V Thomayerově nemocnici byla včera slavnostně otevřena nově zrekonstruovaná Jednotka intenzivní péče Chirurgické kliniky, kterou nemocnice sdílí s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. Rekonstrukce trvala 10 měsíců a náklady se pohybovaly ve výši 20 milionů korun, na kterých se podílelo částkou 13,5 milionu také Ministerstvo zdravotnictví ČR.
„Rekonstrukce umožní nejen kvalitnější poskytování zdravotní péči, ale také lepší a moderní pracovní prostředí pro personál kliniky a v neposlední řadě také zkvalitní podmínky výuky mediků z 1. LF UK,“ říká ředitel nemocnice doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc.
Slavnostního přestříhávání pásky se ujal herec Jan Hrušínský, který byl v loňském roce na naší chirurgické klinice hospitalizován a díky péči našich lékařů se zdárně zotavil. Za Ministerstvo zdravotnictví byl slavnostnímu aktu přítomen náměstek ministra MUDr.
Tom Philipp, Ph.D., MBA.
Slavnostního otevření rekonstruované JIP Chirurgické kliniky se ujali herec Jan Hrušínský a náměstek ministra zdravotnictví MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA
Rekonstrukce byla rozdělena do dvou etap. V první z nich byla zrekonstruována administrativní část v prvním patře budovy, a to včetně dvou nových seminárních místností pro výuku zdravotních sester a mediků 1. lékařské fakulty UK.
V druhé etapě pak bylo zrekonstruováno patro druhé, tedy samotná JIP, které nově čítá celkem 10 lůžek včetně 4 v nejvyšší kategorii s možností umělé plicní ventilace. Realizátorem stavby byla brněnská společnost Unistav Construction.
„Hlavním důvodem pro rekonstrukci jednotky intenzivní péče byly nevyhovující provozní a hygienické podmínky původního oddělení,“ říká přednosta Chirurgické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice doc. MUDr. Jaromír Šimša, Ph.D.
s tím, že druhým hlavním důvodem pak byla nedostačující kapacita původní JIP a nutnost odkládání operačních zákroků. V rámci diagnostické a léčebné činnosti je na chirurgické klinice každoročně ambulantně ošetřeno okolo 47 000 nemocných, k operaci a léčení za hospitalizace je pak ročně přijímáno přibližně 3 500 – 4 000 osob.
Chirurgická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice poskytuje základní i specializovanou chirurgickou péči pro populaci starší 18 let ze širokého spádu Prahy 4, 11, 12, Prahy-západ a přilehlých částí Středočeského kraje.
Klinika zajišťuje také komplexní traumatologickou péči o dospělé nemocné s úrazy. Pro svoji snadnou dostupnost je cílovou nemocnicí pro Záchrannou službu i pro jiné než spádové oblasti Prahy a jejího nejbližšího okolí. V areálu nemocnice je navíc i heliport pro vrtulníky Záchranné služby.
Hlavním odborným programem Chirurgické kliniky 1. LF UK a TN je léčba zhoubných nádorových onemocnění jícnu, žaludku, tlustého střeva a konečníku, jater, žlučníku a žlučových cest, slinivky břišní i některých vzácnějších typů nádorů.
Thomayerova nemocnice, díky přítomnosti Komplexního onkologického centra (KOC), nabízí nemocným z celé České republiky nejen kompletní spektrum onko-chirurgických výkonů na celém zažívacím traktu, ale i veškeré alternativy moderní onkologické léčby, jako je chemoterapie, biologická léčba či terapie zářením na moderních lineárních urychlovačích. Chirurgická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice je rovněž výukovým pracovištěm 1. LF UK v Praze.
tz
Ilustrační foto, zdroj: Thomayerova nemocnice Praha
Plicní klinika v TN jako jedna z prvních začala COVID+ pacienty léčit pomocí léku Plaquenil. Dosud jich bylo léčeno 11 a další přibývají
Thomayerova nemocnice se od začátku vypuknutí epidemie v ČR aktivně zapojila do boje proti novému typu koronaviru – COVID-19. V rámci své Pneumologické kliniky 1.
LF UK a TN, jako vůbec první nemocnice v Praze, vyzkoušela experimentální lék Plaquenil pro léčbu Covid+ pacientů na této klinice, a to hned u druhého pacienta hospitalizovaného pro COVID už v polovině března.
Jen na plicní klinice bylo dosud tímto lékem léčeno více než 11 pacientů po dobu pěti dní s dobrou tolerancí a klinicky příznivým průběhem nemoci. V současné době je tento lék podáván dalším dvěma novým pacientům a čekáme na výsledky léčby.
Od začátku března bylo JEN na plicní klinice hospitalizováno celkem 18 Covid+ pacientů a z toho 13 mělo RTG známky pneumonie a z toho pouze 2 pacientky ve vysokém věku, které byly velice chronicky nemocné – polymorbidní, zemřely. Nikoliv však na koronavirovou nákazu, ale na celkové selhání životních funkcí.
Na plicní klinice vzniklo pro účely efektivní léčby Covid+ pacientů i specializované COVID pracoviště. Jinak nemocnice screenuje a třídí pacienty již při vstupu a následně ti, kteří jsou podezření z nákazy koronavirem a potřebují hospitalizaci, jsou hospitalizováni na specializovaném oddělení Interní kliniky 3.
LF UK a TN anebo přímo na výše popsané COVID jednotce plicní kliniky v izolovaných pokojích. Pacienti s podezřením na COVID-19 mají i vlastní radiologické oddělení, aby se nemísili s těmi neinfekčními. Rovněž v rámci plicní kliniky funguje JIP pro suspektní pacienty na COVID-19 nebo v případě potřeby pro Covid+ pacienty.
V TN je zároveň pro tyto potřeby vyhraněno i část odd. ARO nebo v případě akutního stavu celé pracoviště.
„Byť všichni se nyní zaměřují na Covid+ pacienty, tak v naší nemocnici není zanedbávána zdravotní péče ani o jiné akutní pacienty se závažným onemocněním.
Velice si totiž uvědomujeme, že jsou zranitelní a potřebují také kvalitní léčbu i ošetřovatelskou péči.
Zdravotní péče o jiné závažné nemoci je u nás plně zachována a je oddělena od těch pracovišť, kde jsou hospitalizováni suspektní či Covid+ pacienti,“ řekl ředitel TN doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc.
Plicní klinikou v TN prošel na začátku března také první velice vážný a mediálně známý případ Covid+ pacienta, který byl finálně po napojení na tzv.
ECMO (mimotělní oběh)
a po jeho stabilizaci předán k další léčbě do VFN. Jako první v ČR dostal tento pacient experimentální lék Remdesivir.V rámci plicní kliniky bylo léčeno mnoho dalších Covid+ pacientů povětšinou se závažným průběhem nemoci.
Zapojení plicní kliniky do nových přístupů léčby a studií
Plicní klinika se aktivně zapojuje do nových klinických studií, které se zabývají zkoumáním potenciálních nových léčebných prostředků proti novému typu koronaviru – SARS-COV 2.
„Naše klinika ve spolupráci s Transfuzním oddělením v Thomayerově nemocnici například připravuje vůbec první potencionální dárce vyléčené z COVID pro odběr krve na plazmu s protilátkami proti COVID-19.
Tuto novou léčebnou metodu chceme použít u těžkých akutních případů pozitivních pacientů,“ prozradila prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka plicní kliniky.
Jakmile bude plasma k dispozici a metoda povolena, tak bude vyzkoušena u prvních pacientů v Thomayerově nemocnici.
Zároveň je paní profesorka Vašáková spoluautorem doporučených postupů pro COVID-19 jak pro ČR, tak i kupříkladu doporučeného postupu pro léčbu COVID iniciovaného Americkou hrudní společností a akceptovaného celosvětově. Oba doporučené postupy jsou již k dispozici na webových stránkách příslušných odborných společností a český postup i na portále Min. zdravotnictví ČR.
Volné kapacity pro příjem COVID+ pacientů
Na plicní klinice je v záloze jedno akutní lůžko s neinvazivní plicní ventilací a volné 1 JIP lůžko s plicní ventilací.
V rámci ARO máme volnou kapacitu pro plicní ventilaci ve standardním režimu pro celkem 6 nových pacientů. V případě akutní potřeby je možné tuto kapacitu navýšit až na dalších 16 ventilovaných lůžek. Pro ECMO (mimotělní oběh) je to 1 volná kapacita.
Počet hospitalizovaných COVID+ pacientů k 9. 4. 2020
- V současné době je v TN hospitalizováno celkem 21 Covid+ pacientů.
- Plicní klinika – 4
- ARO – 2
- Oddělení následné péče – 15
Vedení TN děkuje všem zdravotníkům za týmovou práci v péči o pacienty nejen s COVID-19, ale i o ty, kteří tuto infekci nemají, ale mají jiné závažné onemocnění.
Za ztížených podmínek zdravotníci v Thomayerově nemocnici dokáží provádět diagnostiku a poskytovat kvalitní léčbu všem nemocným, kteří přestoupí práh nemocnice.
Poděkování patří také všem podporujícím institucím a těm zástupcům médií, kteří podávají o práci našich zdravotníků, pravdivou a nezkreslenou informaci.
Thomayerova nemocnice má novou jednotku intenzivní péče
Špatně nasazená rouška vyvolala útok ženy, hledá ji policie Redakce
Praha – Čtyřiadvacet milionů korun stála rekonstrukce chirurgického oddělení JIP (Jednotka intenzivní péče) v pražské Thomayerově nemocnici. Staré prostory neměly sociální zařízení pro pacienty a pokoje byly pětilůžkové. Po otevření jsou zde takzvané boxy, které jsou dvoulůžkové.
Lékař Miroslav Trubač v jednom ze speciálních jednolůžkových pokojů v nově zrekonstruované části chirurgického oddělení JIP v pražské Thomayerově nemocnici. | Foto: DENÍK/Andrea Grubnerová
Jedna z nejzásadnějších věcí je podle lékaře Miroslava Trubače přítomnost i dvou jednolůžkových pokojů, které mohou sloužit jako izolační. „V případě, že máte pacienta, který má určitou bakterii, musíte zabránit jejímu rozšíření. Proto je v těchto pokojích speciální podtlaková klimatizace, která zabraní tomu, aby se nic a nikam nešířilo. A to ani vzduchem,“ řekl lékař.
Dále bylo zrekonstruované patro vybaveno nejmodernějšími přístroji. „Nám velmi pomůže nový monitorovací systém, kdy nemusíme pacienta, pokud musí na vyšetření do jiného pavilonu, přepojovat. Laicky se tomu zařízení říká mimino. Také budeme mít dva nové ventilátory pro pacienty, kteří dechově selhávají,“ podotkl Miroslav Trubač.
Podle starosty Prahy 4, kam Thomayerova nemocnice spadá, Petra Štěpánka má nemocnice v Krči výsadní postavení nejen pro Prahu. „Čas od času se vždy diskutuje, jestli v Praze potřebujeme tolik nemocnic.
Pořád se to přetřásá a počítá. Já bych chtěl zdůraznit, že v každý pracovní den je v městské části Prahy 4 sto sedmdesát tisíc lidí. I s těmi, kteří sem dojíždí za prací.
Jsme velmi vděčni, že tu nemocnici tohoto typu máme,“ uvedl Štěpánek.
Kvalitní JIP je nutností
Operační výkony a navazující programy staví Thomayerovu nemocnici do role jednoho z nejdůležitějších zdravotnických zařízení v zemi. „Máme pacienty z celé republiky, a to díky přítomnosti komplexního onkologického centra. Kvalitní jednotka intenzivní péče je proto nutností,“ tvrdí Jaromír Šimša, přednosta Chirurgické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice.
Z 24 milionů korun na celkovou rekonstrukci zaplatilo ministerstvo kolem 13 milionů korun, zbytek doplatila nemocnice. „Za poměrně velmi nízké finanční náklady je tu krásný prostor, který bude mnohem bezpečnější a komfortnější. To je pro pacienty a personál určitou satisfakcí za nepohodlí v době oprav, protože provoz JIPky nebyl přerušen,“ řekl Tom Philipp, náměstek ministra zdravotnictví.
Přestřižení pásky se ujal i divadelní režisér a herec Jan Hrušínský, který v nemocnici prožil perné dny kvůli svým zdravotním problémům. „Jsem takový zástupce pacientů. Loni v létě jsem to tu měl jako prázdninovou destinaci. Díky péči, která se mi dostala, a lidem, kteří se o mě starali, tu s vámi dnes můžu být,“ zavzpomínal herec.
Thomayerova nemocnice v číslechDoba rekonstrukce chirurgického oddělení JIP: 10 měsíců.Celková cena rekonstrukce: 24 milionů korun.Počet ambulantně ošetřených za rok: 47 000.Počet operovaných a hospitalizovaných za rok: 3500 – 4000.
Čtěte také: Lékaři z Bulovky úspěšně provedli unikátní operaci k odstranění nádoru
Andrea Grubnerová
Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
- Thomayerova nemocnice,
- Praha,
- nemocnice,
- rekonstrukce,
- Jan Hrušínský,
- Bulovka,
- Jednotka intenzivní péče,
- stavební rekonstrukce,
- lékař,
- bakterie,
- klimatizace,
- léto
Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Ford S-Max první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Volkswagen Golf servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Lexus první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované, v záruce Škoda Octavia Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Volkswagen Tiguan první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Superb první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce + PRODAT AUTO
Thomayerova nemocnice v Krči hlásí čtyři sestry nakažené koronavirem. Dvě se nakazily od pacienta
Kde se nacházíte: iROZHLAS.
cz / Zprávy z domova | Související témata: koronavirus koronavirus v Česku Thomayerova nemocnice Praha zdravotní sestra zdravotní sestry lékařka Kolín COVID-19
Dvě zdravotní sestry Thomayerovy nemocnice se nakazily od pacienta, který je v současné době hospitalizovaný ve vážném stavu ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Další tři sestry jsou z oddělení následné péče. Kde se nakazily, není jasné.
Šéf Ústředního krizového štábu Prymula: Chceme zastavit růst pod 10 tisíci případy, což bude pozitivní
Číst článek
Muž, o kterého v současné době pečuje Všeobecná fakultní nemocnice a požádala pro něj o experimentální lék remdesivir, ležel na plicním oddělení. Pro celkové zhoršení zdravotního stavu a podezření na počínající zápal plic byl hospitalizovaný od 10. března.
Muž nepřicestoval z rizikových zemí, takže k němu zdravotníci nepřistupovali jako k možnému nakaženému. Byl léčený kvůli zápalu plic.
„Posléze se však objevily potíže s dechem, a proto byl proveden test na přítomnost koronaviru – COVID-19, který jej bohužel potvrdil. Nemocný byl následně bariérově izolován a přeložen ihned na JIP,“ uvedl ve středu mluvčí nemocnice. Poté byl muž převezen do Všeobecné fakultní nemocnice, kde je napojený na přístroj, který mu okysličuje krev.
Personál, který muže ošetřoval, byl poté umístěný do karantény. „U dvou zdravotních sester se nákaza potvrdila,“ řekl Sulek.
Lékařka z Kolína
Lékařka z gynekologicko-porodnického oddělení v kolínské nemocnici měla jednodenní příznaky, uvedl předseda představenstva nemocnice Petr Chudomel.
Nakažená lékařka se podle něj léčí doma. Všichni, kdo byli s nakaženou lékařkou v kontaktu, půjdou na testy.
„Byly vytipovány rizikové kontakty, všichni mají zatím krevní test negativní. Přes víkend u nich proběhne i vyšetření přes výtěr z nosu. Do té doby je oddělení obsazeno lékaři a personálem, který nepřišel s paní lékařkou do kontaktu,“ doplnil pro Radiožurnál Chudomel.
Základní informace o koronaviru →
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová
Doporučujeme
Posouváme se z 19. do 21. století, říká docent Thomayerovy nemocnice
Co se operuje nejčastěji?Nejvíce operujeme zhoubné nádory zažívacího traktu. Je to díky přítomnosti komplexního onkologického centra v Thomayerově nemocnici.
Tedy té nejvrcholnější instituce, která zajišťuje léčbu zhoubných nádorů v celém rozsahu, včetně chemoterapie, léčby biologické i zářením. Věnujeme se však i všem dalším stavům, zejména úrazům a náhlým příhodám břišním, které jsou de facto denním chlebem na většině chirurgií.
Každoročně je u nás ambulantně ošetřeno asi 47 tisíc nemocných, hospitalizujeme ročně 3 500 až 4 000 osob.
Provádíme operace jícnu, žaludku, jater, slinivky břišní, tenkého i tlustého střeva, konečníku včetně pánevních exenterací pro velmi pokročilé nádory malé pánve. Loni jsme zahájili spolu s několika dalšími centry i program peritonektomie a HIPEC, spočívající v léčbě metastáz nádorů na výstelce dutiny břišní.
S čím lidé chodí častěji než třeba před pěti lety?Přibývá nám operací na tlustém střevě, nepochybně díky plošnému screeningu s přímým zvaním cílové populace nad 50 let.
Nově se tak zachytává řada nádorů ještě v období, kdy nečiní problémy. Jde o první a druhá stadia, která jsou chirurgicky velmi dobře léčitelná.
Přibývá nám také výkonů na dolní části jícnu i operací nádorů slinivky břišní. Ubývá naopak rakoviny žaludku.
A proč zrovna slinivka?Nádory slinivky mají stoupající výskyt nejen u nás. Navíc bohužel patří k těm nejagresivnějším nádorům v dutině břišní vůbec. Šanci na přežití mají jen ti, kteří jsou radikálně a včas operováni.
Chemoterapie může nádor zmenšit a usnadnit situaci pro chirurga. Naději na uzdravení a dlouhodobé přežívání však mají jen ti, kteří podstoupí radikální operaci. I u nádorů slinivky je známo několik faktorů, které jsou spojeny s jejich vznikem.
Jedná se o chronický zánět slinivky, kouření a konzumaci alkoholu ve vyšší míře. Kouření má řada lidí spojeno jen s vdechováním cigaretového kouře a tedy s nádory plic. Nicméně karcinogeny se rozpouští i ve slinách, které polykáme.
Tak se nebezpečné látky dostávají do jícnu, žaludku i do oblasti slinivky břišní, kde mohou zapříčinit vznik nádoru.
|
Jak se změnila nemocnice v porovnání před 20 a 30 lety oproti dnešku?Technologický pokrok je opravdu velký. Týká se nejen nově otevírané jednotky intenzivní péče, ale i kvality moderních přístrojů, které jsou okolo pacienta. To se změnilo významně.
Velký pokrok je dnes vidět i na operačních sálech, kde máme moderní rozvěrače, přístroje na zástavu krvácení, nástroje na bezpečnou preparaci měkkých tkání.
Velkým přínosem bylo zavedení staplerů na napojování orgánů v případě operací jícnu nebo konečníku. Dříve nádor konečníku znamenal pro řadu nemocných vytvoření trvalého vývodu střev.
Díky staplerům se dnes řada nemocných může této situaci vyhnout. Technologie hodně věcí posunula.
Na druhou stranu musím říct, že jsem k některým předraženým moderním technologiím skeptický, a to zejména s ohledem na fakt, že peníze pak chybí na základní opravy budov i platy personálu. Přínos některých technologií leckdy neodpovídá extrémně vysokým finančním nákladům na jejich pořízení i následný provoz. Příkladem jsou robotické systémy ve všeobecné chirurgii.
Co nového vám přinesla rekonstrukce oddělení?Původní jednotka intenzivní již mnoho let dosluhovala. Dnešním dnem se doslova posouváme z 19. do 21. století.
Na starém oddělení chyběly základní věci, jako koupelna a WC pro nemocné nebo vstupní filtr pro personál. I přístrojově je pokrok vidět na každém kroku.
Nové rampy, infuzní pumpy, snímače základních životních funkcí jako tepové frekvence, dechu a krevního tlaku.
O patro níže máme stále ještě pokoje, které nemají vlastní sociální zařízení. S tím se však dnes stále ještě setkáte v řadě velkých nemocnic.
Zejména v pražském zdravotnictví je potřeba dohnat základní hygienické podmínky a opravit budovy. V celé zemi pak odpovídajícím způsobem zaplatit personál. Je potřeba si uvědomit, že kvalitní týmy zdravotníků jsou tím nejcennějším, co nemocnice má.
Bez čeho byste se dneska neobešli?Leckdy to nejsou ty nejdražší přístroje. Chirurgie je stále o zručnosti chirurga, jeho zkušenostech i o kvalitě celého týmu. O tom, co umí udělat.
Některé instrumenty operaci zjednoduší a udělají ji bezpečnější. Základem chirurgie však stále zůstává řemeslo, zkušenosti, manuální zručnost, správné posouzení nálezu při operaci a její precizní provedení.
Přístroje zrychlili a usnadnili některé operace, nerad bych ale přeceňoval jejich význam.
Jak relaxujete?Pro chirurga je podle mého názoru zcela zásadní sport. Psychická zátěž je velká, zejména když vidíte umírat mladé lidi okolo 30 let na generalizované nádory, na které současná medicína nemá efektivní léčbu.
Stejně velká je na chirurgii i zátěž fyzická. Operační výkony na játrech, slinivce nebo v malé pánvi mohou trvat 8 i více hodin, kdy chirurg stojí skloněný, leckdy ve velmi nepřirozené a nepohodlné poloze. Je to náročná práce.
Na naší klinice se nejvíce lékařů věnuje běhání. Běhají i naše zdravotní sestry, za dva týdny poběží dvě štafety v rámci závodů Runczech. Před dvěma lety jsme založili běžecký tým chirurgické kliniky, řada kolegů běhá půlmaratony i maratony, jezdíme na kole, plaveme.
Udržení dobré fyzické kondice je pro mnohahodinové operace nutnou podmínkou.