Zelenina mezi ty zdravé potraviny bezesporu patří. A je-li správně připravená, může být velmi lahodná, a ty si na ní můžeš parádně smlsnout a pochutnat. Třeba takový špenát je přímo špenátovou rapsodií pro chuťové buňky. A Pepek námořník ho miloval. Tak proč bys nemohla i ty? Nabízí ti četnou přidanou hodnotu!
Špenátová rapsodie
O špenátu lze říci, že patří k jednomu z nejcennějších druhů zeleniny na světě. Ano, nepřeháníme. Jeho velkou předností je vysoká biologická hodnota a flexibilní využitelnost v kuchyni.
Vědělas, že tenhle zelený listový kamarád pochází původně z Íránu, Afganistánu a Turkestánu, kde byl vyšlechtěn z planě rostoucího druhu? A že je mimořádně bohatý na betakaroten, celou řadu vitamínů B, vitamín C, biotin, draslík, hořčík mangan, měď, železo a vlákninu?
Co dělá špenát s tvým tělem?
Z výčtu je ti jasné, že má díky svému obsahu obzvláště pozitivní vliv na tvé zdraví a organismus jako celek. Betakaroten totiž chrání sliznice před volnými radikály, vitamíny B dodávají energii buňkám, posilují srdce a příznivě působí na metabolismus, mozek a kvalitnější spánek.
Céčko zase skvěle podpoří duševní svěžest, imunitu a kvalitu zraku, draslík je nezbytný pro stavbu kostí, zuby a nervy, měď ti zajistí hormony štěstí a zdravou barvu i kvalitu kůže, vlasů a nehtů. Železo je důležité pro správnou krvetvorbu a dýchání buněk, hořčík s manganem pomáhají svalovému tonusu i zdravým buňkám a vláknina čistí střeva a zajistí ti jejich správné fungování.
A celý ten koktejl vitamínů, stopových prvků, minerálů a výživných látek ještě odvodňuje tělo a pomáhá při hubnutí. A věřila bys tomu, že je mimoto špenát také skvělou antistresovou zeleninou a antidepresivem? Efektivně totiž odbourá nedostatek mnohých živin v těle, posiluje mentální svěžest, zahání únavu, apatii a depky, ba přímo vyvolává veselou náladu!
To už stojí za to jej neopomíjet a zakomponovat špenát pravidelně do jídelníčku. Ale pozor! Špenát je tak nabušený stopovými prvky a minerálními látkami, že bys jej měla konzumovat jen v malých porcích. Jinak vyjdou cenné živiny vniveč, protože je tělo všechny nedokáže vstřebat. A my máme pro tebe hned několik mňamózních receptíků.
Špenátový salát
Na prima salátek ze špenátu potřebuješ 250 gramů mladého listového špenátu, jednu cibuli, jedno jablko, lžíci rozinek, lžíci sekaných vlašských ořechů, polévkovou lžíci olivového oleje, polévkovou lžíci octa, sůl a pepř.
Špenát důkladně propláchni a vlož do mísy, cibuli nakrájej na tenká kolečka a nasypej ke špenátu. Jablko umyj a nakrájej na kousky i se slupkou a spolu s rozinkami a ořechy přidej ke špenátu. V malé misce smíchej olej, ocet, sůl a pepř a touto směsí zalij špenát s cibulí. Jemně vše promíchej. Hotovo!
Zdroj: Shutterstock.com
Dušený špenát
Na dušený špenát budeš potřebovat balíček mraženého listového špenátu, nasekanou malou cibuli, polévkovou lžíci sádla, dva utřené stroužky česneku, sůl a pepř, polévkovou lžíci smetany a jedno vejce.
Sádlo zahřej v rendlíku a nechej na něm zesklovatět sekanou cibuli, poté přidej špenát a dus pod pokličkou cca 10 minut. Přidej česnek, sůl a pepř, můžeš pokrm zjemnit i lžíci smetany a rozkvedlaným vejcem. Dušený špenát lze variabilně využít jako přílohu k masu, knedlíkům a rýži. Výborný je i s volským okem a vařeným bramborem.
Zdroj: www.shutterstock.com
Špenátový štrůdl
Potřebuješ na něj 1 balíček listového těsta, cca 700 g špenátových listů nebo mrazený špenát k dušení, 200 g strouhaného sýra, 2 stroužky česneku, sůl a pepř.
Těsto rozděl na dvě poloviny a rozválej na tenké pláty. Čerstvé špenátové listy spař vroucí vodou, nechej okapat a vychladnout. Poté je promíchej s drceným česnekem, strouhaným sýrem a dochuť solí s pepřem.
Nebo připrav z mrazeného špenátu dušený špenát dle receptu výše. Směs rovnoměrně rozlož na oba pláty těsta a zaviň je každý zvlášť opatrně do štrúdlu.
Dej je na plech vyložený pečícím papírem, potři je rozkvedlaným vejcem pomocí mašlovačky a upeč ve vyhřáté troubě cca 15 až 20 minut do zlatova.
Fantazii se meze nekladou
Zapoj fantazii a vymysli si svůj špenátový recept. Se špenátem můžeš vykouzlit v kuchyni všelijak. Třeba si udělej lahodné smoothie, přidej ho do zeleninového salátu, nebo uvař špenátovou polévku.
Zelí měl Pepek námořník také rád
A ke špenátu přidáváme ještě jednu docela obligátní zeleninu, kterou není radno opomíjet. Uhádneš, která to je? No přece zelí! I to měl Pepek námořník moc rád. Bílé a červené zelí je zdravou zeleninou se specifickou chutí.
A díky vysokému obsahu vody a vlákniny tě zelí krásně zasytí a doplní vodu v těle, a přitom nepřibereš ani gram. Má totiž minimum kalorií. Mimoto v něm najdeš velké množství celé řady vitamínu B, a všechny další vitamíny – C, K, E, D a A.
Když k tomu přičteš ještě aminokyseliny, mangan, selen a zinek, máš jasno – červené a bílé zelí je parádním zdrojem živin pro tvé tělo.
Zdroj: www.shutterstock.com
Co vše zelí umí?
- Posiluje imunitu a fyzičku
- Podporuje kvalitnější spánek
- Ladí nervový systém
- Pomáhá k lepšímu soustředění
- Zvyšuje výkonnost a vitalitu
- Podporuje hubnutí
- Pomáhá krvetvorbě v těle
Antistresová zelenina i žaludeční lék
Stejně jako špenát má červené a bílé zelí obrovskou devizu v potírání stresu, protože působí jako antistresová zelenina. Rapidně zvyšuje celkovou odolnost proti němu.
A věděla jsi, že i šťáva ze strouhaného nebo krouhaného zelí je léčivá? Je prima parťákem pro všechny, co mají žaludeční a trávicí obtíže, nebo přímo dvanácterníkové či žaludeční vředy.
Ideální je šťáva ze syrového zelí, nikoli z dušeného.
Při žaludečních obtížích je ideální vypít každý den (cca 6 až 8 dní) ¾ až 1 litr zelné šťávy. Rozděl si toto množství na tři části. A déle než 8 dní raději šťávu nepij, jelikož vlivem nadměrného množství této šťávy by se mohly některé vitamíny špatně do těla vstřebávat. A ještě pár prima receptů!
Salát z bílého nebo červeného zelí
Potřebuješ na něj 500 gramů bílého nebo červeného zelí, jednu střední cibuli jedno jablko a jednu polévkovou lžíci octa, polévkovou lžíci olivového oleje, kmín, sůl a nasekané bylinky (petržel, bazalka, tymián, oregano).
Zelí a jablko omyj a nadrobno nakrájej. Oloupanou cibuli nadrobno posekej a v hrnci osmahni na oleji. Poté přidej půl skleničky vody a zelí spolu se solí, pepřem i bylinkami. Podus cca 20 minut. Nechej vychladnout přidej nakrájené jablko a můžeš si pochutnat.
Zdroj: www.shutterstock.com
Tukožroutská polévka
Je to zajímavá polévka, která je nejen zdravá, ale dle názvu je to jasné, že i vhodná k hubnutí. Na polévku potřebuješ cca 300 g čerstvých rajčat, 500 gramů mrkve, 1 hlávku bílého nebo červeného zelí, pět cibulí, dvě papriky, sůl a pepř.
Zelí a papriku omyj, rozkroj a nakrájej na proužky. Poté dobře omyj mrkev, oškrábej ji a nakrájej na plátky. Cibuli nakrájej na kolečka. Vše vlož do velkého hrnce a zalij vodou tak, aby byla všechna zelenina ponořená.
Přiveď do varu, a vař cca 5 minut, mezitím si připrav rajčata, která omyj a nakrájej na malé kousky. Přidej je do polévky a vše povař dalších 10 minut. Dochuť solí a pepřem. A můžeš požírat tuky! Tato polévka se nezahušťuje.
Ananasové zelí
Tuto mňamku můžeš použít jako salát, předkrm i přílohu. Potřebuješ k tomu 3 lžíce oleje, 500 gramů zelí, jednu cibuli, plechovku ananasového kompotu (ideálně ananasové kousky), pepř a sůl.
Zelí omyj a nadrobno nakrouhej nebo nakrájej, cibuli také nasekej nadrobno, sceď ananasový kompot, a vše včetně scezeného ananasu vlož od mísy. Smíchej si v malé misce sůl, pepř a olej, poté vlij do směsi zelí a ananasu. Promíchej a můžeš si pochutnat.
Co na to říkáš, dáš této zelenině šanci? Špenát i zelí si zcela jistě zaslouží tvůj zájem. Tvé tělo ti poděkuje!
foto-zdroj: Shutterstock.com
7 důvodů, proč jíst mrkev
Mrkev je doslova nabitá antioxidanty, které ničí volné radikály a posilují imunitní systém. Najdeme v ní hojně zastoupeny vitamín C, vitamín E a selen.
Před škodlivým působením bakterií a virů nás ochrání nejen vitamín C podporující náš imunitní systém. Mrkev je také bohatým zdrojem betakarotenu, který zajišťuje ochranu buněk před bakteriemi a viry.
Chcete-li posílit imunitní systém, místo po různých doplňcích vitamínů sáhněte raději po sklence mrkvové šťávy. Pro zdravý imunitní systém je vhodné pít jednu sklenici (200 ml) čerstvé šťávy nejlépe ráno nalačno.
Váš imunitní systém posílí také vařená mrkev. Obsahuje sice minimum vitamínu C (ten se totiž ztrácí tepelnou úpravou), zato v ní najdete větší množství betakarotenu, který je rovněž prospěšný a vyvážený imunitní systém se bez něj neobejde.
Jelikož se betakaroten v našem těle přeměňuje na vitamín A, vitamín rozpustný pouze v tucích, nezapomeňte přidat k mrkvi menší množství tuku.
2. Je přírodním lékem
Mrkev patří mezi přírodní prostředky hojně užívané v lidovém léčitelství. Najdeme v ní betakaroten, vitamíny A, B1, B2. C, D, E, K, hořčík, jód, selen, draslík, fosfor, měď, vápník, železo i vlákninu.
Doplněk stravy s tak příznivým složením budete v přírodě hledat jen těžko. A na rozdíl od různých chemických doplňků mrkev pořídíte za pár korun.
Tato kořenová zelenina nám pomáhá nejen k dobrému zraku, je také vynikajícím pomocníkem při nemocech jater, zánětech kloubů, revma, nemocech střev, průjmu, astmatu a dokonce i proti obávané rakovině.
Vědci totiž zjistili, že mrkev obsahuje přírodní pesticid falcarinol, který disponuje silnými protirakovinnými účinky. Pomocí falcarinolu chrání mrkev své kořeny před houbami.
Víte, že tato sladká oranžová zelenina také skvěle hojí spáleniny a opařeniny? Stačí ji na jemno nastrouhat a naplácat na postižené místo.
3. Pomáhá nám zhubnout
Někteří lidé se při hubnutí vyhýbají mrkvi. Důvodem je její sladká chuť, kterou si spojují s vyšším obsahem sacharidů a tím i kalorií. Mrkev však naopak mnoho sacharidů neobsahuje, ve 100 g této čerstvé zeleniny najdeme jen zhruba 148 kJ.
Pokud byste hledali v mrkvi větší množství sacharidů, budete zklamáni, 100 g mrkve totiž obsahuje pouhých 7 g sacharidů. Zato v ní najdeme spoustu vlákniny, která podporuje hubnutí.
Sladká chuť mrkve může také uspokojit naše chutě na sladké, které míváme zejména, když si hlídáme kalorie a snažíme se zhubnout.
4. Pročistí naše tělo zevnitř i zvenčí
Mrkev je pro své detoxikační účinky hojně užívaná v mnoha detoxikačních kúrách, zejména v podobě šťávy. Díky vitamínu A zbaví játra toxinů a nadbytečného tuku. Navíc má na naše tělo, stejně jako každá zelenina, zásadotvorné účinky.
- Tato zdánlivě obyčejná zelenina rovněž patří mezi přírodní prostředky, schopné na sebe chemicky vázat těžké kovy a odvádět je z těla ven.
-
- Pro zvýšení účinnosti je vhodné kombinovat mrkvovou šťávu s dalšími zeleninovými i ovocnými šťávami, jako je například šťáva z červené řepy nebo z jablek.
Vyšší kvalitu pleti i vlasů si zajistíme nejen konzumací mrkve, můžeme si z ní připravit také pleťovou masku. Stačí uvařit dvě středně velké očištěné mrkve 2 až 3 minuty v páře, rozmixovat je, přidat jednu polévkovou lžíci medu, jednu polévkovou lžíci olivového oleje a šťávu z citronu.
Vzniklou směs rozmícháme na krém, lehce vmasírujeme na obličej a necháme zhruba čtvrt hodiny působit. Potom krém smyjeme vlažnou vodou.
6. Pomůže nám při opalování
Betakaroten obsažený v mrkvi nám může pomoci i při opalování. Spolu s dalšími látkami změní pigment naší pokožky k hnědšímu odstínu. Výsledkem je bronzová barva. Kromě toho v něm najdeme látky, které chrání naši kůži před UV slunečním zářením.
Pokud si někdo myslí, že nadbytkem konzumace mrkve si rychle a snadno pomůže ke krásné, bronzové pleti, velmi se mýlí. Pokud to s konzumací mrkve přežene, bude naopak jeho kůže žlutá s oranžovým odstínem, podobná barvě kůže při žloutence.
O takovou barvu kůže však rozhodně nestojíte.
7. Je součástí mnoha chutných receptů
Mrkev je možné chroupat čerstvou, přidat do mnoha salátů, pomazánek nebo ji tepelně upravit mnoha způsoby. Přidává se spolu s další kořenovou zeleninou do mnoha druhů polévek, podává se dušená na másle či s masem.
Způsobů, jak ji chutně upravit, je mnoho. Dokonce se z ní peče i mrkvové cukroví.
Její výhodou je nejen nízká cena, tato zelenina je také snadno stravitelná. Není náhoda, že první potravinu, kterou kojenec pozná kromě mateřského mléka, je čerstvá, vařená nebo dušená nastrouhaná mrkvička.
Pokud se vaše dítko při pohledu na mrkev šklebí odporem, dejte mu mrkvovou šťávu, kterou můžete namixovat například s ananasovou či jablečnou, pomerančovou nebo jinou šťávou. Uvidíte, s jakou chutí lahodnou šťávu vypije poté.
5 důvodů proč jíst mrkev
Mrkev patří mezi nejznámější a nejrozšířenější druh zeleniny. Tato kořenová zelenina by měla být součástí vašeho jídelníčku. Hodně lidí si říká, že mrkev je dobrá nanejvýš pro zajíce. Pojďme se podívat, proč se vyplatí jíst ji ve velkém.
Mrkev pro oči
Mrkev obsahuje celou řadu vitamínů, minerálů a antioxidantů. Je bohatým zdrojem vitaminu A, E a betakarotenu. Vitamin A a betakaroten snižují riziko šedého zákalu a vyživují sítnici. Vitamin E pomáhá předcházet makulární degeneraci.
Posilní imunitní systém
Mrkev obsahuje velké množství betakarotenu, selenu a vitamínu C. Je bohatá na antioxidanty, a proto je vynikajícím prostředkem jak dostat do těla vitamíny posilující imunitu.
Napomáhá při hubutí
Dobře zasytí, je bohatá na vlákninu a na rozdíl od jiných druhů zeleniny chutná relativně sladce, přitom má velmi málo kalorií.
Napomáhá opalování
Mrkev je vhodná zejména pro ty, kteří touží po krásném opálení, protože betakaroten spolu s dalšími látkami napomáhá bronzovému opálení. Navíc dodává tělu látky, které chrání kůži před UV slunečním zářením.
Mrkvový detox
Mrkvové smoothie se velmi často používají při detoxech, protože mrkev má spoustu antioxidantů, které zbavují tělo toxinů a nadbytečného tuku.
Zelenina
Toto video je volně šířitelné, budeme rádi, když potěší i Vaše přátele
- vložit na facebook
- .
- .
- .
- poslat emailem
- vložit na stránky
Než začneme se zeleninou pracovat, pojďme se nejdříve podívat na to, proč ji vlastně jíme – v čem je tak jedinečná a v naší stravě nepostradatelná.
Zelenina je svěží
Zelenina dodává do našich jídel svěžest, šmrnc, ale také radost, barvy a přitažlivost – zelenina je na našem talíři krásná.
Zelenina působí na naši psychiku
Každé jídlo má nějaké působení i na naši psychiku, no a zrovna zelenina nám umí uvolňovat stres, zvednout hlavu, udělat si nadhled nad věcmi, co nás trápí a dává nám pocit lehkosti a důvod se na svět usmívat.
Zelenina je bohatá
Je opravdu bohatá na vitaminy, ale i minerály včetně stopových prvků, vlákninu, enzymy, antioxidanty a tekutiny ve vhodné formě.
Přispívá k uvolnění
Zelenina nás relaxuje psychicky, že se cítíme více uvolněně, tak i na fyzické úrovni. Např. změkčuje naši kůži a dokáže také odstraňovat různé zatuhliny v našem těle.
Zelenina je také léčivá
- Různé druhy zeleniny mají své vlastní specifické léčivé vlastnosti – někdy to souvisí s tím, jak vypadají a pak posilují určité orgány v našem těle, které vypadají podobně:
- Můžeme si to ukázat třeba na mrkvi – každý ví, že mrkev je na oči: stačí, když si ukrojíte kolečko mrkve a opravdu zjistíte, že vypadá trochu jako oko.
- Kořenová zelenina jde hodně do hloubky, je pevná, její energie směřuje při růstu dolů – proto obecně více posiluje naše nohy.
A u mužů nejen nohy, ale i… no víte, jak se to říká: petržel, aby dlouho vydržel. Zkrátka kořeny, ty jsou také na mužskou potenci.
Jiné kořeny, ale i květy mohou obsahovat různé slizy – např. sléz, proskurník, ale i kostival. Takovéto slizy chrání naše sliznice a také podporují snadné trávení. Je také dobré je jíst v těhotenství pro snazší porod.
Naproti tomu zelenina jako kadeřávek, ten roste nahoru a do stran a také vypadá trochu jako náš mozek – je různě zakroucený. Proto kadeřávek podporuje mozkovou aktivitu a měl by být často na stole studentů. Hele, jestli vám ta škola nejde, tak jenom proto, že nejíte kadeřávek :-D, nejlépe s vlašskými ořechy, protože ty jsou taky na mozek – stačí se na ně podívat.
Podporuje kreativitu
Zelenina z nás dělá opravdové umělce svého talíře: dovoluje nám totiž bezpočet variací jak v krájení, tak v technice přípravy a náš talíř díky zelenině nemusí být nikdy stejný.
Obilí a luštěniny se dají také různě proměňovat, ale ne tak, jako právě zelenina.
Navíc zelenina se druh od druhu velmi liší i v chuti, dodáváme pomocí ní chutě, které jinde neseženeme: jako třeba pikantní z cibulky.
Zelenina dodává do jídla zásadu
A konečně za sedmé – když se podíváme na naše jídla z hlediska kyselin a zásad, zjistíme, že dobře připravené a dobře rozkousané obiloviny jsou buď neutrální nebo lehce kyselinotvorné, případně některé i lehce zásadotvorné, ale luštěniny jsou více kyselinotvorné. My se snažíme vždy jíst jídla lehce zásadotvorná, protože taková je také naše krev. Šetrnými způsoby připravená zelenina do jídla tuto zásadotvornost dodává a spoluvytváří tak zdravý talíř.
Energie zeleniny
Energie zeleniny obecně
Obilí jsou malá suchá semínka, která nám dodávají sílu a pevnost, tedy jang. Luštěniny jsou také suchá semena a mají za úkol doplnit náš talíř spolu s obilovinami o kompletní bílkoviny, ze kterých poté můžeme budovat naše tkáně.
Zelenina je na našem talíři proto, aby nás uvolnila a dodala nám svěžest, tedy energii JIN.
Pokud bychom nejedli zeleninu a nechali na talíři pouze obiloviny a luštěniny, případně maso, dostali bychom se do jangového stavu, tedy přílišného stahu, pocitu že se potřebujeme uvolnit. Poté bychom museli sáhnout např.
po typickém uvolňujícím alkoholu, cukru, nebo lépe po ovoci. Toto je dnes bohužel úplný standart – dát si přesolené hlavní jídlo plné masa nebo sýrů a za chvilku jít na kafe s dortem nebo to zalít pivem.
Náš zdravý talíř se v tomto velmi liší:
Talíř, po kterém nemusíme honit mlsné chutě na sladké, či alkohol obsahuje 40 – 60 % zeleniny, upravené různými způsoby, která nám dodá příjemné uvolnění a my zůstáváme ve stavu, kdy nám je dobře a můžeme tvořit, pracovat a bavit se bez pocitu, že něco potřebujeme.
Zelenina tedy energeticky vyrovnává obiloviny a luštěniny.
Pokud by někoho napadlo jíst místo zeleniny například ovoce, také je to možné. I ovoce vyrovnává energii obilí. Má však jednu velkou nevýhodu: Ovoce v kombinaci s obilovinami a luštěninami vytváří kvašení ve vašich střevech a vy poté musíte pořád někde popobíhat, abyste si ulevili.
Zelenina je v kombinaci s obilovinami a luštěninami dobře stravitelná.
Energie jednotlivých druhů zeleniny
Veškerá zelenina v čerstvém stavu nás uvolňuje a my se teď podíváme na to, která nám přináší uvolnění více, a která méně.
Už asi víte, že jangová stahující energie směřuje dolů a jinová uvolňující vzhůru. Proto se pojďme podívat, jak jednotlivé druhy zeleniny tyto energie přijímají.
Můžeme se podívat na směr jejich růstu, pokud zelenina roste směrem dolů, pod zem, je více jang, než zelenina, která roste ze země nahoru.
Např. zde vidíme kořen mrkve. Roste pod zem směrem dolů. Směr jejího růstu je tedy takový. Více jang.
Dále zde můžeme vidět tuřín, pokud bychom si nakreslili vektor jeho růstu, už je tam více expanze. Roste méně do hloubky a více do stran. Je tedy více uvolňující, než mrkev.
Pokud půjdeme dále, zde vidíme např. černou ředkev, ta je už opravdu kulatá a směr jejího růstu je zhruba takový.
U cibule už se vektor otáčí a cibule má sice kulatý tvar stejně jako černá ředkev, ale šipky budou směřovat vzhůru, takto cibule roste, její kořínek je jen malinký.
Zde máme kedlubnu, tady je už rozdíl v tom, že kedlubna roste nad zemí, přijímá tedy více jinové, uvolňující energie a její vektor růstu může vypadat např. takto. Ještě více uvolnění nám dodá např. zelí. To je mnohem větší, než kedlubna a také jeho struktura už není tuhá a hutná, ale skládá se z oddělených listů. To vše jsou znaky jin, tedy většího uvolnění.
Ještě více jin, než zelí, je kapusta. Na konci se otvírá a směřuje vzhůru. Navíc jsou její listy krepaté, zvlněné, což je další znak většího jinu. No, a pokud bychom se podívali na směr růstu pórku, můžeme vidět, že roste opravdu přímo vzhůru. Dodá nám tedy velkou míru uvolnění. Proto osoby citlivé na jin syrový pórek nesní.
Rozdělení zeleniny
Na základě těchto pozorování energie zeleniny můžeme zeleninu trochu porozdělovat do tří hlavních skupin – kořenová, kulatá a listová. Není to rozdělení botanické, ale energetické a nám pomůže lépe se orientovat v energiích a tím pádem i účincích, jaké na nás konkrétní zelenina má.
Kořenová
Kořenová zelenina roste směrem dolů, kde tahá ze země cenné minerály. Kořeny drží rostlinu, poskytují jí výživu a sílu a člověka, který je přijímá, zpevňují a posilují.
Pastinák, mrkev, celer, petržel, tuřín, daikon (bílá ředkev), křen, lopuchový kořen, černý kořen, proskurník
Kulatá
Zelenina, která roste těsně u země má kulatý tvar a působí vyrovnaně. Protože je na zemi, člověka dokáže uzemnit a poskytnout mu příjemné uklidnění a uvolnění. Většina těchto druhů je po tepelné úpravě velmi sladká, a když je jíme, jako by nás hladily, laskaly a uklidňovaly.
Vodnice, kulatá ředkev, černá ředkev, cibule, ředkvičky, dýně Hokkaidó, ostatní dýně, kedlubna, květák, bílé zimní zelí, červená řepa
Listová
Roste směrem nahoru i do stran. Člověka tyto druhy aktivizují, odlehčují. Zelené listové zeleniny přijímají hojnost slunečního záření a uchovávají ho. My ho od nich přijímáme.
Kadeřávek, růžičková kapusta, kapusta toskánská, řeřicha, polníček, řapíkatý celer, jarní zelí, zelené zelí, špičaté zelí, pekingské zelí, čínské zelí (pak choy), pórek, kapusta, hlávkový salát, ledový salát, brokolice, natě ostatních zelenin – kedlubna, brokolice, květák, mrkev, daikon, ředkvičky a ředkve,…, mangold, pažitka, brutnák, lichořeřišnice, čekanka, barborka
Toto byly hlavní druhy zeleniny, z nichž různé druhy konzumujeme denně.
Můžeme se ještě podívat na ostatní zeleninu, která slouží k příležitostnému zpestření:
Ostatní zelenina
Celá tato kategorie obsahuje zeleninu, která se hodí spíše na občasné použití a netvoří hlavní část naší stravy. Je tomu tak částečně z důvodů klimatických: většina této zeleniny je omezená svou krátkou sezónou růstu. Ale je to také proto, že víme o některých méně příznivých vlastnostech některých druhů zeleniny v této kategorii. Pojďme se na to podívat podrobněji:
Jako první tady vidíme červenou řepu. Co tam vlastně dělá, když je to parádní kořenová až kulatá zelenina? Ano, červená řepa je skvělá, sladká, uspokojivá, ale nehodí se na denní konzumaci, dokonce ji nemusíme mít ani každý týden.
Její chuť je výraznější, takže by nám asi ani častěji nechutnala a přejedla by se nám, ale její barva také varuje. Řepa obsahuje silné barvivo, které nám při její konzumaci obarvuje nejen přirozeně naši stolici, ale dostává se i do moči a zbarvuje ji.
Může proto oslabovat orgány jako je močový měchýř i ledviny, pokud je máme ve více uvolněné kondici. Jinak je řepa parádní zelenina, jen ji zkrátka nepoužíváme tak často, jako třeba mrkev.
Dále se podíváme na dýni obecnou. Do přehledu jsme ji zařadili hlavně proto, abychom porovnali její energii s dýní hokkaido a dalšími hutnými sladkými dýněmi. Dýně obecná není ani sladká, ani hutná a výživná, ani posilující a vlastně nemá skoro žádnou chuť. Najdete u ní červený otazník, protože si můžete sami zodpovědět, jestli má smysl takovou dýni jíst.
Tato dýně se často používá k výrobě kompotů a marmelád, ve kterých je ale hlavní ingrediencí cukr a různé esence a aromata. Dýně obecná je totiž jenom taková hmota… Můj názor je: škoda místa na zahrádce, ale kdybyste ji od někoho dostali, tak alespoň budete mít pěknou lucernu na podzimní zahradu.
Dýně obecná není sice ohrožením pro naše zdraví, ale zkrátka existují jiné lepší odrůdy na konzumaci: např. hokkaido, marina,
Dále v přehledu najdeme fenykl: to je spíše letní záležitost a také je velice chuťově výrazný, aromatický, proto se hodí na občasnou konzumaci.
Hrášek je vysoce sezónní záležitost, proto ho vlastně konzumujeme jen občas – většinu času totiž není k dispozici. V našich zeměpisných podmínkách bývá k mání v květnu nebo i později a v této době si můžeme užívat jeho velmi sladkou, lehkou, osvěžující a uvolňující chuť v různých pokrmech – do polévek, omáček, ale i do dezertů.
Hrášek, zelené fazolky, česnek, cuketa, okurka, houby – shiitaké, václavky, hlíva ústřičná, hříbky, a další
Jedlé květy
Velmi důležitou součástí našeho zeleninového podílu stravy jsou i jedlé květy. Ty jsou už více jin, ale jíme jich jen malinko, rozhodně se z nich nenajíme. Dodávají našim jídlům krásu, ale i cenné flavonoidy a vitamíny. Z některých rostlin, které pěstujeme pro jedlé květy, můžeme jíst i listy.
Výtečné jedlé květy má např. brutnák, lichořeřišnice, měsíček, pohanka, pupalka, denivka a další.
Případně můžeme používat i z divokých zdrojů – např. fialky, sedmikrásky, pampelišky a teď se vůbec dostáváme k další zajímavé skupině, jíž je
Divoká zelenina
Je skvělé, když do naší stravy zapojíme divokou zeleninu. Roste sama bez přičinění člověka. Nachází si cestu mezi celou řadou dalších rostlin, musí tedy být silná, houževnatá a průbojná. Její chuť bývá velmi koncentrovaná, obsahuje méně vody a většina je bohatá na přírodní silice.
Divoká zelenina bývala dříve běžnou složkou naší stravy. Činila nás silnými a odolnými. Když se k její konzumaci vrátíme, bude nám své vlastnosti předávat dál.
Potěší nás zejména po přečkané zimě, kdy v podobě drobných veselých výhonků oznamuje příchod jara. A je připravena nás obohatit silnou energií na celý další rok.
Kostival (mladý list, kořen), podběl, kokoška pastuší tobolka, kopřiva dvoudomá, sedmikráska chudobka, pampeliška (květ, list, kořen), jitrocel velkolistý, kozí brada luční, břečťan (listy u země), barvínek menší, ptačinec žabinec, bršlice kozí noha, mrkev divoká, pažitka divoká, černý bez (květ), česnek medvědí
Jako poslední jsem si nachystala skupinu, kterou jsem nazvala
Nevhodná zelenina
Náš zeleninový základ by totiž vždy měla tvořit taková zelenina, která je spíše hutnější – zkrátka různé druhy zeleniny, které jsme si rozdělili do kategorií kořenová, kulatá a listová. To je opravdu kvalitní zeleninový jin.
Teď chci pohovořit o zelenině méně vhodné na konzumaci – jsou to především zeleniny z rodu lilkovitých – rajčata, papriky, brambory a lilky. Pro dokreslení celkové situace můžu uvést, že k lilkovitým patří také tabák.
Všechny tyto rostliny nás nadměrně uvolňují, obsahují alkaloidy a oslabují náš organismus. Také negativně působí na klouby a ledviny. Specifické jsou také tím, že rostou v noci, proto také čerpají nadměrně ochlazující, jinovou energii.
Konkrétně rajče je zrovna tak jin, že mnozí lidé ani rajčata nemohou jíst, po jejich konzumaci je pálí jazyk.
Co ale dělat, když tuto zeleninu zkrátka máte rádi?
V případě rajčete je to možná chuť nejčastěji na nějaké pečivo, namazané a obložené rajčetem – tato chuť má původ u našich předků a je proto dost přirozená.
Jakto, že u našich předků? Oni totiž jídávali chleba s kvašeným zelím nebo jinou kvašenou zeleninou usnadňující trávení. Naše rajče na chlebu, to je jen falešná kvašená zelenina, protože má také nakyslou chuť.
Takže prvním krokem k tomu, aby nás přešla chuť na rajčata je kvasit si zeleninu. Jak to udělat, se dozvíte dále v kurzu.
Pro vaše zdraví bude opravdu lepší se rajčatům vyhnout. Rajčata a jejich jin jdou ruku v ruce zase s nějakým jangem, takže tam může být maso nebo slané sýry, které nás u rajčat drží.
Pokud si v létě zkrátka pár rajčat dát chcete, jsou dobrým řešením rajčata divoká. Plody tohoto rajčete jsou velké asi jako větší borůvka. Proto je více jang, než přerostlá nafouklá rajčata.
Navíc také tento druh není náchylný k plísním – opět protože je více jang. Ale hlavně je důležité zařadit tu kvašenou zeleninu.
Co se týče brambor, ty mohou pěkně trápit naše klouby. Proto vůbec nedoporučuji je jíst. My osobně v naší rodině je používáme párkrát do roka, většinou je upečeme a je z toho velký svátek, ale víme, že bychom je nechtěli jíst často. Místo brambor je důležité jíst kvalitní celozrnné obiloviny jako přílohu. Vánoční salát se dá připravit z oblanšírované dýně. 🙂
Papriky jsou další lilkovitá rostlina a pár paprik ze zahrádky je samozřejmě v létě také v pohodě, ale jen myslíme na to, že to není úplně ta zelenina, ze které chceme složit svůj jídelníček. Místo paprik můžeme zkusit pěstovat ačokču, takovou okurkopapriku, která není z rodu lilkovitých a proto nemá tolik negativních účinků na naše zdraví.
Jako poslední jsme jmenovali lilek – tam je to docela jednoduché, protože si myslím, že pro mnoho lidí není lilek ani moc přitažlivý. Strukturou se trochu podobá cuketě, která tedy také není vhodná pro časté použití pro svou více rozbředlou strukturu, ale místo zapečeného lilku je zapečená cuketa, myslím, parádní.
8 překvapivých důvodů, proč pravidelně jíst mrkev
Právě barva signalizuje zdraví, protože je příznakem přítomnosti důležitého antioxidantu betakarotenu, který je v mrkvi významně zastoupen. Co všechno ještě mrkev obsahuje? Vitamíny B, C, D, E a K, lecitin, vlákninu, lehce stravitelnou glukózu, sodík, vápník, hořčík, jód, draslík, fosfor, železo, měď, mangan a selen. Pokud si mrkev dáváte pravidelně, děláte pro sebe dobrou věc:
1. Mrkev snižuje hladinu cholesterolu
Bylo dokázáno výzkumem, že konzumace karotky snižuje krevní cholesterol. U sledovaných osob, které pravidelně snídaly syrovou karotku (200 g), došlo ke snížení hodnot až o 11 procent. To je velmi významné pro zdraví srdce, protože právě vysoký cholesterol je jedním z rizikových faktorů vzniku srdečních onemocnění.
2. Syrová mrkev na zácpu, vařená na průjem
Zácpy provokují vznik hemoroidů a mohou stát u vzniku rakoviny střeva. Buněčné stěny mrkve jsou tuhé a nerozpustná mrkvová vláknina silně omezuje možnost vzniku zácpy. Na druhou stranu dobře povařené mrkvové pyré dokáže zastavit i úporný silný průjem a léčí střevní katary.
3. Mrkev pro oči i imunitu
Mrkev je bohatá na betakaroten, prekurzor vitamínu A, který vyživuje sítnici. Podílí se tak na kvalitním vnímání zrakového vjemu na sítnici. Pomáhá rovněž při šerosleposti, někdy označované jako „kuřecí slepota“ – neschopnosti oka přizpůsobit se šeru nebo tmě, přestože denní vidění je ostré.
Už dříve vědecký výzkum marylandského National Eye Institutu potvrdil, že některé druhy potravin pomáhají chránit oči. Preventivně působí takové, které obsahují velké množství antioxidantů – především betakarotenu, vitamínu C, vitamínu E, luteinu a zinku.
Vysoký obsah betakarotenu v mrkvi také snižuje riziko vzniku šedého zákalu a makulární degenerace, k níž někdy dochází vlivem stárnutí oka.
Obsah stopového prvku selenu má velký význam pro lidskou imunitu. Už lidoví léčitelé kdysi doporučovali mrkvovou šťávu slabým neduživým dětem, které často onemocněly, dětem nekojeným a rekonvalescentům. Posílení celkové odolnosti bylo jedním z důvodů, proč na mrkev nedali dopustit, ačkoli o selenu nebo vitamínu C neměli tenkrát ani potuchy.
Zařaďte mrkev do vašeho jídelníčku, neuděláte chybu. Foto: istock.com
4. Mrkev zpevňuje kosti
V mrkvi je obsažen vitamín K1, který má velký význam nejen pro správnou srážlivost krve, ale také zdravý metabolismus kostí i cévních stěn. Podporuje mineralizaci kostí a brání vzniku osteoporózy. Zpevnění kostí bylo dalším důvodem sympatií lidové medicíny k oranžové zelenině.
5. Mrkev snižuje riziko vzniku srdečních onemocnění
A to nejen už vzpomínaným příznivým působením na hladinu cholesterolu v krvi. Mrkev obsahuje karotenoidy alfa a beta karoten a také lutein. Ty mají velmi silný antioxidační účinek, to znamená, že brání poškozování buněk volnými radikály. Chrání organismus před chorobami srdce a brání kardiovaskulárním komplikacím.
6. Mrkev snižuje riziko rozvoje mnoha druhů rakoviny
Mrkev obsahuje pektin, který na sebe dokáže vázat až osmdesát procent těžkých kovů z prostředí. Chrání tak organismus před intoxikací některými rakovinotvornými látkami. Už v roce 1986 došli v jedné ze svých studií němečtí vědci k závěru, že mrkev snižuje riziko vzniku rakoviny slinivky břišní. Stejný účinek mají při pravidelné konzumaci také citrusy.
Počátkem osmdesátých let byl na Kalifornské univerzitě v Bethesdě podniknut rozsáhlý výzkum vlivu betakarotenu na rakovinu plic. Celých devatenáct let zkoumal doktor Richard Shekelle dva tisíce mužů s tímto onemocněním a na závěr jednoznačně doporučil karotkovou dietu. Výzkum naznačuje, že betakaroten má vliv i na pozdní stadia nemoci. Bývalí kuřáci by měli jíst karotku pravidelně.
Studie ukazují příznivý vliv betakarotenu na snížení výskytu rakoviny hrtanu, jícnu, prostaty, močového měchýře a dělohy. Vláknina, jíž je v mrkvi dostatek, je prevencí rakoviny tlustého střeva. Předmětem výzkumu je v mrkvi rovněž obsažený bioaktivní polyacetylen C 17 a jeho omezující vliv na riziko vzniku leukémie.
Doporučit lze samozřejmě nejen pravidelnou konzumaci karotky nebo šťávy z ní, ale i jiné zeleniny bohaté na betakaroten.
7. Mrkev pomáhá hubnout
Vláknina v mrkvi pomáhá zrychlit metabolismus a zároveň dodává pocit sytosti. Kromě uvedených prospěšných látek mrkev obsahuje bílkoviny a tuky a asi 6 procent sacharidů. Z devadesáti procent ji tvoří voda. Je proto velmi málo kalorická, ve 100 gramech mrkve dostáváte pouze 125 kJ.
Říká se, že kalorická hodnota mrkve je záporná, protože k jejímu strávení vydá tělo více energie, než z ní získá. Některé diety jsou na mrkvi jako na hlavní složce založeny. Nejčastěji nabízejí mrkvovou polévku, mrkvový salát a čerstvou mrkvovou šťávu.
Za den by měl člověk při této dietě zkonzumovat asi 400 g mrkve, ať už čerstvé, nebo tepelné zpracované.
PŘEČTĚTE SI: VELKÝ SPECIÁL O HUBNUTÍ – ZHUBNĚTE A DOSTAŇTE SE DO FORMY
8. S mrkví i na Alzheimera
Tým amerických vědců vedený doktorkou Francine Grodstein z bostonské nemocnice Brigham and Women’s Hospital zveřejnil v roce 2007 výsledky své studie vlivu betakarotenu na riziko ztráty paměti a vzniku demence v časopise Archives of Internal Medicine.
Šlo o první klinický výzkum, který ukázal, jak chránit paměť, dokud je člověk zdravý. Výzkum byl rozsáhlý a dlouhodobý – zkoumal více než 6 tisíc osob po dobu osmnácti let.
Doktorka Grodstein zdůraznila, že k dosažení účinku musí být užívání betakarotenu dlouhodobé.
Na závěr několik zajímavostí:
Jednak připomínáme, že výčet blahodárných účinků mrkve není úplný. Například její pravidelná konzumace neobyčejně svědčí zdravému, svěžímu vzhledu pokožky, kterou chrání před následky slunění i projevy stárnutí.
Chcete-li získat z mrkve především tolik prospěšný betakaroten, jezte ji tepelně upravenou s trochou tuku. Zatímco ze syrové mrkve získáte asi jen 3–5 procent betakarotenu, z dušené to může být až 60 procent.
Tuk je nezbytný proto, aby se užitečné látky mohly rozpustit – to neplatí jen o betakarotenu, ale například i o vitamínu K. Tepelnou úpravou ovšem snížíte obsah vitamínu C. Pozornost věnujte i tomu, jakou mrkev kupujete.
Například při výrobě takzvané „baby mrkve“, která se prodává balená, jsou používány různé chemické lázně, aby mrkvičky byly jedna jako druhá – kupříkladu lázeň chlorová.
Bohužel i komerčně pěstovaná mrkev patří k zelenině ošetřované pesticidy a jak prokázala kontrola Státní potravinové a zemědělské inspekce v roce 2013, přes polovina takto pěstované mrkve nějaké zbytky pesticidů obsahuje. Máte-li možnost, kupujte mrkev od opravdu vyzkoušeného pěstitele na trhu. Vybírejte nepoškozené, pevné, jasně oranžově či červeně zbarvené mrkve. A samozřejmě i pranou mrkev důkladně oškrábejte a umyjte.
Překvapivé životabudiče za pár korun: Budete se divit, co všechno umí mrkev a celer
Foto: Novikov Alex, Shutterstock.com
Nebaví vás cizokrajné superpotraviny vezené přes půl světa? Vyzkoušejte domácí. Stojí pár korun a rozhodně nepatří mezi úzkoprofilové zboží. Řeč je o celeru a mrkvi, jejichž skvělé vlastnosti můžete využít nejen v kuchyni.
Možná se vám ještě teď dělá špatně, když si vzpomenete na celerovou pomazánku ve školce. A třeba mezi vaše oblíbené svačiny nepatřila ani strouhaná mrkev. Teď názor určitě změníte. Přesvědčíme vás, že právě tato levná a běžně dostupná zelenina dělá s organismem divy. Prospívá zdraví, pleti i vlasům. Tak co jí dát ještě jednu šanci?
Celer obsahuje všechny vitaminy skupiny B, takže si ho můžete naordinovat místo známého B- komplexu – třeba když se potřebujete zbavit nepříjemných aft.
Celkově ozdraví kůži, prospívá nehtům a vlasům, játrům i střevům a pozitivně působí i na psychiku. Neopomíjejte ani celerové listy. Dodají vám především vitaminy C a také A, K i E.
Pokud nemáte celer rádi, bohatě postačí, když si kvůli zdraví dáte denně sklenici šťávy nebo smoothie.
Foto: kobeza, Shutterstock.com
Máte rádi domácí zdroje zdraví? Nezapomínejte na „obyčejnou“ zeleninu
Otřesete se odporem při představě celerové chuti? Zkuste hledat takové úpravy, v nichž vám nebude tolik vadit. Vyplatí se to. Kromě klasického využití v polévkách či „svíčkové“ omáčce ho lze přidávat do pomazánek nebo salátů.
Pro zjemnění je vhodné využít sladkou chuť jablek nebo ananasu. Můžete však popustit uzdu fantazii a celer třeba grilovat, usmažit obalený v těstíčku nebo si pochutnat na celerových hranolcích. Usušená nať se používá jako koření.
Nejúčinnější je šťáva z celého celeru, tedy z bulvy i natě, kterou si připravíte v odšťavňovači. Lze ji sehnat i v bio kvalitě v obchodech se zdravou výživou. Vypijete-li jednu sklenici před jídlem, získáte plno živin i energie. Oceníte ji zvláště po náročné fyzické aktivitě a báječně zafunguje také po probdělé noci s přemírou alkoholu. Máte-li však potíže s ledvinami, raději se jí vyhněte.
Odvar z celerové natě mohou vyzkoušet všichni, zvláště když se potřebují zbavit lupů. Nať z většího celeru povařte asi pět minut v litru vody, přeceďte a nechte vychladnout. Vtírejte přímo ke kořínkům nebo jím vlasy opláchněte na konci mytí. Odvar připravený z trojnásobného množství celeru a vody lze také přilít do vany s teplou vodou a připravit tak koupel pro osoby trpící ekzémem.
Chuť řapíkatého celeru není tak intenzivní, ale jeho účinky jsou takřka srovnatelné. Řapíky jsou sice o něco dražší, ale pro někoho mohou být chuťově mnohem přijatelnější než „klasika“. Přidává se do salátů, k masu a můžete si z něj (s ananasem a mrkví) vyrobit smoothie. Listy lze sušit a používat jako koření.
Víte, že si z řapíkatého celeru můžete připravit účinnou čisticí masku? Pečlivě smíchejte 300 gramů rozemletého celeru se dvěma žloutky, vzniklou směs naneste na obličej a nechte působit zhruba 20 minut. Maska osvěží a projasní mastnou či smíšenou pleť.
Foto: Victoria Kondysenko, Shutterstock.com
Čerstvé zeleninové šťávy jsou v tomto ročním období elixírem zdraví
Mrkev obsahuje betakaroten. Ten se v játrech přemění na vitamin A, který posílí zrak a ochrání kůži při nadměrném slunečním záření. Nejvíce betakarotenu získáte z mrkve připravené na rostlinném oleji, o polovinu méně ze syrové strouhané a jen minimum, když mrkev rozkoušete. Mohou zato silné buněčné stěny, které brání organismu využít větší množství betakarotenu v syrovém stavu.
Přestože je mrkev – na rozdíl od vitaminových preparátů – k dostání za pár korun, je zdrojem vitaminů B, C, a E, vápníku, pektinu a vlákniny. Prospívá proto játrům, ledvinám, cévám a trávicímu traktu. Přitom se jí nemusíte nijak přecpávat – stačí jedna vařená mrkev denně.
Nastrouhejte tři velké mrkve, dejte je do uzavíratelné sklenice, v níž zhruba čtvrtina zůstane prázdná, a dolijte ji olivovým olejem. Uložte ji na chladné a místo. Po týdnu směs přeceďte. Získaný olej si vždy před mytím vmasírujte do kštice a nechte působit alespoň deset minut. Vlasy se posílí a přestanou se lámat.
Na bledou a unavenou pleť vyzkoušejte mrkvovou šťávu ve spreji. Rozmixujte tři mrkve a tři polévkové lžíce čerstvé máty. Ze vzniklé směsi přes čistý kousek plátna vymačkejte šťávu a nalijte ji do rozprašovače. Uložte ji do lednice, kde vydrží minimálně týden, a podle potřeby si jí osvěžte obličej.
A co vy? Také využíváte zeleninu k ozdravení vlasů a pleti?
Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.
Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.