Sójové boby a soja – jaké mají účinky na zdraví? Je zdravá nebo ne?

17.2.2020

V dnešní době je sója a výrobky z ní snad nejběžněji používanou luštěninou. Tofu, tempeh, sójové mléko, miso, edamame, ale i výrobky obsahující sójový proteinový izolát a sójový lecitin. S nárůstem konzumace sójových náhražek mléka, jogurtů a masa, stoupla i četnost článků o negativních účincích sóji a produktů z ní vyrobené.

Dnes se tedy na tuto kontroverzní potravinu podíváme a prozkoumáme, zda představuje opravdu takové riziko, jaké široká veřejnost hlásá.

Pozitivní účinky konzumace sóji

Než se podíváme na to, proč je sója často považována za velkého strašáka, je třeba zmínit i některé benefity pro naše zdraví, které nám konzumace sóji přináší. A že jich není málo!

Vitamíny a minerály

V prvé řadě, sójové boby a výrobky z nich, jako je tofu, tempeh, miso, sójové mléko, ale i edamame (nezralé sójové boby), jsou jako ostatní luštěniny velice nutričně bohaté. Železo, vápník, hořčík, draslík, zinek, vláknina i protein, tyto všechny živiny jsou v nich hojně zastoupeny.

Například 100g tofu obsahuje 121mg draslíku (6% DDD – Doporučená denní dávka),  350mg vápníku (44% DDD), 30mg hořčíku (8% DDD), 5,4mg železa (39% DDD) a 8g bílkovin. 100g tempehu obsahuje dokonce 412mg draslíku (21% DDD), 111mg vápníku (14% DDD), 81mg hořčíku (22% DDD), 2,7mg železa (19% DDD) a 19g bílkovin.

Sójové mléko je na tom s živinami již podstatně hůře – pouze 118mg draslíku (6% DDD), 25mg vápníku (3% DDD), 25mg hořčíku (7% DDD), 0,5mg železa (4% DDD) a 3,3g bílkovin na 100g mléka.

Obecně platí, že čím méně je daná potravina zpracovaná, tím více si uchovává živin.

Absolutní vítězem jsou tedy nezpracované sójové boby, s neuvěřitelnými hodnotami 1797mg draslíku (90% DDD!), 277mg vápníku (35% DDD), 280mg hořčíku (75% DDD), 15,7mg železa (úžasných 112% DDD) a 36g bílkovin na 100g bobů.

Z hlediska živin je tedy konzumace sóji více než vhodná.

Zdravé srdce a cévy

Četné studie navíc potvrzují pozitivní účinky sóji na snižování LDL cholesterolu, což dále napomáhá snižovat riziko výskytu kardiovaskulárních chorob a vysokého krevního tlaku.

To vše díky velmi nízkému obsahu nasycených mastných kyselin a vysokému podílu vlákniny, vitaminů, minerálů, polynasycených mastných kyselin, a tedy i omega 3 mastných kyselin, které mají protektivní účinky na krevní oběh.

A co ty estrogeny?

Dalším benefitem konzumace sóji je její vliv na množství estrogenů v těle. Sója totiž obsahuje skupinu fytoestrogenů, zvaných isoflavony, které dokáží regulovat množství produkovaných estrogenů. Lidský estrogen může mít v těle jak pozitivní, tak negativní účinky.

Na některé tkáně může vysoká hladina estrogenů působit rakovinotvorně, zejména pak na prsní tkáň, děložní sliznici a prostatu. Na kostní tkáň má však zvýšené množství estrogenů v oběhu pozitivní důsledek, jelikož je chrání před zvýšeným odbouráváním kostní hmoty, a tedy brání osteoporóze.

Kde je tedy zlatá střední cesta?

Jak mít zdravé kosti a zároveň nízké riziko výskytu rakoviny? Značné množství studií potvrzuje – jezte sóju! Isoflavony obsažené v sóje mají totiž schopnost navázat se na potřebné estrogenové receptory a tudíž mít obojetné blahodárné účinky.

Isoflavony tedy mají antiestrogenní účinky pro tkáně náchylné na estrogen podmíněné rakovinné bujení a proestrogenové účinky na kostěný pohybový aparát.

Proestrogenový účinek sóji má také pozitivní vliv na tlumení obtíží v menopauze, zejména pak návalů horka.

Boj s rakovinou prsu

U žen, kterým byl zjištěn nádor prsu, výzkum potvrdil, že při běžné konzumaci sóji, riziko návratu choroby značně klesá.

Jeden šálek sójového mléka obsahuje tolik fytoestrogenů, že dokáže snížit riziko reokurence rakoviny až o 25%.

Dále bylo potvrzeno, že pacientky s rakovinou prsu, které během své nemoci a léčby konzumovaly sóju, žily o značné množství let déle, než ty, co sóju konzumovaly velmi málo nebo vůbec.

Buďme hodní na své ledviny

V neposlední řadě je dalším benefitem konzumace sóji její ochranný vliv na funkci ledvin. Konzumace živočišného proteinu dokáže během tří hodin v ledvinách nastartovat hyperfiltraci, která může dlouhodobě vést k poruchám funkce ledvin a vzniku ledvinových onemocnění. Konzumace rostlinného proteinu však nevyvolává absolutně žádnou viditelnou zátěž.

• Temná tvář sóji?
• 
• A zase ty estrogeny

Nejčastějším argumentem, který je používán pro démonizaci sóji je ten, že sója zvyšuje množství estrogenu v těle. O anti a proestrogenové funkci sóji jsme již mluvili.

Vzhledem k tomu, že se isoflavony obsažené v sóje vážou na specifické receptory, které jsou schopny upravovat hladinu estrogenu v krvi a tudíž ji navyšovat či snižovat přesně podle potřeby těla, je tento proti argument zcestný.

Ve spojitosti s tímto přesvědčením se pak dále objevují výroky, že sója způsobuje růst prsou u mužů. Takovéto výroky se nezakládají na žádném seriózním výzkumu, můžeme je tedy označit jako zavádějící a nepravdivé. Navíc je můžeme spolehlivě vyvrátit.

Oproti tomu, muži konzumující převážně živočišný protein a maso jsou ti, kdo jsou ve skutečnosti ohroženi zvýšeným množstvím estrogenů v krvi a dokonce sníženým množstvím testosteronu. Jsou to tedy oni, kdo jsou více ohroženi vznikem rakoviny prostaty a prsní žlázy. Není tedy na čase vyměnit maso za tempeh?

Štítná žláza v ohrožení?

Dalším výhradou pro konzumaci sóji a výrobků z ní je její údajný negativní efekt na funkci štítné žlázy. Sója totiž obsahuje látky zvané goitrogeny (které jsou mimo jiné obsaženy i v listové zelenině a lněných semínkách), které mohou skutečně narušit funkci štítné žlázy.

To ale pouze u lidí, kteří přijímají velice malé množství jódu. Místo vyřazení těchto zdravých potravin z jídelníčku je tedy spíše vhodné dbát na dostatek jódu ve stravě. U jedinců, kteří trpí sníženou funkcí štítné žlázy, je však doporučeno konzumaci sójových výrobků omezit.

GMO sója, pesticidy a vysoce zpracované potraviny

Studie o účincích geneticky modifikované sóji nedochází k jednotnému závěru, zda modifikovaná sója představuje hrozbu pro zdraví, či ne. Mnoho informací kolujících po internetu ohledně GMO je nepotvrzených nebo nadále zůstává otevřených vědecké diskuzi.

Většina argumentů proti konzumaci geneticky modifikované sóji spočívá ve zvýšeném množství residuujících pesticidů. Výzkum efektu těchto pesticidů byl však zkoumán pouze na embryích mořského ježka a myších varlatech.

Výzkum, který je nejblíže zkoumání efektu GMO sóji přímo na lidský organismus, byl proveden na lidské placentě. Tehdy byl zjištěn toxický účinek na danou tkáň.

Může tedy být rozumné se geneticky modifikované sóje vyhýbat, ač jednoznačný závěr výzkumu učiněn nebyl. V České republice slouží geneticky modifikovaná sója převážně jako krmivo pro dobytek. Na váš stůl se tedy nedostane, pokud si však k večeři nedáte hovězí steak.

Není sója jako sója

Tak jako i u ostatních potravin platí, že čím více je potravina zpracovaná, tím se snižují benefity pro zdraví a narůstají zdravotní rizika spojená s její konzumací. Pokud tedy rádi konzumujete náhražky masa vyrobené ze sóji, musíte si v prvé řadě ujasnit, dle jakého měřítka daný produkt posuzujete.

Sójový burger sice obsahuje větší množství vlákniny a méně nasycených mastných kyselin, je tedy vhodnější pro konzumaci než hovězí burger, může však obsahovat poměrně vysoké množství sodíku a dalších přidaných umělých přísad.

Tudíž se o takovém typu potravin nedá říci, že se jedná o potravinu zdraví prospěšnou.

Jaký typ sóji a kolik bychom tedy měli konzumovat?

Dle Dr. Michaela Gregera (amerického lékaře a autora knihy ,,Jak nezemřít“) je vhodné konzumovat až 5 porcí sóji denně. Konzumace nad tento limit, může mít za následek nárůst IGF-1 hormonu a tím blokovat některé pozitivní účinky sóji, zejména její anti-karcinogenní účinek.

Jednou porcí se rozumí asi půl šálku tofu, tempehu nebo sójových bobů. Nejvhodnější sójové potravy jsou sójové boby, tempeh, tofu, miso, edamame a sójové mléko, vyrobené pouze ze sójových bobů a vody.

Přestože článků o negativních účincích sóji dále přibývá, většina argumentů není založená na podloženém a dlouhodobém výzkumu. Naproti tomu je zdokumentováno mnoho pozitivních účinků sóji na lidské zdraví. Byla by tedy velká škoda, kdybychom se její konzumaci vyhýbali.

Jaký sójový výrobek nejraději konzumujete, a proč? Napište nám do komentářů.

Zdroje:

GREGER, Michael a Gene STONE. Jak nezemřít: objevte potraviny, u nichž je vědecky dokázáno, že předcházejí chorobám a dokážou zvrátit jejich průběh. Přeložila Marcela NEJEDLÁ. Bratislava: Noxi, 2017. ISBN 978-80-8111-390-1.

1. https://nutritionstudies.org/soy-myths-vs-facts-is-soy-healthy-or-not/
2. https://foodinsight.org/sound-science-history-of-soy-and-health/
3. https://nutritionfacts.org/topics/soy/

https://www.prozdraveziti.cz/doporucene-denni-davky-ddd-vitaminu-a-mineralnich-latek

• http://veganka.cz/zdravotni-aspekty-konzumace-soji/
• https://veganhealth.org/soy-part-2/
• https://nutritionfacts.org/topics/gmo/
• https://nutritionfacts.org/2013/02/12/less-cancer-in-vegan-men-despite-more-testosterone/
• https://nutritionfacts.org/questions/can-soy-suppress-the-thyroid/

https://www.pcrm.org/good-nutrition/nutrition-information/soy-and-health

Autor: Julie Sedláková

Co je edamame, jaké jsou jeho léčivé účinky a vliv na zdraví?

Sójové boby patří mezi jednu z nejoblíbenějších a nejuniverzálnějších potravin rostlinného původu na světě. Vyrábí se z nich řada jídel, jako jsou například sójové bílkoviny, tofu, sójový olej, sójové omáčky, miso, nattó nebo tempeh.

Sójové boby můžete jíst také v přírodním stavu, včetně nezralých forem sójových bobů, kterým se říká edamame. Tento pokrm, který konzumují zejména obyvatelé Asie, se těší stále větší oblibě i v evropských zemích, kde edamame řada lidí konzumuje jako zdravou svačinku rostlinného původu.

V tomto článku se podíváme na hlavní vědecky potvrzené léčivé účinky edamame a jeho vliv na vaše zdraví.

Co je edamame?

Edamame jsou nezralé sójové boby, které se také někdy označují názvem “sladké sójové boby”.

Mají zelenou barvu, čímž se liší od zralých sójových bobů, které jsou typicky světle hnědé, hnědožluté až béžové.

Edamame se běžně prodávají v syrovém stavu, v sójových luscích, které nejsou určeny ke konzumaci. V některých obchodech si můžete koupit již “vyloupané” nezralé sójové boby.

Většina lidí si kupuje zmražené edamame, které si můžete během několika minut snadno a rychle připravit (uvařením, ohřátím v páře, osmažením na pánvi nebo povařením v mikrovlnné troubě).

Lidé si nejčastěji edamame připravují povařením se špetkou soli a následně si nezralé sójové boby přidávají do polévek, vývarů, salátů, asijských nudlí nebo je konzumují samostatně, jako zdravou svačinku.

S edamame se můžete setkat zejména v suši (sushi) barech a tradičních čínských či japonských restauracích. Můžete si ho také koupit v obchodech se zdravou výživou.

Edamame jsou nezralé sójové boby. Lusky jsou nejedlé, edamame si musíte vyloupat jako hrášek.

Ale jsou nezralé sójové boby (tedy edamame) opravdu zdravé nebo ne?

Záleží na tom, koho se zeptáte.

Potraviny ze sóji jsou velmi kontroverzním tématem. Někteří lidé pravidelnou konzumaci sóji nedoporučují, protože může narušovat správnou funkci štítné žlázy (1).

Patří totiž mezi takzvané strumigeny, což jsou potraviny, které negativně ovlivňují činnost štítné žlázy.

Pokud tedy trpíte onemocněním štítné žlázy, raději edamame a sójové potraviny obecně, vůbec nejezte.

Na druhou stranu, edamame a sójové boby mají také několik kladných účinků na lidské zdraví. Pojďme se na 8 z nich podívat podrobněji.

Vysoký obsah bílkovin

Dostatečný příjem bílkovin je pro zdraví velmi důležitý.

Vegani a lidé, kteří jí velmi málo potravin živočišného původu musí svůj každodenní jídelníček velmi pečlivě sledovat a zajistit si dostatečný přísun bílkovin z potravin rostlinného původu.

Problém je, že většina potravin rostlinného původu obsahuje jen velmi málo bílkovin. Naštěstí existují výjimky.

• Sója patří mezi nejbohatší rostlinné zdroje bílkovina tvoří tak nedílnou součást většiny veganských a vegetariánských diet.
• Ve 155 gramech vařených nezralých sójových bobů (edamame) najdeme 18,5 gramů bílkovin (2).
• Na rozdíl od ostatních potravin rostlinného původu s vyšším obsahem bílkovin, obsahují sójové boby všechny esenciální aminokyseliny, které lidský organizmus potřebuje, i když ne v takové kvalitě, jako živočišné bílkoviny (3).
• Jak víte, aminokyseliny jsou základní stavební složkou bílkovin a slovem esenciální se rozumí aminokyseliny, které si lidský organizmus neumí sám vyrobit prostřednictvím chemických reakcí, jež v něm probíhají a musí je tak přijímat v potravě.

Shrnutí: Edamame obsahuje zhruba 12% bílkovin, což je na potravinu rostlinného původu poměrně hodně. Navíc je zdrojem opravdu kvalitních bílkovin, které obsahují všechny esenciální aminokyseliny.

1. Observační (pozorovací) studie naznačují, že vysoká hladina cholesterolu v krvi podstatně zvyšuje riziko vzniku chorob srdce a cév (odborně kardiovaskulární onemocnění) (4, 5).
2. Jedna studie potvrdila, že konzumace 47 gramů sójových bílkovin denně snižuje celkovou hladinu cholesterolu o 9,3 % a LDL (“zlého”) cholesterolu až o 12,9 % (6).
3. Analýza několika studií navíc potvrdila, že konzumace 50 gramů sójových bílkovin denně snižuje hladinu LDL cholesterolu o 3 % (7).
4. Není jasné do jaké míry se tyto změny v hladině cholesterolu v krvi skutečně snižují riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, ale navzdory určité skepsi, ze strany řady odborníků, některé zdravotnické organizace, jako například americká FDA, začaly sójové bílkoviny doporučovat jako potravinu vhodnou pro prevenci kardiovaskulárních chorob (8).
5. Kromě vysokého obsahu bílkovin, je edamame také bohatým zdrojem vlákniny, antioxidantů a vitamínu K.
6. Tyto rostlinné látky také pomáhají v prevenci kardiovaskulárních chorob a zlepšují lipidový profil, což je veličina, s jejíž pomocí se stanovuje celkový obsah tuků v organizmu, včetně cholesterolu a triglyceridů (9, 10).

Shrnutí: Edamame je bohatým zdrojem bílkovin, antioxidantů a vlákniny, které pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Nicméně není úplně jasné, zda konzumace edamame má nějaký přínos z hlediska snížení rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

• Lidé, kteří pravidelně konzumují velké množství snadno stravitelných sacharidů, jako jsou například různé cukry přidáváné do většiny potravin, trpí zvýšeným rizikem vzniku chronických onemocnění (11, 12).
• Je to kvůli tomu, že rychlé trávení a vstřebávání sacharidů způsobuje prudké a náhlé zvýšení hladiny cukru v krvi, což je onemocnění známé pod názvem hyperglykémie.
• Stejně jako ostatní fazolovité potraviny, edamame nezpůsobuje prudký nárůst koncentrace glukózy (a cukrů obecně) v krvi.

Edamame obsahuje v poměru k bílkovinám a tukům jen velmi málo sacharidů. Má také velmi nízký glykemický index, což je veličina, která měří jak konkrétní potravina zvyšuje hladinu cukru v krvi (13, 14).

Proto je edamame vhodnou potravinou i pro diabetiky a skvěle se hodí i pro lidi na nízkosacharidových dietách.

Shrnutí: Edamame obsahuje velmi málo sacharidů. Je vhodný jak pro lidi s diabetem druhého typu, tak pro ty, kteří jsou na nízkosacharidové dietě.

Edamame je bohatým zdrojem řady důležitých vitamínů, stopových prvků (minerálů) a vlákniny.

V tabulce níže porovnáváme obsah hlavních vitamínů a minerálů ve 100 gramech edamame (nezralých sójových bobů) a zralých sójových bobů (2, 15).

 
Edamame (DDD)
Zralé sójové boby (DDD)

Folát (kyselina listová)	78 %	14 %
Vitamin K1	33 %	24 %
Vitamin B1 (thiamin)	13 %	10 %
Vitamin B2 (riboflavin)	9 %	17 %
Železo	13 %	29 %
Měď	17 %	20 %
Mangan	51 %	41 %

1. Edamame tedy obsahuje podstatně více vitamínu K a kyseliny listové než zralé sójové boby.
2. Pokud si dáte 155 gramů edamame, získáte až 52% denní doporučené dávky vitamínu K a více než 100% DDD kyseliny listové.
3. Shrnutí: Edamame je bohatým zdrojem řady vitamínů a minerálů, zejména pak vitamínu K a kyseliny listové.
4. Sójové boby obsahují velké množství rostlinných látek zvaných izoflavony.
5. Izoflavony jsou molekuly, které se velmi podobají ženským pohlavním hormonům estrogenům a mají schopnost slabé vazby na estrogenové receptory, které se nachází ve většině buněk lidského těla.
6. Protože se odborníci domnívají, že estrogeny mohou zvyšovat riziko některých druhů rakoviny (zejména rakoviny prsu), považují někteří z nich konzumaci velkého množství sójových bobů či jiných potravin s vysokým obsahem izoflavonů za rizikové.
7. Několik observačních studií naznačuje, že konzumace velkého množství izoflavonů může podporovat růst prsních tkání, což je rizikový faktor pro vznik rakoviny prsu (16, 17, 18).
8. Na druhou stranu většina podobných studií naopak naznačuje, že dostatečná konzumace sójových bobů a potravin ze sóji naopak riziko vzniku rakoviny prsu mírně snižuje (19, 20, 21).
9. A další studie také ukazují, že vysoký příjem potravin s obsahem izoflavonů pomáhá v prevenci rakoviny prsu v pozdějším věku (22, 23, 24).
10. A aby to bylo ještě složitější, tak některé studie naopak naznačují, že sója žádným způsobem neovlivňuje riziko onemocnění rakovinou prsu (25).
11. Je tedy nutné provést dlouhodobé, kontrolované studie, a teprve na jejich základě nabízet pacientům konkrétní doporučení.

Shrnutí: Pozorovací studie naznačují, že výrobky ze sóji, jako jsou edamame nebo tofu, mohou snižovat riziko vzniku rakoviny prsu. Ovšem ne všechny studie se v tomto směru shodnou.

• Menopauza je období v životě ženy, ve kterém ustává její pravidelná menstruace.
• Jedná se o přirozený stav, který je ale často provázen řadou nepříjemných nežádoucích účinků, jako jsou návaly horka, změny nálad nebo nadměrné pocení.
• Studie naznačují, že sójové boby a izoflavony mohou do určité míry tyto nežádoucí projevy menopauzy zmírňovat (26, 27, 28, 29).
• Nicméně izoflavony a sójové boby na všechny ženy nepůsobí stejně a zdá se, že k tomu, aby vám edamame či jiné potraviny ze sóji opravdu přinesly úlevu od projevů menopauzy, musíte mít ty správné střevní baktérie (30).

Některé druhy baktérií totiž umí přeměnit izoflavony na látku zvanou ekvol, kterou řada lidí považuje za hlavního původce léčivých účinků sójových bobů. Lidé, kteří mají ve svých střevech baktérie se schopností přeměňovat izoflavony na ekvol se odborně označují “producenti ekvolu”. Tvrdí se, že zhruba 30 – 40% lidí na světě takové baktérie ve střevě má (31).

Jedna kontrolovaná studie potvrzuje, že užívání doplňků stravy se 135 mg izoflavonů denně, po dobu jednoho týdne (což odpovídá denní konzumaci sójových bobů v množství zhruba 68 gramů) , zmírňuje projevy menopauzy u žen, které jsou producentkami ekvolu (30).

Producenti ekvolu se častěji vyskytují v asijské populaci než v populaci západoevropské či americké (32).

To by částečně mohlo vysvětlovat proč se u asijských žen nežádoucí projevy menopauzy vyskytují méně často než u žen ze západních zemí. Druhým důvodem může být také skutečnost, že v Asii se obecně jí hodně sójových bobů a dalších potravin ze sóji, což pravděpodobně hraje také svou roli.

Nicméně důkazy o účincích izoflavonů na projevy menopauzy nejsou jednoznačné. Některé studie neprokázaly žádné klinicky ani statisticky významné účinky doplňků stravy s izoflavony či sójových potravin na symptomy menopauzy (33, 34, 35).

Tyto studie ale nerozlišovaly mezi jednotlivými účastníky a nikdo neví, zda se jich zúčastnili producenti ekvolu či nikoli, což by mohlo vysvětlovat jejich nedostatečnou průkaznost.

Shrnutí: Některé studie naznačují, že konzumace potravin ze sóji může zmírňovat závažnost projevů menopauzy. Nicméně důkazy nejsou jednoznačné.

Rakovina prostaty je druhým nejčastějším druhem rakoviny u mužů. Zhruba jeden ze sedmi mužů někdy během svého života rakovinou prostaty onemocní (36, 37).

1. Studie naznačují, že potraviny ze sóji, jako je například edamame, neprospívají jenom ženám, ale před rakovinou chrání také muže.
2. Několik observačních studií potvrdilo, že konzumace sójových výrobků snižuje riziko vzniku rakoviny prostaty až o 30% (38, 39, 40).
3. Několik placebem kontrolovaných studií tyto závěry potvrzuje, ale je potřeba provést další výzkum, než bude možné vyslovit nějaké konkrétní závěry (41, 42, 43, 44).
4. Shrnutí: Studie naznačují, že konzumace výrobků ze sóji může chránit před rakovinou prostaty, ale k tomu, abychom to mohli definitivně potvrdit, je nutné provést ještě další výzkum.

Osteoporóza neboli ztráta kostní hmoty, je onemocnění, které se projevuje křehkými kostmi, což zvyšuje riziko vzniku zlomenin. Tento problém se často vyskytuje u starších lidí.

Několik observačních studií potvrzuje, že potraviny bohaté na izoflavony, mohou u žen v menopauze snižovat riziko vzniku osteoporózy (45, 46).

Tato zjištění jsou podpořena i vysoce kvalitní studií u žen v menopauze, která potvrzuje, že užívání doplňků stravy se sójovými izoflavony po dobu dvou let, dokázalo u účastníků studie zvýšit hustotu kostní hmoty (47).

Izoflavony mohou mít stejné účinky i u žen v menopauze. Analýza několika studií potvrdila, že užívání 90 mg izoflavonů denně po dobu 3 měsíců či více zmírňuje ztráty kostní hmoty a podporuje zdravou tvorbu kostní tkáně (48).

Na druhou stranu ne všechny studie vykazují stejné výsledky. Jiná analýza studií prováděných na ženách, které užívaly doplňky stravy s 87 mg izoflavonů denně po dobu nejméně jednoho roku totiž nezjistila žádné podstatné zvýšení hustoty kostní hmoty (49).

Stejně jako ostatní potraviny ze sóji, je edamame bohatým zdrojem izoflavonů. Nicméně stále není jasné, do jaké míry izoflavony ovlivňují zdraví kostí.

Shrnutí: Izoflavony mohou chránit před nadměrnou ztrátou kostní hmoty u žen středního a vyššího věku. Přestože edamame obsahuje izoflavony, neznamená to, že účinky této potraviny budou stejné, jako účinky jednotlivých látek, které obsahuje.

Edamame si můžete připravit a konzumovat stejným způsobem jako ostatní druhy fazolí a bobů.

Nicméně nejčastěji se edamame používá jako zelenina, kterou můžete přidat buď do salátů nebo jí jíst samotnou třeba ke svačině.

Edamame se často podává v sójových luscích, které jsou nejedlé. Proto si před konzumací musíte nezralé sójové boby z lusků vyloupat a jíst jenom je.

Edamame můžete konzumovat třeba jako přílohu k rybě

Také vaření edamame je velmi jednoduché. Na rozdíl od ostatních druhů bobů a fazolí totiž nezralé sójové boby nemusíte vařit nijak dlouho. Stačí povařit po dobu 3 – 5 minut. Edamame si ale můžete také ohřát v páře, v mikrovlnné troubě nebo osmažit na pánvi.

Pokud chcete recept na rychlou svačinu s edamame, vyzkoušejte tohle:

Edamame s česnekem

• Tuto chutnou svačinku si připravíte během 10 minut (50).
• Co budete potřebovat?
• 300 g zmrazených nezralých sójových bobů (edamame)2 stroužky česneku2 polévkové lžíce extra panenského olivového oleje
• Špetku soli a pepře
• Jak na to?

Nejprve si nechte edamame rozmrazit a stroužky česneku rozdrťte s pomocí lisu na česnek. Poté na pánvi rozpalte olivový olej a přidejte rozmražený edamame, rozdrcené stroužky česneku, sůl a pepř. Lehce osmahněte po dobu 5 – 7 minut, dokud česnek nezačne hnědnout.

1. Hotový pokrm vysypte na talíř a snězte.
2. Dobrou chuť!
3. Shrnutí: Edamame můžete jíst jen tak, jako samostatnou potravinu, třeba k svačině, ovšem můžete si ho připravit na řadu různých způsobů a ochutit ho například česnekem nebo ho přidat jako přísadu do salátů.
4. Edamame patří mezi chutné a zdravé luštěniny, které si můžete pravidelně dopřávat jako nízkokalorickou svačinku.
5. Bohužel nebyly provedeny žádné studie zaměřené na zkoumání účinků nezralých sójových bobů na vaše zdraví.
6. Většina provedených studií byla prováděna s jednotlivými složkami sójových potravin, takže často nelze jednoznačně říci, zda má edamame či jiné pokrmy ze sóji opravdu stejné léčivé účinky, jako jednotlivé účinné látky (například izoflavony).
7. Takže i když jsou některé studie zajímavé a přišly s povzbudivými výsledky, je potřeba provést ještě další výzkum, než budeme schopni jednoznačně říci, zda edamame skutečně má léčivé účinky a kladně ovlivňuje vaše zdraví nebo zda je to všechno úplně jinak.
8. V každém případě vám občasná konzumace edamame či jiných sójových výrobků neuškodí, ale pokud trpíte onemocněním šítné žlázy nebo chcete sójové potraviny jíst pravidelně, raději se nejdříve poraďte se svým lékařem.

Je sója opravdu tak zdravá potravina?

Potravina budoucnosti. Tak se o sóje psalo někdy před dvaceti lety, když Češi tuto luštěninu znovobjevili.

Tehdy se o ní mluvilo v superlativech coby o ideální náhražce masa, prevenci proti rakovině a vůbec jídle, které je ideální a zdravé a působí prakticky jako prevence všech civilizačních chorob.

V poslední době se však čím dál víc objevují články a názory, že to s tou „zdravostí“ sóji nebude až tak žhavé. Ba spíš naopak.

„Sóju by neměly jíst malé děti.“
„Má spoustu fytoestrogenů, což u mužů může způsobovat neplodnost.“
„Sójové boby jsou vyloženě jedovatou potravinou.“
„Evropané mají na sóju alergické reakce, protože na ni nejsme zvyklí.“

„Je špatně stravitelná…“

A to jsou jen některé z mnoha argumentů, které se stále častěji vynořují a boří mýty o tom, že sójové potraviny jsou zdravé. Kde je pravda? Pojďme se nejdřív podívat na to, co sója ve skutečnosti obsahuje.

Sója je ideální náhražkou masa

Má vysoký obsah bílkovin, tak vysoký, že si díky ní vegetariáni velmi často nahrazují maso. V podstatě se dá říct, že malý balíček sóji obsahuje tolik bílkovin, kolik by jinak člověk snědl, jen kdyby spořádal dva kilogramy masa najednou.

Navíc na rozdíl od masa neobsahuje cholesterol, takže nepoškozuje cévy ani slinivku. Také obsahuje hodně vitaminu a minerálů: železa, draslíku a vápníku, plus vitaminy skupiny B, které mají pozitivní vliv na nervy. A také obsahuje řadu rostlinných estrogenů, tedy v podstatě fyto-hormonů, což je prospěšné zejména pro ženy v menopauze.

Autor: SXC

Sóju, nebo rohlík? Pro dítě je lepší sója

Právě vysoký obsah rostlinných estrogenů je důvodem, proč se sója nedoporučuje kojencům a tedy ani kojícím ženám. A také ne mužům a ženám, kteří se snaží přivést na svět potomka. Ze sóji se totiž prý uvolňuje látka, která snižuje kvalitu spermatu.

Web www.nazeleno.cz dokonce cituje doktora Mikea Fitzpatricka, toxikologa z Nového Zélandu, který přepočítal, že vzhledem k váze novorozeňat se jim do těla jen díky vypití sójového mléka dostane obsah pěti antikoncepčních pilulek denně. „Při tomto množství hrozí poškození nervového systému a štítné žlázy,“ cituje web zahraničního toxikologa.

Sója zůstává zdravou potravinou, ale ne pro kojence

Vladimíra Strnadelová z Institutu celostní medicíny, která se dlouhodobě věnuje právě výživě, však říká: „Jistě, budeme-li se dívat podrobně na každou potravinu a rozebírat ji, najdeme vždycky pro a proti. Teď mám ale pocit, že se v případě sóji trochu jedná o hon na čarodějnice. Sója je zdravá potravina, na tom se nic nemění, člověk ovšem nic nesmí přehánět.“

• obsahuje kvalitní bílkoviny a tuky
• má celé spektrum vitaminu B a minerálů jako je železo a vápník
• nahradí maso, aniž by poškozovala cévy
• neobsahuje nebezpečný cholesterol

Na druhou stranu ale:

• v podobě sójových bobů je špatně stravitelná
• neměly by ji jíst malé děti do 1 roku věku (kojenci a tedy ani kojící matky)
• existuje tu riziko vzniku alergií

Podle lékařky by sóju skutečně neměly jíst děti do jednoho roku věku, ty by v ideálním případě měly být pouze kojené. A také bychom neměli jíst samotné sójové boby, protože ať už v jakékoliv úpravě, jsou poměrně těžce stravitelné. Což už se ovšem netýká výrobků z nich jako je tempeh a podobně.

Autor: SXC

Sója jako boby zdravá moc není, teprve upravená ve formě tempehu a podobných potravin, je zdraví prospěšná

„Pokud ale pominu tyto dvě základní pravidla, pak je sója zdravá. Není důvod ji nějak omezovat ve stravě. A zvěsti o tom, že má sója způsobovat neplodnost, to je nesmysl. Číňané ji jedí tisíce let a máme snad někdo pocit, že by čínský národ byl neplodný?“ kroutí hlavou lékařka Vladimíra Strnadelová.

Zároveň nepopírá, že na sóju vznikají alergické reakce. Stejně jako třeba na arašídy nebo na jiné potraviny.

Pro ty, co alergii nemají, je však podle ní každodenní přísun sójových potravin, jako je mléko, tempeh či sójové maso, naprosto bez problémů a naopak: má jen kladné zdravotní účinky.

Týká se to hlavně produktů, které byly upravovány fermentací – jsou snáz stravitelné a zdravé. „Sóji se není třeba bát, na jejích kladných zdravotních účincích se nic nezměnilo,“ uzavírá lékařka. 

Sója byla dříve symbolem zdravé potraviny, tělu ale může i škodit | Zdraví

Není to tak dávno, co se sója těšila přízni všech, kdo chtěli žít zdravě. Dát si místo sekané z masa plátek tofu bylo důkazem toho, jak to člověk myslí odpovědně s planetou i svým zdravím. Sója zaplavila obchody i kuchyně a skoro se jí nedá vyhnout. Je tu pokaždé, když je třeba v potravinách nahradit maso nebo mléko.

Lidé ve vyspělých zemích světa konzumují sóji víc než kdy jindy v minulosti. Luštěnina původem z Číny je natolik všudypřítomná, že jsme ji skoro přestali vnímat. Navíc netušíme, že si můžeme škodit. A dost často vlastně ani nevíme, že kupujeme potraviny, v nichž je sója přidaná. Zahraniční výzkumy tvrdí, že ji v nějaké formě obsahují skoro tři čtvrtiny výrobků prodávaných v supermarketech.

Stále víc studií z posledních let však přináší důkazy o negativních důsledcích konzumace sóji. Nejsou zrovna banální. Obezřetnost je namístě zejména u dětí, ale nejen u nich.

Za určitých okolností může být sója riziková pro mladé ženy nebo ženy v období během přechodu a po něm. A to i přesto, že právě tato plodina bývá tradičně doporučována jako „přírodní“ léčba na potíže spojené s klimakteriem.

Před jejím nasazením je vždy namístě probrat svůj stav s lékařem, obsahuje totiž látky, které na sebe vážou vápník. A právě to je pro ženy v období přechodu rizikové, protože se u nich vlivem hormonálních změn zhoršuje stav kostí.

Studie provedené na zvířatech navíc ukazují, že by konzumace sóji mohla souviset s předčasným nástupem pohlavní dospělosti (pubertou) či poruchami vývoje plodu ještě během gravidity.

Pro využití sóji v minulosti hrálo hned několik faktorů. Je poměrně levná a také bohatá na živiny. Syrové sójové boby v množství 100 gramů obsahují 446 kalorií, 36 % bílkovin, 30 % sacharidů a 22 % tuků, což je třeba ve srovnání s vepřovým bůčkem víc než příznivé. Navíc sója obsahuje vlákninu, železo, mangan, fosfor, vitaminy skupiny B, vitamin K, hořčík i zinek.

„Sója je velkým zdrojem aminokyselin, a to i těch, které si naše tělo nedokáže samo vyrábět, a je nutné je získávat ze stravy,“ popisuje internista Lukáš Zlatohlávek, který působí na III. interní klinice 1. LF UK a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, autor odborné publikace Klinická dietologie a výživa.

Podle něj ale automaticky neplatí, že by sója byla plnohodnotnou náhražkou masa. Mimo jiné proto, že některé nezbytné aminokyseliny jsou pouze živočišného původu. „Člověk je přirozeně všežravec a měl by se stravovat vyváženě. Proto by sója určitě neměla nahrazovat maso,“ dodává.

Pokud se ale někdo stane vegetariánem nebo veganem, má v jeho jídelníčku místo, protože jde o významný zdroj mnoha živin.

Jenže sója také obsahuje tzv. endogenní disruptory, například již fytoestrogeny, které ovlivňují lidský hormonální systém, a právě v tom je její riziko.

Estrogen není pro děti

“Při vysoké konzumaci výrobků ze sóji mohou nastat problémy se štítnou žlázou, protože obsahuje přírodní toxické látky – goitrogeny, které na ni působí negativně. Pro děti a muže je nevhodná vysoká konzumace také z důvodu přítomnosti tzv.

fytoestrogenů, které mohou do určité míry působit jako lidské estrogeny,“ vysvětluje profesorka Jana Dostálová, která se na Vysoké škole chemicko-technologické specializuje na analýzu potravin a je odbornou garantkou edukační iniciativy Vím, co jím.

Právě děti by neměly dostávat sóju ve velkém. „Dávat kojencům a dětem estrogen nikdy není dobrý nápad,“ popsala magazínu American Scientists Retha Newboldová, evoluční bioložka, která působí na National Institute of Environmental Health Sciences.

Podle ní už existuje dostatek studií uskutečněných na zvířatech, které ukazují na možnou souvislost mezi konzumací sóji a snížením plodnosti u samic a předčasným nástupem pohlavní dospělosti.

Také se objevují výzkumy ukazující možnou souvislost mezi příjmem sóji a vznikem vývojových poruch u mláďat během nitroděložního vývoje, či dokonce rozvojem některých typů rakoviny.

V budoucnu lze podle Newboldové očekávat další studie, a to zejména dlouhodobé a prováděné na lidech. To, že něco platí u zvířat, například u myší nebo potkanů, totiž ještě automaticky nemusí platit u člověka.

Popletené mléko

Nevhodné látky, které sója obsahuje, jsou rizikové zejména tehdy, pokud jí jíme dlouhodobě hodně. „Zařazovat ji do jídelníčku bychom měli pouze pro zpestření. O výrobcích ze sóji tedy platí: ano, ale v rozumné míře,“ shrnuje Jana Dostálová.

Stejně bychom měli přistupovat k takzvanému sójovému mléku, které rozhodně není vhodnou náhradou kravského mléka a výrobků z něho.

„Sójové nápoje, nesprávně označované jako sójové mléko, mají zcela jiné složení, které nemohou v dostatečném množství dodat živiny obsažené v mléce,“ upozorňuje profesorka Dostálová.

Právě představa, že toto sójové „mléko“ může plně nahradit mateřské mléko nebo dětskou kojeneckou výživu, je podle ní zcela mylná, byť se někteří rodiče domnívají, že jde o „zdravější“ variantu, protože je původem rostlinné, nikoliv živočišné povahy.

Při pohledu na skutečnost, že sója negativně ovlivňuje lidskou plodnost, je ale třeba brát v úvahu fakt, že není jediná. Jako endogenní disruptory totiž působí také některé chemické látky, se kterými se běžně setkáváme. Jsou to například změkčovadla plastů či některé látky v kosmetice.

Jednotlivé záškodníky je dost obtížné oddělit, a tudíž není možné sóju jednoznačně obvinit z toho, že je jedinou příčinou těchto zdravotních problémů. Týká se to třeba vztahu mezi konzumací sóji a vznikem rakoviny prsu. Tyto nádory jsou sice často hormonálně podmíněné, a tak je možné teoreticky uvažovat o tom, že zde sója mohla mít negativní efekt.

Neznamená to ale, že ten, kdo jí sóju, zemře na rakovinu.

Sója – prospívá, nebo škodí? – PharmDr. Margit Slimáková

Sója patřila po dlouhou dobu k tzv. módním potravinám. Doporučovalo se ji konzumovat na všemožné potíže od ochrany srdce až po snížení návalů v přechodu. Díky kampani o zdravotní prospěšnosti sóji se např. v Americe prodej sójových potravin mezi lety 1992 až 2006 zvýšil z 300 milionů na téměř 4 miliardy dolarů!

Sója se roky umisťovala do zdravých jídelníčků a dodnes je zcela běžně obsažena v mnoha produktech, které koupíte v prodejnách zdravé výživy, a většině polotovarů v supermarketech. Může něco zázračně zdravého ohrožovat zdraví? Před další kostkou tofu nebo hrnkem sójového mléka vám doporučuji něco si přečíst o rizicích nadšenosti ze sóji.

Hlavní problémy sóji

• Goitrogeny, které potlačují funkci štítné žlázy. Zdravá štítná žláza reguluje metabolismus a její poškození může vést k nadváze, únavnosti a nepravidelné menstruaci.
• Fytáty, které omezují využití živin, jako jsou minerální látky vápník, hořčík, železo anebo zinek, ze stravy.
• Antinutriční látky, jež omezují trávení bílkovin. Obsah antinutrientů je považován za příčinu spojení konzumace sóji s malnutricí.
• Fytoestrogeny, jež funkcí napodobují skutečné pohlavní hormony estrogeny, které někdy i blokují. Zvýšená hladina estrogenů může podporovat vznik rakoviny prsu, předčasný nástup puberty anebo neplodnost.
• Vysoce průmyslová úprava. Dnes nejčastěji konzumovanou podobou sóji jsou polotovary, které obsahují tzv. izolovaný sójový protein, který s přirozenou potravinou nemá nic společného.  Pro snížení obsahu antinutričních látek jsou sójové boby čištěny v hliníkových tancích v kyselé lázni a zbytky hliníku zůstávají v potravině.
• Genetická modifikace a Roundup. V Americe je už přes 90 % sóji geneticky modifikováno, hlavní přidanou vlastností je její odolnost vůči herbicidu Roundup (Roundup ready sójové boby). Tento celosvětově nejpoužívanější herbicid přitom může vést k systémové toxicitě a být jedním z významně rizikových faktorů vývoje mnoha chronických onemocnění. GM sója obsahuje také geny z bakterií, které produkují alergizující bílkoviny. Posledně jmenované se po její konzumaci dokáží zabudovat do DNA našich střevních bakterií a fungovat v nich.

Proč je sója na západě tak populární?

Zlom v popularitě sóji nastal po zahájení státní podpory jejího pěstování v Americe na žádost potravinářských firem, které ze sóji plánovaly vyrábět levný rostlinný olej. Při výrobě oleje ale zůstával odpad – drť, kterou bylo třeba nějak využít.

A tak vznikl izolovaný sójový protein, který se stal součástí většiny polotovarů. K ještě většímu nadšení ze sóji vedlo schválení zdravotního tvrzení americké FDA v roce 1999, že strava s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu a 25 g sójových bílkovin denně může snižovat riziko nemocí srdce.

Sója, která se původně nacházela jen v prodejnách zdravé výživy, je dnes ze 75 % nabízena v supermarketech.

Zdravá sója

Sója nebude naším nepřítelem, pokud ji budeme konzumovat ve zdraví prospěšné, a sice fermentované podobě. Fermentace je proces, při kterém se rozloží pro zdraví nevýhodné (tzv. antinutriční) látky a fytáty.

Fermentovaná sója je bohatým zdrojem bílkovin, probiotik a v našich dietách vzácného vitamínu K2. Vitamín K2 je základem správného využití vápníku v těle a pevných kostí. Nově se zjišťuje jeho role ve zpomalení projevů stárnutí a podpoře imunity.

Vitamín K2 je silným antioxidantem.

Fermentovaná sója je běžnou součástí jídelníčků mnoha asijských zemí. Problémem je, že zbytek světa zpravidla nejí sóju ve fermentované podobě. Ve vyspělých zemích, kde se sója stala módní potravinou, bývá nejčastěji konzumována buď v podobě izolovaných sójových proteinů, které se přidávají do polotovarů od párků až po müsli tyčinky, nebo v nefermentované podobě. Dalším významným problémem (zatím zejména v Americe) je genetická modifikace sóji. Nízká cena sóji způsobila, že se těší velké oblibě potravinářského průmyslu. Například v Japonsku se sója konzumuje v množství asi dvou polévkových lžic (přibližně 8 g) fermentované sóji denně. U nás může jen jeden sójový hamburger obsahovat 9 g sóji (nefermentované), k tomu obvykle přibývají další gramy z běžných polotovarů. Závěr je jasný: obvykle jíme více sóji než Asiaté, na rozdíl od nich v té nejhorší nezdravé podobě.

Fermentované sójové výrobky

• Kvalitní sójové omáčky, mezi které bohužel nemůžeme řadit většinu těch, které jsou běžně dostupné v supermarketech. Namísto fermentace bývají vyrobeny chemickou hydrolýzou.
• Tempeh – fermentovaný sójový „sýr“ osobité chuti, kterou třeba milovat. Pro mne ten nejlepší sójový produkt.
• Miso, skvělá slaně chutnající pasta k ochucení polévek a pomazánek.
• Natto – pro většinu lidí mimo asijský kontinent příliš silně vonící a chutnající fermentovaný sýr, který je však nejlepším zdrojem K2.

Proč je sója ve všem?

• Mnoho zákazníků ji stále považuje za zdravou potravinu, a proto ji vyžaduje.
• Sójový protein je levný a trvanlivý polotovar. Je proto velmi oblíbenou surovinou potravinářského průmyslu.

Sójový lecitin

Sójový lecitin je výborný a velmi levný emulgátor, který se pro uvedené vlastnosti běžně používá v potravinářství.

V EU musí být potraviny s obsahem GM složek nad 0,9 % značeny, nejsem si však jistá, jestli by minimální množství aditiva podléhalo tomuto značení.

Na druhé straně považuji za mnohem větší riziko pro zdraví člověka, že zvířata, jejichž maso jíme, bývají běžně krmena GM sójou. Ze zdravotního hlediska není prokázána jeho škodlivost.

Jak vysvětlit tisíce studií, které mluví ve prospěch sóji, a tisíce protichůdných?

Důvodem rozporu ve výsledcích studií, které se zabývají zdravotní prospěšností sóji, zpravidla je, že nerozlišují mezi konzumací fermentované sóji v Asii a vysoce průmyslově upravované a často GM sóji v západních zemích. Studie, které sledují příjem fermentované sóji v Asii a u uvědomělých konzumentů na západě, právem nacházejí mnohá zdravotní pozitiva. Studie, které sledují běžnou konzumaci sóji ve vyspělých zemích, potom snadno nacházejí zdravotní rizika. U těchto studií je obrovskou otázkou, jestli je problémem sója, nebo jen její průmyslová úprava a případně i genetická manipulace se všemi jejími průvodními jevy.

Co se sójou?

• Jezte pouze fermentované produkty ze sóji, která není geneticky modifikována.
• Nekupujte polotovary, které jsou doplňovány o sóju. Nepoužívejte k vaření sójové maso a mléko.
• Pokud sójou nahrazujete konzumaci masa a mléka, hledejte jiné rostlinné zdroje kvalitních bílkovin, jako jsou např. ořechy a ořechová másla a mléka.

Sója není zdravá potravina :

Badatelé již v roce 1998 zjistili, že denní exposice kojence k
isoflavonům s estrogenní aktivitou je 6-11 krát vyšší při přepočtu na tělesnou
hmotnost, než je tomu u dospělé osoby.

Obsah těchto látek v krevním oběhu
kojenců krmených sójovou výživou byl 13 000-20 000 krát vyšší než hladina plazmatického
estradiolu u kojenců živených kravským mlékem.

Toto množství odpovídá tomu,
jako kdyby bral kojenec 5 antikoncepčních tablet denně (https://nacd.org/health/formula.php).

Důsledky takto ovlivněného vývoje v
dětství jsou tragické. Malé holčičky s tělem se znaky dospělé ženy se potýkají
s problémy, které jejich normálně se vyvíjející vrstevnice nemusejí řešit.

Rodiče takto postižených dětí uvádějí, že trpí extrémně emoční přecitlivělostí,
problémy s imunitním systémem, astmatem, nedostatečnou činností hypofýzy,
narušením funkce štítné žlázy a dráždivým tračníkem.

ZÁVĚR

Mnohým se nechce věřit tomu, že
sója může představovat nebezpečný hazard se zdravím. Konzumace sóji a sójových
produktů může způsobit zhoršené trávení proteinů, nadměrné nadýmání, nedostatek
esenciálních aminokyselin, abnormální krevní srážlivost, narušení funkce štítné
žlázy nebo i vyšší riziko rakoviny prsu. Jsou hlášené i nedostatky minerálních
látek vápníku, hořčíku, mědi a zinku.

Konzumaci potravin se sójou by se
měli vyhnout ženy i muži, kteří se snaží počít dítě, lidé, kteří mají potíže s
močením, lidé s onemocněním ledvin a prostaty a alergici na arašídy.

Spotřeba sójových
výrobků je zvláště škodlivá pro muže, kterým snižuje sexuální apetit, ochabuje
svaly paží, hrudníku a nohou a působí i ztrátu vlasů.

Množství estrogenu
obsažené ve 100 g sójové bílkoviny odpovídá množství z jednoho prášku
antikoncepce. U žen může být zodpovědný za počátek menopauzy, návalů horka,
postmenopauzálních symptomů a mnoha dalších hormonálních problémů.

Studie odhadují,
že děti, které jsou krmeny sójou jsou vlastně krmeny ekvivalentem přibližně
pěti antikoncepčních pilulek denně. U dívek sója zřejmě urychluje nástup
puberty.

Bezpečné formy
sóji ke spotřebě jsou ty, které byly upraveny fermentací nebo srážením.

A co nás může před
nebezpečnými složkami nefermentované sójové potravy chránit? Jsou to především
látky, které fungují jako blokátory glutamátu a mají i antioxidační účinky.
Mezi ně patří silymarin ze semen ostropestřce mariánského, kurkumin a Ginkgo biloba.
Kurkumin má ze všech flavonoidů největší účinek. Důležitý je i dostatečný
přísun hořčíku a vitaminu E.