Davidovi je občas mizerně. Je mu dvaačtyřicet, cítí se celkem zdravý, ačkoli už ho někdy bolí záda z věčného sezení u počítače a uvažuje také o brýlích na blízko. Daleko víc ho však trápí občasné pálení žáhy.
„Kdyby to jen pálilo, ono to nesnesitelně bolí za hrudní kostí, obyčejné pálení žáhy způsobené žaludečními šťávami v krku vlastně nic není,“ líčí muž, který tuhle patálii léčí pomocí volně prodejných cucacích tablet proti nadýmání a pálení žáhy, případně sirupem se stejným účinkem.
Autor: Photl.com / Vitalia.cz
Pálení žáhy je způsobeno vracením žaludečních šťáv do jícnu
Někdy to pomůže, někdy ne. Někdy dokonce stačí bolest zapít pár loky mléka nebo ji zajíst, někdy nezabere nic a David se skoro svíjí v bolestech. Za ty roky, podobné potíže ho totiž trápí snad do dvaceti let, vypozoroval, že vše se zhoršuje, když je v nějakém stresu nebo když o něj usiluje nějaká viróza.
„Jednou mi bylo dokonce tak zle, že mi žena nechala zavolat záchranku, oba dva jsme byli přesvědčení, že snad mám infarkt,“ líčí muž s tím, že v nemocnici to také nevyloučili hned, ale až po několika vyšetřeních.
Infarkt, nebo žaludek?
Zní to přehnaně – kvůli pálení žáhy volat záchranku? Ale gastroenterolog Jan Martínek to za výjimečné nepovažuje. „Bolest je to opravdu silná a skutečně může připomínat infarkt,“ potvrzuje.
Podle něj proto není vzácné, když se lidé s tímhle problémem ocitnou v záchrance a posléze v nemocnici.
Samozřejmě, na rozdíl od srdeční příhody pálení žáhy, nebo přesněji gastroezofageální reflux, neohrožuje život.
- Reflux jícnu – pálení žáhy – gastroezofageální reflux – je známý také jako překyselení.
- Dochází k němu, když se ze žaludku do jícnu vrací nedotrávená potrava s žaludečními kyselinami, které pak dráždí a rozežírají povrch jícnu.
- Způsobuje bolesti na hrudi v oblasti hrudního koše a žaludku, pálení žáhy, zápach z úst, méně často také dávivý kašel, chrapot i jiné průduškové a plicní komplikace.
- výjimečné, po jídle ap. může být způsobené dietní chybou, ale i prudkým ohnutím ap., objevuje se také např. v těhotenstvípomohou např. volně prodejné léky, antacida, vlažné mléko či voda
- dlouhodobé, pravidelné doporučuje se dieta, správná životospráva, vyšetření u lékaře pro vyloučení dalších příčin, vhodné léky určí lékař, může doporučit i operaci
Více: Co dělat, aby žáha nepálila
Přesněji řečeno, neohrožuje ho tak často a neohrožuje ho hned, protože podle Jana Martínka to také může způsobit pořádný průšvih.
Pokud se totiž žaludeční šťávy do jícnu dostávají příliš často, mohou porušit jeho citlivou sliznici a vyvolat zánět čili refluxní ezofagitidu, kterou mohou dále zkomplikovat vředy na jícnu.
A podle všeho, i když vzácně, může gastroezofageální reflux rovněž přispět k rozvoji rakoviny jícnu, protože neustálým atakováním šťávami se mění povrch jeho sliznice.
Právě proto má smysl příznaky refluxní choroby jícnu nepřehlížet a snažit se její průběh mírnit. Případně absolvovat vyšetření, které prokáže, v jakém stavu jícen je.
Zatímco na občasné potíže způsobené spíše dietní chybou skutečně stačí něco z volně prodejných antacid, při vleklých potížích neváhejte s návštěvou lékaře, který vám může předepsat účinnější léky, užívané dlouhodobě.
V krajních případech bývá řešením operace jícnu.
I kašel a chrapot mohou být projevy refluxu
Mimochodem, na jícnovou chorobu mohou krom některých typických příznaků jako je zmíněné pálení žáhy, bolest na prsou, říhání, zvýšené slinění, divná chuť v ústech nebo pocit cizího těla v krku ukazovat i některé atypické příznaky.
„Měla jsem chronický kašel, alergoložka už ze mě byla nešťastná, protože žádné z vyšetření nepotvrdilo její domněnku, že mám astma. Až imunoložku napadlo, že by to mohl být reflux a byl,“ líčí padesátiletá Veronika, u níž reflux vysvětlil i její letité potíže s chrapotem.
Zažívací potíže přitom neměla nijak zásadní ani časté, ovšem vracející se žaludeční šťávy dráždily její hrtan a hlasivky. Musela kvůli tomu podstoupit takzvanou pHmetrii, vyšetření, při němž se nosem do žaludku zavede trubička propojená s přístrojem, který po dobu dvaceti čtyř hodin měří, jak na tom dotyčný je.
Není to příjemné, ale ani bolestivé, pacient může být normálně doma.
Pokud mají lékaři podezření na vážnější poškození jícnu, provádí se takzvaná endoskopie, vyšetření sondou, které už nepříjemné je, ale provádí se po částečném utlumení.
Čtěte téma: Gastroskopie a kolonoskopie – obávaná vyšetření. Jsou opravdu tak hrozná?
A nemáte žaludeční neurózu?
Pálení žáhy a problémy s vracením potravy do jícnu navíc nejsou jedinými zažívacími potížemi, které sice přímo neohrožují život, ale dovedou v některých dnech zásadně ovlivnit jeho kvalitu.
Z podobného ranku jsou bolesti žaludku a břicha vůbec, spojené s pocitem na zvracení a nechutenstvím. Nejspíš je znáte pod označením „žaludeční vředy“.
Medicína v posledních deseti dvaceti letech celkem spolehlivě ví, že je způsobuje bakterie helicobacter pylori a umí si s nimi díky tomu poradit pomocí léků.
Bohužel, ne každému mohou pomoci – u části lidí se totiž tato infekce neprokáže. Jejích domnělé vředy jsou způsobeny žaludeční neurózou neboli funkční dyspepsií.
Příčina? Stres, nervové vypětí a vlastní zvýšený sklon k neurózám. Tady často zabere až změna životního stylu, například jiná profese, nebo vyvlečení se z nefunkčního vztahu.
Podle gastroenterologa Martínka taková žaludeční neuróza úzce souvisí s psychikou.
Čtěte dále: Když se ozvou žaludeční vředy…
Zánět jícnu
Tento zánět poškozuje sliznici jícnu, tedy jeho vnitřní výstelku. Poškození může způsobit refluxní choroba a infekce (viry a plísně, bakterie). Možné je i poškození a zánět vyvolaný chemikáliemi – při požití kyselin či louhů.
Zánět jícnu se projevuje bolestí na hrudi při polykání, pálením žáhy, říháním, zvýšeným sliněním, chrapotem, suchým kašlem, zápachem z úst nebo tím, že vám často při polknutí uvízne sousto.
Zánět je často spojen s refluxní chorobou, při které se žaludeční šťávy vrací z jícnu do úst, ale projevuje se i pálením žáhy, obtížným a bolestivým polykáním, pocitem cizího tělesa v krku a bolestí na hrudi.
Takto způsobený zánět se objevuje spíše v dolní části jícnu.
Zánět, který je způsoben infekcí, je spojen se snížením imunity a může se objevit kdekoliv v jícnu, většinou se jedná o následky chemoterapie nebo se objevuje u diabetiků a u lidí, kteří mají velmi sníženou obranyschopnost.
Léčba
Léčba spočívá v podávání léků, například prokinetik, které zrychlí průchod stravy žaludkem. Dále pak v omezení kávy, čaje a alkoholu. Navíc by se člověk měl vyhnout dráždivým jídlům a obézní lidé by měli zhubnout a váhu si udržovat. U vážnějších případů se problém řeší chirurgicky.
Jak se rychle zbavit zánětu jícnu
Na akutní potíže může krátkodobě pomoci přiměřené množství zažívací sody.
Léky
Na zvýšenou kyselost žaludečních šťáv se využívají antacida. Na rychlejší posun potravy v žaludku jsou léky, které nazýváme prokinetika. Základní léky účinkují na jícnový svěrač a na tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Pokud zánět způsobila infekce, podávají se antibiotika, antivirotika a antimykotika.
Bylinky
Tento čaj pomůže omezit žaludeční kyselinu: Smíchejte listy borůvky, jitrocele, mochny, kořen smetánky lékařské a nať žebříčku a světlíku lékařského.
Domácí léčba a babské rady
Kyselost šťáv ovlivní pití šťávy ze syrových brambor, alespoň sklenice 2krát denně před jídlem.
Chcete vědět více o nemocech ústní dutiny? Čtěte zde.
Vyšetření
Lékař nemocného pečlivě vyslechne, vyšetří. Lékař odebere vzorek a udělá endoskopii. V případě refluxní choroby se využívá vyšetření čtyřiadvacetihodinové impedance a pH metrie.
V těhotenství
Těhotenství bývá rizikovým faktorem pro vytvoření zánětu jícnu, a to kvůli zvýšení nitrobřišního tlaku.
Možné komplikace
Pokud se zánět neléčí, může vést až k tvorbě neoplázií – tedy stádií změny rakovinného charakteru, ke vzniku vředu, který způsobí krvácení do trávicího traktu nebo protržení orgánu, k zúžení jícnu, což způsobuje problém při polykání potravy a vyvolává zvracení.
individuální dle závažnosti
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?
Prevence
Jako prevence je vhodné udržovat si přiměřenou váhu, nejíst tučná a příliš dráždivá jídla, omezit stres, alkohol a kouření.
Kdy jít k lékaři
Pokud se vám ztěžka polyká nebo vás každé polknutí bolí, k lékaři vás to jistě dříve nebo později donutí jít.
Zánět jícnu: příznaky, léčba (ezofagitida)
Zánět jícnu je chorobný stav spojený s poškozením jícnové sliznice.Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní chorobajícnu (gastroesofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc),při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetnědráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.
Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacímchráněna hned několika způsoby.
Jednak správnou funkcí dolníhojícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází akteré upravují jeho správnou polohu, samočistící schopností jícnu napodkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin aurčitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice.Selhání souhry těchto obranných činitelů respektive některého z nich,vede k zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.
Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda,čerstvé pečivo, cola…) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidníantiflogistika jako je Ibalgin, Paralen apod.
, opiáty, léky na srdce a mnohodalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkcikyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice nebozpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristalticképohyby jícnu.
Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání,složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti atéž obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku-duodena),odolnost sliznice jícnu, samočistící schopnost jícnu a rychlostvyprázdnění žaludku.
Jinými slovy řečeno, onemocnění vzniká na podkladěnerovnováhy obranných a agresivních faktorů, kterépůsobí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození docházíprávě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnusnáze (mimojiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne vevzpřímené poloze).
Mezi další zánětlivá onemocnění jícnu patří korozivníezofagitida a infekční formy zánětů jícnu(mykotická, herpetická, cytomegalovirová ezofagitida).
Korozivní ezofagitida vzniká na podkladě poleptáníjícnu žíravými látkami (kyselinami, louhy, sloučeninami fenolu apod.)požitými převážně omylem, nicméně také v sebevražedném úmyslu.Výjimečně se může jednak i o léky, které uvíznou v jícnu a způsobípoškození sliznice.
Mykotická ezofagitida neboli soor,moniliáza či kandidóza je onemocněnívyvolané houbou Candida albicans. Jedná se o infekci, kterávyužívá sníženou obranyschopnost organismu (hovoříme o tzv. oportunníinfekci při imunodeficienci).
Vyskytuje se u nemocných ve špatném stavu,obvykle léčených antibiotiky, cytostatiky (léky tlumící buněčný růst,užívané v onkologii), imunosupresivy (léky potlačující imunitnísystém) či glukokortikoidy (léky tlumící imunitní odpověď – záněty,autoimunitní děje). Vždy je nutné pomyslet na možnou infekciHIV (vyvolávající onemocnění AIDS).
Obtíže jsou obvyklenevelké až žádné, může se jednat o náhodný nález.
Herpetická ezofagitida vyvolaná virem HSV (herpes simplexvirus) stejně jako cytomegalovirová vyvolaná virem CMV(cytomegalovirus) jsou poměrně vzácné a projeví se obvykle pouzebolestivostí při polykání (odynofagií).
Rizikové faktory zánětu jícnu
Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojenýs kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnovéhosvěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování,nevhodné složení potravy – tučná jídla včetněčokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek,cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.
Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vede kezvýšení nitrobřišního tlaku, a tak přispívá k refluxu.
Prevence zánětu jícnu
Nemoci je možno předcházet režimovými opatřeními jako jeredukce tělesné hmotnosti, zamezení zvyšovánínitrobřišního tlaku (tj. omezit těžkou silovou práci jako nošení břemena práce v předklonu), zákaz kouření a vyřazeníz jídelníčku jídla způsobující obtíže(viz výše).
Doporučuje se taktéž spát na nakloněném lůžku (lůžko podloženév hlavové části o 20 cm).
Příznaky a projevy zánětu jícnu
Vedoucím příznakem je zvláštní druh bolesti – pálenížáhy neboli pyróza. Tato bolest je charakterizována jakopalčivá bolest za dolní částí hrudní kosti.
Zpočátku se objevuje jen po určitých jídlech (pečená jídla, smaženépokrmy, sladké, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpínemocný bolestmi po každém jídle, leckdy nalačno a také v noci, kdy sestav zhoršuje po ulehnutí a při snížené tvorbě slin.
Zdrojem bolesti je přímé dráždění sliznice, roztažení jícnu anaopak dočasná stažení jícnu v jiných úrovních.
Dalším příznakem může být pocit uváznutí sousta v krku –obtížné polykání (dysfagie), bolestivépolykání (odynofagie) či pocit cizího tělesa v krku bezprokázané příčiny (tzv. globus).
Bolesti na hrudi mohou být někdy tak nespecifické, že mohou imitovatjiná onemocnění, např. choroby srdce (srdeční infarkt).
Řada nemocnýchsi také stěžuje na ztrátu chuti, chrapot,chronický kašel, záněty průdušek i astma, a proto sečasto nedaří odhalit příčinu nemoci, protože jen polovina nemocných mápři gastroskopickém vyšetření (endoskopické vyšetření jícnu a žaludkupomocí kamery zavedené přes ústa) pozitivní nález na jícnovésliznici.
Do souvislosti s refluxní chorobou se dává i zvýšený výskytzubního kazu na podkladě poškození zubní sklovinykyselými žaludečními šťávami (hovoříme o průniku kyseléhožaludečního obsahu do dutiny ústní, tzv. regurgitaci).
Léčba zánětu jícnu
Léčba spočívá u lehčích forem onemocnění ve vyvarování serizikovým faktorům a podávání ochranných léků, u závažnějšíchnálezů je na místě léčba chirurgická, následovaná medikamentózně(léky).
Co se týče podávání léků, základem je omezení produkce kyselinychlorovodíkové v žaludku a zvýšení tonu dolního jícnového svěrače.Jako základní léčiva se podávají tzv. antagonisté H2 -receptorů (př. ramitidin, famotidin) a tzv.inhibitory protonové pumpy (př. omeprazol,pantoprazol). Tato léčba je vždy dlouhodobá.
Doplňující léčbou jsou tzv. prokinetika, látkymající vliv na pohyblivost jícnu a na jícnový svěrač (zvyšují jehotonus – stah).
Pro zvládání občasných potíží se používajíantacida, která snižují kyselost žaludečního obsahu.Jejich výhodou je, že působí velmi rychle, nicméně úleva jekrátkodobá.
Existuje určitý vztah mezi bakterií Helicobacter pylori a vznikemžaludečních vředů a zánětem jícnu. Při jeho průkazu se obvyklenasazují antibiotika k jeho vymýcení.
Jak si mohu pomoci sám
- Pokud trpíte zánětem jícnu je vhodné se vyvarovat dráždivýchjídel a jídel, o nichž sami víte, že Vám nedělají dobře.
- Měli byste omezit svou váhu – nebýt obézní, pravidelně se stravovat,nejíst tučná jídla, nejíst v noci a nejlépe ještě 3 hodiny předulehnutím, omezit příjem alkoholu na minimum a rovněž zanechání kouřenímá pozitivní vliv.
- Taktéž je důležité být racionální v užívání léků proti bolesti(požívat tato léčiva střídmě a s praktickým využitím),nepřetěžovat se v práci, nezvedat těžká břemena, nepracovatv předklonu.
- Při akutních obtížích pomůže vypít sklenku se zažívacísodou (běžně dostupná v supermarketech nebo v lékárnách) čimléko (soda i mléko fungují jako látky neutralizujícívliv kyselého žaludečního obsahu), účinek je sice poměrně rychlý,nicméně krátkodobý.
Komplikace zánětu jícnu
Komplikacemi esofagitidy mohou být jednak vznik zúženíjícnu (stenózy), dále tvz. Barretův jícen, cožje změna označovaná jako metaplazie a považována za prekancerózní stav,tj. stav s možným vývojem karcinomu.
Další možnou komplikací je vznik jícnového vředu(ulcus oesophagi).
Stenóza jícnu vzniká na podkladě poškození stěny jícnu a vznikujizvy, takovéto jizvy mohou být mnohočetné. Nemocný pak má potížezejména při polykání.
Barretův jícen je stav, kdy dochází k výměně typu buněk normálněse v jícnu vyskytujících za jiný typ buněk, které se za normálníchokolností vyskytují v tenkém střevě. Diagnosticky ho lze potvrdit pouzemikroskopickým rozborem bioptické tkáně (tedy tkáně odebrané z jícnuběhem endoskopického vyšetření).
Jícnový vřed se nejčastěji projevuje bolestí, obtížným polykáním(dysfagií) a bolestivým polykáním (odynofagií).
Další názvy: ezofagitida, oesophagitis, refluxní ezofagitida, korozivní ezofagitida, mykotická ezofagitida, herpetická ezofagitida, Barretův jícen
Pálení žáhy, kašel, bolest na hrudi? Neléčený reflux může vést k rakovině!
Foto: file404, Shutterstock.com
V lidském těle je propojené snad všechno se vším. Příčiny zdravotních obtíží je tak mnohdy nutné hledat tam, kde byste je vůbec nečekali. Věděli jste například, že otravný suchý kašel může signalizovat onemocnění trávicího ústrojí?
Pálení žáhy čas od času postihne skoro každého. Rizikové je v tomto ohledu nejen období Vánoc, ale třeba i těžký nedělní oběd. Polévkou, kachnou se zelím a sladkou tečkou totiž dostává trávení pořádně zabrat.
Nepříjemné pálení způsobuje kyselý žaludeční obsah, který se vrací do jícnu. Jsou-li však obtíže příliš časté, je možné, že máte refluxní chorobu jícnu.
Projevuje se třeba i kašlem a její neléčení může vést k rakovině.
Reflux, tedy zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu, není sám o sobě nemocí. Jednou za čas a krátkodobě se vyskytuje i u jinak zdravých jedinců – například po konzumaci kořeněných jídel nebo alkoholu. V takovém případě postačí úprava jídelníčku.
Opakující se problémy ovšem naznačují, že jde o chorobný reflux vyznačující se většinou oslabením jícnového svěrače, který za normálních okolností zpětnému toku brání. To může způsobit poškození jícnu, hrtanu, hltanu i dýchacího ústrojí.
Problém se často projevuje u těhotných žen, ochabnutí svěrače u nich totiž způsobují hormony. Více jím trpí také děti, které ještě nemají svěrač dostatečně vyvinutý.
Foto: nd3000, Shutterstock.com
Pálení žáhy znepříjemňuje život mnoha těhotným
Příznaky refluxní choroby se dělí na jícnové a mimojícnové. Z jícnových dominuje pálení žáhy, které obvykle zhoršuje poloha vleže, také nadýmání, plynatost a říhání. Dále je to problematické a bolestivé polykání nebo nadměrné slinění.
O něco menší četností výskytu se vyznačují mimojícnové příznaky – pocit sucha v hrdle, pálení v ústech, zápach z úst, ztráta apetitu, zvýšená kazivost zubů a také komplikace, které se projevují jako onemocnění dýchacích cest. Způsobuje je pravděpodobně vdechnutí malého množství žaludečních šťáv, které se dostanou do horních dýchacích cest a do hrtanu.
Dráždění hrtanu potom může vést k chronickému kašli, chrapotu, bolestem na hrudi, astmatickým záchvatům, k opakovaným zánětům plic nebo průdušek. Na to se nabalují také poruchy spánku. Objevit se mohou i opakující se záněty středního ucha a dutin!
„Pokud má pacient kašel, který nedoprovází další projevy nachlazení, jako je teplota, rýma, bolest v krku, bolest svalů a kloubů, je potřeba vyloučit onemocnění plic, alergie a v neposlední řadě pomýšlet i na možnost mimojícnového – extraezofageálního – refluxu. Jeho diagnostikou se zabývá otorinolaryngolog nebo gastroenterolog,“ uvádí lékařka Jana Dubová.
S dlouhotrvajícím a neléčeným refluxem se pojí různé komplikace.
„U některých osob dochází k poškození sliznice jícnu, což může vyvolat zúžení jícnu nebo přestavbu sliznice, takzvaný Barrettův jícen, který patří mezi přednádorové stavy.
Vyšší riziko těchto komplikací je při dlouhodobých potížích,“ varuje gastroenterolog Radek Kroupa z Fakultní nemocnice Brno. Nejzávažnější, i když naštěstí méně častou komplikací je rakovina jícnu.
Určit refluxní chorobu jícnu zvládne často i praktický lékař a na základě popisu příznaků předepíše vhodné léky. Jsou-li projevy závažnější nebo nejasné, pravděpodobně vás pošle na vyšetření – k diagnostice slouží například monitorování pH, jícnová manometrie nebo endoskopické vyšetření.
Léčba refluxu se odvíjí od konkrétního případu. „Základním opatřením při léčbě je úprava stravy. Další možností, jak zmírnit příznaky, je užívání léků a také rehabilitace zaměřená na posílení činnosti bránice,“ říká Jana Dubová. Některé vážnější případy vyžadují i chirurgický zákrok.
- Jezte pravidelně menší porce.
- Po jídle nepolehávejte.
- Omezte potraviny a nápoje, které mohou vyvolat pálení žáhy: cibule, česnek, čerstvé pečivo, zelí, čokoláda, tučné maso, kořeněná jídla, smažené pokrmy, káva, alkohol.
- Nekuřte.
- Udržujte si zdravou hmotnost.
- Nenoste těsné oblečení kolem břicha.
- Vyhýbejte se práci v hlubokém předklonu a zvedání těžkých břemen.
- Konzultujte s lékařem užívané léky – i ty mohou reflux zhoršovat.
Co vám ulevuje od pálení žáhy?
Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.
Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.
Nepodceňujte pálení žáhy, může vyústit v rakovinu jícnu
Pálení žáhy neboli pyróza patří mezi hlavní, ale zdaleka ne jediný projev refluxní choroby jícnu, při níž obsah žaludku uniká do jícnu a zase zpět do žaludku.
| Pálení žáhy neboli pyróza vzniká jako důsledek refluxní choroby jícnu, kdy se kyselý obsah žaludku dostává do jícnu a bolestivě ho dráždí. Pocit pálení se pohybuje od oblasti žaludku vzhůru až do krku. Často se objevuje i nepříjemný kyselý pocit v ústech jako při zvracení. Důvodem tohoto častého jevu je porucha uzávěrového mechanismu v dolní části jícnu. Dlouhodobé dráždění sliznice jícnu může vést k vážnému poškození, které může vyústit i ve zhoubný nádor. Pálení žáhy proto nelze podceňovat a refluxní choroba vyžaduje účinnou léčbu. Pyróza se často týká těhotných žen díky vlivu hormonálních změn, po porodu se stav většinou sám upraví. Při pálení žáhy není vhodné dvě až tři hodiny po jídle si lehat a hodinu po jídle byste neměli cvičit. Pyrózu zhoršuje i kouření, pití kávy a alkoholu a to zvláště před jídlem. Mezi potraviny, které vyvolávají pálení žáhy patří rajčata, citrusy, cibule, česnek, čokoláda a perlivé nápoje. Pyrózu zhoršují i některé léky jako třeba Acylpyrin, Aspirin či Ibuprofen.Při častém pálení žáhy je důležitý dostatečný přísun tekutin, který pomáhá odplavovat žaludeční kyseliny zpět z jícnu do žaludku.Od pálení žáhy uleví zázvorový čaj nebo šťáva ze zelí. |
Ostatní příznaky jsou však mnohdy nezřetelné, nebo se snadno zamění s něčím jiným. Neléčená refluxní choroba přitom může vést k Barretově jícnu, nemoci, která podle doktora Timothy Pfannera z texaského A&M Health Science Center College of Medicine může být předchůdcem rakoviny.
Bolest na hrudi
Klasickým příznakem refluxní choroby je bolest na hrudi způsobená žaludečními šťávami, které se dostávají nahoru na jícen. Bolest na hrudi může trvat i delší dobu a je docela intenzivní, proto ji mnoho lidí chybně pokládá za infarkt.
Žádnou bolest na hrudi byste však rozhodně neměli ignorovat, zvláště pokud se zhoršuje při cvičení nebo námaze. Jestliže vás bolí na hrudi, zajděte si k lékaři, abyste se ujistili, že nemáte infarkt, radí doktor Walter J. Coyle, gastroenterolog ze Scripps Clinic Torrey Pines v Kalifornii.
Pálení žáhy při odpočinku
Žaludeční kyseliny bolestivě dráždí sliznici jícnu nejčastěji v pozici vleže nebo v předklonu při odpočinku. Doktor Coyle proto doporučuje nějakou dobu si po jídle nelehat.
‚Pokud sedíte vzpřímeně, gravitace pomůže udržet jídlo v žaludku,‘ říká doktor Coyle.
Lidé s chronickou pyrózou zvedají lůžko u hlavy podložením noh postele nebo podkládají horní polovinu těla více polštáři a nikdy nejedí velká jídla před tím, než jdou do postele.
Bolest hned po jídle
Pokud se bolest dostaví hned po jídle, zvláště po velkém obědě nebo večeři, obvykle to znamená, že je žaludek přeplněn a jeho obsah nemá jinou možnost, než směřovat nahoru do jícnu. Tomuto jevu se však dá předejít i bez pomoci léků.
‚Zdůraznil bych nejíst velká, tučná jídla a sledovat příjem alkoholu a tabáku,‘ radí doktor Coyle, který je také mluvčím American College of Gastroenterology.
Hořkost v ústech
Kyselina se může občas dostat až do krku a zanechat nepříjemnou hořkou pachuť v ústech. V opravdu extrémních případech pak může tento jev vyvolat i dušení.
| Refluxní choroba může vést až k závažnému zánětu jícnu, které se nazývá Barretův jícen. Příčinou je trvalé působení žaludečního obsahu obsahujícího kyselinu chlorovodíkovou na sliznici jícnu. Změny na sliznici jsou nevratné a pacient s diagnózou Barretova jícnu musí být pravidelně sledován, aby se včas objevil případný nádor. Barretův jícen je totiž tzv. prekancerózou, kdy hrozí, že se ze změněné sliznice může vyvinout rakovina jícnu. |
Pokud se vám to stane, zvláště v noci, měli byste podle doktora Coyla vyhledat lékařskou pomoc. Doktor Coyle obvykle těmto pacientům doporučuje léky potlačující kyselost, jako jsou blokátory protonové pumpy, blokátory H2 receptorů a antacida.
Chrapot
Chrapot obvykle značí první stadium nachlazení, proto si ho většina lidí s refluxní chorobou nespojí. Doktor Pfanner však vysvětluje, že žaludeční šťávy unikající na jícen mohou dráždit hlasivky. Dávejte si tedy pozor, zda váš hlas, zvláště po jídle, nezní více nakřáple.
Bolest v krku
Bolest v krku a bolestivé polykání je dalším klasickým příznakem nachlazení nebo chřipky, ale může být také způsobeno zažívacími problémy. Pokud vás bolí v krku jen po jídle a nevyskytnou se další příznaky, jako je rýma a kýchání, může to být příznak refluxní choroby jícnu. Tento typ bolesti v krku však může být na rozdíl od chřipky nebo nachlazení chronický.
Kašel a astma
Některé respirační příznaky, jako třeba kašel a sípání, mohou být projevem refluxní choroby jícnu, při které se žaludeční kyselina dostala do plic. Kašel vyvolaný refluxní chorobou může spustit astma, i když není jasné, zda pravidelné pálení žáhy způsobuje samotné rozvinutí astma.
Ačkoli mnoho lidí, kteří trpí astmatem, trápí také pálení žáhy a naopak, není zatím jasná souvislost mezi těmito chorobami.
Žaludeční nevolnost
Nevolnost od žaludku může být způsobena tolika věcmi, že jen málokdo v ní hledá příznak refluxní choroby. Jak ale říká doktor Coyle: ‚U některých lidí je žaludeční nevolnost jediným projevem toho, že trpí refluxní chorobou jícnu.‘
Pokud vás tedy často bolí břicho a nevíte proč, mohlo by se jednat o refluxní chorobu, zvláště pokud se bolest vyskytuje hned po jídle. Ulevit vám mohou antacida, léčiva, která snižují kyselost žaludečního obsahu.
Nadměrné slinění
Jestliže vaše ústa náhle produkují více slin než obvykle, mohlo by to rovněž značit refluxní chorobu, říká doktor Coyle, který vysvětluje, že jde o stejný reflex jako při zvracení.
‚Vaše tělo se snaží spláchnout dráždidlo na vašem jícnu,‘ konstatuje.
Problémy s polykáním
Doktor Pfanner vysvětluje, že po určité době nepřetržitý cyklus poškozování a ozdravování po pálení žáhy způsobuje zjizvení a otékání tkáně v nižší části jícnu. Tím pádem se jícen zúží a zhorší se i polykání.
Refluxní chorobou jícnu trpí každý desátý člověk
Typickým příznakem tohoto onemocnění je pálení žáhy, způsobené návratem žaludečních šťáv zpět do jícnu a do úst.
Nemocní přitom často netuší, že i jejich další zdravotní komplikace jako třeba chronický kašel či chrápání způsobuje právě reflux.
Ještě nedávno byla diagnostika této choroby poměrně nepříjemná, dnes už je však k dispozici jednoduchý a bezbolestný test, který onemocnění a jeho závažnost spolehlivě odhalí ze vzorku slin.
Ve vyspělých zemích světa trpí na chronický reflux deset až dvacet procent populace, nejohroženější skupinou jsou přitom osoby ve věku od šedesáti do sedmdesáti let. Ve většině případů si refluxní chorobu lidé způsobují sami svým špatným životním stylem.
Významnou příčinou je obezita, dále pak konzumace mastných, smažených nebo silně kořeněných jídel či kouření a pití alkoholu. Na vině ale může být i nadbytek kávy, čokolády a jiných sladkostí.
„Kromě nezdravého životního stylu může reflux způsobovat také užívání některých léků či těhotenství, při kterém plod tlačí na žaludek. U některých osob je pak onemocnění dáno vrozenými dispozicemi, kdy se kvůli atypické anatomii jícnu a žaludku s chronickým refluxem již narodí,“ uvádí klinický biochemik MUDr. Marek Antoš z laboratoře SYNLAB.
Příznaky a možné další komplikace
Pokud se trávicí enzymy opakovaně dostávají do oblasti nad žaludkem, způsobují kvůli své kyselosti celou řadu zdravotních problémů. Nejčastěji se projevují pálením žáhy, což se jednou za čas může stát i zdravým lidem, například po konzumaci dráždivého jídla. Varovným signálem ale je pálení žáhy několikrát týdně.
Mezi další příznaky patří bolest v oblasti žaludku a dolní části jícnu, potíže s trávením, pocit cizího tělesa v krku, pocit sevřeného hrdla, bolesti v krku, sucho v krku, obtížné polykání, chronický kašel, chrápání a zahleněnost.
V závažnějších případech se žaludeční šťávy opakovaně dostávají až do úst, což se projevuje pocitem kyselosti v ústech, špatných dechem a zvýšenou kazivostí zubů. Neléčený reflux může způsobit vážné zdravotní problémy jako tvorbu vředů, zánětů, krvácení a v některých případech i rakovinu.
Mnozí lidé však vůbec neví, že na refluxní chorobu trpí, a nepodstupují tedy žádnou léčbu.
Nový spolehlivý test
Donedávna byla diagnostika refluxu pro pacienty poměrně nepříjemná, jedním z používaných vyšetření bylo například zavádění sondy přes ústa jícnem až do žaludku. Moderní, jednoduchou a bezbolestnou alternativu představuje takzvaný Peptest, který zjišťuje přítomnost pepsinu ve slinách a podle míry jeho výskytu i závažnost refluxní choroby.
Pepsin je jednou z trávicích látek, které se vyskytují v žaludečních šťávách, u zdravého člověka by se tedy ve slinách vůbec neměl objevit. Aby byl test přesný, vzorek slin je potřeba odebrat hned ráno po probuzení.
„Zajištění vzorku je na pacientech, nejde ale o nic složitého. Nejdřív si pacient na některém z odběrových pracovišť vyzvedne zkumavku se speciálním roztokem.
Než se pak ráno po probuzení nají nebo napije, odkašle si a následně několikrát odplivne sliny do zkumavky s roztokem, dokud ji nenaplní až po rysku na samolepce.
Zkumavku je pak třeba zašroubovat a protřepat, aby došlo ke smíchání reakčního roztoku se slinami,“ vysvětluje MUDr. Marek Antoš a dodává, že vzorek je poté připraven k analýze a je možné ho donést do laboratoře. Výsledky testu by měly být k dispozici už druhý pracovní den.
Léčba refluxní choroby
Ve většině případů se léčba zaměřuje na omezení tvorby žaludečních kyselin a podporu trávení. Obvykle bývá hlavní terapií speciální dieta, nejzazší možnost pak představuje chirurgický zákrok.
Z důvodu možných komplikací ho ale lékaři doporučují pouze v případech, kdy ostatní možnosti léčby nevedou k dostatečnému zlepšení, nebo v situaci, kdy je reflux způsoben atypickou anatomií jícnu či žaludku.
PRVNÍ NEINVAZIVNÍ TEST NA REFLUXNÍ CHOROBU
PEPTEST je spolehlivý a komfortní test, který se provádí ze slin a zjišťuje, jestli pacient trpí refluxem. Reflux je zpětný tok žaludečních šťáv z žaludku do jícnu.
Dochází při něm k dráždění sliznice jícnu, jež může vyvolat až jeho zánět.
Enzym pepsin je součástí trávicích šťáv, pokud jej však test odhalí mimo žaludek, jedná se o refluxní chorobu, kterou je třeba léčit.
KOMU JE TEST URČEN?
Peptest je vhodný pro pacienty s dlouhodobě trvajícími obtížemi, jako jsou zahlenění, pálení žáhy, vracení se žaludečního obsahu do jícnu a úst, pokašlávání, pocit cizího tělesa v krku, bolesti v krku, chronický kašel nebo pocit sevřeného hrdla.
Taktéž příznaky jako zadní rýma, přetrvávající nutnost odkašlávání, změny hlasu, obtížné polykání, dýchavičnost, chronická obstrukční plicní nemoc, chrapot, astma, bolesti uší, zánět vedlejších dutin dýchacích cest, spánková apnoe, chrápání či ztráta zubní skloviny mohou ukazovat na onemocnění refluxem.
PRAKTICKÝ TIP: Vyšetření může doporučit váš lékař, který vám vypíše žádanku a poradí s výběrem odběrového pracoviště SYNLAB, kde získáte odběrovou soupravu. Na vybrané odběrové pracoviště raději dopředu zavolejte, abychom pro vás mohli odběrovou soupravu včas připravit.
Refluxní choroba jícnu – nepříjemné projevy s rozsáhlými důsledky
Komerční sdělení 9. března 2018
Pokud trpíte častým pálením žáhy, pocitem kyselosti nebo záněty horních cest dýchacích, pravděpodobnou příčinou je refluxní choroba jícnu. Toto onemocnění je spojované s nezdravým životním stylem, nadváhou i nevhodnou stravou, ale může být i dědičné nebo vyvolané psychickou zátěží. Počet lidí, kteří refluxem trpí stále roste.
Pálením žáhy to někdy začíná
Při refluxní chorobě neplní správně svoji funkci jícnové svěrače. Obsah žaludku se přes oslabený dolní jícnový svěrač dostává zpět do jícnu a v některých případech i nad úroveň horního svěrače. Pepsin, kyselina chlorovodíková a další žaludeční obsah poškozují sliznici jícnu a citlivé sliznice hltanu, hrtanu, plic, nosu, nosních dutin a úst.
Projevy refluxního onemocnění mohou být velmi široké a obvykle jsou kombinované: potíže s hlasivkami nebo chrapot, odkašlávání, nadměrné zahlenění, obtížné polykání, potíže s dechem, pocit cizího tělesa v krku, namáhavý kašel a zejména pálení žáhy, bolest na hrudi, zápach z úst a kyselost v krku.
Samy o sobě nepříjemné projevy refluxu předcházejí vážnějším problémům v oblastech poškozené sliznice jícnu i mimo jícen, zejména zánětů a karcinomů. Refluxní onemocnění jícnu tak může být příčinou zvýšené kazivosti zubů a zánětu dásní, laryngitidy, zánětů středouší, poruch spánku i astmatu.
Diagnostika refluxu jícnu
Se symptomy refluxního onemocnění jícnu se setká v životě asi každý a příčinou může být určitá strava, alkohol nebo stres.
Problémem jsou ale chronické potíže, kdy se opakovaně vrací nebo stupňují příznaky. Pokud přetrvává pálení žáhy, chrapot, zahlenění nebo kyselý pocit, vyhledejte vyšetření odborného lékaře.
Diagnostika se provádí různými způsoby od vyšetření slin a kyselosti v ústech až po gastroskopii.
Léčba refluxní choroby jícnu
Léčba je založena na dodržování režimových a dietních zásad, které spočívají v zákazu kouření, redukci hmotnosti, vyloučení určitých potravin a nápojů.
Přírodním prostředkem, který přináší pacientům s refluxním onemocněním úlevu, je masticha. Tato pryskyřice řečíku lentišku je tradičním přírodním receptem na pálení žáhy, zažívací potíže a zápach z úst.
Původní žvýkání surových mastichových krystalů nahrazuje pohodlné užívání mastichového prášku v kapslích, který účinné látky dopraví přímo do zažívacího systému. Na výběr jsou Masticlife Strong&Pure kapsle s čistým mastichovým práškem nebo Prebiotic, které jsou doplněné o inulin.
Uživatelé tohoto potravinového doplňku potvrzují tlumení nepříjemných důsledků refluxní choroby jícnu.
Při léčbě jsou dále používány medikamenty antacida, prokinetika a inhibitory protonové pumpy a při vyčerpání všech konzervativních možností připadá v úvahu i chirurgický zákrok.
Pálení žáhy: Příčiny, babské rady a další tipy, jak se zbavit potíží
Pálení žáhy je způsobeno návratem natrávené potravy spolu se žaludečními kyselinami ze žaludku do jícnu. Odborně se nazývá reflux. Většinou se objeví po nějaké dietní chybě.
Pak stačí nějaký lék z lékárny a člověku se uleví. Často se také objevuje v těhotenství, a to jednak v důsledku hormonálních změn, ale i toho, že zvětšující se děloha tlačí na žaludek.
Po porodu ale obvykle samo zmizí.
Někdy se ale potíže vracejí. Pokud žaludeční kyseliny působí na sliznici jícnu delší dobu, může vést poškození stěny jícnu až ke vředům nebo vzniku zhoubných nádorů. Pokud tedy trpíte pálením žáhy častěji a nevíte, že by to způsobovalo nějaké konkrétní jídlo, a nejste těhotná, konzultujte svůj stav s lékařem.
Co pomůže?
Z lékárny
V lékárně seženete léky, které snižují kyselost žaludečního obsahu, jiné snižují produkci žaludečních kyselin. Můžete vybírat podle chuti nebo toho, jestli vám vyhovují pastilky, nebo sirupy.
Soda
Asi každý z nás zná první pomoc v podobě jedlé sody. Lžičku prášku rozmíchejte ve sklenici a vypijte. Soda určitě pomůže od akutních obtíží, nespoléhejte na ni ale jako na jedinou nebo dlouhodobou pomoc.
Kyselá okurka nebo ocet
Vypijte dvě čajové lžičky jablečného octa rozmíchané ve skleničce vody. Vypijte ho hned při prvních příznacích. Pomáhá s trávením a se snížením kyselosti. Podobně působí i kyselá okurka, která patří také k osvědčeným trikům a dokáže kyseliny v žaludku pořádně srovnat.
Mandle
Výbornou službu vám udělají také mandle, kterých stačí sníst jen pár kousků.
Zázvor
Zázvor je jednou z nejlepších potravin pro potlačení pálení žáhy. Kromě toho, že pomáhá při potížích se zažíváním, se už tisíce let používá i na léčbu různých zánětů. Můžete si z něj udělat čaj, přidat ho do smoothies nápojů a nebo jej jen tak žvýkat.
Aloe vera
Možná vám tahle rostlina krášlí váš obývací pokoj, vězte ale, že je to také skvělý léčebný prostředek, který je dobrý i proti pálení žáhy. V tekuté formě tuto rostlinu seženete ve specializovaných obchodech s potravinami.
Fenykl
Účinný proti pálení žáhy je i fenykl. Navíc i podporuje správnou funkci žaludku. A k tomu všemu má tato křupavá zelenina opravdu úžasnou chuť. Pokud spodní bílou část fenyklu nakrájíte na tenké plátky, přidáte k němu rukolu a špenát, máte skvělý salát k lehkému obědu nebo svačině.
Co vynechte
Obecně vždy pomůže jíst po menších porcích. Vyhněte se citrusovým plodům, limonádám a džusům, rajčatům, paprikám. Omezte tučné a sladké potraviny, čerstvé pečivo a kynutá jídla, koření, kávu, čokoládu a alkohol.
Po jídle si nelehejte, počkejte aspoň dvě hodiny. Při spaní si podkládejte hlavu a lehejte si na levou stranu. Pokud potřebujete zvedat něco ze země, neohýbejte se v pase, ale v kolenou. A určitě se hlídejte i váhu, lidé s nadměrnou hmotností trpí pálením žáhy častěji.
Která další jídla si klidně dejte
Banány
Banány jsou skvělé a chutné ovoce, navíc ještě pomáhají lidem, kteří trpí pálením žáhy. Pozor ale, co je dobré pro ostatní, nemusí být vhodné pro vás. Zhruba u jednoho procenta lidí totiž naopak banány pálení žáhy způsobují.
Meloun
U melounu platí to samé co u banánů. Jedno až dvě procenta lidí by se mu měla vyhnout. Zbytku naopak při pálení žáhy pomáhá.
Kuřecí a krůtí maso
Při pálení žáhy je drůbeží maso základem každé diety. Může být vařené, pečené i grilované. V každém případě je ale potřeba odstranit kůži, která obsahuje nežádoucí tuk.
Ryby a mořské plody
Každý lékař či dietolog vám také na pálení žáhy doporučí ryby a mořské plody. Klidně si je pečte a grilujte. Rozhodně je ale nesmažte. Při dietě si můžete klidně pochutnat i na krevetách, humrech a dalších měkkýších. V každém případě se doporučuje konzumovat volně žijící ryby. Takže na tresky žijící v klecích u mořského pobřeží zapomeňte.
Zelenina
Květák, brokolice, chřest, zelené fazole, celer, petržel a další podobná zelenina na pálení žáhy také skvěle zabírají.
Kuskus a rýže
Kuskus (pšenice semolina), bulgur a zejména hnědá rýže jsou vynikající potraviny pro námi sledované komplikace. Takže i když budete držet dietu, můžete si skvěle pochutnat. Tak hurá na to.
Ovesné vločky
Ovesné vločky jsou skvělou snídaní i svačinou. Klidně si do nich můžete dát i rozinky, protože ovesné vločky pohltí veškerou jejich kyselost.