Které polévky při horečce a které ne?

Při oslabení imunitního systému dochází v těle k jeho přirozené reakci – horečce. Dá se říct, že horečka je takovým pomocníkem na cestě dostat z těla to, co tam nepatří.

Organismus vysílá signál: Pozor – něco není v pořádku. Jako pro maminku je pro vás přirozené, že máte o svého drobečka strach. Nemusíte ovšem panikařit.

Podpořte své miminko a zajistěte, aby se v těchto nemilých chvílích cítilo co nejlépe.

Tělesná teplota u dětí se liší s věkem. Za zvýšenou teplotu se u člověka považuje tělesná teplota mezi 37 °C a 38 °C, za horečku se pak považuje teplota vyšší než 38 °C.

Příčiny a příznaky dětské horečky

Proč vlastně horečka vzniká? Mezi nejčastější důvody patří: infekční onemocnění – nachlazení, nemoci dýchacích cest, chřipka, zánět středního ucha, zánět močových cest, zápal plic a další. Příčinou může být i očkování či porucha imunity. 
Všímejte si svého maličkého – možná zpozorujete nepatrné změny v jeho chování, které mohou indikovat zvýšenou teplotu. 

Nejčastěji se jedná o: 

• náhlá změna chování, podrážděnost
• únava, častější pláč
• odmítání jídla – nechutenství
• třesavka
• pocity žízně
• horká suchá kůže, na těle může být až vlhká
• rychlejší dýchání
• u menších dětí se objevuje i průjem
• horké tvářičky

Jak měřit teplotu u dětí?

Novorozencům a kojencům změřte teplotu v konečníku. Počítejte s tím, že v tělních dutinách je teplota o 0,5 °C vyšší než v podpaží. Během měření teploty v konečníku buďte velice opatrní, abyste vašemu děťátku nezpůsobili bolest. Teploměr před měřením natřete olejem nebo vazelínou. U starších dětí pak klidně přejděte k měření teploty v podpaží. 

Jaký teploměr je vhodný? Dnes se nejčastěji používají teploměry digitální. Pro měření v oblasti konečníku použijte digitální teploměr s ohebnou špičkou, který využijete i u měření teploty v podpaží. Pro rychlé a šetrné změření dětské teploty vyzkoušejte bezdotykový teploměr Thermoval.

Rtuťové teploměry se přestaly úplně používat, protože při jejich rozbití docházelo k úniku nebezpečných toxinů rtuti do ovzduší. 

Jak snížit horečku u dětí?

Základem péče o miminko postiženého horečkou je odpočinek. Nechte své dítě v klidu a tichu, dopřejte mu prostor pro spánek. Zároveň ho neustále kontrolujte a pozorujte. Samotná vaše přítomnost je pro miminko důležitá. Pravidelně mu doplňujte tekutiny. Vhodný je bylinkový teplý čaj, který můžete osladit trochou medu.

Lék volte podle věku a tolerance malého pacienta. U dětí se používají léky s obsahem paracetamolu a ibuprofenu. Tyto léky seženete ve formě sirupu, čípků nebo tabletek.
Paracetamol najdete například v Paralenu nebo Panadolu pro děti. Ibuprofen je obsažen v Ibalginu či Nurofenu pro děti s jahodovou či pomerančovou příchutí.

Pro koho čípky, pro koho sirupy?

Čípky se podávají kojencům a batolatům, u starších dětí pak volte sirup nebo tabletky. Léky se dávkují podle hmotnosti malého pacienta. Čípky s paracetanolem podávejte těm nejmenším. Tabletky můžete případně rozdrtit a podat dítěti na lžičce s troškou šťávy. 

Dbejte na to, aby v místnosti, kde malé odpočívá nebylo ani přetopeno, ani moc chladno. Nezapomínejte pravidelně větrat. Nikdy dítěti nepodávejte aspirin, ten může vyvolat smrtelně nebezpečné onemocnění, tzv. Reyův syndrom.

Přípravky na horečku mějte připravené v lékárničce. – nebudete tak zaskočeni.

Kdy už jít k lékaři?

Sledujte průběžně své děťátko v horečnatém stavu. Když zpozorujete nějakou komplikaci či alarmující příznaky, vyhledejte lékaře. 

Lékaře navštivte v těchto případech:

• vracející se zvracení
• malátnost až ochablost
• špatná pohyblivost
• krvavé skvrnky na kůži
• mramorovaná kůže
• neklesající vysoká teplota
• chladné končetiny
• malý příjem tekutin

V případě horečky u dětí mladších 3 měsíců, navštivte lékaře vždy. Cítíte se stavem vašeho miláčka opravdu znepokojení? V takové situaci je také lepší jít k lékaři, abyste měli jistotu.

Pár babských rad na závěr

Není vždy nutné se hned uchylovat k lékům. Vyzkoušejte přírodní alternativu. Výborné jsou například zábaly nebo zchlazování miminka pomocí omývání.

Namočte ručník do vlažné vody, pak do něj dítě pohodlně zabalte. Ručník dáváte pouze na oblast bříška a hrudníku, nohy a ruce děťátka nechejte volné. Zábal trvá zhruba 10 minut. Za půl hodiny po skončení zábalu změříte teplotu a když neklesá, tak podle potřeby během dne opakujete. 

Další z možností je omývání miminka. Dejte ho do vaničky a omývejte ho žínkou v oblasti trupu, rukou a nohou. Délka závisí na potřebách dítěte, když mu je zima, tak ho samozřejmě vytáhněte, doba se pohybuje tak okolo 30 minut a teplota vody se pohybuje okolo 29 °C.

Pravidelný přísun vitamínů je pro zdravé dítě nezbytný. Podpořte dětskou imunitu s vitamíny na imunitu pro děti. Zajímá vás, jaké vitamíny děti potřebují, přečtěte si o tom článek. 

Na dětskou imunitu

Potraviny, které je dobré konzumovat, když člověka trápí horečky a trpí nechutenstvím

Fotografie: Pixabay

Někoho skolí již zvýšená teplota, někdo trpí, když se horečka vyšplhá až kolem 38°C. Tak či onak jde o stav, kdy člověku moc nechutná. Nutit do sebe jídlo na sílu by nemělo moc velký význam. Ovšem dodržovat pitný režim je důležité. A pokud vám představa trochy jídla nebude zvedat žaludek, dejte si něco, co vám pomůže bojovat s neřády v těle ať podpoříte uzdravení.

Horečka je v podstatě obranná reakce imunitního systému, který usiluje o vypořádání se s bacily po svém. Energii a živiny, které tělo získá ze stravy pomohou urychlit proces hojení. Než probereme, které potraviny byste měli jíst během horečky, podívejme se nejprve na ty, kterým byste se měli vyhnout.

Těžko stravitelné potraviny jsou během horečky záporné, protože váš trávicí systém není v nejlepší kondici. Také byste se měli zdržet jídel, která nedodají tělu žádné vitamíny a minerály. Pro představu uvádíme některá jídla, kterým je lépe se vyhnout.

• Alkohol
• Káva
• Červené maso
• Polotovary
• Smažená jídla
• Měkkýši
• Mléko

Když máte horečku, je lépe vkládat do úst pouze jídla přátelská k žaludku a také ta, která jsou bohatá na živiny, které vaše tělo momentálně velmi potřebuje. Zde je několik tipů, co je vhodné při horečce konzumovat.

Fotografie: Pixabay 

Vývary

K nejčastějším, který bývá i předmětem vtipů, existuje kuřecí vývar. Dopřát si můžete i zeleninový a přidat nějakou bílkovinu.

Existuje několik důvodů, proč je pro vás mísa s horkou kuřecí polévkou dobrá. Jednak zvyšuje celkový příjem tekutin, pomáhá snižovat tělesnou teplotu a navíc vyplavuje toxiny.

Mimo jiné kuřecí polévka dodává tělu bílkoviny, které potřebujete pro urychlené hojení.

Ryby a drůbež

Když máte horečku, vaše tělo potřebuje především protein, který pomůže s rychlejším zotavením. Jedním z nejlepších zdrojů bílkovin je drůbež a ryby, ale ujistěte se, že jsou důkladně uvařené pro snadné trávení. Ryby, zejména ty mastné, jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které pomáhají posilovat imunitní systém.

Ovoce a zelenina

Nic nemůže tělu poskytnout víc, než ovoce a zelenina. Jsou plné vitamínů, minerálů, antioxidantů a prospěšné vlákniny. Pro slabý žaludek je však lepší volbou tepelně upravená zelenina. Skvělou volbou jsou také ovocno-zeleninové šťávy, které dodají vitaminy (především pak vitamin C) a pomohou s dodržením pitného režimu.

Fotografie: Pixabay 

Řecký jogurt

Lékaři doporučují konzumaci řeckého jogurtu každému, kdo má horečku, protože tělu poskytuje prospěšné bakterie, které pomáhají v boji s mikroby, které způsobují infekce. Řecký jogurt je také vynikajícím zdrojem bílkovin, který pomáhájí tělu se uzdravit co nejrychleji. Vhodný je také kefír.

Kokosová voda

Také kokosová voda je skvělá, pokud máte horečku. Je to fenomenální hydratátor těla – je velmi důležité, aby každý, kdo má horečku, zůstal hydratovaný. Zejména pokud trpíte mírným průjmem, může příjem kokosové vody pomoci nahradit tyto životně důležité tekutiny a ztracené elektrolyty.

Přidat ZdravéStravování.eu na hlavní stránku Seznam.cz

Horečka není jen reakcí na infekci. Je dobré teplotu srážet?

Po zádech běhá mráz, celí se třeseme a chvějeme – každý z nás si asi umí představit, jak taková horečka vypadá. Pokud teploměr naměří přes 37 stupňů Celsia, většina z nás dojde k závěru, že jsme nakaženi nějakým infekčním mikrobem. Jenže málokdo už ví, že zvýšená teplota ještě neznamená infekční nákazu. 

Nejčastějšími důvody horečky jsou sice například streptokok v krku, který způsobuje angínu, nebo chřipka, nejsou to ale zdaleka příčiny jediné. Teplotu mohou zvyšovat také méně častí pachatelé, mezi které patří úrazy mozku, následky požití léků nebo drog, a dokonce i rakovina. Ale neděste se, pokud víte, jak a kdy se určitá onemocnění vyskytují, snáze odhalíte příčinu zvýšené teploty.

Teplejší než ty

Každé dítě vám řekne, že průměrná teplota těla je kolem 37 stupňů Celsia.

Experti ale tvrdí, že teplota může kolísat jak nahoru, tak dolů v závislosti na celé řadě faktorů, jako jsou například věk, denní doba a výše fyzické zátěže v době měření teploty.

V podstatě by se dalo říci, že mladí lidé mají vyšší tělesnou teplotu, starší část populace je zkrátka o něco studenější.

Důležitým faktorem je aktivita. Když například běháme nebo hrajeme fotbal, energie, kterou na onu činnost musíme vynaložit, ohřívá vnitřek našeho těla. Proto se také během intenzivního cvičení tolik potíme, naše tělo se snaží ochladit zevnitř. Vnitřek našeho organismu je také teplejší během dne než v noci.

Podle lékařských standardů máme horečku (odborně hypertermii), pokud naše tělesná teplota překročí 38,2 stupně Celsia, ačkoli malé procento populace může mít tuto hranici i o něco níže (což je obzvláště případ starých lidí a miminek). 

Co způsobuje horkost v těle?

Většina horeček je skutečně způsobena infekcí, která nezahrnuje jen virová a bakteriální onemocnění, ale také parazity, záněty močového traktu a slepého střeva.

Méně časté příčiny hypertermie jsou zhoubné nádory, ischemie (onemocnění, při kterém se do určitého orgánu nedostává dostatek krve, což vede k jeho poškození) a reakce na některé léky či drogy. Co se týče nelegálních látek, může zvýšenou teplotu způsobit například extáze.

Mezi léky pak mohou mít tyto vedlejší účinky především antidepresiva a zřídka také antipsychotika. Horečku může podnítit také zánět po operaci, úraz mozku, poruchy endokrinního systému (například štítné žlázy), a dokonce i rakovina. 

Složitý organismus

Co se ale v těle opravdu děje, že máte chuť se obalit tunou pokrývek? Na tom se odborníci nedokážou tak úplně shodnout. Když se do těla dostane infekce, ať už virová nebo bakteriální, spustí náš imunitní systém produkci pyrogenu, což je látka, která vyvolává horečku.

Pyrogeny pak vysílají informace do speciální části mozku zvané organum vasculosum lamina terminalis (součást orgánů mozku, které umožňují předávání informací z krve do nervové soustavy).

Zpracované chemické signály se pak dostanou do hypotalamu, což je část mozku zodpovědná za regulaci vnitřních orgánů, a ten způsobí zvyšování teploty těla.

Pokud není původcem horečky infekce, může jít o některou z následujících příčin: Zánětlivá onemocnění často způsobují horečku, protože jednou z chemikálií, které produkují, je pyrogen. Podobně fungují i některé léky a drogy.

Například antidepresiva mohou ovlivňovat termoregulaci těla, protože pozměňují signály a informace, které probíhají v mozku. Při úrazu hlavy se mohou poškodit centra zodpovědná za regulaci tělesné teploty, a tedy vyvolávat horkost.

 

Proč se tak bojíme potu?

Horečka je tedy jen fyziologickou reakcí, ne onemocněním samotným. Experti se domnívají, že se u savců postupně vyvinula, aby pomáhala bojovat s mikroorganismy způsobujícími choroby.

Proto se odborníci dohadují, zda by nejlepším způsobem léčby nebylo zkrátka nechat ji pracovat a nijak ji medikamenty netlumit.

Lékaři v takovém případě většinou používají léky zvané antipyretika (například ibuprofen), jejich účelem však většinou není léčba, nýbrž zvýšení pohodlí pacienta.

Nechat horečku působit je ovšem pro společnost, která má ze zvýšené teploty hrůzu, poměrně složité. Vědci a historikové uvádějí, že před vynálezem očkování a patřičných medikamentů byly horkosti často smrtelné, což v nás zakořenilo všeobecnou obavu.

„Horečkofobie“, při kterých jsou hlavním strašákem poškození mozku nebo záchvaty v důsledku vysokých teplot, nás tak stále postihují již při prvních příznacích nemoci.

Tyto extrémní případy se však vyskytují jen u velmi malých dětí a při velmi vysokých horečkách, které nejsou při zánětlivých onemocněních příliš pravděpodobné.

Záchvaty a poškození mozku jsou většinou způsobeny zcela jiným onemocněním, a to úpalem. Úpal ovšem nemá se změněnou funkcí mozku nic společného, vyskytuje se totiž v případě, že se tělo nedokáže ochladit.

Tedy při vysokých teplotách, kdy se organismus z nějakého důvodu nedokáže potit nebo jinak odbourávat přebytečné teplo.

Nejohroženějšími skupinami jsou sportovci, kteří musí podávat extrémní výkony, a staří lidé během horkých letních dní.

Jak zní tedy diagnóza?

Pokud jste zrovna neuběhli maraton během červencového poledne a máte zvýšenou teplotu, vaše horké čelo s největší pravděpodobností signalizuje infekci. Jestliže je vaše tělesná teplota vyšší než 38 stupňů Celsia, máte pravděpodobně horečku, a pokud naměříte ještě vyšší číslo, neváhejte kontaktovat lékaře. 

Pokud jste požili drogy nebo některé z výše uvedených léků, máte problémy se štítnou žlázou nebo jste prodělali rakovinu, může být horečka reakcí na některý z těchto podnětů.

V každém případě uděláte nejlépe, pokud vyhledáte lékařskou pomoc. Máte jen lehce zvýšenou teplotu? Dejte si teplý čaj nebo polévku, zabalte se do deky a „vypoťte to“ při oblíbeném filmu.

Pokud budete horečku srážet různými medikamenty, bráníte tím vlastně tělu, aby se samo bránilo.

foto: Shutterstock, Giphy, zdroj: Popular Science

Důležitost horečky při infekcích

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Potlačování horečky i pouze zvýšené teploty antipyretiky je rutinní praxí, nad kterou nepřemýšlejí pacienti, ale bohužel většinou ani jejich lékaři.

Během své praxe jako praktická lékařka jsem potkala stovky lidí, kteří začali užívat paralen už při prvních příznacích nemoci. Koneckonců je k tomu navádí reklama na jeden nejmenovaný lék „na chřipku“.

Jednou je zamrazilo na zádech, dvakrát kýchli a už sahali po prášku.

Také jsem si všimla, že všichni pacienti – bez výjimky!! – s únavovým syndromem, ať již nasedajícím na bezprostředně prodělané virové onemocnění nebo vzniklým plíživěji, měli v anamnéze opakované potlačování horečky.

Nikdy jsem neviděla postinfekční únavový syndrom (stav typu „před měsícem jsem měl chřipku a nemůžu se z toho pořád dostat…“) u pacienta, který prodělal virózu nebo chřipku přirozeně, nesrážel teplotu, prostě si to protrpěl.

Tito lidé byli obvykle do týdne fit.

Co se děje v těle, když jsou během akutní infekce použity léky na snížení horečky – paracetamol, ibuprofen nebo kyselina acetylosalicylová? Proč není jejich použití vhodné, ba je dokonce škodlivé? Pro přehlednost pojednám důsledky potlačení horečky z hlediska času.

Bezprostřední, akutní důsledky potlačení horečky při infekci

Horečka je základní mechanismus obrany proti infekcím. Je fylogeneticky velmi stará. Při horečce se zrychluje metabolismus včetně detoxikační činnosti jater, zrychlují se aktivity buněk imunitního systému.

To vše zhruba třikrát již při 38 stupních Celsia.

Jak ale dojde k tomu, že při infekci stoupne tělesná teplota a pak zase klesne? Znalost mechanismu vzniku horečky a účinku léků na její snížení je velmi důležitá k pochopení, proč jsou výše uvedené léky při horečce tak škodlivé.

Horečka vzniká v důsledku změny nastavení cílové tělesné teploty v mozkovém termoregulačním centru. Mozek se z krve díky přítomnosti mediátorů zánětu (prostaglandiny, interleukiny, cytokiny aj.) dozví o tom, že někde v těle zuří zánět.

Zánět se tedy projevuje změnami v krvi a ty jsou pro mozek signálem, že je třeba zvýšit teplotu. Zánět je boj imunitního systému s mikroby. Latinský název je „inflammatio“, neboli vzplanutí, vznícení.

Tento název přesně popisuje, co se v těle děje – doslova hoří, spaluje, aktivizuje se k boji. Bez reakce – zánětu neexistují symptomy infekční nemoci ani obrana proti ní. Bez zánětlivé reakce mohou mikroby zůstat v těle po dlouhou dobu, mnohdy s negativními důsledky.

Když máte angínu, všechny prožívané symptomy jsou příznaky zánětu: otok, zarudnutí, bolest, sekrety, horečka.

Za přirozených okolností termoregulační centrum sníží tělesnou teplotu teprve tehdy, když je infekce zvládnuta a tyto látky se netvoří a neproudí s krví do mozku.

Zde vstupují do hry antipyretika, účinkují tím, že v těle blokují produkci mediátorů zánětu. Jejich produkce se výrazně sníží a klesne jejich tok do mozku. Mozek je nesprávně informován, domnívá se, že infekce již byla zvládnuta a proto sníží teplotu zpět na normální. Metabolismus a imunitní reakce se zpomalí v situaci, kdy je tělo zaplaveno viry nebo bakteriemi.

U vážných infekcí nebo u oslabeného jedince může mít použití antipyretik dopad i na úmrtnost! Například během španělské chřipky v roce 1918 byla úmrtnost alopaticky léčených hospitalizovaných pacientů více než 25násobná ve srovnání s pacienty léčenými v homeopatických nemocnicích.

Tento šokující rozdíl musí být připsán zejména dvěma faktorům. Za prvé alopatičtí pacienti neměli žádnou účinnou léčbu ve srovnání s homeopatickými pacienty, jen symptomatickou. A právě symptomatická léčba – potlačování horečky aspirinem – mohla být hlavním důvodem tak vysoké úmrtnosti.

Před pár lety jsem četla o epidemii spalniček v Ghaně, u podvyživených dětí. Úmrtnost při standardní terapii, která zahrnovala i srážení horečky paracetamolem, byla kolem 35 %. Děsivé číslo.

Ještě děsivější je ale to, že když si lékaři všimli, že děti, které přežily, měly při příjmu vyšší horečku, horší vyrážku a celkově výraznější symptomy, než děti, které posléze zemřely, přestali paracetamol podávat a úmrtnost klesla na 7 %. Jinými slovy, lékaři 4 z 5 dětí doslova zabili svou léčbou.

Kdyby to bylo antibiotikum, nebo jiný zázračný lék, který by dokázal takto snížit úmrtnost, byly by toho plné noviny a televize. Ale protože to bylo naopak nepodávání určitých léků a respektování biologických zákonitostí, mlčí se o tom.

Vysoká horečka je nutná k eliminaci virů a bakterií z těla. Potlačení horečky při akutní infekci v důsledku zeslabení imunitní odpovědi prodlužuje infekčnost pacienta, dobu trvání nemoci a dobu zotavení. Existují studie, které to prokazují.

Pamatuji si udivené pohledy pacientů, kteří brali paralen „aby byli brzy zdraví“ a já jim řekla, že si naopak nemoc prodloužili, že kdyby zůstali doma pár dní s teplotou, byli by za týden nebo dva v pořádku. Jak jim to nešlo do hlavy, vždyť přece v té reklamě se říká něco úplně jiného.

Reklama ale nelže, natvrdo říká, že pouze potlačuje symptomy chřipky a horečku. Bohužel si nikdo neuvědomí, co to doopravdy znamená. Potlačení příznaků nerovná se léčba!!

Ještě jednou opakuji: při přirozeném průběhu nemoci mozek sníží teplotu, teprve když je infekce zvládnuta. Použití antipyretik dává mozku falešnou informaci o tom, že infekce pominula a následné snížení teploty oslabí organismus v situaci, kdy potřebuje být naopak posílen.

Střednědobé důsledky potlačení horečky při infekci – imunologické a biochemické

Výše popsaný imunologický mechanismus je v pozadí také komplikací infekčních nemocí, kdy byla prudká, generalizovaná reakce s horečkou potlačena a vznikl lokalizovaný, ale chroničtější zánět, například zánět mandlí, nosních dutin, středního ucha, průdušek, plic, ledvin, kloubů apod. Pokud k takovému typu zánětu dojde rychle, akutně, znamená to slabší konstituci pacienta. V dnešní době je ale často oslabena právě užitím antipyretik během horečky.

Jaký typ lidí obvykle sahá po antipyretikách hned na začátku nemoci? Jsou to obvykle lidé, kteří si tzv. nemohou dovolit stonat, orientovaní na výkon, nelibě nesoucí jakékoli známky slabosti svého těla. Mají problém si prostě lehnout na pár dní do postele a vypnout. Ignorují signály svého těla a snaží se je přehlušit léky.

Bohužel ignorování vlastních potřeb není u nich omezeno jen na dobu nemoci, ale týká se často nedostatečné kvality stravy, nedostatku pohybu, odpočinku a pobytu v přírodě. Tito lidé vstupují do nemoci již předem oslabeni a pak to dorazí paralenem. Není divu, že končí v ordinacích lékařů s únavou táhnoucí se týdny i měsíce.

Potlačení horečky je často příčinou dlouhodobé únavy po nemoci, někdy přímo chronického únavového syndromu (CFS). Příčinou CFS není přítomnost EB viru nebo jiných infekčních agens v organismu, ty v něm byly dlouho předtím. Příčinou je oslabení imunity v důsledku nesprávného léčení akutních infekcí v kombinaci se špatnou stravou a stresem.

Jeden mechanismus vzniku únavy je specifický pro paracetamol. Bohužel právě paracetamol je v posledních letech velice oblíbené analgetikum a antipyretikum. Jeho oblíbenost vychází jednak z jeho vysoké účinnosti (tj.

silné schopnosti potlačit příznaky) a protože nepoškozuje zažívací trakt jako kyselina acetylosalicylová a ibuprofen. Ale má i značné nevýhody. Jednou ze zásadních nevýhod paracetamolu je jeho toxicita pro játra. Při jeho metabolizování dochází k tvorbě toxického meziproduktu NAPQI.

Tato látka je hlavním původcem toxických účinků paracetamolu. Účinkuje jako volný radikál.

Ochranou před volnými radikály jsou tzv. antioxidanty. Jedním z nich je glutathion. Je to základní, konečný a jediný recyklovatelný nitrobuněčný antioxidant. Glutathion se musí postarat nejen o NAPQI, ale končí u něj všechny volné radikály.

Nevhodná strava, toxiny, léky, stres, trauma, stárnutí, infekce a radiace jeho zásoby vyčerpávají.

Naše schopnost produkovat a udržet vysokou hladinu glutathionu je životně důležitá pro uzdravení se z prakticky všech nemocí i k jejich prevenci a udržení si optimálního zdraví a výkonnosti.

Pokud jsme vystaveni příliš silnému oxidativnímu stresu nebo příliš mnoha toxinům (včetně léků), zásoby antioxiadantů včetně glutathionu se vyčerpají a to vede k nemoci. Nedokážeme se bránit proti volným radikálům, infekci nebo rakovině a nedokážeme se zbavit toxinů.

Infekce je jednou ze situací, kdy se tělo nachází v oxidativním stresu. Použití paracetamolu v této situaci vede k několika důsledkům.

Zaprvé snížení horečky sníží efektivitu boje proti infekci a prodlužuje dobu, po kterou je tělo vystaveno působení infekčních agens, a tedy prodlužuje dobu trvání nemoci! Paracetamol zatěžuje játra, která ho musí metabolizovat a při jeho metabolizování vzniká toxický meziprodukt NAPQI.

U některých lidí dochází k vyšší produkci NAPQI a tedy vyšším nárokům na glutathion. Pokud je takový jedinec současně geneticky vybaven nedostatečně funkčním genem pro tvorbu glutathionu, nebo má jeho hladinu vyčerpánu i z jiných příčin (například stres, nekvalitní strava, jiné léky apod.), vytvoří se v jeho těle vysoká hladina NAPQI, která mj.

poškodí mitochondrie. Nedostatečná funkce mitochondrií je hlavní příčinou chronické únavy po virózách a jiných nemocech, bolestí svalů, nesoustředění, deprese a jiných symptomů CFS. Hlavním škůdcem pro mitochondrie jsou právě volné radikály.

Naše tělo má jen omezenou schopnost se s nimi vypořádat, je konstruováno na život v čistém prostředí bez chemikálií, na konzumaci přirozené čisté stravy, na život bez chemických léků a toxinů v životním prostředí, na život, kdy je možno reagovat na stres přirozeným způsobem (uteč nebo bojuj). Pokud k přirozené zátěži při infekci přidáme chemické léky, může dojít k problému.

Dlouhodobé důsledky potlačení horečky při infekci

Důsledky opakovaného potlačování horečky a zánětu sahají bohužel ještě mnohem dále než k protahované únavě. Statistiky prokazují souvislost mezi výskytem horečnatých onemocnění v anamnéze a rizikem rakoviny. Čím více horeček, tím méně rakoviny a naopak.

Opakované potlačování horečky vede k chronickému poškození imunitního systému, mitochondrií a ke zvýšení oxidativního stresu. Poškození DNA volnými radikály je považováno za jeden ze spouštěčů maligního bujení. Ke vzniku maligních buněk dochází v každém z nás neustále, ale funkční imunitní systém si s nimi poradí.

Rakovina vznikne pouze v situaci, kdy imunitní systém neplní své funkce. A jsme opět u stresu, nekvalitní stravy, nedostatku vitamínů a dalších mikroživin, volných radikálů apod.

Shrnutí

Horečka je základní mechanismus obrany proti infekci. Mozek zvýší teplotu v situaci, kdy dostává z krve prostřednictvím mediátorů zánětu informaci o přítomnosti infekce.

Použití antipyretik (paracetamolu, kyseliny acetylosalicylové, ibuprofenu) zabrání tvorbě těchto látek a mozek dostane nesprávnou informaci o stavu boje proti infekci a sníží teplotu v situaci, kdy infekce ještě není zvládnuta, což vede k oslabení imunitní reakce. Použití paracetamolu s sebou nese navíc další riziko.

Při jeho metabolizování vzniká toxický meziprodukt, který se chová jako volný radikál. K jeho zneškodnění používá organismus glutathion, základní antioxidant. U geneticky disponovaných jedinců neprobíhá tato detoxikace dostatečně a dochází ke kumulaci toxické látky v těle.

Její aktivita jako volného radikálu a vyčerpání zásob glutathionu poškozuje mitochondrie. Mitochondrie pak nejsou schopny plně fungovat a tvořit energii. Důsledkem je únava, bolesti svalů, duševní nevýkonnost, deprese a prakticky jakákoli chronická nemoc.

Rozdíly v genetické výbavě vysvětlují, proč si někdo může dovolit srážet horečku pravidelně bez vážnějších následků a někdo po jedné epizodě upadne do chronického únavového syndromu. Protože nikdo z nás neví, jaké má geny, je rozumné předpokládat horší možnost a snažit se poškození předcházet.

Doporučený postup:

• • Když jsme nemocní a není nám vůbec dobře, lehneme do postele. Přecházení nemoci je bezohlednost vůči sobě i ostatním.

• • Horečku nesrážet, ani když je vysoká přes 39°C. Výjimkou jsou lidé s velmi oslabeným srdcem. Pokud i starý člověk dokáže vyprodukovat vysokou horečku nad 39°C, je třeba to brát jako známku silné vitality a vítat ji, nikoli potlačovat léky. U dětí není obvykle důvod ke zbytečným obavám, snášejí horečku dobře. Výskyt febrilních křečí není tak častý, aby ospravedlnil rutinní potlačování horečky nad 38,5°C a poškozování imunity každého dítěte. Kromě toho křeče přicházejí i při nižších teplotách, nesouvisejí primárně s výší horečky. Matky jsou zbytečně strašeny. Naopak právě zdravé, robustní děti spontánně produkují vysokou horečku a často jim ji ani nelze srazit. Ohrožené jsou naopak právě ty děti, kterým se horečku podaří antipyretiky srazit. Zvažujte vždy celkový stav dítěte a ne jen výši horečky. Má chuť k jídlu? Hraje si? Nechce být v posteli? Dokonce zlobí? Tak to nebude nic vážného. Leží jak mrtvola při 37,3°C? O takové dítě si budu dělat větší starosti než o dítě s 40°C, které pobíhá a nechce ležet.

• • K subjektivní úlevě při horečce lze použít fyzikální procedury, např. zábaly, ale ne léky.

• • Když už z různých důvodů potřebujete horečku na chvíli snížit, použijte acylpyrin nebo ibuprofen, nemají tak ničivý vliv na játra a mitochondrie jako paracetamol.

• • Omezte nebo zcela vylučte stravu. Pokud budete chtít jíst, použijte staré osvědčené recepty: čaje, česnečku, polévky.

• • Jak zvýšíme tvorbu glutathionu? Ten potřebujeme při nemoci vždy, protože infekce sama o sobě je zátěž a zvyšuje množství volných radikálů v těle. Glutathion si sami syntetizujeme z několika surovin. Potřebujeme síru, kterou získáme z potravin bohatých na síru, jako je česnek, cibule a brukvovitá zelenina (brokolice, kapusta, zelí, květák). Naše babičky věděly, proč vařily při nemoci česnečku nebo slepičí polévku … vylepšíme si ji navíc brokolicí a miso pastou.

• • Dodáme vitamín C, až 10 g denně.

• • Dodáme vitamín D, v akutním stavu až 10000 IU denně.

• • N-acetyl cystein je substance obsažená např. v léku ACC, používaném při kašli. Jde o prekurzor glutathionu, proto je jeho užití při infekci vhodné. I když nemáme kašel, užití tohoto volně prodejného léku nám vylepší hladinu glutathionu a tedy i naši schopnost zvládnout volné radikály. Používá se i při léčbě otravy paracetamolem.

• • Ideální terapií infekcí je homeopatie, nejlépe individualizovaná, v nouzi lze použít i Oscillococcinum, které má studiemi klinicky prokázaný účinek při virózách. Nebo kombinované homeopatické léky na virozy, např. Paragrippe, Gripp-Heel, Guna-Flu, Guna-Virus, Citomix (poslední tři jsou na recept).

• • Možná to nejdůležitější na konec: nebojte se nemocí. Strach a úzkost prokazatelně oslabuje imunitní systém. Epidemii podlehne jen ten, kdo věří, že nemá kontrolu nad situací a může se stát její obětí. Důvěřujte svému tělu, posilujte ho rozumnou životosprávou a homeopatií a ono si poradí.

• Když už onemocníte, berte nemoc jako signál, že je třeba dát si pauzu. Při nemoci dejte průchod všem emocím, které se objeví. Zvažte, co bylo spouštěčem nemoci, proč jste potřebovali vypnout a proč jste to přehlíželi.

Horečku si musíte dovolit

Na horečky jsem netrpěla a byla na to pyšná, protože jsem si myslela, že je to tak dobře. Jenže to jsem ještě neznala všechny souvislosti a reakce těla na nemoci. Když už jsem náhodou horečku při nemoci měla, tak maximálně 37,8°C a u toho pocit, že umírám. Jenže za ty roky, co jsem jedla jinak, se změnil i můj přístup k nemocem.

Můj organismus se dal postupně do pořádku a horečka se začala pomalu vracet. Nejdřív se vyšplhala někam ke 38’C, ale časem i mnohem výš. Nemoci, pokud nějaké byly, byly intenzivnější, ale s horečkou mnohem rychlejší a ve výsledku očistnější.

Na horečku nemám čas

Po dlouhé době mi onemocněly postupně obě děti chřipkou a tak jsem vařila čaje, kuzu, dělala zábaly, obklady, měřila teploty, řešila homeopatika a starala se o všechny jejich další požadavky.

Když děti byly z nejhoršího venku, ale do školy a školky to ještě nebylo, cítila jsem, jak chřipka leze i na mě. Bylo mi každou hodinu hůř a hůř, bolely mě všechny klouby, hlava, dutiny a k tomu všechny zuby, teklo mi z nosu.

Cítila jsem zimnici, ale horečka pořád nepřicházela. Přitom jsem jasně cítila, že se tělo o horečku pokouší a že se mi značně uleví, až se pořádně zahřeji.

Jenže s povinnostmi kolem dvou nemocných dětí, na které jsem sama, nebyla opravdu šance si ani sednout, natož lehnout. Přiznám se, že jsem se nemohla dočkat, až bude večer a děti půjdou spát a já si konečně lehnu.

Když jsem děti uložila, bylo mi opravdu už strašně. Vlezla jsem si hned do postele a cítila, jak horečka konečně přichází. Stačila hodina v klidu a rázem jsem měla 38°C a pomalu to lezlo stále výš.

S touto teplotou mi bylo už mnohem lépe. Přestala zimnice, cítila jsem, jak se celá prohřívám a jak organismus má konečně tu správnou teplotu na léčbu nemoci.

Na druhý den jsem si domluvila hlídání a během tří dnů už mi nebylo skoro nic.

Vytvořit horečku je pro naše tělo docela náročný úkol a proto na ní potřebuje spoustu energii a hlavně klid. S poletováním kolem dětí či rodiny nebo při přecházení nemoci často už ani na teplotu nezbývá energie.

A nemoc se pak vleče, neproběhne tak jak má, vrací se a my se cítíme mizerně i několik týdnů.

Horečka je součástí imunity

Horečka při akutních nemocech svědčí o dobré obranyschopnosti našeho organismu. Je součástí naší imunity a je pro nás velmi pozitivním příznakem, který nám v našem boji s nemocí významně pomáhá.

Je skvělé, když si naše tělo umí horečku vytvořit. Proto je velmi důležité při nemoci si co nejdříve lehnout, dodržovat klid a horečku a marodění si dovolit.

Často stačí i dva, tři dny v klidu v posteli a z nejhoršího jste venku.

Horečku potřebujeme

Je velká škoda horečku srážet a nevyužít její léčebné účinky, které pro naše tělo má. Pokud horečku běžně snižujeme léky, později se již přestává dostavovat. Tím se velmi zhorší celková obranyschopnost těla.

Člověk se sice cítí nemocný, má kašel, rýmu, bolí ho klouby, ale horečka už se nedostaví. Bez horečky neumožníme imunitním buňkám, aby se aktivovaly, našly a odstranily vetřelce.

Toxiny po virových a bakteriálních zátěžích pak zůstávají v organismu, kde se hromadí a usazují tam, kde máme slabé místo.

Opakované snižování teploty vede k poškození celého imunitního systému. Když opakovaně nemá šanci se plně rozvinout a rozběhnout, časem přestane účinně pracovat.

Kromě léků na snižování horečky se také často zbytečně používají antibiotika, které nám následně zhorší střevní imunitu. Dostáváme se pak do začarovaného kruhu, kdy se díky lékům stáváme velmi citliví a brzy znovu onemocníme. A celý proces se opakuje.

My se pak divíme, jak je možné, že jsme často nemocní, když se poctivě léčíme léky, které nám byly předepsány.

Vytvořit horečku je pro naše tělo docela náročný úkol a proto na ní potřebuje spoustu energii a klid.

S poletováním kolem dětí či rodiny nebo při přecházení nemoci často už ani na teplotu nezbývá energie.

A nemoc se pak vleče, neproběhne tak jak má, vrací se a my se cítíme mizerně i několik týdnů. Dopřejte si proto horečku a hlavně si ji dovolte.

Jak na nemoci

Horečka u dětí je jedním z nejčastějších důvodů vyhledání lékaře. V okamžiku, kdy teplota začne stoupat, mnoho rodičů propadne obavám ze závažného onemocnění. Tato panika však není na místě. Horečka sama o sobě není nemoc, je pouze příznakem onemocnění.

A nejen příznakem, je to smysluplná reakce těla na nemoc. Dokonce můžeme říct: je-li organismus zdravý, pak má schopnost reagovat horečkou. Při horečce nad 39,5°C ztrácí většina bakterií i virů schopnost rozmnožovat se a hyne.

Ovlivňuje i imunitní systém – bílé krvinky jsou při horečce pohyblivější, mají větší schopnost vypořádat se z nezvanými hosty, kteří se při infekci v organismu šíří. Horečka je tak jedním z nejdůležitějších nástrojů, kterými tělo udržuje svoji integritu.

Asi není náhoda, že zatímco u dětí jsou horečky časté, tak jak lidé postupně stárnou, horečky se vyskytují méně a méně. a u některých starších lidí jsou už opravdovou vzácností.

Průběh horečky během dne

Horečka obecně kopíruje průběh denního teplotního cyklu. Tělesná teplota je ráno po probuzení nejnižší a postupně během dne stoupá až do asi 17 hodin, kdy je nejvyšší, cca o 0,5°C vyšší než ráno. Při horečce je to obdobné, pouze intenzita a rychlost tělesných pochodů je vyšší. Asi všichni rodiče si všimli, že maximální výše dosahuje horečka odpoledne a večer.

Horečka má dvě odlišné fáze:

• V první fázi většinou teplota prudce stoupá, dítěti je zima, má studené ruce i nohy, třesavku a vyžaduje teplé přikrytí. V této fázi se zpravidla cítí nejhůř – bolí ho hlava, svaly, může i zvracet. Organismus se v této první fázi snaží dosáhnout určité výše teploty, která je optimální pro boj s danou infekcí. Zejména první den nemoci může teplota takto stoupat v několika po sobě jdoucích vlnách.
• Ve druhé fázi, po dosažení žádané teploty (pro většinu infekcí kolem 39,5°C), se situace mění: po určitou dobu se horečka udržuje, ale organismus již teplo nekoncentruje, ale vydává. Dítěti začne být horko, odkopává se, má horké ruce i nohy, začne se cítit lépe a možná brzy usne. Tyto dvě fáze se mohou po několik dní opakovat. Teplota během noci poklesne, nad ránem bývá nejnižší, dítě se může již cítit téměř zdravé, ale odpoledne teplota opět začne stoupat.

Snižovat či nesnižovat horečku?

Toť otázka. Jako odpověď na ní existují dva rozdílné přístupy. Oba se nicméně shodují v tom, že teplota do 38°C se snižovat nemá.

• První přístup je přístup klasické medicíny, uváděný i v mnoha více či méně závazných doporučeních. Zde se doporučuje při teplotě nad 38°C (měřeno v podpaží) teplotu snižovat – podat lék proti horečce či použít fyzikální metody (zábal apod.) nebo obojí. Někteří lékaři doporučují při teplotě nad 39°C podávat i Diazepam jako prevenci febrilních křečí (o těch pár slov níže). Cílem je ulevit od nepříjemných pocitů doprovázejících horečku, snížit zátěž srdce, jehož činnost se při horečce zrychluje (což podle mě je zátěž spíše pro kardiologicky nemocné či starší lidi než pro jinak zdravé dětí) a snížit riziko vzniku febrilních křečí. Nemoc jako takovou, která horečku vyvolala, to však nijak neléčí. Když se horečka potlačí, dítě se bude sice přechodně cítit lépe, nemoc však bude probíhat dál. To je vidět i na tom, že po odeznění účinku léků, cca po 4-8 hod., horečka opět stoupá.
• Druhý přístup, který vyplývá z úvodního obecného pojednání o horečce, říká, že její snižování není příliš smysluplné, že vlastně jde o maření obranných mechanismů organismu. Horečku přes 39,5 stC je ale rozhodně nutno snížit!

O febrilních křečích

Febrilní křeče se mohou vyskytovat při horečce u dětí od 6 měsíců do 6 let. Dítě ztuhne, zbledne až promodrá kolem úst, obrací „oči v sloup“, může mít křeče celého těla. Dochází k nim v důsledku nezralosti nervového systému v okamžiku náhlých zvýšených nároků na mozek při horečce.

V naprosté většině případů k těmto křečím dochází na počátku vzestupu teploty, tedy často ještě dříve, než rodiče vůbec mohou zjistit, že dítě teplotu má. Však již medici na lékařské fakultě se učí, že mozek ke křečím provokuje spíše náhlá změna teploty než její výška. Podávat Diazepam preventivně je doporučeno pouze u dětí, které v minulosti již febrilní křeče prodělaly.

Léky proti horečce

Pro děti jsou to pouze dvě možné skupiny léků ke snižování horečky: paracetamol (Paralen, Panadol apod.) a ibuprofen (Nurofen, Ibalgin, Brufen, Ibuberl). Kyselina acetylsalicylová (Acylpyrin, Aspirin) se nesmí podávat dětem do 15 let!

• Paracetamol: se dávkuje 10-15mg/kg v jednotlivé dávce, maximální denní dávka je 60 mg/kg. Interval mezi dávkami je minimálně 4, spíše 6 hodin. Je jedno, zda se podává ve formě čípků, či sirupů. Pouze při zvracení preferujeme čípky a při průjmu dáváme přednost sirupové či tabletové formě. Názvy léků s účinnou látkou paracetamol: Paralen, Panadol, Panadol SUS.
• Ibuprofen: se dávkuje 20-30mg/kg/24 hod, rozdělený do 3-4 dávek, minimální interval mezi dávkami je 6 hodin. Názvy léků s účinnou látkou paracetamol: Nurofen, Ibalgin, Brufen, Ibuberl,

Fyzikální metody snižování teploty

Pouze jsou-li horké i končetiny, tj. horečka dosáhla vrcholu.

Vlažné zábaly lýtek jsou šetrnější než zábaly celého těla, přesto pomohou snížit teplotu o 0,5°C i více a uleví případným bolestem hlavy. Použijeme např. vyždímanou plenku namočenou do vody 25-30°C teplé, po 20 minutách můžeme zábal vyměnit. Vlažná krátká sprcha.

Koupel ve vodě jen o něco chladnější než je dítě, dítě posadíme do vody (napustíme jen cca 5 cm) a poléváme trup a končetiny.

Aplikace ledu zabaleného v látce do třísel či podpaží (kudy prochází velké tepny).

Péče o dítě při horečce

Dítě s horečkou patří do postele!

• V první fázi, při vzestupu horečky, studených končetinách, třesavce a zimnici, dítě teple oblečeme, dáme mu i ponožky a pořádně přikryjeme. Pokoj lehce zatemníme a budeme se snažit, aby zde byl klid: nepouštíme televizi ani počítač. Na zahřátí dáme horký čaj. Důležité je, aby matka nebo otec, kteří o dítě pečují, poskytli dítěti pocit klidu a jistoty.
• Ve druhé fázi, při teplotě nad 39°C, kdy je dítě celé horké, včetně končetin, můžeme použít vlažné zábaly lýtek, vlažnou sprchu nebo koupel.

Dieta při horečce

Dítě většinou nemá chuť k jídlu, což je přirozená a správná instinktivní reakce organismu – trávení potravy spotřebovává hodně energie, kterou v tuto chvíli tělo potřebuje na boj s nemocí. Pro běžná onemocnění má dětský organismus dostatečné rezervy energie.

Dítě tedy nikdy do jídla nenutíme! Pokud však jídlo vyžaduje, pak podáváme nastrouhané ovoce, kompoty, ovesnou kaši, jáhly či rýži. Nemělo by jíst maso, vejce, sladké mléko, tučné potraviny a sladkosti.

S poklesem horečky se chuť k jídlu vrací a během rekonvalescence dítě rychle dohoní eventuelní váhový úbytek. Nezbytný je dostatek tekutin! Ideálně vlažné bylinkové čaje (lipový či bezový), které osladíme trochou medu nebo hroznového cukru, vodu nebo ředěné ovocné šťávy.

Hroznový cukr dodá energii a dobře se vstřebává, nezatěžuje trávení. Při výrazném pocení jsou vhodné minerálky nebo mírně slaný zeleninový vývar.

Kdy s horečkou k lékaři?

Samotná výše horečky není hlavní kritérium. Někdy může být dítě, které má teplotu jen kolem 38°C, závažněji nemocné, než to, které má kolem 40°C. Mnohem důležitější je celkový stav, který většinou mnohem lépe než lékař posoudí rodič, který své dítě dokonale zná. Kdy tedy k lékaři?

• Při opakovaném zvracení, zvláště je-li spojeno s intenzivními bolestmi hlavy i po odeznění zimnice a třesavky, při ztuhlé šíji – k vyloučení neuroinfekce.
• Apatie dítěte, nereaguje na běžné podněty, oslovení.
• Poruchy hybnosti.
• U kojenců s horečkou při průjmovém onemocnění pro riziko dehydratace, zvláště odmítá-li tekutiny.
• Krvavé skvrnky na kůži (po zatlačení na ně nemizí).
• Setrvalá teplota bez poklesu přes 39,5°C měřená v podpaží 24 hodin.
• Pokud trvají horečky kolem 39°C déle než 3 dny. Jsou-li bez jiných příznaků (kašel, průjem, zvracení – vždy vzít MOČ – může se jednat o zánět ledvin).
• Vždy s dítětem mladším 6 měsíců.
• Při febrilních křečích.
• Když teplota několikrát za den prudce poklesne a opět vystoupí na vysoké hodnoty (bez použití léků proti horečce, tam je to běžná reakce).
• Pokud dítě trpí jiným závažným onemocněním: srdeční vadou apod.
• Když si nejste jistí a máte strach: správný přístup k horečce vyžaduje zkušenost. První horečka je vždy nejtěžší, u dalších už si budete spíš vědět rady.