Které látky v potravinách jsou nejzdravější? Zjistěte, jaké látky vás chrání.

Přednosti

Žádné dva druhy rakoviny nejsou stejné a neměla by být ani vaše výživa. Nejčastěji kladenou otázkou dietologům a onkologům na celém světě je „Co mám jíst?“. Odpověď je „záleží“.

Závisí to na typu rakoviny, aktuální léčbě a užívaných doplňcích, věku, pohlaví, BMI, životním stylu a veškerých dostupných genetických informacích. Stručně řečeno – je třeba přizpůsobit odpověď na otázku „Co mám jíst“ pro gemistocytární astrocytom (astrocytom 2.

stupně WHO), aby se minimalizovaly nežádoucí interakce mezi výživou (z potravin / stravy) a léčbou a aby se zlepšily příznaky.

Když podstupujete radiační léčbu gemistocytického astrocytomu (astrocytom 2. stupně WHO), měli byste jíst potraviny jako zelí a okurky. Stejným způsobem se vyhněte jídlům jako Kohlrabi a Kumquat s léčbou Radiací pro Gemistocytic Astrocytoma. 

Dostanete bod – vaše výživa musí být přizpůsobena a je třeba ji přehodnotit, jakmile se některá z podmínek změní. Vytvořte a dodržujte výživový plán přizpůsobený vašim potřebám, abyste minimalizovali nežádoucí interakce výživy pro rakoviny, jako je Gemistocytic Astrocytoma (WHO stupeň 2 astrocytoma).

Co je Gemistocytic Astrocytoma (astrocytom 2. stupně)?

Gemistocytický astrocytom je vzácný typ Grade 2 difúzní astrocytom (klasifikace WHO), rakovina se horší prognózou, která se vyvíjí z buněk zvaných astrocyty, které podporují nervové buňky.

Výskyt této rakoviny je pouze 0.04 na 1 lakh lidí ročně. Tato rakovina je běžně diagnostikována u lidí ve věku kolem 50 let, může se však vyskytnout u lidí v jakémkoli věku.

Častěji se vyskytuje u mužů ve srovnání se ženami.

Jaké jsou příčiny gemistocytárního astrocytomu (astrocytom 2. stupně)?

Příčina gemistocytárního astrocytomu (astrocytom 2. stupně) není jasná. Dědičné syndromy způsobené zděděnými mutacemi DNA však mohou být příčinou Gemistocytic Astrocytoma. Faktory prostředí, jako je vystavení ionizujícímu záření a ultrafialovému záření, mohou také způsobit Gemistocytic Astrocytoma. Další možné příčiny Gemistocytic Astrocytoma zahrnují stravu, stres a životní styl.

Genetické abnormality v gemistocytárním astrocytomu (astrocytom 2. stupně)

Gemistocytický astrocytom má prevalenci určitých genetických změn. O některých genech, jako je IDH1, TP53, ATRX a FOXO3, je známo, že mají u této rakoviny genetické abnormality vedoucí ke změně funkce. 

Genetické abnormality nalezené v gemistocytickém astrocytomu mohou ovlivnit specifické biochemické dráhy, které vedou tyto rakovinné buňky k agresivnímu růstu a přežívají probíhající léčbu.

Kromě toho mohou životní styl nebo návyky, jako je kouření, konzumace alkoholu a BMI (Body Mass Index), mít velký vliv na reakci na léčbu předepsanou lékařem pro Gemistocytic Astrocytoma. Četné studie důsledně ukazují, že vaše výživa / strava – jak potraviny, tak doplňky výživy mohou nepříznivě ovlivnit léčbu nebo být podpůrné nebo nehrají žádnou roli.

Proto je třeba důkladně zvážit triangulaci genomiky gemistocytického astrocytomu, plánované nebo probíhající terapie a životní styl, aby bylo možné při rozhodování o tom, jaké potraviny a doplňky vzít v úvahu a kterým se vyhnout, při navrhování stravovacího / výživového plánu.

Je také důležité si uvědomit, že když se některá z těchto podmínek změní, například léčba nebo životní styl nebo diagnóza rakoviny – může to mít dopad na výživu a bude pravděpodobně nutné přepracovat plán výživy / stravy pro tuto rakovinu.

Proč jíst správné záležitosti pro gemistocytární astrocytom?

V gemistocytickém astrocytomu aktivace nebo inhibice některých biochemických drah včetně signalizace Notch, NFKB, PI3K-AKT-MTOR, Myc, buněčného cyklu, signálu P53, signálu lektinového receptoru typu C, signálu JAK-STAT, epitelu Při léčbě onemocnění hraje důležitou roli přechod mezenchymů, signalizace TGFB, oprava DNA, epigenetika rakoviny, signalizace RAS-RAF, signalizace MAPK, přežití buněk a oxidační stres. Všechny potraviny a doplňky výživy obsahují aktivní složky, které mají specifické molekulární působení na různé biochemické cesty. Přestože příjem určitých potravin a doplňků výživy jako součást stravy může podporovat specifickou léčbu Gemistocytic Astrocytoma, konzumace několika dalších potravin a doplňků může vést k nežádoucím interakcím s léčbou nebo může zvýšit progresi rakoviny.

Příklad potravin, které „nejezte“ a jedzte radiační léčbou gemistocytického astrocytomu

Výživa pro rakovinu vždy závisí na typu rakoviny, léčbě a užívaných doplňcích (jsou-li nějaké), věku, pohlaví, BMI, životním stylu a veškerých dostupných genetických informacích. Zde ukazujeme změny ve výživě / stravě pro Gemistocytic Astrocytoma s přihlédnutím pouze ke změnám léčby.

Potraviny, kterým je třeba se vyhnout

Kedluben: Kohlrabi obsahuje účinné látky, jako je Brassinin, Indol-3-karbinol, Kyselina olejová a další. Brassinin interferuje s dopadem záření v gemistocytickém astrocytomu blokováním specifického biologického procesu zvaného oxidační stres. Vyvarujte se tedy potravin, jako je Kohlrabi, s radiační léčbou Gemistocytic Astrocytoma.

Kumquat: Kumquat obsahuje účinné látky, jako je apigenin, retinol, kyselina linolenová a další. Apigenin interferuje s dopadem záření v gemistocytickém astrocytomu blokováním specifického biologického procesu zvaného oxidační stres. Proto nejezte Kumquat s radiační léčbou této rakoviny.

Potraviny k jídlu

Zelí :  Zelí obsahuje účinné látky jako benzylisothiokyanát, indol-3-karbinol a kvercetin. Příjem benzylizothiokyanátu spolu s radiační léčbou gemistocytického astrocytomu způsobuje pokles specifické biochemické dráhy, která se nazývá PI3K-AKT-MTOR signalizace, což je velmi pozitivní účinek. Zelí by proto mělo být konzumováno radiační léčbou této rakoviny.

Okurka :  Okurka obsahuje účinné látky, jako je lupus, retinol a kyselina salicylová. Příjem Lupeolu spolu s radiační léčbou Gemistocytic Astrocytoma způsobuje pokles specifické biochemické dráhy, která se nazývá PI3K-AKT-MTOR Signaling, a to je velmi pozitivní účinek. Okurka by proto měla být konzumována radiační léčbou této rakoviny.

Mám užívat tento doplněk výživy pro gemistocytický astrocytom?

Černé semínko :Černé semínko nemá žádné známé hlášené interakce CYP (enzym metabolizující léky) s radiační léčbou.

Black Seed podporuje radiační léčbu gemistocytového astrocytomu snížením biochemických cest / procesů nazývaných přežití buněk, přechod epitelu do mezenchymu, signalizace MAPK, signalizace JAK-STAT, signalizace MYC, signalizace NFKB, signalizace zářezu, signalizace PI3K-AKT-MTOR, buňka Cyklus, Oprava DNA, Signalizace TGFB, Signalizace lektinového receptoru typu C a Signalizace RAS-RAF a zvyšování drah, jako je oxidační stres.

Kterým potravinám se při Gemistocytic Astrocytoma vyhnout?

Potraviny k jídlu po diagnostice rakoviny!

Žádné dva druhy rakoviny nejsou stejné. Jděte nad rámec běžných pokynů pro výživu pro všechny a s důvěrou přijímejte osobní rozhodnutí o potravinách a doplňcích.

Jaké jsou příznaky Gemistocytic Astrocytoma?

V počátečních fázích nemusí většina druhů rakoviny, včetně Gemistocytic Astrocytoma, způsobovat žádné příznaky. Jak však nemoc postupuje, může začít vykazovat příznaky. 

Následují některé příznaky, které mohou být způsobeny Gemistocytic Astrocytoma.

• Záchvaty
• Bolest hlavy v důsledku intrakraniálního tlaku
• Nevolnost
• Slabost na jedné straně těla
• Problémy s viděním
• Ztráta rovnováhy
• Hubnutí nebo zisk
• Změna chování

Ačkoli mnoho z těchto příznaků může být také způsobeno různými jinými zdravotními podmínkami, poraďte se se svým lékařem, pokud se u vás tyto příznaky vyskytnou, abyste vyloučili možnou šanci Gemistocytic Astrocytoma.

Jaké jsou možnosti léčby gemistocytického astrocytomu?

O léčbě gemistocytického astrocytomu lze rozhodnout na základě různých faktorů, včetně stupně a rozsahu šíření rakoviny, charakteristik rakoviny, symptomů, celkového zdravotního stavu pacienta a anamnézy, zda lze rakovinu zcela odstranit chirurgickým zákrokem a zda rakovina byla pouze diagnostikována nebo se vrátila. Možnosti léčby této rakoviny zahrnují:

• Chirurgie
• Radioterapie
• Chemoterapie

Jako součást stravy se vyvarujte zahrnutí těch potravin a doplňků, které mohou nepříznivě ovlivňovat léčbu Gemistocytic Astrocytoma.

Na závěr

Je třeba si pamatovat dvě nejdůležitější věci: léčba rakoviny a výživa nejsou pro každého nikdy stejné. Výživa / strava, která zahrnuje potraviny a doplňky výživy, je účinným nástrojem, který ovládáte vy, a zároveň čelíte rakovině, jako je Gemistocytic Astrocytoma.

Jaké jídlo jíte a jaké doplňky přijímáte, je vaše rozhodnutí. Vaše rozhodnutí by mělo zahrnovat zvážení mutací rakovinového genu, rakoviny, probíhající léčby a doplňků, alergií, informací o životním stylu, hmotnosti, výšky a návyků.

Výživové plánování rakoviny z addonu není založeno na internetovém vyhledávání. Automatizuje pro vás rozhodování na základě molekulární vědy implementované našimi vědci a softwarovými inženýry. Bez ohledu na to, zda vám záleží na porozumění základním biochemickým molekulárním drahám nebo ne – pro plánování výživy rakoviny je toto porozumění potřeba.

Začněte HNED s plánováním výživy zodpovězením otázek na název rakoviny, genetické mutace, probíhající léčbu a doplňky, jakékoli alergie, návyky, životní styl, věkovou skupinu a pohlaví.

Potraviny k jídlu po diagnostice rakoviny!

Žádné dva druhy rakoviny nejsou stejné. Jděte nad rámec běžných pokynů pro výživu pro všechny a s důvěrou přijímejte osobní rozhodnutí o potravinách a doplňcích.

Pacienti s rakovinou se často musí vypořádat s různými vedlejší účinky chemoterapie které ovlivňují kvalitu jejich života a hledají alternativní terapie rakoviny. Užívání správná výživa a doplňky založené na vědeckých úvahách (vyhnout se dohadům a náhodnému výběru) je nejlepší přírodní lék na rakovinu a vedlejší účinky spojené s léčbou.

Ečka v potravinách

Éčka v potravinách

Zajímá vás, jaké látky se skrývají pod kódy začínajícími písmenem E, které jsou uváděny na obalech potravin a pro které zobecněl název éčka? Tyto stránky byly vytvořeny za účelem zodpovězení otázek týkajících se problematiky éček v potravinách.

Při průmyslové velkovýrobě se do potravin přidávají látky, které prodlužují dobu jejich trvanlivosti, upravují a zvýrazňují jejich chuť a barvu. Tyto látky se nazývají přídatné látky (aditiva).

Seznam přídatných látek musí být uveden na obalu výrobku, každá z látek musí být v tomto seznamu uvedena názvem, nebo mezinárodním kódem E + číslo, v sestupném pořadí dle množství, v jakém jsou v potravině obsaženy.

Číselný kód E je kód, pod kterým je přídatná látka mezinárodně označována. Shodný číselný systém má Evropská unie i Codex Alimentarius, který vychází z evropského systému.

U látek, které náležejí do kategorií antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kypřicí látky, náhradní sladidla, látky zvýrazňující chuť nebo aroma, zahušťovadla, želírující látky, modifikovaný škrob, stabilizátory, emulgátory, protispékavé látky, odpěňovače, lešticí látky, látky zlepšující mouku, musí být kromě názvu nebo kódu E uveden i název příslušné kategorie, do které látka patří. Některé přídatné látky spadají dle účelu použití do několika kategorií, ale uvádí se pouze název kategorie, která odpovídá účelu, pro který je látka v potravině použita.

V právním řádu České republiky upravuje používání přídatných látek vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 304/2004 Sb. Potraviny dovážené do ČR ze zahraničí mohou obsahovat přídatné látky, které u nás není povoleno při výrobě potravin používat.

Rozdělení přídatných látek (éček) dle jejich technologické funkce

Antioxidanty

Antioxidanty jsou látky, které prodlužují údržnost potravin a chrání potravinu proti zkáze způsobené oxidací. Oxidace je reakce potraviny s vzdušným kyslíkem. Vzdušný kyslík s potravinami vytváří řadu sloučenin. Projevem oxidace je např. žluknutí tuků, barevné změny potraviny atp.

Barviva

Barviva jsou látky, které udělují potravině barvu, kterou by sama o sobě neměla a nebo obnovují barvu, která byla poškozena nebo zeslabena během výrobního procesu. Potravina tak získá lákavější vzhled. Některé potraviny není povoleno dobarvovat. Patří k nim např. dětská výživa, med, ovocné šťávy a nektary. Pro máslo se mohou používat pouze karoteny.

Konzervanty

Konzervanty jsou látky, které prodlužují údržnost potravin. Zamezují růstu mikroorganismů, které by mohly být pro lidský organismus škodlivé. Mezi nejznámější přírodní konzervanty patří např. kuchyňská sůl, ocet.

Z uměle vyrobených konzervačních látek je nejznámější např. oxid siřičitý, kyselina sorbová, kyselina benzoová a jejich soli a estery. Oxid siřičitý může vyvolávat u citlivých osob alergické reakce.

Je jedním z předních alergenů.

• Regulátory kyselosti
• Regulátory kyselosti jsou látky, které mění či udržují kyselost či alkalitu potraviny.
• Kypřící látky

Kypřící látky jsou látky nebo směsi látek, které vytváří plyny. Tím se zvyšuje objem těsta.

Sladidla

Náhradní sladidla jsou látky, které udělují potravinám sladkou chuť, ale nepatří mezi monosacharidy a disacharidy. Za náhradní sladidla se nepovažují potraviny se sladkou chutí – např. fruktóza a med. Náhradní sladidla se používají i k výrobě stolních sladidel. Stolní sladidla musí obsahovat jako součást označení text: „Stolní sladidlo na bázi…

“ a doplní se název náhradního sladidla. Pokud potravina obsahuje aspartam E 951 musí být na obale uveden text: „Obsahuje zdroj fenylalaninu“.

Potraviny obsahující více než 10 % náhradních sladidel polyalkoholických cukrů éčka E 420, E 421, E 953, E 965, E 966 nebo E 967 musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny výstrahou „Nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky“.

Látky zvýrazňující chuť a vůni

Látky zvýrazňující chuť a vůni jsou látky, které zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny. Patří sem hlavně kyselina glutamová, kyselina guanylová, kyselina inosinová a jejich soli. Ve žvýkačkách se používá i acesulfam K, aspartam, thaumatin a neohesperidin.

Zahušťovadla

Zahušťovadla jsou látky, které zvyšují viskozitu potraviny. Mezi nejznámější patří kyselina alginová a její soli, agar, karagenan, karubin, guma guar, arabská guma, pektiny, celulózy a různě upravovaný škrob.

1. želírující látky
2. želírující látky jsou látky, které vytváří gel a udělují tím potravině její texturu.
3. Modifikované škroby

Modifikované škroby jsou látky, které se vyrábějí chemickými změnami jedlých škrobů. Mohou se měnit vlastnosti škrobů přímo v nativním stavu nebo škrobů, které byly předtím pozměněny fyzikálními nebo enzymovými postupy a nebo škrobů již pozměněných působením kyselin, zásad nebo bělících činidel.

Stabilizátory

Stabilizátory jsou látky, které pomáhají udržovat fyzikální vlastnosti potraviny. Stabilizátory pomáhají udržovat homogenní disperzi dvou nebo více nemísitelných látek v potravině, např. při výrobě zmrzlin, emulgovaných tuků, emulzních likérů, studených omáček, dezertů atp. Stabilizátory se dále používají ke stabilizaci, posilování a udržování zbarvení potraviny.

Emulgátory

Emulgátory jsou látky, které umožňují tvorbu stejnorodé směsi dvou nebo více nemísitelných kapalných fází nebo které tuto směs udržují. Patří sem lecitiny, estery mono- a diglyceridů mastných kyselin, polysorbáty, cukroestery, stearoyllaktáty a sorbitanmonostearát.

Používají se při výrobě celé řady potravin – jemného pečiva a cukrářských výrobků, emulgovaných tuků, zmrzlin, dezertů, cukrovinek, kakaových a čokoládových výrobků, žvýkaček, emulgovaných omáček, tepelně opracovaných masných výrobků, práškových náhrad mléka a smetany, emulzních likérů, různých doplňků stravy a potravin ke snižování hmotnosti a mnoha dalších.

Nosiče a rozpouštědla

Nosiče a rozpouštědla jsou látky, které se používají k rozpouštění, ředění, disperzi (rozptylování) a jiné fyzikální úpravě přídatných látek, potravních doplňků a aromat. Nesmí přitom měnit jejich technologickou funkci.

Používáním těchto látek se usnadňuje manipulace, aplikace nebo použití přídatné látky. Za nosiče a rozpouštědla se nepovažují látky obecně považované za potraviny a látky, které mají primárně funkci kyseliny nebo regulátoru kyselosti a které se používají v nezbytném množství.

Používání nosičů je omezeno u dětské výživy. Pro její výrobu se smí používat jako nosiče pouze některé látky.

Protispékavé látky (protihrudkující)

Protispékavé látky jsou látky, které snižují tendenci jednotlivých částic potraviny ulpívat vzájemně na sobě. Patří sem hlavně oxid křemičitý a křemičitany.

Protispékavé látky se přidávají do potravin jako je rýže, práškovité potraviny, jedlá sůl a náhrady soli, plátkované nebo strouhané sýry, tabletované potraviny, doplňky stravy, koření atp.

Používají se i k ošetření povrchu drobných masných výrobků a cukrovinek.

Leštící látky

Leštící látky jsou látky, které se nanášejí na vnější povrch potraviny a tím udělují potravině lesklý vzhled nebo vytváří lesklý povlak. Povlaky, které jsou jedlé nebo jsou snadno odstranitelné se nepovažují za leštící látky.

Leštící látky se používají hlavně k úpravě povrchu ovoce nebo leštění (glazování) potravin, např. cukrovinek, čokolády, drobného trvanlivého pečiva s polevou, snacků, ořechových jader, zrnkové kávy a doplňků stravy.

K leštění a úpravě povrchu se používají hlavně vosky – včelí, kandeliový a karnaubský a šelak.

Balicí plyny

Balicí plyny jsou plyny jiné než vzduch, které se zavádí do obalu před, během nebo po plnění potraviny do obalu. Používá se argon, helium, dusík. Potraviny u kterých byla trvanlivost prodloužena použitím balicích plynů, se na obalu označí slovy „Baleno v ochranné atmosféře“.

• Propelanty
• Propelanty jsou plyny jiné než vzduch, které vytlačují potravinu z obalu.
• Odpěňovače
• Odpěňovače jsou látky, které snižují pěnění nebo zabraňují vytváření pěny.
• Pěnotvorné látky
• Pěnotvorné látky umožňují vytváření stejnorodé disperze plynné fáze v kapalné nebo tuhé potravině
• Zvlhčující látky

Zvlhčující látky jsou látky, které chrání potravinu před vysycháním. Působí proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí. K zvlhčujícím látkám se počítají i látky, které, které podporují rozpouštění práškovitých potravin ve vodném prostředí.

1. Plnidla
2. Plnidla jsou látky, které pomáhají zvětšovat objem potraviny a nezvyšují přitom významně její energetickou hodnotu.
3. Zpevňující látky

Zpevňující látky jsou látky, které činí tkáně ovoce a zeleniny pevnými nebo křehkými a nebo pomáhají pevnost udržovat. Za zpevňující se považují i látky, které reakcí se želírujícími látkami ztužují gely.

• Sekvestranty
• Sekvestranty jsou látky, které vytvářejí chemické komplexy s ionty kovů.
• Látky zlepšující mouku

Látky zlepšující mouku jsou látky jiné než emulgátory, které se přidávají do mouky nebo těsta. Jejich účelem je zlepšení pekařské kvality.

Ne všechna éčka (přídatné látky) v potravinách jsou škodlivá. Některá z éček jsou neškodná. Jiná naopak mohou mít nepříznivý vliv na zdraví člověka, který je konzumuje. Mohou být příčinou nejrůznějších zdravotních potíží od alergie až po vznik rakoviny.

Při stanovení bezpečného množství přídatné látky v potravině je toto množství určeno pro jednu dávku přídatné látky na den, málokdo z nás však jí pouze jedno jídlo denně, takže ve skutečnosti může člověk toto množství v několika jídlech překročit.

Dalším nebezpečím je skutečnost, že v různých potravinách jsou různé přídatné látky. Testy jaký mají jejich kombinace vliv na lidské zdraví se neprovádějí.

Dalším závažným nedostatkem testů, při kterých jsou zkoumány účinky éček na lidský organismus je fakt, že zatímco člověk je vystaven účinkům éček v potravě celý život, testy, jak působí éčka na lidský organismus dlouhodobě se neprovádějí.

Potraviny: Čtyři věci, které jste nevěděli o éčkách

Díky „éčkovým“ pomocníkům je jídlo barevnější, vypadá lákavěji a vydrží déle. Některé přídatné látky jsou bezpochyby našemu zdraví nebezpečné a měli bychom se jim raději vyhýbat, ovšem není potřeba za každou cenu vnímat negativně úplně všechny.

Některé jsou neškodné a v potravinách se využívají v neomezeném množství. Jak se tedy v seznamu éček orientovat? K lepší orientaci existují pomocníci.

Například spotřebitelská organizace dTest připravila mobilní aplikaci, která obsahuje jednoduchý přehled éček včetně jejich vlivu na lidské zdraví.

Obsah éček v potravinách reguluje Evropská unie, která v současné době povoluje celkem 26 důvodů jejich použití.

Musí to být pouze v situacích, kdy se vlastnosti potravin nemohou upravit jiným způsobem, což je například případ protispékavých látek v soli nebo práškovém cukru.

Přídatné látky mají potravinám často pomáhat k atraktivnějšímu vzhledu, v tomto aspektu vyhlášky Evropské unie výrobcům nakazují, aby tyto látky nepřispívaly ke krytí nedostatků vzniklých použitím vadných surovin nebo způsobených vinou špatných hygienických podmínek.

2. Pozor na šestici nejobávanějších

Potravinářské žlutě E110, E104, E102, dále červeně E124, E129, azorubin E122 a tartrazin E102. To jsou látky, které mohou mít nepříznivý vliv na pozornost vašich dětí.

Podle Americké akademie pediatrů a společnosti Věda ve veřejném zájmu navíc zvyšují riziko vzniku syndromu ADHD, který se projevuje především hyperaktivitou a sníženou pozorností.

Uvedené látky najdete například v bonbonech, limonádách či v bramborových lupíncích. K podobně obávaným látkám se v USA ještě přiřazuje indigotin E132 a modř E133.

3. Éčka, která vám neublíží

Pod označením E se schovává řada přídatných látek, které vyhlášky Evropské unie povolují a mohou se tak přidávat do širokého spektra potravin. Jedná se například o látky E140 neboli chlorofyly a chlorofyliny, jež jsou přirozenou součástí ovoce a zeleniny a získávají se extrakcí z trávy či kopřiv.

Dále kyselina askorbová E300, pod kterou se ukrývá vitamin C a kterou můžete najít na etiketách některých limonád nebo baleného pečiva. Dalším případem je kyselina sorbová E200 – přírodní konzervant, který izoluje průmyslovou syntézou například z plodů jeřábu a zabraňuje tvorbě plísní a kvasinek třeba v sýrech.

V marmeládách zase můžete narazit na pektiny E440, které se získávají z citrusů či jablek a slouží jako želírující látky nebo jako stabilizátory.

4. Pomozte si aplikací

Orientovat se v širokém seznamu éček je sice velmi žádoucí, ale rozhodně ne tak jednoduché. Pokud budete číst pravidelně etikety potravin, ale nebudete jim rozumět, nemá to příliš velký význam. Dnešní doba však nabízí vychytávky, které vám vaše nákupy usnadní.

Vyzkoušejte například mobilní aplikaci dTestu pro iOS a Android obsahující databázi éček, díky které můžete kdykoliv velmi snadno a rychle zjistit, o jakou látku se jedná. Vyhledávání je možné podle zkratky, celého slovního označení i podle původu a zařazení jednotlivých látek.

Přehled přídatných látek je k dispozici pro širokou veřejnost zdarma v mobilní aplikaci i na webu www.dtest.cz. 

Přídatné látky, emulgátory neboli "éčka"

Potravinářské přídatné látky (aditiva) jsou chemické látky, které se přidávají do potravin kvůli vylepšení nebo zachování jejich trvanlivosti nebo vzhledu, konzistence, chutě, vůně, atd.

V zákoně se přídatnými látkami rozumí látky bez ohledu na jejich výživovou hodnotu, které se zpravidla nepoužívají samostatně ani jako potravina, ani jako charakteristická potravní přísada a přidávají se do potravin při výrobě, balení, přepravě nebo skladování, čímž se samy nebo jejich vedlejší produkty stávají nebo mohou stát součástí potraviny.

Druhy potravinových aditiv

• Antioxidanty – látky prodlužující trvanlivost potraviny a chránící ji proti zkáze způsobené oxidací, která se může projevit zejména žluknutím tuků nebo barevnými změnami potraviny
• Barviva
• Konzervanty – látky prodlužující trvanlivost potraviny a chránící potravinu proti mikrobiálnímu kaženíKyselinylátky zvyšující kyselost potraviny
• Regulátory – látky měnící nebo udržující kyselost nebo zásaditost potraviny
• Tavicí soli – látky měnící vlastnosti bílkovin při výrobě tavených sýrů a účelem zamezení oddělování tuku. Zlepšuje se tím roztíratelnost sýru.
• Kypřicí látky – látky nebo směsi látek vytvářející plyny (nejčastěji oxid uhličitý) za účelem zvětšení objemu těsta (kynutí těsta)
• Sladidla – látky udělující potravině sladkou chuť a nahrazující přírodní sladidla (fruktózu, sacharózu – cukr, glukózový sirup, atd.) a med. Potraviny obsahující více než 10 % náhradních sladidel polyalkoholických cukrů E 420, E 421, E 953, E 965, E 966 nebo E 967 musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny výstrahou „Nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky“
• Látky zvýrazňující chuť a vůni
• Zahušťovadla – látky zvyšující viskozitu potraviny
• Želírující látky – látky udělující potravině texturu vytvářením gelu
• Modifikované škroby – látky získávané chemickým zpracováním z jedlých škrobů v přirozeném stavu nebo ze škrobů předtím pozměněných fyzikálními nebo enzymovými postupy nebo pozměněných působením kyselin, zásad nebo bělících činidel.
• Stabilizátory – látky udržující fyzikálně-chemické vlastnosti potraviny: látky umožňující udržování rovnoměrného rozložení dvou nebo více nemísitelných látek v potravině, látky udržující nebo posilující existující zbarvení potraviny, a látky zvyšující vazebnou kapacitu potraviny, která umožňuje spojení jednotlivých složek potraviny do konečné potraviny
• Emulgátory – látky umožňující tvorbu stejnorodé směsi dvou nebo více jinak nemísitelných kapalných fází nebo které tuto směs udržují, tj. látky podporující vznik emulzí
• Nosiče a rozpouštědla – látky, které se používají k rozpouštění, ředění, disperzi (rozptýlení) nebo jiné fyzikální úpravě přídatných látek nebo aromat v potravinách s cílem usnadnit manipulaci s nimi, aniž by přitom měnily jejich technologickou funkci
• Protispékavé látky – látky snižující tendenci částic potraviny ulpívat vzájemně na sobě,Lešticí látkylátky udělující potravině po nanesení na vnější povrch lesklý vzhled nebo vytvářející ochranný povlak
• Balicí plyny – plyny jiné než vzduch, které se zavádějí do obalu před, během, nebo po plnění potraviny do obalu (argon, helium, dusík)
• Propelanty – plyny jiné než vzduch, které vytlačují potravinu z obalu (např. šlehačka ve spreji)
• Odpěňovače – látky zabraňující vytváření pěny nebo snižující pěnění
• Pěnotvorné látky
• Zvlhčující látky – látky chránící potravinu před vysycháním působením proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí a dále látky podporující rozpouštění práškovitých potravin ve vodném prostředí
• Plnidla – látky přispívající k objemu potraviny bez významného zvyšování její energetické hodnoty
• Zpevňující látky – látky zpevňující nebo udržující pevnost tkáně ovoce nebo zeleniny, látky zkřehčující nebo udržující křehkost tkáně ovoce a zeleniny, a látky ztužující gely reakcí se želírujícími látkami
• Sekvestranty – látky vytvářející chemické komplexy s ionty kovů. Zabraňují tak jejím reakcím vedoucím k degradaci složek potravy nebo po konzumaci nežádoucím reakcím v těle
• Látky zlepšující mouku – látky jiné než emulgátory, které se přidávají k mouce nebo do těsta za účelem zlepšení pekařské kvality

Regulace použití a označování

V Česku reguluje používání a označování povolených přídatných látek Ministerstva zdravotnictví prostřednictvím Vyhlášky č. 4/2008 Sb., ze dne 3.

ledna 2008, kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin. Výrobci mají povinnost uvádět přídatné látky na obalu výrobku.

V Evropské unii mají povolené látky kód složený z písmene E a tří nebo čtyř čísel.

Přídatnou látku lze podle vyhlášky použít pouze:

• pokud je prokázána technologická potřeba jejího použití a účelu nelze dosáhnout jinými prostředky;
• pokud v použitém množství nepředstavuje riziko pro spotřebitele;
• k zachování výživové hodnoty potraviny, přičemž záměrné snížení výživové hodnoty se připouští pouze, pokud taková potravina nepředstavuje podstatnou složku běžné stravy nebo pokud je použití přídatné látky nezbytné pro výrobu potravin určených pro zvláštní výživu;
• k dodání potřebné složky do potraviny určené pro zvláštní výživu;
• ke zvýšení trvanlivosti potraviny nebo zlepšení jejích organoleptických vlastností, pokud se nezmění jakost potraviny.

• Zdroj: wikipedia
• Přídatné látky v potravinách
• Další novinky »