Internetová poradna Znám své léky pomáhá pacientům odhalit rizikové oblasti užívání léků. Za dobu svého fungování od června 2014 zdarma pomohla a poradila bezmála dvaceti tisícům pacientů.
Stačí na stránkách poradny www.znamsveleky.cz vyplnit užívané léky (s pomocí našeptávače, což práci dost usnadní) a odeslat. Seznam bude zanalyzován odborníky napojenými na databázi léčiv. Odpověď dostanete mailem a dozvíte se z ní, zda zadané léky jsou, či nejsou ve vzájemné interakci, zda nejsou duplicitní, případně jakým bylinám a pokrmům byste se měli vyhnout včetně odůvodnění.
Čtěte více: Léky se tlučou s bylinami, jídlem i mezi sebou
„Poradnou Znám své léky se nám podařilo otevřít téma lékových interakcí
a duplicit u široké veřejnosti. Pacienti jsou aktivní a odpovědní za vlastní léčbu.
Poradna odhalila v 10 % položených dotazů závažné lékové interakce a v 10 % případů byly odhalené duplicity léků,“ uvedl Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), která portál provozuje ve spolupráci se společností Infopharm.
Lékové interakce
Z celkového počtu 19 680 položených dotazů, 10 % obsahovalo závažnou interakci. Lékové interakce mohou:
- zvyšovat výdaje ve zdravotnictví,
- vést ke komplikacím a neúčinnosti léčby,
- zvýraznit některé nežádoucí účinky léků,
- rušit účinek léků.
Nejvíc interakcí bylo zjištěno v oblasti onemocnění kardiovaskulárního systému. Z celkového počtu 6123 interakcí bylo 39 interakcí stupně 6, tzn. život ohrožující.
Klasifikace rizik současného podávání dvou léků:
- 0 – k lékové interakci nedochází,
- 1 – nezávažná,
- 2 – málo závažná,
- 3 – středně závažná, u malé části pacientů může být zapotřebí změnit dávkování, je vhodné sledovat určité laboratorní testy, příznaky,
- 4 – závažná interakce, u většiny pacientů je zapotřebí změnit dávkování, je vhodné sledovat určité laboratorní testy, příznaky,
- 5 – velmi závažná léková interakce, podání obou léků je většinou vhodné se vyvarovat,
- 6 – kontraindikace ohrožující život.
Lékové duplicity
„Předepisování léčiv se stejnými účinky může zvyšovat riziko nesprávného užívání léků a celkově vede k vyšším nákladům na celý zdravotní systém,“ řekl k lékovým duplicitám Jakub Dvořáček.
Online poradna Znám své léky tak pomáhá pacientům i lékařům ve správné léčbě i k úsporám ve zdravotnictví. Cílem poradny od začátku jejího fungování bylo aktivizovat pacienty k odpovědnosti za svou léčbu. V současnosti neexistují elektronické registry pacientů, a tak se stává pacient jediným odpovědným zdrojem poskytnutých informací lékaři.
„Význam sledování lékových interakcí čím dál, tím víc stoupá. Lékové interakce mají dva zásadní významy: jednak je to otázka ochrany zdraví pacientů, druhá oblast se týká možných ekonomických úspor. Elektronizaci zdravotnictví vnímáme jako jedno z možných řešení sledování lékových interakcí u pacientů,“ doplňuje poslanec a člen Výboru pro zdravotnictví Jiří Skalický.
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Nežádoucí účinek je nepříznivá a nezamýšlená odezva na podání léku.
Závažný nežádoucí účinek je pak každý nežádoucí účinek, který má za následek úmrtí pacienta, ohrožení života, vyžaduje přijetí do nemocnice nebo prodloužení pobytu v nemocnici, má za následek trvalé či významné poškození zdraví nebo omezení schopností, nebo se projeví jako vrozená anomálie či vada u potomků.
Pokud má být lék považován za bezpečný, měly by být přínosy léčby větší než jakékoliv riziko poškození související s podáním přípravku. Všechny léky mohou způsobit nežádoucí účinky, je však důležité, aby se u většiny lidí při užívání léku neobjevily závažné nežádoucí účinky.
Informace o možných nežádoucích účincích a jejich případném předcházení jsou uvedeny v souhrnech údajů o přípravcích (SPC) a příbalových informacích (PIL), které jsou k dispozici v databázi léků SÚKL.
Výraz farmakovigilance lze přeložit jako „léková bdělost“. Chápeme ji jako dozor nad bezpečností léčiv a zároveň zajišťování co nejvyšší bezpečnosti.
Systém farmakovigilance slouží ke sledování bezpečnosti léků při běžném používání (v klinické praxi) a při zjištění rizik stanovuje opatření, která tato rizika minimalizují.
Farmakovigilance je proces, který zahrnuje:
Podezření na nežádoucí účinek může Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) hlásit každý pacient. Zdravotničtí pracovníci, zadavatelé klinického hodnocení a držitelé rozhodnutí o registraci mají pak tuto povinnost stanovou přímo zákonem.
V případě podezření na výskyt nežádoucího účinku by měl pacient své podezření konzultovat s ošetřujícím lékařem. Tento postup je doporučen z důvodu stanovení příčinného vztahu mezi výskytem nežádoucího účinku a užitím léku (tzv. kauzality). Pacient může zaslat hlášení podezření na nežádoucí účinek i přímo na SÚKL, prostřednictvím elektronického formuláře.
Při zpracování takového hlášení je vždy pracovníky oddělení farmakovigilance SÚKL kontaktován uvedený ošetřující lékař, a to za účelem ověření a doplnění informací o současně poskytované léčbě, dalších užívaných lécích atd., aby bylo možné nahlášený nežádoucí účinek relevantně vyhodnotit.
Proto je důležité v pacientském hlášení uvést kontakt na ošetřujícího lékaře.
Informace o hlášení nežádoucích účinků jsou předávány všemi lékovými agenturami EU, tedy včetně SÚKL, do databází nežádoucích účinků Evropské unie (EUDRAVIGILANCE) a Světové zdravotnické organizace. Bez ověření zaslaných informací u lékaře není možné hlášení tímto způsobem zpracovat.
Důvěrnost pacienta v rámci databází nežádoucích účinků je zajištěna tím, že se evidují pouze iniciály, bez jakékoli jednoznačné identifikace.
Každé hlášení je samostatně vyhodnoceno a vloženo do databází nežádoucích účinků léčiv v ČR, Světové zdravotnické organizace a Evropské unie.
Farmakovigilanční systém je založen na principu shromažďování a vyhodnocování informací o nežádoucích účincích léčiv. Každé hlášení je samostatně vyhodnoceno a vloženo do databází hlášení nežádoucích účinků ČR, Světové zdravotnické organizace a Evropské unie. Stává se tak součástí informace potřebné pro vznik farmakovigilančního signálu.
Farmakovigilanční signál je hypotéza (domněnka, podezření) o příčinném vztahu mezi podaným lékem a nežádoucím účinkem, která vychází ze souhrnné analýzy obdržených hlášení nežádoucích účinků.
Hlásit je třeba i podezření na nežádoucí účinek, protože rozhodnutí, zda existuje kauzální vztah mezi nežádoucím účinkem a podáním léku, je v mnoha případech (s ohledem na souběžnou terapii více léky, průběh onemocnění, současně probíhající onemocnění atd.) velmi obtížné.
Díky hlášením nežádoucích účinků mohou být rozpoznány dosud nepopsané nežádoucí účinky, vyšší než očekávaná frekvence výskytu známých nežádoucích účinků (tj. že se vyskytují častěji, než se původně očekávalo) či závažnější průběh, než byl dosud znám.
Může se také ukázat, že některé skupiny pacientů, které nebyly zařazeny do klinických hodnocení, jsou na nežádoucí účinky více citlivé. Všechny nové informace jsou pečlivě zhodnoceny, a pokud je to nutné, jsou přijímána regulační opatření směřující ke snížení rizik používání léku.
Regulační opatření vedou ke změně podmínek, za kterých je lék uváděn na trh. Může se jednat o:
- Změny textů provázejících léky (SPC a PIL) – doplnění upozornění na nežádoucí účinky a případně na možnost jejich prevence
- Omezení indikací pro použití léku
- Změna dávkování
- Změna výdeje (např. volně prodejný přípravek na přípravek vydávaný pouze na lékařský předpis)
- Ve vzácných případech, kdy rizika převáží přínosy, může být přípravek stažen z trhu
V průběhu klinického hodnocení, které předchází registraci daného léku, jsou zjišťovány i možné nežádoucí účinky léčby. Po uvedení léku do běžné léčebné praxe se však mohou objevit další nežádoucí účinky, které se dosud u žádného pacienta nevyskytly.
Před uvedením nového léku na trh pocházejí všechny dostupné informace o bezpečnosti a účinnosti pouze z klinických hodnocení.
Podmínky, za kterých jsou pacienti a léky studovány, nemusí nutně odpovídat způsobu, kterým jsou léky používány v nemocnicích či ambulantní praxi po uvedení na trh.
Dále je klinické hodnocení prováděno u relativně nízkého počtu pacientů vybraných podle určitých kritérií a pouze po omezenou dobu.
I přes intenzivní výzkum na zvířatech a v průběhu klinických hodnocení u lidí mohou být některé nežádoucí účinky rozpoznány až po použití přípravku u velkého množství lidí z běžné populace. Proto je velmi důležité sledovat bezpečnost léků i po jejich uvedení na trh – tím se zabývá farmakovigilance.
Pokud další ověření farmakovigilančního signálu ukáže, že byl objeven možný nový nežádoucí účinek léku nebo že známý nežádoucí účinek je závažnější či častější než bylo dosud známo, jsou aktualizovány texty doprovázející přípravek (SPC a PIL) a případně přijata i další opatření.
Jak je možné, že některé léky mají v letáku uvedeno tolik nežádoucích účinků?
Veškeré nežádoucí účinky, které se vyskytly v rámci klinických hodnocení, jsou uvedeny v příbalovém informačním letáku daného léku. Neznamená to však, že při užívání daného léku se musí vždy vyskytnout, naopak většina se vyskytuje jen vzácně nebo velmi vzácně (s četností méně než u 1 pacienta z 1000, resp. 10 000 léčených).
Než se lék začne podávat lidem, musí projít klinickým testováním, v rámci kterého se prokazuje účinnost a bezpečnost daného léku. Pečlivě je hodnocena i kvalita léku včetně podmínek jeho výroby.
V rámci klinického hodnocení se vyskytují i první nežádoucí účinky, které jsou zadavatelem studie okamžitě vyhodnocovány a hlášeny na SÚKL. Od jejich závažnosti se odvíjí další postup v prováděné studii.
Pro představu je možné následné kroky popsat asi takto: v případě, že závažnost nebo četnost nežádoucích účinků převyšuje hodnocené výhody léčby, je klinické hodnocení ukončeno.
V opačném případě může přípravek pokročit až k fázi registrace.
V rámci registračního řízení je předložena dokumentace, která obsahuje i informace o veškerých nežádoucích účincích, které se v průběhu studie objevily, byť pouze u jediného pacienta. Stejné údaje jsou pak uvedeny i v PIL a v SPC. V SPC je navíc uvedena i informace o četnosti výskytu konkrétního nežádoucího účinku v průběhu klinického hodnocení.
Uvedení kompletního výpisu zjištěných nežádoucích účinků v PIL a SPC není jen požadavek ze zákona, ale je tímto krokem zajištěna i informovanost pacientů a lékařů. Pro vhodné nastavení léčby je důležité znát nejen požadované účinky léku, ale i případné nežádoucí účinky, což umožňuje je vhodným způsobem řešit či minimalizovat.
Česko má za pondělí pod 10 tisíc případů covidu. Aspoň jednu dávku vakcíny má milion lidí
Počty potvrzených případů onemocnění v Česku v posledních dvou týdnech klesají. Méně než 10 tisíc potvrzených případů covidu ve všední den přibylo v Česku naposled v pátek minulého týdne, kdy testy potvrdily 9697 nově nakažených. Předtím bylo pod 10 tisíc nových případů ve všední den až 15. února.
‚Materiál na ředění máme.‘ O čínské stříkačky není zájem, ministerstvo přitom připlácelo za dopravu
Číst článek
Covidem-19 onemocnělo od začátku epidemie v Česku téměř 1,5 milionu lidí. V posledních dnech se infekce nejvíc šíří na Jindřichohradecku, kde za poslední týden přibylo 855 nově potvrzených případů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Následují okresy Mladá Boleslav a Česká Lípa, kde testy v posledních sedmi dnech odhalily 807, respektive 805 nových případů nákazy na 100 tisíc obyvatel.
Od začátku koronavirové epidemie loni březnu zemřelo již 25 055 lidí s prokázaným covidem, z toho 13 115 v letošním roce. V březnu zatím přibylo do statistik 4260 zemřelých, za celý únor to bylo 4078 a v lednu 4777.
Mírně nižší zátěži kvůli covidu čelí zdravotnická zařízení. V pondělí bylo v nemocnicích 8545 lidí s covidem, z toho 1953 v těžkém stavu.
Oproti předchozímu pondělí, kdy bylo v nemocnicích rekordních téměř 9500 pacientů s koronavirem, to představuje pokles o více než 900 případů.
Statistiky ministerstva ale nezahrnují pacienty, kteří sice po deseti dnech nevykazují příznaky koronaviru, nemocniční péči ale nadále potřebují.
K úternímu ránu bylo podle dat ministerstva zdravotnictví volných 12 procent lůžek na ARO a jednotkách intenzivní péče (JIP), z toho pro pacienty s covidem bylo volných 133 míst. Standardních lůžek s kyslíkem je pro nakažené k dispozici přes 800. Další volné kapacity jsou ještě na takzvaných reprofilizovaných lůžkách, která jsou jinak určena k poskytování péče jiného typu či odbornosti.
Očkování v Česku
Od konce prosince, kdy se v zemi začalo očkovat, podali zdravotníci dohromady téměř 1,38 milionu dávek, minimálně jednou dávkou bylo k pondělnímu večeru očkováno přesně 1 007 422 lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V Česku žije zhruba 10,7 milionu obyvatel.
Přednostně nyní dostávají vakcínu senioři, u nichž je vyšší riziko vážného průběhu nemoci a úmrtí. Očkují se také zdravotníci, záchranáři, další pracovníci kritické infrastruktury a učitelé.
I jedna dávka očkování podle odborníků prokazatelně snižuje riziko těžkého průběhu, hospitalizace a smrti. Rada vlády pro zdravotní rizika v úterý posoudí návrh prodloužit interval mezi první a druhou dávkou očkování.
V Česku se zatím používají tři vakcíny schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky, podávají se ve dvou dávkách. Téměř 80 procent dosud podaných vakcín je od společností Pfizer/BioNTech, přes 13 procent od AstraZenecy a víc než osm procent od firmy Moderna. V dubnu má dorazit očkovací látka od společnosti Johnson & Johnson, která se aplikuje jen jednou.
Pomáhající studenti čekají na očkování proti covidu i týdny. Nemocnice se hájí nedostatkem vakcín
Číst článek
V pondělí zdravotníci aplikovali 33 331 dávek očkovací látky, to je zhruba o 2800 méně než ve stejný den předchozího týdne. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) předpokládá, že v tomto týdnu by mohl počet očkování stoupnout na 60 až 70 tisíc denně, na víc zatím nejsou podle něj vakcíny. Dosavadní maximum podaných dávek za jeden den činí téměř 52 tisíc.
Počátkem března tempo vakcinace zrychlilo, počet dávek podaných tuto neděli byl ale nejnižší od začátku března. Za zpomalením rychlosti očkování mohou být omezené dodávky vakcíny a nutnost jejich šetření pro druhé dávky.
Celkem Česko obdrželo podle nedělního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) 1 513 370 dávek vakcíny, dnes se očekává dalších 124 020 dávek od Pfizeru, ve středu 88 800 dávek od firmy Moderna a ve čtvrtek 9600 od AstraZenecy.
Česko má objednané vakcíny pro asi 11 milionů lidí. Cílem je proočkovat asi 70 procent dospělé populace, což by se mělo podle vlády stihnout do konce letošního léta.
Skóre PES
Bodové skóre epidemického systému PES pro úterý kleslo ze 68 na 64 bodů. Tak nízko bylo naposledy 11. prosince. Blíží se tak hranici čtvrtého a třetího stupně, v Česku dál platí pětka. Tak nízké bylo naposledy 11. prosince.
V pondělí se zlepšily všechny čtyři parametry, ze kterých se index počítá. Reprodukční číslo je nejnižší za posledních téměř devět týdnů.
Testování bude povinné pro všechny firmy, uzavření okresů potrvá minimálně do Velikonoc
Číst článek
PES měl na přelomu loňského a letošního roku hodnotu 90 bodů ze sta možných. Opět růst začal ve druhé polovině února a těsně před koncem druhého kalendářního měsíce kulminoval na 82 bodech. Od té doby má klesající tendenci.
Systém je rozdělený do pěti stupňů pohotovosti podle rizikového skóre, které se počítá z počtu nových případů na 100 tisíc obyvatel a 100 tisíc seniorů za poslední dva týdny a reprodukčního čísla. Na začátku letošního roku byl původní parametr podílu pozitivních mezi testy nahrazený podílem pozitivních hospitalizovaných, kteří nebyli dříve odhaleni testem.
Indexem se původně řídila opatření proti šíření koronaviru v Česku. V současnosti už ale není jeho hodnota pro určování opatření relevantní.
Připravit novou podobu systému dostala minulý týden za úkol pověřená hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro TN.cz uvedl, že se původní systém PES nepovedl a od nového nic neočekává.
Vláda prodloužila nouzový stav do 11. dubna, ve sněmovně s ní hlasovali poslanci KSČM
Nouzový stav vyhlášený kvůli epidemii koronaviru potrvá i přes Velikonoce. Vláda jej prodloužila o dva týdny do neděle 11. dubna. Souhlasila s tím sněmovna podle návrhů KSČM a hnutí ANO. Do konce nouzového stavu budou pokračovat i momentální opatření. Události kolem pandemie v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.
Aktualizovat reportáž 07:00
Vážení čtenáři, tato on-line reportáž končí. Její pokračování najdete zde.
22:13
Kabinet dnes večer schválil i nákup milionu antigenních testovacích sad na covid. „Testy má Správa státních hmotných rezerv zajistit do 15.
dubna na základě výsledků poptávkového řízení realizovaného za účelem nákupu antigenních testů pro samotestování pro ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,“ uvedla Strakova akademie v tiskové zprávě s tím, že budou využity na testování zaměstnanců státního sektoru.
21:36
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala státy, aby darovaly covidové vakcíny nejzranitelnějším lidem ve 20 chudých zemích. Učinila tak poté, co Indie, která je klíčovým dodavatelem očkovacích látek v programu COVAX, oznámila, že dá přednost výrobě pro vlastní potřebu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus řekl, že globální program COVAX potřebuje okamžitě deset milionů dávek k očkování zdravotnických pracovníků a starých lidí. Cílem programu, který WHO zaštiťuje, je zpřístupnit vakcíny nízkopříjmovým zemím. Dlouhodobě se však potýká s nedostatkem očkovacích látek.
„COVAX je připraven dodávat, ale nemůžeme dodávat vakcíny, které nemáme. Bilaterální smlouvy, zákazy vývozu, vakcinační nacionalismus a vakcínová diplomacie způsobila pokřivení trhu s velkými nerovnostmi v nabídce a poptávce,“ řekl šéf WHO. „Deset milionů není moc a ani zdaleka to nestačí,“ dodal.
20:52
„Ihned po Velikonocích budou opatření znovu přezkoumána.
Ta, která byla dnes největším důvodem diskuse – omezení pohybu mezi okresy a omezení vycházení v noci – budou platit nejdéle do konce nouzového stavu,“ řekl Blatný.
Před Velikonocemi by také měla být představena nová struktura protiepidemického systému PES. Ministr také zopakoval, že nejbližším možným termínem návratu části dětí do škol je pondělí 12. dubna.
20:42
Vláda na krátkém mimořádném zasedání večer schválila prodloužení všech dosavadních opatření proti šíření koronaviru navázaných na nouzový stav do 11. dubna. O Velikonocích ale lidé budou smět vycházet na mše i po 21:00, a to až do půlnoci. Řekl to premiér Andrej Babiš (ANO).
„Bude se moct vycházet ve dnech 1. až 3. dubna vždy od 21:00 do 23:59,“ uvedl Babiš. V kostelech však podle něho bude platit omezená kapacita.
20:33
Řidiči kamionů budou moci i z Německa do Česka vstupovat bez testu na koronavirus od půlnoci ze soboty na neděli, stejně jako naopak, uvedl Blatný.
20:31
Do 7. dubna by vláda měla na návrh Pirátů objasnit, proč neobjednala všechny dostupné vakcíny ze společného nákupu zprostředkovaného EU. Ve stejném termínu má kabinet vypracovat a zveřejnit přehled kvality doporučovaných antigenních testovacích sad.
20:30
Sněmovna vládu vyzvala také k tomu, aby umožnila farmářské trhy při dodržování hygienických opatření nebo individuální sportování dětí a mládeže za účasti trenéra.
Ministerstvo zdravotnictví dolní komora požádala o povolení poskytování lázeňské rehabilitační péče také samoplátcům.Kabinet vyzvala, aby zpracoval a předložil k připomínkám celkový plán návratu studentů a žáků do škol.
20:29
Sněmovna chce po ministru vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD), aby umožnil pohyb mezi Prahou a Středočeským krajem, protože jde o provázené území, pokud jde o ekonomiku, služby a zdravotnictví.
20:22
Vláda schválila prodloužení nouzového stavu do 11. dubna, jak jí k tomu dala souhlas sněmovna. O rozhodnutí informoval mluvčí vlády Vořechovský.
20:19
Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Hospodářské komory vylučuje, aby se živnostníci na koronavirus testovali doma prostřednictvím schválených antigenních samotestovacích sad. Absolvování testu mohou podle výkladu resortu prokázat jen potvrzením vystaveným poskytovatelem zdravotních služeb.
HK vysvětlení považuje za nesprávné, v této záležitosti v pátek odeslala dopis náměstkovi MPO Eduardu Muřickému. Oficiálně takové stanovisko resort podle své mluvčí Štěpánky Filipové nevydal.
Na svém webu zveřejnil průvodce samotestováním a informace o tom, že by test provedený doma u živnostníků neplatil, na něm není.
20:05
Sněmovna rovněž požádala vládu, aby zrušila povinné nošení roušek či respirátorů v zastavěné části obce, pokud je člověk na ulici sám či se svým blízkým.
19:57
V rámci jednoho z návrhů hlasovali poslanci o povinném zveřejnění smluv vládních nákupů. Návrh neprošel o jeden hlas.
Teplota, horečka
Horečka sama o sobě není nemocí. Jde o zvýšení tělesné teploty, které je častým příznakem probíhající infekce. Je-li infekce potlačena, horečka obvykle mizí. Může se též objevit po nadměrném slunění. Zvýšená teplota je signál, že něco není v pořádku a že bychom měli zjistit, co to je.
Příznaky teploty, horečky
Normální teplota lidského těla je kolem 36,5°C. Při více než 37°C jde o zvýšenou teplotu, při 38°C jde o horečku. Při rychlém nárůstu teploty se může objevit třesavka až zimnice. Většinou bývá horké celé tělo, končetiny mohou být chladné.
První pomoc při teplotě, horečce
Při horečnatých onemocněních je vhodné být v posteli a odpočívat. Vyhýbat se fyzické zátěži, prudkým změnám teplot a průvanu. Je velice důležitý pitný režim (voda, čaj, zeleninové či ovocné šťávy). Omezit či vynechat alkohol a kofeinové nápoje. Teplota je jedním z obranných mechanismů těla, proto nemá cenu se snažit dosáhnout normální teploty za každou cenu.
Návštěva lékaře při teplotě, horečce
V některých případech však může být teplota pro člověka nebezpečná. Horečka nad 38,5°C vede k výrazným ztrátám tělesných tekutin a riziku dehydratace, především pak u dětí.
Déletrvající horečkou jsou obzvlášť ohroženi primárně dlouhodobě nemocní (pacienti s onemocněním srdce a dýchacího systému, s onemocněním nervové soustavy, děti náchylné k tzv. febrilním křečím, chudokrevní pacienti, nemocní s poruchou metabolismu, např.
cukrovkou, pacienti podvyživení nebo neschopni přijímat dostatečné množství potravy). V těchto případech neprodleně vyhledejte lékaře.
Opatrnost je nutná především u dětí v prvním půlroce života, pokud teplota nad 39°C trvá déle než 24 hodin, pokud se výrazně změní chovaní dítěte (bezdůvodně křičí, nereaguje na pohlazení, nelze je vzbudit), má ztuhlou šíji, na kůži se objeví krvavé skvrnky, má ztížený dech, má náznaky nebo projevy křečí.
Léčba teploty, horečky
Léky na předpis
V lékové terapii teploty se používají léky, které tlumí bolest a zároveň snižují zvýšenou tělesnou teplotu (analgetika-antipyretika). Působí u horečnatých onemocnění, jako jsou virózy, nachlazení a stavy po očkování.
Velmi časté jsou kombinace s léky, které odstraňují další nepříjemné příznaky při nachlazení (pocit ucpaného nosu, tlumí suchý a dráždivý kašel). Léky proti horečce (antipyretika) začínají účinkovat přibližně po 30 minutách a maximálního účinku dosahují až za 2-4 hodiny po podání.
Pro kojence jsou vhodné léky v čípcích, pro batolata v sirupu, větším dětem a dospělým v tabletách.
Přírodní a doplňková léčba
Používají se preparáty podporující imunitu multivitaminy zejména vitamín C a beta karoten.
Studené zábaly Neklesá-li teplota, přikládáme studené až ledové zábaly i několikrát krátce za sebou na trup (nejlépe na končetiny), aby teplota rychle poklesla.
Zábaly můžeme dát kromě trupu i na hlavu, vždy na čelo, popř. užijeme vlažnou sprchu. Tyto studené mokré zábaly opakujeme do snížení teploty pod 38°C.
Po skončení zábalů nemocného přikryjeme lehkou pokrývkou a zajistíme čerstvý vzduch.
Potní kúra Je jedním z prostředků ke snížení tělesné teploty. Docilujeme jí rychlým překrvením povrchových částí těla. Potní kúrou se odvádí teplo z těla pomocí vody. K navození pocení je vždy zapotřebí:
a) dostatečného přívodu teplé tekutiny nejlépe ve formě čaje (čaj s potivými účinky, např. z lipového květu, s medem a citrónem). Dbejte na dostatečné množství. U dětí 250 ml, u dospělého min. 500 ml.
b) rychlého zahřátí povrchu těla tak, aby došlo k překrvení kůže. To usnadňuje pocení a odvádění tepla do zevního prostředí. Zahřívacím prostředkem je vlhký vlažný zábal, kterému říkáme Priessnitzův zábal neboli zapářka. Zábal nesmí být teplý, pouze vlažný.
Může to být látka (prostěradlo, ručník) namočená do vody pokojové teploty. Je důležité dobré vyždímání, aby se dobře odsál z pokožky horký pot. Přes tento vlhký textil se přiloží silnější vrstva suchého textilu (je možné vložit igelit). Navrch se dá přikrývka.
Zábal ponecháme asi 20 – 30 minut.
Nezapomeňte!
Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 16 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou (acylpyrin, aspirin apod.), je zvýšeno riziko vzniku Reyeova syndromu (závažné onemocnění jater a poškození mozku). Místo nich použijte léky s obsahem paracetamolu.
Pro těhotné ženy, se dle většiny nových odborných zdrojů, jeví paracetamol v průběhu těhotenství jako bezpečný (v těhotenství je však nutné užívání jakéhokoliv léku zvážit). Přípravky s kyselinou acetylsalicylovou používejte pouze na výslovné doporučení lékaře, v posledním trimestru se nesmí používat vůbec.
Nemocní s vředovou chorobou žaludku a se zvýšenou krvácivostí, popř. užívající léky na ředění krve, by měli přednostně užívat přípravky s paracetamolem.
Umělá inteligence pomáhá, kde člověk nestačí. Odhalí rakovinu či zrychlí výrobu, říká Tužil z Trasku
O umělé inteligenci můžeme mluvit z různých úhlů. Někteří si pod ní představí hudbu budoucnosti, v níž člověk možná bude běžně spolupracovat a komunikovat s roboty, jiní zase vidí záplavu startupů, které se tímto termínem ohání, jen aby zněly cool. Umělá inteligence už ale zásadně pomáhá i nyní.
Ve velkém nasazují technologie založené na umělé inteligenci také v tuzemské společnosti Trask a její Senior Manager Pavel Tužil ve svém komentáři popisuje, v čem dnes dokáží významně pomoci. Je to zejména tam, kde člověk a jeho schopnosti nestačí a potřebuje například zvýšit svou kapacitu nebo přesnost.
***
Umělá inteligence má v Trasku svoji nezastupitelnou roli. Nepřistupujeme k ní ale jako k buzzwordu a neupínáme se k její daleké sci-fi budoucnosti. Je pro nás především o reálném využití a práci s daty, která dnes pomáhají například zpracovávat snímky z mamografu, párovat závady ve výrobě s pracovními postupy, komunikovat se zákazníky nebo vyřizovat pozůstalosti.
Zkratku AI neboli umělou inteligenci obklopuje v posledních letech velká bublina očekávání. Oblast tvoří například strojové a hluboké učení (machine a deep learning).
Ty pod sebou skrývají neuronové sítě, kognitivní funkce, zpracování přirozeného jazyka (NLP), doporučovací systémy (recommender engine) nebo počítačové rekonstrukce a vizualizace procesů postavené na samoučících se mechanismech zpracování IT logů (process mining).
„Jde o průlom v českém zdravotnictví a zároveň o příklad toho, jak AI dokáže zachraňovat lidské životy.“
Pod pojmem AI si tak dnes každý představí něco jiného. Pro velkou část lidí je ale umělá inteligence zhmotněním fascinace – třeba počítač, který porazil člověka ve hře go. Jenže užitečné technologie, které se pod umělou inteligencí skrývají a na jejichž rozvoji v Trasku pracujeme, nejsou záležitostí budoucnosti.
Technologie, které u nás vznikají, jsou především o asistované a rozšířené inteligenci, která nalézá reálné využití v různých oblastech života. A používáme je už dnes. Pojďme se podívat kde.
Vyhodnocování mamografických snímků
Díky našemu řešení kombinujícímu umělou inteligenci a moderní technologie pomůžeme lékařům zpřesnit a zrychlit vyhodnocování mamografických snímků. Jde o průlom v českém zdravotnictví a zároveň o příklad toho, jak AI dokáže zachraňovat lidské životy.
Náš nápad na využití umělé inteligence vznikl v průběhu první vlny pandemie, kdy jsme chtěli pomoci lékařům z Fakultní nemocnice Bulovka s rychlou a přesnou diagnostikou koronaviru. Odborníci nás ale poprosili o zaměření se na oblast mamografie, protože věřili, že zde bude naše pomoc přínosnější.
První nemocnicí, kde jsme naše řešení měli možnost úspěšně otestovat a kde bude budeme provádět první implementaci, je proto FN Bulovka, která s námi spolupracovala v roli odborného garanta.
Rakovina prsu je v Česku nejčastějším zhoubným onemocněním u žen, ročně zahájí její léčbu více než sedm tisíc z nich. Včasné odhalení nemoci by přitom zachránilo tisíce lidských životů.
Čekací lhůty na vyšetření jsou ale dlouhé.
Snímky z mamografu dnes běžně vyhodnocují dva radiologové. Ti však často pracují pod tlakem a jejich kapacita je velmi omezená.
Navíc mikrokalcifikace, drobné usazeniny vápníku, které vznikají ve velmi časné fázi nádoru, jsou lidským okem těžce odhalitelné. A zde právě může výborně pomoci umělá inteligence, která sebemenší změny dokáže odhalit.
Mamografické výstupy tak mohou být vyhodnocovány automaticky, velmi přesně a v řádech sekund.
Párování závad a snížení zmetkovitosti
Výroba v roce 2013 vstoupila do éry průmyslu 4.0, která s sebou přinesla masivní digitalizaci a automatizaci řady procesů. Pomocí metod a nástrojů průmyslu 4.0 by mělo dojít k optimalizaci procesů, jejichž výstupem je velké množství dat, k úspoře času a peněz a ke zvýšení flexibility firem. Jsou ale oblasti výroby, které jsou k chybovosti extrémně náchylné.
Mezi ně patří i automobilová výroba, kde pomocí informačních systémů založených na technologii strojového zpracování obrazu a na moderních neuronových sítích třeba monitorujeme a předpovídáme nežádoucí závady produktů na výrobní lince. A to na základě párování výrobních procesů a jejich kroků spolu s výstupy z kontrolních míst na lince.
Umělá inteligence pomáhá i při výrobě aut
Foto: Toyota
Když pracovník potřebuje do systému závad vložit konkrétní poškozenou položku, zadá například „poškrábaná kapota“. Zpracování přirozeného jazyka (NLP) mu během pár vteřin nabídne adekvátní možnosti, jak k poškození mohlo dojít a v jaké části linky se tak nejspíš stalo. Pracovník už jen vybere relevantní možnost a výrobce může efektivně odhalovat problémová místa k nápravě.
V oblasti výroby ale pomáháme i mimo výrobní haly, a to s nahrazením procesů, které zdržují logistiku a výrobu. Příkladem je proces odbavení kamionu. Místo běžného postupu, kdy se musí veškeré potřebné informace o zboží, řidiči i jízdě vypisovat ručně, se řidič může snadno odbavit digitálně. A v ideálním případě dokonce dřív, než vůbec vjede do továrny.
Díky OCR technologii, která umí rozpoznat a vytěžit text dokumentů i dokladů, stačí jen naskenovat jeden dodací list, který veškeré důležité informace obsahuje. Zpracování i ověření informací je otázkou pár vteřin. Výrazně se tak omezuje zdržování při vykládce a zároveň se zvyšuje kapacita návozu kamionů (až o stovky denně při zachování stejného prostoru).
Virtuální asistenti a jazyková podpora jejich konverzací
Virtuální asistenti se stávají nedílným pomocníkem každého z nás. Na základě strojového zpracování přirozeného jazyka (NLP) dokáží porozumět konverzaci, vyhodnotit, na co se uživatel ptá, a sestavit a odeslat mu požadovanou odpověď.
V praxi to funguje tak, že se propojí vrstva asistenta s vrstvou porozumění. Pro tu je stěžejní rozsáhlé množství kvalitních dat, pomocí nichž se sestaví velký jazykový model, v našem případě model pro češtinu. Společnost, která chce do své komunikace zapojit asistenta, nám k dané agendě poskytne popisná data.
Například pro oblast HR víme, že společnost chce touto cestou řešit dovolené, benefitní konta a zůstatky na nich. Analýzou poskytnutých dat zjistíme, zda jich je dostatek a jsou v požadované kvalitě. Propojením dat od uživatele s jazykovým modelem vznikne konkrétní model pro danou konverzaci. S tím pak bude asistent v dané společnosti pracovat.
V rámci provozu každého konverzačního modelu analyzujeme aktuální schopnosti a kvalitu modelu. Z konverzace lze také identifikovat nově vznikající témata, a modely tak na základě aktuálních potřeb přeučovat. V dané naučené oblasti asistent nejenže porozumí tomu, na co se daný uživatel/zákazník ptá, ale rozezná i konkrétním entity/pojmy (čas, místo, produkt atd.).
Na jejich základě se vyšší vrstva, tedy aplikace, může rozhodnout, co je potřeba s takto získanými daty dále provést. Může se například dotázat jiných systémů na související data, která pak budou tvořit součást odpovědi na dotaz uživatele. Například v HR naši virtuální asistenti pomáhají s často kladenými dotazy.
Prediktivní modely
V Trasku také vytváříme prediktivní modely, které pomáhají nejen bankovním domům zlepšovat efektivitu, optimalizovat jejich chod, ale i například prodávat více úvěrů s vyšším úrokem díky personalizaci.
Na základě hloubkové analýzy prodejních dat a dat o zákaznících vytváříme prediktivní modely, které jsou schopny odhadnout, jakou úrokovou sazbu máme konkrétnímu zákazníkovi optimálně nabídnout tak, aby nabídku akceptoval a firma maximalizovala úrokový výnos v rámci určitého cenového rozpětí, které je primárně definováno kreditním rizikem.
Stejně tak jsou modely schopny díky napojení na další systémy vyhodnotit a navrhnout optimální produkt pro konkrétního zákazníka. V automobilovém průmyslu jsme tak například díky doporučovacímu systému zákazníkovi schopni nakonfigurovat auto na míru na základě jeho chování a preferencí.
Vytěžování dokumentů a generování textů
Pomáhat klientům a jejich pracovníkům s vyšší efektivitou, aby mohli pracovat na smysluplných úkonech, je pro nás zásadní. I v této oblasti si bereme jako pomocníka umělou inteligenci. Technologie v tomto případě zastane rutinu pracovníka a je rychle schopná vytěžovat dokumenty.
Bavíme se o různých typech dokumentů napříč segmenty. Umělá inteligence umí pracovat teoreticky se všemi typy informací, které zákazník do daného dokumentu doplní. A je jedno, jestli jde o strukturovaný, nebo polostrukturovaný dokument.
Třeba dodavatelé energií tak zákazníkovi na základě poskytnutých dokumentů o současných podmínkách a odměrném místě mohou snadno nabídnout lepší tarif a cenu. A když technologie nějakou formu dokumentu nezná, lze ji velice snadno doučit.
Umělá inteligence efektivně pracuje i s nestrukturovanými dokumenty, jako jsou smlouvy nebo rozvahy.
Pracovník společnosti by musel mnohastránkový dokument číst a zjišťovat, zda je obsah relevantní a na stránkách je vše, co bylo od zákazníka požadováno. Technologie má za chvíli hotovo.
Text „pročte“, označí nejdůležitější údaje, zjistí důležité termíny a povinnosti a případně i to, jestli nejde o podvod.
V Komerční bance a dalších společnostech se tak díky nám mohou zaměstnanci věnovat práci, která pro ně má přidanou hodnotu, a pracovat už jen s výstupy poskytnutými umělou inteligencí.
Například v ČSOB mají díky nám „zaměstnance“, který rychle a přesněji zpracovává notářské žádosti týkající se pozůstalostí. Ty jsou časově náročnou agendou.
Do přímého kontaktu s ním ale klienti banky nepřijdou, komunikace probíhá mezi bankou a notářem a denně náš asistent vyřídí přes 50 žádostí.
Díky porozumění jazyku, práci se statistickým přehledem, výpočty a následným zpracováním navíc umělá inteligence umí dobře rozřazovat agendu. Podle obsahu a typu dokumentu je přiřadí pracovníkům, do jejichž agendy spadají.
S dlouhým textem dokáže AI nejen takto efektivně pracovat, ale také z něj to nejdůležitější předat.
Poté, co si technologie dokument pročte a vyhodnotí, umí za pár okamžiku vygenerovat souhrnný krátký text o tom nejdůležitějším, co se v něm nachází.
Analýza stížností i chytré procesní knihy
Pomocí umělé inteligence a jazykového modelu, který v Trasku pro češtinu máme, ale také pomáháme klientům prioritizovat žádosti či problémy jejich zákazníků do oblastí podle urgence.
Na základě různorodých dat umíme například finančním společnostem pomoci s vyhodnocením nejčastějších problémů, jako jsou nefunkčnost bankomatů nebo zamítnuté transakce či nedoručený výpis, a seřadit je dle toho, jak rychlé vyřízení vyžadují.
A chytré technologie pomáhají i pracovníkům společností samotným. Na pobočkách a v call centrech, kde zaměstnanci denně vyřizují nespočet klientských dotazů, díky naší technologii zaobalené v inteligentní procesní knize ihned dostanou relevantní odpověď na dotazy i s odkazy. Snadno a bez listování tak zjistí, co dělat, pokud si například bude chtít účet zřídit nezletilá osoba.
Společnosti tak snižují riziko nežádoucích odpovědí a zkracují dobu obsluhy zákazníka. Umělá inteligence zkrátka dokáže skoro všechno – od záchrany životů po porážení lidí ve stolních hrách.
Partnerem článku a CzechCrunche je společnost Trask. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.