Sauna je místo, kam si chodíme odpočinout, zklidnit se, pečovat o své zdraví. Ale zatímco muži mohou do sauny chodit takřka bez omezení (pokud jim nějaké limity neurčuje jejich zdravotní stav), u žen to tak docela neplatí. Ženy si v souvislosti se saunováním musí pokládat celou řadou otázek. Pojďme se podívat na nejčastější mýty, které kolem ženského saunování panují.
FAKT: Díky sauně budete krásná
Sauně je připisován velký vliv na krásu. A celá řada studií to může potvrdit. Pravidelné návštěvy sauny mají až zázračný vliv na pokožku a vlasy. „Díky rozšíření pórů se zlepšuje dýchání kůže, pleť se zbavuje nečistot, odumřelých buněk a škodlivých látek. Tento proces napomáhá k zevní očistě kůže a zpomaluje stárnutí,“ potvrzuje tento fakt vizážistka Leona Ondrušková.
Kromě pleti má sauna velký vliv na hubnutí a vytváření svalové hmoty. Je totiž vědecky prokázáno, že pravidelné návštěvy sauny zvyšují produkci růstového hormonu v těle a zajišťují nejen perfektní fyzickou kondici, ale také dlouhé mládí a dlouhověkost obecně. A to obzvláště v kombinaci se sportem.
V neposlední řadě má sauna prokazatelně velký a dlouhodobý účinek na celkovou psychickou pohodu. A každý ví, že úsměv na rtech ženám sluší zkrátka nejvíc.
MÝTUS: Do sauny se nechodí během menstruace
Přestože se celá řada témat ve společnosti uvolňuje, v souvislosti s menstruací ještě existuje mnoho nepodložených mýtů. Jedním z nich je právě vhodnost saunování během menstruace. Přitom není důvod se saunování při menstruaci vyhýbat.
V průběhu saunování cirkuluje krev v těle mnohem rychleji. Z toho důvodu se může stát, že i menstruační krvácení může být v důsledku saunování silnější. Není to však nic, co by větší tampon nebo menstruační kalíšek nedokázal vyřešit.
Vyhýbejte se však příliš velkým teplotním šokům – saunování začněte na nejnižších lavičkách a až postupně stoupejte výš. Totéž platí i při ochlazovací fázi. Namísto ledového bazénku si dejte nejprve vlažnou sprchu a ochlazujte se postupně.
Samozřejmě je zapotřebí také ještě důsledněji dbát na hygienu, sledovat svůj celkový fyzický stav a v případě jakýchkoli nežádoucích změn, slabosti nebo zdravotních potíží saunování přerušit.
Obecně platí, že by ženy měly být během svých dnů k tělu obecně opatrnější a shovívavější. Vhodnost sauny, podobně jako jiná fyzická cvičení, závisí především na stavu každé konkrétní ženy a neexistuje žádná univerzální poučka. Pokud máte vy sama dojem, že vám sauna při menstruaci prospívá, není důvod se jí vyhýbat.
FAKT: Sauna pomáhá na menstruační bolesti
Ve prospěch saunování během menstruace mluví i fakt, že sauna skutečně pomáhá tlumit menstruační i předmenstruační bolesti. V případě zpožděné periody dokáže nahnat krev do dělohy a uvolnit nepříjemné křeče.
Saunováním můžete bojovat také proti běžným menstruačním bolestem. Saunování pomáhá detoxikovat organismus, uvolňuje svaly a pomáhá tělu zklidnit se, v důsledku čehož celá řada bolestivých křečí poleví.
Je to vlastně podobné, jako když používáte na bolesti nahřívací láhev nebo polštářek. Saunování má podobný, avšak dlouhodobější účinek. Střídání vysokých a nízkých teplot zklidňuje svaly, zbavuje tělo přebytečné vody a uvolňuje endorfiny, tělu přirozená analgetika.
To všechno pomáhá k mnohem klidnějšímu a příjemnějšímu průběhu menstruace.
Je vhodné navštěvovat saunu během menstruace?
FAKT: Sauna během těhotenství může být nebezpečná
Únava, bolavá záda, pocit oteklých nohou. Těhotenství má i svou odvrácenou stránku. A přestože se takřka nabízí jako ideální řešení poddat se horké terapii sauny, těhotným ženám se saunování nedoporučuje. Mohlo by totiž uškodit vašemu nenarozenému dítěti.
Nedávné studie totiž prokázaly, že saunování v období prvního trimestru může závažně poškodit vývoj plodu. Nenarozené děti ještě nejsou schopné regulovat svou tělesnou teplotu a extrémní teploty jsou pro ně tak životu nebezpečné. Proto byste se čemukoli, co způsobuje extrémní změny teploty, měla v první fázi těhotenství vyhýbat.
MÝTUS: Sauna není vhodná v průběhu kojení
Na rozdíl od těhotenství však neexistuje žádný důvod, proč by si kojící matky saunu měly odpírat.
Existují sice spekulace, že infra sauny mohou mít negativní účinek na kojenecké mléko, obyčejná finská sauna nebo horká pára je ale zcela bezpečná. Především v tomto případě však dbejte na dostatečnou hydrataci.
Nedostatek tekutin by se mohl projevit na snížené laktaci. Pokud o sebe však dostatečně dbáte, nemůže se vám ani vašemu malému nic stát.
FAKT: Sauna pomáhá během menopauzy
Menopauza je důležitým milníkem v životě ženy. Dochází k útlumu funkce vaječníků a postupné ztrátě plodnosti, což s sebou nese řadu výhod i nevýhod.
Mezi to druhé spadají především fyzické obtíže, které ženy často v tomto období zažívají. Návaly horka, pocení, bušení srdce, poruchy spánku, v některých případech dokonce i deprese.
Velké části těchto potíží se dá předcházet pravidelným saunováním.
Účinky sauny na potlačování problémů spojených s menopauzou jsou vlastně podobné, jako u menstruačních bolestí. Saunování pozitivně stimuluje celý nervový systém, který má kontrolu nad většinou tělesných orgánů. Má také přímý vliv na hypofýzu, nadledvinky a vaječníky. V důsledku toho všeho se potíže provázející menopauzu značně snižují.
Není nic příjemnějšího než si dopřát uklidňující saunu po náročném dni v práci. Nenechte se proto svazovat neopodstatněnými předsudky týkající se menstruace, kojení nebo menopauzy. Pokud to není v přímém rozporu s vaším zdravotním stavem nebo zdravím vašeho nenarozeného dítěte, není důvod si tuto radost odpírat.
Zdroje:
Hannuksela, M. L. & Ellahham, S. Benefits and risks of sauna bathing. The American journal of medicine 110, 118-126 (2001).
Lékařské vědy | NKC
Podle amerického Lékařského institutu má každá buňka v lidském těle pohlaví. To znamená, že pohlaví a gender je jedním z nejpodstatnějších indikátorů toho, jak onemocnění, léčba i léky budou působit.
I přesto ale v lékařské kultuře existuje tradice podceňování pohlavních a genderových rozdílů, jež se projevuje zejména v domněnce, že muži mohou lidstvo představovat jako celek. Z tohoto důvodu jsou ženy ale i samice jiných druhů dlouhodobě vyloučeny z klinických studií a testů.
Jejich vyloučení s sebou nese obrovskou mezeru v údajích o ženských tělech a o vlivu pohlaví a genderu na zdravotní stav, v jejímž důsledku u žen a mnohdy i u mužů dochází k chybné diagnostice a léčbě.
K těmto chybám mimo pohlaví a genderu přispívají ale i další společenské proměnné – rasa, ekonomický příjem, sexuální orientace – jejichž vliv na zdravotní stav je v lékařské praxi také často přehlížen.
Příklady toho, jak pohlaví a gender ovlivňují lékařské vědy:
- Odlišné symptomy
- Ženy a muži mnohdy zažívají u stejných onemocnění odlišné příznaky. Jedním z příkladů takového onemocnění je infarkt myokardu, s kterým je asociována především akutní bolest srdce či paže. Tyto symptomy ale ve většině případů mají jen muži. U žen se srdeční záchvaty projevují méně intenzivně, např. únavou, nevolností, či bolestí čelisti. V důsledku ženy čelí o 50 % vyššímu riziku špatně diagnostikované srdeční příhody než muži (Criado Perez, 2019).1
- Vnímání bolesti
- Práh bolesti je u žen většinou nižší než u mužů, ale ženy bolest dokáží snášet déle (Witchalls, 2014). Svou bolest také vyjadřují otevřeněji než muži, kvůli čemuž jsou jim spíše než analgetika (bolest tlumící přípravky) předepisována sedativa (celkově tlumící přípravky), a to v menších dávkách než mužům (Acad Emerg Med, 2008). Příčinou je zdravotnická praxe, že analgetika by měla být podávána konzervativnějším způsobem těm, kdo svou bolest dávají otevřeně najevo, a liberálnějším způsobem u těch, kdo ji snáší více stoicky.
- Klinické studie
- Drtivá většina používaných zvířat v lékařských výzkumech a klinických studiích jsou samci (Shansky, 2019). Důvodem „vykázání“ samic z laboratoří je domněnka, že hormony jako estrogen jsou rušivým elementem výsledků experimentu. Původ této hypotézy se datuje do 19. století a i přesto, že byla úspěšně vyvrácena, ve vědě stále přetrvává (Cara, 2019). Jejím důsledkem je ve srovnání s muži vyšší míra nepříznivých vedlejších účinků léčiv na ženy, způsobená absencí samic při klinickém testování léků.
Důležité statistiky
- Ženy čelí o 50 % vyššímu riziku špatně diagnostikované srdeční příhody než muži (BHD, n.d.)
- 40 % amerických studentek a studentů prvního a druhého ročníku medicíny věří, že černošská populace má silnější kůži nebo méně citlivá nervová zakončení než populace bělošská (Sabin, 2020).
- Diagnostika endometriózy trvá přibližně devět let (Clare, 2020). Diagnostika autoimunitního onemocnění, kterým ze 75 % trpí právě ženy, trvá roků pět (Treacy, 2020).
- 12 % transgender osob a 6 % homosexuálních osob uvedlo, že jim někdo ze zdravotnického personálu odmítl poskytnout lékařskou péči z důvodu jejich genderové identity nebo sexuální orientace (Ahmed Mirza & Rooney, 2018).
Jak dosáhnout férovější medicíny?
- Vzdělávat studentky a studenty lékařských fakult v oblasti genderových, rasových i jiných předsudků.
- Usilovat o genderovou vyváženost výzkumných týmů.
- Do příslušné oblasti výzkumu zahrnout expertky či experty na studium genderu.
- Analýzu pohlaví a genderu do studií na zvířatech a do klinických studií nastavit jako výchozí požadavek pro hodnocení výzkumu.
- Zajistit údaje rozčleněné podle společenských proměnných.
[1] Criado Perez, C. (2019). Invisible Women. London: Random House.
Data za 100 let: Češky žijí o šest let déle než muži i díky poválečným změnám, zaostávat jsme začali za Husáka
Demografická data napovídají, jakou roli hraje v rozdílné délce života mužů a žen biologie a jakou životní styl nebo proč Východní blok prohrál se Západem. Datoví novináři iRozhlasu ve své analýze čerpají z dat Českého statistického úřadu.
Za uplynulé století se českým mužům prodloužil život průměrně o 29 let. Ženám o víc než 32 let.
Nejrychleji rostla střední délka života po obou válkách a v padesátých letech, kdy se v Československu, stejně jako ve většině Evropy, prosadila všeobecná zdravotní péče.
Preventivní očkování a rozvoj antibiotik tehdy snížily úmrtnost na tuberkulózu – hlavní příčinu úmrtí mezi válkami – téměř na nulu.
„Dalším důležitým faktorem je to, že v padesátých letech pokračovalo rychlé snižování kojenecké úmrtnosti,“ říká pro iROZHLAS.cz Terezie Štyglerová, vedoucí demografka Českého statistického úřadu.
Útlum infekčních nemocí – které si mezi muži a ženami nevybírají – potichu odstartoval revoluci v délce života obou pohlaví. Jak ukazují data o úmrtnosti, během několika let se podstatně zvýšil rozdíl v pravděpodobnosti úmrtí mužů a žen v každém věku.
Důvod je spíš sociální než biologický: od padesátých let se na struktuře úmrtnosti ostřeji projevil životní styl. Chlapci, jinoši a mladí muži víc riskují, proto jsou častěji oběťmi automobilových a jiných nehod. Je u nich také násobně vyšší počet sebevražd než u dívek. Po padesátce se rozdíly v životosprávě začnou projevovat na zdraví. V neprospěch mužů, kteří častěji pijí a trpí obezitou.
Češi se dnes dožívají 76,2 roku, Češky 82,1 roku. Se šestiletou propastí mezi muži a ženami patří Česko k zemím s nadprůměrným rozdílem ve střední délce dožití. Nejvyšší rozdíl – přes 11 let – je v Rusku, nejnižší v zemích subsaharské Afriky. U nich je ale příčinou kratší délka života mužů i žen, „optimální“ rozdíl je proto třeba hledat v rozvinutých zemích s vyšší délkou života. U nich se rozdíl pohybuje mezi třemi a šesti lety. Ve většině zemí se ovšem propast pomalu zmenšuje, například Britové odhadují, že délka dožití obou pohlaví se srovná v roce 2032.
Osa x: střední délka života mužů.
Osa y: střední délka života žen.
Zdroj vizualizace: Wikipedie
„U kouření je vývoj odlišný,“ vysvětluje Jan Holčík, profesor sociálního lékařství v penzi. „Za první republiky kouřily jen právničky, architektky nebo lékařky, u žen to byla výjimečná záležitost. Chlapi navíc tabák fasovali na vojně, takže kouřili všichni kromě těch, co se vrátili s takovou tuberkulózou, že už to nešlo.“
„Na konci dvacátých let tabáková lobby podpořila kampaň, kde se cigaretám říkalo torches of freedom, pochodně svobody. Spojovala kouření se svébytností, samostatností, nezávislostí. To vedlo ke snížení rozdílů v kouření mezi muži a ženami, postupně se to začalo obracet a dnes kouří dívky víc než chlapci,“ dodává.
„Škodlivost kouření se se podařilo věrohodně prokázat až v šedesátých letech. Epidemiolog Richard Doll zjistil, že to nejhorší, co se může Britům stát, je kouření.
Bál se to publikovat, kolegové ho ale přesvědčili, že je to jeho povinnost. Nakonec to vydal a nestalo se vůbec nic.
Jeho zásluhou však dnes britští doktoři patří k nejméně kouřícím lékařů na světě – pod tři procenta,“ uzavírá Holčík.
Se zpožděním kopírujeme Západ
Vliv kouření lépe odhaluje dánsko-nizozemská studie, která zkoumá možnosti vizualizace úmrtnostních dat.
Ohraničený obláček na datech z Anglie a Walesu od padesátých do konce osmdesátých let podle autorů ukazuje na vyšší úmrtnost v důsledku kouření u mužů, kteří dospívali mezi válkami.
V pozdějších generacích začaly kouřit i ženy a nadbytečná úmrtnost u mužů vlivem kouření téměř zmizela.
Graf: Poměr úmrtnosti mužů a žen v Anglii a Walesu, 1841 až 2013. Data: Human Mortality Explorer. Šikmé linky označují takzvané kohorty: pokud vás zajímá, jak se měnila úmrtnost během života konkrétního člověka, najděte si jeho ročník narození a sledujte diagonálu doprava nahoru.
Jiný trend, který se v českých datech objevuje pouze okrajově, je zase zřetelnější ve švédských datech. U nás se úmrtnost chlapců a dívek začíná srovnávat (v grafu přibývá červených teček vpravo dole) až v posledních dvaceti letech, ve Švédsku je tenhle vývoj patrný někdy od osmdesátých let minulého století.
Časový posun oproti Švédsku je ostatně vidět i v jiných charakteristikách.
„Když srovnáte švédskou a českou naději dožití, vidíte podobný obrázek, roste stejně rychle,“ komentuje grafy profesor Holčík. „Máme ovšem dvacet let zpoždění, takže se dožíváme o čtyři roky méně. Co je ovšem důležitější, švédská populace žije zhruba o devět let déle ve zdraví. Ve Švédsku je to přibližně 70 let, v České republice žijeme ve zdraví v průměru jen 61 let.“
Graf: Poměr úmrtnosti mužů a žen ve Švédsku, 1751 až 2014. Data: Human Mortality Explorer
Švédsko sbírá detailní demografická data už od roku 1751; na unikátní časové řadě se dá vysledovat rostoucí délka života vlivem průmyslové revoluce, obrovský pokles dětské úmrtnosti nebo zásahy válek. Alternativní způsoby vizualizace prezentují třeba švédští analytici.
Železná opona ve zdravotnictví
Jiný pohled na stejná data umožňuje místo mužů a žen srovnávat státy. Snadno tak lze pozorovat, jak se během druhé poloviny dvacátého století vyvíjely třeba země na obou stranách železné opony. Jde o unikátní experiment: demografické ukazatele se v zemích s podobnými startovními podmínkami, například východním a západní Německu, vlivem ideologie měnily různě.
Graf: Poměr úmrtnosti v západním a východním Německu, 1956 až 2011. Hnědá ukazuje vyšší úmrtnost v západním, tyrkysová ve východním Německu. Data: Human Mortality Explorer
Srovnání obou zemí ukazuje, že nůžky mezi socialistickou a kapitalistickou ekonomikou, životní úrovní a zdravotnictvím se začaly rozevírat na konci sedmdesátých let.
Úmrtnost ve východním Německu v té době překonala tu západoněmeckou ve všech věkových skupinách. Po sjednocení se rozdíly zmenšily, u žen dokonce podle nedávné německé studie úplně zmizely.
Na úrovni celé populace je nicméně železná opona stále vidět.
Podobný obraz ukazuje srovnání západní části Československa a Rakouska. I tady začalo socialistické zdravotnictví výrazněji zaostávat v sedmdesátých letech. Češi přitom měli lepší počáteční podmínky.
Graf: Poměr úmrtnosti v Rakousku a Česku, 1950 až 2014. Hnědá ukazuje vyšší úmrtnost v Rakousku, tyrkysová v Česku. Data: Human Mortality Explorer
„Česká struktura úmrtnosti je podobná Rakousku,“ ukazuje profesor sociální medicíny Jan Holčík. „Za první republiky jsme byli průmyslovější než zemědělské Rakousko, takže i život tu byl delší. Pak se to otočilo, v současnosti se dožíváme v průměru o tři roky méně.“
Podle hlavní demografky Českého statistického úřadu se zlepšování zdravotnických statistik zastavilo v období normalizace.
„Od šedesátých až do konce osmdesátých let úmrtnost mužů prakticky neklesala, u žen jen velmi pomalu,“ vysvětluje Terezie Štyglerová.
„Kromě nezdravého životního stylu k vysoké úmrtnosti české populace v době socialismu přispívalo i zhoršování životního prostředí, zvlášť silné v některých oblastech.
Vysoká byla také úmrtnost mužů ve věku 40 až 70 let. Specifikem té doby byla vysoká sebevražednost.“
Češi mají díky lékařské péči největší šanci na přežití srdečního infarktu na světě. Ani to ale nestačí: počtem úmrtí na nemoci srdce patříme do méně civilizované části Evropy. Umíráme na ně třikrát častěji než Francouzi.
Věta „máte rakovinu“ nemusí být tak tragická, jak jsme zvyklí ji vnímat. Pokud je nemoc odhalena včas, šance na přežití může být téměř stoprocentní.
Pravděpodobnost, že vás letos čeká velká událost, lze spočítat z populačních statistik.
Dopady opatření proti pandemii na ženy a muže na trhu práce
Víme, že ekonomická krize v roce 2008 v obecné rovině prohloubila již existující nerovnosti včetně těch genderových. Konkrétně v České republice sice nedošlo k výraznému a dlouhodobému nárůstu nezaměstnanosti, ale změnila se forma zaměstnávání – především narostl podíl tzv.
prekérní práce, tedy té, která neposkytuje pracovníkům základní jistoty – a dopady této změny pozorujeme na trhu práce dodnes. Mezi zaměstnanci výrazně narostl podíl smluv na dobu určitou, zkrácené úvazky, případně zaměstnávání formou švarcsystému.
Mnoho lidí bylo také nuceno stát se nedobrovolně OSVČ kvůli nedostatku stálých pracovních míst. Opatření, která jsou proti pandemii nyní zaváděna a jež v současnosti transformují ekonomiku po celém světě, pravděpodobně budou mít na trh práce podobně rychlé dopady i v podobě nezaměstnanosti.
Ovzduší nejistoty z budoucnosti také zasáhne zaměstnavatele a následně i zaměstnané dalším zvýšením podílu nejistých a dočasných pracovních úvazků, případně práce ve švarcsystému.
„Ekonomové často upozorňují na to, že v dobách ekonomických krizí ztrácejí zaměstnání hlavně muži, protože je postižena průmyslová výroba, stavebnictví a další obory s tradiční převahou mužů.
Pokud si ale chceme vzít poučení z předchozí ekonomické krize, tak je to především to, že extrémně důležitá je reakce vlád na tyto ztráty – ta nakonec rozhoduje, jaké skupiny obyvatel důsledky krize pocítí nejvíce. Typicky je zachraňován automobilový průmysl.
Úsporná opatření se na druhou stranu dotknou třeba mezd ve státní správě, kde pracuje více žen, a na ženy také více dopadnou škrty či zmrazení sociálních dávek, protože jsou častěji na rodičovské, doma s dětmi.
Takže v důsledku je dopad krize na ženy větší,“ vysvětluje Alena Křížková, vedoucí oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu AV ČR.
Současná vládní opatření a jejich dopady
V současné situaci se vláda zavedením karantény zaměřuje především na nejvíce zdravotně ohrožené skupiny (i když je otázka, jak moc se to daří například v domovech seniorů) a udržení zaměstnanosti.
Tato opatření ovšem pokrývají primárně lidi pracující na hlavní poměr, výrazně menší je ochrana malých živnostníků a živnostnic, z podpory zcela vypadávají lidé pracující na méně stabilních pozicích (pracující na dohody a agenturně zaměstnaní).
Na těchto pozicích přitom častěji pracují lidi, kteří vzhledem k dlouhodobě nízkým a nejistým příjmům často nemají vytvořen potřebný finanční polštář. I krátkodobý výpadek nebo pokles příjmu je může uvrhnout do situace, kdy nebudou schopni pokrýt základní náklady.
Zejména rizikové jsou náklady na bydlení. V případě absence (nebo pozdního náběhu) jiné podpory výrazně roste riziko zadlužení/pádu do pasti dluhů, v horším případě ztráta bydlení – jehož stabilita je navíc klíčová pro řešení současné situace.
Řada výzkumů také ukazuje na negativní dopady stresu spojeného se ztrátou příjmu na psychické i fyzické zdraví, tedy i na odolnost vůči nemocem. Nemožnost rychle vykrýt dočasný propad příjmu tak může vytvářet vysoké akutní i dlouhodobé (individuální i celospolečenské) náklady.
Nejde přitom jen o riziko spojené se ztrátou zaměstnání. Dle údajů České správy sociálního zabezpečení během března výrazně vzrostl počet osob využívajících ošetřovné, a to o celých 333,5 tisíc. Je pravděpodobné, že většinu z tohoto počtu tvoří ženy.
Ošetřovné pokrývá 60 % denního vyměřovacího základu, výrazně se tedy snižuje příjem domácnosti – opatření, které míří na rodiny zasažené karanténou, tak může znamenat velmi významnou ztrátu příjmu pro rodiny s malými dětmi a matky samoživitelky, které se musí na ošetřovné spolehnout a zároveň patří mezi nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Podstatný rozdíl v dopadech na trh práce z hlediska genderové rovnosti mezi krizí v roce 2008 a dneškem spočívá v tom, že nyní se uzavírají provozovny osobních služeb, restaurace, hotely – tedy místa, kde pracují převážně ženy.
Například mezi průvodci a průvodkyněmi v cestovním ruchu, tedy extrémně postiženém odvětví, je 80 % žen, mezi recepčními v hotelích a dalších rekreačních zařízeních je 83 % žen a jejich průměrné mzdy tvoří pouze 81 % průměrných mezd mužů, kteří tuto práci vykonávají.
Ženy tvoří naprostou většinu osob pracujících v oborech kadeřnictví a kosmetika a 89 % žen pracuje v oblasti odborné rehabilitační péče (ČSÚ 2019).
Do situace se promítá také to, že ženy mnohem častěji zůstaly doma s dětmi po uzavření škol a školek.
Pokud jsou zaměstnané, sníží se jejich příjem minimálně o 40 %, pokud pracovaly jako OSVČ či ve švarcsystému, může to pro ně znamenat kompletní výpadek příjmů.
Je pravděpodobné, že návrat na trh práce pro ně bude velmi náročný – projeví se ztráta klientely, vypovězení nájmů či zadlužení. Nejvíce se situace dotkne matek samoživitelek.
1. Situace zaměstnanců a zaměstnankyň
Situace zaměstnanců a zaměstnankyň může být jednodušší, protože na ně se především soustřeďuje ochrana českého sociálněprávního systému. Ovšem podle dat EU-SILC 2018 nemělo 15 % všech zaměstnaných žen a 10 % mužů „standardní“ formu zaměstnání (na plný úvazek a smlouvu na dobu neurčitou).
V „nestandardních“ úvazcích častěji pracují mladší lidé (ženy pod 39 let, muži pod 30 let). U žen je to ovlivněno věkem dítěte (20 % zaměstnaných matek dětí mladších 9 let je zaměstnáno „nestandardně“).Tyto ženy nyní s velkou pravděpodobností zůstaly doma, aby pečovaly o děti, a o to hůře se jim bude vracet do práce v situaci ekonomické recese.
2. Situace OSVČ
Mezi OSVČ je výraznější podíl mužů (16,7 % mužů jako OSVČ – hlavní činnost oproti 7,7 % žen, podle EU-SILC 2018). Muži převažují v pozicích řemeslníků a pracovníků na stavbách, ženy v oblasti osobních služeb.
Sem patří výše zmíněné osobní služby spojené s cestováním, provozem stravovacích a ubytovacích zařízení, pohostinstvím, kadeřnictvím a kosmetikou, tedy činnosti, které se ze dne na den zastavily.
Ženy OSVČ tedy spíše než muži náhle rozhodnutím vlády přišly o příjem; muži i ženy pak pocítí dlouhodobé dopady ekonomické recese.
Na OSVČ nyní také významně doléhá akutní potřeba digitalizace a vzniká tedy nerovnost mezi těmi, kteří vykonávají typ práce, který lze dělat online, a mají klientelu, která je schopná online služby přijímat.
Opět ti, kteří již nyní byli znevýhodněni (nedostatkem finančních rezerv, technického vybavení), se tak ocitnou v ještě složitější pozici (a část jejich klientely se přesune k „digitalizovaným“ službám).
Problém ale představuje i fakt, že v široké škále služeb (například jóga, fitness, výuka jazyků…) si lidé připláceli právě za možnost osobního kontaktu a že online obsah je již nyní dostupný zdarma.
Aktuálně projednávaná vládní opatření (tzv. dvacetpětka) se nevztahují na podnikající, kteří již přerušili podnikání, aby nemuseli platit odvody, případně dosáhli na podporu v rámci dávkového systému (další informace zde).
V případě matek samoživitelek bylo rozhodnutí přerušení podnikání často jedinou možnou strategií přežití a v důsledku tak mohou doplácet na neustále se měnící pravidla a nejasné informace ze strany státu.
Další ohroženou skupinou jsou pak podnikající v důchodovém a předdůchodovém věku, jejichž podnikání je založeno na osobním kontaktu – patří do rizikové skupiny z hlediska možné nákazy COVID-19 a právě tato skupina často nemá dostatečné sociální ani ekonomické zdroje na to přenést své služby do online prostředí.
Pro podnikající migrantky a migranty nabývá ohrožení existenční podoby, jelikož jejich pobytový status je prodlužován na základě doložení příjmů, které je nyní omezené nebo nemožné. V tomto kontextu může ohrožení dopadat na celé migrantské rodiny (Situaci migrantek na současném trhu práce v ČR se bude věnovat samostatná tisková zpráva.)
OSVČ zároveň mají omezený přístup k dávkám nemocenského pojištění, do kterých patří i ošetřovné. Podle dostupných statistik z roku 2018 (ČSÚ) byl počet nemocensky pojištěných osob v České republice necelých 5 milionů, z toho pouze 91 tisíc byly OSVČ. Podnikající a OSVČ (zejména ženy jakožto primární pečovatelky) neměli až do 31. 3. nárok na ošetřovné.
Obdobu ošetřovného je jim nově umožněno čerpat formou dotace ve chvíli, kdy mají pečující závazky vůči dětem a dalším blízkým osobám. Vzhledem k tomu, že se na péči podílí primárně ženy, má toto opatření pozitivní vliv na ekonomickou situaci žen podnikatelek.
Na druhou stranu toto opatření vstoupilo v platnost až po týdnech od uzavření mnoha provozoven a obchodů, kdy byly OSVČ bez jakékoliv kompenzace příjmu, vyjma dávek hmotné nouze. Tam ale dochází ke zpětnému testování nároku nikoli na základě aktuální situace, ale příjmů za uplynulé tři měsíce.
Tuto situaci nově, od začátku dubna, řeší speciální dávka ministerstva financí, není ale jasné, zda ji bude možné uplatňovat i zpětně, od začátku karanténních opatření.
3. Dopady z hlediska vykonávané profese
Pokud bychom se na situaci podívali z hlediska profesí „v první linii“ boje s koronavirem, kde se ocitají jak některé převážně ženské (zdravotní a sociální služby, prodej potravin, léků a drogerie), tak některé převážně mužské (policisté, hasiči, řidiči), profese s výraznou převahou žen jsou poznamenány nerovností v odměňování:
- Mezi lékaři specialisty je 51 % žen, ale jejich průměrné mzdy dosahují pouze 78 % průměrné mzdy mužů.
- Mezi praktickými lékaři je 69 % žen, ale jejich průměrné mzdy dosahují pouze 75 % průměrných mezd praktických lékařů.
- Ženy tvoří 98 % všeobecných zdravotních sester a jejich mzdy dosahují průměrně pouze 85 % mzdy mužů, kterých jsou v této profesi pouhá 2 % (průměrná mzda 31 711 Kč).
- Ženy také tvoří 98 % pracujících v ošetřovatelství a sociálních službách v oblasti pobytové i domácí péče (průměrná mzda 27 107 Kč).
- Ženy tvoří 63 % všech zaměstnaných ve službách a prodeji a jejich mzdy dosahují průměrně 88 % mzdy mužů.
- Mezi prodavači v prodejnách (průměrná mzda 22 188 Kč) je 78 % žen, přičemž jejich mzdy průměrně dosahují 83 % průměrných mezd mužů.
- Zároveň ženy tvoří 14 % zaměstnanců policie (průměrná mzda 38 216 Kč), kde dosahují 88 % průměrné mzdy mužů, a pouze 5 % hasičů (průměrná mzda 42 669 Kč)a 6 % řidičů autobusů, trolejbusů a tramvají (průměrná mzda 32 982 Kč), přičemž průměrné mzdy žen a mužů jsou v těchto zaměstnáních vyrovnané (ČSÚ 2019).
Povede současná situace k uznání hodnoty těchto profesí, jako jsou zdravotní sestry, jejichž práce pro společnost je dlouhodobě podhodnocená, včetně odpovídajícího finančního ohodnocení?
4. Předpokládaný růst nezaměstnanosti a jeho dopady
V důsledku krize v roce 2008 zaznamenaly úřady práce také dopady na uchazečky a uchazeče o práci – mezi muži byl registrován zvýšený zájem o „ženské profese“ (např. úklid). Ženy tak byly v některých případech v podstatě vytlačeny z trhu práce a následně na ně dopadly škrty v sociálních dávkách.
Lze předpokládat, že nezaměstnanost bude nyní růst jak mezi OSVČ, tak mezi zaměstnanými. Program Antivirus, který spustilo MPSV, poskytuje náhradu až 80 % platu zaměstnaných, ale lze očekávat, že až skončí karanténa, nastane významný ekonomický útlum a lidé tak jako tak o práci přijdou.
Program zároveň nemůže nijak ochránit velký počet lidí ve švarcsystému, kteří o práci přicházejí už nyní. Často se jedná o obory, kde jsou zaměstnány především ženy, jak již bylo zmíněno výše.
Zároveň zatím nedošlo k úpravě parametrů pro podporu v nezaměstnanosti, kterou je nyní možné čerpat pouze po dobu pěti měsíců a maximálně do výše poloviny mzdy – nicméně šance najít si zaměstnaní například pro lidi, kterým podpora nyní skončí, je v podstatě nulová.
Bylo by žádoucí, aby systém podpory v nezaměstnanosti na současné krizové podmínky flexibilně zareagoval, jinak je nutné očekávat negativní dopad opět na skupiny nejvíce ohrožené chudobou a ztrátou zaměstnaní, tedy matky samoživitelky a lidi v předdůchodovém věku nebo naopak těsně po ukončení školy, kteří jsou nejvíce ohroženi propuštěním.
Na lidi pracující na DPP, DPČ či jiné typy krátkodobých a nestabilních smluv se nevztahuje téměř žádná pracovněprávní ochrana a mohou být propuštěni velmi snadno.
Právě tyto smlouvy jsou typické pro matky malých dětí, které se snaží o postupný návrat k plnohodnotné výdělečné činnosti nebo volí tyto formy zaměstnání v době zvýšeného zatížení péčí.
I na ně by se měla zaměřit podpora státu minimálně ve stejném rozsahu jako u OSVČ.5. Nové formy práce během krize a jejich dopady
Podle výzkumu, který si zadala společnost Sazka a který provedla firma Instant Research ve dnech 16.–19. března na vzorku 1090 respondentů a respondentek ve věku 18–60 let, pracovala v polovině března z domova třetina všech zaměstnaných, před počátkem krize to přitom byly pouze 5,2 %.
Lze očekávat, že s prodlužováním nouzového stavu bude pracujících z domova přibývat.
Možnost práce z domova sice je pro mnohé řešením, jak zůstat v současné době vůbec zaměstnán, ale pro rodiče může představovat značný problém – péče o rodinu, která je v drtivé většině českých rodin stále vykonávána ženami, se znásobuje s nutností každodenního vaření, domácí výuky atd.
Současná opatření pravděpodobně povedou i z dlouhodobé perspektivy k většímu tlaku na zavádění flexibilních forem práce – především zmíněné práce z domova a práce na dálku. Flexibilita však má svá úskalí, zejména v podobě prekarizace pracovní síly – v ČR má flexibilita často podobu právě nejistých smluv na dobu určitou, DPP, DPČ, nebo dokonce švarcsystému.
Protože mnozí z nás jsou nyní uzavřeni ve svých domácnostech, měli bychom si uvědomit, že naše životy do značné míry závisí na využívání nízko placené, podhodnocené a prekérní práce doručovatelů a doručovatelek zásilek online obchodů i prodavaček a prodavačů potravin. Přitom zisky těchto obchodů se současnou krizí rostou a to by se mělo promítnout do zlepšení pracovních podmínek.
Prekarita práce se projevuje zejména nedostatečnou ochranou práv a pracovního místa jako takového, nízkou mírou sociální ochrany (např. v případě ošetřování člena rodiny se nyní zavádí ošetřovné pro OSVČ, ale stále chybí pro DPČ a DPP smlouvy), nízkými a nejistými výdělky a špatnými pracovními podmínkami, např.
v podobě nepravidelných směn a nedostatečné kontroly nad jejich plánováním. Příkladem je třeba nárok na snížení pracovního úvazku pro matky dětí do 15 let, který by jistě mnoho matek v současnosti po uzavření škol a školek uvítalo.
Nicméně v ČR neexistuje nárok na návrat ze zkráceného úvazku zpět na plný úvazek, rozhodnutí pak zcela záleží na zaměstnavateli.
Současná situace může na druhou stranu přispět k větší dostupnosti flexibilních forem zaměstnání, zvláště práce na dálku, často zmiňované práce z domova (home-office) a digitalizace práce.
To, že firmy a organizace jsou v současné době tlačeny k zajištění odpovídajícího technického vybavení a zavedení interních politik, které budou umožňovat flexibilnější formy práce, včetně častější práce z domova, by mohlo do budoucna ulehčit kombinování péče a práce, a tak mít pozitivní dopad na situaci zaměstnaných žen, které kombinování práce a péče řeší častěji než muži.
Tato tisková zpráva v méidích:
- Týdeník Euro (11. 4. 2020, Doceníme lékařky a sestry? Rozdíl v odměňování dopadá i na profese v „první linii“)
- iDnes.cz (19. 4. 2020, Pandemie dopadá víc na ženy. Snadněji ztrácí práci a péče o děti je na nich)