Chcete peníze pro vaši obec?

Kraj má neskutečné možnosti a musí se mnohem více zapojit do toho, co je třeba v jihočeských městech a obcích postavit. Dnes je to pro většinu Jihočechů jen nějaký úřad v Budějovicích. Tohle se musí změnit.

Minulý týden se objevilo toto heslo jako jedno z hlavních hesel Vaší kampaně. Proč právě tohle? Když jezdíme s naším týmem po kraji a bavíme se s Jihočechy tak zjišťujeme, že pro většinu z nich je kraj nějaký úřad v Budějovicích.

Někdo ví, že má na starost nemocnice, školy a nějaké silnice, ale víc než polovina lidí vlastně neví, co kraj dělá. A nemá pocit, že by jim nějak zásadně pomáhal řešit problémy, které mají u nich ve městech nebo obcích. A čím jsme dál od Budějovic, tak tím je tenhle pocit Jihočechů silnější.

A když se dívám na současné vedení kraje, tak musím říct, že v podstatě oprávněně.

V čem je tedy ten problém a jak ho chcete změnit? Chce to úplně jiný systém řízení. Jihočeši jsou přeci všichni, kteří žijí v obcích a městech jižních Čech.  Písečáci, Táboráci, Strakoničáci, Jindřichohradečáci, Krumlováci a všichni ostatní. A prostě řeší běžné problémy tam, kde žijí.

No a na spoustě míst pořád chybí řada věcí. Ve Strakonicích potřebují rekonstrukci plaveckého bazénu. V Jindřichově Hradci zase opravit Tyršův stadion. V Písku jsou potřeba nové byty v lokalitě Žižkových kasáren a celou lokalitu je třeba dopravně napojit. Problém s pozemky pro byty mají i v Prachaticích.

V Krumlově je městský hřbitov a krematorium v hrozném stavu. Řada menších měst a obcí nemá sama peníze na rekonstrukce nebo vybudování sportovišť. Třeba v Milevsku už roky řeší atletický ovál za asi 15 mil. Kč. V Katovicích potřebují novou školku.

A malé obce mají často problém s kanalizací nebo vodovodem, který potřebují přivést a takhle bych mohl pokračovat. Navíc všude opravdu hodně chybí místa v domovech pro seniory. Jenže krajští radní dlouhodobě tvrdí, že tohle nemá řešit kraj, ale města a obce samy. Ty na to ale prostě často nemají.

Přitom kraj hospodaří s rozpočtem víc než 20 miliard Kč a chlubí se, jak má přebytky. K čemu jsou ale přebytky, když Jihočechům chybí tyhle věci k běžnému životu.

Takže Vy chcete krajské peníze zapojit do těchto investic ve městech a obcích? Ano. V našem týmu máme Ing. Tomáše Hajduška, který je špičkový ekonom a dlouhodobě se rozpočty obcí a měst zabývá.

Tomáš správně říká, že se ho kamarádi ptají “k čemu je nám vůbec ten kraj dobrý, v čem nám pomáhá tam, kde bydlíme?” Chceme vytvořit Krajský investiční fond. Hned po volbách začít spolupracovat s městy a obcemi. Říct si jaké jsou kde priority a rozplánovat investice.

A opravdu městům a obcím pomoct. Nebudeme to dělat za ně, ale když se o investici podělí město nebo obec a kraj, tak ještě můžeme lépe sehnat další peníze z ministerstev na spolufinancování.

Takže třeba 150 milionů Kč z krajského rozpočtu může znamenat, že v okrese dokážeme prostavět 300 nebo 400 milionů Kč. A to už bude na Písecku, Táborsku, Prachaticku nebo třeba Jindřichohradecku hodně znát.

Ale na kraji dnes funguje plán obnovy venkova. Ano, ale to je spíš o menších penězích, za které stejně obec nevyřeší nějaký větší problém. To by bylo efektivnější investovat vždy větší částku do jednoho místa a za rok do dalšího, aby se opravdu něco udělalo.

Tohle třeba říká Tomášovi spousta sportovních klubů. ”Na co je nám, že nám dáte 250 tis. Kč, když ta oprava např. kabin na hřišti stojí 700 tis. Kč a my ten zbytek prostě nemáme. To radši dejte letos víc někomu jinému a příští rok zase nám, ať víme, co můžeme plánovat a má to systém.

” A u obcí je to stejné.

Bude mít kraj dostatek financí na tyhle Vaše plány? Bude třeba správně hospodařit ale rozhodně ano. Kraj má neskutečné možnosti.

Krajští radní Vám tvrdí, že se kraj nemůže zapojovat do těhle větších investic měst a obcí v okresech, a přitom jsou schopni naplánovat výstavbu parkoviště pro kamiony u budějovického letiště za čtvrt miliardy korun. A to jim přijde v pohodě.

Ve chvíli, kdy ještě nikdo neví jak a jestli bude letiště fungovat, tak by tam prostavěli další čtvrt miliardy. Přitom stejné odstavné plochy pro kamiony budou na dálnici vedle města.

Ale když by se měl kraj zapojit do větších investic v jihočeských městech a obcích, budou se s vámi hádat že to nejde, že by pak přišlo další město a obec. To se pak Jihočechům ani nedivím, že mají pocit, že kraj jejich konkrétní problémy moc neřeší. Tohle prostě změníme.

Zadavatel ODS, zpracovatel ODS

Nepřeslechnutelný hlas malých obcí – Ministerstvo vnitra České republiky

Josef BezdíčekO změnách ve financování obcí, přípravě zákona o rozpočtovém určení daní, o službách České pošty, rozbíhajících se datových schránkách, ale i o problémech, s kterými se obce potýkají při komunikaci se státní správou, jsme hovořili s dlouholetým starostou Čermné nad Orlicí, místopředsedou Svazu měst a obcí ČR a předsedou jeho Komory obcí Josefem Bezdíčkem.

Novela zákona o rozpočtovém určení daní změnila systém přerozdělování daní pro města a obce. Co to znamenalo pro vaši obec?

Zmíněná novela znamenala určité pozitivum zavedením plynulého nárůstu daní. Malým obcím přineslo navýšení příjmů do jejich rozpočtů statisíce, větším obcím miliony, pro náš rozpočet jeden a půl milionu korun navíc.

Menší města od tří do padesáti tisíc obyvatel, zpravidla obce s pověřeným úřadem, zůstala prakticky na dosavadních příjmech. Jedenadvaceti městům se výpadky, které jim novela přinesla, dorovnávají ze státního rozpočtu. O tomto problému se vedou diskuse a hledá se řešení.

Ministerstvo financí, které připravuje nový zákon o rozpočtovém určení daní, utvořilo k tomuto účelu pracovní skupinu.

Kromě Svazu měst a obcí ČR, Spolku pro obnovu venkova, Sdružení místních samospráv a Asociace krajů v ní má zástupce i Parlament a Ministerstvo vnitra, protože se tam neřeší jenom problematika rozpočtového určení daní, ale také příspěvků na státní správu.

Krok správným směrem je poměrně viditelné srovnání podmínek malých obcí s obcemi střední velikosti a menších měst i navýšení celkového podílu obcí na sdílených daních pro loňský rok ve výši 4,6 miliardy korun. Pro příští rok nám bylo přislíbeno navýšení příjmů v částce dvě miliardy korun na výkon státní správy. Navýšení o další dvě miliardy by mělo být v roce 2011.

Jak obce hospodaří a do kterých oblastí nejvíce investují?

Posledních pět šest let hospodaří převážná část obcí dobře. Loni byl objem kapitálových příjmů u venkovských obcí o miliardu vyšší než u statutárních měst.

Daňové příjmy obcí se meziročně zvýšily přibližně na deset procent, u venkovských obcí vzrostly daňové příjmy o osmnáct procent, u obcí do sto obyvatel se dokonce zvýšily o sto třicet dvě procenta a u navazující kategorie obcí od 101 do 200 obyvatel o třetinu.

Loňský rozdílný vývoj daňových příjmů u jednotlivých kategorií obcí je důsledkem novely rozpočtového určení daní. Největší nárůst byl v roce 2007 až 2008. Tyto nárůsty, ale také šetření obcí na spolufinancování projektů hrazených z evropských fondů, vytvořily obrovské přebytky.

Přestože obecně mají obce na účtech značné rezervy, mluví se o 94 miliardách, propad daňových výnosů v letošním roce nutí mnohé z nich k omezení či zrušení plánovaných aktivit. Naše obec má za první pololetí přebytek šest set tisíc.

Když nám loni v září politici tvrdili, že obcí se krize nedotkne, ministr Janota už na jednání pracovní skupiny pro RUD říkal, že možný propad bude v roce 2009 kolem čtyř procent. Při přípravě rozpočtu jsme o tuto částku snížili očekávané příjmy a dostali se na rozpočet roku 2006. Menší investice jsme posunuli samozřejmě do dalších let.

Jaké investiční akce ve vaší obci plánujete?

Chceme se pustit do zainvestování inženýrských sítí pro rodinné domky za 2,5 milionu korun. Nechali jsme připravit projekt na kanalizaci a čistírnu odpadních vod s výhledem na 1500 obyvatel, celá akce by měla stát zhruba 75 milionů korun.

Chceme stihnout podzimní výzvu u Operačního programu SFŽP, v opatření čistírny odpadních vod a kanalizace. Projekt musí být zpracován tak, aby byl úspěšný. Protože nemáme nikoho, kdo by pro nás uvedené projekty zpracovával, zadáváme je agenturám. Kanalizaci včetně čistírny odpadních vod plánujeme pro dvě části obce.

Do budoucna se budou moci připojit i další dvě místní části. Kdybychom uskutečnili celou akci najednou, dostaneme se do problému: zkrátka na to nebudeme mít peníze. Při zápisu dětí do mateřské školy se ukázalo, že stávající kapacita zdaleka nestačí. Proto zastupitelstvo rozhodlo rozšířit ji o druhou třídu.

Pro nás to znamená hledat další finanční zdroje na pokrytí akce z domácích i zahraničních zdrojů.Obávám se jiné věci. Nedávno skončilo programovací období 2004-2006. V tuto chvíli probíhají dokončovací administrativní procesy, aby uznané projekty mohly projít auditem. Poté bude třeba zabezpečit udržitelnost projektu po dobu pěti let.

Zdaleka ne všichni starostové si tohle připouštějí. Občas se setkávám s názorem: „Získali jsme dotaci, a může se nám stát že v projektu něco porušíme, ale na základě naší žádosti nám to Ministerstvo financí určitě odpustí.“ Mají smůlu. Evropská komise nám nic neodpustí.

Stačí se zeptat starostů z Francie, Belgie, Rakouska, jak dopadly obce, jejichž představitelé porušili pravidla. Nejenže museli vrátit celou dotaci, ale ještě zaplatili nemalé penále, čímž obec obrovsky zadlužili.

Novela zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, umožnila obcím stanovit místní koeficient podle § 12 zákona o dani z nemovitostí, podle § 4 odst.

1 písmeno v) zákona o dani z nemovitosti osvobodit od daně z pozemků některé zemědělské pozemky a zároveň stanovila jako nejnižší hodnotu koeficientu podle § 6 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 3 písm.

a) zákona o dani z nemovitostí, ve výši 1,0. Jak se zmíněné změny projeví v rozpočtech obcí?

Naše obec daň z nemovitosti nezvyšovala, postupovala na základě zákona, protože jsme v předchozích letech využili možnosti snížit koeficient pod 1,0, stanovili jsme koeficient 0,3 pro malé a 0,6 pro větší části. Loni jsmemuselistanovit nejnižší hodnotu koeficientu ve výši 1,0.

Obrovský problém byl vysvětlit lidem, že daň z nemovitosti se nenavyšuje, ale pod koeficient jedna se nejde. Uvítal jsem další novelu, která ruší patnáctileté osvobození pro novostavby. Tahle část zákona měla své opodstatnění někdy v devadesátých letech, teď však způsobovala pouze pnutí mezi původními a novými obyvateli.

Nespravedlivost se ještě zvýraznila s možností obcí zavádět místní koeficienty, čímž docházelo k absurdním situacím. Občané v původní zástavbě by platili například dvojnásobnou až trojnásobnou daň, zatímco majitelé novostaveb nic. Zároveň však došlo k plošnému omezení platnosti místního koeficientu pro zemědělské pozemky, což se Svazu měst a obcí ČR nepodařilo zvrátit.

Upozorňovali jsme, že obce nemohou na změnu v zákoně reagovat, neboť obecně závazné vyhlášky musely být podle zákona schváleny před 1. srpnem 2008. Daň z nemovitosti ve stávající podobě plní funkci jen omezeně, proto chce Svaz iniciovat diskusi o zcela novém zákoně. Naše daňové příjmy jsou od šesti do osmi milionů korun, z toho daň z nemovitosti dělá 350 tisíc.

Domnívám se, že by daň z nemovitosti neměla být ze stavby, ale z pozemku. Chybí nám tam motivační prvek. Stejná situace je u zemědělské daně, které také schází motivace.

Začátkem roku byla dokončena Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků, která má poskytnout relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní. Splnily její závěry vaše očekávání a co by měl obsahovat nový zákon?

Téma patřilo k hlavním bodům programu většiny svazových akcí regionálního i celorepublikového charakteru, kde se vedly diskuse o tom, zda malé obce doplácejí na velké, či naopak. Závěry z analýzy žádnou diskriminaci nepotvrdily. Naopak analýza potvrdila nedostatečné krytí výdajů na výkon agend státní správy zejména u obcí I. a II. typu.

Na jeho dofinancování přislíbilo Ministerstvo financí uvolnit částku čtyři miliardy korun. Ta by měla být součástí přílohy státního rozpočtu, což nám opakovaně potvrdil i nový ministr financí Eduard Janota. Na XI. sněmu SMO ČR se hovořilo také o dotační politice.

Již několik let zastává Svaz stanovisko, že dotace by měly být zrušeny, převedeny do daňové základny a v rámci daňové základny by měly být rozpuštěny mezi všechny samosprávy. To se ale nestalo. Stávající zákonná úprava rozpočtového určení daní starostům nevyhovuje. Stát by měl zvětšit podíl peněz, které budou směřovat do obecních a městských rozpočtů.

Zároveň by v novém zákoně měly být garance příjmů pro případ výpadků způsobených změnou v daňových zákonech. Někteří starostové upozorňují, že stávající způsob, který pracuje podle údajů Českého statistického úřadu namísto údajů, které vede Ministerstvo vnitra, neodráží skutečný stav.

Na většině akcí zazněl požadavek, aby vláda učinila maximum pro omezení tak zvaného porcování medvěda tím, že prostředky, které procházejí rozdělováním při schvalování státního rozpočtu, zařadí do systému sdílených daní. Toto je podle vládních představitelů doménou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Stal jste se garantem pilotního projektu České pošty, s.p. „Mobilní zajišťování poštovních služeb ve vybraných obcích“. Dojde k rušení kamenných pošt nebo se budou hledat jiné způsoby?

Svaz usiluje o podepsání smlouvy s Českou poštou o partnerství při zavádění opatření k optimalizaci poštovních služeb. Z dohody by mělo vyplynout, že se budeme informovat a hledat možnosti jak vylepšit službu.

Dneska uvažujeme o tom, že se to nebude dotýkat jen malých obcí, ale všech samospráv, protože problémy se začínají objevovat i ve městech. Doufáme, že spolupráce, která bude naznačena v dohodě, bude respektována všemi stranami.

Chceme předejít tomu, aby byly kamenné pošty rušeny bez dostatečného prostoru k vyjádření zástupců samospráv. Po skončení pilotního projektu chtěla převážná část starostů kamenné pošty zachovat s tím, že slíbila hledat způsob, jak to finančně utáhnout.

Pravděpodobně časem stejně dospějeme k mobilní službě nebo k nové službě Partner, kdy bude poštovní službu po dohodě s Českou poštou v daném místě poskytovat obecní úřad, obchod nebo informační centrum. Oba dva způsoby jsou i u našich sousedů v Rakousku, pro balíky si tam ale musí občan dojet na centrální poštu.

České poště zazlívám nesmyslné rozdělování doručovacích míst.Naše obec se skládá ze čtyř místních částí. Všichni občané mají v přihlašovacím listě napsán trvalý pobyt Čermná nad Orlicí.

Pro dvě z nich: Korunka a Číčová, zajišťuje poštovní služby pošta v Kostelci nad Orlicí, pro další dvě části je dodací pošta v Čermné nad Orlicí. Někteří občané se domnívají, že mají trvalý pobyt tam, kde je pošta.

Také to tak nahlašují při získávání údajů z katastru nemovitostí, žádostech o vystavení občanských průkazů, evidenci obyvatel.

Od prvního července vstoupil v platnost zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v souvislostí s tím byl spuštěn Informační systém. Co to přinese malým obcím a nebude to pro ně příliš nákladné?

Požadovali jsme, aby byli starostové seznámeni s tím, co datové schránky obnášejí a jak bude celý projekt zabezpečen. Po dlouhém vyjednávání Svazu měst a obcí ČR se podařilo v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR prosadit pozměňovací návrh k zákonu o archivnictví a spisové službě.

Schválení návrhu znamená, že veškeré náklady spojené s provozem informačního systému datových schránek bude platit stát. V dnešní tíživé situaci je to nepochybně jeden ze stabilizačních prvků, který všem obcím napomůže k úspěšnému zavedení celého systému do praxe. Horší je, že datové schránky nefungují bezproblémově.

Věřím, že jde o dětské nemoci a že se to nakonec rozjede. Byla by škoda, kdyby se projekt odsunul na neurčito nebo dokonce zrušil.

Jak spolupracujete se Sdružením místních samospráv?

Zatím se nám komunikace příliš nedaří. Dokládají to i návrhy, které jsme připravili k zákonu o rozpočtovém určení daní, a které se od sebe diametrálně liší. Sdružení místních samospráv je pro radikální změnu rozpočtového určení daní. Jejich návrh vychází z údajů analýzy a zásadně mění váhu jednotlivých kritérií.

Výrazně posiluje daňové příjmy všech obcí a měst do sta tisíc obyvatel. Navrhuje dramatické snížení daňových příjmů čtyř největších měst – Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. My tvrdíme, že žádné samosprávě nesmí být ublíženo, naopak musíme hledat cestu kompromisu. Myslím, že bychom mohli postupovat podle příkladu Vídně a rakouských obcí.

Prezidentovi tamního svazu obcí se podařilo přesvědčit zástupce Vídně a ministerstva financí, že když obce dostanou přidáno, a město Vídeň bude mít stále stejný příjem, obce ji pomalu začnou dohánět. Vídeň se sice zastaví, ale dostává finanční prostředky a navíc je dostává i v dotační politice.

Stejně tak by je dostávala Praha, která má nadto výhodu v tom, že je zároveň krajským městem. Praha má čtyřnásobek a my ji chceme postupným sbližováním dostat na úroveň akceptovatelnou i starosty těch nejmenších obcí. Je to jediná cesta jak uspokojit starosty. Proto jednáme se zástupci komory statutárních měst a hledáme společné řešení.

Postavení malých obcí není spojeno jenom s financemi, ale čím dál tím více s legislativou. Dnes se může stát, že nám někdo řekne: „Chcete pravomoci? My vám je dáme, ale vy musíte přijmout kompetence.“ V rámci kompetencí by mělo jít i o peníze. Občas si kladu otázku, zda je funkce starosty politická nebo úřednická.

Musím říct, že většinou je na malých obcích starosta jako úředník. Obávám se, že starostové menších obcí nebudou na nové úkoly stačit. Sami starostové tvrdí, že byrokracie stále narůstá a že nové úkoly budou těžko zvládat. Tady vidím podstatně větší problém než v rozpočtovém určení daní.

• Text Ludmila Křížová
• Foto Radoslav Bernat

Budou peníze na chodníky, školy nebo metro D? Podívejte se, o kolik letos přijde vaše obec

Zatímco v některých – zejména menších – obcích může vládou slíbená mimořádná dotace 1200 korun na obyvatele předpokládaný propad ve výběru daní pro letošek vyrovnat, stovky jiných nejspíš skončí v minusu.

Budou se rozhodovat, zda se zadluží, nebo seškrtají investiční plány a omezí služby poskytované občanům. Podle ekonomů jsou nejnáchylnější k pádu do deficitu středně velké obce, na nichž závisí i jejich širší zázemí.

Kvůli konstrukci koeficientu, podle kterého se vybrané daně mezi obce rozdělují, pak bude kompenzace nejméně výhodná pro čtyři nejlidnatější města, tedy pro Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň.

Starostové, kterým se nelíbí, jak si vláda od obcí bere miliardy na rozjezd ekonomiky, se proto chystají v úterý v Praze demonstrovat. Chtějí přesvědčit poslance, aby potvrdili čtvrteční návrh Senátu na mimořádný příspěvek 1200 korun na obyvatele. Vláda předložila obsahově totožný návrh už v pondělí. Senátoři argumentují, že jejich verze přinese peníze obcím dřív.

Kalkulačka: A co vaše obec?

Sdružení místních samospráv (SMS) připravilo vlastní kalkulačku předpokládaných daňových výnosů obcí pro letošní rok. Jak se podle ní projeví odklady a pokles daní i slíbený bonus na příjmech vaší obce, můžete zjistit zde:

Z výpočtu sdružení vyplývá, že již schválené daňové úlevy sníží letos příjmy obcí o více než 20 miliard korun, o osm miliard mají přijít kraje.

Další miliardy samosprávy zřejmě ztratí kvůli celkovému zpomalení ekonomiky – největší část jejich příjmů totiž tvoří podíl z vybrané daně z přidané hodnoty a z daní z příjmů, obojí při hospodářském útlumu klesá.

Ministerstvo financí však metodu výpočtu rozporuje.

„I po zohlednění všech možných negativních dopadů vládních opatření na rozpočty samospráv je zřejmé, že odhady jsou mnohem příznivější, než jaké účelově prezentuje Sdružení místních samospráv.

Připomínáme, že SMS navíc poměřuje data nikoliv k roku 2019, ale k predikci na rok 2020, což údaje ještě více zkresluje,“ sdělil mluvčí ministerstva Tomáš Weiss (podrobnosti v boxu Stanovisko ministerstva financí).

Z pohledu obcí porovnání s původní předpovědí ministerstva pro rok 2020 dává smysl. Ukazuje rozdíl mezi tím, s jakými příjmy počítaly ještě v březnu před propuknutím pandemie a na jaké se mají připravit teď.

To, že ministerstvo odhaduje další ekonomický vývoj příznivě, potvrdilo i květnové šetření makroekonomických prognóz, tak zvané kolokvium, organizované samotným ministerstvem.

Ze třinácti zapojených institucí se prognóza úřadu Aleny Schillerové ukázala jako ta nejoptimističtější.

Stanovisko ministerstva financí

Ministerstvu financí není znám algoritmus kalkulačky Sdružení místních samospráv (SMS). Z veřejně dostupných zdrojů a z prohlášení zástupců SMS nicméně vyplývá, že SMS očekává pokles daňových příjmů o 20 %, a to bez započítání dopadu kompenzačního bonusu pro OSVČ a společníky s.r.o.

Při započítání bonusu tudíž SMS kalkuluje s poklesem daňových příjmů okolo 25 %, což je o víc než 10 procentních bodů horší predikce, než ukazují data MF.

Červnová daňová predikce MF již zohledňuje dopady obou kompenzačních bonusů i zpětného uplatnění daňového ztráty (loss carryback) a přesto počítá s meziročním poklesem daňových příjmů u obcí nejvýše o 12,2 %.

I po zohlednění všech možných negativních dopadů vládních opatření na rozpočty samospráv je tedy zřejmé, že odhady jsou mnohem příznivější, než jaké účelově prezentuje SMS. Připomínáme, že SMS navíc poměřuje data nikoliv k roku 2019, ale k predikci na rok 2020, což údaje ještě více zkresluje.

V červnové daňové predikci navíc MF stále kalkuluje s dopadem kompenzačního bonusu na veřejné rozpočty ve výši přibližně 39 mld. Kč. Nejaktuálnější odhad MF na základě skutečného čerpání je přitom 22 mld. Kč, což znamená, že dopad na obce by neměl přesáhnout 6 mld. Kč.

Po započtení multiplikačního efektu spotřeby a s ním spojeného zvýšeného inkasa sdílené DPH tak bude celkový dopad na obce cca 4,5 mld. Jednorázový příspěvek ve výši 1200 Kč na obyvatele přitom přinese rozpočtům obcí 12,7 mld.

Kč, což je přímá pomoc v bezmála trojnásobné výši než dopad bonusu.

Nebudou chodníky ani hřiště

V jihomoravské Březině klesla v květnu částka, kterou ministerstvo financí měsíc co měsíc posílá podle skutečné výše vybraných daní, nečekaně prudce. „Obvykle se uvádí pokles zhruba dvacet nebo pětadvacet procent.

Nám ve srovnání s loňským květnem přišlo na účet o 37 procent méně. Neříkám, že další peníze z daní ještě nemohou přijít, možná přijdou. Ale aktuálně je ten pokles poměrně dramatický,“ říká starosta Martin Habáň (STAN).

Obec staví novou školu a aby nemusela stavbu přerušit, připravila krizový rozpočet. „Úplně jsme pro tento rok zastavili výstavbu chodníků, přípravu multifunkčního hřiště a výstavbu jedné z místních komunikací. Samozřejmě jsme omezili i různé menší investice, například do zeleně,“ popisuje starosta.

Před ještě většími problémy zachránilo Březinu rozhodnutí vlády přelít 3,1 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy do programu pro rozvoj škol v malých obcích. O dotaci na stavbu školy požádala obec v polovině března, šance uspět se tehdy nezdála velká.

V programu byly peníze pro méně než desetinu zájemců. Po úpravě státního rozpočtu, jehož plánovaný schodek se zároveň zvýšil na rekordních 500 miliard korun, se našlo dost peněz na uspokojení všech 454 žádostí o příspěvek na stavbu či modernizaci škol a školek.

Běžné provozní náklady zatím Březina zvládá platit, aniž by se zadlužovala. „Naštěstí jsme měli naspořeno právě na tu školu, takže z toho trošku odkrajujeme.

Věříme, že se to zlepší a že v dalších měsících začnou daně chodit aspoň tak, jak je to v predikci ministerstva financí,“ říká starosta. Jeho obci by plánovaná mimořádná dotace 1200 korun na každého obyvatele výrazně pomohla.

„Když to přepočítám, víceméně budeme na svém,“ věří starosta Březiny Habáň.

To však nemohou říct zdaleka všude. Středočeské Velvary patří se třemi tisícovkami obyvatel a pověřeným obecním úřadem mezi středně velké obce.

„Dotace 1200 korun na obyvatele v našem případě nepomůže skoro vůbec.

Přinesla by nám zhruba tři a půl milionu korun, jenomže vládní daňová opatření proti koronaviru nás budou letos stát zhruba patnáct milionů,“ říká starosta Radim Wolák z místního hnutí Oživme Velvary!

Nejhorší je nejistota

Obec má přitom rozjeté dva největší investiční projekty za mnoho let: rozšíření kanalizace do části města Velká Bučina za třicet milionů a rekonstrukci záložny na náměstí, zchátralého kulturního domu, který se městu po letech snah podařilo získat  ze soukromých rukou a jehož oprava by měla stát padesát milionů. Polovinu rozpočtu první akce přitom pokrývá dotace ze Státního fondu životního prostředí, na druhou obec získala třicet milionů z programu ministerstva pro místní rozvoj na regeneraci brownfieldů.

„Zvažovali jsme i tyhle dva velké výdaje, ale nezrušíme je, také proto, abychom nepřišli o přidělené dotace. Ale samozřejmě je možné, že pak nebudeme mít peníze na další věci,“ říká starosta. „Nejhorší je, že jsme najednou v nejistotě. Měli jsme všechno vymyšlené tak, abychom si nemuseli brát úvěr. Teď nevíme, jak to dopadne.“

Město si podle něj na velké projekty šetřilo několik let, takže má pro letošek dostatečnou rezervu, aby se zadlužovat nemuselo. Rozpočet totiž Velvary v uplynulých letech sestavovaly opatrně: z předpovědí daňových příjmů ministerstva financí obvykle odečítaly dvacet procent.

„Vždy očekáváme raději menší příjmy, abychom byli na konci roku příjemně překvapeni,“ vysvětluje starosta. Letos se však příjemné překvapení nezopakuje, o dvacet procent nižší příjem pro obec je i aktuální odhad ministerstva financí v důsledku snížení ekonomické aktivity a opatření proti koronaviru.

„Když teď pojedeme na krev, začne to být nepříjemné,“ říká starosta.

Kdyby nesebrali…

Také Smržovka v podhůří Jizerských hor se snaží dotáhnout dvě velké investice: zateplení obou škol a stavbu nového oddělení školky, dohromady za devadesát milionů korun.

„Musíme je dokončit, protože na ně máme vázané dotační prostředky,“ vysvětluje starosta Marek Hotovec (ODS).

Na vedlejší koleji se proto ocitají jiné plánované investice: stavba hasičské zbrojnice, oprava mostu, čistička odpadních vod nebo kabiny na fotbalovém hřišti.

Obec se stomilionovým rozpočtem přijde podle odhadu Sdružení místních samospráv do konce roku skoro o šestnáct milionů ze sdílených daní. Příspěvek 1200 korun na obyvatele by Smržovce přinesl čtyři a půl milionu. „Všichni asi vědí, že je blbost, aby nám nejdřív sebrali peníze a pak nám to dávali zpátky v nějakých bonusech.

Není to žádný bonus, prostě nám vracejí naše peníze, ale ne všechny,“ komentuje postup vlády starosta Hotovec. „Jak pan premiér rád používá slovo kampaň, tak tohle je taky kampaň, i když ne proti němu, ale pro něj. Koupí si některé lidi tím, že nám vrátí nějaké peníze. Ale kdyby nám je před tím nesebral, tak nám je nemusí vracet.

“

Smržovka podle něj zatím nemá potíže pokrývat běžné provozní výdaje, protože si v předchozích letech vytvořila rezervu přes padesát milionů korun. „To Babiše a Schillerovou nejvíc štvalo, že obce mají našetřené peníze,“ domnívá se Hotovec. „Protože jsme věděli, že nás budou čekat i hubená léta. Ale nikdo netušil, že kromě hubených let nám ještě seberou peníze na rozpočtovém určení daní.“

Premiér mi věnoval Čau lidi, já jsem mu přivezla vozík s šanony, říká starostka po schůzce s Babišem

Číst článek

Obce neodkládají jen stavební, ale i mnohé další projekty. Podle mluvčí Svazu měst a obcí Alexandry Kockové jde nejčastěji o investice do digitalizace služeb a do ochrany přírody a krajiny. „Jsou to věci, které nejsou životně důležité, nemusí se udělat hned,“ řekla.

Také Svaz měst a obcí nabízí starostům možnost podívat se, jak předpokládané snížení daňových příjmů ovlivní jejich letošní rozpočet.

Na rozdíl od Sdružení místních samospráv zatím do kalkulace nezahrnuje dotaci 1200 korun na obyvatele. „Počítáme jen s tím, co už vyšlo ve sbírce zákonů. Změny jsou tak rychlé, že to nikdo nestíhá dopočítávat.

Leda že bychom tam dali křišťálovou kouli,“ říká výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Nevypočitatelnost vládních opatření podle ní představuje pro obce zásadní problém: když starostové nevědí, jaké budou mít příjmy, nemohou plánovat projekty a žádat o české ani evropské dotace, protože nemohou zaručit jejich kofinancování.

„Pokud teď města a obce nebudou připravovat projekty, tak celý náskok České republiky ve vyjednávání o kohezní politice a dotačních titulech je úplně zmařený, protože nikdo neví, jak má naplánovat svůj rozpočet na příští rok,“ říká ředitelka Svazu měst a obcí, která byla čtyři roky starostkou Jesenice u Prahy, nyní je tamtéž zastupitelkou – v obou případech byla zvolena na kandidátce hnutí ANO.

„Potřebujeme pro obce relevantní data, ale nevíme, co vláda navrhne a parlament schválí zítra. Nemůžeme jim říkat to, co zazní na tiskovce po zasedání vlády. Tam zaznělo i to, že každý občan dostane jednu roušku.“ 

… nezhoršily by se služby

Přehledně a transparentně. Česko.Digital modernizuje aplikaci Cityvizor, kde se dozvíte, jak hospodaří vaše obec

• Byznys
• Česko.Digital vylepšilo web aplikace Cityvizor
• Foto: Česko.Digital

Česko.Digital je podepsané pod několika užitečnými projekty. Pokud chcete zjistit aktuální pandemická opatření, jdete na Covid Portál. V případě, že byste z pozice vyučujícího chtěli přejít na online výuku, pomůže vám iniciativa Učíme online. A jestliže chcete zjistit více o našich politicích, je k dispozici databáze Naši Politici. Přehledně a srozumitelně nyní Česko.Digital přistupuje také k informacím týkajících se hospodaření obcí v Česku, a to ve spolupráci se spolkem Otevřená města a jeho službou Cityvizor.

Pro mnohé mohou být obecní rozpočty španělskou vesnicí, v nichž se orientují jen ti nejzasvěcenější. A pokud by si obyvatelé přece jen chtěli zjistit něco o tom, jaké v jejich obcích probíhají projektové a investiční akce nebo na jaké úrovni se rozpočty pohybují, je mnohdy složité tyto informace dohledat. V tom viděla komunita dobrovolníků pod vedením Evy Pavlíkové výzvu.

Na paškál si vzala aplikaci Cityvizor, kterou už v roce 2016 vyvinulo Ministerstvo financí a spravuje ji spolek Otevřená města. Cityvizor zprostředkovává data z účetních systémů obcí, měst a místní samosprávy a usnadňuje tak jejich zaměstnancům i široké veřejnosti přístup k aktuálním údajům o výdajích a příjmech, investicích i průběžném plnění jednotlivých zakázek.

Hospodaření Černošic v aplikaci Cityvizor

Foto: CzechCrunch

Pro tuto aplikaci nyní Česko.Digital spustilo novou webovou prezentaci, která má být přehlednější, intuitivnější a uzpůsobená tomu, aby všechny transparentní informace o hospodaření obcí v Česku dokázal najít a rozklíčovat skutečně každý.

„Naším společným cílem bylo vytvořit přehlednou prezentaci a srozumitelně zpřístupnit veřejnosti všechny důležité informace o hospodaření obcí v České republice,“ říká CEO Česko.

Digital Eva Pavlíková, která se díky svým aktivitám objevila i v našem výběru Innovators 20.

Expertní dobrovolníci z Česko.Digital pro projekt postupně vytvořili nové logo, brand manuál a také se podíleli na návrhu marketingové strategie.

Spolu s neziskovou organizací Otevřená města následně vytvořili platformu, kde si na jedno kliknutí můžete zobrazit například přehled výdajů dané obce, respektive přesné plnění rozpočtu v konkrétním roce, a podívat se na poslední faktury a smlouvy.

Cityvizor mimo jiné nabízí i historická data, díky kterým můžete sledovat vývoj obecního rozpočtu v minulých letech, a to poměrně detailně s dostatkem užitečných grafů.

„Cityvizor je výjimečný v tom, že vám umí zobrazit výdaje a příjmy dle konkrétní investiční akce.

Díky tomu hned jasně uvidíte, za co a komu byly prostředky vyplaceny,“ říká Pavla Kadlecová, projektová manažerka Otevřených měst.

Kromě dat o rozpočtech obcí a jejich průběžném plnění ukazuje Cityvizor také údaje z úředních desek (edesky) a z registru smluv.

Cílem aplikace je nabídnout městům a obcím jednoduchou možnost vizualizovat data o hospodaření a dát je do kontextu takovým způsobem, aby byla srozumitelná pro širší veřejnost.

Momentálně ji v Česku využívá 17 obcí a městských částí, přičemž postupně budou přibývat nové.

Eva Pavlíková z Česko.Digital

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

„Každý občan by měl mít možnost se zapojit do dění v místě svého bydliště a nový web mu přístup k informacím usnadní.

Obce, které pak chtějí být vůči občanům transparentní, budou moci snadno zveřejňovat schválené rozpočty, jejich čerpání a faktury, které jsou bez kontextu pro veřejnost nesrozumitelné,“ upřesňuje Pavlíková, jejíž tým se spolkem Otevřená města zahájil spolupráci v roce 2019 a Cityvizor je prvním kompletním projektem.

Vedle obcí a měst, mezi které patří například i Kroměříž, se na aktualizované online platformě objevuje i Praha, respektive Magistrát hlavního města Prahy a její městské části. Momentálně můžete nahlédnout do hospodaření Prahy 1, 3, 7, 11 a 12.

V širším kontextu je Cityvizor dalším prvkem, jak modernizovat „digitální komunikaci“ obcí směrem k obyvatelstvu. Na podobné vlně se ostatně veze i Mobilní rozhlas, který starostům a samosprávám jako takovým umožňuje přímou komunikaci s občany a má velké plány nejen u nás, ale také ve světě. I proto v něm minulý rok koupili 80procentní podíl investoři z Pale Fire Capital.

Přihlaste vaši obec do soutěže Vesnice roku 2019

Letošní ročník celorepublikové soutěže Vesnice roku odstartoval. Pokud do ní chcete vaši obec přihlásit, pak máte čas do 30. dubna 2019. Pokud se chcete účastnit, ale nejste si jisti postupem, pak určitě navštivte motivační semináře.

V rámci jarní konference Den malých obcí byl slavnostně zahájen 25. ročník oblíbené soutěže Vesnice roku.

„Soutěže se mohou zúčastnit všechny obce, tedy i města městyse, vesnického charakteru s maximálně 7,5 tisíci obyvateli, které mají zpracovaný vlastní strategický dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu,“ říká Jiří Löffelmann, radní pro životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova. „I letos jsou pro případné zájemce připraveny semináře, na kterých se zástupci obcí dozvědí, jak na to,“ doplňuje Löffelmann.

Soutěž má dvě kola – krajské a celostátní. Všechny přihlášené obce jsou nejprve hodnoceny v krajském kole. Do celostátního kola pak postupuje za každý kraj vždy maximálně jedna obec, které byla udělena Zlatá stuha v krajském kole. V rámci celostátního kola jsou vyhodnocena první tři místa.

Obce přihlášené do soutěže jsou hodnoceny v oblastech: koncepční dokumenty, společenský život, aktivity občanů, podnikání, péče o stavební fond a obraz vesnice, občanská vybavenost, inženýrské sítě a úspory energií, péče o veřejná prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci, péče o krajinu, připravované záměry a informační technologie obce, za které mohou dostat Modrou, Bílou, Zelenou a Oranžovou stuhu.

Přihlášky lze podávat do 30. dubna 2019 na podatelnu Ministerstva pro místní rozvoj ČR (do 16:00 hodin).

Podmínky a elektronický formulář přihlášky najdete na internetových stránkách soutěže Vesnice roku www.vesniceroku.cz. Veškeré dotazy ráda zodpoví tajemnice soutěže působící na ministerstvu Ing.

Miroslava Tichá, tel.: +420 234 154 189, mobil: +420 731 628 447, e-mail: [email protected]. 

Pro potenciální zájemce jsou připraveny motivační semináře, které se uskuteční, 19. března v Kytlicích (okr. Děčín), 28. března v obci Stěžery (okr. Hradec Králové). Účast je možné potvrdit na e-mail: [email protected].

V minulém roce se do soutěže přihlásilo celkem 14  obcí z Libereckého kraje. Vítězem a nositelem titulu Vesnice Libereckého kraje 2018 se stala obec Tatobity na Semilsku, o rok dříve to byla obec Kruh.

Cílem soutěže je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňovaní programů obnovy vesnic a upozornit širokou veřejnost na význam venkova, ale také snaha vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a zapojují se do společenského života v obci. Vyhlašovatelem soutěže je Spolek pro obnovu venkova ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo zemědělství ČR.

Tisková zpráva s využitím informací z Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Vesnice roku v Programu obnovy venkova.

Poskytuji informace – Otevřená Společnost

Zdaleka ne všechny instituce a úřady na webu poskytují informace v takovém rozsahu a takové struktuře, kterou jim ukládají zákony. Veliké mezery mají často například státní podniky nebo městské firmy. Zveřejňování povinných informací obcí a měst každoročně hodnotíme v soutěži Zlatý Erb. Na stránkách lze dohledat množství příkladů dobré praxe.

Právní povinnost zveřejňovat některé informace („povinné informace“) přitom představuje pouze nejmenší povinný rozsah, který by měl vystihnout klíčové údaje. Nad tento rámec obce zveřejňují množství dalších informací, které považují za vhodné – ať už o vlastním rozhodování a agendě samosprávy či státní správy, anebo o kultuře, vzdělávání, dopravě či turismu.

Účel povinných informací

Povinné informace mají zorientovat každého v tom, o jaký povinný subjekt jde, jak funguje, jaké má pravomoce či jak s ním komunikovat (jak podat podání, žádost, kontakty).

Pro pracovníka úřadu, funkcionáře nebo zkušeného občana se může zdát některá informace zbytečná, ale je známo, že velká část veřejnosti ani neví, zda obecní úřad je „stát“, zda může dát úkol Policii ČR či zda může zakázat stavbu domu nebo dálnice.

Proto mezi povinné informace patří i tak zdánlivě samozřejmé údaje, jako je důvod existence či principy fungování (u obcí to například znamená sloučenou státní správu a samosprávu, fungování zastupitelstva a rady).

Typy povinných informací

1) informace povinně zveřejňované podle zákona o svobodě informací č. 106/99 Sb.:

a) podle § 5 odst. 1 a 2.

• odstavec 1
• a) důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost,
• b) popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob,
• c) místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat,
• d) postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat,
• e) přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí,
• f) sazebník úhrad za poskytování informací,
• g) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací (§ 18),
• h) výhradní licence poskytnuté podle § 14a odst. 4,
• i) usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7,
• j) adresu elektronické podatelny.
• odstavec 2
• a) právní předpisy vydávané v rámci jejich působnosti,
• b) seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních smluv 2b) podle § 14a.
• K této skupině informací vydalo Ministerstvo informatiky Vyhlášku, která stanovuje strukturu a obsah těchto informací.

Body odstavce 1 b) až d) představují návody k řešení životních situací a jsou také podrobně upraveny a rozvedeny uvedenou vyhláškou. Lze využívat odkaz na webové stránky Portálu veřejné správy a Ministerstva vnitra ČR, kde tyto popisy jsou již zpracovány.

Ve Výroční zprávě o poskytování informací (písm. g) je třeba uvádět také všechny výdaje na vedené soudní spory o poskytování informací, a to nejen na externí právní zastoupení nebo v případě prohry náklady protistrany, ale také náklady na vlastní zaměstnance, kteří se vedení sporu věnovali.

Výhradní licence (písm. h) se uvede jen tehdy, pokud informaci chráněná autorským právem povinný subjekt již někomu poskytl s výhradní licencí. Usnesení nadřízeného orgánu (písm. i) se zveřejní, jen pokud k nějakému v předchozí činnosti došlo. Adresu elektronické podatelny (písm. j) je třeba zveřejnit vždy.

Odstavec 2 požaduje zveřejnit jednoduchou metainformaci, tedy informaci o tom, jaké nejdůležitější dokumenty o činnosti úřadu po něm občané mohou žádat. Bude to například rozpočet či strategický plán rozvoje.

b)  podle § 5 odst. 3

Povinné subjekty musejí na svém webu zveřejňovat informace, které poskytly individuálním žadatelům na jejich žádost, a to do 15 dnů od jejich poskytnutí žadateli.

Je třeba zveřejnit také znění žádosti o informace, avšak bez uvedení osobních údajů žadatele (tj. např. bez jména, příjmení, data narození, přesné adresy, telefonu či e-mailové adresy).

Podle okolností je třeba anonymizovat i některé osobní údaje třetích osob, pokud by zveřejnění na internetu představovalo nepřiměřený zásah do ochrany soukromí.

c) podle § 5 odst. 5

Povinné subjekty jsou povinny zveřejnit na svém webu celý veřejně přístupný obsah všech rejstříků, registrů, evidencí a seznamů, které vedou a které jsou podle zákona veřejně přístupné.

Půjde tedy obvykle (u obcí a krajů) o živnostenský rejstřík, rejstřík honebních společenstev či o místní programy snižování emisí podle § 6 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší (č. 86/2002 Sb.) , které vedou kraje a některé obce.

Může jít i o další registry či evidence, které splňují podmínku, že jsou podle zákona veřejně přístupné.

Přitom je samozřejmě možné vyřešit například zveřejnění živnostenského rejstříku odkazem na Centrální registr živnostenského podnikání s poučením, že informace odpovídající dané obci lze získat zadáním obce do vyhledávání.

2) informace povinně zveřejňované podle dalších zákonů:

a) podle zákona o ochraně osobních údajů musejí povinné subjekty zveřejnit informace o tom, jaká zpracování osobních údajů provádějí (typ, okruh údajů, okruh příjemců, okruh osob, o nichž se údaje zpracovávají ad.).

U některých zpracování, která nevyplývají ze zákonného zmocnění (např. evidence badatelů místního muzea), však tato zpracování musejí oznámit a registrovat přímo u Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde budou zveřejněna v Centrálním registru zpracování osobních údajů.

b) podle stavebního zákona (§ 165 odst.

2) musí pořizovatel (zpravidla obec či kraj) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet. Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu.

c) podle dalších zákonů, které mohou existovat či být nově přijímány a které ukládají různým typům povinných subjektů v souvislosti s různými agendami povinnost některé informace zveřejnit na webu. Úplný přehled není k dispozici.

Nevyplněné povinné položky

Doporučujeme zavést na příslušné stránce webu kolonky pro všechny povinné položky, i když v nich nebude (zatím) nic uvedeno. Nevystavíte se pak pochybnosti, zda chybějící položka znamená vaši nepozornost a nesplnění povinnosti, anebo jen to, že zatím na ni v životě obce nedošlo.

Například nemusely dosud žádné žádosti o informace být vyřizovány, přesto je správné rubriku „informace poskytnuté na žádost“ zavést. Uvede se v ní pak, že obec dosud žádost o poskytnutí informace neobdržela.

Podobné to bude u nákladů na soudní spory, u honebních společenstev, pokud v obci nejsou, a dalších takových položek.

Možnost dalšího využití zveřejněných informací

Je nutno zmínit také povinnost, aby jakékoliv informace, které má úřad k dispozici v elektronicky použitelné (např. textové) podobě, byly zveřejněny na webu způsobem, který umožňuje jejich další zpracování uživatelem.

Zakázáno tedy je zveřejnit dokumenty v takové podobě formátu pdf, která neumožňuje další kopírování textu (zamčený text), anebo zveřejnit textové dokumenty ve formátu jpg či pdf jako obrázek.

To neplatí, pokud dokument není a nikdy nebyl k dispozici jako text (například staré zápisy, k nimž není elektronická podoba).

Spisová služba

Pokud byl jakýkoliv dokument k dispozici (v papírové či elektronické podobě), vztahovala se na něj pravidla archivního zákona, spisové služby a skartačního řádu. Nikdo nebyl oprávněn jej mimo tato pravidla zničit (vymazat).

Pokud k tomu v rozporu se spisovým a skartačním řádem došlo, je povinností úřadu jej obnovit z dostupných podkladů. Proto je nepřípustné, aby například elektronický záznam o jmenovitém hlasování zastupitelstva, který po určitou dobu je v elektronickém hlasovacím systému, byl po několika dnech vymazán.

Jde o stejný dokument, jako je samotný zápis jednání, a jeho neoprávněné vymazání představuje vážný prohřešek proti spisové službě.