Stát se chystá vyčlenit více peněz na umělé oplodnění. Ministerstvo zdravotnictví podporuje návrh lékařů, aby se zvýšil počet pokusů hrazených ze zdravotního pojištění a zvedl se věk, do něhož by na ně žena měla nárok, o čtyři roky. Důvodem je posouvání rodičovství do stále vyššího věku a rostoucí cena výkonů asistované reprodukce.
Klíčovější než nastavení parametrů, kdy a jak využívat metod umělého oplodnění, je ale vytvořit takovou společenskou atmosféru, která by motivovala ženy, aby měly děti dříve, myslí si Helena Máslová. V Centru psychosomatické péče se zabývá ženským zdravím a reprodukcí v psychosomatických souvislostech.
Mluví se o prodloužení věku, do kterého ženám na umělé oplodnění přispívá pojišťovna, až na 43 let. Má to z medicínského hlediska smysl?
S posunutím věkové hranice nemám problém. Nemám pocit, že by 43letá žena byla nutně biologicky degradovanější než žena 39letá. Takhle reprodukce nefunguje. Jsou ženy, které jsou ve 45 letech v lepším zdravotním stavu než některé v 35 letech.
Je u nás umělé oplodnění užíváno v rozumné míře?
To, jestli se mají ženy posílat na umělé oplodnění po půl roce, roce nebo dvou letech neúspěšné snahy o otěhotnění, mi připadá jako detail na celé té katastrofě, která se tu děje. Přijde mi hrozné, že si ženy někdy poprvé vzpomenou na dítě třeba v 38 letech.
Nehledě na to, že i když se to podaří a všechno dopadne dobře, tak tyto čtyřicetileté ženy zažívají kumulovaný stres, kdy mají malé dítě, do toho jim třeba umírá rodič, bojují o udržení si nějaké práce či partnerství a již nejsou tak mladé a plné sil, ale jsou extrémně vyčerpané.
Takže ačkoliv by u nich v tomto okamžiku mělo vypuknout ono očekávané štěstí, tak se vlastně nedostavuje.
Není až tak vzácné, že tyto vyčerpané ženy po několikaletém martýriu s umělým oplodněním, porodu a nevyspání onemocní závažnou chorobou. Pokud to odnese jen štítná žláza, tak z toho ještě vyvázly dobře.
K péči o děti nepotřebujeme jen materiální komfort, jak si mnozí myslí, ale především psychickou a fyzickou odolnost.
Uvědomují si ženy dostatečně rizika odkládání mateřství spojená s využíváním asistované reprodukce?
To, že ženy nejsou dostatečně informovány a že si myslí, že podstoupit umělé oplodnění je jako koupit si housku na krámu, je skutečně pravda.
Pro mnohé ženy je procedura umělého oplodnění velmi nepříjemný zážitek, který se dá někdy kvalifikovat i jako psychické trauma.
V určitých případech je bohužel komplikováno závažnými zdravotními problémy, které vznikly v rámci hormonální stimulace či umělého potlačení imunity.
Je třeba zmínit riziko hyperstimulačního syndromu, předčasného selhání vaječníků, vzniku cukrovky a v neposlední řadě je u disponovaných pacientek vystavení hormonální zátěži spojené s rizikem karcinomu prsu.
To, že je informovanost o rizicích asistované reprodukce nízká, by ale nemělo vést k tomu, aby se umělé oplodnění nějak omezovalo, nebo aby na něho byly uvalovány restrikce. Jde o účinnou pomoc ženám v beznadějné situaci neplodnosti.
Mnohem víc by se ale mělo pracovat na motivaci žen, aby otěhotněly v mladém věku pokud možno spontánně. To by měla být nejen role státu, ale i praktických gynekologů.
Jak by se toho mělo dosáhnout?
Myslím si, že by zde mělo existovat společenské klima, které by motivovalo ženy začít se zabývat otázkou reprodukce podstatně dříve, než je tomu nyní. Většinový postoj, který se ve společnosti prosazuje, tedy že je žena do 30 let příliš mladá nebo sociálně nezralá, mi nepřipadá úplně normální.
Myslím si, že bychom se měli vrátit k tomu, že biologicky je žena k mateřství nejzralejší po dvacítce. Měl by se zkrátit interval mezi prvním pohlavním stykem a prvním porodem, který je dnes neúměrně dlouhý – i dvacetiletý. Je to prostor, kdy snadno vznikají gynekologické problémy, které nakonec těhotenství komplikují nebo úplně znemožňují.
O jakých změnách ve financování umělého oplodnění se uvažuje, aby se zlepšila jeho dostupnost?- Proč se stala Česká republika jednou z bašt asistované reprodukce a láká klienty ze zahraničí?
- Kolik stojí dítě ze zkumavky a kolik přispívá zdravotní pojišťovna?
Největším podnikatelem v oblasti asistované reprodukce je od loňska ministr financí Andrej Babiš. Proč se i v případě této investice mluví o střetu zájmů?
Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Nové číslo Ekonomu si můžete koupit i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu a iPhonu.
Česko je velmocí dětí ze zkumavky. Chystaná novela přihraje klinikám další desítky milionů od pojišťoven
Darování, přijímání, oplodňování, zmrazování. Zatímco před deseti lety tuzemské kliniky asistované reprodukce provedly 23 tisíc cyklů směřujících k otěhotnění, v roce 2017 jich bylo téměř dvakrát tolik.
Rozmach asistované reprodukce ale řada odborníků považuje za výnosný byznys, odhadem se v něm ročně protočí čtyři miliardy korun, přičemž zhruba desetina putuje z veřejných financí.
Raketový růst by navíc mohla podpořit novela zákona, která umožní proplácet ženám umělé oplodnění do vyššího věku.
Většina ze 43 tuzemských klinik, jež poskytují umělé oplodnění, je v soukromém vlastnictví. Letos v lednu navíc byznys přilákal dalšího silného hráče. „Vždy jsme inklinovali k retailu.
Toto sice není retail v čisté podobě, ale pokud ho chápeme jako nabídku medicínských služeb široké veřejnosti, pak to do této kategorie jistě zapadá,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.
cz mluvčí Pavel Zuna důvody, proč investiční skupina Emma Capital odkoupila jednu z pražských klinik asistované reprodukce.
Emma Capital patří miliardáři Jiřímu Šmejcovi, menšinovému vlastníkovi společnosti Home Credit. A podle mluvčího Zuny není vyloučeno, že se v budoucnu na trh s reprodukční medicínou zaměří ještě více.
Obstát v konkurenci ale nebude snadné, a to kvůli dominantnímu postavení firmy FutureLife. Společnost z koncernu SynBiol, který nynější premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenského fondu, totiž ovládá třetinu tuzemského trhu.
Babiš vstoupil na trh v roce 2014 s bývalým investičním ředitelem Penty Jozefem Janovem. Nyní je FutureLife podle Hospodářských novin v celoevropském měřítku druhým nejvýznamnějším hráčem. Nekonsolidované tržby skupiny podle listu vyšplhaly v roce 2018 na 3,1 miliardy korun. Společnost ale působí ve zdravotnictví také mimo reprodukční medicínu.
Co je to cyklus? Cyklem se rozumí proces směřující za pomoci metod asistované reprodukce k otěhotnění dané ženy. IVF – provedeno mimotělní oplození vajíčka (ve zkumavce). KET – využívá rozmražených embryí, uchovaných z předcházejícího cyklu ve zkumavce.
Darování oocytu – vajíčka jsou darována jinému neplodnému páru. Přijetí oocytu – přijetí vajíčka od cizí dárkyně. Jednotlivé pokusy eviduje Národní registr asistované reprodukce. V roce 2007 a 2008 jsou cykly přijetí darovaných vajíček započítány do cyklu IVF.
Velkému zájmu o služby klinik napomáhá tuzemská legislativa – ženy samoplátkyně mají možnost využít metod reprodukční medicíny téměř do padesátky. Češky pak mohou z veřejného zdravotního pojištění čerpat proplacení až čtyř cyklů umělého oplodnění, a to do 39 let.
Ženy ve vyšším věku podle odborníků často vyžaduji daleko výraznější hormonální stimulaci, šance se naopak rapidně snižují. Kontroverze tak vyvolává připravovaná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se po meziresortním připomínkovém řízení pomalu chystá do Poslanecké sněmovny. Nově by se ženám proplácely čtyři cykly do dovršení 40. narozenin.
Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že zvýšení věkové hranice využije přibližně 800 žen. „Pokud by všechny dokončily celý cyklus, dostaneme se k celkové výši 32 milionů korun,“ uvádí důvodová zpráva novely. Pokud bude přijata, ke změně dojde příští rok.
Řada odborníků novelu vnímá problematicky. „V minulém roce se návrhem zabývala naše vědecká rada a je proti zvyšování věku. A to z důvodu, že čím je vyšší věk, tím se snižuje účinnost a zvyšují nežádoucí účinky,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.
Podle výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven Martina Balady novela reaguje na společenskou poptávku. „Odborníci ale považují věk 40 let za limitující – bez ohledu na to, že sílí tlak veřejnosti na další posouvání této hranice. Z tohoto důvodu považujeme novelu za maximum možného, aby byly prostředky veřejného zdravotního pojištění vynakládány efektivně,“ vysvětlil.
Za problematickou považuje novelu také část opozice, a to kvůli již zmíněnému napojení firem ze svěřenského fondu premiéra Babiše na kliniky reprodukční medicíny.
„Pro mě je novela obrovský střet zájmů pana premiéra. Delší proplácení z veřejného rozpočtu znamená vyšší zisky ze zdravotního pojištění, čili z veřejných rozpočtů, pro soukromé firmy, kde konečným beneficientem je náš předseda vlády,“ reagovala na dotaz Radiožurnálu pirátská poslankyně a členka výboru pro zdravotnictví Olga Richterová.
Podobně to vnímá i poslanec Vlastimil Válek z TOP 09 nebo Bohuslav Svoboda z ODS. Ten navíc jako gynekolog upozorňuje na zdravotní rizika.
„Limit věkem je daný tím, že dochází k vyšší frekvenci vývojových vad, konkrétně u Downova syndromu. Ta nutnost tady není, to je otázka ekonomická.
Vyšší věky (pacientek) vyžadují zásadnější stimulaci a cena je rozdílná. A samozřejmě úspěšnost klesá,“ řekl Radiožurnálu.
Jednoznačnou podporu zřejmě návrh nebude mít ani u koaliční ČSSD. Rezervovaně se k němu staví třeba poslankyně Alena Gajdůšková: „Ten byznys do zdravotnictví nepatří vůbec, měli bychom vnímat zdravotnictví jako službu. I asistovanou reprodukci jako službu těm, kteří z nějakého důvodu děti přirozenou cestou mít nemohou.“
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ale původní požadavek na novelizaci vycházel z ministerstva práce a sociálních věcí, není tedy iniciativou resortu zdravotnictví spadajícího pod Babišovo hnutí ANO.
„Tento argument se nabízí, není ovšem validní. Doporučení o navýšení proběhlo na podzim 2017, tehdy jsem nebyl ministrem. Při vytváření novely zákona o veřejném zdravotním pojištění jsem velmi zvažoval, jestli tam tuto část nechat, právě z toho důvodu, že budeme obviňováni z nekalých úmyslů,“ řekl Vojtěch.
Marketing soukromých klinik
Narůstající věk žen, které metody asistované reprodukce vyhledávají, potvrzují i pracovníci jednotlivých klinik.
„V roce 2018 byl průměrný věk pacientek v našem centru přibližně 41 let, ve srovnání s rokem 2017 šlo o nárůst přibližně 5 let,“ přiblížil serveru iROZHLAS.cz Ondřej Šebestík z kliniky IVF Cube.
Pražské kliniky v porovnání s ostatními evidují vyšší procento zahraničních klientek, oslovená IVF Cube okolo 50 procent. „Nejčastěji z Velké Británie, Německa, Irska, Holandska a podobně,“ dodal Šebestík.
Právě cizinky také častěji využívají možnosti příjmu darovaných vajíček. Data z let 2010 až 2017 ukazují, že zatímco jejich dárkyněmi byly téměř vždy ženy se současným pobytem v České republice, příjemkyněmi naopak v naprosté většině cyklů cizinky.
Češky podle statistik průměrně darují 5000 vajíček za rok, častou motivací bývá finanční kompenzace. A zatímco věk žen pokoušejících se o dítě postupně roste, u dárkyň je to opačně.
Dlouhodobý pokles věku dárkyň podle Národního registru asistované reprodukce odráží intenzivní náborové působení center v elektronických médiích cílené podle profilu uživatelek na vhodnou věkovou skupinu.
,Hezký přivýdělek‘
Jak dokládá příběh nyní třicetileté Terezy, v oslovování dárkyň vedou soukromé kliniky – nabízí totiž řádově o dva až pět tisíc korun za odběr více než nemocniční zařízení.
Tereza odběr podstoupila před deseti lety, reprodukční byznys v Česku byl tehdy na vzestupu – ročně se odebralo zhruba 2500 vajíček. Nyní soukromé kliniky nabízejí v průměru 28 000 korun za jeden odběr.
Darování je podle mladé ženy prezentováno jako snadný zákrok. Většina případů opravdu končí bez komplikací, Tereza ale na svém příkladu vysvětluje, že je nutné zvážit všechna rizika.
„Dali mi podepsat třístránkovou smlouvu. Byla v ní kouzelná větička, že jsem byla ‚do vyčerpání poučena‘ – sestřička mi tehdy řekla, že paní doktorka mi k tomu řekne víc. Ta mi vysvětlovala spíše souvislosti s hormonální stimulací, tedy jaké změny mohu pociťovat. Že dostanu hromadu hormonů, budu mít výkyvy nálad a zmastí se mi vlasy. To nejsou důvody, proč to zrušit,“ popsala Radiožurnálu.
Prý ji uklidnilo vysvětlení lékařů, že se jedná o celkem snadnou operaci – po zákroku si ženy na hodinu odpočinou a mohou jít domů. Započala tak hormonální stimulace a následoval odběr v celkové narkóze.
„Po celkové narkóze jsem se probudila a měla obrovskou žízeň. Dostala jsem napít a ihned se pozvracela, což je mimo jiné známka vnitřního krvácení. Můj bývalý přítel věděl, že je něco špatně. Že jsem se neprobrala jako ostatní klientky, které byly malátné, ale v pohodě,“ pokračovala dárkyně. Na klinice to podle ní neřešili dostatečně.
Její stav se nelepšil, a tak ji přítel odvezl do Nemocnice na Bulovce. O pár hodin později Tereza byla znovu pod úplnou narkózou. „Přišla jsem o 1,8 litru krve. Řekli mi, že jsem měla prasklý vejcovod, při šití taky měli problém s tím, že se má tkáň trochu drolila,“ líčila.
Podobný odběr vajíček podstupuje ročně několik set žen. Komplikace sice nejsou časté, ale podle Terezy na jejich možnost soukromá klinika málo upozornila. Po domácí rekonvalescenci se tak na kliniku vrátila, místo setkání s doktory na ni ale čekal právník.
„Ukázal mi můj podpis smlouvy, že jsem byla ‚do vyčerpání poučena‘, a že po nich nemůžu nic chtít. Já bych ale bývala jen ráda, kdyby další pacientky byly informovány lépe. Řekli mi, že každá operace nese rizika, a že kdyby měli vypisovat všechna, tak by smlouva neměla tři strany, ale padesát.“
Muži jako zdroj spermií?
Zatímco kritici právě kvůli takovýmto případům reprodukční medicínu vnímají jako rychle jedoucí kolotoč za účelem zisku, odborníci připomínají její zastoupení ve společnosti.
„Je potřeba si uvědomit ty tisíce narozených dětí ročně, které by se možná bez odborné pomoci s podporou státu nenarodily.
Odhaduje se, že asi pět až sedm procent děti se rodí po IVF, dalších pět procent po léčbě neplodnosti ostatními metodami,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Jiří Doležal, vedoucí lékař kliniky IVF Arleta.
Pro některé je ale zarážející, že je opomíjen problém mužské neplodnosti. „Kompletní základní vyšetření zaměřené na odhalení příčin mužské neplodnosti bylo v roce 2016 podle Ústavu zdravotnických informací a statistik pojišťovnami vykázáno pouze v 77 případech, přitom bylo provedeno 15 900 cyklů asistované reprodukce z důvodu patologického spermiogramu,“ upozorňuje poslankyně Richterová.
Naráží tak na možnou uzavřenost soukromých klinik, které se spíše než na příčinu neplodnosti orientují na řešení na straně ženy.
„Výjimečně se stane, že k andrologickému vyšetření přijde pacient na doporučení gynekologa partnerky před asistovanou reprodukcí.
Častěji doporučí pacienta gynekolog až tehdy, když už jsou možnosti IVF vyčerpány, ačkoli u poruch mužské plodnosti by měl být postup právě opačný,“ přibližuje pro iROZHLAS.
cz Vladimír Kubíček, předseda České andrologické společnosti, která se věnuje léčbě mužské neplodnosti.
Pracoviště asistované reprodukce přirovnává k uzavřenému světu, který sám sebe utvrzuje ve správnosti svého počínání. „Je to problém narůstající s narůstajícím počtem pracovišť reprodukční medicíny. Na počátku 90.
let jsme měli větší poměr pacientů s poruchami plodnosti, kteří navštívili andrologické pracoviště před pokusem o IVF než po, protože asistovaná reprodukce nebyla tak dostupná. Nyní je tomu právě naopak,“ vysvětluje.
Podle něj asistovaná reprodukce nevnímá muže jako nemocného člověka, který mnohdy potřebuje dlouhodobou až celoživotní medicínskou péči, ale jako zdroj spermií.
„Léčba mužů s poruchami plodnosti má být vedena s cílem obnovit fyziologické možnosti fertility, a teprve pokud to není možné, tak přispět k úspěchu asistované reprodukce.
Liší se v tom, že musí být individuální, není možné muže ošetřovat systémem běžící pás – kompletační linka, který je zaveden v oblasti IVF,“ uzavírá.
Vůbec poprvé se letos průměrný věk ženy plánující děti přehoupl přes třicítku. Ukazují to data z center asistované reprodukce. Budoucí rodiče dávají přednost cestování a kariéře.
Zdravotnická skupina FutureLife dál rozšiřuje aktivity v oboru umělého oplodnění. Ta spadá do svěřenských fondů premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše.
Britka Louise Brownová byla prvním dítětem, které přišlo na svět díky umělému oplodnění. Během uplynulých 40 let ji následovaly miliony dalších.
VELKÉ SROVNÁNÍ: Kolik stojí dítě ze zkumavky?
Párů, které mají problémy s početím, stále přibývá. Východiskem je asistovaná reprodukce, která ale může dost provětrat vaši peněženku. Web TN.cz a portál Penize.cz pro vás proto připravily srovnání cen umělého oplodnění.
Obecně lze říci, že pokud se jinak zdraví partneři neúspěšně pokoušejí o početí jeden rok, měli by vyhledat lékařskou pomoc. Než to však udělají, obvykle utrácí zanedbatelné částky (30 až 200 korun) za těhotenské či ovulační testy. Potom nastává období, ve kterém se pár už sexu nevěnuje rekreačně, ale začíná mnohem víc plánovat. To už ale moc zábava nebývá.
Když se totiž otěhotnění nedaří doma, začne pár zjišťovat možné příčiny u odborníka. Ženě by je měla pomoci odhalit gynekologická vyšetření, zatímco u muže takzvaný spermiogram, pomocí kterého se zjišťuje kvalita a množství spermií. A když lze příčinu jednoznačně stanovit, určí lékaři nejvhodnější postup. Redakce TN.cz a Penize.cz připravily velké srovnání!
Podívejte se, na kolik vyjde umělé oplodnění:
Problémy u ženy
Pokud je problém v nedostatečné tvorbě a zrání vajíček (oocytů), dostane žena hormonální přípravky na podporu jejich uzrávání. Tuto podpůrnou léčbu zahrnují téměř všechny metody asistované reprodukce. Pojišťovny hradí určité množství léků. Doplatek závisí na množství léků, které žena potřebuje nad rámec toho, co hradí pojišťovna. Za jeden cyklus to může být od dvou do deseti tisíc.
Problémy u muže
Je-li zjištěna příčina neplodnosti u muže (malé množství spermií nebo jejich snížená pohyblivost), jehož partnerka má průchodné vejcovody, bývá velmi účinná metoda takzvané intrauterinní inseminace (IUI). Při které se zavádí mužovo sperma do dělohy ženy. Jde o finančně nenákladnou metodu (cca 1500 korun), která může být i velmi účinná.
Mimotělní oplodnění
Daleko dražší a komplikovanější je metoda IVF (mimotělní oplodnění). Po předchozí hormonální stimulaci jsou odebrána vajíčka, která jsou pak spojena živném roztoku se spermiemi partnera. Oplodněná vajíčka se po 48 až 72 hodinách vloží do dělohy a čeká se, zda organismus matky embryo přijme. Tento proces hradí pojišťovna, která za jeden takový cyklus zaplatí kolem 26 tisíc korun.
Je-li nutné spermii pomoci tak, že se injekcí vpraví do vajíčka (metoda ICSI), připlatí si pár pět až osm tisíc. Na dva až pět tisíc korun vyjde prodloužená kultivace embryí, kterou lékaři také někdy doporučují. Oplodněná vajíčka se v tomto případě nechají v laboratorních podmínkách několik dní, což umožňuje vybrat nejodolnější zárodky, které mají větší šanci na přežití.
Další metoda – asistovaný hatching – stojí dva až čtyři tisíce korun a používá se u embryí, která mají problém uchytit se v děloze. Zbývající embrya je možné zamrazit a případně použít k dalšímu pokusu. A zmražení (kryokonzervace) a úschova vyjdou na zhruba tři tisíce korun.
To už je však 30 tisíc, které musíme vydat z vlastní kapsy. A tím to končit nemusí. Nákladné jsou i metody, při kterých se muži musí spermie odebrat operativně (metody MESA či TESE), nebo při kterých se na žádost páru nechávají jednotlivá embrya geneticky vyšetřit kvůli případným dědičným chorobám (metoda PGD).
DALŠÍ PODROBNOSTI A INFORMACE O CENÁCH NAJDETE ZDE!
s přispěním Penize.cz tn.cz / zdg
Děti "ze zkumavky"? V Česku se jich dosud narodilo přes 100 tisíc
„Pokud se žena snaží rok neúspěšně otěhotnět, doporučuji nechat si vyšetřit hormonální profil, podstoupit ultrazvukové vyšetření a nechat partnera vyšetřit spermiogram. To vše by měla provést v koordinaci se svým ošetřujícím gynekologem a případně navštívit některé z center asistované reprodukce,“ doplnil primář pražského GynCentra Petr Pícha.
Vedle párů z Česka přijíždějí na české kliniky i zahraniční pacienti, tvoří až třetinu klientely, lákají je zhruba poloviční ceny při srovnatelné kvalitě péče. O služby mají zájem hlavně Britové, Němci a Rusové. Dalším důvodem je flexibilnější legislativa, české zákony umožňují využití anonymního darování pohlavních buněk, tedy spermií a vajíček.
„Odhadujeme, že v ČR bylo v roce 2013 provedeno zhruba 4000 až 5000 IVF cyklů pro zahraniční klientelu,“ uvedl Oliver Nosek, jednatel společnosti Eizell-spende IVF, která zprostředkovává medicínským turistům z Německa IVF léčbu v ČR. „V rámci Evropy je Česká republika společně se Španělskem nejvyhledávanější destinací pro neplodné páry,“ potvrdil Hulvert.
Umělé oplodnění s vlastními vajíčky stojí v Británii 180.000 korun, v Německu 150.000 korun, v ČR 60.000 korun. S darovanými pak stojí v Británii 275.000 korun, v Německu je zakázáno, v Česku vyjde na 90.
000 korun. Umělé oplodnění s darovanými embryi stojí v Británii 100.000 korun, v Německu je zakázáno, v Česku se za ně platí 25.000 korun.
Ceny zahrnují standardní služby embryologické laboratoře a stimulační léky.
Pět milionů lidí „ze zkumavky“ na světě
Na světě žije už pět milionů lidí, kteří se narodili díky umělému oplodnění. Při něm se vajíčko spojí se spermií mimo tělo, nejčastěji v Petriho misce.
Oplodněné vajíčko se přenese do dělohy matky, kde pokračuje jeho vývoj jako v běžném těhotenství. Ročně se tímto způsobem narodí na světě 350.000 dětí a lékaři provedou kolem 1,5 milionu pokusů o umělé oplodnění.
Zhruba z každého třetího umělého oplodnění se narodí dítě.
V ČR podle nejnovějších dat za rok 2012 je 39 center asistované reprodukce, která zahájila 27.353 léčebných cyklů, z nich přes 19.000 českým pacientkám, do loňska počty stouply a českým pacientkám bylo provedeno kolem 20.
000 léčebných cyklů. V ČR smí léčbu podstoupit žena od 18 do 49 let. Zdravotní pojišťovny ji hradí do 39 let věku, pak si ji ženy platí.
Pokud se v prvních dvou cyklech přenese jen jedno embryo, hradí pojišťovny tři cykly a na čtvrtý přispívají.
Boom asistované reprodukce nastal v Česku po roce 1989, v prvních letech se „ze zkumavky“ rodilo ročně kolem 2000 dětí, v současnosti kolem 5000. Do Česka proniká trend ze západní Evropy, tzv. social freezing. Mladí lidé mezi 20 až 30 lety si dávají zmrazit pohlavní buňky preventivně.
„Přál bych si, aby muži začali myslet víc do budoucna. Před lety jsem prodělal rakovinu varlat, a v podstatě náhodou jsem těsně před začátkem chemoterapie využil Social freezing. Preventivní zmražení spermatu příliš času nestojí, ale zajistí možnost mít děti i po vážné nemoci či zranění,“ řekl badmintonista Petr Koukal, který pomáhá klinice Iscare s osvětou.
Letos se chystá v Česku zatím největší sraz dětí ze zkumavky na jednom místě, a to v pražské ZOO, by se jich v září mělo sejít přes 1000 i s rodiči, kteří prošli léčbou v centru Iscare, kde lékaři za 20 let přivedli na svět díky metodám asistované reprodukce přes 9000 dětí.
V každé třídě je aspoň jedno dítě ze zkumavky
Odhalení příčiny neplodnosti připomíná dobrodružné pátrání.
Foto: Jan Handrejch, Právo
Myslím, že důvod k takto zásadním obavám není. Prokazatelně víme, že posledních dvacet let plodnost klesá. Na druhé straně se zlepšuje dostupnost a úspěšnost diagnostiky a léčby. Dá se proto říct, že počet nechtěně neplodných párů zůstává dlouhodobě na stejné úrovni. Díky pokrokům reprodukční medicíny totiž můžeme pomoci vyřešit potíže, na něž jsme ještě před několika lety byli krátcí.
Uvádíme patnáct procent s tím, že se čísla v různých studiích liší. Ovšem pozor: to poměrně vysoké číslo znamená počet párů, které zůstávají nechtěně neplodné i po zahájení léčby, není to tedy procento počítané ze všech párů, nýbrž pouze z těch, které se s neplodností začaly léčit.
Navzdory horší kvalitě spermií neklesá plodnost mužů tolik, jak bychom předpokládali
Je to tak padesát na padesát. Málokdy bývá problém pouze jeden, dochází ke kombinaci více faktorů. Množství a kvalita spermií se dlouho nesledovaly. Dnes díky spermiogramům dokážeme vysledovat, že množství a kvalita spermií skutečně klesají.
Zajímavé je, že příroda se s tím dokáže nějakým způsobem vypořádat. Zjišťujeme, že i navzdory horším hodnotám spermiogramu neklesá plodnost mužů tolik, jak bychom mohli logicky předpokládat.
A naopak pozorujeme, že jsou muži, u nichž ani normální množství a pohyblivost spermií nezaručují dostatečnou plodnost.
Důvody mohou být třeba genetické. V rámci umělého oplodnění už dokážeme vybrat ty nejkvalitnější spermie a stejně tak i vajíčka. Embrya, která jejich spojením vzniknou, podrobíme důkladnému vyšetření, včetně genetického. Ženě pak do dělohy implantujeme nejkvalitnější možné embryo.
Mužskou plodnost významně ovlivňují i poruchy vývoje z dětstvíZdraví
Ano, snažíme se tím omezit rizika a komplikace, které se s vícečetnými těhotenstvími pojí. Na našem pracovišti přenášíme pouze jedno embryo v 95 až 98 procentech případů.
Jinde mohou mít trochu odlišný etický kodex a transferují výhradně jedno jediné embryo. Transfer více embryí zvažujeme třeba u žen vyššího věku a tam, kde už jeden nebo více cyklů umělého oplodnění selhalo.
V době našich začátků jsme vnímali každé umělé oplodnění bezmála jako zázrak, a pokud se podařila dvojčata, bylo to oslavováno.
Dnes už vícečetná těhotenství nevnímáme jako důvod k oslavě, ale naopak jako problém. Zhruba od roku 2010 by měl být výskyt dvojčat po umělém oplodnění podobný jako v běžné populaci.
To je na dlouhou diskusi. V posledních deseti letech dramaticky narostl průměrný věk prvorodiček, už se přehoupl přes třicet let. Tím neříkám, že nutíme klientky, aby porodily do třiceti let první dítě.
Domnívám se, že do pětatřiceti roků ženy jsou dnes pracoviště našeho typu schopna standardními metodami relativně bezpečně a ve vysoké míře zajistit, že klientka úspěšně otěhotní a porodí zdravé dítě. Pak ta čísla dost rychle klesají.
Běžně vidíme, že přijde žena v osmatřiceti letech a ptá se, co by měla udělat, kdyby chtěla výhledově otěhotnět. Musíme ji upozornit, že moc času na to už nemá.
Světové statistiky mluví o číslech nad šedesát až sedmdesát procent po více cyklech umělého oplodnění. Ovšem velmi záleží, jak jsem už naznačil, na věku.
U žen do třiceti let je pravděpodobnost otěhotnění po jednom cyklu umělého oplodnění třicet a více procent, zatímco u žen po čtyřicítce jsou to pouze jednotky procent. Starší ženy ovšem mohou využít vajíček od mladých dárkyň.
Další zajímavou možností je nechat si zamrazit vlastní vajíčka, nebo ještě lépe – již připravená embrya. Po jednom úspěšném těhotenství tak může následovat další ze zamrazených embryí.
Teoreticky vydrží zmrazená embrya stovky let. Jak dlouho by se měla skladovat, je tedy spíš otázka etiky. Teoreticky je umělé oplodnění možné u žen do 49 let, na našem pracovišti jsme si určili limit 48 let. Do tohoto věku ženy má tedy smysl její vajíčka či embrya skladovat.
Zmrazená embrya. Tak tady bychom je nečekali. Přežít mohou stovky let.
Foto: Jan Handrejch, Právo
Muž může být otcem v jakémkoli věku. Ale víme, že i plodnost mužů s věkem klesá, i když ne tak zřetelně jako u žen. Do padesáti let by však plodnost muže neměla mít zásadní výkyvy. Negativní vliv má kouření, nadměrné užívání alkoholu a stres. Mimochodem po vysazení kouření dochází ke zlepšení kvality spermií a jejich pohyblivosti.
Průměrný věk se prodloužil. Proč bychom nemohli medicínsky prodloužit období plodnosti?
Tady chybí spolehlivá data. Víme, že plodnost narušuje nový životní styl. Dřív žena otěhotněla řekněme v osmnácti, pak dva roky kojila, znovu otěhotněla a tak dále. Za život byla těhotná třeba desetkrát.
Dnes je její organismus vystaven menstruačnímu cyklu a působení svých vlastních hormonů, především estrogenů. Tím vznikají hormonálně podmíněná onemocnění v čele s endometriózou (přerůstání děložní sliznice do okolních orgánů).
Otěhotnět je pak těžší, zvlášť ve věku kolem pětatřiceti osmatřiceti let, kdy k nám ženy obvykle přicházejí.
I strava může zvýšit šance na otěhotněníDěti
Průměrný věk se prodloužil a nyní se pohybuje v rozmezí od 75 do 80 let. Proč bychom tedy nemohli medicínsky prodloužit období plodnosti?
Říká se, že třeba v Japonsku se přirozený způsob početí upozaďuje. Těžko říct, jak to jednou bude. Víme, jaké je zastoupení takzvaných dětí ze zkumavky nyní. Pro zjednodušení tvrdím, že v každé školní třídě je dnes aspoň jedno. A to číslo jde nahoru.
| „Ze zkumavky“ se první československé dítě narodilo roku 1982 v brněnské fakultní nemocnici. Jeho totožnost není známá, víme jen, že šlo o chlapce narozeného v listopadu. Lékař Pavel Ventruba byl tenkrát u toho. „Zavádět něco tak nového bylo fascinující,“ vzpomíná na své profesní začátky s tím, že zpočátku šlo o velké dobrodružství. Zdaleka ne vždy končilo umělé oplodnění porodem. Druhé dítě, zplozené metodou IVF, se narodilo o dva roky později. Boom umělého oplodnění nastal až v devadesátých letech. |
Hlavní zprávy
IVF Umělé oplodnění: Miminko "ze zkumavky"
Snažíte se s partnerem o miminko více než rok a nedaří se?
Navštívila jste Centrum asistované reprodukce a jediným řešením je IVF?
Co vlastně IVF znamená?
Umělé oplodnění IVF – o co se jedná?
Umělé oplodnění neboli mimotělní oplození spočívá v tom, že se
ženě odeberou vajíčka, ke kterým se v laboratorních
podmínkách přidají spermie. Poté, co spermie vajíčko oplodní přirozenou
cestou, vzniklé embryo se přenese zpátky do dělohy nastávající matky. Tam
poté pokračuje vývoj jako v běžném těhotenství.
Lidově se tomu říká oplodnění ve zkumavce, odborně IVF neboli in vitro
fertilizace. IVF je nejběžnější metoda asistované
reprodukce. Spermie, vajíčko i embryo může být darované. Metoda
IVF umožňuje těhotenství i párům, kde některý z partnerů nebo oba
nemají vlastní vajíčka či spermie.
Podívejte se na video, jak probíhá IVF
Vznik IVF a první dítě ze zkumavky
V roce 1976 popsal Robert G. Edwards první těhotenství po oplodnění
mimo tělo ženy. V roce 1978 se v Anglii narodilo první dítě ze zkumavky.
Odhaduje se, že v současné době přišlo touto cestou na svět více než
250 000 dětí.
V České republice se první dítě ze zkumavky narodilo 4. listopadu
1982. Prostřednictvím některé metody asistované reprodukce se ročně
narodí několik stovek dětí.
Kdy jít na umělé oplodnění IVF?
V současné době postihuje neplodnost přibližně 15 %
párů. Pár se považuje za neplodný, pokud do jednoho roku pravidelného
pohlavního styku nepočne miminko. Metoda IVF je řešením otěhotnění pro
téměř každý 5. pár v České republice.
Metoda IVF se pak doporučuje u těchto případů:
- u žen, které trápí porucha průchodnosti vejcovodů (více v hesle Neplodnost u žen)
- u žen, které trápí endometrióza
- u mužů s abnormálním počtem nebo funkcí spermií (více v hesle Neplodnost u mužů)
- u párů s nevysvětlitelnou neplodností
Umělé oplodnění IVF – proplácí ho pojišťovna?
Zdravotní
pojišťovna IVF hradí tehdy, pokud splňujete podmínky pro úhradu
z veřejného zdravotního pojištění. Žádost o schválení podává Centrum asistované
reprodukce a schvalování trvá maximálně 4 týdny.
Hormonální stimulace – než se přistoupí na umělé
oplodnění IVF
Pro úspěšné provedení umělého oplodnění žena potřebuje mít
dostatečný počet zralých vajíček vhodných pro následné oplození
spermiemi. Aby se zvýšila pravděpodobnost početí, doporučuje se tzv.
hormonální příprava neboli stimulace. Stimulace se provádí léky, které
ovlivňují hladiny pohlavních hormonů, což k vícečetnému vyzrávání
postačuje.
Po dobu stimulace se vaječníky kontrolují ultrazvukovým
vyšetřením.
Hormonální stimulace probíhá zpravidla 1-3 týdny.
Lékař ženě injekčně aplikuje příslušné hormony, které stimulují
vaječníky, ve kterých pak může dozrát hned několik vajíček najednou a
zároveň se zabrání samovolné ovulaci. Během hormonální stimulace
nedochází k uvolňování přirozených hormonů v organismu a lékaři
mají celý cyklus plně pod kontrolou.
Jak probíhá umělé oplodnění IVF?
Z vaječníku ženy se získají vajíčka, která se poté oplodní
s použitím partnerových či darovaných spermií v laboratoři. Jedno až
tři embrya se následně zavedou do dutiny děložní.
Doporučujeme k přečtení diskusi Vysvětlení
procesu IVF a heslo Jak probíhá
umělé oplodnění
Vznik embrya, které je schopné dalšího vývoje, se nezdaří vždy. Proto
se oplodňuje více vajíček a přenáší více embryí. U ženy každý
měsíc dozrává většinou pouze jedno vajíčko – a tak se
přistupuje ke kontrolované stimulaci vaječníků, po které dozrává okolo
10 vajíček. V okamžiku, kdy jsou vajíčka dostatečně zralá, dochází
k odběru.
Odběr se provádí pod ultrazvukovou kontrolou punkcí skrz pochvu.
Vajíčka se oddělí od zbývající punktované tekutiny a připraví se
k oplodnění. Následně se k vajíčkům přidají spermie (tedy ty pouze
pohyblivé). Do několika hodin by mělo dojít k oplození vajíček.
Alternativou pouhého přidání spermií k vajíčkům je
intracytoplazmatická injekce spermie (ICSI), kdy se do vajíčka přímo zavede jedna spermie.
Odpadá tak nutnost pohyblivosti spermií a je možné oplodnění při
nízkém počtu spermií.
Přenos vzniklých životaschopných embryí do dělohy (embryotransfer) se
může provést již druhý den po oplození. Někdy je nutné sledovat vývoj
embryí déle, aby se rozhodlo, která embrya se použijí pro přenos.
Embryotransfer se provádí v následujících dnech, maximálně šestý den
po oplození.
Přenáší se většinou dvě embrya. S použitím více
embryí sice stoupá šance na uchycení embrya, ale s ním i riziko
vícečetného těhotenství.
Úspěšnost metody IVF
Šance na otěhotnění je při jednom pokusu o mimotělní oplodnění asi
50 %. Více v hesle IVF úspěšnost.
Co se děje s embryi, která se nepoužijí?
To je nejdiskutovanější etická otázkou mimotělního oplodnění. Asi
nejméně protestů vyvolává kryokonzervace pro příští pokus o IVF
či darování embryí neplodným párům. Případné použití embryí pro
výzkum, léčebné účely či jejich zničení vyvolává stále odpor
u části veřejnosti. Je proto jedním z nejsilnějších argumentů
odpůrců IVF.
Je IVF ta pravá metoda pro vás? Vaše dotazy ohledně IVF vám
on-line a zdarma zodpoví poradna pro otázky
neplodnosti.
Láska ze zkumavky. O umělém oplodnění bez cenzury
Zjistit příčinu toho, proč se vám nedaří otěhotnět, může být především pro muže lehce nepříjemná záležitost – ne každý si to užívá v kabince, ze které musí přinést sperma.
Pokud však spermiogram nakonec ukáže, že je všechno v pořádku, může mu naopak ego vystřelit do závratných výšin, což se pozitivně podepíše nejen na vašem vztahu, ale především na celém procesu.
Našim problémem byl čas, kterého jsem podle doktorky já už moc neměla. A tak jsme do toho raději šli.
Na začátku vyfasujete tašku plnou injekcí a ampulek
„Tohle si píchejte vždy ráno, tohle večer, tohle uchovávejte v lednici a píchněte si to ve čtvrtek..“ a tak podobně.
Spolu s léky dostanete na začátku harmonogram, kde máte přesně uvedeno, co si kdy brát, protože tohle se vážně nedá zapamatovat! Minimálně dvakrát do měsíce musíte do centra. Stojí vás to hodně času.
Je potřeba se připravit i na to, že po psychické stránce na tom nebudete zrovna nejlépe.
K čemu to všechno je? Pomocí hormonů, které si pícháte do břicha každý den, stimulujete své tělo k tomu, aby reprodukovalo co nejvíce vajíček. Není to nic příjemného, bolí to, otravuje vás to. Já jsem se cítila unavená a s každou další injekcí jsem pochybovala o tom, zda naše rozhodnutí bylo správné.
Obchodní prostor na prodej – Praha 9, Praha 9
Zobrazit nemovitost
Přichází den D: Nejsilnější na scénu!
Den D je přesně vypočítán, napumpované hormony ve vás tančí čardáš. Byla jsem nervózní, ale šťastná, že už to píchání injekcí bude za mnou.
Odebrání vajíček probíhá pod narkózou, ale po zákroku stačí být jen 2 hodiny na lůžku a můžete jít domů. Hned vám řeknou, kolik vajíček odebrali a ten samý den se dozvíte, kolik z nich se podařilo oplodnit.
Stále to nemusí být finální číslo, do několika dnů mohou další odpadnout.
To nejhorší máte ale v tuhle chvíli za sebou. Oplodněná vajíčka se zamrazí kromě jednoho, toho „nejsilnějšího“, které vám bude do těla za několik dní opět vpraveno. Tentokrát bez narkózy, během minutky. Potom už jen čekáte, zda se uchytí.
Úspěch zaručen vždy není • Zdroj: pixbay.com
Úspěch zaručen není, ale máte tolik šancí, kolik vašich oplodněných vajíček čeká na svou příležitost „v mrazáku“. Pokud by vám to nevyšlo ani s jedním, musel by se s odstupem několika měsíců celý proces opakovat.
U nás to naštěstí nebylo nutné. Naše dcera, která na mě teď kouká z postýlky, se narodila z druhého pokusu. Je to zázrak. A ve finále je úplně jedno, jestli byla počata spontánně nebo za pomocí moderní medicíny.
Reprodukčním centrům a celému vývoji v této oblasti patří za mě velký dík. Bez nich bychom byli nejen my, ale spousta párů, které mají problém s početím, o tuhle největší radost a životní lásku nejspíš ochuzeni.
Moderní medicína dokáže zázraky • Zdroj: pixbay.com
V Čechách za umělé oplodnění zaplatíte třetinu toho, co jinde
Umělé oplodnění stojí v České republice cca 45 000 Kč. Polovinu z toho hradí pojišťovna. Přičíst musíte ale léky a hormony v injekcích, kterých do sebe vpravíte v rámci celého procesu požehnaně.
Celkem však počítejte s tím, že se do 30 000 Kč vejdete. Pro srovnání – v Německu nebo ve Španělsku se za stejné úkony platí v přepočtu cca 150 000 Kč.
Každý další pokus ze zmrazených vajíček stojí u nás cca 9000 Kč.