Fusion cuisine je gastronomický styl jehož základem je tradiční regionální kuchyně ozvláštněná netradiční exotickou kuchyní. Pokrmy se připravují na základě propojení tradičních postupů. Wellness food: Tento styl zajišťuje zdravý přístup ke stravování a je ovlivněn duševním i fyzickým zdravím. Jedná se o kombinaci vyváženého množství základních živin: lipidů, peptidů, sacharidů, vitamínů, minerálních látek a vody v připravovaných pokrmech. Foodpairing: Podstatou foodpairingu je zkombinování různých druhů potravin, které mají shodné základní aromatické složky Sous vide: Jedná se o francouzský styl vaření, který vyvinul ve Francii v roce 1970 George Pralus. Tento způsob spočívá v tom, že potraviny v sáčcích a ve vakuu vložíme do teplé vody a pomalu vaříme při nízkých teplotách. Takto upravené potraviny jsou šťavnatější a zachovávají si tvar a další výhodou je zabránění denaturace obsažených vitamínů, než kdyby se potraviny vařily ve vodě za vysokých teplot Functional food: Pokrmy charakteristické pro tento styl stravování mají mít léčivé účinky. Takto připravené pokrmy se vyznačují vysokou výživovou hodnotu a obsahují mnoho zdraví prospěšných látek. Bio food: Tento typ pokrmů vyhledávají konzumenti, kteří pečují o své zdraví a potraviny nesmějí být vypěstovány za použití hnojiv minerálního původu, pesticidů, geneticky změněných organismů, hormonů. Tyto potraviny nesmí obsahovat přídatné látky značené na obalu potravin pod písmenem E. Jedná se o stabilizátory, konzervanty a jiné látky. Ethno food: Zdravě připravované pokrmy tradičním způsobem za použití čerstvých regionálních potravin a koření. Pokrmy bývají připravovány v nejrůznějších národních kuchyních. Jsou to pokrmy různých kultur, které mají společný původ a stejné kulturní znaky. Jejich místem původu může být často například Asie, Španělsko nebo Mexiko. Finger food: Takto jsou v evropských zemích nazývány pokrmy, při kterých nezakládáme na stůl příbory. Uvedená jídla jsou totiž konzumována rukou a servírována v již v malých soustech. Tento trend je typický pro etnické směry -například asijské dim sum či španělské tapas. Novel food: Pokrmy jsou připravovány z nových druhů surovin a pochutin, které se dosud ve stravování nepoužívaly, jelikož nebyly známy či se nepřipravovaly konvenčním způsobem. Slow food: Tento způsob přípravy a konzumace pokrmu není pro gastronomické odborníky oblíbený, jelikož se jedná o další způsob rychlého občerstvení, které se skládá z menu skládajícího se z více menších chodů. Společně s nápojem však tvoří zároveň pro mnohé strávníky gastronomický zážitek. Odborníci tento styl rychlého občerstvení spíše kritizují. Convenience food: V překladu convenience food znamená „snadná strava“, což jsou potraviny, které oproti těm běžným vyznačují nějakou výhodou. Může se jednat o jednoduchost a rychlost přípravy a delší trvanlivost. Při zachování rychlého postupu přípravy pokrmu je docíleno uchování vyššího obsahu nutričně významných látek. Mezi convenience food patří například chlazená hotová jídla, obložené bagety, konzervovaná jídla, předpečené zamražené pečivo, předsmažené zamražené přílohy (hranolky, americké brambory), dehydratované pokrmy (omáčky) či instantní pokrmy
Před třiceti lety jsme byli zvyklí na různé univerzální hnědé omáčky ze závodních jídelen. A pokud jste chtěli ochutnat čínskou nebo indickou kuchyni, stůl jste si museli rezervovat měsíce dopředu. Změnili se od té doby nějak naše stravovací návyky
Na počátku 90. let 20. století se začala projevovat liberalizace obchodu, která umožnila rozsáhlý dovoz potravinářských výrobků i surovin. Značně vzrostla nabídka potravinářských výrobků a široký sortiment umožnil lepší výběr. Podstatně se zlepšilo zásobování ovocem a zeleninou.
Všeobecně došlo ke zvýšení zájmu obyvatelstva o výživu obecně.
S ohledem na ekonomickou situaci se však krátkodobě začaly vnímat pouze finanční faktory (hlavně rostoucí ceny potravin) a většina obyvatel se omezila na nákup nejlevnějších potravinářských výrobků bez ohledu na jejich výživnou hodnotu, senzorickou jakost a často i zdravotní závadnost. Objevil se i jistý návrat k dřívějším stravovacím zvyklostem.
S bojem proti tomuto trendu napomohlo otevírání trhu. Pro následných několik let bylo charakteristické masivní pronikání velkých potravinářských řetězců do České republiky. Podstatně rozšířily nabídku potravinářských výrobků a i jejich cena se stala mnohem příznivější.
Obrovským fenoménem této doby začalo být rozšiřování sítí podniků pro rychlé a levné občerstvení, tedy tzv. fast foods. Oblibu si získaly zejména u mladé populace a jejich popularita trvá dodnes. Jejich nevýhodou je poměrně jednostranná výživa, pokrmy jsou zde poměrně tučné, chuťově velmi výrazné s vyšším obsahem soli nebo cukru.
Za hybnou oblast celé české gastronomie je považován další fenomén, který lze s nadsázkou považovat také za dovoz.
Televizní pořady, knihy a další zábava zabývající se vařením a fascinací jídlem všeobecně se v Čechách asi nejvíce skloňuje společně s osobou šéfkuchaře, gastronoma a moderátora Zdeňka Pohlreicha.
Jemu se zřejmě podařil husarský kousek, jelikož se z gastronomie stalo společenské téma.
Dnes diváci kromě získávání informací o stravě a receptech sledují tento typ pořadů čistě pro zábavu a také ze společenských důvodů, aby mohli probírat dění v televizi se svými přáteli.
Také si cení si možnosti vyhledat po skončení pořadu recept na předváděná jídla na stránkách stanice.
V omezené míře platí také na první pohled paradoxní skutečnost, že diváky více baví sledovat přípravu jídla v televizi než vaření samotné.
I přes obrovský přísun aktuálních trendů v gastronomii, jako jsou Fusion cuisine, wellness food, sous vide a mnohých dalších a přes fakt, že jenom v hlavním městě můžete ochutnat okolo 60 nejrůznějších kuchyní, však Češi stále vyznávají velkou pětku. Přes 85 procent z nás totiž stále dává přednost hlavně řízku, guláši, svíčkové, smažáku a knedlo-zelo-vepřu!
Situace však není natolik vážná, jak se může na první pohled zdát. To, že si většina z nás vzpomene na uvedenou TOP 5, může mít spíše nostalgický důvod hluboko zakořeněný ze vzpomínek z mládí. Posun v kvalitě stravování dokázal rozhýbat již zmiňovaný Zdeněk Pohlreich. A aktuální obrovský zájem o informace o správném životním stylu tento fakt jen potvrzuje.
Správný životní styl je založen na zdravé výživě, která je pestrá a vyvážená. Dále se dbá na pohybové aktivity, nekouření a konzumaci omezeného množství alkoholu. Zdravá strava zaručuje silný organismus, který je tak odolný proti nemocem.
Jedním z těch, kteří zdravou stravu doporučují, protože ji sami také připravují, je šéfkuchař pražské Restaurace Trifot Lukáš Turek. Přinášíme několik jeho postřehů.
Proč zdravě? Lepek …
Myslím si, že v naší době je největší problém v lepku a cukru. Lepek je v bílé mouce, která se získává z pšenice a je také přezdívaná bílý jed. Pšenice se dále průmyslově zpracovává a touto úpravou zrno ztrácí až 80 procent svých živin. Zároveň je to alergen číslo 1 a i to o něčem svědčí. Proto při větší konzumaci může způsobit závažné zdravotní problémy.
Mnoho lidí má zdravotní nebo zažívací problémy a ani to nedává do souvislosti s lepkem. A čím to je, že takových lidí přibývá? V minulosti byla strava mnohem pestřejší.
Mezi hlavní suroviny našich předků patřily luštěniny, pohanka a jáhly. Ale když se nad tím zamyslíme, tak v dnešní době jí většina z nás jídlo, které obsahuje lepek i 3x denně.
Takže si myslím, že každému z nás pomůže, když jeho konzumaci omezíme a obohatíme stravu o jiné suroviny.
My v Trifotu se snažíme používat mouku minimálně nebo jí nahrazujeme moukou čočkovou, mandlovou a pohankovou, které jsou pro náš organizmus příznivější. Zahušťujeme prvotní surovinou a to tak, že polévku nebo omáčku mixujeme a tím dosáhneme i lepší chuti. U příloh postupujeme podobným způsobem. Z různých druhů zeleniny nebo jejich kombinací vytváříme přílohy bez použití mouky.
Bílý cukr
Cukr je další věc, na kterou jsme se v Trifotu zaměřili. Jídla bez přidaného cukru poznáte na jídelním lístku podle naší ikonky kostek cukru.
Bílý cukr je čistá sacharóza a žádné živiny. V moučkovém navíc máme fosforečnany a křemičitany. Tyto látky jsou nežádoucí pro náš organizmus. Nejvíce ohrožené jsou pak děti. Ty mají příjem cukru celodenní. Limonády, bonbony, lízátka nebo sušenky – to vše je rychlý cukr, který způsobuje rozkolísanou hladinu krevního cukru, která pak způsobuje změny nálad, podrážděnost nebo i hyperaktivitu.
Daleko vhodnější je příjem cukru snížit a zvýšit přísun bílkovin, luštěnin, ovoce a zeleniny. Tím získáme dlouhodobou energii a tělo nevyžaduje energii rychlou.
Existuje závislost na cukru. Zbavit se jí je podle vědců těžší, nežli přestat kouřit. Zároveň některé studie navádějí k tomu, že pokud chceme omezit příjem cukru, bude to pro nás jednodušší, pokud omezíme-li i příjem soli.
Autor textu: Lukáš Turek, šéfkuchař restaurace Trifot
V čem spočívá kouzlo zdravého stravování v Japonsku?
Jídlo je asi nejkreativnějším projevem japonské kultury a pro Japonce je i velmi důležité. Berou ho tak trochu jako kulturní prožitek. Při přípravě a podávání pokrmu dbají tradic, kladou důraz na vzhled. Věří, že by jídlo mělo oslovit všechny smysly.
Od našeho evropského stravování se odlišuje výrazně. Rozdíly na první pohled jsou třeba v nádobí, sezení nebo samotném servírování. Ne nadarmo je japonská strava známá právě díky svému pestrému složení, což vysvětluje pozitivní vliv na zdraví organismu a dlouhověkost.
Na přípravě si dávají velmi záležet a jak je zvykem i příprava pokrmů vychází z tradic.
Japonská jídla obnášejí hodně vaření v páře, grilování, grilování na pánvi, restování, pomalého vaření a fermentování. Mají také ve zvyku udělat alespoň jednu misku polévky a obvykle servírují jídlo na více malých talířích.
Lépe se tak propojuje zelenina s rybou, spoustu vlákniny přijímají z rýže a fazolí. Nedílnou součástí stolování je i srkání, tím si horké jídlo chladí. Zatím co je srkání u nás neslušné, pro Japonce je to znak spokojenosti.
Jídlo? Jedině čerstvé!
Japonská kuchyně byla ovlivněna i jinými. Zejména čínskou a korejskou. Navzdory tomu se od nich odlišuje právě svou surovostí a minimálním užíváním koření. Japonské jídlo je opravdu čerstvé a dochucovadla jsou užívána střídmě.
Jsou to například zázvor, černý pepř, japonský nebo sečuánský pepř (sanšo), chilli, glutaman sodný a sezam, wasabi, sójová omáčka. Dále se kuchyně vyznačuje svou sezonností.
Jelikož je Japonsko relativně malé souostroví s velkým množstvím orné půdy, není potřeba cestovat velmi daleko k zajištění jídla, než se dostane do lidských úst. A to lze říci o japonské zelenině stejně, jako to lze říci o jejich rybách a obilí.
Na japonských trzích není jídlo datováno – dostane se k vám totiž do půl hodiny, jak uvádí Naomi Moriyama, která napsala knihu s názvem: Japanese Women Don’t Get Old or Fat (Japonky nestárnou ani netloustnou). Jednotlivé suroviny musí být tedy vždy čerstvé a lákavé, i z hlediska estetického.
Zelenina, zelenina a zase zelenina
V Japonsku se jí ve velkém množství rýže, zelenina a ryby – zpravidla v tomto pořadí. Ryby jsou v Japonsku považovány za národní pokrm, především losos. Zelenina se objevuje i v japonských dezertech.
Pověstná japonská posedlost sójou a mořskými řasami má za následek, že netrpí nedostatkem vitamínů, minerálů a užitečných fytochemikálií. Sójové boby jsou všemocné, nízkokalorické, nízkotučné a bohaté na vlákninu. Dále však dodává, že bohužel od 19.
století dochází k nárůstu nezdravých západních návyků – ve strouhance a těstíčcích obalovaná a smažená masa, bílé pečivo, rafinované cukry a hojná množství sladkostí.
Je libo čaj? Ano, hodně
Čaje jsou s Japonskem spjaty více, než cokoli jiného. Jejich způsob podávání do značné míry ovlivňuje roční období. Teplota nápoje je pro Japonce způsob, jak regulovat tělesnou teplotu. Proto čaj v zimě pijí horký, v létě zásadně studený.
Kvalitní japonský čaj obsahuje daleko více antioxidantů než káva
„To platí zejména pro japonskou čajovou specialitu: Matcha.
Jedná se o čaj v podobě jemného prášku, který je vyroben z mladých lístků vypěstovaných speciálně pro zvýšení obsahu chlorofylu a antioxidantů tím, že se zakryjí před slunečním zářením.
Takový se tradičně, více než 800 let, používá při zenových buddhistických ceremoniích. Při čajovém rituálu se používá právě práškový čaj Matcha.
Matcha, jemně mletý tradiční čaj z Japonska, je dokonce až desetkrát účinnější než obyčejné sypané zelené čaje, protože je připravován z celých, velmi jemně umletých lístků čajovníku,“ popisuje Petr Patočka, odborník na Matcha z MatchaTea.cz. Dnes se tento druh čaje stal moderním, právě díky pozitivním účinkům. Zrychluje metabolismus, je tak skvělým pomocníkem při hubnutí.
Podle Petra Patočky katechiny obsažené v čaji Matcha mohou zlepšit funkci imunitního systému, mají také maximální přínos pro naše zdraví a naši pohodu.
Menší porce, prosím
Kontrola porce je tradiční součást japonské kuchyně.
Etiketa hraje obrovskou roli v japonském životním stylu a část z ní představuje pečlivé používání hůlek, praxe v konzumaci z malého talíře nebo rýžové misky, zdobení jídla oblohou jen zlehka, servírování každé položky na vlastním malém talíři a je třeba nikdy nenaplnit talíř zcela nebo servírovat velké porce. Tvary a materiály musí být v souladu s podávanými ingrediencemi.
V Okinawě místní připisují část své dlouhověkosti rčení: hara hachi bu, což znamená „jez jen do
80 % sytosti“.
A co ještě?
Stravování tvoří v Japonsku jen část správného životního stylu. Souvisí s ním i péče o sebe samé. Téměř povinné se zdají návštěvy u doktora. Průměrný Japonec navštíví svého lékaře více než dvanáctkrát ročně na celkové prohlídky.
Japonci zároveň věnují hodně času pohybu. Typické je každodenní dojíždění. Samozřejmostí je cestování veřejnou dopravou a naopak auto je považováno za luxus.
Součástí života je i rozcvička za rozbřesku, takzvaná rajio taiso. V Japonsku mají rozcvičky dle vysílání v rozhlase, které se odehrávají v rozsáhlých skupinách každé ráno.
Zvykem ve stravování je i jíst s přáteli venku, než je pozvat dovnitř – ceny v restauracích jsou relativně nízké. I když efekt trávení času s přáteli nebyl v rámci japonské dlouhověkosti testován, sociální soudržnost a přátelství jsou významné pro emocionální zdraví.
Česká kuchyně
Česká kuchyně je kuchyní, jejímž základem se staly suroviny, které se
daly vypěstovat doma. Patří mezi ně především brambory, luštěniny,
obiloviny a maso.
Z hlediska racionální výživy sice česká kuchyně není příliš zdravá,
ale jedno se jí upřít nedá. Dokáže vykouzlit báječné chutě ze
zdánlivě prostých surovin.
Během svého vývoje byla ovlivněna vlivy kuchyní sousedních států,
některé pokrmy zde zdomácněly, ale česká kuchyně si i přes to všechno
zachovala svůj ráz a jedinečnost.
Historie
Česká kuchyně se utvářela spolu s českým národem. Nejprve ji
ovlivnil keltský, později slovanský původ obyvatel území českého státu.
Lidé v těchto dobách plně využívali všech dostupných surovin, které
získávali nejdříve sběrem a lovem, poté živočišnou a rostlinnou
výrobou.
Hojně se konzumovaly obiloviny, luštěniny, houby a lesní plody. Velmi
ceněné bylo mléko, vejce a sýry. Maso bylo součástí pokrmů jen
vzácně.
S postupem času a rozvojem řemesel se rozvíjela i česká kuchyně. Vedle
typické přípravy masa – vaření, se začínají používat i jiné typy
úprav jako je pečení na roštu nebo na rožni, nebo uzení.
Řezníci vedle
syrového masa začínají také nabízet uzené maso a šunku.
V 15. století se do popředí oblíbenosti dostává jemné a sváteční
pečivo, začínají se vyrábět uzenářské výrobky.
V 16. století zažívá česká kuchyně velký rozkvět. Dováží se
exotické koření, dosud neznámé ryby, cizokrajná zvěřina.
Velký vliv na přípravu pokrmů začíná mít zahraniční kuchyně,
především francouzská, italská, španělská a anglická.
Velký vliv na českou kuchyni mělo objevení Ameriky a především brambor.
Ty zde velmi rychle zdomácněly a snad žádný jiný národ na světě nezná
tolik druhů úprav této rostliny.
17. a 18.
století prohloubilo rozdíl mezi kuchyní vyšší a střední
vrstvy a chudých lidí. Zatímco vyšší a střední vrstva si dopřávala
různé lahůdky z masa, pokrmy chudých lidí obsahovaly především
potraviny rostlinného původu a jen vyjímečně v nich figurovalo maso.
Rozvoj průmyslu, který ovlivnil celé 19.
století se samozřejmě promítl
i do české kuchyně. Byl vynalezen rafinovaný cukr a v české kuchyni se
poprvé objevil knedlík, který se později stal národním jídlem.
Po první světové válce se česká kuchyně velmi zjednodušila a po druhé
světové válce se v ní začaly objevovat i prvky racionální výživy.
Stravovací návyky
Stravovací návyky českých obyvatel se příliš neliší od ostatních
národů. Tak jako všude ve světě i Češi konzumují tři hlavní jídla
denně – snídani, oběd a večeři.
Snídaně – je většinou Čechů nejopomíjenější jídlo
dne.
Přitom má je z hlediska správné výživy tím nejdůležitějším
jídlem dne. Nejčastěji se konzumují müsli, jogurty, pečivo a různě
upravená vajíčka.
Oběd – v Česku je hlavním jídlem dne. Většinou je
sestaven z polévky, hlavního jídla a dezertu.
Polévky rozlišujeme na
vývary, např. hovězí nebo drůbeží nebo na zahuštěné, jejichž
základem bývá maso, zelenina nebo luštěniny. Hlavním chodem je často
různě upravené maso přelité omáčkou a příloha. Jako dezert se podává
moučník.
Večeře – k večeři je povětšinou jen lehké jídlo,
často jen salát a pečivo.
Úpravy masa
Maso je základem české kuchyně. Nejčastěji se používá drůbeží,
vepřové a hovězí, méně často pak skopové, zvěřina nebo ryby.
Omáčky
Omáčky jsou typickým znakem české kuchyně. Servírují se společně
s masem. Jejich základem je vývar a bílá mouka.
Vybrat si můžeme např. omáčku houbovou, rajskou, křenovou atd.
Přílohy
Přílohy jsou poznávacím znakem české kuchyně. Takovou typickou
přílohou jsou třeba knedlíky. Ty na území Česka sice původně přišli
v 19.
století pravděpodobně od tyrolských horalů, ale velice rychle zde
zdomácněly a staly se takřka národním pokrmem. Připravovat je můžeme
jako knedlíky kynuté, chlupaté nebo bramborové.
Česká kuchyně samozřejmě zná i jiné přílohy jako jsou různě
upravené brambory, luštěniny nebo těstoviny.
Tradiční české pokrmy
Z masa se připravují jídla jako svíčková na smetaně, Moravský vrabec
nebo Vepřo-knedlo-zelo.
Pokud jsme hovořili o knedlících jako příloze musíme si je zmínit
i jako samostatné jídlo a to jejich sladkou úpravu, kdy jsou plněné
ovocem, posypané tvarohem a přelité rozpuštěným máslem.
Dalším typicky českým pokrmem jsou bramboráky. Ty se dají konzumovat buď
jako příloha k masu nebo jako samostatný pokrm.
Některé tradiční české pokrmy jsou vázány k některému z krajů
v Česku. Sem patří třeba olomoucké tvarůžky, pražská šunka nebo
chodské koláče.
Houskový knedlík, autor: daniel spils
autor: Jana Mrkvíková
10 nejzdravějších národních kuchyní světa
„Všechna jídla jsme u nás poevropštili, v Americe poamerikanizovali.
Mají jen pramálo společného s jejich původními originálními předchůdci,“ tvrdí Daphne Millerová, autorka publikace Efekt džungle.
Nejzdravější diety světa – Jak to, že fungují, a jak je udělat užitečné i pro nás (The Jungle Effect: The Healthiest Diets from Around the World – Why They Work and How to Make Them Work for You).
Užívejte si globální kuchyně v její nejčistší formě. Pak bude vaše jídlo lehké, výživné a neuvěřitelně chutné. Které jsou ty nejzdravější kuchyně světa?
1. Řecká kuchyně
Je spousta důvodů, proč lékaři milují tzv. středomořskou dietu: Tradiční řecká kuchyně je založená na tmavé listové zelenině, čerstvém ovoci, fazolových luscích s vysokým obsahem vlákniny, čočce, obilí, olivovém oleji a rybách – to vše posiluje imunitu a zabraňuje rakovinnému bujení, snižuje riziko srdečních onemocnění, cukrovky a dalších nemocí souvisejících se stravou.
Podle výzkumu Harvard University je tradiční dieta středomořského stylu spojena s 25% snížením rizika úmrtí na srdeční onemocnění a rakovinu. Navíc lidé ubývají na váze a cítí se spokojenější než na tradiční dietě, která redukuje tuky daleko více. Řecká kuchyně je totiž bohatá na ty „zdravé“ tuky.
„Dalším bonusem řecké kuchyně je také způsob, jak je konzumována,“ říká Johanna Millerová, profesorka rodinné medicíny na Kalifornské univerzitě v San Francisku. „Řekové si velmi často mezi sebou dělí malé talíře s jídlem. Jedná se o nejrůznější druhy rozmanitě upravené zeleniny, olivy, sýry, cizrnovou pastu apod., které jsou buď servírovány jako předkrm před hlavním chodem nebo k nápojům.“
Pokud chcete vyzkoušet něco z řecké kuchyně, objednejte si grilovanou rybu a špenát nebo jinou zelenou zeleninu s olivovým olejem a česnekem. Tento pokrm vám nabídne nejen kombinaci olivového oleje a zelené listové zeleniny, která má protizánětlivé účinky, ale zároveň i česnek, který působí pozitivně na snížení krevního tlaku.
- Nebezpečná zóna: Pokud se rozhodnete připravit si řecké jídlo sami, vyvarujte se kombinaci másla a klasického špenátového koláče (spanakopita), která může být stejně kalorická jako slaninový cheeseburger.
2. Kalifornská kuchyně
„Abyste ochutnali klasickou kalifornskou kuchyni, nemusíte nutně žít na západním pobřeží. Kalifornská kuchyně je založena na konzumaci sezonních místních produktů, které jsou velmi jednoduše připraveny, což je styl, který můžete vzít za svůj, ať žijete kdekoli,“ říká potravinový guru Phil Lempert.
„Čerstvé ovoce a zelenina jsou důležité pro boj našeho těla s chorobami, mají málo kalorií a jsou bohaté na živiny,“ tvrdí Frances Largeman-Rothová z časopisu Health Magazine.
„Lokálně vypěstované potraviny mají lepší chuť a více živin, zatímco potraviny posílané po sklizni přes celou zemi mohou přijít nejen o vitamín C a kyselinu listovou, ale především o chuť.“
A co byste měli rozhodně okusit z této kuchyně z místních zdrojů? Šéfkuchařka Annie Somerville v Greens restauraci v San Francisku rozhodně doporučuje orrecchiette (malé italské těstoviny ve tvaru ucha) s houbami, brokolicí, petrželkou, feferonkami, olivovým olejem a parmezánem, nebo grilované zeleninové špízy s kuskusem.
- Nebezpečná zóna: Dochucovat jakákoli lokální zeleninová jídla vysokotučnými sýry.
3. Vietnamská kuchyně
Čerstvé bylinky, hodně zeleniny a mořských plodů a kuchyňské techniky, které hojně používají vodu nebo vývar místo olejů – to jsou některé z výjimečných kvalit vietnamské kuchyně. „Jídla připravená tradičním způsobem nejsou založená na smažení nebo těžkých kokosových omáčkách k ochucení, ale spíše na bylinách, což z nich činí méně kalorická,“ vysvětluje Largeman-Rothová.
K tradičním vietnamským příchutím patří koriandr, máta, thajská bazalka, badyán a červená paprika, což jsou všechno bylinky dlouhodobě používané jako alternativní prostředky pro léčbu různých druhů onemocnění. Speciálně u koriandru a anýzu bylo skutečně prokázáno, že pomáhají podporovat trávení a bojují proti zánětlivým onemocněním.
Jedním z nejzdravějších a nejchutnějších jídel vietnamské kuchyně je pho (vyslovované „fuh“), aromatická kořeněná nudlová polévka na bázi vývaru, plná antioxidantů.
- Nebezpečná zóna: Pokud sledujete svoji váhu, vyhněte se mastným žebírkům, jež najdete v nabídce většiny vietnamských restaurací.
4. Japonská kuchyně
Když Johanna Millerová při psaní své knihy cestovala po celém světě a sbírala materiály o zdravých kuchyních, zjistila, že tradiční japonská kuchyně – zejména její verze z ostrova Okinawa, kde se lidé často dožívají více než sta let, je přímo superzdravá. „Nejen, že jsou Okinawané obdařeni stravou bohatou na ovoce a zeleninu, které zpomalují rakovinné bujení, ale také tuto stravu připravují tím nejzdravějším možným způsobem – buď vařením v páře nebo bleskurychlým osmažením,“ vysvětluje autorka.
Kromě superzdravé přípravy jídla se Japonci cvičí také v technice Hara Hachi Bu, což znamená „jezte, pouze dokud nejste plní na osm částí (neboli na 80 %)“. Tato jednoduchá dietní pravidla mohou být důvodem, proč Japonci mají mnohem menší výskyt rakoviny prsu nebo rakoviny tlustého střeva než Američané.
Japonskými triky na zdravé stravování jsou zejména na antioxidanty bohaté sladké brambory a zelený čaj; brukvovité plody, zelenina bohatá na vápník, jako bok choy (obdoba čínského zelí); na jód bohaté řasy (dobré pro štítnou žlázu); mořské plody bohaté na omega-3; shiitake houby (zdroj železa, draslíku, zinku, mědi a kyseliny listové); a celé sójové potraviny. „Sója, která je pro nás nejlepší, je sója v nezměněném stavu, nikoli ta z falešného masa,“ říká Millerová a doporučuje rozhodně vyzkoušet sójový koláč z fermentovaných sójových bobů, který chutná po ořechách.
A jaká je zdravá volba při příští návštěvě japonské restaurace? Jistě miso polévka, která obvykle obsahuje mořské řasy a tofu.
- Nebezpečná zóna: Bílá rýže může způsobit prudký vzestup hladiny cukru v krvi, proto je lepší používat jako přílohu rýži hnědou, která je bohatá na rezistentní škrob, pomáhající spalování tuků.
5. Indická kuchyně
Řekne-li se indické jídlo, většina z nás si vybaví aromatické koření, jako je kurkuma, zázvor, červené chilli a garam masala (směs kmínu, kardamomu, černého pepře, skořice, koriandru aj.).
Tato charakteristická koření dokážou daleko víc, než jen ochutit vynikající kari – mohou skutečně chránit před některými druhy rakoviny. Poslední studie navíc dokázaly, že kurkuma a zázvor pomáhají v boji proti Alzheimerově chorobě.
Osob, postižených touto nemocí, je v Indii asi čtyřikrát méně než v Americe… možná i proto, že tam lidé běžně jedí 100–200 mg kari každý den. Kurkuma, hlavní složka kari, může mít rovněž protizánětlivé účinky.
Dalšími dobrými složkami indické kuchyně jsou jogurt a čočka, která má významný obsah kyseliny listové a hořčíku, a může pomoci stabilizovat hladinu cukru v krvi. Čočka je často kombinována s indickým kořením, čímž vzniká tzv. dal, typická indická příloha. „Zeleninové kari a dal je vynikající volba v indické restauraci,“ doporučuje Largeman-Rothová.
- Nebezpečná zóna: Vyhněte se čemukoli smaženému, jako samosas (pečené pusinky), stejně jako těžkému kari vyrobenému ze spousty smetany a másla.
6. Italská kuchyně
Italská tradice stojí na jídle, které nesmí být uspěchané, což je velmi dobré pro trávení. To, co však skutečně dělá tuto kuchyni jedním z deseti vítězů, jsou její hvězdné složky: rajčata, olivový olej, česnek, oregano, petržel nebo bazalka.
„Studie ukázaly, že lykopen obsažený v rajčatech může pomoci chránit ženy před rakovinou prsu,“ říká Millerová. Jedním z nejlepších způsobů jsou vařená rajčata: půl šálku rajčatové omáčky obsahuje více než 20 miligramů lykopenu.
K tomu navíc česnek a tradiční italské bylinky poskytují vitamíny A a C a olivový olej pomáhá snižovat hladinu cholesterolu, bojovat s onemocněními srdce a spálit břišní tuk. Všimněte si, že jsme na seznamu italských specialit nezmínili roztavený sýr.
Ano, je to proto, že ho Italové nepoužívají tak často, jako my, protože většina jejich pokrmů je ozvláštněna spíše chuťově velmi výrazným parmazánem nebo jiným tvrdým sýrem, ale jen v malém množství.
- Nebezpečná zóna: Amerikanizovaná italská jídla jako dvojitá sýrová pizza nebo mazlavé lasagne jsou doslova nabita tukem a kaloriemi.
7. Španělská kuchyně
Populární je španělská tradice jíst tapas (malé talířky jídla).
Španělé jsou zvyklí jíst tuny čerstvých mořských ryb, zeleniny a olivového oleje – vše jsou naprosto nejlepší potraviny pro to, chcete-li si udržet hmotnost, dobrý zdravotní stav a pohodu. Superzdravými jídly na objednávku jsou studená zeleninová polévka gazpacho (plná rakovinu porážejícího lykopenu a antioxidantů) nebo paella (směs rýže, zeleniny a čerstvých mořských plodů).
- Nebezpečná zóna: Vyhněte se mastným klobásám a smaženým jídlům, která se mohou objevit v evropských nebo amerických „španělských“ restauracích.
8. Mexická kuchyně
Zapomeňte na mexickou kuchyni s vysokým obsahem tuku a kalorií. Autentická mexická strava může být zdravá pro srdce, a dokonce i podporovat hubnutí. Studie univerzity v Utahu dokázala, že mexická dieta založená na fazolích, polévkách a omáčkách na rajčatové bázi pomáhá snižovat riziko rakoviny prsu u žen.
Pomalu stravitelné složky mexické kuchyně, jako jsou fazole nebo čerstvá mletá kukuřice, mohou poskytnout ochranu před diabetem 2. typu. „U sacharidů s pomalým uvolňováním bylo prokázáno, že snižují hladinu cukru v krvi, a dokonce mohou i zvrátit diabetes,“ říká Millerová.
- Nebezpečná zóna: Může být velmi snadné přejídat se bohatým queso dipem (hustá sýrová omáčka); proto je mnohem vhodnější dávkovat si jej pouze do malých mističek.
9. Jihoamerická kuchyně
Jižní Amerika má díky dvanácti zemím velmi rozmanitý kulinářský repertoár. Odborníci na zdravou výživu zde oceňují především kombinaci čerstvého ovoce a zeleniny (včetně luštěnin) spolu s vysokým obsahem bílkovin, jako je obilí quinoa. Typické jihoamerické jídlo z rýže a fazolí vytváří perfektní obsah proteinu.
Zatímco některé části Jižní Ameriky jsou známé pro své obrovské steaky, zdravější volbou je ceviche. Ceviche je jídlo obvykle vyrobené z čerstvých syrových ryb naložených v citrusové šťávě, tedy šťávě z citronu nebo limetky, a okořeněné aji (peruánské chilli) nebo chilli papričkou.
Na závěr může být dochuceno dalšími pochutinami, jako jsou nakrájená cibulka, sůl a koriandr. Ceviche je obvykle podáváno s přílohami, které doplňují jeho chuť, jako jsou sladké brambory, hlávkový salát, kukuřice, avokádo nebo jitrocel.
Tato kombinace se může pochlubit celou řadou zdraví prospěšných složek.
- Nebezpečná zóna: Brazilské nebo argentinské restaurace často nabízejí smažené pokrmy, jako jsou klobásy, sladké brambory a banány. Pokud se snažíte snížit váhu, raději se jim vyhněte, nebo se rozdělte s příteli.
10. Thajská kuchyně
Může polévka pomoci v boji s rakovinou? Pokud je to thajská oblíbená Tom Yung Gung, odpověď může znít ano.
Bylo zjištěno, že krevety, koriandr, citronová tráva, zázvor a další byliny a koření používané v thajské kuchyni a obsažené v této polévce mají vlastnosti 100× účinnější než jiné antioxidanty v inhibici růstu rakovinných nádorů.
Vědci z thajské university Kasetsart a japonských vysokých škol Kjóta a Kinki se začali zajímat o tuto polévku díky tomu, že posiluje imunitu.
Navíc tak bylo zjištěno, že výskyt rakoviny zažívacího traktu a dalších typů je v Thajsku nižší než v jiných zemích, což může být způsobeno i kořením, které je zde běžně používáno. Zázvor pomáhá při trávení, kurkuma je protizánětlivá, a citronová tráva je již dlouho používána v asijské medicíně k léčbě při nachlazení a pomáhá zmírňovat bolesti břicha.
- Nebezpečná zóna: Když budete jíst v restauraci, vyhněte se polévce s kokosovým mlékem, protože obsahuje vysoké množství nasycených tuků (a kalorií).
| VITALBOX
I díky rozsáhlým znalostem v oblasti zdravého a efektivního stravování oba dosahovali velkých úspěchů, Eva je Mistryní Čech a Vicemistryní ČR v kategorii Bikiny Fitness (2015), v roce 2017 vybojovala Eva absolutní vítězství na Diamond Cup Ostrava a tím i právo přestoupit do profesionální divize IFBB. Povedlo se jí to jako teprve čtvrté Češce v historii!
Jakub získal titul Muž roku 2015 a ve stejném roce získal na jedné z nejprestižnějších světových soutěži svého druhu Mister International páté místo. O čtyři roky později úspěšně reprezentoval Českou republiku na Filipínách v soutěži Mister World.
CO Vám přinášíme
Přinášíme Vám návod, jak se cítit lépe, jak na sobě pracovat a jak krok za krokem dosahovat svých cílů! Díky našim stravovacím programům nebudete muset trávit dlouhé hodiny v kuchyni ani v supermarketu, nebudete muset počítat svůj příjem bílkovin, sacharidů a tuků, nebudete pochybovat!
Jednoduše si od nás nechte nastavit vhodný program dle Vašich cílů, dodržujte ho, poslouchejte naše rady a sledujte tu změnu, kterou to s Vámi zanedlouho udělá!
Pro klienty, kteří nemohou využít služeb krabiček Vitalbox např. z důvodu, že do jejich lokality naši kurýři nezavážejí, nabízíme služby výživového poradenství majitele společnosti a výživového poradce Jakuba Krause. Pro více informací nás, prosím, kontaktujte na mailu [email protected] .
PROČ jsme se do toho pustili
Spousta našich klientů je velmi vytížená a čas na přípravu jídla si udělat nedokáže, pro tuto skupinu je sestavování jídelníčků na míru neúčinné. A protože chceme, aby všichni naši klienti měli výsledky, připravili jsme jim luxus v podobě celodenních jídelních setů, které jim denně čerstvé dovážíme.
Víme, jak dosáhnout Vašich cílů… a strava je základ!
JAK to děláme
Ke každému klientovi přistupujeme individuálně a díky speciálnímu dotazníku, který nám před zahájením naši spolupráce vyplní, mu nastavíme režim šitý na míru. Vybereme mu vhodný program, nastavíme gramáže jednotlivých porcí a jídlo necháme připravit profesionály ve špičkově vybavené kuchyni. V průběhu programu s klientem vše konzultujeme a v případě potřeby režim upravujeme.
Naše POSLÁNÍ
Našim posláním je ukázat veřejnosti cestu, jak se správně stravovat, jak na sobě pracovat a jak si tuto cestu co nejvíce užít. Chceme doslova zvednout každého ze sedačky, chceme mu ukázat radosti zdravého a aktivního životního stylu, chceme, aby si s naší pomocí osvojil nové návyky prospívající jeho tělu i duši.
Naše VIZE a CÍLE
Chceme být nejdoporučovanější krabičkovou stravou v České republice! Chceme, aby byli naši zákazníci spokojeni s chutí, servisem a se svými výsledky! Děkujeme Vám za spoustu pozitivních referencí, kterých se nám od Vás dostalo. Chceme pro Vás i nadále zvyšovat kvalitu našich služeb!