Komponentová diagnostika může pomoci alergikům

MUDr. Daria Buchvaldová, PhD.

Aby mohl lékař začít s efektivní léčbou alergie, je nutná podrobná diagnostika zdravotního stavu pacienta. Přečtěte si, jak probíhá test na alergii!

V diagnostice alergie má velký význam podrobná anamnéza s popisem příznaků onemocnění, informace o rodinném výskytu alergických onemocnění, informace o prostředí, ve kterém alergik žije, kontaktu s domácími zvířaty, výskytu projevů alergie na léky, potraviny, kontaktní alergeny (např. kovy, barviva, vonné látky).

• Fyzikálním vyšetřením lékař pátrá po projevech alergických chorob, mezi které patří:
• – kožní projevy (atopický ekzém): suchá, zarudlá, olupující se kůže na obličeji, šíji, krku, trupu, končetinách – zejména v loketních a podkolenních jamkách, popraskaná kůže, s poškozením povrchových vrstev následkem škrábání se, typické tmavé kruhy pod očima
• – nosní a dýchací projevy: vodnatá rýma, ucpaný nos, dýchání ústy, změněný hlas, kýchání, zarudnutí v krku, kašel, dušnost, pískoty na hrudi
• – oční projevy: slzení, zarudnutí očí

1. „Alergie má více projevů: kožní, nosní, dýchací a oční.“

Kožními prick testy alergolog zjišťuje přecitlivělost na alergeny vnějšího prostředí, případně potravinové alergeny.

Mezi standardní alergeny, používané v kožním testování, patří inhalační alergeny – pyly břízovitých stromů, trav, obilovin, plevelů, roztočů, vzdušné plísně, peří, epitelie a srst zvířat (kočka, pes, případně ostatní zvířata, se kterými pacient přichází do kontaktu).

Potravinové alergeny vyráběné komerčně bývají často nevhodné, naopak vhodné jsou testy s přirozeným potravinovým alergenem (např. dužina ovoce). Kožní reaktivita je nejvyšší ve věku 10-70 let, testování však můžeme provést i u spolupracujících dětí od 3 let.

Alergen aplikujeme ve formě kapky na předloktí, následně kapku i s povrchovou vrstvou kůže přepichujeme lancetou nebo jehlou, čímž se alergen dostává do kůže, kde reaguje s buňkami uvolňujícími látky, zodpovědné za zarudnutí a otok v místě aplikace alergenu. Reakci zpozorujeme po 15 minutách a přesně změříme velikost vzniklého pupenu.

Z laboratorních vyšetření, které se uplatňují v diagnostice alergií mají nejvyšší význam hodnoty eozinofilních bílých krvinek, celkových imunoglobulinů E, alergenově specifických imunoglobulinů E v krvi. Mezi nejpřesnější diagnostické metody v současnosti patří tzv. komponentová diagnostika, která přesněji určí vyvolávající alergen u pacientů s alergií na více alergenů.

Pročtěte si také

Zásady imunizace proti negativním účinkům stresu

Pozitivní výsledek vyšetření (kožní testy, specifické imunoglobuliny E) bez odpovídajících příznaků onemocnění neumožňuje stanovení diagnózy potravinové ani inhalační alergie. Negativní výsledek testů, pokud jsou přítomny klinické příznaky onemocnění, nevylučuje alergii. Pacienta je vhodné dlouhodobě sledovat a výsledky vyšetření zopakovat.

Nové metody v alergologii | EUC Laboratoře

EUC Laboratoře s.r.o. disponují  pro tuto oblast alergologie nejlepšími v současnosti dostupnými metodami a přístroji. Přístroje ImmunoCAP® ISAC a ALEX® (Allergy Explorer) umožňují v jediném stanovení vyšetřit 112 nebo vice než 280 alergenů a prověřit široký profil případných alergií pacienta.

1) ImmunoCAP® ISAC – laboratorní diagnostika alergie metodou mikročipu s využitím alergenních komponent

ImmunoCAP® ISAC pro diagnostiku alergií, který kombinuje technologii biočipu s možnostmi komponentní diagnostiky těchto onemocnění.

Co diagnostika ImmunoCAP® ISAC přináší pro alergické pacienty: 

• Ze dvou kapek krve lze vyšetřit najednou v jediném kroku  112 různých alergenů – alergenních komponent. Velmi rychle tím získáme přehled, jak pacient reaguje na široký profil alergenů. Jsou zde zastoupeny pyly stromů, trav, alergeny zvířecí, plísně, hmyzu, parazitů v domácím prachu, chemických látek, potravinové alergeny (vejce, mléko, ryby, zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy). Celé spektrum lze vyšetřit najednou právě díky biočipu, skleněné destičce, na které je v malém políčku ukotveno zmíněných 112 alergenů. Do políčka se aplikuje sérum alergika. Protilátky třídy IgE v jeho séru se váží na „svůj“ alergen a jejich přítomnost je následně vyhodnocena.
• Na rozdíl od klasické diagnostiky, jsou zde vyšetřovány alergenní komponenty. Pro vysvětlení – v alergenním zdroji, např. pylu břízy, jsou stovky proteinů, ale jen několik z nich je zodpovědných za sensibilizaci pacienta a alergickou reakci. Tyto vybrané proteiny – „komponenty alergické reakce“ jsou využívány pro nový, detailnější typ diagnostiky, kde jednou z hlavních výhod je odlišení druhově specifických alergenů – to jsou ty přítomné pouze v jednom alergenním zdroji (jedné trávě, jednom druhu ořechu) od  zkříženě reagujících alergenů – ty jsou přítomny v celé řadě např. rostlin a to často i u zcela nepříbuzných druhů.  Průkaz specifického alergenu znamená, že pravděpodobně nalézáme primární příčinu klinických symptomů pacienta, což je nesmírně důležité pro další léčbu či doporučení. Můžeme-li totiž léčit primární příčinu – třeba u pylové alergie specifickou imunoterapií (vakcínou), máme naději na až 80% úspěšnost léčby, pokud ale léčíme zkříženě reagující alergen, který ve vakcíně nemusí být přítomen nebo je v neznámé koncentraci, je úspěšnost léčby daleko nižší.
• Navíc komponentní diagnostika také umožňuje zjistit a předpovědět možné hrozící riziko závažné i celkové reakce (anafylaktického šoku).  Obr.1: Oblasti vyšetření ImmunoCAP® ISAC – Vejce, mléko, ryby, krevety;  Ořechy a semena; Luštěniny; Pšenice; Ovoce; Trávy; Stromy; Plevely; Zvířata; Plísně; Roztoči; Švábi; Hmyzí jed; Parazité; Latex; Zkříženě reagující determinanty

I když se zdá, že  vyšetření 112 alergenů najednou je hodně rozsáhlé, často i tak  potřebujeme diagnostiku ještě dále upřesnit v oblastech, kam vás toto vyšetření nasměruje.

Široká paleta vyšetření ISAC je vhodná i pro vyšetřování v dětském věku, kde má původ řada alergických sensibilizací.

Pro vyšetření ISAC stačí 2 kapky krve, zatímco pro vyšetřování jednotlivých alergenů jsou nároky na objem krve větší.

Výsledky vyšetření jsou vydávány ve formě protokolu, u kterých alergenů je reakce pacienta pozitivní či negativní a se základním zhodnocením pacientova stavu, základní rozvahu provádí anonymně během minut po vyšetření počítačový  server. 

Vyšetření ImmunoCAP ISAC není v současnosti bohužel hrazeno z prostředků veřejného zdravotnictví. Pro samoplátce činí cena 5000 Kč + cena odběru dospělý/dítě  = 40/65 Kč.

V současnosti je k dispozici je nová verze testu – ImmunoCAPTM  ISACEE112i. Zlepšila se diagnostika u některých respiračních,  zvířecích  a potravinových alergenů. Je začleněn i marker alfa-gal, což je poměrně nedávno objevená alergie na červené maso, jako možný následek přisátí klíštěte.

Onemocnění se vyskytuje  zejména na jihovýchodě USA, ale objevuje se stále častěji i v Evropě, kde je přenašečem klíště obecné. Alfa-gal je sacharid přítomný v těle savců, s výjimkou některých primátů a člověka.

Předpokládá se, že klíště přenáší alfa-gal ve slinách, a to i bez kontaktu s jiným zvířetem. Možné příznaky zahrnují kopřivku, ekzém, otoky, dýchací obtíže, bolesti břicha, průjmy, nauzea, zvracení, bolesti hlavy nebo i anafylaktický šok.

Obtíže se objevují až 3-6 hodin po požití masa, což komplikovalo hledání příčiny a vedlo k poměrně nedávnému odhalení  tohoto onemocnění.

MUDr.Petr Podroužek,CSc.

2) ALEX® (Allergy Explorer) –   vyšetření specifického IgE pomocí multiplexového testu 

EUC laboratoře nabízejí nejnovější metodu v diagnostice alergií – ALEX® (Allergy Explorer)

Jako doplněk ke stávající diagnostice nově nabízíme vyšetření specifického IgE pomocí multiplexového testu ALEX.  Jde o vyšetření založené na biočipové technologii, které umožňuje stanovit současně v rámci jednoho vyšetření specifické IgE protilátky proti cca. 280 rekombinantním a nativním molekulovým komponentám alergenů nebo jejich extraktů.

Tento test umožňuje simultánní stanovení specifického IgE proti velkému množství alergenových extraktů i molekulárních alergenů, čímž vytváří téměř kompletní senzibilizační obraz pacienta a doplňuje a zpřesňuje klasickou diagnostiku alergií.

Pomocí tohoto testu lze určit senzibilizační profil pacienta, rozlišit primární a zkřížené alergie a odhadnout závažnost alergické reakce i další vývoj onemocnění. Výsledky také pomáhají indikovat následnou léčbu alergenovou imunoterapií. Detekce specifických IgE protilátek proti jednotlivým molekulám alergenových zdrojů se již delší dobu považuje za součást rutinní diagnostiky alergií.

Tato tzv. „molekulární diagnostika alergií“ neboli „komponentová diagnostika alergií“ má oproti klasickému stanovení specifických IgE protilátek řadu výhod, resp. toto vyšetření doplňuje.

Výhody v porovnání s klasickými diagnostickými testy:

• přesnější identifikace zodpovědného alergenu a tím přesnější a účinnější indikace alergenové vakcinace
• okamžitá indikace alergenové imunoterapie, prevence případů ohrožení života pacienta (např. anafylaktický šok po bodnutí hmyzem)
• odhad rizika systémové reakce (především v případě potravinových alergií)
• použití malého objemu vzorku – 100μl vzorku –  lze i kapilární odběr (např. z prstu u dětských pacientů)
• eliminace (blokace) IgE proti CCD („cross-reactive carbohydrate determinants“ – zkříženě reagující uhlovodíkové determinanty) ve vzorku pacienta
• rozlišení zkřížené reaktivity od skutečné dvojí senzibilizace (přesnější identifikace vyvolávajícího zdroje = umožní určit, co je primárním zdrojem alergické reakce a co je pouze důsledkem zkřížené reaktivity)

Komu je test určen

Test je vhodný pro všechny pacienty trpící alergiemi. Umožňuje stanovení protilátek typu IgE proti rostlinným, živočišným a chemickým alergenům jako například:

• pyly trav, stromů a bylin
• roztoči v domácím prostředí
• kvasinky a plísně
• potraviny rostlinného původu jako ovoce, zelenina, ořechy, luštěniny, obiloviny, koření
• potraviny živočišného původu jako mléko, vajíčka, maso a ryby
• cukerné složky alergenů
• jed blanokřídlého hmyzu
• epitelie zvířat
• latex

Vyhodnocení testu

V testovacím systému ALEX je zahrnuto více než 160 alergenových zdrojů. Hodnoty stanovení specifických IgE protilátek jsou vyjádřeny v jednotkách kUA/I a klasifikovány ve čtyřech semikvantitativních třídách. Výsledky rovné nebo větší než 0,30 kUA/I jsou považovány za pozitivní.

Vydávání výsledků: seznam alergenových komponent s vyhodnocením a závěrečný komentář bude uveden na výsledkovém listu Doba odezvy: 7-21 dní Shrnutí: polysenzibilizovaní pacienti, prevence závažných reakcí u pacientů s potravinovou alergií, pacienti s nejasnou anafylaxí, pacienti s nedostatečnou odpovídavostí na léčbu, posouzení vhodnosti léčby pomocí SIT

Informace k odběru

Test ALEX se provádí z krevního séra. Výhodou je, že stačí velmi malé množství vzorku (100 μl), lze jej tedy využít i u pacientů, u kterých je odběr krve obtížný, například u dětí. Vzorek krve je, kromě výjimečných případů, nutné dopravit do laboratoře v den odběru, a to při teplotě 15–25 °C. Cena provedení testu ALEX pro samoplátce je 6 000 Kč.

Mgr. Jaroslava Kalaninová

MEDICAL TRIBUNE CZ > Alergenová imunoterapie: ve znamení komponentové diagnostiky

Moderní prostory konferenčního centra zámku Štiřín přivítaly počátkem listopadu již III. fórum alergenové imunoterapie, hojně navštěvované odborné akce pořádané Českou společností alergologie a klinické imunologie ČLS JEP. Jedním ze stěžejních témat byla diagnostika pomocí alergenových komponent, která zažívá v posledních letech mohutný rozmach.

V současnosti dvě nejběžnější diagnostické metody v alergologii – kožní prick testy (SPT) a stanovení specifického IgE – využívají k testování především alergenové extrakty. Oběma metodami lze stanovit, že se jedná o alergii, resp. senzibilizaci, otázkou ale zůstává, zda byla stanovena její skutečná příčina.

„Podle našeho interního výzkumu asi u 25 % pacientů nelze pomocí alergenových extraktů stanovit příčinný alergen. V takovém případě je nutné dostat se ‚hlouběji‘, až na úroveň alergenových komponent,“ upozorňuje v úvodu svého sdělení RNDr. Tomáš Adamec, Ph.D.

, který působí na pozici medicínského a marketingového manažera ve společnosti Stallergenes.

Od extraktů ke komponentám

Pohledem alergologa obsahuje každý organický element našeho zevního prostředí tisíce různých molekul, pouze některé ale mají alergenní potenciál, těm říkáme alergenové komponenty.

Příkladem může být pyl břízy – diagnostický extrakt z něj obsahuje jak směs druhově specifických komponent, v tomto případě specifických pro břízu, tak zkříženě reagující komponenty. „Příroda si ve své nekonečné složitosti v průběhu evoluce trochu ‚vypomáhala‘.

I mezi vývojově velmi vzdálenými druhy používala podobné molekuly, které si díky tomu může imunitní systém predisponovaných jedinců ‚splést‘ – nedovede správně rozpoznat, že se jedná o jiné molekuly.

V některých případech je tedy velmi žádoucí přesně rozlišit, zda molekula, na kterou nemocný reaguje tvorbou pupenu u kožního testu či pozitivní hodnotou specifického IgE, je skutečně specifická pro konkrétní alergenový zdroj a zda správně usuzujeme, že je původcem příslušné senzibilizace. Posunem od extraktů ke komponentám dokážeme výrazně zpřesnit profil specifických IgE protilátek,“ vysvětluje T. Adamec.

Zkříženě reagující komponenty

Jak se tedy postupuje v oblasti komponentové diagnostiky? Na prvním místě je podle T. Adamce stanovení druhově specifických (primárních) alergenů, dále zkříženě reagujících komponent, důležitá je i stabilita a množství, ve kterém se konkrétní komponenta vyskytuje: „U každé komponenty alergenového zdroje jsme dnes schopni určit, zda je druhově specifická či zkříženě reagující.

IgE proti druhově specifickým komponentám indikují primární senzibilizaci – didaktickými příklady mohou být Phl p 1 bojínku, Ara h 2 arašídu či Bet v 1 břízy. IgE proti zkříženě reagujícím komponentám mohou reagovat na podobné proteiny, příkladem je situace, kdy pacienti alergičtí na roztoče (Der p 10) bývají díky ‚evolučnímu konzervatismu‘ alergičtí i na garnáty (Pen a 1).

Imunitní systém rozpoznává různé molekuly díky podobnosti jejich epitopů (viz dále) jako stejné a začne na ně útočit.

“ Typickou zkříženě reagující komponentou je rodina PR‑10, která je silně „evolučně konzervovaná“, a komponenta břízy Bet v 1, která je zdrojem primární senzibilizace, vyvolává zkříženou reakci také se sójou (skrze komponentu Gly m 4), případně s arašídem (komponenta Ara h 8).

Pokud jsou klinické projevy vyvolané druhově specifickými komponentami, pak je na místě zvážení AIT. Senzibilizace pouze na zkříženě reagující komponenty neznamená, že by AIT nebyla pro pacienta vhodná, je ale nutné dále hledat primární příčinu senzibilizace.

„Jednotlivé alergenové komponenty lze seskupovat do ‚rodin‘, které mají alespoň podobnou biochemickou charakteristiku, ze které pak vyplývá míra lability/stability dané komponenty.

Zjednodušeně lze říci, že labilní alergenové komponenty vedou spíše k lokálním alergickým reakcím, zatímco stabilní komponenty spíše k systémovým,“ vysvětluje T.

Adamec a dodává, že to ovšem neznamená, že labilní komponenta nemůže vyvolat systémovou reakci a naopak.

„Využití alergenových komponent tedy může pomoci zlepšit diagnostiku alergie. Umožní určit, co je primárním zdrojem senzibilizace a co je pouze důsledkem zkřížené reaktivity. Může také napomoci identifikovat pacienty vhodné pro AIT a může se vyjádřit i k pravděpodobnosti vzniku systémové reakce,“ uzavírá T. Adamec.

Komponentovou diagnostikou v klinické praxi se zabýval i druhý přednášející, doc. MUDr. Martin Hrubiško, PhD., z Oddělení klinické imunologie a alergologie Onkologického ústavu sv. Alžbety v Bratislavě.

Podle něj je výhodou extraktů to, že obsahují vícero alergenových komponent, díky tomu je i zvýšená pravděpodobnost záchytu onemocnění – je tak možné potvrdit, že pacient je alergik. Nevýhodou je nízká specificita, a tím i častá polyreaktivita testů v důsledku zkřížené reaktivity specifických IgE.

Výhodou komponentové diagnostiky je naopak vysoká specificita při testování konkrétní, přesně definované molekuly a pomoc při indikaci AIT. Ještě dlouho ale bude platit, že v klinické praxi budou potřebné obě tyto diagnostické metody.

Čističe vzduchu ani vysavače na roztoče neplatí

Zdálo by se, že zima je pro většinu alergiků nejpříznivější částí roku, protože se nemusí vyrovnávat s pylovými alergeny. Jenže to není úplně pravda. V tomto ročním období trávíme více času ve vnitřních prostorách. Mnoho lidí kvůli tomu trpí alergiemi způsobenými roztoči a domácími mazlíčky.

Zimními alergiemi jsou nejvíce ohroženi lidé, kteří trpí klasickými pylovými alergiemi. „V průběhu života alergika se totiž obyčejně rozšiřuje spektrum alergenů, které ho obtěžují.

Pro ilustraci lze uvést, že v Česku trpí alergickou rýmou něco mezi 20 až 30 procenty populace. Ačkoli se ve většině případů jedná o klasickou pylovou rýmu, odhaduje se, že až 20 procent Čechů je současně přecitlivělých na roztoče,“uvádí MUDr.

Martin Hospodka, alergolog z kliniky EUC Premium Praha.

Jediná léčba: alergenová imunoterapie

Roztoči obývají lidské příbytky od nepaměti. Milují teplo, vlhko a živí se odpadlými kožními šupinami. Přestože existují různá doporučení, jak snížit „roztočovou nálož“ v domácnosti, jejich realizace je poněkud komplikovaná a výsledek nejistý.

 „V rukou nyní máme nepochybné důkazy, které vyvrátily zázračné účinky výkonných vysavačů, protiroztočových povlaků i čističek vzduchu při léčení roztočové alergie,“ říká MUDr.

Martin Hospodka s tím, že čistička vzduchu sice pomůže efektivně snížit množství pylových a plísňových alergenů, u ostatních typů alergií je ale zcela nedostačující.

Jedinou dostupnou metodou, která opravdu léčí příčinu nemoci, je alergenová imunoterapie. „Jedná se o efektivní metodu, jak postupně navodit zpět toleranci k alergenu. Horkou novinkou je roztočová tableta v indikaci alergická rýma a alergické astma, zatím ovšem pouze pro dospělé pacienty,“ upozorňuje MUDr. Martin Hospodka.

Účinek této lyofylizované tablety je plně srovnatelný s doposud užívanými injekčními preparáty. Podává se pod jazyk, kde se během několika vteřin rozpustí a již po pěti minutách může pacient normálně jísta pít.

Riziko nežádoucích účinků je při správné indikaci omezeno pouze na lehké podráždění sliznice ústní dutiny, které navíc obvykle zmizí během prvního měsíce užívání.

Pobyt doma je v chladných měsících problematický i pro lidi alergické na plísně.

Ty jsou životně závislé na vzdušné vlhkosti a okolních zdrojích uhlíku, proto je důležité větrat, udržovat v bytech a domech nižší relativní vlhkost (kolem 30 až 50 procent) a sanovat veškeré plochy zasažené růstem plísní.

 „Pokud se při výstavbě a zařizování vyhneme dřevu, sádrokartonu, lepence, tapetám a kobercům, plísně tím také nepotěšíme. Růst plísní naopak může podpořit užívání zvlhčovačů vzduchu,“zdůrazňuje MUDr. Martin Hospodka.

V zimě se také zhoršuje stav pacientů, kteří trpí alergií na svého domácího mazlíčka. „S potížemi se obvykle potýkají celoročně.

Přesto u nich pozorujeme jisté zhoršení stavu přes chladné období roku,“ přiznává doktor Hospodka a podotýká, že lidem s roztočovými, zvířecími a plísňovými alergiemi ulevuje procházka v zimní přírodě, protože jsou zmíněným alergenům vystaveni méně.

 „Pokud však není alergické onemocnění pod dostatečnou kontrolou, může být naopak chladný vzduch či intenzivnější pohyb spouštěčem vážných zdravotních komplikací. To platí zejména o alergickém astmatu,“ upozorňuje MUDr. Martin Hospodka.

Ovšem pro některé lidi je pobyt venku v mrazu spouštěčem další alergie. Každý si jistě dokáže dobře vybavit, jak jeho tělo reaguje na chlad. Jedná se o zcela přirozenou odpověď, jejímž úkolem je přizpůsobit se novým podmínkám. Část lidí ovšem reaguje přemrštěně.

Oči zalité slzami při slalomu na sjezdovce, kapající kohoutek místo nosu při čekání na ranní tramvaj nebo suchá kůže, která nutí k nekonečnému škrábání – to je jen vrchol ledovce. „Asi nejvážnější formou chladové alergie je chladová kopřivka, která může skončit i anafylaktickým šokem.

Nepřiměřené chladové reakce doporučuji ještě před započetím léčby důkladně vyšetřit, abychom vyloučili související skryté onemocnění,“ říká alergolog Hospodka.

Neléčené alergie vedou k průduškovému astmatu

Když mrazy povolí a příroda začne kvést, přicházejí pylové alergie, které jsou nejčastější příčinou alergií v létě. Jejich typickými projevy je svědění očí, kýchání, smrkání a pokud se neléčí, skončí většinou průduškovým astmatem, tedy kašlem, zánětem průdušek, dechovými potížemi a podobně.

 „Rizikem je rozvoj průduškového astmatu a zkřížené potravinové alergie. Neléčení alergici jsou také více vnímaví k respiračním infekcím. A velmi častým následkem je rozšíření spektra alergenů, na které jedinec nepřiměřeně reaguje,“ zdůrazňuje MUDr. Martin Hospodka.

Na druhé straně je nutné zmínit, že u části alergiků je onemocnění od svého začátku poměrně stabilní a nesměřuje k výrazné progresi.

Alergickou rýmu lze od té infekční odlišit zejména podle průběhu. Kýchání, svědění nosu, současné postižení očí, pravidelný návrat potíží při kontaktu s alergenem a uspokojivá odpověď na antialergika – to vše svědčí pro alergii. Na druhé straně zvýšená teplota, bolest v krku, spontánní ústup projevů během několika dnů a jen několik takových příhod během roku je typický pro infekční rýmu.

Nejúčinnější metodou, která může alergii vyléčit, je již zmíněná alergenová imunoterapie. „Pro pyly trav je již několik let dostupná i v tabletové formě s prokázaným preventivním účinkem na alergické astma, a to již pro děti od věku pěti let.

Na mimořádný dovoz je možné zajistit i tabletu s léčebným alergenem ambrózie. A účinek očekávané tablety pro terapii alergie na pyly jarních stromů zatím ověřují klinické studie,“ vysvětluje alergolog Martin Hospodka z kliniky EUC Premium Praha.

U pacientů se stabilním onemocněním dávají lékaři přednost úlevovým lékům.

 „Aniž by změnily průběh alergie, velmi efektivně a bez nežádoucích účinků tlumí alergické projevy,“ dodává Martin Hospodka a doporučuje, aby lidé s pylovými alergiemi omezili v kritických měsících venkovní aktivity, umístili do oken svého domu pylové sítě, využívali čisticí vzduchotechniku (klimatizaci, čističku vzduchu) a po příchodu z venku se osprchovali a vyprali použitý oděv. „Nově se nabízí bariérové prostředky, které brání kontaktu sliznic s pylem: brýle, respirátory či celulózové nosní spreje,“ doplňuje doktor Hospodka.

Častým letním problémem je i alergie na slunce. „Nepříjemné reakce na slunce ovšem mohou mít různé příčiny, takže nemusí jít vždy o alergii, ale i například o některé autoimunitní onemocnění. Běžné alergie se většinou projeví na kůži při prvním sluníčku,“ vysvětluje doktor Hospodka.

 Proti alergii na slunce se lze bránit používáním kvalitních opalovacích prostředků s vysokým UV filtrem. A je také dobré nekonzumovat na slunečné dovolené příliš mnoho potravin s vysokým obsahem histaminu, který se vyskytuje především v citrusových potravinách, v exotickém ovoci, alkoholu, rajčatech, jahodách, čokoládě či kakau.

V létě nelze zapomenout ani na vážné reakce po štípnutí včelami a vosami. A jak k podzimu přibývá srážek, alergiky začínají obtěžovat venkovní plísně.

Komponentová diagnostika pomáhá odhalit alergie u dětí

Na to, že mají alergii, přijdou nemocní často vlastním pozorováním. „Klienti skutečně obvykle vědí, na co mají alergii. K nám si přicházejí svoji domněnku ověřit a konzultovat léčbu.

V ordinaci dokážeme vyšetřit přecitlivělost na daný alergen. Nejjednodušším a často také nejspolehlivějším způsobem jsou kožní testy.

Potřebujeme k nim pacienta, extrakty alergenů a 15 minut času všech zúčastněných,“ zmiňuje časovou nenáročnost testů alergolog Martin Hospodka.

Mnozí alergici do určité míry experimentují, jakou dávku svého alergenu třeba v potravě snesou. „Když to mají vyzkoušené, nemusejí se obávat nečekané reakce. A pokud nemají jistotu, nebo zvláště u dětí, je možné použít takzvanou komponentovou diagnostiku, kterou využívám v EUC Premium ve spolupráci s EUC Laboratořemi a která zcela jasně rozliší typ reakce,“ zdůrazňuje MUDr. Hospodka. 

Komponentová diagnostika dokáže z velice malého množství krve, zhruba ze dvou kapek, vyšetřit více než 51 alergenů, ať už potravinových či inhalačních a z nich pak celou řadu komponent.

Pro vysvětlení: třeba mléko není jenom jeden alergen, ale obsahuje celou řadu komponent, které nám ukážou, do jaké míry může danému dítěti vadit, zda jeho konzumace může souviset třeba s atopickým ekzémem, zda bude daná alergie trápit dítě i v budoucnu či zda může konzumovat tepelně upravené či naopak tepelně neupravené mléko. To je možné určit třeba už u šestiměsíčního dítěte, protože právě v nejnižším věku jsou potravinové alergie úplně nejčastější.

Alergolog pak umí říci, jakou dietu má dítě dodržovat, které potraviny vyloučit či omezita které nikoliv. A při kojení je to podstatné i pro stravování matky.

Je ale důležité poradit se o tom s odborníkem, protože vyloučit bez důvodu z jídelníčku některé potraviny vede k riziku, že právě na ně bude dítě v budoucnu alergické.

„Je potřeba rozhodovat se u každého dítěte individuálně a pečlivě hodnotit jeho stav, protože vynechávání potravin bez rozmyslu může mít neblahý vliv na jeho zdraví. Nemluvě o tom, že dodržování nějakých striktních omezení vede i k sociálním obtížím při adaptaci ve školním kolektivu,“ připomíná MUDr. Martin Hospodka.

Jak vznikají alergie

Významnou roli při vzniku alergií hraje genetika. Alergická onemocnění jsou dědičná a velmi pak záleží na vnějším prostředí, jak silně se projeví. „Při opakovaném kontaktu s alergeny se stane, že jednoho dne na ně začne organismus prudce reagovat. Projeví se to především v místě kontaktu s alergenem, tedy na kůži a sliznicích,“ vysvětluje MUDr. Martin Hospodka.

Kožní problémy mohou mít spojitost s potravinovou alergií. Alergie například často začíná atopickým ekzémem. „Pokud je pokožka poškozená, vzniká riziko, že budete časem alergičtí třeba i na psa, kterého máte doma, na roztoče, kteří jsou všude kolem nás,“ varuje MUDr. Martin Hospodka.

K alergii lze přijít v jakémkoli věku. Největší procento však vzniká u dětí, přičemž některé z nich dokážou z alergie „vyrůst“. To znamená, že si sice znaky přecitlivělosti nesou i do budoucna, ale výsledkem nejsou alergické reakce. Tento fenomén vzbuzuje velký zájem výzkumníků. Jeho vysvětlení by totiž mohlo napomoci léčbě těch, kteří alergií trpí i v dospělosti.

MUDr. Martin Hospodka alergolog a klinický imunolog, EUC Premium Praha

• absolvent Lékařské fakulty UK
• atestace v oboru Alergologie a klinická imunologie
• specializační stáž pro funkční plicní diagnostiku pro děti
• specializační stáž pro funkční plicní diagnostiku pro dospělé
• specializační stáž pro epikutánní testy

Diagnostika potravinové alergie a intolerance

Pokud máme podezření na nějaký druh přecitlivělosti na potraviny, měli bychom v první řadě navštívit svého praktického lékaře a podrobně ho o svých potížích informovat.

Předem si ujasníme odpovědi na důležité otázky:

• Na která jídla jsme zaznamenali nějakou nepříjemnou reakci?
• Jak se tato reakce projevila? Kolikrát se už projevila?
• Po jaké době od pozření dané potraviny se reakce projevila?
• Co jiného jsme ten den dělali nebo prožili? Byli jsme v okamžiku reakce oslabeni, například vlivem nemoci, těžké fyzické aktivity, stresu nebo třeba menstruace?

Po vyloučení chirurgického problému a infekce vás lékař odešle na alergologii nebo gastroenterologii.

Diagnóza na alergologii – potravinová alergie

Alergická nebo jiná přecitlivělost se může u člověka vytvořit prakticky na kteroukoli potravinu. Vystopovat viníka je často detektivní práce. Alergologické testy se nedají udělat na stovky potravin současně, proto je nutné okruh podezřelých potravin co nejvíce zúžit. Alergolog bude potřebovat co nejvíce upřesňujících informací – viz otázky výše.

Na vybrané podezřelé potraviny se provedou imunologické testy, a to buď na kůži (tzv. prick testy), nebo z krve. V nemocničním prostředí se také ve složitých případech provádějí časově náročné provokační testy, při nichž se podávají zvyšující se dávky alergenů, a pozoruje se reakce.

Další diagnostickou metodou jsou náplasťové kožní testy, které jsou vhodné zejména pro děti s atopickým ekzémem a jsou schopny odhalit i tzv. pozdní přecitlivělost na potravinové alergeny. Test trvá tři dny a kůže pod náplastmi obsahujícími vzorky alergenů se po 48 a 72 hodinách kontroluje.

Ani pozitivní výsledek kožních nebo krevních imunologických testů na nějaký alergen nemusí znamenat, že pacient bude na tento alergen skutečně reagovat. Tyto testy odhalují totiž pouze senzibilizaci imunitního systému, to znamená přítomnost protilátek v těle, která se však nemusí projevit.

Diagnóza na gastroenterologii – intolerance potravin, celiakie

Nejprůkaznější metodou, jak potvrdit většinu intolerancí, je biopsie tenkého střeva. Jedná se o téměř bezbolestné vyšetření, při kterém se do žaludku pacienta spustí hadička s kamerou a „kleštičkami“, kterými se odebere malý vzorek sliznice tenkého střeva. Laboratorní vyšetření tohoto vzorku pak ukáže, co ve střevě chybí či nadbývá.

Testovací dieta zejména pro nejmenší děti

U nejmenších dětí nejsou alergologické testy vždy vhodné – například z důvodu nízké průkaznosti nebo obtížné proveditelnosti.

Přesto je rozumné snažit se zjistit, zda zdravotní problémy dítěte opravdu souvisejí se stravou a případně který alergen tyto projevy vyvolává.

V tom nám mohou pomoci testovací diety spojené s vlastním pozorováním, odborně nazývané jako eliminačně expoziční test (EET).

Je možné je samozřejmě použít i u dospělého člověka, pokud lékařské vyšetření příčinu problémů neodhalilo.

Ostatní metody pro diagnózu potravinových intolerancí

Dechový vodíkový test: při poruše trávení některých cukrů se zvyšuje podíl vodíku ve vydechovaném vzduchu.

Krevní test neimunologický: používá se při podezření na intoleranci laktózy či fruktózy. Pacient zkonzumuje určité množství podezřelé potraviny a srovnává se úroveň glukózy v několika vzorcích krve, které jsou mu postupně odebírány; pokud krevní glukóza nestoupá, tělo nedokáže určité cukry štěpit.

Krevní test imunologický: stanovuje se hodnota IgG protilátek proti jednotlivým potravinám – např. při podezření na intoleranci lepku se z krve laboratorně zjišťuje množství protilátek proti tkáňové transglutamináze (tTG), což je enzym podílející se mimo jiné na zpracování lepku v tenkém střevě.

Test kyselosti stolice: používá se u malých dětí při podezření na intoleranci laktózy. Testuje se při něm zvýšená přítomnost kyseliny mléčné a některých mastných kyselin, které poukazují na kvasné procesy vyvolané nestrávenou laktózou.

Radiodiagnostika: zobrazovací metody se používají při vyšetření orgánů, k jejichž postižení mohlo dojít požíváním potraviny, kterou není naše tělo schopné snášet. Dle poškozeného orgánu se volí jedna z těchto metod: rentgen, ultrazvuk, magnetická rezonance či CT (počítačová tomografie).