Každá lékárna je povinná od občanů převzít nepoužité léky, které se následně ekologicky likvidují ve spalovnách při vysokých teplotách. Likvidovaných léčiv přitom neustále přibývá a růst se zrychluje.
Zatímco v roce 2008 bylo zlikvidováno celkem 235 tun nepoužitelných léčiv, v roce 2013 to již bylo 281 tun a v roce 2018 dokonce 571 tun.
Za likvidaci jedné tuny lékového odpadu z lékáren platí kraje průměrně téměř 34 tisíc korun.
„Bohužel je zřejmé, že plýtváme léky. Léčiv je v domácnostech opravdu hodně. Jsou mezi nimi ta exspirovaná nebo otevřená, ale dále nevyužitá, protože lidé už třeba nevědí, na co dané léky jsou, na co jim je pan doktor předepsal. Zajímavý je fakt, že více nespotřebovaných a neužívaných léčiv je těch na předpis,“ konstatovala Irena Storová, ředitelka SÚKL.
Léky v popelnicích
Z průzkumu Státního úřadu pro kontrolu léčiv vyplynulo také to, že asi čtvrtina domácností vyhazuje léčiva do popelnic spolu s běžným odpadem, splachuje do záchodu, případně odevzdává ve sběrných dvorech. V roce 2018 představovala taková léčiva odhadem téměř 1,3 miliardy korun.
„Léčiva jsou z pohledu odpadového hospodářství nebezpečný odpad a podle toho je také třeba s nimi zacházet. Při odložení léků do popelnice hrozí prosakování nebezpečných látek do půdy, při spláchnutí do WC se zase mohou nebezpečné látky dostat do spodních vod a je velmi obtížné je následně odstranit,“ vysvětlila ředitelka SÚKL.
Lidé by podle jejího doporučení měli aspoň dvakrát ročně zkontrolovat domácí lékárničku – ideálně na jaře a na podzim. „Tedy před sezonou, kdy hrozí alergie či nachlazení, je dobré zjistit, jaké léky doma máme, jaké je potřeba dokoupit, aby byly po ruce, a jaké třeba exspirovaly a je třeba je odnést k likvidaci. Díky tomu se vyhnu zbytečným nákupům a hromadění léků,“ řekla Storová.
Nevhodné skladování
Pravidelné průzkumy ústavu se zaměřují i na to, jaké typy léků mají lidé doma, jak je skladují či zda kontrolují stav a dobu jejich použitelnosti.
Výsledky ukázaly, že Češi mají doma průměrně 11 různých léků – nejčastěji na bolest s paracetamolem a ibuprofenem. Léky lidé ukládají do krabic, zásuvek a speciálních skříněk.
Část domácností skladuje léky v lednici, ačkoli to není pro všechny typy přípravků vhodné.
„Bohužel mnoho lidí neskladuje léky správně. Přitom správné skladování léčivých přípravků zaručuje, aby byla po dobu jejich použitelnosti zachována kvalita, účinnost a bezpečnost. Podmínky skladování mohou být různé. Informaci, jak lék uchovávat, lze nalézt v příbalové informaci a na obalu léku,“ dodává Storová.
Miliardy za léky
Češi současně za léky vydávají stále více peněz, jak ukazují údaje Českého statistického úřadu. Jen v roce 2018, ze kdy jsou poslední dostupná data, zaplatily domácnosti za zdravotní péči 58 miliard korun. Polovina výdajů přitom padne na léky.
„Za doplatky na léky na recept zaplatili lidé v roce 2018 přes dvanáct miliard a za volně prodejné léky skoro 16 miliard korun,“ uvedla Vladimíra Kalnická ze statistického úřadu. Meziročně tak výdaje českých domácností za léky stouply o více než osm procent. „Každý obyvatel tak v průměru za léky zaplatil 2 611 korun,“ dodala Kalnická.
České zdravotnictví potřebuje hlubokou systémovou změnu. Dosavadní snahy představovaly vždy jen dílčí opatření a není možné je nazývat skutečnými reformami. Vyplývá to z průzkumu pro nově založenou iniciativu …
V poslední době hojně diskutovaný lék Ivermectin je znám tím, že má v pokusu na buněčných kulturách antivirové účinky. Neovlivňuje samotný virus, ale spíše struktury samotných potenciálně napadených buněk, a proto …
Pandemie koronaviru ještě zdaleka nekončí, počet infekcí je globálně stále vysoký. Na druhou stranu v posledních týdnech celosvětově i v řadě zemí včetně velkých států – v některých evropských, v USA, Indii, nemluvě …
Načíst další Došli jste až na konec! Čechy čeká drahé jaro. Už nyní přitom dochází k největšímu zdražování za posledních skoro osm let. Od zítřka navíc zdražují cigarety. Spotřební daň z krabičky stoupne ze dne na den o deset až třináct korun. Zdražení …
Jeden z největších finančních skandálů v dějinách Německa má dopad i na mnohé Čechy – nemohou platit svými kartami. Platební karty vydávané společností Wirecard jsou totiž od včerejška blokovány. Společnost je po …
Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Načíst další Došli jste až na konec! Turecká centrální banka se na svém dnešním zasedání důrazně postavila výzvě ve formě nárůstu proinflačních rizik a zvýšila svoji klíčovou úrokovou sazbu o 200 bazických bodů na 19 %. Vyslyšela tím volání investorů, …
Z dat obchodníků je patrné, že v lednu 2021 došlo k výraznému meziročnímu poklesu tržeb. Lidé po Vánocích zůstali doma a do obchodů se příliš nehrnuli. Navíc mnohé obchody musely být nuceně uzavřené. Období …
Koronavirus se zřetelně projevuje i na pojistném trhu. Lidé mají obecně v těžkých dobách o pojištění větší zájem a potvrzuje se to i v době pandemie. Podle statistik České asociace pojišťoven v loňském roce …
Načíst další Došli jste až na konec!
Kam s léky?
16. 1. 2021
Lidé mají doma nepoužitelné léky za 505 milionů korun
Průzkum Státního ústavu pro kontrolu léčiv ukázal, že množství nevyužitých léčiv roste, v domácnostech je zbytečně hromadíme.
Na přelomu let 2019 a 2020 měli lidé doma nepoužitelné receptové a volně prodejné léky za zhruba 505 milionů korun. Objem nevyužitých léčiv rok od roku stoupá. V roce 2018 odevzdali lidé v lékárnách léčiva za 3,3 miliardy korun, což je čtyřnásobně víc než před deseti lety. Vyplývá to ze zpávy SÚKL.
Léky v domácnostech: nikdo již neví, k čemu jsou dobré
Léčiv je v domácnostech opravdu hodně. Jsou mezi nimi ta expirovaná nebo otevřená dále nevyužitá, protože lidé už třeba nevědí, na co dané léky jsou. Zajímavý je fakt, že více nespotřebovaných a neužívaných léčiv je těch na předpis.
Léky odevzdat jedině do lékárny
Jediným způsobem likvidace nevyužitých léčiv je vrácení do lékárny, kam pro ně přijíždějí specializované firmy. Ty léky ve spalovnách při vysokých teplotách ekologicky zlikvidují.
Množství likvidovaných léčiv neustále roste. Objem lékového odpadu z lékáren má stoupající tendenci. Zatímco v roce 2008 bylo takto zlikvidováno celkem 235 tun nepoužitelných léčiv, v roce 2013 to již bylo 281 tun a v roce 2018 dokonce 571 tun. Za likvidaci jedné tuny lékového odpadu z lékáren platí kraje průměrně téměř 34 tisíc korun.
Přestože roste počet těch, kteří o možnosti odevzdat nevyužité léky v lékárně vědí, asi čtvrtina domácností vyhazuje léčiva do popelnic spolu s běžným odpadem, splachuje do WC, případně odevzdává ve sběrných dvorech.
Léčiva jsou z pohledu odpadového hospodářství nebezpečný odpad a podle toho je také třeba s nimi zacházet.
Při odložení léků do popelnice hrozí prosakování nebezpečných látek do půdy, při spláchnutí do WC se zase mohou nebezpečné látky dostat do spodních vod a je velmi obtížné je následně odstranit.
- Doma máme průměrně 11 různých léků, nejčastěji Paralen a Ibalgin
- Z výsledků (SUKL) vyplývá, že doma máme průměrně jedenáct různých léků, nejčastěji ty na bolest s paracetamolem a ibuprofenem.
- Léky v domácnostech ČR
- Doma máme průměrně 11 různých léků.
- Nejčastějším místem uložení léků je krabice (41 %), dále následuje zásuvka (32 %) a poté skříňka určená pouze pro léky (18 %). 17 % respondentů má léky v lednici.
- Paralen je nejčastějším lékem, který se nachází v domácích lékárničkách, má ho doma více než polovina respondentů (56 %). Více než třetina domácností má doma nějaký z přípravků řady Ibalgin. Třetím lékem v pořadí je Endiaron (15 %).
- Většina léčiv v domácnostech jsou načatá balení (85 %).
- Z auditu domácích lékárniček vyplynulo, že z celkového počtu zaznamenaných léků bylo celkem 13 % prošlých.
- Alespoň čas od času kontroluje stav a dobu použitelnosti léčiv 60 % domácností. 7 % respondentů přiznalo, že léky doma nikdy nekontrolují.
Podmínky skladování lékú mohou být různé. Informaci, jak lék uchovávat, lze nalézt v příbalové informaci a na obalu léku.
Kdy je lék na vyhození
Nepoužitelným se lék stává po uplynutí doby spotřeby. Ta je vyznačena na obalu léku a na samotném blistru zpravidla ve formátu Použitelné do: měsíc/rok.
U léku, který expiroval, nelze zaručit kvalitu, bezpečnost ani účinnost. Ideální je dvakrát ročně zkontrolovat domácí lékárničku, na jaře a na podzim, před sezónou, kdy hrozí alergie či nachlazení a je dobré zjistit, jaké léky doma máte, jaké je potřeba dokoupit. Díky tomu se vyhnete zbytečným nákupům a hromadění léků.
U léků na předpis by dle odborníků mohl pomoci sdílený lékový záznam pacienta. Ten by měl vést nejen k ochraně před duplicitami a kontraindikacemi, ale také k úspoře peněz samotných pacientů i financí z veřejného zdravotního pojištění.
Množství nevyužitých léčiv roste. Lidé je v domácnostech zbytečně hromadí
pondělí, 17. srpna 2020, 22:00
Na přelomu let 2019 a 2020 měli lidé doma nepoužitelné receptové a volně prodejné léky za zhruba 505 milionů korun. Objem nevyužitých léčiv přitom rok od roku stoupá. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Z pravidelného průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) vyplynulo, že množství likvidovaných léčiv neustále roste a růst se zrychluje. Objem lékového odpadu z lékáren má stoupající tendenci. Zatímco v roce 2008 bylo takto zlikvidováno celkem 235 tun nepoužitelných léčiv, v roce 2013 to již bylo 281 tun a v roce 2018 dokonce 571 tun.
Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireny Storové Češi léky plýtvají. „Léčiv je v domácnostech opravdu hodně.
Jsou mezi nimi ta exspirovaná nebo otevřená, ale dále nevyužitá, protože lidé už třeba nevědí, na co dané léky jsou, na co jim je pan doktor předepsal.
Zajímavý je fakt, že více nespotřebovaných a neužívaných léčiv je těch na předpis,“ okomentovala výsledky průzkumu Irena Storová.
Nevyužité léčiva je třeba vrátit do lékárny
Jediným správným způsobem likvidace nevyužitých léčiv je vrácení do lékárny. Lidé je tam mohou předat osobně zaměstnancům lékárny nebo do příslušně označených kontejnerů v lékárně. Není třeba mít s sebou paragon.
Do lékáren si pro odevzdané léky přijíždí specializované firmy, které je ve spalovnách při vysokých teplotách ekologicky zlikvidují. Každá lékárna je povinna od pacienta nepoužitelné léky bezplatně přijmout.
Náklady na odvoz a likvidaci hradí příslušný kraj.
Mnozí lidé ale vyhazují léčiva do popelnic spolu s běžným odpadem, či je dokonce splachují do záchodu. „Léčiva jsou z pohledu odpadového hospodářství nebezpečný odpad a podle toho je také třeba s nimi zacházet,“ upozornila Storová.
Čechy stojí zdraví stále více
Až polovina výdajů na zdraví z kapes domácností padne podle Českého statistického úřadu na léky. „Za doplatky na léky na recept zaplatili lidé v roce 2018 přes 12 miliard a za volně prodejné léky skoro 16 miliard korun.
Meziročně tak výdaje českých domácností za léky stouply o 8,4 % a každý obyvatel tak v průměru za léky zaplatil 2 611 korun,“ uvedla Vladimíra Kalnická z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ. Skoro třetinu výdajů na zdraví, 18 mld.
Kč, pak lidé zaplatí v ambulancích, především u zubařů.
Češi doma hromadí léky za miliardy, říká šéfka ústavu pro kontrolu léčiv
Vytvořeno: 2. 5. 2019 Poslední aktualizace: 2. 5. 2019
Datum vydání: 1. 5. 2019
Zdroj: iDNES.cz
Autor: Ivana Faryová
Kdyby bylo plýtvání léky mezinárodní soutěžní disciplínou, Češi by se pohybovali na špičce evropského žebříčku. Ve svých domácích lékárničkách mají „uloženy“ téměř dvě miliardy korun v nepoužitelných léčivech, přitom jsou to často zásoby přípravků, které ani nepotřebují,“ říká v rozhovoru pro MF DNES ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
„Časem lidé stejně ztratí přehled o tom, co v jejich lékárničkách vůbec je, navíc léky mají jen určitou dobu použitelnosti,“ dodává šéfka ústavu, který jednou za dva tři roky dělá průzkumy, jaké léky lidé doma skladují a jak s těmi nepoužitelnými dále nakládají.
„Opravdu nemá smysl si dělat zásoby. Ani u léků používaných na chronická onemocnění, protože charakter nemoci se může změnit a lékař předepíše něco jiného. Může se stát i to, že přípravek přestane pacientovi vyhovovat nebo přijde modernější lék a už své zásoby nebude potřebovat,“ říká šéfka ústavu.
Podle nedávno zveřejněné informace Českého statistického ústavu se v roce 2017 utratilo za léky rekordních 83 miliard korun. Náklady na tyto přípravky se zvyšují každý rok. Jak si to vysvětlujete?
Souvisí to se spoustou nových inovativních léků, které přicházejí na trh. Jsou drahé, protože hodně peněz stojí jejich vývoj, a to se v ceně přirozeně odrazí.
V souvislosti s tím, jak jde dopředu kompletně celá medicína, věda a výzkum, je také spousta pacientů diagnostikována podstatně dříve, než tomu bývalo v minulosti. Jsou tedy dříve léčeni a s tím, jak se dožíváme vyššího věku, jsme léčeni déle. Mluvím o lécích předepisovaných lékařem.
V oblasti volně prodejných léků je rozhodnutím každého z nás, jestli jde do lékárny a volně prodejný léčivý přípravek si koupí.
Ani vlastně nemusí do lékárny, dnes si ho objedná třeba na internetu. Může to ovlivňovat spotřebu?
Myslím, že hodně pacientů to využívá, je to pohodlné. Jen bych ráda upozornila na některá rizika.
Apeluji na pacienty, aby při nákupu léků na internetu respektovali určitá pravidla.
Je nutné vědět, že na internetu mohu koupit jen volně prodejný lék, takže pokud je tam nabídka na lék vázaný na lékařský předpis, je to signál, že něco je špatně.
Na webových stránkách SÚKL máme přehled stránek, které jsou pro pacienty potenciálně nebezpečné nebo obsahují nějakou nelegální nabídku. Internetový obchod s volně prodejnými léky může v Česku provozovat pouze kamenná lékárna. To by si měl pacient také zkontrolovat.
Plýtváme léky?
Bohužel ano. Náš ústav dělá každé dva tři roky podrobné průzkumy přímo v domácnostech a vyplývá z nich, že léků je v nich opravdu hodně. Je mezi nimi poměrně velká část proexpirovaných nebo už otevřených léčiv, přičemž mnohokrát už lidé ani nevědí, na co je měli.
Pozitivní je, že většina národa ví, že léky, které jsou prošlé nebo už je nepoužívají, mají vrátit do lékárny. Sběr léků v lékárnách financují místní úřady. Přijíždějí pro ně specializované firmy, které je ve spalovnách spalují při vysokých teplotách. Je to jediný správný způsob likvidace léků.
Jaké množství přípravků se takto do lékáren vrátí?
Ročně lidé odnesou do lékáren léky za více než jednu miliardu korun. Někdy je však likvidují naprosto nesprávně, to znamená, že je vyhazují do běžného odpadu nebo splachují do toalet. Jedná se o léky asi za 500 milionů korun.
Někteří pacienti odnášejí nepoužité léky zhruba za 170 milionů lékařům zpět do ordinací. To také není správné. Je třeba si uvědomit, že lék, který měl pacient doma, už nemůže být vydán někomu jinému. Distribuční řetězec už byl narušen a další pacient nemá záruku, jestli byl lék správně skladován.
Takže se blížíme ke dvěma miliardám korun za léky skladované v domácnostech, přičemž většina je nepotřebných a lidé se jich zbavují?
Je to tak.
A jak si tyto zásoby vysvětlujete?
Důvodů je řada. U volně prodejných léků lidé často nemají představu, co mají doma, a kupují další léky do zásoby. Například v zimě si řeknou, budu určitě nachlazený, jdu kolem lékárny, koupím si něco na nachlazení.
Tomu se dá předejít, když si alespoň dvakrát ročně udělám revizi domácí lékárničky. Podívám se, co mám, odnesu do lékárny, co proexpirovalo, a případně to doplním. U léků na předpis se stává, že dochází k paralelní preskripci. Máme totiž řadu léků se stejnými účinky.
Když pacient navštěvuje dva různé lékaře, stává se, že mu oba předepíší v podstatě stejný lék, jen s jiným názvem. Pokud přinese do lékárny oba předpisy najednou, lékárník to identifikuje. Pokud ne, pacient má doma stejné léky.
Do budoucna by se to mohlo vyřešit, protože už je připravena legislativa na takzvaný lékový záznam.
Díky němu by se tato paralelní preskripce mohla eliminovat, protože každý lékař se bude moci podívat, jaké léky pacientovi předepsal jeho kolega.
Léky se ale často vyhazují i proto, že lékař předepíše velké balení, které pacient nespotřebuje.
Lékař by nad tím měl samozřejmě uvažovat už při preskripci a všimnout si, že kromě třeba čtrnáctitabletového balení existuje i poloviční.
Racionálnější chování v této oblasti může přinést úspory pacientovi i ve veřejném zdravotním pojištění. Stává se také, že předepsaný lék vyvolá u pacienta nežádoucí účinky, lékař mu předepíše něco jiného, nicméně pacientovi doma zůstanou ta balení, která už se nedají jinak použít.
I proto je dobré zahajovat léčbu menšími baleními léků.
Jak podle vás působí reklamy na volně prodejné přípravky? Jsme vůči nim dost odolní, nebo i to je důvod, proč je v domácnostech tolik léků?
Určitě nás to podvědomě ovlivňuje.
Sama jsem strávila v lékárně celou řadu let a opravdu přicházeli pacienti, kteří říkali: Chtěl bych ten lék, který byl včera v reklamě. Přitom někdy ani nevěděli, na co je.
Velkou roli hraje odborný personál v lékárně.
Vysokoškolsky vzdělaný lékárník by měl zjišťovat, na co lék pacient potřebuje, a měl by být schopen mu samoléčbu zkorigovat.
Často se stává, že po krátkém rozhovoru s pacientem farmaceut zjistí, že to, co chce, vůbec nepotřebuje nebo ho trápí něco úplně jiného, ale byl ovlivněn reklamou. Není však důvod mít doma nadměrnou zásobu léků.
Stačí jen ty pro základní první pomoc, tedy na bolest hlavy nebo proti horečce a chronicky užívané léky.
Občas se objeví informace, že na trhu chybí nějaký lék, momentálně třeba mast framykoin. Proč se toho lidé bojí? Vždyť většina přípravků se dá adekvátně nahradit.
Téma výpadků léků je v posledních měsících opravdu mediálně žhavé.
Není ale potřeba, aby si pacienti mysleli, že je to nějaká tragická situace. Většinou jde o výpadky v řádu jednotek léčivých přípravků a je to s nimi podobné jako například u zmíněného framykoinu.
Ten se dá poměrně dobře nahradit ať už individuálně připravovaným léčivým přípravkem, který zhotovují lékárníci, nebo jinou mastí s podobným účinkem.
Je také potřeba rozlišovat, zda jde jen o výpadky na úrovni lékárny nebo na úrovni celé republiky, případně Evropy. Máme zhruba 2 600 lékáren a kolem osmi tisíc obchodovaných léků, takže není možné, aby každá lékárna měla celý sortiment.
Mám na mysli spíš situace, kdy se do výpadku léku vkládá ministerstvo.
Důvodem většinou je, že výrobce má nějaké potíže. Mohou se týkat výroby, kvůli níž se dodávky zpozdí, nebo třeba na trhu chybí základní substance, tedy účinná látka. Krátkodobých výpadků si pacient ani nevšimne, protože je pokryjí zásoby lékáren nebo distributorů.
Jiná je situace související třeba s ukončením výroby nebo registrace daného léčiva. Pokud jde o lék, který už se u nás téměř nepoužíval nebo byl zastaralý, je na lékaři, aby pacienta převedl na jinou léčbu.
Pak jsou léky, které když vypadnou nebo je ukončena jejich výroba, se dají nahradit téměř stejným lékem. Nejchoulostivější situací je, když je výpadek dlouhodobější a lék nenahraditelný.
Pak nastupují kroky ministerstva zdravotnictví, které je zodpovědné za dostupnost léčiv.
Jaké jsou možnosti?
Například můžeme povolit dovoz cizojazyčné šarže daného léčiva, tedy oslovit výrobce, zda nemá zásoby na jiných trzích, které by mohl poskytnout České republice.
Ale ani tyto nástroje nejsou všeobjímající, protože na druhé straně musí být vždy někdo, kdo lék dodá, a to je soukromý subjekt. Na nejkritičtější situace stát samozřejmě myslí. Existuje seznam léků proti infekcím a protijedů, které jsou deponované na jednom místě, takže pacienti se obávat nemusí.
To je zásoba, která se pořizuje za státní peníze a neustále se obnovuje. Ale zásobu všech obchodovaných registrovaných léků stát mít nemůže.
Jak podle vašich zkušeností na lidi působí, když se dozvědí, že nějaký lék momentálně na trhu není?
Nastává určitá panika, která se projevuje tendencemi lidí vytvářet si zásobu. Pak se stane to, co naprosto rozkolísá zaběhnutý mechanismus.
Na jedné straně jsou pacienti, kteří mají doma deset balení léku, protože měli štěstí na lékárnu, která ho ještě měla, a na druhé ti, kteří už lék nesehnali a nebudou schopni překlenout měsíc dva výpadku. To není ideální stav a určitě nepomůže tomu, že by stát začal jednat rychleji.
Stát totiž jedná hned, jakmile mu výrobce výpadek ohlásí, a ohlásit to musí okamžitě. Nejpozději do tří dnů pak vyhodnocujeme, čím se dá lék nahradit.
Pokud nahraditelný není, rozběhne se kolotoč, kdy se využívají nástroje, aby se pokryla doba, kdy standardní dodávky nejsou. Mluvím samozřejmě výhradně o lécích na předpis. O výpadcích léků se lidé mohou snadno dovědět na našem webu. Zjistí tam nejen to, jaký lék je zrovna nedostupný, dokdy se předpokládá, že nebude, ale i čím ho lze nahradit.
Kolik léků je nenahraditelných?
Maximálně v řádech jednotek. Ale je třeba si uvědomit, že pokud je výpadek nějakého léku právě teď, za 24 hodin už to může být jinak.
Mgr. Irena Storová působí ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv od roku 2014, od konce roku 2017 byla pověřena jeho řízením. Loni v červnu byla jmenována jeho ředitelkou. Vystudovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, velkou část své profesní dráhy pracovala jako lékárnice. V letech 2010–2013 působila na odboru farmacie ministerstva zdravotnictví.
Čechům doma leží nepoužitá léčiva za miliardy korun
Nepoužité léky za více než půl miliardy korun ležely v českých domácnostech na přelomu let 2019 a 2020. Objem nepoužitých léčiv, které doma Češi shromažďují, přitom rok od roku roste. Jen v roce 2018 odevzdali do lékáren nepoužité léky za 3,3 miliardy korun. To je 4násobně víc než před 10 lety. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Ačkoliv jediným správným způsobem likvidace nepoužitých nebo prošlých léčiv je jejich vrácení do lékáren, kam pro ně přijíždějí specializované firmy, které je následně ve spalovnách při vysokých teplotách ekologicky likvidují, asi čtvrtina českých domácností léky stále vyhazuje do popelnic, nebo je dokonce splachuje do odpadu. Někteří lidé je také nosí do sběrných dvorů. V roce 2018 představovala taková léčiva odhadem 1,3 miliardy korun.
„Bohužel je zřejmé, že plýtváme léky. Léčiv je v domácnostech opravdu hodně.
Jsou mezi nimi ta exspirovaná nebo otevřená, ale dále nevyužitá, protože lidé už třeba nevědí, na co dané léky jsou, na co jim je pan doktor předepsal.
Zajímavý je fakt, že více nespotřebovaných a neužívaných léčiv je těch na předpis,“ shrnuje další poznatky z průzkumu ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
Důvod, proč léky do koše nepatří, je jednoduchý − ničí totiž životní prostředí. „Léčiva jsou z pohledu odpadového hospodářství nebezpečný odpad a podle toho je také třeba s nimi zacházet.
Při odložení léků do popelnice hrozí prosakování nebezpečných látek do půdy, při spláchnutí do WC se zase mohou nebezpečné látky dostat do spodních vod a je velmi obtížné je následně odstranit,“ vysvětluje Storová.
Fakt, že objem lékového odpadu z lékáren, které mají povinnost nepoužitelné léky od pacientů bezplatně přijmout, roste, potvrzují čísla. Zatímco v roce 2008 bylo ekologicky zlikvidováno celkem 235 tun nepoužitých léčiv, v roce 2013 to bylo již 281 tun, a v roce 2018 dokonce 571 tun. Za likvidaci jedné tuny lékového odpadu z lékáren přitom platí kraje v průměru téměř 34 tisíc korun.
Nejčastěji máme léky na bolest
A jaké léky doma nejčastěji skladujeme? Z průzkumu SÚKL vyplývá, že doma máme průměrně 11 různých léků, přičemž nejčastější jsou ty, které obsahují paracetamol nebo ibuprofen.
Nejčastěji je pak skladujeme v krabicích, zásuvkách a skříňkách určených pouze na léky.
Část respondentů také přiznala, že léky skladuje v lednici, ačkoliv ne všechny typy léčiv jsou k takovému uchovávání vhodné.
„Bohužel mnoho lidí neskladuje léky správně. Přitom správné skladování léčivých přípravků zaručuje, aby byla po dobu jejich použitelnosti zachována kvalita, účinnost a bezpečnost. Podmínky skladování mohou být různé. Informaci jak lék uchovávat lze nalézt v příbalové informaci a na obalu léku,“ upozorňuje Irena Storová.
Nepoužitelným se lék stává také po uplynutí doby použitelnosti. Ta je vyznačena na obalu léku a na samotném blistru zpravidla ve formátu Použitelné do: měsíc/rok.
U léku, který exspiroval, nelze zaručit kvalitu, bezpečnost a účinnost. Před užitím léku, zejména pokud ho má pacient delší dobu doma, je vhodné zkontrolovat i vizuální podobu.
Změna barvy nebo konzistence nevěstí nic dobrého, byť by doba použitelnosti nebyla zdaleka překročena.
„Doporučuji proto alespoň dvakrát ročně zkontrolovat domácí lékárničku. Ideálně na jaře a na podzim, tedy před sezonou, kdy hrozí alergie či nachlazení, je dobré zjistit, jaké léky doma mám, jaké je potřeba dokoupit, aby byly po ruce, a které třeba exspirovaly a je třeba je odnést k likvidaci. Díky tomu se vyhnu zbytečným nákupům a hromadění léků,“ uzavírá ředitelka SÚKL.
U léků na předpis by mohl pomoci sdílený lékový záznam pacienta. Ten by měl vést nejen k ochraně před duplicitami a kontraindikacemi, ale také k úspoře peněz samotných pacientů i financí z veřejného zdravotního pojištění.
Veškeré informace o lécích včetně příbalových informací jsou dostupné na webových stránkách SÚKL www.sukl.cz v Databázi léků.
(red)
Zdroj: Průzkum SÚKL: Množství nevyužitých léčiv roste, v domácnostech je zbytečně hromadíme. Tisková zpráva. SÚKL, 11. 8. 2020.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.