ÚROČNÍK BOLHOJ – Anthyllis vulneraria
Už název napovídá, že bolhoj „hojí bolest“, což znamená různá poranění, v čemž je podobný řebříčku nebo jitroceli. Pomačkané květy přikládáme přímo na vředy a hnisavé rány, silný odvar poslouží jako kloktadlo. Čaj ze sušených květů dezinfikuje vnitřní orgány, uvolňuje zácpu, zlepšuje činnost ledvin, čistí krev i celý organismus.
Dobrou vlastností úročníku je i jeho příjemná chuť a úplná neškodnost, proto se doporučuje jeho užívání i jako součásti zdravého konzumního čaje.
VACHTA TROJLISTÁ – Menyanthes trifoliata
Pomáhá při zkaženém žaludku, nechutenství, léčí játra i žlučník. Její dobrou vlastností je, že normalizuje množství trávicích šťáv, můžeme ji užívat při jejich nedostatku i přebytku. Současně zlepšuje krevní oběh, tvorbu krve a celkově posiluje organismus.
Hořkost vachty vyžaduje i opatrné využívání. Uplatňuje se proto v čajových směsích s dalšími hořkými bylinkami, užíváme ji jen krátce a úplně vyloučíme v těhotenství.
VIOLKA VONNÁ – Viola odorata
FIALKA TROJBAREVNÁ (MACEŠKA) – Viola tricolor
Svými léčivými účinky na dýchací orgány patří violka mezi nejlepší bylinky. Teplý violkový čaj s medem můžeme pít na tišení kašle, uvolňování hlenů, při ochraptění a na uklidnění dýchacího ústrojí.
Tento čaj také čistí krev, odstraňuje nadměrné pocení, pomáhá při nemocech močového ústrojí a migréně. Violková tinktura má výborné hojivé působení zevně na kožní nemoci, rány a vnější projevy rakoviny.
Silný violkový čaj může vyvolat nevolnost a zvracení, proto jej užíváme s mírou a přidáváme i další „pruduškové“ bylinky.
VLAŠTOVIČNÍK VĚTŠÍ–Chelidonium majus
Stejně jako kopřiva nebo pampeliška, i tento plevel se řadí mezi výborné rostlinné léky, přičemž nejlépe působí na žlučník. Pomáhá při žloutence, bolestech, písku a žlučových kamenech.
Současně léčí i játra, dvanácterník a slezinu, obnovuje vynechanou menstruaci a příznivě ovlivňuje její pravidelnost, uvolňuje křeče hladkého svalstva, uklidňuje nervovou soustavu, má protibakteriální i protirakovinné účinky.
Zevně je osvědčeným lékem na bradavice.
Kvůli své mírné jedovatosti patří vlaštovičnik k nebezpečným rostlinám. Neužíváme jej samostatně, ale přidáváme nanejvýš do 1/4 objemu čajové směsi.
VRBA BÍLÁ – Salix alba
Vrbová kůra obsahuje salicyl, látku snižující teplotu, proto ji nazýváme „rostlinným aspirinem“. To ji předurčuje k léčbě chřipkového onemocnění, ale také dny a revmatismu.
V některých čajových směsích, například při ženských nemocech a na zlepšení trávení, se využívají její stahující účinky.
Ty se dobře uplatňují i zevně jako součást sedacích koupelí nebo na omývání kožních vyrážek a drobných poranění.
Vrba působí poměrně silně, proto ji užíváme nejčastěji jako součást čajových směsí. Nedoporučuje se při žaludečních vředech, krvácení a v těhotenství.
VRBKA ÚZKOLISTÁ – Chamaerion angustifolium
Čaj z vrbky má protizánětlivé účinky, což se dobře uplatňuje v trávicích orgánech, při léčbě žaludečního a dvanácterníkového vředu. Dobře léčí močové orgány, účinkuje podobně jako vrbovka, kterou může při onemocnění prostaty nahradit. Rusové ji s oblibou užívají k prevenci a podpůrné léčbě rakoviny.
Při užívání vrbky, i samostatně, se žádné nepříznivé účinky nezjistily. Obsahuje však některé látky, které nejsou vhodné k dlouhodobému užívání.
VRBOVKA MALOKVĚTÁ – Epilobium parviflorum
Hlavním léčebným i preventivním uplatněním vrbovky je její výborný účinek na močové orgány, který se osvědčil především u mužů trpících na problémy s prostatou.
Při prvních příznacích této nemoci začneme ihned pít čaj z vrbovky, ale doporučuje se také po operaci prostaty. Vrbovka však neslouží jen při potížích s prostatou. Má velmi dobrý účinek i na mužské i ženské močové ústrojí.
Svou močopudností je prospěšná také při vysokém tlaku krve a všech onemocněních srdce.
Užívání vrbovky, i samotné, nemá žádné vedlejší účinky, čaj můžeme v obvyklém dávkování pít i dlouhodobě.
VŘES OBECNÝ – Calluna vulgaris
Dezinfekční působení vřesu se nejlépe osvědčilo v močových cestách při nemocech ledvin a prostaty. Jeho dobrou vlastností je, že podporuje vylučování kyseliny močové z těla, a to i tehdy, když se už ukládá v kloubech. Svojí močopudností prospívá, stejně jako celík, také u dalších nemocí, při nichž je zapotřebí tělo odvodnit, například při otékajících nohách.
- Vřesový čaj má příjemnou chuť, můžeme jej pít i ve větším množství, což je při ledvinových problémech výhodné, ale dávkování nezvyšujeme.
-
VŠEHOJ LÉČIVÝ (ŽENŠEN) – Panax ginseng - Léčivá hodnota ženšenu spočívá v mimořádně posilujícím účinku na celý organismus, od trávení, přes nervovou soustavu, srdce a krevní oběh až po sexualitu. Je to univerzální lék i preventivní prostředek, který si jednou za čas dopřejeme
- YZOP LÉKAŘSKÝ – Hyssopus officinalis
VŠEHOJ LÉČIVÝ (ŽENŠEN) – Panax ginsengNejvětší hodnotou yzopu je jeho všeobecně posilující účinek na celý organismus, osvědčený hlavně u starších lidí.
Jeho mezi bylinkami zřídkavou vlastností je, že mírně zvyšuje krevní tlak, čehož se využívá v mnoha čajových směsích. Prospívá také při kašli a astmatu, zlepšuje chuť k jídlu a odstraňuje noční pocení.
Svými zevními účinky je yzop podobný šalvěji, osvědčil se na zánět krku a ústní dutiny.
Yzopový čaj je chutný a můžeme jej pít i samostatně, ochucený medem a citronem, jako zdravý nápoj, ne však přespříliš, neboť jako všechny posilující bylinky, může se obrátit proti nám. Nedoporučuje se jeho užívání při nervozitě a v těhotenství.
ZÁZVOR PRAVÝ – Zingiber officinale
Léčebné využití zázvoru vychází z indické ajurvédy, podle níž léčí zažívací ústrojí, zlepšuje trávení a látkovou přeměnu. Potvrzuje to také jeho silná pálivá a hořká chuť. Zázvor obsahuje účinné látky podobné acylpyrinu. Zevně slouží spařený dřevnatý kořen formou horkých obkladů na ztuhlé svalstvo krku, končetin a jiné svalové bolesti.
Kvůli silnému účinku používáme vnitřně zázvor velmi opatrně, neboť ve větších dávkách může způsobit různé poruchy a celkovou slabost
ZEMĚDÝM LÉKAŘSKÝ – Fumaria officinalis
Jediným, zato důležitým účinkem zemědýmu je jeho schopnost silně čistit krev. Proto pomáhá při všech kožních onemocněních – nečistotách pleti, akné, vyrážkách, ekzémech a lupénce. Příznivým vlivem na krvinky upravuje srážlivost krve, zlepšuje její kvalitu, reguluje krevní dak a celkově posiluje organismus.
Zemědým patří mezi mírně jedovaté rostliny, proto se vyhýbáme samostatnému užívání a dávkujeme jej opatrně. V čajových směsích můžeme využívat jeho dobrých účinků bez obav.
ZEMĚŽLUČ LÉKAŘSKÁ – Centaurium erytraea
Povzbudivě dráždí celý trávicí trakt od chuťových buněk až po střeva, čímž zlepšuje chuť k jídlu. Podněcuje imunitní systém, tvorbu červených krvinek, příznivě se projevuje při nepravidelné menstruaci, epilepsii, cukrovce a slábnoucím zraku, vnitřně podporuje hojení ran.
Zeměžluč můžeme užívat i samostatně, žádné nepříznivé účinky nebyly zjištěny, působí však silně, proto ji nepředávkujeme a užívání občas přerušíme.
White Willow (100 kapsli)
TianDe
- přírodní, léčivé a velmi účinné balzámy na principech činské medicíny
- získejte zdarma ošetření rukou nebo obličeje
- transdermální terapie, aromaterapie,
- konzultace se specialisty
- Kompletní specifikace
- White Willow (100 kapsli)
Kompletní specifikace
Hlavní účinnou látkou vrbové kůry je salicyl nebo kyselina salicylová. Ty mají poté, co se transformují v játrech, stejné účinky jako kyselina acetylsalicylová a jsou také známé jako hlavní účinné látky aspirinu®.
Salicylová kyselina má dobře známé utišující a antipyretické vlastnosti a také brání tvorbě krevních sraženin.
Správná aplikace kůry z bílé vrby může eliminovat negativní dopady, které mají některé přípravky s obsahem kyseliny salicylové na trávicí systém.
Komu a kdy jej doporučujeme?
- Těm, kteří chtějí, aby byla jejich terapie efektivní a bez vedlejších účinků.
- K doplnění terapie artritidy.
- K podpoře prevence trombózy, protože účinná látka kůry z bílé vrby, kyselina salicylová, snižuje riziko vzniku krevních sraženin.
8 důvodů, proč si vybrat produkty CaliVita:
- Díky vynikajícímu profesionálnímu zázemí nabízí CaliVita již více než dvacet let své produkty v souladu s danými předpisy a v té nejvyšší kvalitě.
- Vždy se snažíme používat přírodní materiály, které pocházejí z těch nejlepších zdrojů.
- V průběhu svého vývoje se zaměřujeme na využití lepšího vstřebávání, např. organických látek.
- Na naše produkty poskytujeme 100%-ní záruku kvality.
- Abychom trvale zajistili vynikající kvalitu, jsou naše produkty předmětem přísného a několikanásobného ověřovacího procesu.
- Velká většina našich doplňků výživy se vyrábí ve farmaceutických podmínkách v USA.
- Produkty se vyrábějí podle zásad GMP (Good Manufacturing Practice), zatímco probíhá neustálá kontrola a také pravidelně rozvržené prověrky FDA (Food and Drug Administration). Úzce spolupracujeme s místními odborníky, kteří se zabývají poskytováním licencí, a tím zajišťujeme, že naši spotřebitelé vždy dostanou produkty té nejvyšší kvality.
- Všechny naše produkty jsou v souladu s právními prováděcími předpisy platnými v ČR a podléhají kontrole ministerstva zdravotnictví.
Věděli jste, že…?
Extrakt z kůry bílé vrby se používá již po staletí k léčbě různých typů horečnatých a zánětlivých stavů a ke zmírnění bolesti? Chemickou úpravou její účinné látky vytvořili vědci kyselinu acetylsalicylovou, která se stala prvním „hitem“ mezi léky.*
Složení: 400 mg White Willow Bark
Upozornění!
- Vždy přesně dodržujte doporučené dávkování!
- Produkt by se neměl podávat dětem, mladistvým ani lidem, kterým nebylo doporučeno brát produkty obsahující kyselinu salicylovou.
- Neměly by jej užívat těhotné a kojící ženy.
Vrba bílá (Salix alba)
Vrba bílá je strom, s kterým se již velmi dlouho setkáváme v pověstech a pohádkách, ale také je to strom, jehož léčivé účinky vedly ke vzniku jednoho z nejznámějších léků na světě. Vrbu bílou můžeme popsat jako statný listnatý strom, dosahující 20 až 30 metrů výšky a vyskytující se na vlhkých půdách (často u řek nebo jezer, kde také pomáhaly ke zpevnění břehů). Označení bílá pochází od zbarvení listů, které mají světlejší barvu než jiné druhy vrb.
Příznivé účinky vrby bílé na naše zdraví jsou známy již odedávna. Její používání bylo zaznamenáno již ve starém Egyptě, o jejich léčivých účincích se ve svých spisech zmiňuje slavný řecký lékař Hippokrates.
Ve starých pohanských náboženstvích byla vrba uctívána jako posvátný strom, křesťanství ji naopak spojovalo s temnými rejdy čarodějnic.
Toto vše již odplynulo časem a pro nás jsou vrbové kočičky a pletené pomlázky z vrbového proutí symbolem jara a velikonoc.
Jak již bylo zmíněno, v léčitelství se odvar z kůry vrby bílé používal odedávna. V lidovém léčitelství se pro své antipyretické a analgetické účinky podával při vysoké teplotě, nachlazení, bolestech hlavy a dalších podobných nemocech.
Bylo také zaznamenáno, že dokáže omezit množení některých mikroorganismů, které způsobují infekční nemoci. Používal se také při dně či revmatických chorobách. Zevně se odvar aplikoval na některé druhy kožních nemocí.
Od znalostí lidového léčitelství již nebylo daleko k jednomu z nejznámějších léků světa. Vědci si byli dobře vědomi účinků odvaru z kůry vrby bílé a snažili se izolovat látku, která za tím stojí.
V roce 1838 byla poprvé izolována látka které dostala označení kyselina salicylová. To byl teprve začátek cesty.
Samotná kyselina salicylová tlumila bolest a zánět (potlačovala sekreci prostaglandianů), ale měla řadu nežádoucích účinků.
Při jejím užívání docházelo k problémům v oblasti žaludku, bolesti, poškození sliznice, což končilo až krvácením v této oblasti. Pokud se kyselina salicylová užívala nadále v tehdejších doporučených dávkách, u nešťastných pacientů docházelo ke vzniku žaludečních vředů a velkému krvácení v oblasti žaludečního traktu.
Proto se vědci opěr vrhli do práce a strukturu molekuly pozměnili tak, že došlo ke vzniku sloučeniny(v roce 1899), kterou známe pod názvem kyselina acetylsalicylová nebo ještě více pod celosvětově známým názvem Aspirin.
Je zajímavé, že se i dnes můžeme setkat v lékárnách s původní kyselinou salicylovou.
Ta se ovšem nesmí užívat vnitřně, ale je oblíbena mezi lékaři jako součást mastí, kde ve vyšších koncentracích slouží ke změkčení ztvrdlé kůže.
Samotná kyselina acetylsalicylová již není tak agresivní k žaludečnímu traktu, jako její předchůdkyně, ale stále hrozí při dlouhodobém užívání její poškození a vznik krvácení a žaludečních vředů.
Nesmí ji v žádném případě také užívat pacienti s poruchou srážlivosti krve.
Z těchto důvodů se dnes opět stává středem zájmu vědců původní látka salicin, který má stejné účinky jako kyselina acetylsalicylová, ale je šetrnější ke sliznici žaludku.
Nicméně vzhledem k tomu, že extrakt z kůry vrby bílé obsahuje salicyláty, je dobré dodržovat stejná opatření jako při užívání kyseliny acetylsalicylové (neboli Aspirinu, Acylpyrinu, Anopyrinu atd.).
Tento extrakt by neměli užívat lidé s vředovou chorobou, poruchou srážlivosti krve , hyperurikémií, dnou, astmatem či onemocněním ledvin. Z doplňků stravy by neměl kombinovat s výtažky z jinanu dvoulaločnatého (ginkgo biloba), vitamínu E a česneku.
Tento extrakt by neměli užívat děti do 15 let věku (hlavně při horečnatých onemocněních, protože hrozí vznik sice poměrně vzácného, ale hodně nebezpečného tzv. Reyova syndromu) a dále těhotné či kojící ženy. Extrakt by neměl být užíván dva týdny před a dva týdny po chirurgické operaci.
K nežádoucím účinkům patří při dlouhodobém užívání vysokých dávek žaludeční vředy, krvácení do žaludku, jaterní toxicita, závratě a selhání ledvin.
I přes uvedené kontraindikace a nežádoucí účinky přináší salicin obsažený jako hlavní účinná složka v extraktu z kůry vrby bílé hodné nadějí vědcům do budoucna při nalezení šetrnější léčby řady nemocí vzhledem k účinkům na sliznici žaludečního traktu.
Vrbová kůra
Z Ebersova papyru se dočteme o použití vrbové kůry již v Egyptě za vlády faraónů 1500 let př.n.l. Již tehdy bylo objeveno zázračné působení vrbových proutků, které běžně používáme na pletení pomlázky. Látka v ní obsažená pomáhá mimo jiné snížit teplotu při horečce a dala vznik známému aspirinu.
Vrba bílá z čeledi vrbovité obsahuje látky typu salicylátů, flavonoidů a tříslovin.
Jednotlivé látky se ovlivňují a celkově působí proti zánětům, bakteriím, virům, horečce, prodlužují dobu srážení krve a mají řadu dalších účinků. Vrba je účinná také na posílení nervů a osvědčila se proti nespavosti.
Pomáhá při průjmech a zklidňuje střevní křečovité bolesti. Zmenšuje u dětí tzv. hyperaktivitu (zvýšený neklid) způsobenou lehkými záněty a tyto záněty léčí.
Jak se vrbová kůra sklízí?
Z vrby se sbírá kůra a to nejlépe v březnu. Ke sběru jsou nejvhodnější 2-3leté větve. Kůra se nařeže, loupe v pásech dlouhých 25 cm a suší ve stínu či na slunci.
Kdy ji užívat?
Vrbová kůra je hořká a není zrovna chutná. Používá se hlavně k obkladům, ke koupelím, na ošetření špatně se hojících ran, při pocení nohou, apod.
Působí proti lupům, snižuje tvorbu zubního kazu a je vhodná k omývání mastné a nečisté pleti s rozšířenými póry a vřídky. Vrba se přidává do mastí proti zánětům.
Vnitřně se užívají šetrnější a účinnější syntetické látky podobné struktury.
Možná rizika…
Máte žaludeční vředy? Pozor! Vrbová kůra se nemá vnitřně užívat při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku, neboť by místním drážděním mohla poškodit sliznici stejně jako acylpyrin.
Vrbu by neměly užívat ani těhotné ženy. Při užívání jezte více vitamínu C. Nadměrné užívání může poškodit játra a vyvolat krvácení. Pozor by si měli dát také alergici.
V současné době vytlačily vrbovou kůru z vnitřního použití chemické přípravky.
Mám užívat a kolik?
Máte problém se špatně se hojícími ránami, hnisavými vředy či akné? Připravte si tedy na půl litru vody 30-40 g kůry, nechte vařit 15 minut a 15 minut ustát. Odvar použijte k omývání ran, koupelím, obkladům či ke kloktání.
Jste nachlazeni a máte horečku? Připravte si jednu čajovou lžičku drcené kůry na šálek vody, 5 minut povařte a nechte ustát. Slaďte medem nebo ovocnou šťávou a užívejte po 1 lžíci každé 2 hodiny.
Vrba kůra 50g
Vrba bílá kůraSložení: Salix alba cortex. V lidovém léčitelství se užívá vnitřně jako antipyretikum, antirevmatikum a analgetikum, proti revmatismu a při nemocech z nachlazení ke snížení teploty a při neuralgiích. Má uklidňující účinek při nespavosti.
Obsahuje především fenolový glykosid salicin, dále flavonoidy, katechinové třísloviny, pryskyřice, soli kyseliny šťavelové a řadu dalších cenných látek. Ačkoliv syntetický salicin má identické chemické složení jako přírodní látka, můžeme konstatovat, že přírodní droga má podstatně komplexnější účinky.
Užívání: 2 čajové lžičky přelít 4 dcl studené vody, přivést do varu, vařit 10 min. vyluhovat 20 min. popíjet 2x denně.
Vrba bílá: GIT: Ofciální – Třísloviny mohou antiseptickým účinkem působit léčivě při některých dyspeptických zánětlivých onemocněních trávicího traktu, hlavně při enterokolitídách s lehkým průběhem.
Při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku je droga kontraindikovaná pro možnost poškození sliznic místním drážděním. V porovnání se syntetickou kyselinou acetylsalicylovou je nebezpečí exacerbace žaludečního vředu menší (pravděpodobně pro ochranné působení tříslovin).
Kůra je pomocným lékem při katarech trávicího traktu a lehčích průjmech.
Vrba bílá: Urogenitál: Ofciální – Flavonoidy zvyšují diurézu přímým působením na rozšíření ledvinových tepen a vlásečnic, ale i uvolněním hladkého svalstva močových cest.
Vrba bílá: Neuropsych.: Oficiální – Dnes se vrba opět vrací do terapie a pro lokálně anestetické vlastnosti obsahové látky saligeninu se občas stává i složkou průmyslově vyráběných přípravků na snižování dráždivosti CNS.
Vrba bílá: Skelet + svalstvo: Oficiální – Při exacerbovaných, případně i inflamovaných artralgiích se využívá antipyretický, antirevmatický a všeobecně analgetický účinek drogy. Jako doplňkový lék se může použít při chronické progresivní polyartritídě a při ankylopoetické spondylartritídě.
Vrba bílá: Celkové metabolické účinky: Oficiální – Kůra je pomocným lékem i při revmatických chorobách, akutní i chronické dně.
Vrba bílá: Respirační: Oficiální – V přípravcích proti chřipce se kombinuje s květem lípy, černého bezu, divizny, tavolníku aj. Při katarech horních cest dýchacích se kombinuje s květem lípy, natí plicníku, květem prvosenky, ev. plodem anýzu, fenyklu a islandského lišejníku.
Vrba bílá: Ostatní: Oficiální vnitřní – Přes to, že hlavní působení drogy závisí na fenolvých glykosidech a jejich metabolitech, účinnost potencují i flavonoidy a tříslovina. Na rozdíl od syntetické kyseliny acetylosalicylové, která má stejné složení jako přírodní glykosid salicin, je však účinek drogy komplexnější.
Fenolové glykosidy uvolňují salicylový alkohol, který potom přechází do salicylové kyseliny a působí protizánětlivě a protibakteriálně, ale i proti bolestem a horečkám. Salicylové sloučeniny zabraňují syntéze prostaglandinů, tedy látek, které jsou iniciátory zánětlivých procesů.
Vrbová kůra bývá běžně složkou čajovin (a jiných přípravků) s antipyretickým, antiflogistickým, sedativním a adstringentním účinkem. Vrba tvoří složku potopudných čajovin – Species diaphoreticae – spolu např. s květem lípy a bezu a listem jaborandu.
Dnes se vrba opět vrací do terapie a pro lokálně anestetické vlastnosti obsahové látky saligeninu se občas stává i složkou průmyslově vyráběných přípravků na snižování dráždivosti CNS.
Vrba bílá: Kůže: Oficiální – Antiseptické a adstringentní účinky tříslovin se využívají i při zevním použití, hlavně při chronických hnisavých kožních defektech a vyrážkách.
Používá se na omývání, případně do koupele, které působí proti nadměrnému, neúčelnému pocení.
Kůra se užívala na koupele nebo v masti proti zánětům a na špatně se hojící bércové vředy, na spáleniny, při nadměrném pocení nohou apod.
Vrba bílá: Ostatní: Oficiální zevní – Kůra se užívá zevně na obklady a umývání hnisavých i jiných ran. Kůra se osvědčila i jako pomocný lék při horečkách – vedle antibiotické léčby – při streptokokové nákaze (např. hnisavé angíně).
Vrba bílá: GIT: Lidové – Kůra se užívala při kolikách. Při dyspeptických zánětech v trávicím ústrojí je podávání drogy rovněž velmi vhodné. Kůra se podává při otravě jídlem a úplavici.
Vrba bílá: Kardiovaskulár: Lidové – Kůra se pro obsah tříslovin užívala i jako adstringentní prostředek při krváceních všeho druhu.
Vrba bílá: Urogenitál: Lidové – Vrba se užívala i jako anafrodisiakum – protikoncepční lék. Tekutý výtažek z jehněd se podával při bolestivé menstruaci a sexuální předrážděnosti. S ohledem na nedráždivé zvýšení diurézy je droga indikována též při nejrůznějších chorobách ledvin a močového aparátu.
Vrba bílá: Neuropsych.: Lidové – Kůra se užívala při bolestech hlavy. Výtažek z jehněd se podával při nespavosti neurotiků, při nervozitě a tzv. válečném strachu. Kůra je pomocným lékem při předráždění.
Tekutý výtažek z jehněd se podával při bolestivé menstruaci a sexuální předrážděnosti. Je známo úspěšné použití kůry při různých neuralgiích, např. neuralgii trigeminu (trojklanného nervu).
Korová droga neznámým mechanismem snižuje dráždivost nervové soustavy, takže její podávání je vhodné u neurastenie a lehčích psychických rozladění.
Vrba bílá: Celkové metabolické účinky: Lidové – Kůra se užívá při revmatismu. Kůra se užívá při dně.
Vrba bílá: Respirační: Lidové – Kůra se užívá proti horečce při chřipce. Drogu můžeme využívat především jako analgetikum-antipyretikum, tedy pří chorobách z nachlazení.
Vrba bílá: Ostatní: Lidové vnitřní – Kůra se užívala proti horečce, při různých horečnatých onemocněních, při střídavce, malárii (nahrazovala chinin), při chřipce, pro obsah tříslovin se užívala i jako adstringentní prostředek při krváceních všeho druhu. Odvarem z vrbové kůry (z jemných větviček) mírníme horečku. Odvar se má podávat zcela vychladlý.
Vrba bílá: Kůže: Lidové – Antiseptické a svíravé účinky drogy lze využít zevně při hnisavých kožních vyrážkách.
Vrba bílá: Ostatní: Lidové zevní – Kůra se užívala na koupele nebo v masti proti zánětům a na špatně se hojící rány (bércové vředy), na spáleniny, při nadměrném pocení nohou apod. Antiseptické a svíravé účinky drogy lze využít zevně při hnisavých kožních defektech. Drogu lze použítz jako kloktadlo při zánětech mandlí a dásní.
- Skupinové účinky dle Lékopisu:
ANTIPYRETIKUM, ANTIREVMATIKUM, ANALGETIKUM, ANTIFLOGISTIKUM, ADSTRINGENS, SEDATIVUM, DIAFORETIKUM.
Vrba bílá: Homeopatie: Homeopaticky se může využívat nejen kůra, ale i list a květ (jehněda), ale klasicky se využívá čerstvá kůra z dvou až tříletých větví, loupaná na jaře, nejlépe v dubnu kolem sedmé hodiny ráno. Zpracovává se podle §3 lihem 85% a dále se ředí do potence D3 lihem 35%.
Obecně se užívá v potenci D3 s dávkováním 3krát denně 9 kapek. I když je zpracování tinktury poměrně pracné, má široké možnosti použití. Má účinek protirevmatický, antiseptický, svírající, ale také uklidňující, např. při nespavosti (při neuróze), až po uklidňování pohlavní předrážděnosti.
Esence z listů léčí také anémii, digestivní atonii (slabost, trávení), děložní potíže apod.
Vrba bílá: Kosmetika: V odvaru z vrbové kůry jsou účinnými látkami jednak třísloviny, jednak salicylové sloučeniny.Omývá se jím mastná a znečištěná pleť s rozšířenými póry a vřídky způsobenými nadměrným vylučováním mazu.
Salicylové deriváty mají obrovský význam v kožním lékařství, protože jsou toxické pro plísně a houby, které způsobují kožní onemocnění.
Po dohodě s lékařem tedy můžeme použít jako pomocnou léčbu k sylicylovým či jiným mastím také odvar z vrbové kůry ( 100 g kůry vaříme čtvrt hodiny v 1 l vody) k omývání postižené pokožky.
Vrba bílá: Poznámky: Vrbová kůra se dříve stavěla na roveň s chininovníkovou kůrou a používala se jako ‚evropská kůra proti horečkám‘, proti malárii. Po syntetickém vyrobení kyseliny salicylové a jejích derivátů se užívání vrbové kůry postupně omezovalo. Glykosid salicin lze destilací získat v podobě bílého krystalického prášku.
Lidově: V podstatě se dá z vrby použít všechno, kromě dřevnatých částí, tedy listy, květy a kůra. Čaj z kůry má velice stahující účinek a užívá se při různých uvloněních, při krvavém průjmu, zvracení a plivání krve. Stejný účinek má ale i prášek z usušené kůry. Bereme 10 až 25 gramů ve víně, nebo připravíme odvar.
Účinkuje také při střídavých horečkách (malarických), podávaný v čase bez horečky. Vnitřní kúra se velmi osvědčila při vodnatelnosti. Kůra se namáčí přes noc v červeném víně, které se však přes den po doušcích ve stejnoměrně rozdělených intervalech vypije. Zajímavé je i použití odvaru v gynekologii.
Při bílém výtoku se odvar použije k sedacím koupelím nebo k výplachům pochvy.Dioskurides o vrbě: Listy rozetřeny s trochou pepře a vína jsou dobré pro pacienty s nemocnými vnitřnostmi (střevy). Vrba podávaná s vodou zabraňuje početí. Plod pomáhá při chrlení krve, stejně působí i kůra.
Kůra spálená a přiložená ve směsi s octem odstraňuje vyrážky a bradavice. Odvar je dobrý k teplým obkladům při dně. Šťáva z vrby také čistí zákal očních zorniček. Odebírá se ze stromu tak, že se do kůry udělají zářezy, když je strom v květu. Odvar z listí v nápoji krotí tělesnou žádost.
Časté obklady z popela z vrbové kůry namočeného v octě odstraňují mozoly, bradavice a kuří oka. Odvar z vrbového listí a kůry ve vodě v napářce je dobrý proti podagře a dně. Tato voda odstraňuje také lupy z hlavy.Vlastnosti: Chladná, suchá, nahořklá.
Působení: Antirevmatická, protizánětlivá, snižuje teplotu, antihydrotická, analgetická, antiseptická, adstringentní, hořké amarum.Kůra: V moderním bylinářství se používá pouze kůra.
Předepisuje se při četných zánětlivých stavech včetně revmatism u a artritidy, pomáhá zvládat horečky a mírní neuralgii, bolesti hlavy a bolest všeobecně. Protože je jemně hořká, působí též jako mírný stimulans zažívání a užívá se při gastroenteritidě a průjmu spojeném s horkostí a zánětem. Sbírá se v létě.
Listy: V minulosti byly listy oblíbeným domácím léčivým prostředkem, který se používal jako dnes kůra. Čaj z vrbového listí se užíval při horečkách a kolikovitých bolestech a nálev se doporučoval na lupy.Kapalinový extrakt: Je silnější než tinktura. Užívejte jej při revmatických stavech, bolestech hlavy a neuralgii.
Tinktura: Při horečce užívejte max. 15 ml na jednu dávku, nebo ji kombinujte se sadcem prorostlým, černým bezem a hořkými léčivy, jako je hořec. S uklidňujícími bylinami, jako je jitrocel, ji používejte při infekcích a zánětech žaludkuPrášek: Při horečkách a bolestech hlavy jej berte v dávkách nempřekračujících 10 g. Smíchejte jej se lžičkou medu.Odvar: Užívejte jej při horečnatých nachlazeních a bolestech hlavy nebo jako součást léčby artritidy.Nálev: Pijte jej po jídle při poruchách trávení.
Vrba bílá: Toxicita a nežádoucí účinky: Vysoké dávky by mohly vyvolat intoxikaci s celkovými příznaky, hyperventilací, Kausmaulovým dýcháním. Během léčby je třeba podávat dietu s vyšším obsahem vitamínu C. Pozor. U citlivých osob může vrbová kůra vyvolat žaludeční i střevní obtíže.
Vrba bílá: Kontraindikace: Droga se nesmí podávat při přecitlivělosti (alergii) na salicyláty, vředové chorobě žaludku a dvanácterníku, dně, bronchiálním astmatu a v graviditě.
Užívání: 2 čajové lžičky přelít 4 dcl studené vody, přivést do varu, vařit 10 min. vyluhovat 20 min. popíjet 2x denně. “
Možnosti užívání bylin:
Nálev – připravené bylinky polijeme vařící vodou – přikryjeme – necháme 5 – 10 minut máčet – nikdy nevařit !!! Odvar – byliny vložíme do studené vody – za stálého míchání vaříme stanovenou dobu – odstavíme popř. scedíme Zápar – byliny vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme Macerát – byliny zalijeme studenou vodou – necháme
Vnitřní užití:Drogu s ohledem na její poměrně razantní účinek přednostně dávkujeme do směsí. Během léčby doporučujeme zajistit zvýšený přísun vitamínu C.Dávkují se 1 kávová lžička až polévková lžíce na šálek odvaru – vyšší dávky jako macerát. Obvyklá denní dávka je 5-10 g drogy.
Nebo:Při přípravě macerátu se používá 1 lžíce drogy na 2 sklenice vody: užívá se každé 2 hodiny po 1 lžičce. Denní dávky se pohybuje v rozmezí 5-10 g drogy podle individuální snášenlivosti.Na přípravu odvaru se používá jednotlivá dávka 1 g.
Povolují se však i dávky trochu vyšší, a to buď 1 kávová lžička drogy na šálek vody, nebo Decoctum Corticis salicis (3 lžičky práškované drogy na 2 sklenice vody), který se užívá po jídle v dávce 1/4-1/3 sklenice 3-4x denně.Nebo:
- Používá se odvar ze lžičky rozpráškované kůry na 3 dl vody – pije se po 1 dl 3-4x denně jako antirevmatikum a antiartritikum (30-60 minut po jídle).
- Zevní užití:Na půl litru odvaru, který je určen na omývání nebo do koupele, je možno použít až 30-40 g kůry.Nebo:
K zevní aplikaci se připravuje odvar ze 30-40 g kůry na 1/2 litru vody. Používá se na omývání, případně do koupele, která působí proti nadměrnému, neúčelnému pocení.
Složení: Salix alba cortex.
První český zdravotnický portál
Vrba bílá (Salix alba L.) patří do čeledi rostlin vrbovitých (Salicaceae Mirbel). Na našem území se můžeme setkat s více než dvěma desítkami druhů vrb a mnoha jejich kříženci. Jejich určování je složité.
Kromě toho, že se vrby vzájemně kříží, přistupuje k této skutečnosti také fakt, že jsou dvoudomé (tzn. květy samčí a samičí rozkvétají na odlišných jedincích), dále kvetou často ještě před olistěním a tvar listů jednotlivých druhů je proměnlivý.
Tím mohou být značně znepokojováni botanici, ve fytoterapii je ale situace jednodušší, protože drogu lze sbírat v podstatě ze všech našich domácích vrb.
Popis: S vrbou bílou se často setkáváme v lužních lesích a pobřežních houštinách podél větších řek. Pokud máte rádi obrázky Josefa Lady, nebo Erbenovy pohádky, vodníci sedí na obrazech i v pohádkách zásadně právě na ‚hlavatých‘ vrbách bílých.
Vrba bílá je jednou z několika košíkářských vrb. Je to strom 20 – 30 m vysoký s hustými, tenkými větvemi, které se větví pod ostrým úhlem. Listy jsou kopinaté, na okraji pilovité. Kvete zároveň s rašením listů a může se dožít až 100 let.
V parcích a zahradách se často vysazuje převislá odrůda ´Tristis´, jedna z tzv. smutečních vrb.
Rozšíření: Vrba bílá (Salix alba L.) roste v nížinách a pahorkatinách teplých oblastí Čech a Moravy, např. v Polabí, Poohří, úvalech Dyje a Moravy. Areál rozšíření zahrnuje kromě Evropy severozápadní Afriku, Přední a Střední Asii, východním směrem zasahuje až na Sibiř.
Historie používání: Vrbová kůra se používala již ve starověku. V Ebersově papyru, který byl nalezen nedaleko Luxoru v Egyptě a pochází z doby kolem roku 1550 př. Kr., je detailně popsáno léčení zánětů vrbovým listím. Většina středověkých herbářů doporučuje vrbové listí i kůru proti zánětům. V polovině 16.
století používal John Gerard vrbu jako prostředek napomáhající krevnímu oběhu. V 17. století můžeme vystopovat i poněkud kuriózní použití vrbových listů. Culpeper ordinuje ve víně svařené vrbové listy proti žádostivosti vůči opačnému pohlaví. O sto let později spatřují světlo světa první zprávy o účinnosti vrbových extraktů při zimnici.
Kyselina salicylová se používala při léčbě revmatické horečky, její spotřeba byla veliká. Preparát měl ale nepříjemné vedlejší účinky, především dráždil zažívací trakt a měl nepříjemnou chuť.
Tyto negativní vlastnosti překonala roku 1899 firma Bayer, která vyrobila preparát z kyseliny acetylsalicylové a nazvala ho aspirin, dodnes jeden z nejvíce používaných léků (antipyretikum, analgetikum a antireumatikum). Mechanismus působení aspirinu v organismu byl popsán až v roce 1971.
Ještě na počátku 20. století se používal vrbová kůra v kombinaci s dubovou kůrou a kůrou jírovce maďalu na odvar proti horečce. Odvar se podával až po vychlazení.
Sběr: Kůra vrby bílé (Cortex salicis) se sbírá na jaře, nejlépe v březnu, z 2 – 3 letých větví. Kůra se nařeže a loupe v pásech cca 25 cm dlouhých. Suší se při 40-60 °C. Vrbová kůra nevoní a chutná hořce.
Obsahové látky: Vrbová kůra obsahuje salicin a další glykosidy, flavonové glykosidy (izosalipurposid, narigenin, deriváty salicinu – např. populin, fragilin, grandidentatin aj.), dále třísloviny, šťavelany a další látky.
Vlastnosti: Antipyretikum, antireumatikum, analgetikum, antiflogistikum, sedativum.
Účinek na organismus: V současné době je používání vrbové kůry plně nahrazeno syntetickými léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové.
Droga působí komplexněji, používá se jako doplňková léčba při některých typech onemocnění.
Lidově se vrbová kůra používá jako adstringens, vně na koupele, na ošetření špatně se hojících rán, při pocení nohou apod. Vrbová kůra se přidává do mastí proti zánětům.
Použití: Odvar připravíme z 1g drogy. Na macerát použijeme 1 lžíci drogy a dvou sklenic vody. Užívá se 1 lžička každé dvě hodiny.Při vnějším použití na koupele vaříme 30 – 40 g kůry v půl litru vody.
Toxicita a vedlejší účinky: Vysoké dávky vrbové kůry mohou působit toxicky. Droga se nesmí užívat při citlivosti na salyciláty, při žaludečních vředech a vředech dvanáctníku apod. Nesmí se užívat v těhotenství. Po dobu užívání drogy by měl organismus dostávat vyšší dávky vitamínu C.
Další význam: Rozkvetlé vrby, ‚kočičky‘ přinášejí každoročně jaro. Oddělují dlouhé, těžké, zimní období, od nově se počínajícího života, od nového zemědělského roku. Pro nás není už tento předěl životně důležitý, avšak lidé po staletí očekávali každoročně jaro s nadějí.
Svými zvyky a obřady se snažili si v této době zajistit zdraví, dobrou úrodu i bohatství na celý rok. A vrby hrály při těchto magických úkonech důležitou roli. Do dnešních dnů se světí na Květnou neděli vrbové ratolesti na paměť vjezdu Krista do Jeruzaléma. Ovšem mnohé zvyklosti spojené s jarní rovnodenností mají ještě předkřesťanské kořeny a křesťanskou věroukou byly přejaty a pozměněny. Lidé věřili, že vrbové proutky posvěcené na Květnou neděli mají zvláštní moc. Tři kočičky z posvěcené snítky byly prostředkem proti bolesti v krku a zimnici. Přidávaly se také krávám do krmení, aby dobře dojily. Hospodář kladl větvičky jívy za krov, aby stavení bylo ochráněno před bleskem, nebo ho zapíchl na kraj pole, aby úrodu nepomlátily kroupy. V Rusku se dříve věřilo, že posvěcený proutek odvrací bouřku a požár. V Bulharsku dívky splétaly na Květnou neděli věnečky z vrbových proutků a házely je do řeky, aby nalezly dobrého ženicha. Na Velký pátek vám může vrbový proutek otevřít zemi i skálu a ukázat poklad. Dívky by se v tento den měly chodit česat pod velkou vrbu, aby měly dlouhé a krásné vlasy. Na Velikonoční pondělí mládenci obchází dívky s pomlázkou spletenou z čerstvých vrbových proutků a šlehají je, ‚pomlazují‘, aby byly čiperné a veselé po celý rok. Také starým pannám se dostávalo každoročně o Velikonocích nového omlazení. Řádné vyplacení patřilo i dobytku.
Kvetoucí vrby jsou také první jarní pastvou pro včely.
Zajímavosti: Umíte si vlastnoručně uplést pomlázku a tak dívkám a ženám ve svém okolí zajistit sílu , energii a optimismus? Nařežte si osm stejně silných vrbových proutků. Zvláště pro začátečníky doporučujeme proutky ze smuteční vrby. Jsou pružné, ohebné a tenké.
Proutky svažte dohromady, je jedno, na kterém konci, protože plést můžete pomlázku odspoda i odshora. Svázané proutky si rozdělíme na čtyři a čtyři. Krajní z levé čtveřice vložíme mezi druhý a třetí prut z pravé čtveřice, provlečeme a vrátíme zpět na levou stranu.
Teď postup opakujeme z druhé strany: Vezmeme krajní prut z pravé čtveřice a vložíme ho mezi druhý a třetí z levé čtveřice… Postup stále opakujeme, střídáme strany a neustále dbáme na to, abychom měli pruty rozložené na čtyři a čtyři. Na užším konci pomlázku zavážeme a ozdobíme pestrými pentlemi, nejlépe žlutou, zelenou a červenou.
Pomlázka se může plést i z většího počtu prutů, princip je stejný. Na některých vesnicích se pletly pomlázky až ze 60 prutů. Velkým pomlázkám se říkalo tatar, žíla nebo korbáč.
“