucnosti přírody nerozhodují zemědělci, ale manažeři a lobby. Za socialismu lidé neměli takový vztah k půdě, protože jim nepatřila, nicméně jako stát jsme byli soběstační a vládla určitá rovnováha mezi živočišnou a rostlinnou produkcí.

V té době se samozřejmě stříkalo a hnojilo herbicidy, ale řízeně. Postřiky totiž byly za devizy a muselo se s nimi šetřit. Zato dneska se v konvenčním zemědělství používá chemie raději více než méně, aby se lidé pojistili, že nepřijdou o výnosy.

Zemědělství zdeformoval otevřený obchod, protože začalo jít v první řadě o peníze a lidi zapomněli, že hlavním cílem musí zůstat uzavřený cyklus. Ten začíná zdravou půdou, pokračuje zdravými rostlinami, zvířaty a lidmi a končí zdravou společností.

Zemědělci ovšem musí z něčeho žít. Jedním z důvodů, proč se teď dováží tolik surovin, bylo nepřiměřené zdražení vstupů, jako je nafta nebo stroje. Jejich ceny po revoluci až zdesetinásobily, zatímco v případě produktů stouply v mnoha případech asi jen o 50 %. Paseku nadělaly i dotace, které podporovaly, aby se pole orala až k asfaltu, a zničily tak životní prostor pro živočichy.

Narodil se v Šumperku na úpatí Jeseníků a k zemědělství ho částečně přivedla rodina, která měla odjakživa vztah k půdě a přírodě. Rozhodl se tedy pro zemědělskou školu, na které se začal zabývat ochranou přírody a ekologickým zemědělstvím.

Jako člen Svazu ekologických zemědělců se podílel na formulaci podmínek bioprodukce a certifikace v Čechách.

V roce 1990 založil první ekologický statek ve Starém Městě pod Kralickým Sněžníkem a nakonec firmu Probio, která je nejstarším a největším propagátorem biopotravin v České republice.

V roce 1992 jste s Karlem Matějem založili Probio a začali propagovat bioprodukty. Jaká byla tenkrát poptávka?
Naším hlavním plánem bylo prodávat špaldu.

Tehdy jsem ji propašoval přes hranice z Rakouska, kde jsem tři basy piva vyměnil za tři pytle špaldy. Ta se postupně stala symbolem ekologického zemědělství a naším hlavním artiklem, stejně jako pohanka.

Jenže prodat ve velkém obiloviny a balená zrna byl problém, a tak jsme je museli zpracovávat a stali se z nás potravináři a obchodníci.

Na začátku to nebylo snadné, protože lidé neznali a dodnes neznají chuť obilovin, jako je špalda, červená pšenice, jednozrnka nebo dvouzrnka.

Pomalu jsme je s nimi seznamovali prostřednictvím polotovarů, jako je houbové špaldoto nebo pohankový perník. Svým způsobem jsme měli štěstí – v Česku bylo na rozdíl od jiných socialistických států zakázané podnikání, a tak se v 90.

letech objevila spousta malých firem a taky obchodů se zdravou výživou, které byly naším hlavním odběratelem.

První zákazníci byli převážně nemocní lidé a vegetariáni, kteří se chtěli stravovat jinak. Nebylo jich moc, ale nám to stačilo. Trh se vyvíjel pomalu, ale v případě bioproduktů je hlavní mít široký sortiment. Zájem nebyl a dodnes není takový, abyste firmu postavila na patnácti produktech, a tak jich dneska expedujeme asi 1500.

Fermentovaná červená pšenice z Esky

Potřebujete:

• ½ kg červené pšenice
• 100 ml syrovátky
• 200 ml vody
• 2 % soli (počítá se z celé váhy pšenice)
• máslo a trochu oleje
• 1 cibuli nebo šalotku, nakrájenou najemno
• ½ stroužku česneku, rozdrceného
• 1 hrst hnědých žampionů, nakrájených
• zeleninový vývar
• tvrdý sýr parmazánového typu (například Gran Moravia)
• houbové koření

K podávání:

• čerstvé hříbky, pokrájené a orestované
• nakládané houby
• nakládané jehličí
• pošírované vejce
• sůl a bílý pepř

1. Do misky dejte pšenici, zalijte ji vodou a syrovátkou, osolte a pevně uzavřete. Pokud nemáte uzavíratelnou nádobu, můžete použít sáček.
2. Takto připravenou pšenici nechte alespoň 24 hodin (ideálně 48 hodin) fermentovat při pokojové teplotě.
3. Po fermentaci pšenici sceďte a povařte doměkka. Trvá to asi půl hodiny.
4. V rozpáleném kastrolu s máslem a trochou oleje si zpěňte a nechte zesklovatět cibuli a česnek. Přidejte žampiony a lehce je opečte.
5. Poté vsypte do kastrolu uvařenou pšenici, celou směs podlijte vývarem a vařte asi 15 minut. Za tu dobu by se měla většina vývaru odpařit.
6. Na závěr vmíchejte najemno nastrouhaný sýr a houbové koření. Stáhněte z plotny a zašlehejte do pšenice lžíci másla.
7. Dochuťte solí a pepřem a podávejte s orestovanými hříbky, houbami nakyselo, nakládaným jehličím a pošírovaným vejcem.

Spousta zemědělců se certifikaci brání kvůli složité byrokracii. Je přechod na biorežim opravdu tak náročný?
Stát to sice zemědělcům dvakrát neulehčuje, ale zase tak strašné to není. Sám jsem zažil tolik kontrol, že jsem si jednu dobu připadal jako otevírač dveří a už jsem jenom čekal, kdy dorazí správci vzdušného prostoru.

Kolikrát jsem měl chuť kontroly vyhodit, ale dneska vidím, jak jsou důležité a že mají smysl. Nejsem zastánce rádoby farmářských produktů a značek, které hlásají, že jsou skoro bio, bez chemie a tak, a nepotřebují k tomu žádnou nálepku. Když máte čisté svědomí a dodržujete pravidla, je pro vás certifikace výhoda, a hlavně je to obrovská garance pro zákazníka.

Když si koupíte výrobek s biocertifikací, nemusíte se dívat na etiketu a zkoumat jeho složení. Můžete se spolehnout, že se při výrobě nehnojilo těžkou chemií a zvířata měla ty nejlepší podmínky pro život. Kupujete si zkrátka zdravou potravinu. Bio není sprosté slovo a mrzí mě, když se na něj lidé kvůli různým pomluvám a fámám dívají nedůvěřivě.

V biu jsou pesticidy zakázané, dovolené jsou některé biologické přípravky a staletími prověřená síra a měď, samozřejmě v omezených dávkách. Nevím, jak přesně je to dnes, ale dřív bylo v potravinářství povoleno asi 450 přídatných látek, zatímco v bioprodukci se používalo asi čtyřicet ověřených nezávadných aditiv, jako je například přírodní kyselina citronová.

Všude se najde nějaký podvodník, ale byl jsem u toho, když se zaváděly podmínky certifikace, a vím, že je to zákon, který se velmi špatně obchází. Sama totiž platíte za kontrolu nemalý peníz, a pokud nedodržíte podmínky, přijdete o veškeré dotace jak na ekologickou, tak i na konvenční produkci.

Proč je u nás bio sortimentem pro menšinu?
Těžko říct, proč je bio v jiných zemích dostupnější, ale myslím si, že je to právě poptávkou. A ta je u nás malá.

Naše společnost ještě bioprodukci nepřijala ani politicky, ani hospodářsky a potraviny z ekologického zemědělství to v regálech nemají snadné. V supermarketech najdete bioprodukty od dané obchodní sítě, ty však vznikají paralelně s konvencí a dostávají daleko vyšší marži.

Nákupem tak v podstatě podporujete konvenční výrobky, kterých se vyprodukuje mnohem víc. Bio má navíc speciální místo, které ho stále odděluje od „normálních“ produktů.

Asi před třemi lety začala poptávka po biu stagnovat, teprve za poslední rok a půl zase vnímáme nárůst.

Uškodili nám producenti, kteří pěstovali obiloviny konvenčním způsobem a prodávali je jako „zdravou výživu“ za nižší ceny než bio producenti, ale zájem lidí o skutečné bio teď stoupá a podle mě je to i tím, že se o spoustě témat mluví a píše mnohem víc než dřív. Ještě před pěti lety by spoustu faktů nikdo nevyslovil nahlas, třeba to, že ubývá hmyzu, dneska je to naopak.

Jako žurnalistka mám pocit, že se o tom musí psát ještě víc, ale zároveň vnímám, že to někteří berou jako nátlak a reagují negativně. Jak lidem vrátit důvěru a zpřístupnit jim biokvalitu?
Je to začarovaný kruh. Zákazník se musí stát uvědomělým, ale chybí tady větší podpora státu.

Ten by měl mít zájem o to, aby lidé v naší zemi jedli zdravé potraviny vypěstované v režimu, který nezatěžuje životní prostředí. Souhlasím s vámi, je potřeba najít cestu, jak lidem vysvětlit proč bio. A to není jen na vás, ale taky na nás zemědělcích.

I my musíme šířit osvětu a snažit se, aby naše děti rozuměly tomu, proč má bio smysl nejen pro ně, ale pro celou planetu, a vyrůstaly v tom, že je to standard.

Mám kamarády, kteří prodávají farmářské produkty v nejbližším okolí a hlásí velký odbyt, protože se jim v posledních letech podařilo vychovat si věrné zákazníky. To ale nestačí. Biozemědělci by se měli spojit a podpořit se v marketingu. Náš sektor ho totiž ještě pořád neumí využít.

Měli bychom si uvědomit, že propagace je součástí naší práce a že jako celek bychom toho dokázali mnohem víc. Proto jsme tady ve Velkých Hostěrádkách rozjeli projekt Veselá biofarma, kde společně s Jirkou Urbanem, Tomášem Mitáčkem ze Sonnentoru a dalšími kamarády a odborníky pořádáme akce a školení pro zemědělce, školy i veřejnost.

A když se vás někdo zeptá, proč ekologické zemědělství, co odpovíte? 
Říkám, že je to způsob, jak hospodařit, myslet a žít tak, abychom včas napravili, co jsme jako lidé pokazili.

Nejde jenom o to, co se děje na poli, ale taky o to, co se se vedle něj.

Bavíme se o životním prostředí, nesmíme však zapomínat na sociální, kulturní a společenskou situaci ani na ekonomiku, na kterou má ekologické zemědělství vliv.

Možná je to příliš odvážné tvrzení, ale bioprodukce je budoucností naší planety. Lidé postupně zjišťují, že to funguje a může fungovat ještě líp, když se naučíme využívat obnovitelné zdroje, hospodařit s vodou a snížíme množství odpadu. A když přestaneme válčit, aby se k půdě a potravinám dostalo víc lidí.

Jaké je vaše největší přání? 
Mám jich hodně, ale ze všeho nejvíc bych si přál, aby se nejen u nás zvyšoval odbyt biopotravin a počet dobrých lidí, kteří chtějí pracovat. A taky aby ve společnosti vládla přemýšlivá atmosféra.

V poslední době jsem byl skeptický a ptal jsem se, jak je možné, že lidé ještě pořád nevidí a neocení význam bioprodukce.

Naštěstí mi teď mladí dodávají naději, že se ekologické zemědělství stane samozřejmostí a pochopíme, že je to základ udržitelnosti a zdraví nás všech.

A co nějaké osobní přání?
Rád bych dál vylepšoval naši farmu v Hostěrádkách a trávil víc času na poli, protože jsem a vždycky budu agronom. Dodneška si pamatuju na pana profesora Vránu, který se nás v jedné hodině zeptal, jak poznáme, kdy máme zasít. Nemohli jsme na to přijít, ale těsně před zvoněním jsem to uhodl. Pronesl jsem, že začnu sít, až se mi přestane lepit hlína na boty.

Když jsem pak poprvé přišel na pole a měl rozhodnout, kdy pošlu chlapy a traktory na pole, hned jsem si na to vzpomněl a došlo mi, že jedním z principů ekologického zemědělství je selský rozum – příroda se neustále mění, musíte ji pozorovat a přemýšlet, jak se o ni co nejlíp postarat. Musíte být a žít s ní.

Probio

• založili Ing. Martin Hutař a Ing. Karel Matěj v roce 1992. O dva roky později rozjeli mlýn a spustili první linky na loupání špaldy a pohanky a mletí celozrnné mouky.
• vykupuje plodiny od ekologických zemědělců a z těchto surovin pak vyrábí nejrůznější produkty. V obchodech po celé republice jich dnes najdete na 1500.
• zpracovává i vlastní plodiny, které si od roku 2008 pěstuje na farmě ve Velkých Hostěrádkách. Na 367 hektarech orné půdy roste špalda, pohanka, pšenice i luskoviny, nevyužitou plochu spásají ovce a na odpadech z mlýna ve Starém Městě si pochutnávají prasata.
• oživilo tradici pěstování špaldy a pohanky, rozšířilo však i povědomí o starých odrůdách, jako je červená pšenice, pšenice jednozrnka a dvouzrnka.
• vrací do kuchyní celozrnné výrobky, které na rozdíl od těch z bílé mouky obsahují spoustu vlákniny a živin.
• nabízí zemědělcům bioosiva a podporuje nepřešlechtěné odrůdy, které jsou nutričně bohatší a obsahují vysoké množství antioxidantů.
• se pyšní unikátním bezlepkovým mlýnem, ve kterém se vyrábí bezlepkový sortiment v biokvalitě. Kromě luštěnin, jáhel a pohanky zařadilo do sortimentu i čirok z oblastí okolo rovníku, který se dokáže skvěle přizpůsobit i našim přírodním a klimatickým podmínkám. Pan Hutař zná spoustu dalších plodin, kterým by se na českých polích dařilo, například rosičku krvavou nebo pohanku tatarskou s ještě větším obsahem rutinu.
• inspiruje i gastronomii a zásobuje manufakturní pekárny. Práce s biomoukou je pro ně náročnější, ovšem oceňují její benefity. Kromě nulového obsahu reziduí z chemických postřiků si pochvalují vynikající chuť a kvas, který je lepší a silnější než z konvenční mouky.

Chemie na českých polích: Šlendrián, nebo peníze? – Vitalia.cz

Jelikož se počet lidí na planetě neustále zvyšuje, celkem logicky roste i poptávka po zemědělských produktech. A poněvadž dostupná plocha zemědělské půdy víceméně stagnuje (pokud roste, tak zpravidla jen za cenu ničení původních vzácných ekosystémů), vzniká potřeba zvyšovat výnosy. Tedy na stejné ploše vypěstovat více.

Vedle nových hnojiv, šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd a inovací agrotechniky to byly právě pesticidy, které napomohly obrovskému nárůstu produkce potravin ve 20. století. Jejich používání obecně brání nebo omezuje zničení úrody škůdci a chorobami, případně šetří práci (ničení plevelů herbicidy).

„Pesticidy samotné nikterak nezvyšují produkci, pouze brání jejímu snížení vlivem škodlivých organismů.

Bez pesticidů jsou potenciální odhadované ztráty uváděny okolo 75 % u ovoce, 50 % u zeleniny a 30 % u obilnin, průměr se udává okolo 40 %,“ říká Miroslav Florián z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).

Miliardy dolarů

Přestože se pesticidy používají přibližně jen na třetině obdělávané půdy, jejich celosvětová spotřeba se udává mezi 2 a 2,5 miliony tun ročně! Největšími uživateli jsou USA, země západní Evropy a Japonsko. Nejvíce se používají herbicidy, následují vyrovnaně insekticidy a fungicidy.

V tomto byznysu se točí obrovské peníze. „V roce 1960 činil roční obrat celosvětového trhu s pesticidy 0,85 miliardy USD, v roce 2000 to bylo již 27,1 miliardy a pro rok 2017 se odhaduje neskutečných 68,5 miliardy. Nárůst mezi lety 2000 a 2017 je tedy téměř 300 %,“ uvádí Miroslav Florián.

Rostou i náklady na uvedení nové účinné látky na trh, což obnáší samotný vývoj, následné testy a pak schválení. Zatímco v roce 1995 se jednalo o částku 150 milionů USD, o deset let později to bylo již 256 milionů.

Zřejmě i proto se mezi lety 1995 a 2012 snížil počet firem vyvíjejících nové účinné látky na polovinu, konkrétně ze 34 na 17. Je tedy zjevné, že celý obrovský trh se koncentruje do rukou obrovských nadnárodních hráčů, jako jsou např. Bayer, BASF, Monsanto nebo Syngenta.

Pokud do vývoje nových účinných látek investují obrovské prostředky, je nasnadě, že jejich cílem je své výrobky co nejvíce prodávat.

A jelikož tyto velké společnosti umějí historicky vyvíjet velice silný tlak na národní vlády, není příliš pravděpodobné, že by v dohledné době mohlo dojít, když ne ke snižování, tak alespoň ke stagnaci používání pesticidů.

Výnosy, nebo zdraví?

V české verzi Wikipedie se dočteme: „Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý, žádoucí je omezené užívání.

Laboratorní studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době v rámci EU může působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození vývoje mozku může být vážné a nezvratné.

Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí včel, kontaminace povrchových vod, narušení ekosystému nebo jejich kumulace v živých systémech.” 

Zdánlivě jde o začarovaný kruh „potřebujeme zvyšovat produkci, ale musíme tak činit za cenu poškozování životního prostředí či dokonce zdraví lidí nebo zvířat“. Ve skutečnosti ale existuje alternativa.

Byly vyvinuty a na trhu jsou přípravky se zcela srovnatelnými účinky, ale založené na přírodní bázi. Kupodivu ani cenově se příliš neliší.

Zde je konkrétní příklad k cenám ošetření obilovin v ČR: při použití standardních chemických prostředků proti houbám a plísním stojí postřik na jeden hektar v rozmezí od 500 do 1200 korun.

Zatímco pokud bude použit registrovaný fungicid Polyversum, založený na činnosti houby Pythium oligandrum, tedy naprosto biologický a neškodný, cena je zhruba 600 korun za hektar. Takže tento přípravek je vlastně na samé spodní cenové hranici použitelných prostředků.

Podivný systém

Když už jsme se dostali do českých podmínek: Do české jurisdikce byla pomocí novely zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči (novela č. 199/2012 Sb.) a novou vyhláškou č. 205/2012 Sb. implementována směrnice Evropské unie č. 2009/128/ES. České předpisy platí od 1.

 ledna loňského roku a praví se zde, že může-li zemědělec místo chemického postřiku pro ošetření rostlin a plodin použít látku vyrobenou na přírodní bázi, je povinen tak učinit. „Profesionální uživatelé jsou povinni aplikovat obecné zásady integrované ochrany rostlin. Z těchto předpisů vyplývá povinnost mj.

dát přednost biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud zajistí účinnou ochranu proti dotčeným škodlivým organizmům,” říká ve svém právním stanovisku ústavní právník profesor Aleš Gerloch.

Ke kontrole dodržování vyvinul na pokyn ministerstva zemědělství ÚKZÚZ Kontrolní systém plnění zásad integrované ochrany rostlin v polních plodinách v podobě určité bodovací tabulky, kde z možných 350 stačí získat 120 bodů a „vše je v pořádku“.

Potud by vše mohlo vypadat, že „stát“ dbá na zdraví občanů a pečuje o životní prostředí. „Kontrolní systém je ale nastaven zcela špatně a neodpovídá evropské směrnici. Namísto povinného upřednostňování nechemických prostředků a metod před chemickými přípravky umožňuje zemědělcům získat potřebný počet bodů např.

prostřednictvím školení, využitím služeb rostlinolékařského poradce nebo koupí certifikovaného osiva,” podotýká David Palán z Asociace pro bezpečné potraviny (APB), která usiluje o snížení obsahu zdraví škodlivých chemických látek v potravinách.

„V době pětiletého přípravného období od roku 2009 do konce roku 2013, během nějž měla Česká republika převzít a naučit se aplikovat pravidla integrované ochrany rostlin, tedy i užívat přednostně biologické alternativy k chemickým přípravkům, došlo naopak k nárůstu užívání chemických přípravků proti plísňovým chorobám o 39 %! To je důkaz naprosto skandálního selhání ministerstva zemědělství a jím zřízeného Ústředního kontrolního a zkušebního úřadu zemědělského,“ dodává David Palán.

Obecně lze tedy asi zkonstatovat, že zcela bez použití pesticidů se v současnosti stále ještě neobejdeme.

Ale pokud již existují účinky i cenou srovnatelné varianty jejich náhrady, je dokonce ze zákona nařízena povinnost je používat.

Jestliže je státními orgány cíleně nastaven kontrolní mechanizmus, který na tomto netrvá, je zřejmě něco špatně. Nabízí se otázka: Jde o šlendrián úředníků, nebo skrytě zapracovala mocná chemická lobby?

TOP 09

Matěj Mýtský

Tak buď souhlasím s NS nebo nesouhlasím. Vy jste hlasovali ve smyslu „je mi to u zádele“

Václav Štencl

zdržet se neznamená podpořit ale ani nepodpořit, při nepodpoření byste museli hlasovat pro NE, takže nemá pravdu ani jeden

Radek Rákos

Tady se krásné ukazuje jaký je Okamura demagog ????????

Zdenka Lněníčková

Možná to nebude tak zlé pouštět poslance SPD častěji do telky. Když se jim postaví slušný soupeř, znemožní se sami.

Antonín Tonda Demuth

Tim ze se zdrzeli hlasovani dali sanci aby to proslo a taky to proslo…kdyby dali ne byla sance na ukonceni toho stavu takze pani pekarova mluvi nesmysli

Hana Vojtová

Nezlobte se, ale zdržet se hlasování? Takové tlačítko byste tam vůbec neměli mít. Buď s návrhem souhlasím nebo nesouhlasím. Pokud se zdržím hlasování, tak vlastně má Okamura pravdu. Dáváte šanci, aby návrh prošel.

Petr Blaťák

Význam hlasování „zdržet se“ ve Sněmovně Hlasování „zdržel se“ ve sněmovně má zpravidla úplně stejný efekt, jako hlasovat „proti“. Jediný způsob, jak se zdržet ve smyslu, jak to lidé běžně chápou (tedy nebýt započítán), je odhlásit svou hlasovací kartu a nehlasovat vůbec, tedy být „nepřihlášen“. Ve chvíli, kdy se vyhodnocuje, jak hlasování dopadlo, sečtou se všichni, kdo se zúčastnili (pro, proti, zdržel se), určí se většina pro schválení návrhu a z toho se určí počet potřebných hlasů pro.

Argument počtem hlasujících proti tedy ve sněmovně příliš neplatí.

Martin Turek

Hlupák Okamůra kolikrát se zdržela ta jeho banda, když se hlasovalo o něčem důležitém.

Jakub Nový

Nikdy bych nevěřil tomu, že tomuto člověku budu muset dát za pravdu. Ano, kdyby jste hlasovali proti, nic by se nezměnilo, ale tohle je naprostý alibismus, nekoncepčnost a nesoudržnost koalice. Navíc ho paní předsedkyně rozhodně neusadila. Když už i tohle musíte dávat na odiv, je to s vámi hodně zlé.

Honza Řežábek

Ten takedown na konci 😀 😀 😀 Well played 😀

Vláďa Řehák

Vás co tady tvrdíte, že předseda SPD má pravdu prosím nastudujte si volební regule hlasovaní nejlépe na stránkách poslanecké sněmovny. Vyjadřuje jej: Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Část osmá Hlasování ve Sněmovně a jejích orgánech

§ 70

Martin Machala

Tomio vás má rád. ????

Смотреть видео

Alois Sekanina

Největší český vlastenec? Z Ruska placený Japonec!!

Ivan Zalezak

Pokud nemáte jasný názor na věc která ničí život v ČR nechápu důvod proč jste poslanci pokud by jste jednoznačně stiskly tlačítko víme na čem jsme pokud se k problému stavíte zády víme to také keci v kleci skutek utekl stojíte za starou backoru

Marek Blabla

Obecně řečeno – možnost „zdržet se hlasování“ považuji v poslanecké sněmovně za projev neúcty vůči těm, kteří dali poslanci svůj hlas. Buď se jedná o alibismus, nebo si poslanec probíranou problematiku nenastudoval. Obojí je nefér vůči voličům. Padni komu padni.

Robert Nosil

a jaký je rozdíl v konečném výsledku? nejsem žádný Einstein, ale zdržet se možná bylo lepší když tam Markéta třeba nebyla, jak by to pak vypadalo, kdyby část TOPky byla proti a část se prostě nezúčastnila? Možná to bylo trochu jinak ale hlasování bylo dost těsné na to, abych se ptal kde všichni ti poslanci byli.

David Hamáček

Paní Pekarova myslím ze mlčení znamená souhlas ???? ohledně Pirátů a KDU-ČSL

Jindřich Papay

To že nehlasuju je zbabělost…

Jaroslav Harry Kočí

Já se raději zdržím komentáře a když to uděláte všichni tak tu apku můžem smazat alespoň ušetříme místo v telefonu.

Jiří Šeffl

Není to to samé a zajímal by mě důvod proč nebyli proti?

Pavel Navrátil

Tak Piráti a Lidovci už jdou i tak nevolitelné strany a takových je bohužel většina ????????????✋

Leoš Flegl

Souhlasím s Okamurou, zbaběle se zdržet hlasování je ubohé.

Jiří Batěk

Ne není to to samé . Nepodpořili ale ani nebyl proti

Iwo Škramlík

…ale zdržet se, když se bojuje rpoti silnějšímu… no, představte si, drahá paní Pekarová, že vás na ulici mlátí darebák. A já půjdu kolem… a zdržím se hlasování, rpostě jen tak půjdu dál. Nepodpořil jsem ho, viďte?

Jsem slušný člověk, viďte?

Atomik Soptik Ngc

Mele blbosti kdyby byla proti tak hlasuje proti a nezdrzi se hlasování

Tomas Mikovec

Plácání za naše peníze!!!

Milan Pavlát

Zdržet se hlasování je zbabělé gesto

Martina Böhmová

Já bych jim zdržet se hlasování všem zatrhla! Ať se vyjádří jasně a adresně!

Václav Lochman

A tím že jste se zdrželi jste ho vlastně podpořili. Proč jste nehlasovali proti?

Jaroslav Šebek

• Před 1 měsícemZástupci Svazu venkovské turistiky a agroturistiky, Asociace soukromého zemědělství ČR a Amazing Places & Kouzelná místa v ČR uprostřed letošní neobvyklé sezony jarních prázdnin v otevřeném dopisu kritizují nerovnosti, které vytváří stát tím, že „nadržuje“ ubytování ve formě pronájmu.
• Před 1 měsícemZlatou medailí organizátoři třetího ročníku programu Pestrá krajina odměnili čtyři farmáře. Akci organizuje Asociace soukromého zemědělství, oceněné rodinné farmy vytvářejí podle předsedy hodnotitelské komise Daniela Pitka mimořádný přínos pro českou krajinu.
• Před 1 měsícemKvóty na tuzemské potraviny v nabídce obchodů v České republice, které před několika dny odsouhlasili poslanci ANO, KSČM, ČSSD a SPD, ostře odsoudili i mnozí zemědělci a výrobci potravin. Po tlaku a jednoznačném odmítnutí zákona v senátu nyní Andrej Babiš a Jan Hamáček couvají. To ale definitivní konec populistického nápadu neznamená. Oba mohou ještě desetkrát změnit názor. O tom, co by kvóty znamenaly, a o tom, co skutečně tuzemští drobní zemědělci potřebují, hovořil deník FORUM 24 s Jaroslavem Šebkem, farmářem a šéfem Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje drobné zemědělce a menší zemědělské firmy.
• Před 2 měsíciOčekává, že Senát vrátí poslancům novelu, podle které by prodejny musely od příštího roku nabízet povinný minimální podíl českých potravin.
• Před 2 měsíciOd příštího roku musí velké obchody nikoli jen nabízet, ale i prodávat minimálně 55 procent potravin českého původu. Tak zní totiž ve skutečnosti text ustanovení o povinném podílu tuzemských potravin v obchodech, který včera ve třetím čtení schválili poslanci.
• Před 2 měsíciZa prodej potravin dvojí kvality, tedy zaměnitelných s výrobky v jiných státech EU, ale s jiným složením, bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. V novele zákona o potravinách to schválila Sněmovna. Původní vládní návrh ale zmírnila tak, že bude muset jít o podstatně odlišné složení nebo vlastnosti. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
• Před 2 měsíciCo bude znamenat zavedení kvót na české potraviny? Na otázku odpovídá Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR: Tuto veskrze obskurní – právně, obchodně i politicky toxickou věc jsme s obavami sledovali od samého počátku a vždy jsme zásadně odmítali, že to je snad na nějakou naší objednávku, protože předkladatelé – falešní národovci z SPD neustále vytrubovali, že to je na pomoc malým českým zemědělcům.
• Před 2 měsíciSněmovna v novele zákona o potravinách schválila návrh poslanců SPD, aby prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. Osm zemí EU podle Hospodářských novin přitom varovalo Česko, aby nezaváděla kvóty na podíl českých potravin v obchodech. Šlo by podle nich o diskriminaci zahraničních výrobků. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek tento návrh už dříve označil za vítězství populismu.
• Před 2 měsíciZa prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. V novele zákona o potravinách to dnes schválila Sněmovna. Původní vládní návrh ale zmírnila tak, že bude muset jít o podstatně odlišné složení nebo vlastnosti. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
• Před 2 měsíciAgrární komora ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků podporují změnu, podle které bude muset být v provozovnách nad 400 metrů čtverečních povinně určité množství některých potravin z Česka. Naopak proti se staví Potravinářská komora ČR, Vinařská unie ČR nebo například České sdružení značkových výrobců. Podle prezidenta agrárníků Jana Doležala novinka nepovede ke zdražování, naopak prezidentka potravinářů Dana Večeřová se obává toho, že z pultů zmizí mnohé zboží, které se nebude moci podle stávajících definic označit za české potraviny. Agrofert uvedl, že novelu zákona neinicioval.
• Před 2 měsíciOd července budou moci být zemědělci potrestáni za půdu odplavenou z polí. Počítá s tím návrh protierozní vyhlášky. Agrárníci lobbují za změkčení chystané legislativy.
• Před 2 měsíciPomalý rozjezd plošného očkování proti koronaviru děsí české zemědělce. Přestože zemědělství patří mezi obory, které se s koronavirovou krizí vyrovnávají snáze, také jemu chybějí pracovníci. Již za dva tři měsíce přitom budou nezbytně potřeba na jarní sezonní práce.
• Před 3 měsíciDomácí debata o tom, jak nastavit čerpání evropských zemědělských dotací v příštích letech, zahajuje své finální dějství. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka potřebuje český dotační systém zásadní změnu, aby peníze došly tam, kde z hlediska evropského kontextu mají největší efekt – do malých rodinných farem.
• Před 3 měsíciVětší farmy by nově měly skladovat veškerý hnůj pod střechou. To by podle zemědělců znamenalo velké náklady a také zaplevelení krajiny novými halami.
• Před 3 měsíciEkologické chovy prasat čelí problémům, mnohé z nich budou muset zavřít, obává se PRO-BIO Svaz ekologických podnikatelů. Na vině je podle nich novela vyhlášky, podle které se musí od příštího roku všechny chovy dvojitě oplotit. Na řadě míst to nebude možné, navíc to bude drahé. Novela se neprojednala s odbornou veřejností, uvádí manažerka svazu Kateřina Urbánková. Negativně se to může dotknout také chovů přeštického černostrakatého prasete, dodala. Podle ministerstva zemědělství se vyhláška schválila transparentně a obvykle, chovatelé měli dost času se na změny připravit.
• Před 3 měsíciNadnárodní potravinářské firmy se staví proti zavádění kvót pro české potraviny v řetězcích. Kritizují protekcionismus českého trhu a tvrdí, že nedává smysl s bojem proti tzv. dvojí kvalitě potravin. Poslancům ze sněmovního zemědělského výboru to napsali ředitel Českého sdružení pro značkové výrobky Jan Levora, dopis má ČTK k dispozici. Výbor ve středu zavedení kvót v novele zákona o potravinách, která bojuje proti dvojí kvalitě potravin, podpořil. Členy sdružení jsou většinou české pobočky nadnárodních společností, jako jsou Nestlé či Unilever. S kvótami sdružení nesouhlasí, jsou podle něj v rozporu s pravidly jednotného vnitřního trhu EU.
• Před 3 měsíciSněmovní zemědělský výbor podpořil zavedení kvót na potraviny. Od roku 2022 by podle návrhu muselo být v obchodech 55 procent českých produktů, následně by poměr rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by činil 73 procent. Návrh Radima Fialy (SPD) prošel hlasy ANO, ČSSD a SPD.
• Před 3 měsíciSněmovní zemědělský výbor podpořil zavedení kvót na potraviny, od roku 2022 by muselo být v obchodech 55 procent českých produktů.
• Před 3 měsíciSněmovní zemědělský výbor podpořil zavedení kvót na potraviny, od roku 2022 by muselo být v obchodech 55 procent českých produktů, následně by poměr rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by činil minimálně 73 procent. Návrh Radima Fialy (SPD) prošel hlasy vládní koalice a jeho domovské strany.
• Před 5 měsíciSnaha určité části veřejnosti cíleně omezovat chovy hospodářských zvířat jako jednu z cest k omezení emisí skleníkových plynů (jde především o metan) jsou v současné době bohužel již obecně přijímány jako argumentačně podložené. Jenže to není tak úplně pravda.
• Před 5 měsíciPřestože by se měl takový přístup týkat veškeré lidské činnosti v každém oboru, každodenního života a také mezilidských vztahů, týká se často zmiňované úsloví „zdravý selský rozum“ zřejmě nejvíce podnikání v zemědělství, což je ostatně v tomto sloganu přímo obsaženo. Zdravý selský rozum se ale bohužel reálně ze společnosti stále více vytrácí – a kdyby se alespoň částečně navrátil, nebyl by k nápravě mnohých současných a určitě i budoucích problémů nutný ani žádný kouzelný proutek.
• Před 6 měsíciSněmovna stvrdila svoji verzi vládní novely takzvaného liniového zákona, která má urychlit přípravu výstavby dálnic a další infrastruktury. Podle vlády by novela měla zkrátit přípravu staveb až o třetinu. Státu má také usnadnit získávání pozemků. V případě výkupu stavebních pozemků a staveb bude moci vlastník dostat až jedenapůlnásobek znalecké ceny. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
• Před 8 měsíciRok 2020 je pro zemědělce výjimečný, letos poprvé nesmějí používat glyfosát k dosychání řepky, kukuřice a pšenice před sklizní. Některé společnosti proti rakovině apelovaly na Asociaci soukromého zemědělství, že se postřikem plodiny stávají rakovinotvornými, Ministerstvo zemědělství ČR proto zakázalo používání tohoto herbicidu za tímto účelem od roku 2020 plošně pro celou Českou republiku.
• Před 8 měsíciVláda dnes schválila novelu mysliveckého zákona navrženou Ministerstvem zemědělství, která by měla ulehčit českým lesům snadnější redukcí přemnožené spárkaté zvěře. Odborníci ji však kritizují jako nedostatečnou.
• Před 10 měsíciSpolečníci malých společností s ručením omezeným s nejvýše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci požádat o státní příspěvek 500 Kč denně. Dnes to stvrdila Sněmovna. Po rozsáhlé debatě plné sporů ale odmítla návrh Senátu, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu, a nikoli jen z vybraných daní z příjmů zaměstnanců. Tento senátní návrh měl zabránit tomu, aby obce a kraje přicházely o peníze z takzvaných sdílených daní, z nichž se příspěvek vyplácí.
• Před 11 měsíciRychlá a plošná podpora provozního kapitálu podobně jako u OSVČ. Nebo snížená DPH na potraviny jako u piva. To by teď zemědělci, na něž dopadá krize způsobená mimořádnými opatřeními v důsledku pandemie koronaviru, potřebovali mnohem více než nedávno vládou schválené miliardové navýšení investičních dotací v rámci Programu pro rozvoj venkova. Ministerstvo argumentuje dlouhodobou potřebou zvyšovat potravinovou soběstačnost země, což ale podle pravidel EU v rámci dotačních programů zase tak úplně nejde. Objevují se obavy, opřené o nedávné nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu, že na dotace na podporu velkých investičních projektů do podniků a na zpracování zemědělských produktů dosáhnou podobně jako v minulosti spíše velcí hráči.
• Před 11 měsíciJako nevládní organizace působící v zemědělském sektoru a sdružující zemědělské podniky všech forem, zaměření a velikostí vyjadřujeme nesouhlas s plánovaným rozdělením financí, jež byly vládou na konci března převedeny na pomoc zemědělcům na zvýšení soběstačnosti a zvládnutí současné koronavirové krize.
• Před 11 měsíciMinistr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) chce na dnešním jednání vlády mluvit o případném uvolnění prodejů na farmářských trzích. Zásadní ale bude stanovisko zdravotnického resortu, sdělil ČTK mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Tržiště jsou podobně jako jiné obchody zavřená vládním nařízením od poloviny března, důvodem je zamezení šíření nákazy koronavirem.
• Před 1 rokemPředpokládané dlouhotrvající regulace spojené s prevencí rizik šíření koronaviru budou mít kromě celé řady jiných oborů negativní dopad také do oblasti zemědělství. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) proto vyzývá všechny dotčené instituce a Ministerstvo zemědělství, aby se v rámci přijímaných opatření kompenzující negativní dopady pandemie na ekonomiku zemědělství soustředily zejména na taková opatření, která umožní další existenci také menších a středních zemědělských podniků, rodinných farem a OSVČ.
• Před 1 rokemAsociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) považuje písemné i ústní reakce Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR na průběh nedávné návštěvy delegace kontrolního výboru Evropského parlamentu pro rozpočet EU v naší zemi za projev ubohé arogance a nepřípustného tlaku na představitele evropských institucí. Mise evropských poslanců z výboru CONT v ČR byla s ohledem na vážná podezření z nesprávné distribuce evropských peněz na hlavní účel Společné zemědělské politiky EU zcela logická a v zájmu udržení důvěry v Českou republiku při jejích dalších nárocích na tyto peníze v dalším unijním rozpočtovém období také potřebná.
• Před 1 rokemNynější otevření vatikánských archivů z doby papeže Pia XII. (1939-1958) bude zajímavé nejen z hlediska holokaustu, ale například i vzhledem k tomu, jak se tento papež stavěl k událostem v poválečném Československu, míní historik Jaroslav Šebek. I on se do Vatikánu k bádání v těchto archiváliích na jaře chystá, zvědavý je mimo jiné na dokumenty týkající se poválečného odsunu německého obyvatelstva z Československa či papežových reakcí na utváření socialistického bloku v čele s Moskvou, řekl v rozhovoru s ČTK.
• Před 1 rokemArchivy čítají miliony stránek textů a Vatikán je otevřel poprvé.
• Před 1 rokemVolba se uskuteční na příští schůzi dolní komory, pravděpodobně v první polovině března.
• Před 1 rokemZejména z pohledu laické veřejnosti je ústavní ochrana vody jako veřejného statku chvályhodným krokem, a právě proto se politici napříč politickými stranami předháněli a předhánějí v návrzích, jak význam vody ze zákona zvýšit. Dokonce přímo v Ústavě.
• Před 1 rokemPřestože Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) podporuje trend postupného snižování množství chemických látek používaných k ošetřování hospodářských rostlin, rozhodně nemůže souhlasit s unáhlenými zákazy přípravků, které nelze aktuálně plnohodnotně nahradit. Takové kroky přinesou v praxi více škod než užitku, a navíc mohou pro konečného spotřebitele zdražit celou řadu potravin.
• Před 1 rokemNavzdory velkému suchu, které se podepsalo i na úrodě, byl loňský rok pro české zemědělce celkem úspěšný. Tak jej alespoň hodnotí farmář Jakub Placanda, který hospodaří v Křenovicích, ležících na dohled od Českých Budějovic. A není divu, vždyť právě jeho rodinnou farmu v prosinci ocenila Asociace soukromého zemědělství (ASZ) titulem Farma roku 2019.
• Před 1 rokemMasové demonstraci na Letné přihlíželo z luxusního výhledu i několik speciálních hostů. Zhruba patnáct malých a středních zemědělců dorazila do Prahy projevit nesouhlas s politikou vlády a zejména premiéra i se svými traktory. Mohutné stroje se seřadily podél jedné strany Letenské pláně.
• Před 1 rokemSlib přijít opět na Letenskou pláň v případě, že se premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman nezačnou chovat slušně a odpovědně, který dal 300 tisícům přítomných na červnové demonstraci předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Jaroslav Šebek, bude splněn.
• Před 1 rokemČeští zemědělci budou pěstovat monokultury na polích do 30 hektarů. Větší lány musí rozdělit. Od ledna příštího roku se to bude týkat zhruba poloviny území, jež ohrožuje eroze, o rok později už vládní nařízení bude platit plošně.
• Před 1 rokemSituaci současného zemědělství a toho, čím tento obor prošel od roku 1989, popsal v rozhovoru pro deník FORUM 24 Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.