21.3.2019
Existuje ohromné množství pokojových rostlin, které můžete pěstovat doma. Jsou různě náročné, vyžadují různé podmínky a některé z nich jsou i jedovaté. Na jedovatost bychom si měli dát pozor, pakliže máme doma také děti anebo chováme nějaké mazlíčky. Nemuselo by to totiž dobře dopadnout. Víte, jaké pokojové rostliny jsou nejvíce jedovaté?
Jedovaté rostliny, které můžete pěstovat doma
Proč jsou jedovaté rostliny jedovaté?
Jedovatost v rostlinách způsobují různé látky. Převážně jde o alkaloidy, které působí jako nervové jedy nebo třeba glykosidy, které dráždí pokožku. Saponiny pak dráždí pro změnu sliznice. Jedovatá může být přitom celá rostlina nebo pouze její části (plody, kůra, kořeny, hlízy, cibule nebo květy).
Tchýnin jazyk
Tchýnin jazyk
Tchýnin jazyk patří k těm nejznámějším a nejodolnějším pokojovým rostlinám. Vydrží skoro vše. Jenže je jedovatá. Její požití způsobuje otravu, která se projevuje zvracením a bolestmi hlavy a břicha. Nebezpečná je i pro své ostré špičaté listy, jimiž se může obzvláště dítě ošklivě popíchat.
Difenbachie
Difenbachie
Další velmi jedovatou pokojovou rostlinou je Difenbachie, která je pěstována hlavně pro své krásné velké listy s barevným, žlutobílým vzorem. Jenže už domorodci z deštného pralesa z ní vyráběli otrávené šipky. Když dítko požvýká list z této rostliny, ucítí nejprve pálení úst a krku, pak se objeví otok, který mu znemožní mluvit a může ho i udusit. Nebezpečná je i tekutina, která se objevuje v horní části rostlin. S ní se velmi snadno může otrávit i váš domácí mazlíček.
Scindapsus
Scindapsus
Scindapsus je velmi známá pokojová rostlina, která je doporučována začátečníkům. Je to proto, že je to velký nezmar, rostoucí neuvěřitelně rychle. Dobře se i množí a jednu dobu jste ji mohli najít snad v každé domácnosti. Vyhovují ji i tmavé kouty. Jenže svými účinky se podobá Difenbachii. Ostatně, vždyť to jsou příbuzné.
Kroton
Kroton
Kroton pro svůj tvar i barvu listů patří k oblíbeným pokojovým rostlinám. Jenže i tohle je velmi jedovatá rostlina. Jeho listy obsahují poměrně nebezpečné nervové jedy. Otrava se projevuje podrážděním sliznice, puchýřemi a zvracením. Když se její míza dostane do kontaktu s kůží, způsobí ekzém.
Dračinec
Dračinec
Dračinec je nenáročnou rostlinou, která se podobá palmě. Požití listů vyvolá slinění a zvracení. Naštěstí nejde o prudce jedovatou rostlinu.
Filodendron
Filodendron
Další nenáročná a velmi oblíbená pokojovka je Filodendron. Bohužel obsahuje nebezpečný šťavelan vápenatý, který je nebezpečný hlavně pro zvířata. U lidí může podráždit pokožku a způsobit mírný otok jazyka a rtů, ale i to je nepříjemné.
Hippeastrum, čili Hvězdník
Hippeastrum, čili Hvězdník
Hvězdník obsahuje toxický alkaloid lykorin, který způsobuje podráždění kůže, průjem, zvracení a zvýšené pocení. Nejvíce jedovaté jsou přitom jejich cibule. Pozor, abyste je nezaměnili s běžnou kuchyňskou cibulí, jsou si podobné.
Caladium
Caladium
Caladium má zajímavě zbarvené listy. Sahat byste na ni však měli pouze v rukavicích, protože je dost jedovatá. Může způsobit podráždění pokožky. Její požití pak způsobuje otok sliznic, jazyka, rtů i hrdla, zhoršuje dýchání a řeč. Zabíjí. Zvláště u zvířat má otrava fatální následky.
Kala
Kala
Kala je nevšední pokojová rostlina, která je však jedovatá. Vylučuje na svých listech přebytečnou vodu, která obsahuje dráždivé látky. Když se dostane do kontaktu s kůží, způsobuje zarudnutí a alergickou reakci. Po požití se objevuje otrava. Této rostliny není záhodno se dotýkat bez rukavic.
Euphorbia, čili Trnová koruna
Euphorbia, Trnová koruna
Euphorbia vylučuje jedovatý latex, ten se objevuje u každého řezu, ale i zranění rostliny. Při kontaktu s pokožkou způsobuje zánětlivé onemocnění kůže, vyrážku a puchýře. Vůbec nejvíce nebezpečné je, když se dostane do oka.
Vánoční hvězda
Vánoční hvězda
I když byste to nečekali, pozor byste se měli mít i při pořizování Vánoční hvězdy. Nebezpečná je především pro malé děti, kterým stačí pouze se jí dotknout a její jed mají hned na rukou. Zdravotní potíže přitom způsobuje stejné jako výše uvedená Trnová koruna.
Asparágus
Asparágus
Asparágus je oblíbenou tropickou rostlinou, která se v domácnostech vyskytuje poměrně často. Sama o sobě je neškodná. Jedovaté jsou však její plody. A na ty je nutno dát si pozor. Neměla by proto být v dosahu malých dětí a doma chovaných zvířat.
Pachypodium
Pachypodium
O Pachypodiu se říká, že toho moc nepotřebuje. To je sice pravda, vždyť to je sukulent, ale je také pravda, že má také velmi nebezpečné jedovaté trny. Navíc, pokud by došlo nedejbože k jeho požití, způsobí i dost velkou bolest hlavy.
Anturie
Anturie
Anturie, nebo také toulitka, patří k oblíbeným pokojovým rostlinám pro svou nenáročnost a své zajímavé květy. Jenže i ona je jedovatá. Požití listů způsobuje podráždění sliznice, zvracení, otok rtů a jazyka, ztížené polykání, dýchání a dušení. Objevit se může i průjem, krvácivý zánět trávicího traktu. A v tom nejhorším případě mohou způsobit selhání ledvin.
Klívie
Klívie
Nejjedovatější částí této rostliny je její cibule. Kromě ní jsou však jedovaté i její další části. Obsahuje nervový jed. Její požití může způsobit kolaps, slinění, zvracení a průjem.
Brambořík
Brambořík
Brambořík je klasickou českou rostlinou. Jen málokdo však ví, že i ona je jedovatá. Její hlíza obsahuje cyklamin, který působí jako velmi účinné projímadlo.
Ostatně se i jako projímadlo v minulosti používal. Tyto průjmy však zažít nechcete. Po požití hlízy se objevují prudké průjmy s křečemi, které vedou k dost výrazné dehydrataci.
Pokud se dostane cyklamin na kůži, způsobuje podráždění.
Narcis
Narcis
S narcisy se setkáváme především na jaře. Jde o typickou jarní květinu. Jenže její listy i stonky obsahují jedovatý alkaloid scilain. Květy a cibule pak další jedovaté alkaloidy Tazetin a lykorin. Po jejich požití vám hrozí nevolnost a průjem.
Otrava vánočními pokojovými květinami
Otrava domácích zvířat vánočními pokojovými květinami je určitě něco, co by mohlo zkazit domácí sváteční náladu. Během Vánoc se v domácnostech objevuje několik pokojových rostlin, které jsou spojené právě se svátečním časem a zároveň svojí novotou mohou lákat domácí zvířata k okusování.
Vánoční hvězda, vánoční kaktus, bramboříky, azalky, hvězdníky nebo cesmína jsou naštěstí mnohem méně jedovaté, než se traduje, včetně nechvalně známé vánoční hvězdy. Nejnebezpečnějšími vánočními rostlinami je totiž brambořík a hvězdník.
Otrava vánoční hvězdou
Vánoční hvězda, pryšec nádherný. Nechvalně proslulá jako jedovatá rostlina, ve skutečnosti tak moc ne.
Vánoční hvězda, neboli pryšec nádherný, má nálepku nejjedovatější vánoční rostliny. Je to pryšec a všechny pryšce při poranění roní mléko. Latex obsahuje saponiny a diterpenoidy. Tyto látky lokálně dráždí tkáně.
Jedovatost pro psa či kočku je ale malá. Latex dráždí kůži, která zčervená a svědí, když se dostane do oka, může způsobit zánět spojivek a při sežrání podráždí sliznice, takže vyvolává zvracení nebo nadměrné slinění, málokdy i průjem.
Ovce může dokonce sežrat celou vánoční hvězdu bez jakýchkoliv potíží a podobné to bude u králíků. U laboratorních králíků se ani nepodařilo vyvolat kožní či oční reakce na latex a potkani zůstali zcela zdraví i při krmení vysokými dávkami latexu.
Pokud domácí zvíře okouše nebo sežere vánoční hvězdu, není proto žádný důvod k panice. Pravděpodobně se mu vůbec nic nestane a pokud ano, malé podráždění latexem samovolně odezní. Úporné zvracení, které by nereagovalo na hladovku a hrozilo dehydratací a potřebovalo zásah veterinárního lékaře, je po styku s vánoční hvězdou velká vzácnost a nic vážnějšího zvířeti nehrozí.
Otrava vánočním kaktusem
Vánoční kaktus neobsahuje žádné jedovaté látky, ale jeho stonkové články jsou tuhé a zubaté a při pozření mohou mechanicky dráždit v žaludku nezbedného psa či kočky. Může se objevit nechutenství, smutná nálada a zvracení nebo průjem, které mohou být i s krví. Kočky se mohou i motat.
Naštěstí ale ani vánoční kaktus nepředstavuje vážné nebezpečí a podráždění trávicího traktu je většinou mírné, zvíře nijak neohrožuje a stačí několikahodinová hladovka a je to pryč. Veterináře mohou potřebovat jen zvířata starší nebo chronicky nemocná, pro které je i malé zvracení velkou zátěží.
Otrava bramboříkem
Naproti tomu brambořík už je rostlinou opravdu jedovatou. Toxickou substancí je saponin cyclamin, který je obsažený především v hlízách, v listech je ho naštěstí jen málo.
Mírnější otravy po okousání listů se projevují sliněním, zvracením a průjmem a potíže obvykle zmizí jen s pomocí hladovky, ale pokud pes vyhrabe a okouše nebo sežere hlízu, cyclamin ve větších dávkách způsobuje také ochrnutí, srdeční arytmie, křeče a i smrt.
Otrava hvězdníkem
I hvězdník je jedovatou rostlinou. Obsahuje fenanthridinové alkaloidy, především lycorin, ale i mnoho dalších. Lycorin je tzv.
centrální emetikum, způsobuje zvracení přímo stimulací centra zvracení v mozku. Nejvíce je ho v hlíze a listech.
Okousání listů domácími zvířaty jim přivodí většinou jen podrážděný žaludek, který se do 24 hodin uklidní, ale sežrání hlízy už způsobuje vážnější potíže.
Otrava hvězdníkem se projevuje nechutenstvím, nadměrným sliněním, průjmem a zvracením, které může být i dosti intenzivní. Sežrání většího množství hvězdníku nebo hlízy k tomu může přidat i svalový třes, nízký krevní tlak nebo křeče či poškození jater.
Otrava azalkou
Všechny azalky a rododendrony jsou prudce jedovaté rostliny, jejichž stonky, listy, květy i nektar obsahují toxické diterpeny grayanotoxiny. Tyto látky narušují sodíkové kanály v buňkách. Malé množství sežrané azalky dráždí žaludek a střeva a způsobují nechutenství, zvracení a průjem, větší množství zpomaluje srdeční rytmus, otrávené zvíře se motá a má křeče.
Azalky představují smrtelné nebezpečí nejen pro psa a kočku, ale i pro všechny býložravce, otráví se i králík, malí přežvýkavci, leguáni, a suchozemské želvy.
Zdá se ale, že nebezpečí nehrozí ani kanárkům, ani papouškům, kteří by chtěli azalku ozobávat.
Otrava jmelím
Jmelí je léčivá rostlina, obsahuje velké množství látek, jako jsou lektiny, pryskyřici viskotoxin, cholin, histamin, flavonoidy a mnoho dalších. Má imunomodulační účinky a viskotoxin působí i proti nádorům, droga se používá pro snížení krevního tlaku. Viskotoxin je ve větším množství jedovatý, toxicky mohou působit také lektiny.
Okousání jmelí nebo sežrání několika bobulí nicméně u většiny zvířat nezpůsobuje vůbec žádné potíže, maximálně se objeví podráždění žaludku, zvracení a smutná nálada, které samovolně odezní. Prudké otravy s poškozením jater či ledvin by vyžadovaly obrovské dávky jmelí.
Otrava cesmínou
Cesmína je se svými zelenými listy a červenými bobulemi stále populárnější vánoční dekorací. Její listy jsou ale velmi ostré a bobule obsahují saponiny, které dráždí trávicí trakt. Po požití způsobuje podráždění žaludku a zvracení. Větší množství sežraných listů se může chovat také jako cizí těleso a ucpat střeva.
Spasená zahradní cesmína dráždí žaludky také přežvýkavcům, naproti tomu králíci či morčata mohou okusovat listy bez viditelných potíží.
Otrava po okousání vánočního stromu
Smrčky, borovice ani jedle pro žádná zvířata jedovaté nejsou. Obsahují nicméně esenciální oleje a terpeny, které jim dávají vánoční vůni a tyto můžou dráždit žaludek a střeva, stejně jako můžou vadit ostré jehlice. Celé větvičky, kůra nebo šišky se mohou chovat jako cizí těleso, které ucpe střeva zlobivého psa, ale něco takového je vzácné.
Nejnebezpečnější předmět spojený s vánočním stromem je vánoční řetěz. Psi nebo kočky jsou schopní do sebe nasoukat doslova metry řetězu a následky můžou mít mnohem horší než u jakékoliv otravy vánočními květinami.
Další nebezpečí u vánočního stromu představuje hnojivo nebo zkažená voda ve stojánku. Je to další vánoční věc, která může u zvířat způsobit nevolnost a zvracení.
Co dělat, pokud zvíře okousalo nebo sežralo vánoční rostlinu?
Protože většina vánočních květin je jen málo jedovatá, není potřeba panikařit.
Vyvolání zvracení a podání živočišného uhlí je na místě jen při okousání hlízy bramboříku nebo hvězdníku, nebo když sežraného hvězdníku bylo hodně a po okousání azalek.
Zvracení způsobené ostatními rostlinami bývá většinou mírné a přechodné a pomůže proti němu hladovka. Jakékoliv další příznaky nemoci patří do rukou veterinárního lékaře.
Zvracení je nejčastější vánoční zdravotní problém
Vánoce jsou obdobím spojeným nejen s vánoční pohodou, ale také se zvracejími či průjmujícími domácími zvířaty. Někdy za to mohou sežrané vánoční pokojové rostliny, jindy sežrané vánoční dekorace či jiné dietní chyby a sežrané vánoční cukroví nebo třeba i otrava čokoládou nebo akutní zánět slinivky po přemíře tučného jídla.
Pokud zvíře zvrací, první pomoc je vždycky hladovka, v prvních hodinách i s omezením přístupu k vodě.
Většinou to pomůže, ale pokud je zvíře výrazně apatické, zvracení i přes hladovku neustává nebo se vám cokoliv nezdá, vždycky je lepší navštívit veterináře.
Už proto, že příčin zvracení během Vánoc může být mnoho a již zmíněný zánět slinivky nebo ucpání střeva je život ohrožujícím stavem, který nepočká po Novém roce.
Jak mít pěkné Vánoce
Prevence otrav vánočními květinami je jednoduchá. Jmelí či cesmínu můžeme sehnat i umělou, azalku si radši odpustíme a brambořík může být umístěný tak, aby se k němu zvířata nedostala, hlavně aby ho nemohla vyhrabat. Oblíbená vánoční hvězda nebo vánoční kaktus mohou zůstat na svém místě.
I během Vánoc myslete na to, že psům škodí nadbytek tuku v potravě, všem zvířatům škodí náhlé změny krmné dávky, pro psa je jedovaté umělé sladidlo xylitol, čokoláda či kakao. A že zvířata jsou schopná sežrat neuvěřitelné věci, jako vánoční řetěz, různé vánoční dekorace nebo třeba i celé ořechy, které pak neprojdou.
10 jedovatých rostlin v bytě, které mohou otrávit vaše dítě i vašeho zvířecího miláčka
Můžeme mít plný byt jedovatých rostlin (o zahradě ani nemluvě) a nemusíme o tom ani vědět. Pak si stačí pořídit psa nebo kočku a najednou nechápeme, proč zvrací nebo je malátný. Totéž platí o dítěti.
1. Diefenfachie
Běžného pěstitele nezajímá, kterou z desítek druhů diefenbachií má, jako spíš to, čím mu hrozí. Nejčastějí pěstovaná diefenbachie skvrnitá (Dieffenbachia maculata) obsahuje jak v listech, tak ve stoncích nebezpečný šťavelan vápenatý.
Rostlina při poškození roní šťávu, která může zásadním způsobem znepříjemnit život. Pokud dojde k nechtěnému pozření (což hrozí zejména u koček), přichází nejen silné slinění, ale při větší koncentraci hrozí i zvracení, křeče a otoky, zejména v ústech, v krku a na rtech.
A mít oteklý krk může znamenat problém s dýcháním. Pokud se rostlinný sekret dostane do oka, může následovat až dočasná slepota.
Je jasné, že nikdo si cíleně šťávu z diefenbachie do oka nebude kapat, ale stačí si oko promnout po přesazování nebo přípravě řízků k zakořenění v rašelinném substrátu.
Diefenbachie – jedovatá, ale krásná
2. Vánoční hvězda alias pryšec nádherný
O symbolice a původu vánoční hvězdy už jsme psali v samostatném článku, nicméně v „jedovatém“ kontextu je potřeba zmínit, že se jedná o rostlinu pryšcovitou, ronící jedovaté latexové mléko. Mimochodem, víte, že správně se vánoční hvězda jmenuje pryšec nádherný? I tato kráska patří mezi toxické členy domácnosti.
Divoce rostoucí pryšec nádherný alias vánoční hvězda
Jedovatý latex je vlastní všem pryšcům – nejen vánoční hvězdě, ale i dalším, v domácnosti často pěstovaným druhům. Dost možná, že máte doma druh Euphorbia milii, známý jako trnová koruna.
Trnová koruna – tedy pryšec Euphorbia milii
3. Pryšec běložilný
Vzhledem k jeho rozšířenosti v českých domácnostech nemůžeme tento druh opominout. Z jizviček po odlamujících se listech prýští bílé mléko.
Martina Nováková ve své bakalářské práci s názverm Nebezpečné okrasné rostliny v moderních interiérech o pryšcích udává: „Některé druhy pryšcovitých jsou potencionálně jedovaté pro obsah vysoce dráždivých, alergogenních a karcinogenních diterpenových forbolových esterů. Mohou obsahovat také kardioaktivní glykosidy a alkaloidy.
Akutní otrava se projevuje podrážděním GITu, nauzeou, zvracením, krvavým průjmem, křečemi, halucinacemi, podrážděním očních spojivek.“ Ani s pryšcem běložilným, respektive s jeho bílou tekutinou neradno žertovat.
Pryšec běložilný – dospělec
4. Filodentron alias monstera
Filodendron je oblíbená rostlina v kancelářích, ale své uplatnění najde i v domácích „zelených“ zákoutích. Širokolistá monstera patří mezi severo- a jihoamerické filodenrony a člověka i jeho mazlíčky ohrožuje podobně jako diefenbachie šťavelanem vápenatým.
Obě rostliny se i při průměrné péči mohou proměnit v mohutné kytky, takže jejich zlomení a následný výron šťávy hrozí například při přemisťování z místa na místo. Obsažený šťavelan vápenatý je bezbarvá krystalická látka (organická sloučenina) tvořící jehličkovité krystaly.
Při potřísnění platí vše, co u výše popsané diefenbachie, rozhodně se vyplatí při požití okamžitě zavolat lékaře.
Filodendron se dobře množí řízkováním. Ale dělejte to v rukavicích
5. Sanseviera aneb tchynin jazyk
Říct o tchyni, že má jedovatý jazyk, není ani slušné ani v rámci rodiny příliš diplomatické. I když, kdo ví, kde se toto lidové pojmenování v domácnostech celkem běžné rostliny vzalo. Ta je možná nazývaná tchyniným jazykem pro svou ostrost. Její tuhé listy opravdu mohou při neopatrném shýbnutí bodnout do obličeje, ale její hlavní nebezpečí tkví v alkaloidech obsažených v listech.
Opět jde spíše o domácí mazlíčky nebo děti v „ochutnávacím“ věku. Obsahuje steroidní saponiny, nicméně pravděpodobnost intoxikace je nevýznamná. Plynová chromatografie objevila v listech druhu Sansevieria liberica tři druhy jedovatých alkaloidů, nejvíce byl zastoupen diallylthiosulfinát, který je mimo jiné obsažen i v česneku.
Při požití listů se může objevit zvracení, bolesti hlavy a poruchy trávení.
Sanseviera – tchynin jazyk
6. Potos, šplhavnice aneb ďáblův břečťan
Anglické názvy rostlin nezřídka bývají popisné a pro nás poněkud matoucí. Velký netopýr kaloň je „létající liška“, protože tělo skutečně velikostí, barvou i špičatou mordou může lišku připomínat. Proč se potos, tedy pokojovka rodu Epipremnum (Scindapsus) jmenuje ďáblův břečťan – Devil's Ivy? Bezesporu bude ve hře jeho jedovatost.
Nicméně otrava hrozí zejména domácím zvířatům, jsou známá úmrtí ptáků, kteří měli popínavku poblíž klece a ozobávali ji.
Doktorka Beth Keser z Peggy Adams animal Rescue Legue upozorňuje na jeho jedovatost s tím, že rostlina vyvolává zvracení, a The American Society for the Prevention of Cruelty to Animals® (ASPCA®) varuje krátce, ale jasně: jedovatý pro psy, jedovatý pro kočky!
Potos – popínavá jedůvka
Český název šplhavnice upozorňuje na její pnoucí se snahy, nicméně co se toxicity týče, tak Children’s Health Queensland Hospital and Health Service na svých stránkách varuje: „Okamžitě vyhledejte lékařské ošetření, pokud se rostlina dostala na rty nebo jazyk nebo se objeví potíže s dýcháním či polykáním.“
7. Oleandr
Na léto ven, od podzimu do jara uvnitř. Tak by se dalo nejlépe popsat umístění stromku oleandru. Ve všech částech rostliny se nachází glykosid oleandrin, neurin uvolňující srdeční
svalovinu, vyvolávající zvracení, závratě, srdeční arytmie. Tento smrtící koktejl může vést až ke smrti. Jedovatý je dokonce i med včel, které sbíraly oleandrový pyl.
Jedovatý oleandr
8. Spatiphylum aneb rodinné štěstí
Kdyby se měly následky jeho požití na člověka shrnout co nejstručněji, bylo by to pálení a otok rtů, úst a jazyka, potíže při mluvení nebo polykání, zvracení, nevolnost a průjem.
V případě psů a koček se k tomu přidá nadměrné slinění, průjem, dehydratace, nedostatek chuti k jídlu a zvracení. Neléčení může vést k selhání ledvin.
Tato „snadnoúdržbová“ rostlina s nápadnými bílými květy si sklopením listů řekne o vodu a velikými listy bohužel láká k okusování právě domácí zvířata.
Lopatkovec Wallisův Spathiphylum wallisii
9. Hvězdník čili amarylka
Amaryllis (česky také amarylis, amarylka) je počtem druhů menší rod rostlin z čeledi amarylkovité. Jsou to velice zdobné cibuloviny s nápadnými květy. Pokud se na rostlinu podíváme z hlediska její toxicity, je nutné dávat pozor zejména na cibule a semena.
To pro jejich vysoký obsah izochinolinových alkaloidů, zejména lykorinu. Otrava se projevuje analgezií podobné morfinu, nevolností, až zvracením, může se dostavit průjem a silné pocení.
Alkaloid způsobuje zhoršené dýchání, až zástavu dechu vedoucí v nejhorších případech až ke smrti.
Amaryllis
10. Tis červený
Tis není klasická pokojovka, zato ho jako okrasný strom najdeme na kdekteré zahradě. Tady jsou ohroženy nejvíce děti, které mohou požít červené sladké plody. Dužnatý míšek není nebezpečný, naopak má příjemnou chuť, ale je to jediná část rostliny, která není jedovatá.
To, co živočichy včetně člověka ohrožuje na životě, jsou alkaloidy taxin a milosin, oba smrtelně jedovaté. Jak už bylo napsáno, sladký míšek „je v pohodě“, ale pecka už nikoliv. Toxiny se začínají projevovat do půl hodiny závratěmi, zvracením, sliněním, těžkým dechem, celkovou nevolností a bolestmi břicha.
Okamžitě, dokud je zasažený při smyslech, je nutné zjistit, kolik toho snědl, pokusit se vyvolat zvracení a ihned volat lékaře.
3 vánoční rostliny, které způsobují otravu – Vitalia.cz
Období Vánoc je odjakživa spojeno s celou řadou tradic. Patří k nim také specifické vánoční dekorace, které se doma v průběhu roku obvykle nevyskytují. Právě ty ale mohou představovat neočekávaná rizika, která si ne každý uvědomí, neboť je „normálně“ neřeší.
Za možný zdroj rizik se většinou považuje s oslavami Nového roku spojovaná pyrotechnika, osvětlení vánočních stromků elektrickými svíčkami nebo hořící svíčky či prskavky. I tyto typické vánoční nehody se během let změnily, jak se dočtete v článku Požáry stromečků vystřídaly požáry adventních věnců.
Ke známým vánočním úskalím patří ale také nevhodné kombinace jídel či kosti při konzumaci vánočních kaprů.
V době Vánoc však také hrozí otravy, jejichž původcem není jídlo ani pití, ale některé rostliny hojně používané k vánoční výzdobě.
Jedovaté jsou kuličky jmelí
Nejčetnější, prakticky v každé domácnosti používané, je přitom jmelí (jmelí bílé – Viscum album), poloparazitická rostlina, která je spíše považována za léčivou.
To je samozřejmě pravda, jmelí působí mimo jiné protinádorově, posiluje imunitu, pomáhá zastavovat krvácení, čaj z listů jmelí také snižuje krevní tlak.
Jedovaté jsou však bílé kuličky jmelí, byť ani jejich jedovatost není fatální a požití jedné takové kuličky by nemělo znamenat žádný problém. Přesto je vhodné zpozornět, když se kolem jmelí s kuličkami pohybují malé děti, jejichž zvykem bývá strkat si vše do pusy. Pouhý dotek se jmelím by však ani dětem uškodit neměl.
Dobrou zprávou přitom je, že podle dosavadních poznatků je evropské bílé jmelí méně toxické než americké jmelí – tato rostlina má totiž řadu variant. Špatnou zprávou naopak je, že sběr jmelí bez příslušného povolení a bez absolvování trhačského kurzu je sankcionován až pětitisícovou pokutou, což je mimochodem docela aktuální informace, protože počátkem prosince je jmelí nejkvalitnější.
Vánoční hvězda: pozor na oči
Další rizikovou vánoční dekorací je pryšec nádherný (Euphorbia pulcherrima), lidově zvaný také vánoční hvězda. I v tomto případě jsou ale často zmiňované údaje o jedovatosti vánoční hvězdy (zejména v USA) přehnané.
Jako většina pryšců roní i tato rostlina při poranění tekutinu podobnou mléku (tzv. latex), a pokud se dostane na pokožku citlivých jedinců, způsobuje alergické reakce a podráždění pokožky. Horší je to při kontaktu s okem, v tomto případě může latex způsobit i dočasné oslepnutí.
Mírně jedovaté jsou však i listy vánoční hvězdy, je však třeba podotknout, že podle amerických výzkumníků by k tomu, aby se v těle nahromadilo rizikové množství jedu z vánoční hvězdy, muselo dítě o váze 25 kilogramů zkonzumovat 500 listů této rostliny… Jiná studie z Univerzity v Ohiu navíc neprokázala žádné negativní účinky ani při extrémních dávkách.
Břečťan ptáci mohou, lidem škodí
Do třetice mohou být rizikem dekorativní věnce, k jejichž výrobě byl využit břečťan (břečťan popínavý – Hedera helix). Alergickou reakci může u citlivějších jedinců způsobit i jen dotyk s mladými výhonky břečťanu, to ovšem u dekorativních věnců a věnečků nehrozí.
Větší nebezpečí skýtají ale jedovaté plody břečťanu, po jejichž nechtěné konzumaci hrozí silné průjmy a požití většího množství plodů břečťanu pak může znamenat i ohrožení života. Ani plody břečťanu nebývají součástí vánočních dekorací, někteří lidé si ale pěstují břečťan doma nebo na zahradách či balkonech.
Plody břečťanu přitom připomínají bobule psího vína, s nimiž jsou také nejčastěji zaměňovány.
Matoucí je také skutečnost, že plody břečťanu bez problémů konzumují ptáci, člověk by to ale po nich zkoušet neměl. Na zmírnění účinků otravy se v takovém případě doporučuje podat postiženému jedinci aktivní uhlí.
Jedovaté i léčivé zároveň
Jistým paradoxem všech jmenovaných rizikových rostlin je skutečnost, že jde v praxi o léčivé byliny a například břečťan je v mytologii jedním ze symbolů nesmrtelnosti.
Jako vždy tak záleží na způsobu zpracování příslušné drogy či její části, která se k léčebným procedurám využívá, a na správné dávce. K tomu je však třeba mít potřebné znalosti, které většina lidí nemá.
K pohodě vánočních svátků je tak spíše praktické sledovat při rodinných oslavách a návštěvách (zejména) malé děti a jejich zkoumání vánočních dekorací z rizikových rostlin.
Jedovaté a problematické rostliny
V přehledu rostlin nebezpečných pro člověka i zvířata, jsou zahrnuty u nás volně rostoucí nebo kulturně pěstované druhy. Jedná se především o druhy vytrvalé, protože mezi jednoletými a dvouletými rostlinami je jedovatých druhů, s výjimkou čeledi lilkovitých (Solanaceae), podstatně méně.
Ve výčtu se zaměřujeme na rostliny se kterými se můžete snadno setkat nejen v přírodě, ale jsou často používány i k výsadbám veřejné zeleně, najdete je i v zámeckých a městských parcích, nebo ve veřejných i soukromých zahradách.
Uvádíme taxony jejichž jedovatost je nebezpečná, ale i ty u nichž je prognóza vyléčení otravy pro člověka příznivá. Dále zařazujeme všechny rostliny, které mohou díky svým plodům zlákat zejména malé děti ke konzumu.
Navíc je i mnoho dalších rostlin, které vzhledem k obsahu látek řadíme mezi tzv. problematické.
Mnoho rostlin je pro vás neznámých a zejména úzkostlivější čtenáře můžeme tímto výčtem vyděsit – to ale není smyslem tohoto článku.
Dětem je přirozené poznávání světa všemi smysly, mají tendenci vše strčit do pusy, ty větší často v zápalu poznání skutečně ověřují i chuť různých plodů, které v zahradě najdou.
Lízají šťávy a vaří „mlíčka“ z rozmačkaných plodů a mnohdy si v zápětí sáhnou i potřísněnou rukou do oka. Často se dotýkají rostlin, které způsobují dermatitidy zejména při slunečním záření.
U dětí je nejlepší ochranou trpělivé vysvětlování při procházení volnou přírodou a zahradou. Pokud své dítě naučíte, že se žádné bobule ani jiné plody v zahradě nesmí jíst a budete důslední, nemáte se čeho obávat i když je sami neumíte pojmenovat. Nebezpečné rostliny je nejlépe na zahradě nepěstovat.
Otravy těmito rostlinami se projevují v zásadě nejprve poruchami trávicího ústrojí a provází je typické příznaky – nevolnost, zvracení a průjem.
Dále následují další specifické poruchy podle obsahu jedovatých látek.
Vždy pamatujte, že otrava, která se u dospělého člověka projeví „jen bolestmi v břiše a zvracením“, které přestanou po několika hodinách, může mít pro dítě tragické nebo celoživotní následky!
Možné alergické reakce kůže způsobené dotykem se projevují od mírných zarudnutím kůže, případně vyrážek. U vážnějších případů zarudnutí kůže přechází do stadia bolestivých puchýřů, kdy je nutné vyhledat lékařskou pomoc podobně jako u popálenin!
- Ve výčtu upozorňujeme zvláště na části rostlin, které děti nejvíce lákají
- JEHLIČNANY
- Cypřišek – Chamaecyparis – jedovaté všechny druhy
- Jalovec chvojka – Juniperus sabina (a ostatní druhy) – prudce jedovaté všechny části rostliny (zasahují krev, ledviny, dělohu), mohou vyvolat zánět ledvin při použití k samoléčení močových potíží, dotykové dermatitidy
- Tis – Taxus – všechny druhy prudce jedovaté, jedovatá celá rostlina mimo červených míšků kolem semene
- Zerav – Thuja – jedovaté všechny druhy, při dotyku u citlivých osob vyrážka
- LISTNÁČE
- Jírovec žlutý – Aesculus flava – konzum plodů!
Kyhanka bažinná – Andromeda polifolia – jedovatá celá rostlina, konzum! (i pro zvířata), nebezpečný i dotek!
- Medvědice lékařská – Arctostaphylos uva-ursi – slabě jedovaté listy i plody, konzum!
- Dřišťál – Berberis – jedovatá celá rostlina s výjimkou plodů, které se upravují na kompoty s vysokým obsahem přírodního vitamínu C
- Zimostráz – Buxus – jedovatá celá rostlina
- Trubač kořenující – Campsis radicans – květy mohou při dotyku způsobit vyrážku
- Ruj vlasatá– Cotinus coggygria – jedovaté listy a plody s nebezpečím především pro děti
Lýkovec vonný – Daphne cneorum, (L. vavřínový – D. laureola; L. obecný – D. mezerum)- celá rostlina, hlavně plody červené peckovice (smrtelná dávka = 12 plodů pro dospělého člověka)
Brslen evropský – Euonymus europaeus, i další druhy – celá rostlina, hlavně plody červené „kvadrátky“
Kručinka – Genista, (vš. druhy) – celá rostlina včetně semen, konzum! (i pro zvířata)
Břečťan obecný – Hedera helix – celá rostlina, alergická vyrážka, konzum plodů dětmi!
Cesmína – Ilex (všechny druhy) – jedovaté listy, plody, konzum!
Mamota úzkolistá – Kalmia angustifolia (M. širokolistá – K. latifolia)- listy, konzum! (i pro zvířata)
Štědřenec – Laburnum (vš. druhy) – jedovatá celá rostlina vč. kořenů, zejména lusky s nebezpečnými semeny pro konzum!
Rojovník bahenní – Ledum palustre – větévky, konzum!
Ptačí zob – Ligustrum – listy, kůra, plody – konzum!
Zimolez černý – Lonicera nigra, (Z. obecný – L. xylostemum) – plody, konzum!
- Kustovnice obecná – Lycium halimifolium (i další druhy) – celá rostlina, konzum!
- Lyonie ptačí zob – Lyonie ligustrina – jedovatá celá rostlina, konzum (hlavně pro koně)
- Maklura jablkovitá – Maclura pomifera – listy, dotek u citlivých lidí
- Mahonie – Mahonia, většina druhů – jedovatá celá rostlina, plody – konzum!
- Pieris japonský – Pieris japonica – hlavně mladé výhony, konzum (i pro zvířata)
Bobkovišeň lékařská – Prunus laurocerasus – (střemcha pozdní – Prunus serotina, s. virginská – P. virginiana) – mladé výhony a plody, konzum!
- Střemcha vonná – Prunus padus – celá rostlina
- Hlohyně šarlatová – Pyracantha coccinea – zaznamenáno několik případů velkých obtíží až otrav po požití plodů dětmi! – přesto stále hojně vysazována
- Řešetlák počistivý– Rhamnus cathartica, Krušina obecná – Rhamnus frangula – jedovatá kůra, listy a plody, celá rostlina – konzum! (i u zvířat)
Pěnišník americký – Rhododendron catawbiense, (p. převeliký – R. maximum, p. černomořský – R. ponticum) – listy, pro dobytek smrtelné!
Pěnišníky a azalky – Rhododendron, Azalea – jedovaté listy, květy a plody, ! přechází do medu za snůšky při velkém výskytu!
Škumpa lysá – Rhus glabra, š. ocetná – R. typhyna – jedovaté listy a plody s nebezpečím především pro děti, dermatitidy jen u citlivých lidí
Škumpa různolaločná – Rhus diversifolia, š. jedovatá – R. radicans, š. lakodárná – R. verniciflua, š. laková – R. vernix – listy, záněty kůže již při dotyku, konzum!, nesázet!!!
- Trnovník akát – Robinia pseudoacacia – celá rostlina, konzum! (i pro zvířata)
- Bez červený – Sambucus racemosa – plody a listy, konzum!
- Lilek potměchuť – Solanum dulcamara – plody prudce jedovaté, konzum!
- Janovec metlatý – Sarothamnus scoparius – jedovatá celá rostlina, konzum – ochrnutí!
- Pámelník – Symphoricarpos – zejména bílé bobule, konzum!
- Jedovatec – Toxikodendon – celá rostlina obsahuje jedovatou mléčnou šťávu – poškozuje kůži
Kalina tušalaj – Viburnum lantana, k. obecná – V. opulus – kůra, listy, plody, konzum většího množství plodů!, u jedovatých květů možná záměna s černým bezem!
Barvínek – Vinca – celá rostlina
Vistarie čínská – Wisteria sinensis – větve a silně jedovatá semena, konzum!
hořká jádra meruněk – pro těžké poškození organismu dospělého člověka postačí 6-8 ks. Vyhněte se z podobných důvodů i jádrům broskví, hořkým mandlím a švestkám, i když početně jich organismus snese větší množství.
JEDOVATÉ BYLINY A TRVALKY – jedovaté bývají celé rostliny
Hlaváček jarní – Adonis vernalis – květy
Hlaváčkovec – Adonanthe – obsah glykosidů – srdečních jedů. Silné podráždění očních spojivek pokud si děti sáhnou po jejich trhání do oka.
Andělika lékařská – Angelica officinalis – alergické dotekové dermatitidy
Sasanka – Anemone – při potřísnění puchýře a záněty kůže
Oměj – Aconitum – plody!!!, obsah prudce jedovatých alkaloidů, smrtelná dávka 2-4 mg akonitinu – nejprve postižen zažívací trakt a dále mravenčení po celém těle s následným celkovým znecitlivením těla. Porucha srdce vyústí v zástavu dechu a to při plném vědomí!
- Tetlucha – Aethusa – pozor možná záměna s natí petržele! Postihuje zažívací trakt
- Orlíček – Aquilegia – po požití křečové stavy, dušnost, srdeční slabost
- čeleď miříkovité – Apiaceae – problémové obsahem alkaloidů, polyacetylénů a furokumarinů
- Áron plamatý – Arum maculatum – bobule
Rulík zlomocný – Atropa bella-dona + pablen – Scopolia – konzum bobulí!, poruchy CNS, (centrální nervové soustavy), kóma a zástava dechu, pro děti smrtelnou dávkou 4 bobule, pro dospělé asi trojnásobek. Pro obsah atropinu – pokud se šťáva dostane do oka, poruchy vidění.
Andělské trubky + durman – Brugmansia, Datura (vš. druhy) – nebezpečné! – květy, plody, viz rulík!!!
- Posed dvoudomý – Bryonia dioica – celá rostlina, hlavně plody a kořeny
- Blatouch – Caltha + pryskyřník – Ranunculus – postižení trávicího traktu, dermatitidy
- Rozpuk – Cicuta – křeče zažívacího traktu
- Bolehlav – Conium – obsah alkaloidů s následným ochrnutím kosterního svalstva a poté zástavou dechu!
- Konvalinka – Convallaria – srdeční selhání, bobule
- Čičorka – Coronilla – jedovatá hlavně semena, kardioaktivní glykosidy postihující srdeční sval
- Dymnivka – Corydalis – CNS, při potřísnění šťávou dermatitidy, květy jedovaté jako u ostrožky
- Ostrožka stračka – Delphinium belladona – velice oblíbená trvalka!, květy mohou způsobit prudkou otravu
- Srdcovka – Dicentra – zasažení CNS, při potřísnění šťávou dermatitidy
- Třemdava – Dictamnus – dotykové dermatitidy
- Pryšec (vš. druhy) – Euphorbia – listy, mléčná šťáva poškozuje oči
- Talovín – Eranthis – glykosidy – srdeční jedy
- Čemeřice – Helleborus – při potřísnění šťávou dermatitidy
- Bolševník – Heracleum – dotyková těžká poškození kůže s puchýři (nebezpečné zejména u dětí), obdobně i kulturně pěstovaný H. mantegazzianum jako solitera v parcích a zahradách pro krásnou stavbu a vzrůst
- Krabilice – Chaerophyllum – glykosidy dráždící CNS, srdeční slabost
- Vlaštovičník – Chelidonium – latex způsobující dermatitidy, u dětí navíc ještě i vážné poškození očí
- Vlčí bob – Lupinus – lusky a semena, poruchy zažívaní s postižením jater
- Pivoňka – Paeonia – zažívací obtíže, při potřísnění šťávou dermatitidy
Kokořík lékařský – Polygonatum odoratum, k. mnohokvětý – P. multiflorum – plody
- Koniklec – Pulsatilla – při potřísnění šťávou dermatitidy
- Listnatec bodlinatý – Ruscus aculeatus – plody (bobule)
- Starček – Senecio – alkaloidy s poškozením jaterní tkáně (nebezpečí pro zvířata)
- Vratič obecný – Tanacetum vulgare – jedovatý thujon s následkem obrny a křečí, příp. srdeční slabost, dotykové dermatitidy – puchýře a špatně se hojící vyrážky
- Pryšec – Tithymalus (Euphorbia) – jedovatý latex, dermatitidy
- Úpolín – Trollius – dotykové dermatitidy
- Kýchavice černá – Veratrum album – silnější přivonění ke květům nebo drceným sušeným listům způsobuje nepotlačitelné intenzivní kýchání do mdlob a člověk je ohrožen srdeční slabostí a nedostatečným dýcháním
- KAPRADINY
- Kapraď samec – Dryopteris filix-mas – jedovatý oddenek a listové báze, poškození očí šťávou
- Hasivka – Pteridium – obsah látek způsobující rakovinu
- CIBULOVINY A HLÍZNATÉ
U většiny cibulovin obsahují podzemní orgány jedovaté látky – hlavně alkaloidy. Nadzemní orgány bývají těmito jedovatými látkami chudší – proto i otrav je méně.
Sněženka – Galanthus – srdeční slabost
Bledule – Leucojum, Narcis – Narcissus, Šafrán – Crocus – zažívací obtíže, překrvení pánevních orgánů a u žen potraty
Ocún – Colchicum – semena!!!, ochrnutí CNS, těžké zažívací poruchy a smrt následkem celkové paralýzy až po několika hodinách nebo dnech (smrtelnou je dávka 20 mg kolchicinu,
tj. asi 50 g listů nebo 6 g semen)
Řebčík – Fritillaria – atraktivní květy pro děti, srdeční selhání
Tulipán – Tulipa – při potřísnění kůže možné dermatitidy. Zaznamenán případ velkých potíží při použití cibule tulipánu omylem v kuchyni místo běžné cibule.
- JEDNOLETÉ A DVOULETÉ ROSTLINY
- Samorostlík klasnatý – Actea spicata – plody
- Náprstník (vš. druhy) – Digitalis – květy, obsahují glykosidy způsobující srdeční selhání
- Sluncovka – Eschscholtzia – obsah látek s narkotickým účinkem, nevolnost
- Chejr vonný – Cheiranthus cheiri – květy, šešule
- Tabák (obecný i selský) – Nicotiana – obsah látek působících na srdce a cévy
- Fazol (druhy) – Phaseolus – nezralé lusky, semena
- Skočec – Ricinus – nebezpečná semena pro děti, smrtelnou je pro děti dávka 6 semen, pro dospělého 20 i méně
- POKOJOVÉ ROSTLINY
- Kroton – Codiaeum – latexové mléko, při potřísnění dermatitidy
- Řemenatka – Clivia – poruchy zažívacího ůstrojí
- Brambořík – Cyclamen – při potřísnění šťávou dermatitidy, jinak zažívací obtíže
- Mramornatka – Dieffenbachia – obsah nebezpečných toxalbuminů, šťavelanů – oční a kožní záněty, při požití poškozuje sliznice dutiny ústní – platí i pro další rody Monstera, Anthurium, Philodendron, Zantedeschia, Aglaonema
- Pryšec běložilný – Euphorbia leuconeura – obsah nebezpečného latexového mléka, při potřísnění dermatitidy a pokud se dostane do očí závažné oční problémy až oslepnutí!
- Oleander – Nerium – glykosidy s účinkem srdečního selhání
- Vánoční hvězda – Poinsettia – mléko – při potřísnění dermatitidy, jinak poruchy zažívacího ústrojí
- Prvosenka čínská – Primula sinensis , P. obconica – alergické dotykové dermatitidy,
- Azalka – Rhododendron indicum – zažívací poruchy
- ROSTLINY ZVYŠUJÍCÍ CITLIVOST NA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ
Existuje skupina rostlin u kterých sluneční světlo zesiluje účinek jejich šťáv při potřísnění pokožky. Mohou se objevit vyrážky až puchýře, nebo pokud následně vystavíme pokožku slunečnímu záření, dochází velmi rychle k bolestivému spálení.
Zároveň – což také není zatím v obecném podvědomí, čaje z těchto bylin raději nepijeme. Pokud jsme nuceni nebo čajové směsi obsahují některou z níže uvedených bylin, vyhněme se slunění. Látkám, které zvyšují naši citlivost na světlo, říkáme fotosenzibilující. Připojujeme výčet rostlin, které tuto nepříjemnou vlastnost mají:
- Andělika lékařská – Archangelika officinalis
- Bolševník obecný – Heracleum spondylium
- Kerblík třebule – Anthriscus cerefolium
- Miřík celer – Apium graveolens
- Pastinák setý – Pastinaca sativa
- Pohanka střelovitá – Fagopyrum sagittatum
- Rdesno hadí kořen – Polygonum bistorta
- Rdesno peprník – Persicaria hydropiper
- Routa vonná – Ruta graveolens
- Třemdava bílá – Dictamnus albus
- Třezalka tečkovaná – Hypericum perforatum
- Všedobr horní – Imperatoria ostruthium
- Zpracováno podle následujících zdrojů: Zahradnický slovník naučný – ÚZPI Praha 1994 (NE)Bezpečné bylinkářství – Viktor Sekyt – GEMMA 89 Časopis Dům a byt – 2007 – Pavel Chobotský – Krásné, užitečné, ale nebezpečné
- časopis Dům a zahrada 6 / 2000 – Ing. Hana Říhová – Rodiče vydržte, nepotrvá to tak dlouho
Ing. Ivana Kožešníková (vloženo III. 2010)