Kedluben (brukev zelená) je jednou z nejstarších košťálovin. Minulost sahá stovky let před naším letopočtem.
Předkem brukve zelné byla pompejská brukev, primitivní kedluben se zesíleným stonkem.
Odrůdy nám známé pocházejí pravděpodobně ze Středomoří a Číny. Dnes se kedluben pěstuje ve střední Evropě, zvláště u nás, v Německu a ve Švýcarsku. Pěstuje se celý rok na polích i ve sklenících.
Kedluben je spolu s ostatními druhy brukvovité zeleniny (květák, brokolice, růžičková kapusta,…) jedním z nejsilnějších bojovníků proti rakovině. Konzumní částí rostliny je nadzemní zdužnatělá hlíza. Pokud není zdřevnatělá, je lehce stravitelná.
Mladé listy obsahují několikrát více vitaminu C a třikrát více vápníku než bulvy, výborně se hodí jako přísada do zeleninových salátů.
Kedlubny mají mnoho odrůd, které se liší dobou vývoje, od raných rychlených po obrovské kedlubny typu české odrůdy Gigant a mohou tak být k dostání po celý rok. Barevně odlišujeme zelené a fialové druhy. Při nákupu kedluben dbáme na to, aby byly pevné a pružné, nepopraskané, na spodním konci hlízy nedřevnaté, listy nesmějí být zažloutlé.
- Kedluben obsahuje:
- • Karoten
- • Vitamíny řady B – např. B1, B2, kyselinu nikotinovou (B3), pantoténovou (B5), Biotin (B7), Inositol (B8), kyselinu listovou (B9)
- • Vitamin C
- • Vitamin E
- • Vitamin K
- • Železo (Fe)
- • Vápník (Ca)
- • Hořčík (Mg)
- • Zinek (Zn)
- • Draslík (K)
- • Mangan (Mn)
- • Sodík (Na)
- • Fosfor (P)
- • Jod (J)
- • Selen (Se)
- • Měď (Cu)
- • Síru (S)
- • Vlákninu
- • Éterické oleje
Kedluben poskytuje užitečné množství vlákniny. Její rozpustná forma se podílí na snižování hladiny cholesterolu v krvi. Nerozpustná vláknina se podílí na zprůchodnění střev, což ocení lidé trpící zácpou.
Trávení ulehčuje i obsah látky cholagoga, způsobující stažení žlučníku s následným vypuzením žluči, což urychlí vyprazdňování žlučníku. Cukry obsažené v kedlubnu jsou dobře snášeny i diabetiky.
Obsah jednotlivých cenných látek se mírně liší dle jednotlivých odrůd. Tím, že kedlubny obsahují zanedbatelné množství kalorií, hodí se perfektně pro redukční dietu.
Povzbuzují metabolismus, čímž urychlují látkovou výměnu.
Pozoruhodné jsou také protirakovinné účinky kedluben, díky tomu, že obsahují tzv. izotiokyanáty a rostlinné indoly. Indol-3-karbinol pomáhá regulovat hormonální hladinu u mužů i žen.
Kedluben upravuje nepravidelný menstruační cyklus, tiší menstruační bolesti a působí jako prevence rakoviny vaječníku, dělohy a prostaty.
Likviduje cysty na vaječnících a prsou, využívá se jako prevence rakoviny tlustého střeva a napomáhá léčbě endometriózy.
- Kedluben a pozitivní vliv na náš organismus:
- • podporuje krvetvorbu
- • přispívá ke zdravé pokožce
- • posiluje vlasy
- • spouští látkovou přeměnu v buňkách
- • stimuluje dýchání buněk
- • pomáhá proti arterioskleróze
- • snižuje hladinu krevního cholesterolu
- • chrání před volnými radikály
- • je prevencí proti infekcím
- • posiluje imunitu
- • přispívá ke snižování váhy
- • působí proti bakteriím
- • zvyšuje odolnost proti stresu a schopnost soustředění
- • je prevencí vnitřního krvácení
- • pomáhá zmírnit silné menstruační krvácení žen, upravuje menstruační cyklus
- • podporuje správnou funkci žlučníku a jater – přispívá k lepšímu trávení
- • podporuje činnost ledvin
- • je prevencí zácpy
- • reguluje hormonální hladiny mužů i žen
- • má protirakovinné účinky
- Kedluben není vhodná pro lidi, kteří trpí na záněty žaludeční sliznice a dvanáctníku, jelikož éterické oleje v ní obsažené vyvolávají bolestivé podráždění.
V kuchyni má kedluben mnohostranné využití. Lze ji konzumovat zasyrova (zeleninové saláty, pomazánky, chléb s máslem a pokrájená kedluben) nebo tepelně upravenou (vařená, mírně osmažená na tuku, zapékaná).
Oblíbené jsou také kedlubny dušené jako náhrada zelí. Chuť kedluben není příliš výrazná, výborně se doplňuje téměř s veškerým kořením, zejména pak se zelenými bylinkami (bazalka, tymián), či s česnekem.
jádu – – Goethe-Institut
Když je okurka křivá, tak se do supermarketu vůbec nedostane a my nemáme šanci si ji koupit – iniciativy Querfeld a Zachraň jídlo to chtějí změnit.
Jíme i očima – a hlavně očima nakupujeme. Když vybíráme ovoce nebo zeleninu, saháme přirozeně po těch nejhezčích exemplářích. To však vede k plýtvání potravinami a také k tomu, že zapomínáme, jak různorodé kousky příroda vytváří. Německá iniciativa Querfeld a české sdružení Zachraň jídlo bojují za to, aby se na naše talíře dostala i křivá zelenina a ovoce. Chtějí, aby se vyhledávání křivých exemplářů stalo novým trendem.
Potravinářský průmysl trpí posedlostí krásou. V Česku jde o 20 procent, v Německu o 30 procent úrody, který se nedostává na naše talíře – jen kvůli tomu, že nesplňuje normy, které určují velikost, tvar či barvu ovoce a zeleniny.
„Ovoce a zelenina musí být hezké, jinak je nikdo nejí. Přitom vytříděná zelenina a ovoce chutná úplně stejně dobře a jsou i stejně zdravé,“ tak problematiku vysvětluje berlínský startup Querfeld.
V Německu se ročně vyplýtvá 18 milionů tun potravin – to odpovídá 450 000 náklaďákům plných jídla.
„Jako zákazníci jsme se naučili, že v supermarketech a velkých obchodních řetězcích najdeme jen ovoce a zeleninu, která vypadá všechna naprosto stejně.
Obchodníci tvrdí, že zákazníci jinak vypadající kusy nechtějí,“, vysvětluje Anna Strejcová z české iniciativy Zachraň jídlo. „Když se ale podíváme na pole, zjistíme, že jídlo neroste vždy takhle pravidelně a že jej tedy musí někdo třídit, doplňuje Anna.
Vzniká tak podle ní velká ztráta už přímo v zemědělství, protože se vyřazují suroviny, které neodpovídají standardu.
Původně to nebyl vůbec estetický argument, který u jablek, okurek a dalších artiklů vedl ke stanovení ideálů krásy: nezakřivené plody totiž ve skladech a dodávkách zabírají méně místa. Vznikly interní normy přímo u obchodníků, ale také například často citovaná nařízení ohledně křivosti okurek.
Ale házet vinu z jednotného vzhledu na předpisy EU Amelie Mertin z iniciativy Querfeld nechce: „Moc se neví, že nařízení týkající se zakřivení okurek od roku 2009 už neplatí!“ Ale je to začarovaný kruh: spotřebitelé nadále kupují okurky, které jsou rovné. V supermarketu ani jiné nevyndávají – s odůvodněním, že takové by se neprodaly.
A zákazník si tak ani nemůže koupit nic mimořádného a na různé tvary a velikosti ovoce a zeleniny si zvyknout – nebo dokonce zapomene, že takové vůbec existují.
„To je potom důležitá osvěta! Požadujte tohle zboží, kupujte je!“ radí Amélie. Téma jí hodně leží na srdci: během studia ekonomie pracovala o prázdnin na biostatcích a byla v šoku z toho, kolik úrody se musí vyhodit. „Hodně lidí nemá vůbec tušení, kolik se toho vyhazuje.“
Rajčata s nosem jsou sympaťáci
Zachraň jídlo odstartovalo kampaň proti plýtvání: kdo podepíše tuto výzvu, dává najevo, že by si kupoval i křivou zeleninu – čímž přispívá k tomu, že v budoucnu bude možné ji i kupovat. Toto dobrozdání dalo v České republice doposud 10 000 podporovatelů.
V průběhu posledního roku měli aktivisté ze Zachraň jídlo schůzky s několika zástupci obchodních řetězců: „Řekli nám, že zákazníci nejsou připraveni si nestandardně vypadající ovozelo kupovat.“ „Proto kampaň nese název Jsem připraven.
Organizátoři kampaně už nechtějí přihlížet tomu, že se větší důraz klade na vzhled místo na chuť.
Iniciativa Querfeld vznikla v berlínské startupové scéně, má oslovit široké masy: „Nechceme nikoho ‚obrátit na jinou víru‘ a se vztyčeným ukazováčkem nutit, aby si kupovali naši křivou zeleninu, nýbrž naší kampaní nalákat na naše zboží,“ vysvětluje Amelie. Komunikace je zásadní, kampaně tedy musí být cool a zábavné. Rajčata s nosem nebo kořenová zelenina ve vší své ošklivé zakroucené kráse mají lákat k zakoupení. „Když budeme komunikací navazovat vtipně, získáme si spoustu publika,“ říká Amelie.
I Zachraň jídlo si pohrává s estetikou nonkonformního ovoce a zeleniny. Od 2. října až do 4. prosince je na venkovní galerii Artwall k vidění výstava německého umělce Uliho Westphala s názvem Vynikající. Ten se již od roku 2006 zabývá diverzitou jídla a fotí nezvykle zakřivené ovoce a zeleninu.
Westphal vysvětluje: „Lidi si myslí: všechna rajčata, všechny okurky, všechny papriky vypadají stejně. Ale vypadají tak jen proto, že je takové vyrábí průmyslové zemědělství. Stali se z nich designové produkty. Posuzujeme naše jídlo podle ideálů krásy.
Jakmile se něco liší od normy, okamžitě jsme vůči tomu nedůvěřiví.“
Westphalova výstava má Čechům ukázat, že křivé ovoce a zelenina nejenže skvěle chutná, ale také má svéráznou estetickou hodnotu. „Budeme rádi, když se z toho stane cool trend, ale nesmí zůstat jen u toho. Pro obchody, které nyní začaly 'křivou' zeleninu v České republice prodávat, je to především marketingová strategie.
My se budeme snažit o to, aby došlo k nějakým hlubším změnám a proměnil se systém produkce.
Proto v listopadu pořádáme Kulaté stoly, na které chceme přizvat i zástupce ministerstva zemědělství, zemědělce, obchodníky a další odborníky, a budeme se bavit o tom, jaké konkrétní kroky lze podniknout pro využití této části produkce,“ vysvětluje Anna.
Iniciativa Querfeld už pro křivé ovoce a zeleninu našla i uplatnění: dodává je do firem – cateringových firem, kantýn, vývařoven; tam je ostatně úplně jedno, jak okurka původně vypadala vcelku.
Na supermarkety se Querfeld v současné době nezaměřuje, „ale určitě se k tomuto tématu zase vrátíme“, zdůrazňuje Amelie. Na rozdíl od výrobců a obchodníků Querfeld už musel učinit první kroky co se přesvědčování týká.
Když mladí lidé z velkoměsta přijdou se svým startupovým projektem, naráží u zemědělců samozřejmě nejdřív na skepsi. „Bylo důležité, že naším cílem nebyla žádný jednorázová akce,“ vysvětluje Amelie. V mezičase už se zemědělci mají dobré vztahy.
Bez trpělivosti s aktivisty se ale farmáři neobejdou: „V současné době toho od nich nemůžeme brát tolik, kolik ve skutečnosti mají,“ říká s lítostí Amelie. Popisuje, že pro zemědělce neexistuje nic horšího než vyhazovat to, co vypěstovali.
Nejdůležitější prioritou je zachránit potraviny. Je jedno, jaký má zelenina a ovoce tvar, jde o kvalitu. „Je pro nás důležité, že jde o ovoce a zeleninu, která je regionální a bio,“ zdůrazňuje Amelie.
„Nedodáváme nic starého, plesnivého, pouze zboží, co má vzhled neodpovídající normám,“ vysvětluje.
Redukuje se tím plýtvání potravinami, farmáři mají výdělek a zákazníci potraviny v prvotřídní kvalitě za výhodnou cenu.
I iniciativě Zachraň jídlo jde o hlavně o ekologii. „Děláme to hlavně z ekologických důvodů. Do pěstování vkládáme vzácné zdroje – vodu na zavlažování, živiny z půdy, pohonné hmoty, lidskou práci – a zemědělská produkce má velký vliv na změnu klimatu,“ vysvětluje Anna. „Proto si nemůžeme dovolit nechat jídlo jen tak shnít.“
Zbytky zeleniny? Klidně hnojivo, ale raději je věnuji na pomoc, říká zemědělec
Chtěli byste zažít cestu kolem světa? Michal Rapco
Brno /ANKETA/ – Soukromý zemědělec Inocenc Šik pěstuje na svém poli u Brna saláty, kedlubny, květáky a další zeleninu.
Už čtyřikrát u něj byli po sklizni členové skupiny Paběrkování po Brněnsku, kteří nedokonalou část úrody posbírají a převezou do potravinové banky.
„Když za mnou přišli, jestli bych poskytl zbytky úrody, bez váhání jsem souhlasil,“ říká Šik.
Paběrkování. Ilustrační foto. | Foto: Zachranjidlo.cz
V čem je pro vás lepší nabídnout nedokonalou úrodu k paběrkování?
Mám techniku, která ji dokáže rozdrtit a použít na poli jako hnojivo. Ale myslím, že je lepší ji věnovat raději potravinovým bankám, kde může pomoci. Mám dceru v charitním domě a tak jsem neváhal a zeleninu poskytl, když vím, že poputuje do podobných zařízení. Přestože nás paběrkování někdy trošku zdržuje.
Kompletní téma si přečtěte v úterním tištěném Deníku Rovnost na str. 6
Je nějaký druh zeleniny, u kterého jsou nestandardní kusy častější?
Velmi často jde o kedlubny. Po deštích nasají vodu a prasknou a supermarkety je už nechtějí. Přitom jim nic není. Prasklina zaschne, ale nehnije. Neodebírají je ani velké kuchyně, protože by kuchařky musely praskliny vykrajovat.
I lidé, kteří chtějí ekologicky pěstovanou zeleninu, je nekoupí. Čekají totiž dokonalý vzhled, jenže to často nejde. Přitom se zelenina pořád dá zpracovat. Někdy vadí i jen chybějící listí, které stejně potom lidé ulomí a vyhodí.
Je naopak nějaký druh zeleniny, který není pro potravinové banky vhodný?
Mají problémy se saláty. Nemají totiž chladící boxy, ve kterých by je mohli skladovat. Banky potřebují spíše suroviny na polévky.
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
Nahravá se anketa
- Brno,
- zelenina,
- banka,
- salát,
- Kedluben,
- květák,
- technika,
- kuchyně
Ford S-Max první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Ford Focus první majitel, koupeno v I, nehavarované, v záruce Honda Jazz servisní knížka, koupeno v A Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Peugeot 308 servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Opel Astra servisní knížka Peugeot 308 nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované + PRODAT AUTO Škoda Superb 2.0 TDI, Navi, Klima, Tempomat Dodge Journey 2.0+Manual+R/T Audi Q7 3.0TDI 176KW,CZ,LED,ALCANTARA Volkswagen Golf 1.0 TSI, ČR,1.maj, Tempomat Kia Sportage 2.0 CRDi 4×4 Exclusive Ford Focus 1.0EB,EDITION PLUS,WINTER,CITY Ford Mondeo 1.5TDCi,120k,NAVIGACE,1.MAJIT. BMW Řada 5 530d GT, Automat, Serv.kniha + PRODAT AUTO
KEDLUBNY: Jak vypěstovat křehkou zeleninu a udělat kedlubnové zelí
KEDLUBNY: Jak vypěstovat křehkou zeleninu a udělat si kedlubnové zelí Kedlubna je křehká a šťavnatá zelenina, která je úplně nejlepší čerstvě vytržená ze záhonu. Kedlubna je buď bílá (zelená), nebo modrá (fialová), která je obecně méně citlivá k nedostatkům při pěstování. Víte, že kedlubny jsou jako stvořené pro hubnutí, dobré trávení i dobrou náladu? Poradíme, jak kedlubny pěstovat i co s nimi v kuchyni – už jste ochutnali dušené kedlubnové zelí? Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Kedlubna či kedluben (Brassica oleracea var. gongylodes) obsahuje vitaminy C, B, E z minerálních vápník, železo, zinek, hořčík, selen a sloučeniny síry. Dále cholagogum, který podporuje vylučování žluči a biotin, který přispívá ke zdravé pokožce a vlasům. Nesmíme zapomenout na rozpustnou i nerozpustnou vlákninu. Konzumace kedluben podporuje činnosti žlučníku, zlepšuje trávení, odstraňuje zácpu a upravuje stav střevní mikroflóry, působí preventivně proti stresu, špatné náladě, uklidňuje a zlepšuje soustředění, snižuje cholesterol, ale hlavně reguluje hormonální systém u žen i mužů.
Díky vysokému obsahu vitaminů a minerálů podporuje a zvyšuje imunitu, posiluje srdce i celý oběhový systém, odvodňuje a detoxikuje. Patří k potravinám, které jsou jako stvořené pro hubnutí – ve 100 g je zhruba 130 kJ – a navíc ještě má nízký glykemický index.
Kedlubna či kedluben (Brassica oleracea var. gongylodes) je buď bílá (zelená), nebo modrá (fialová)
9 pravidel pěstování kedlubny
- Barvu kedlubny určují antokyany, rostlinná barviva s antioxidačními účinky. Setkat se můžeme s různými odstíny bílé, modrofialové a zelené barvy, základní dělení je však na bílé a modré odrůdy, které se dále rozlišují na rané, polorané a pozdní.
- Kedlubnám vyhovují středně těžké a hlinitopísčité půdy s dostatečným množstvím humusu. Vybíráme místo spíše vlhčí, k dobrému růstu kedlubny nepotřebují příliš vysoké teploty.
- Kedlubny se výborně snášejí a podporují s druhy zeleniny, které preferují vyšší vlhkost půdy a mulčování. Patří k nim pór, fazole, špenát, celer, salát, ředkvička a hrách.
Nadějné společenství tvoří s rajčaty a bramborami. Naopak nevhodné je sousedství brokolice, kapusty, zelí a cibule.
- Pokud si chceme předpěstovat sadbu sami, semínka vybrané odrůdy vyséváme 6 až 10 týdnů před předpokládaným termínem výsadby. Nejjednodušší je použít rašelinové tablety.
- Zdravou sadbu raných odrůd vysazujeme na záhon v dubnu, poloraných v květnu nebo červnu, pozdní odrůdy nejpozději do poloviny července. Pro podzimní sklizeň můžeme pěstovat také rané odrůdy, jejichž sazenice musíme vysadit nejpozději do půli srpna.
- Při letním a podzimním pěstování na zahradě můžeme také vysévat přímo na stanoviště do řádků vzdálených 30–40 cm, v řádku na 20–25 cm, vyplatí se vyzkoušet pěstování z postupných přímých výsevů.
- Sazenice kedluben vysazujeme se třemi až čtyřmi pravými lístky.
Sázecím kolíkem uděláme hlubší důlek, na dno dáme trochu kompostu nebo jiného organického hnojiva, pak vrstvičku zeminy, prolijeme, vložíme sazenici, jemně přihrneme a přitlačíme. Nesmíme sázet hluboko. Vysazujeme tak, jak byly rostlinky předpěstovány, nikdy ne hlouběji.
- Spon pěstování se pohybuje od 25 až 40 × 25 až 40 cm.
Každopádně kedlubny mají rády prostor a vzdušnost Většinou platí, čím pozdnější odrůda, tím větší spon.
- Půdu na záhonu s kedlubnami pravidelně okopáváme a odplevelujeme, zejména po vysazení. Důležitá je rovnoměrná zálivka. Bílé odrůdy jsou náročnější na nevyrovnanou zálivku než modré.
Kedlubny zaléváme často a pravidelně, zejména v období tvorby hlíz od průměru zhruba 5 cm do doby asi týden před sklizní.
Záhon s kedlubnami pravidelně okopáváme a odplevelujeme
Co asi děláme špatně, že kedlubna chřadne
Praskání hlíz: Kedlubny je bezpodmínečně nutné zalévat zvláště za vyšších teplot, jinak dochází ke stagnaci růstu a po obnovení zálivky (stačí letní bouřka) začnou hlízy pukat. Nevyrovnaná zálivka tak způsobuje praskání hlíz, které pak jsou ohroženy infekcemi a nedorostou tak, jak bychom chtěli.
Nevytvářejí se hlízy: Jestliže sadbu zasadíme příliš hluboko, hlízy se nevytvoří. Takže vždy sazenice vysazujeme tak, jak byly předpěstovány, ne hlouběji. Když kedlubny během růstu polehávají, nevadíto tak moc, jako když jsou příliš hluboko.
Kedlubny dřevnatí: Pokud zaléváme málo, kedlubny mají potřebu se proti výkyvům vlhkosti obrnit. A to udělají tak, že při nadměrném suchu začnou dřevnatět.
Nevyrovnaná zálivka způsobuje praskání hlíz kedluben
Kedlubny v kuchyni
Kedlubny jsou nejlepší i nezdravější za syrova v salátech, na chlebu s máslem nebo se dají jen tak chroupat. Můžeme je ale i vařit, zapékat, dusit, smažit v trojobalu. Z teplé kuchyně našich babiček je zřejmě nejznámější kedlubnové zelí, které se hodí k pečeným masům a všude tam, kde bílé zelí.
Kedlubny se stejně jako například celer mohou obalovat v trojobalu a smažit, neobalené dusit se smetanou, plnit mletým masem či jinou zeleninou, podusit a podávat jako přílohu k masu nebo připravit výtečné placičky. Pochutnáme si i na mladých lístečcích, které obsahují mnohem více vitaminů i minerálních látek než hlízy.
Poslouží pro zpestření chuti nadrobno nasekané zejména v salátech a polévkách.
Kedlubny jsou nejlepší za syrova, můžeme je ale i vařit, zapékat, dusit, smažit…
Doporučené odrůdy pro pěstování kedluben
Modrava F1
Velmi raná odrůda modré kedlubny pro jarní a podzimní pěstování. Má středně velké listy, středně velkou ploše kulovitou bulvu s kvalitní dužninou. Je dobře odolná k dřevnatění a praskání bulev i vybíhání do květu. Pěstuje se na jaře nebo na podzim. Hlavní předností je vysoká vyrovnanost v růstu a vývoji bulev i v nepříznivých podmínkách.
Velmi raná odrůda modré kedlubny Modrava F1
Kossak F1
Poloraná hybridní odrůda pro polní pěstování. Velmi chutné bulvy jsou odolné k praskání a nedřevnatí. Vegetační doba od výsevu do sklizně je 85 dní.
Kedlubna: poloraná hybridní odrůda Kossak F1
Violeta
Pozdní modrá odrůda je velmi odolná proti dřevnatění i praskání bulev. Dužina je pevná, bílá, po okrajích slabě nazelenalá, vyniká jemnou nasládlou, šťavnatou chutí. Odrůda vhodná i ke krátkodobému skladování. Vegetační doba od výsevu je 110–125 dnů.
Pozdní odrůda modré polní kedlubny Violeta
Prima tip: kedlubna Gigant
Tradiční pozdní odrůda, která byla vyšlechtěna v bývalém Československu a je tudíž maximálně přizpůsobená našim podmínkám. Aby vyrostla od výsevu do plné velikosti, potřebuje 120–150 dní. Vyséváme od dubna do května přímo na záhon, můžeme taky předpěstovat sadbu.
Vzhledem k bujnému růstu Gigantu vyséváme semínka do sponu minimálně 40 x 40 cm. Takto je rostlina schopna dorůst svému potenciálu, kterým jsou 3–5 kg těžké bulvy. I při takovéto velikosti je dužina je vysoce jakostní, šťavnatá, nedřevnatí ani nepraská. Odrůda je dlouhodobě skladovatelná.
Ideální odrůda na tradiční moravské kedlubnové zelí.
Tradiční pozdní odrůda Gigant Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Kouzlo sezonních potravin
Kdo by nemiloval jahodovou marmeládu, bublaninu nebo knedlíky. Tyto voňavé plody jsou plné vitamínu C, A, B a dokonce i E! I když zbožňujete klasické jahodové recepty, nebojte se je trochu ozvláštnit, jako třeba tento džem s vanilkou a tymiánem.
Jahody jsou výtečné čerstvé, ale i v podobě rozvaru k dochucení kaší nebo dezertů. Zkuste třeba tuto lákavou panna cottu!
Chcete jíst české jahody po celý rok? Klidně! Zamrazte si očištěné kousky a po částech pak “uždibujte” celý rok. Při takovém uskladnění se hodí na pečení moučníků nebo přípravu sladkých omáček ke zmrzlinám a jiným dezertům.
Ředkvičky
Krásně barevné a křupavé – ano, řeč je o ředkvičkách. Rostou velmi rychle, v pařeništi jim stačí zhruba dva týdny. Sázet je mohou farmáři ve chvíli, kdy přestane klesat teplota pod nulu. Nakrájejte si je na plátek čerstvého chleba s máslem, přidejte hrst ředkviček do salátu nebo vyzkoušejte tuto skvělou krémovou polévku.
Koupili jste celý svazek ředkviček a listy už pomalu míří do koše? To by byla velká chyba! Ředkvičkové listy můžete přidat do salátů, do smoothies nebo využít na přípravu pesta. Mají lehce štiplavou chuť a jsou nabité vitamíny C, A a E. Lidové lékařství je prý dokonce doporučovalo při infekci zažívacího traktu. Vyhodíte příště ředkvičkové listy? Věříme, že ne. 🙂
Chřest
Chřestová sezona nám už nějakou dobu běží a ještě chvilku tu bude. Veškeré pěstování je letošním suchem zasaženo, chřest nevyjímaje. Stále ale máme dostatečnou úrodu, abychom si tuto pochoutku mohli dosyta užívat.
Chřest, lidově také “špargl”, býval servírován už samotným faraonů, dokonce je k vidění na různých freskách. Po 2. světové válce jeho pěstování v našich krajinách sice zaniklo, ale v posledních letech zase sílí a řada z nás se na chřestovou sezonu každoročně těší.
Nejklasičtější úpravou této zeleniny je rychlé povaření. Chřest se pak podává s vařeným bramborem a holandskou omáčkou. My pro vás máme i méně tradiční recepty, jako krémovou polévku, kuřecí salát s chřestem nebo vejce Benedikt s holandskou omáčkou.
Kedlubna
Kedlubny mohou být na pěstování trochu oříšek, ale díky šikovným českým farmářům si je můžeme vychutnávat už teď, aniž by urazily obrovské vzdálenosti. Tato košťálová zelenina obsahuje velkou spoustu sodíku, draslíku, hořčíku a železa. Vychutnejte si ji jen tak za syrova jako svačinku nebo v podobě carpaccia.
Mimochodem, v Česku lze vypěstovat odrůdu této zeleniny s názvem Gigant. Může vážit až 5 kilo! Jak doma říkáte tomuto křupavému plodu? Kedluben, kedlubna nebo třeba kedlub? 🙂
Červená řepa
Máte rádi červenou řepu? My rozhodně ano! Dá se využít ve spoustě receptů, které díky své barvě rozveselí a přidá jim i spoustu nutričních hodnot.
Její sezona začíná spíše až začátkem července, ale rozhodně se na ni vyplatí pár týdnů počkat. Je možné ji sklízet několikrát a díky tomu můžeme mít čerstvou řepu od začátku července až do prvních nočních mrazů.
Dokonce není složitá ani na domácí pěstování. Pokud máte zahrádku, určitě to zkuste!
Připravit z ní pak můžete carpaccio, výživnou šťávu, raw špagety, polévku nebo dokonce i palačinky. Zapomeňte na její chuť ze školní jídelny a pusťte se do vaření.
Budete mile překvapeni. Stejně jako u ředkviček, ani řepové listy nemusíte vyhazovat.
Nejsou ideální k syrové konzumaci, ale pokud je povaříte nebo prohodíte na pánvi, budou skvělou zeleninovou přílohou plnou barev!
Title photo by Monika Grabkowska on Unsplash
Firma Kaufland Česká republika v.o.s. – Diskuze, názory, doporučení a hodnocení
Dne 15.10.2014 jsem jel na nákup do Kauflandu. Nezajímají mě slevové akce. Nakoupil jsem 128 položek
zboží, Cukrovinky, chipsy atd. pro děti z dětského domova jako dar. Koupil jsem pro sebe i sluneční brýle.
Vše jsem řádně vyložil na pokladní pás a zaplatil. Brýle jsem si i s visačkami nasadil na čelo. Pdotýkám, že
pokud zboží zaplatíte a opustíte pokladní prostor, nikdo nemá nárok vám zboží kontrolovat. Nemusíte mít u sebe ani pokladní doklad. Ten slouží pouze vaší kontrole.
- Při odchodu mě téměř ui východu zastavil člen ochranky.ˇOchranka nepožívá žádný statut veřejného činitele,
- čili pan v černém není nadčlověk, je to jen obyčejný muž v černých monterkách.
- Tento pán mi řekl, že jde u mě provézt kontrolu nákupu, zda bylo vše správně. Udělalo se mi mdlo při
- představě, že jěště může být zaměstnán takový člověk bez mozku, jen hromadou svalů a taky z toho,
co bude následovat. Odkázal jsem ho k Neumětelům a chtěl pokračovat. Začal se mnou cloumat se slovy,
já jsem tady placený za to, abych chytal zloděje. Tímto mě omezil v osobní svobodě a spáchal trestný čin.
Když mě nehodlal pustit a já několikrát málem upadl, začal jsem řvát o pomoc. Pochopil jsem, že jednám s blbem. a tak jsem z toho udělal grotesku.
Bydlím v Bruntále a jsem docela známý člověk, takže bylo jasné, že bude plné městečko auf z toho, že
Sokoláře chytli v kaulandu jak krade. Ochranka tedy porušila Zásady občanského soužití a to s ohledem
na to, že se jednalo o útok ve veřejných prostorách zvlášť zavrženíhodném způsobem. To je přestupek.
Poškození mého dobrého jména je také přestupek, který může stát kaufland i velkou sumu peněz
Nakonec ublížení na zdraví, protože mám na pažích podlitiny. Nechal jsem se ošetřit. Budu marodit víc
jak 7 dní. To je trestný čin
Nakonec se zmohl jen na otázku, zda mám zaplaceny brýle. Na žádné otázky nemusíte odpovídat. Nejste
ve zpovědnici, Toto policisté vyhodnotili jako obtěžování a schválnost. Přestupek,
Obrátil jsem se na vedoucího prodejny, co na incident říká. Vše je na videozáznamu. Odpověděl, že na mě
nemá čas, pracovník nepochybil a omlouvat se nikdo nehodlá.
Podal jsem trestní oznámení, nechal zajistit videozáznam policisty. Můj právn ík už se těší, jak si na nich zgustne.
Protože se cítím špatně, mám asi depresi z ponižování mé osoby. Zajdu ráno k psychiatrovi. Pdsychická
újma utrpěná šokem z napadení je nejdéle se léčící nemoc. Asi se budu léčit rok, dva. Celou ušlou mzdu
a menší společřenské uplatnění bude platit majitel ochranky. Beru průměrnou mzdu v ČR ( 26000)
takže je mi toho chlapa i líto. Nedal si říct podobrém.
Na závěr. Řekněte všem známým, ať se nenechají šikanovat, prohlížek nákup, kabelky a vůbec ne
osobní prohlídku. To může jen policie ČR a ta to neudělá. Při negativním výsledku, kdyby vám zabránili
v odchodu a nic se nenašlo, se kolotoč roztáčí znova.Platí tedy, za piokladnami na vás už nemůže nikdo
Nedejte se, Váš Josef Sokolář
Dosavadní doporučení: přečíst (68)
Z farmářských trhů mizí farmáři. Nahradili je překupníci, kteří nabízí i pečivo z běžných pekáren
Moderátor na farmářských trzích na pražském Spořilově právě ohlásil výsledky soutěže. V klání nazvaném Spořilovský pes místní občané představovali své domácí mazlíčky.
V horkém sobotním dopoledni běhají u vodotrysku děti, kolem je několik stánků s mléčnými výrobky, uzeninami, ovocem a zeleninou, ale lidé si mohou koupit také krevety z grilu, dětské oblečky či psí krmivo.
„Od idylické představy farmářských trhů, jakou lidé měli v jejich počátcích, se ty dnešní dost liší,“ přiznává bez okolků provozovatel trhů Karel Czaban, předseda sdružení Platany.
Ovoce na trhu prodává Vladimír Švestka, který ho ale jen nakupuje a přeprodává dál. Skutečný farmář, který nabízí téměř výhradně vlastní výpěstky, je tu jen jeden. Zdeněk Zeman z rodinné farmy v Hostíně u Vojkovic. Pozná se to. Jeho nabídka není tak bohatá, zelenina není dokonale očištěná a je jí méně.
„Rané brambory už jsou vyprodané, ale nechtěli jsme jich brát tolik, nikdy nevíme, kolik lidí přijde. Když už je jednou vykopeme, tak je musíme prodat, jinak už nejsou dobré,“ popisuje Zeman. Naproti stojící Jan Novák z farmy Křenek má nabídku bohatší, ale z jeho produkce pochází jen část.
„Je to takový barterový obchod, já mám něčeho víc, tak to prodám známému nebo naopak. Soused má třeba špenát, my kedlubny,“ dává příklad Novák.
Většina zákazníků nakupuje ovoce a zeleninu na trzích proto, aby dostali rajčata, která se nemusela trhat ještě zelená, aby vydržela cestu přes půl kontinentu. Automaticky počítají s tím, že se na nich prodávají produkty z českých polí. To ale nemusí být pravda. Mezi českou cibulí a řepou jsou často papriky z Maďarska či meruňky z Francie.
Pozná se to podle cedulky s cenou, kde by mělo být uvedeno i místo původu. Většinou zkratkou a někdy dost malým písmem. Pokud zboží označení má, prodejci neporušují žádné předpisy. Farmářské trhy mají své kodexy, má se na nich prodávat převážně zboží od prvovýrobců původem z Česka. Kodexy ale nejsou nijak vymahatelné, jde spíše o jakousi úmluvu.
„Lidé chtějí superkvalitu za co nejmíň peněz. My jdeme spíš po čerstvosti. Něco bereme z farmy v Přerově nad Labem, něco z Maďarska. Ale i tam to vypěstovali farmáři,“ popisuje prodejce z trhu na pražských Hájích, který si nepřál uvést své jméno.
Jen málokdo si původ nakupované zeleniny a ovoce na trhu zjišťuje. „Někteří lidé se ptají na to, co je z Česka. Ale tak 95 procent zákazníků zajímá cena, pět procent původ. Jezdíme ještě na trhy do Mladé Boleslavi, kde má nejlepší místo polský trhovec.
Prodává to nejlevněji a vždycky všechno vyprodá,“ říká Olina Švestková, která na Hájích rovněž prodává.
„Oni jsou překupníci lepší a horší. Někdo aspoň bere od farmářů a kupuje ze sadů a pak si na tom vezme nějakou marži, to je jasné. Ale někteří jen kupují od velkovýrobců a to už pak nemá cenu. Taky jsem několik takových z trhů vyhodil. Říkali, jak je to domácí, ale neměli na to žádné potvrzení,“ tvrdí Czaban ze Spořilova.
Odkud je ten chřest?
Ani označení Česko jako země původu ještě nemusí znamenat, že si kupujeme zeleninu z malé farmy, kterou vypěstoval stánkař. Nejjistější je se zeptat. „Všechno je od nás z Ovčár, akorát papriky a rajčata máme ze skleníkových pěstíren, ty ještě nejsou hezký,“ říká prodejce z farmy rodiny Veklyncových, která jezdí na trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad.
Země původu se hodně řeší u chřestu, ten vypěstovaný v Česku je zvláště ceněný. Autorka článku se ptala u stánku farmy Křenek, odkud pochází chřest, který prodávají. „Je z Hostína.
Příště vám můžu ukázat fakturu, teď ji tu s sebou nemám,“ slibuje Jan Novák. V Hostíně k prodanému chřestu dávají certifikáty, aby bylo jasné, že chřest pochází od nich.
„Už se nám stalo, že někdo vydával cizí chřest za náš,“ říká marketingový ředitel hostínské pěstírny Jan Charvát.
Doklady o původu dovezeného ovoce a zeleniny by měli mít všichni prodejci u sebe. Na požádání je musí předložit, což kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).
V loňském roce se vzhledem k velkému množství stížností zákazníků intenzivně zaměřila právě na kontroly na trzích a stáncích.
„Kontrolovali jsme správné označování původu, bezpečnosti a jakosti u čerstvé zeleniny, ovoce a brambor,“ upřesnil Radoslav Pospíchal z tiskového oddělení SZPI. Na stáncích provedli 485 kontrol, pochybení našli u 81 prodejců.
Nejlepší je zjišťovat co nejvíce informací o tom, co kupuji. „Nás se lidi ptají, jestli se mohou přijet na farmu podívat, my je rádi uvítáme. Tak se mohou přesvědčit, že pěstujeme všechno, co prodáváme,“ popisuje Zdeněk Zeman.
Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 40 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího…