Intenzifikovaná inzulínová terapie je léčba diabetu 1. nebo 2. typu, kdy léčbou napodobujeme činnost zdravé slinivky. Tak dosahujeme nejlepších výsledků ve smyslu snížení kolísání hladiny krevního cukru.
Obvykle je podáván jednou nebo dvakrát denně dlouhodobý inzulín (nejčastěji před spaním), který pomáhá udržovat v normě hladinu glykémie nalačno. Napodobujeme tak činnost slinivky, přes noc, kdy není příjem sacharidů, tělo stejně potřebuje nějaké malé množství inzulínu, aby pokrylo vzestup glykémie, který je dán jaterní produkcí.
Zdravá slinivka pak do krve vypustí nárazové množství inzulínu vždy k jídlu podle toho, kolik cukrů jsme jídlem přijali. Tak, aby po jídle glykémie nekolísala a byla v normě.
V reálné praxi pak pacient aplikuje bolusový inzulín (aplikuje jej inzulínovým perem nebo inzulínovou pumpou) před každým větším jídlem v odstupu cca 10-20 minut podle výše hladiny glykémie před jídlem. Pro účinek inzulín je totiž nutné čekat, než dojde k jeho vstřebání a dostatečnému ovlivnění glykémie, která po jídle stoupá.
Pro většinu pacientů, kteří si aplikují inzulín před jídlem je velmi obtížné tento odstup dodržovat, protože životní realita je obvykle jiná, než ideální doporučení z úst lékaře.
Pokud ovšem bolusový inzulín (nebo-li inzulín k jídlu) je aplikován těsně před jídlem nebo v průběhu jídla, dochází k situaci, kdy za 1-2 hodinu po jídle je glykémie zbytečně vysoká (protože inzulín prostě ještě nefunguje) a za 3 hodiny po jídle zase může klesat zbytečně dolů, protože inzulín už funguje, ale cukry získané potravou v krvi už zase nejsou. Toto kolísání vede k nedostatečné kompenzaci diabetu a k riziku hypoglykémií.
Od roku 2018 máme nově k dispozici inzulíny, které se po aplikaci vstřebávají do 5 minut (inzulín aspart, inzulín lispro). Lze tak výrazně zlepšit kompenzaci diabetu jenom tím, že snížíme vzestupy glykémií po jídle.
Doporučený čas aplikace tohoto inzulínu je 0-10 minut před jídlem podle výše glykémie, kterou si před jídlem naměříme. Pokud je glykémie v normě, tedy cca 5-7 mmol/l, aplikujeme inzulín a za 5 min je ideální doba k jídlu.
Při glykémii vyšší je dobu možno prodloužit, naopak pokud je téměř hypoglykémie je možno aplikovat až v průběhu jídla nebo těsně po jídle.
V praktickém životě to může vypadat takto: spočítáme si gramy cukrů v jídle (např. 40g cukrů), změříme glykémii (např. 6,0 mmol/l). Zhodnotíme plánovanou pohybovou aktivitu (např. žádná). Vím, že 1 jednotka inzulínu pokryje 8g cukrů.
Pak vypočtu ideální dávku inzulínu: 40:8=5j. Protentokrát budu aplikovat 5j inzulínu. Pokud si chci být jistý, že byl výpočet správný, změřím si
glykémii 2 hod po jídle. Dávka inzulínu byla správná, pokud je vzestup po jídle max o 1-3 mmol/l proti hodnotě glykémie nalačno.
- Každý má jinou citlivost na inzulín, někomu stačí 1j inzulínu na 10g cukrů někomu jenom na 3g cukru, proto má každý jinou potřebu inzulínu k jídlu.
- Tyto rychle se vstřebávající inzulíny jsou vhodné pro všechny pacienty, kteří si aplikují inzulín k jídlu včetně těhotných žen.
- MUDr. Dagmar Bartášková
- První zkušenosti s léčbou inzulínem Fiasp aneb zeptali jsme se našich pacientů, jak se sžívají s novým krátkodobě působícím inzulínem:
Zkušenosti pacientky JK:
„Nový inzulín Fiasp mohu jen pochválit. Má velmi rychlý účinek na snížení glykémie, bolusové dávky píchám až těsně před jídlem, nemusím čekat půl hodiny jako u předchozího inzulínu. Po 30 letech s diabetem I.typu hodnotím tento inzulín jako velkého pomocníka s udržováním dobré kompenzace“.
Zkušenosti pacientky JD:
Fiasp jsem začala používat cca před 10 dny. A první co mě hned napadne je,že naše „přátelství“ je stále v procesu…
Ráno na snídani rozhodně čekám cca 10min, než po aplikaci inzulínu snídám. I tak mi ale glykémie začne stejně přes 2 šipky lézt nahoru, kde se pravidelně cca na 10 mmoll zastaví a začne postupně a sama klesat do normálu, či někdy prudce klesat.
Přivodila jsem si takhle pěknou hypoglykemii, poněvadž 3 šipky po snídani se mi zastavily u 12 mmoll a já si samozřejmě přidala minibolus. Přes 3 šipky jsem pak padala dolů jak o závod ???? Rozhodně neumím po jídle „rovnou“ křivku… Asi bude potřebovat více kontrolovat jaké druhy cukrů snídat.
Během dne aplikuji inzulín do 5min před jídlem s celkem uspokojivým výsledkem. Noci jsou poměrně vyrovnané…, tak jako jsem mívávala, bez velkého kolísání glykémie.
Pevně věřím, že z toho nakonec ale bude pevné a věrné přátelství ???? Jen se musím já a mé tělo více naučit pracovat s Fiaspem. Jinak se cítím dobře, potvrzuji rychlost účinku a žádné jiné „vedlejší“ účinky, alergie, či negativní vjemy nemám….“
Nové léky pro diabetiky: Kontrolují cukr, pomáhají hubnout a chránit srdce
Diabetes je nemoc charakteristická tím, že pacientovi se zvyšuje hladina krevního cukru (glukózy). To se léčí buď léky, nebo si nemocní musí injekčně aplikovat inzulín. Moderní léčba založená na účincích takzvaného hormonu GLP-1 léčí nemoc jinak. Nezaměřuje se jen na úpravu hladiny cukru v krvi, ale též na ovlivnění dalších rizik, která zkracují délku života a zhoršují jeho kvalitu.
Jak staré máte cévy, můžete zjistit zde.O nejčastějších příznacích cukrovky čtěte zde.
Složité fungování inzulínu v těle
Zmíněný hormon funguje v těle tak, že zvyšuje tvorbu inzulinu tím, že slinivce břišní signalizuje, aby ho vytvářela. Inzulin potom pomáhá udržovat hladinu cukru v krvi, protože odvádí cukr z krevního oběhu k buňkám. Tam je ukládán nebo použit jako zdroj energie. GLP-1 také pomáhá zastavit uvolňování cukru z jater do krevního oběhu v době, kdy to není nutné.
Jde o celkem složitý proces, nutno ale říci, že způsob, jakým cukrovka negativně ovlivňuje lidské tělo a vede k rozvoji srdečně-cévních onemocnění, nebyl ještě zcela objasněn.
Cukrovka způsobuje nejen postižení větších tepen a malých cév rozvádějících okysličenou krev v těle, ale i postižení nervů, které pak nemusí dobře plnit svou funkci.
Souvisejícími zdravotními komplikacemi jsou též nadváha či obezita.
U pacientů s cukrovkou, v porovnání s pacienty bez cukrovky, vzniká dříve takzvaná ateroskleróza, kornatění tepen, při němž dochází k ukládání tukových částic, vápníku a dalších látek do cévní stěny. Rozsáhlejší poškození tepen a větší náchylnost k praskání vzniklých plátů vede k vyššímu počtu akutních infarktů a k horším výsledkům léčby těchto komplikací.
Častější je též postižení malých tepen vedoucí například k poškození ledvin nebo narušení stažlivé funkce srdce a následnému vyššímu riziku vzniku srdečního selhání. I na první pohled nesouvisející poškození nervů může vést k nebezpečným situacím, kdy pacient–diabetik nemusí cítit varovnou bolest při infarktu a akutní lékařská pomoc pak přichází později.
Nové léky pomohou srdci
„Desítky let se předpokládalo, že léky ‚diabetologické‘, které snižují hladinu krevního cukru, nám zároveň ovlivní průběh a sníží výskyt srdečně cévních onemocnění. Proto i cílem drtivé většiny výzkumných studií po desítky let bylo převážně snížení cukru v krvi, ne výskyt srdečně cévních onemocnění,“ vysvětluje doc. MUDr. Josef Kořínek, Ph.D. z VFN v Praze.
Postupem doby byl tento přístup přehodnocen a začalo se řešit, jak léky pomáhají nejen proti cukrovce, ale jak chrání srdce a cévy. „Díky nejnovějším klinickým studiím máme za poslední čtyři roky důkazy, že některé moderní léky na cukrovku mají výrazný potenciál ve snížení srdečně-cévních příhod.
Patří k nim zejména léky založené na působení GLP-1, které nejenže snižují hladinu krevního cukru, ale vedou také k velmi významné redukci výskytu srdečně-cévních komplikací. Navíc jsou schopny redukce váhy, což je zvláště výhodné u obézních pacientů,“ vysvětluje docent Kořínek.
To je důležité, protože v loňském roce zemřelo 46 procent diabetiků na nemoci srdce a cév.
- O potravinách, které snižují hladinu cukru v krvi, čtěte zde.
Milion nemocných
Odborné české i světové odborné společnosti proto doporučují, aby léky založené na působení GLP-1 byly u diabetu 2. typu injekčními léky první volby (podávají se injekčně jednou nebo dvakrát denně, některé jenom jednou týdně).
„Z pohledu komplexního ovlivnění nejen kompenzace diabetu, ale také poklesu hmotnosti, krevního tlaku a hladiny cholesterolu v kombinaci se snížením rizika kardiovaskulárních komplikací by bylo časné nasazení léčby založené na účincích GLP-1 velmi vhodné.
Brání mu ovšem některá omezení ze strany pojišťoven, která předpis této léčby u řady pacientů omezují, případně ji vůbec neumožňují,“ říká prof. Haluzík.
Pacienti si tak musí hradit léčbu sami a čekat na případné proplacení doplatku, pokud překročí ochranný limit na léky. Dřívější používání této léčby by u řady pacientů přitom mohlo předejít rozvoji dlouhodobých komplikací, a tak v konečném důsledku ušetřit značné prostředky, které je na léčbu komplikací pak nutné vynakládat.
Počet diabetiků v České republice setrvale stoupá a dosahuje devíti procent celkové populace, u dalších 2–3 procent populace je již diabetes přítomen, ale zůstává neodhalen. V číslech z roku 2018 to znamená, že počet léčených diabetiků poprvé překročil milion (1 018 283), což představuje za uplynulých deset let nárůst o třetinu.
- Další informace k tématu čtěte zde.
Autor: Alžběta Javorková
Šance pro nemocné cukrovkou: Vědci vyvinuli "nový inzulin", už je i v Česku
Vědcům se podařilo zkombinovat inzulin s GLP-1 agonisty a vyvinuli léčbu, která v jedné denní dávce nahradí aplikaci bazálního inzulinu. Léčba navíc omezuje chuť k jídlu, vede k poklesu hmotnosti i krevního tlaku a snižuje krevní cukr často i při menší dávce inzulinu. Tuto moderní léčbu již užívají první čeští pacienti.
Když jedna aplikace inzulinu nestačí
Diabetologové – lékaři specializovaní na léčbu nemoci lidově zvané cukrovka – o pacienta obvykle pečují dlouhé roky a i přes jejich snahu je zpravidla nutné léčbu intenzifikovat, tedy zvyšovat dávky nebo počet léků.
„V praxi se často setkáváme se situací, kdy pacient nemá uspokojivé hodnoty krevního cukru a je nutné uvažovat o změně léčby.
Diabetologové jsou na tuto situaci zvyklí, protože diabetes má většinou tendenci postupně se zhoršovat,“ vysvětluje zástupce vedoucího Diabetologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D.
Diabetes patří v Česku k nejrozšířenějším nemocem. Trpí jím víc než milion z nás, necelých 930 tisíc lidí se pak podle dat Národního zdravotnického informačního systému s nemocí léčí. Předpokládá se, že při absenci správné léčby nebo bez změny životního stylu počty onemocněných v následujících letech výrazně porostou.
Intenzifikovaná léčba inzulinem, která představuje tři a více aplikací inzulinu za den, je podle něj spojená s vyšším rizikem hypoglykémie a vyšší zátěží pro pacienta.
„Aby pacient hypoglykemii předcházel, musí se častěji měřit a kontrolovat svůj krevní cukr. Zároveň má více příležitostí udělat ve své léčbě chybu.
Existuje také velká šance, že pacient bude zejména při vyšších dávkách inzulinu přibírat na váze.“
Lékař musí vzít při řešení stavu pacienta v úvahu celou řadu faktorů, jako je věk, přidružená onemocnění, stávající komplikace diabetu, ale také omezení pohodlí pacienta a riziko možných komplikací vyplývajících z intenzivnější léčby.
Nová léčba dává naději
Ani při plné spolupráci nemocného s rozvinutějším diabetem bohužel není jednoduché dostat glykemii (koncentraci glukózy v krvi) pod kontrolu. Proto je velkou nadějí nová moderní léčba, která je určena právě pro pacienty v této fázi nemoci. Léčba kombinuje inzulin s moderními GLP-1 agonisty. To jsou látky, které napodobují hormon GLP-1, přirozeně produkovaný ve střevu.
Cukrovka a sex: Jak můžete tato nemoc ovlivnit váš intimní život?
Kombinaci inzulinu s agonistou GLP-1 v jedné injekci si pacient aplikuje nadále jedenkrát denně, jak je zvyklý. Velkou výhodou této léčby je, že zasahuje hned na několika místech – dodává potřebný inzulin, ale díky přidanému agonistovi GLP-1 omezuje chuť k jídlu, vede k poklesu hmotnosti i krevního tlaku.
Farmakoekonomové spočítali, že na léčbu diabetu dávají zdravotní pojišťovny 10 až 15 procent ze zdravotnických rozpočtů, z toho však 50 až 70 procent hradí léčbu komplikací. Lékaři varují, že neléčený diabetes zkracuje život až o 20 let, tedy přibližně jako kouření.
„Tato kombinace navíc účinně snižuje krevní cukr často při použití menší dávky inzulinu, než jakou by bylo nutné použít při navýšení počtu injekcí nebo celkové denní dávky inzulinu.
S tím souvisí i nízké riziko hypoglykémie – tato léčba je tedy bezpečnější,“ vyjmenovává benefity nové léčby docent Martin Prázný.
Hypoglykemie jsou pro nemocné velmi nepříjemným, mnohdy život ohrožujícím zážitkem, trvalé hyperglykemie zase mohou vést až ke ztrátě zraku, selhání ledvin, mozkové mrtvici nebo infarktu myokardu.
Nový trend v léčbě diabetu 2. typu rozšiřuje „arzenál“ výběru léčby v rukou českých diabetologů. Pacienti, kterých se intenzifikace léčby týká, se mohou o nové možnosti poradit se svým lékařem, který zvolí nejvhodnější postup další léčby.
I když si pacienti na tuto léčbu musí něco připlatit ze svého, vědí, že jakákoliv investice do vlastního zdraví se vyplácí v podobě dobrého zdravotního stavu a dobré kvality života.
Udržet si dobrý zdravotní stav po co nejdelší dobu je čím dál tím více snahou většiny pacientů.
Jednoduchá léčba má šanci být účinnější
Další výhodou nové léčby je flexibilita v podobě možnosti užívání kdykoli během dne, nezávisle na jídle.
„Jednoduché léčebné režimy zlepšují adherenci pacienta k léčbě – tedy laicky řečeno to, že se drží rad svého lékaře a užívá léky správně. Pacient pak například svévolně nevynechává aplikaci inzulinu.
Zlepšuje se pak kompenzace nemoci a to zase snižuje nebezpečí komplikací,“ popisuje MUDr. Milan Flekač, Ph.D., z 3. interní kliniky 1. Lékařské fakulty UK a VFN Praha.
Okno nejen do duše: Oko ukáže až 500 zdravotních problémů.
Podle loňského říjnového průzkumu provedeného na podnět Diabetické asociace ČR a ve spolupráci s Českou diabetologickou společností se totiž sami diabetici většinou přiznávají, že dodržování léčebného režimu je pro ně náročné. Doporučením lékaře se řídí 33,9 procenta diabetiků jen nedostatečně a 5,4 procenta vůbec.
Jakékoliv zjednodušení léčby „z hlediska uživatele“ je proto přínosné a přispívá k tomu, že prostředky vynaložené na léčbu budou využity opravdu efektivně. Pokud tedy léčba dokáže pacientovi udržovat příznivou hladinu cukru v krvi kontinuálně a bez výkyvů, znamená to velký přínos.
Výhody nové léčby
- Účinnost – napomáhá k dobré kompenzaci nemoci
- Bezpečnost – s ohledem na nižší riziko hypoglykemií
- Pohodlné užívání – jednoduchá manipulace předplněným perem (1x denně)
- Udržení hmotnosti – studie prokázaly udržení nebo dokonce snížení hmotnosti pacientů
Život a cukrovka
Publikováno: 2015-09-30 Vytisknout
Hranice možností v léčbě diabetu se posouvají každým rokem vždy o kus dál, což pravidelní návštěvníci mezinárodně nejvýznamnějšího diabetologického kongresu (EASD) jenom potvrdí.
I letos v září byli svědky mnohdy překvapivých sdělení o úplných novinkách nebo o nově prokázaných účincích již používaných léků.
Zvláštní pozornost si jistě zaslouží inovativní forma inzulinu glargin 300 U/ml, která byla letos schválena pro používání v USA a Evropě a v České republice už jsou tímto inzulinem léčeni první pacienti.
Inzulin glargin o koncentraci 300 jednotek/ml (Gla-300) je nově vyvinutá forma “klasického” inzulinového analoga glarginu (100 jednotek/ml), která má odlišný farmakokinetický (PK) a farmakodynamický (PD) profil ve srovnání s bazálním inzulinem glargin o koncentraci 100 jednotek/ml (Gla-100) Odlišné PK/PD vlastnosti inzulinu Gla-300 přinášejí pacientům několik významných klinických výhod, především stabilní účinek, kontrolu glykémie trvající déle než 24 hodin, z toho vyplývající nižší riziko zejména nočních hypoglykémií a určitou míru flexibility v době podání. Mnozí odborníci nazývají Gla-300 “mercedesem” mezi inzulinovými analogy, většina se pak shodne na tom, že Gla-300 rozhodně představuje jednu z nejzajímavějších novinek na poli dlouhodobě působících inzulinů v posledních několika letech.
Současná mezinárodní i česká odborná doporučení se shodují v tom, že inzulin může být nasazen již v relativně časné fázi diabetu 2. typu při neuspokojivé kompenzaci a při léčbě samotným metforminem, případně kdykoliv později, pokud stávající léčba nevede k dosažení cíle.
Častou překážkou pro nasazení inzulinu je obava z hypoglykémie a z nárůstu hmotnosti, a to jak ze strany lékaře, tak pacienta. Moderní inzulinová analoga tato rizika do velké míry snížila a nový inzulin Gla-300 jde v tomto směru ještě dále. Jeho PK/PD profil je vyrovnanější a delší a zajišťuje delší kontrolu glykémie než inzulin Gla-100.
Inzulin Gla-300 poskytuje stejné množství inzulinu v menším aplikovaném objemu (o 2/3 menší objem), což vede po jeho aplikaci k vytvoření kompaktního podkožního depa (úložiště), s menším objemem a menším povrchem ve srovnání s inzulinem Gla-100.
Z tohoto depa se stabilněji a pomaleji uvolňuje vlastní inzulin, což ve svém důsledku vede k delšímu přetrvávání účinku Gla-300 (déle než 24 hodin). Nový inzulin byl opakovaně srovnáván s inzulinem Gla-100 u různě léčených a nedostatečně kompenzovaných diabetiků 1. a 2. typu, a to v rámci rozsáhlého klinického programu EDITION.
Gla-300 byl srovnatelně účinný jako Gla-100, ale bezpečnostní profil Gla-300 byl shledán jako významně výhodnější: Gla-300 snižuje výskyt zejména nočních hypoglykémií a představuje lépe snášenou léčebnou modalitu nabízející až tříhodinovou časovou flexibilitu v podání dávky.
Nový inzulin Gla-300 se aplikuje stejně jako starší sourozenec inzulinovým perem a počet podávaných jednotek je menší, protože tento inzulin má koncentrovanější složení.
Nebezpečná hypoglykémie: Jako bych byla z hadru, říká Eva (78)! Pacientům hrozí kóma i demence
Zatímco příliš vysoká hladina znamená nebezpečí v dlouhodobém horizontu, skokový pokles pod hodnotu 4 mmol/l, tzv.
hypoglykémie, představuje jak akutní riziko úrazu až smrti související se ztrátou sebekontroly, tak dlouhodobé zhoršení psychického, sociálního a zdravotního stavu. Hypoglykémie přitom prožívají diabetici 1.
typu průměrně jednou za osm dní, diabetici 2. typu pak průměrně jednou za 3 týdny.
Svou zkušenost s hypoglykémií má i paní Eva. „Vše začalo v době, kdy mi bylo padesát a byla jsem hodně unavená a utahaná.
V tu dobu jsem ale myslela, že to je spíše přepracováním než nemocí,“ vzpomíná penzistka.
Praktický lékař ale při preventivní prohlídce zjistil vysokou hladinu cukru v krvi a řekl, že by to mohla být cukrovka, což se potvrdilo. Paní Eva musela změnit stravovací režim a začít si píchat inzulin.
Přišlo to na mě v autobusu
„Vysoký cukr se mi hezky spravil spolu s užíváním inzulínu. S čím jsem ale bojovala dál, byly hypoglykémie, tedy nízké hladiny cukru. Ty jsem měla několikrát měsíčně, i když jsem dělala jen obyčejné věci. Jako třeba při cestě z nákupu, nebo při jízdě autobusem,“ popisuje Eva.
Jako bych byla hadrová…
„Většinou cítím, když „to na mě jde“, protože se cítím slabá a jako bych byla z hadru. Když to na mě přijde, tak vystoupím z autobusu, nebo si sednu. Snažím se, aby si toho nikdo nevšiml,“ dodává.
Křeče, pocení i agresivita
Většina hypoglykémií je provázena nepříjemnými klinickými příznaky, které mohou být velmi různorodé. „Pacienti s diabetem mají jak fyzické projevy, například pocení, třes, křeče, bolesti hlavy a poruchy zraku nebo jemných pohybů, tak psychické.
Mezi druhé z uvedených může patřit
nesoustředěnost, snížení psychické výkonnosti, zmatenost až agresivita. Pro laiky mohou tyto projevy připomínat opilost,“ popisuje, co se odehrává při probíhající hypoglykémii v těle diabetiků, MUDr.Jana Psottová z diabetologické ambulance v Praze.
Tělo diabetika reaguje hypoglykémií nejčastěji na vyšší fyzickou aktivitu, vynechání jídla či malé množství sacharidů, alkohol nebo na špatný odhad při přizpůsobování dávky inzulinu aktuálním aktivitám.
Pomáhá hroznový cukr i nový inzulin
Paní Eva už dnes díky své diabetoložce ví, jak postupovat ve chvíli, kdy na ni jde nepříjemný stav. „Nejvíc mi vyhovuje hroznový cukr, na pokles hladiny jsem také vždy připravená svačinou.
Navíc mi paní doktorka nasadila nový, dlouhý inzulín, který snižuje riziko vzniku hypoglykémií. A opravdu to funguje. Nízký cukr mám teď méně často, tak jednou do měsíce,“ raduje se seniorka.
Velkou roli při snížení počtu a závažnosti hypoglykémií hraje dodržování správné životosprávy a léčebného režimu. Starší generace inzulinových preparátů riziko hypoglykémií zvyšovaly. Léčba novými inzulinovými preparáty ale umožňuje i při flexibilní aplikaci, kdy pacienti nejsou schopni užívat inzulin ve stejnou dobu každý den, počet hypoglykémií snížit.
Vzdělávací kampaň Mluvte o hypo
Krátkodobé následky přitom souvisí s vyšším rizikem dopravní nehody, ztrátou vědomí či kómatem. Při těžké hypoglykémii bez pomoci druhého člověka může dojít až ke smrti.
Dlouhodobé následky spočívají ve špatné kompenzaci diabetu, ve vyšším riziku demence (nízká hladina cukru je nebezpečná pro mozek, protože ten není schopen využívat jiný zdroj energie než krevní cukr), nadváhy a obezity způsobených nadbytečnou konzumací jídla při obavě z hypoglykémie a srdečně-cévních onemocnění.
I když pacienti s diabetem dávají často vinu za hypoglykémie sami sobě a chybám v léčebném režimu, ve skutečnosti k vyšším rizikům hypoglykémií přispívala i starší generace inzulinů. Díky novým inzulinům se situace mění. O možných hypoglykémiích je velmi důležité informovat lékaře. Na to upozorňuje i edukační kampaň Mluvte o hypo www.mluvteohypo.cz
VIDEO: Každý osmý člověk v Česku má cukrovku.
Každý osmý člověk v Česku má cukrovku Andrea Ulagová, Aleš Brunclík
MEDICAL TRIBUNE CZ > Nový inzulin glargin 300 U/ml
SOUHRN
Dlouhodobě působící inzulinová analoga mají udržovat konstantní a vyrovnanou inzulinémii tak, aby napodobovala endogenní bazální sekreci inzulinu zdravých jedinců. Inzulin glargin s obsahem 100 jednotek inzulinu v 1 ml přípravku (Gla‑100) představuje jako bazální inzulin v současnosti „standard“ léčby diabetes mellitus 1. i 2. typu.
Nový inzulinový přípravek glargin o koncentraci 300 jednotek/ml (Gla‑300) má vyrovnanější a prolongovanější farmakokinetický a farmakodynamický profil ve srovnání s Gla‑100.
Inzulin Gla‑300 je ve snižování glykémie srovnatelně účinný s inzulinem Gla‑100, navíc je však léčba Gla‑300 spojena se sníženým nebo srovnatelným rizikem vzniku hypoglykémie a s dalšími potenciálně výhodnými charakteristikami.
Klíčová slova: bazální inzulin | glargin 300 U/ml |glargin 100 U/ml |diabetes mellitus 1. typu |diabetes mellitus 2. typu
SUMMARY
Long‑acting insulin analogues are designed to establish constant and sustained insulin concentrations over the course of a day, and aim to mimic the endogenous fasting insulin production seen in healthy individuals.
Insulin glargine containing 100 units of insulin in 1ml solution (Gla‑100) is – as a basal insulin – a “standard” in the treatment of type 1 and type 2 diabetes mellitus. New insulin glargine 300 U/ml (Gla‑300) has been shown to have more even and prolonged pharmacokinetic and pharmacodynamic profiles compared with Gla‑100.
Gla‑300 is an insulin that exhibits glucose‑lowering effect similar to that of Gla‑100, with a reduced or similar risk of hypoglycemia and some other potentially advantageous characteristics.
Key words: basal insulin |glargine 300 U/ml |glargine 100 U/ml |type 1 diabetes mellitus |type 2 diabetes mellitus
ÚVOD
Cílem vývoje nových dlouhodobě působících inzulinových analog je získat přípravek, který by zajistil dlouhodobě konstantní a vyrovnanou plazmatickou koncentraci inzulinu kopírující endogenní bazální sekreci inzulinu u zdravých jedinců. U pacientů s diabetes mellitus 1.
typu představují tyto inzulinové přípravky substituci chybějící tvorby endogenního inzulinu, zatímco u pacientů s diabetes mellitus 2. typu doplňují neadekvátní sekreci inzulinu, později též chybějící sekreci. Problémem je, že subkutánní podání a jedna denní dávka znemožňují přesnou reprodukci fyziologicky oscilující sekrece inzulinu.
Ideální dlouhodobě působící inzulinový analog by měl mít nízkou diurnální fluktuaci a vysokou mezidenní reprodukovatelnost.1,2
Inzulin glargin 100 (Gla‑100) s koncentrací 100 jednotek na 1 ml přípravku poskytuje po podání jedné subkutánní dávky 24hodinové pokrytí bazální potřeby inzulinu a v posledním desetiletí se stal standardem léčby diabetu. Nový inzulinový přípravek glargin 300 (Gla‑300), obsahující trojnásobnou koncentraci, tj.
300 jednotek inzulinu glarginu v 1 ml přípravku, se z podkožního depa uvolňuje pomaleji než Gla‑100; to má za následek plošší a prolongovanější farmakokinetický a farmakodynamický profil s delší kontrolou glykémie, přesahující 24 hodin.
3 Taková farmakokinetika přípravku pomáhá zajistit efektivní využití inzulinu, umožní adekvátní dávkování a titraci a potenciálně zlepší glykemickou kontrolu při snížení rizika vzniku hypoglykémie.
1,2 Inzulin Gla‑300 i Gla‑100 mají podobnou účinnost a bezpečnostní profil, ale léčba inzulinem Gla‑300 je spojena s limitovaným přírůstkem tělesné hmotnosti a s nižší nebo srovnatelnou incidencí hypoglykémie.4
CHARAKTERISTIKA LÉČIVA
Inzulin glargin napodobuje fyziologickou bazální sekreci inzulinu. Zpomaleného vstřebávání z podkoží je dosaženo náhradou kyseliny asparagové na pozici A21 glycinem a přidáním dvou molekul argininu na konci řetězce A. V kyselém roztoku je rozpustný, ale při fyziologickém pH po subkutánní aplikaci precipituje, pomalu se uvolňuje a vstřebává.
Na rozdíl od inzulinových přípravků, které si po injekční aplikaci zachovávají rozpustnost, změna koncentrace inzulinu glarginu na 300 U/ml injikovaného roztoku je spojena se změnou kinetikyjeho absorpce. Předpokládá se, že velikost, a tím i povrch subkutánního depa určuje rychlost uvolňování.5
Diabetici si moho píchat jen jednou denně a navíc hubnout
Inzulin je dříve nebo později součástí léčby téměř každého
diabetika 2. typu. Pro pacienty, jejichž diabetes je jednou nebo dvěma
dávkami inzulinu denně nedostatečně kompenzován, mají lékaři dobrou
zprávu.
Vědcům se podařilo zkombinovat inzulin s GLP-1 agonisty a vyvinuli
léčbu, která v jedné denní dávce nahradí aplikaci bazálního inzulinu.
Léčba navíc omezuje chuť k jídlu, vede k poklesu hmotnosti i krevního
tlaku a snižuje krevní cukr často i při menší dávce inzulinu.
Tuto
moderní léčbou již užívají první čeští pacienti.
Diabetologové – lékaři specializovaní na léčbu nemoci lidově zvané
cukrovka – o pacienta obvykle pečují dlouhé roky a i přes jejich snahu
je zpravidla nutné léčbu intenzifikovat, tedy zvyšovat dávky nebo počet
léků.
„V praxi se často setkáváme se situací, kdy pacient nemá
uspokojivé hodnoty krevního cukru a je nutné uvažovat o změně léčby.
Diabetologové jsou na tuto situaci zvyklí, protože diabetes má většinou
tendenci postupně se zhoršovat,“ vysvětluje zástupce vedoucího
Diabetologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze doc. MUDr.
Martin Prázný, CSc., Ph.D.
Léčba na míru
„Intenzifikovaná léčba inzulinem, která představuje tři a více
aplikací inzulinu za den, je spojená s vyšším rizikem hypoglykémie a
vyšší zátěží pro pacienta. Aby pacient hypoglykemii předcházel, musí
se častěji měřit a kontrolovat svůj krevní cukr. Zároveň má více
příležitostí udělat ve své léčbě chybu.
Existuje také velká šance,
že pacient bude zejména při vyšších dávkách inzulinu přibírat na
váze,“ pokračuje doc. Prázný.
Lékař musí vzít při řešení stavu
pacienta v úvahu celou řadu faktorů jako je věk, přidružená
onemocnění, stávající komplikace diabetu, ale také omezení pohodlí
pacienta a riziko možných komplikací vyplývajících
z intenzivnější léčby.
Nová léčba dává naději pacientům na rozcestí
Ani při plné spolupráci nemocného s rozvinutějším diabetem bohužel
není jednoduché dostat glykemii (koncentraci glukózy v krvi) pod kontrolu.
Proto je velkou nadějí nová moderní léčba, která je určena právě pro
pacienty v této fázi nemoci. Léčba kombinuje inzulin s moderními
GLP-1 agonisty. To jsou látky, které napodobují hormon GLP-1, přirozeně
produkovaný ve střevu.
„Kombinaci inzulinu s agonistou GLP-1 v jedné injekci si pacient
aplikuje nadále jedenkrát denně, jak je zvyklý.
Velkou výhodou této
léčby je, že zasahuje hned na několika místech – dodává potřebný
inzulin, ale díky přidanému agonistovi GLP-1 omezuje chuť k jídlu, vede
k poklesu hmotnosti i krevního tlaku.
Navíc tato kombinace účinně
snižuje krevní cukr často při použití menší dávky inzulinu, než jakou
by bylo nutné použít při navýšení počtu injekcí nebo celkové denní
dávky inzulinu.
S tím souvisí i nízké riziko hypoglykémie – tato
léčba je tedy bezpečnější,“ vyjmenovává benefity nové léčby docent
Martin Prázný. Hypoglykemie jsou pro nemocné velmi nepříjemným, mnohdy
život ohrožujícím zážitkem, trvalé hyperglykemie zase mohou vést až ke
ztrátě zraku, selhání ledvin, mozkové mrtvici nebo infarktu myokardu.
Nový trend v léčbě diabetu 2. typu
Rozšiřuje se „arzenál“ výběru léčby v rukou českých
diabetologů. Pacienti, kterých se intenzifikace léčby týká, se mohou
o nové možnosti poradit se svým lékařem, který zvolí nejvhodnější
postup další léčby.
I když si pacienti na tuto léčbu musí něco
připlatit ze svého, vědí, že jakákoliv investice do vlastního zdraví se
vyplácí v podobě dobrého zdravotního stavu a dobré kvality života.
Udržet si dobrý zdravotní stav po co nejdelší dobu je čím dál tím více
snahou většiny pacientů.
Jednoduchá léčba má šanci být účinnější
Další výhodou nové léčby je flexibilita v podobě možnosti
užívání kdykoli během dne, nezávisle na jídle.
„Jednoduché léčebné
režimy zlepšují adherenci pacienta k léčbě – tedy laicky řečeno to,
že se drží rad svého lékaře a užívá léky správně. Pacient pak
například svévolně nevynechává aplikaci inzulinu.
Zlepšuje se pak
kompenzace nemoci, a to zase snižuje nebezpečí komplikací,“ popisuje
MUDr. Milan Flekač, Ph.D., z 3. interní kliniky 1. Lékařské fakulty UK a
VFN Praha.
Podle loňského říjnového průzkumu provedeného na podnět Diabetické
asociace ČR (DAČR) a ve spolupráci s Českou diabetologickou společností
(ČDS) se totiž sami diabetici většinou přiznávají, že dodržování
léčebného režimu je pro ně náročné.
Doporučením lékaře se řídí
33,9 procenta diabetiků jen nedostatečně a 5,4 procenta vůbec. Jakékoliv
zjednodušení léčby „z hlediska uživatele“ je proto přínosné a
přispívá k tomu, že prostředky vynaložené na léčbu budou využity
opravdu efektivně.
Pokud tedy léčba dokáže pacientovi udržovat příznivou
hladinu cukru v krvi kontinuálně a bez výkyvů, znamená to velký
přínos.
Nemoc milionu Čechů Diabetes, lidově zvaný „cukrovka“, patří
v České republice k nejrozšířenějším nemocem. Trpí jím víc než
milion z nás, necelých 930 tisíc lidí se pak podle dat Národního
zdravotnického informačního systému (NZIS) s nemocí léčí.
Předpokládá se, že při absenci správné léčby nebo bez změny
životního stylu počty onemocněných v následujících letech výrazně
porostou.
Farmakoekonomové spočítali, že na léčbu diabetu dávají
zdravotní pojišťovny 10 až 15 procent ze zdravotnických rozpočtů,
z toho však 50 až 70 procent hradí léčbu komplikací. Lékaři varují,
že neléčený diabetes zkracuje život až o 20 let, tedy přibližně jako
kouření.
Pro diabetiky je proto velmi důležité, aby se stali expertem na
své vlastní onemocnění – pravidelně se informovali u svého lékaře
o možnostech léčby a nezanedbávali jeho doporučení.