Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
 |
8 kilo O+Z denně, to je 240 kg měsíčně, …… a za rok skoro 3 tuny ovoce a zeleniny. A to jsem odpočetla 8 dní hladovění a půstu.Devasatace planety země v přímem přenosu. |
 |
| |
To je zrcadlo přemíry blahobytu. Po tisíce let vývoje člověk snědl, co mu přišlo pod ruku, protože to byla otázka přežití. Nyní celebrity píší recepty na životní styl a převrací pubertální mládeži život naruby. Svoboda je skvělá věc a každý by měl mít právo si vybrat a nikdo by neměl soudit, zda si vybral dobře či špatně. Bohužel vegani a vitariáni, se ktrými jsem měl možnost se setkat, mi potvdili, že to není cesta, kterou bych se chtěl vydat. Do jednoho byli postiženi zkresleným viděním reality a různými poruchami osobnosti. |
| |
tak kazdy je nejak postizeny. „obrátila mi život o 180 stupňů. Všechno mi najednou začalo dávat smysl“. toto tvrzeni, predpokladam, umi psychiatri diagnostikovat. |
| |
musí mít žaludek jak slon |
| |
 |
Jestli paní dlabe 8kg ovoce a zeleniny denně, tak chápu že byla tak dlouho v červených číslech. Tohle bychom si doma mohli dovolit tak maximálně v sezóně. Představa současných cen… Jsme tříčlenná rodina. Dceři bych samozřejmě tenhle nesmysl nenutil, její tělo je ve vývinu a potřebuje normální lidskou stravu, ale i pro dva dospělé by to byla finanční sebevražda. |
| to by bylo cca 20kg denně to už je na dodávku |
| Nějak se nemůžu zbavit dojmu, že nejslepší je se stravovat tím co roste a žije tam kde bydlíme. Přesunování potravin z jednoho konce světa na druhý, je výdobytek nedávné doby. Rvát do sebe kila tropického ovoce v našich krajích není moudré |
| S tím množstvím fruktózy si zahrává. Přesně tak dopadl i Jobs. |
| Je to taková dobrá zpověď k čemu že Vám jsou dvě vysoké školy. No jestli si k té potravinářské výrobě dělá i účetnictví, tak alespoň ta ekonomka k něčemu byla. Jinak žena, která nepotřebuje chlapa a rodinu nepotřebuje ani jídlo. |
| Představte si, že jsou ženy, co potřebují jídlo pro sebe |
| no, dobře jí tak |
| No a když to takhle bude dělat každý, tak lidstvo krásně vymře na hladomor, protože vyprodukovat 3 tuny ovoce a zeleniny na hlavu za rok je při poplaci 7 miliard lidí mimo možnosti této planety..Člověk je VŠEŽRAVEC, což znamená, že jeho trávící trakt je nejlépe uzpůsoben na pestrou stravu. Přes to nejede vlak.Pokud pestrost stravy omezíte, tak to sice tělo nějak zvládne, ale rozhodně to není optimální způsob výživy ať z toho máte pocity jakékoliv a váš mozek si o tom vytvoří sebelepší idilické představy.Dříve se také věřilo, že pouštění žilou je všelék a lidé měli pocit jak jim to skvěle pomáhá. Přitom to mnoho lidí zabilo. |
| OK, takze je treba nakoupit minimalne 10 kilo (20% se ostrouha, nebo vyhodi) na osobu a den, tj. 50 kilo pro rodinu, tj. 350 kg jidla na tyden. Takze denne dotahnout domu 50kg nebo jednou tydne pujcit dodavku a navozit 350kg prepravek zeleniny.:-D 😀 hahaha |
| Jeden by si myslel, ze jednoduche pocty z prvniho stupne zakladni skoly se nedaji zpochybnit, lec jak vidno z obdrzenych minusu, v zenskem svete je mozne vsechno |
| Nojo, ale k čemu jsou jednoduché počty z prvního stupně, když z prvního stupně chybí znalost čtení?Paní se tak stravuje sama, nikoli pětičlenná rodina. V textu je rovněž uvedeno slovo „až“, tedy ne že by to byla tak úplně každodenní dávka. Takže jo, počítání vám sice jde, ale co je to platno, když zadáváte blbá čísla. |
| Dovolím si tvrdit, že jste nepochopila text, který jsem napsal, resp. jste tam našla něco, co jsem vůbec nepsal. Nikde jsem totiž nezmiňoval, že píšu o konkrétní paní. Řekl bych že z mého textu je docela zřetelné, že jsem popisoval obecnou modelovou situaci pro jednu „osobu a den“, potažmo „rodinu“ či „rodinu a týden“. A to jsem byl v počtech ještě hodně střízlivý, protože mužští členové hypotetické rodiny by měli patrně mnohem větší apetit než křehká žena po třicítce z článku |
| Nojo, to jsem fakt nepochopila, že popisujete „modelovou“ (pravděpodobně nikde neexistující) rodinu. Ale vy jste zas nepochopil udělené minusy a myslel jste si, že jsou za vaše precizní násobení sedmi. |
| Malokdo vi, ze dlouhe obdobi na bezmase strave u zen ohrozuje vyvoj jejich budoucich deti. Tech, ktere budou teprve pocaty. Je to pomerne novy objev mladeho vedniho oboru epigenetiky, za ktery dostal jeho objevitel nobelovu cenu. Melo by se o tom vic mluvit a psat. |
| To narážíte na stravu její matky |
| Vseho moc skodi. Dulezite je se vyhnout tem nejproflaklejsim nezdravym jidlum. Zacitjist vice zeleniny misto testovin,brambor a jinych vat neni nikdy na skodu. A cukr v ovoci je zdravy a na mentalni vykon ma velky vliv. Bily cukr decimuje vsecko. |
| Brambory jsou zdravé. Jen je třeba jíst přiměřené množství a nejlépe vařené ve slupce. Jinak souhlas, že největší zabiják je cukr. A je jedno jestli je bílý nebo hnědý. Prostě každý přídatný cukr, který není přirozeně v potravině je i pro zdravého člověka škodlivý. |
| Počkejte, proč by cukr v ovoci měl být zdravý a bílý cukr ne? |
| Hlavním cukrem v ovoci je fruktóza, tkzv rychlý cukr, prochází játry, zas tak zdravé to není, je to velký nápor na slinivku nestimuluje přirozené vytváření inzulinu |
| Zajímá mě jedna praktická věc – jak ta paní řeší stravování na dovolené? To cestuje s vozejčkem zeleniny, ovoce, kořínků….Třeba týdenní tůra v horách; no pást se někde může, ale to asi nebude ono |
| Normálně si kupuje ovoce tam? Jako na horách nemají obchody?Nebo holt nepodniká takové akce, kde se ke svému jídlu nedostane. Kdyby túra na horách byla o tom, že jíst budeme to, co chytíme a opečeme na ohni, tak taky nemůžu jít. Protože bych neměla co jíst. |
| Ony jsou hory a hory – tůra s batohem divočinou, nebo horské středisko. Asi rozdíl… takže si zabalím jídlo na tři dny na záda….tahle paní ale potáhne přes 20kg zeleniny, ovoce… ?Nic nerozporuji, jen mě to tak napadlo. Že tedy kvůli svému jídelníčku je vlastně hrozně omezená (ve smyslu, jede pouze tam, kde je dost zeleniny ) |
| Tak to je pohoda. Já si říkal, když sním denně až kilo mixu, jestli to není moc .) |
| Je ji 34, zije v podnájmu s dalšími spolubydlicimi… Samozrejme je to její věc a jistě má sve důvody, ale člověk si toho v tom článku proste všimne, že. |
| To máte fakt. Kdyby měla takové problémy se záchodem, jak se tady mnozí snaží ani ne naznačovat, ale rovnou tvrdit, tak by ji spolubydlící už asi vystěhovali. |
| No víte jak smrdí někdo poté co požil maso na cibuli?? Určitě víc než ten co jí ovoce. |
| ono taky na kolik přijde „až osm kilo zeleniny a ovoce“ každý den, to leze ukrutně do peněz 🙂 |
| Z jednoduchého principu zachování hmoty bych čekal o něco více detailů i z druhého konce trávicího traktu. Ta časová náročnost musí odpovídat… |
| je tam hodně vody |
| Na druhém konci občas dochází k explozím nebo vodotryskům. |
| Teda pozvat někoho na návštěvu a dotyčnej si donýst vlastní krabičky, tak ho zase asi docela rychle vypakuju. Mně naši vždycky říkali – doma jez co máš, jinde co ti daj. |
| Ze zdravotních důvodů byste to také netolerovala?Jinak já bych spíše byla nervózní z toho, že bych někomu se specifickými požadavky nemohla vyhovět a to, že si přinese svoje v krabičce, by mi připadalo jakože nechce druhé zatěžovat svým stravováním ani hladovým zíráním, když přijde někam, kde se stravují jinak, a že mi chce vyjít vstříc. Já si na grilovačky taky musím nosit svoje a pohnutky mám přesně takové, jak píšu. Ještě se nikdo neurazil, vždycky byli rádi |
| Jenom proto, že jsem nezmínila výjimky, tak to neznamená, že jsem netoleratní. Zdravotní důvody samozřejmě ctím. |
| A proč tedy ne i ty osobní, nezdravotní? Nehledě na to, že někomu, kdo se roky takto stravuje, by po běžném jídle bylo asi hodně zle… Kdybych po letech vegetariánství snědla maso, hodně bych litovala (nejen z etického hlediska). |
| Jiné než zdravotní důvody jsou rozmar.Rozmar se společensky většinou netoleruje. |
| A jak budete vědět, že to není zdravotní? A vůbec – kdo jste, abyste soudila, co kdo jí? Holt byste asi kamarádky nebyly a ona by k vám nechodila. |
| Nemluvě o tom, že jsou kultury, kde je něco podobného naprosto nepřípustné a nesníst co vám hostitel nabídne se považuje nejen za faux pas ale často za tu největší urážku. |
| Zažil jsem to u kulturistů. Na návštěvu si opravdu nosí krabičky s jídlem. Akorát tam mívají třeba maso – podle fáze cvičení, ve které zrovna jsou. |
| Bohužel fruktóza v ovoci je jen trochu zdravější cukr,který zatěžuje slinivku…Podle mě se má jíst vícekrát za den menší porce,všeho s mírou…Pokud má člověk rozum,tak dodržuje pestrý jídelníček,TOT vše;) |
| To je obdivuhodné, že dokázala ten byznys udržet.Jen mě štve, že je bio ovoce a zelenina tak drahé. Dříve bývalo všechno bio, když nebyly pesticidy. Kéž by to tak bylo znovu. |
| A to kdysi bylo podle vás kdy? V době bronzové? Protože od té doby se používá nějaká forma pesticidů. |
| Já si hlavně vzpomínám, jak nám babička říkala ať se dem schovat domů, že letí práškovací letadlo. A to se stávalo celkem často. |
Kolik zeleniny jíme a kolik bychom měli?
Knedlo, vepřo, zelo, orosené pivo a navrch dvě Honzovy buchty. I tak může vypadat české polední menu. Že se vám na tom něco nepozdává? Nepletete se. Přesto, že je vyvážená strava alfou omegou pro zdravého ducha a fit tělo, její důležitost se stále tak trochu podceňuje. Šidíme hlavně čerstvou zeleninu, která je přitom doslova stavebním kamenem potravinové pyramidy.
To, co věděly už naše prababičky, dnes potvrzují také odborníci. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje sníst denně až 400 g ovoce a zeleniny. Nutriční specialisté jen přikyvují a radí zvolit ideální poměr 2:1 ve prospěch zeleniny. To znamená zhruba 270 gramů zeleniny a 130 gramů ovoce.
Kolik ovoce a zeleniny sní průměrný Čech?
Podle údajů Českého statistického úřadu připadlo v roce 2016 na jednoho obyvatele České republiky v průměru 84 kg ovoce a 87,3 kg zeleniny. To znamená, že si pošmákneme přibližně na 230 g ovoce a 239 g zeleniny denně. Naše spotřeba ovoce je tedy více než uspokojivá, zaměřit bychom se ale měli na větší zastoupení zeleniny.
Zajímavý pohled na její spotřebu nám může nabídnout Organizace pro výživu a zemědělství (FAO). Z jejího grafu je patrné, že jsme si zeleninu hojně dopřávali zejména v 60. a 80.
letech minulého století. Od roku 1990 se pak rapidně zvyšuje průměrná spotřeba zeleniny v celosvětovém měřítku – a tu naši převyšuje téměř dvojnásobně.
Zaostáváme i za průměrnou spotřebou v Evropské unii a sousedním Německu.
Známý fakt, že bychom měli správně jíst 5 porcí zeleniny a ovoce denně, rozhodně není pouhou babskou radou.
Vychází mimo jiné z rozsáhlého shrnutí desítek studií, které v roce 2014 publikoval čínsko-americký vědecký tým.
Odborníci v něm dospěli dokonce k závěru, že s každou porcí zeleniny a ovoce klesá riziko všech typů kardiovaskulárních onemocnění o 5 %. Jednu porci definovali vědci jako 77 g zeleniny nebo 80 g ovoce.
Jak souvisí štěstí s ovocem a zeleninou?
Co se ale stane, když sníme větší porci zeleniny než je doporučená denní dávka (400 g)? Podle studie publikované v prestižním mezinárodním časopise International Journal of Epidemiology v roce 2017 nám to jen prospěje.
V případě rakoviny se totiž riziko snižuje až do úrovně 600 g zeleniny a ovoce denně. Riziko kardiovaskulárních onemocnění můžeme dokonce snižovat až do úrovně 800 g.
Spolu s touto studií vědci odhalili také fakt, že nedostatečný příjem zeleniny a ovoce v roce 2013 přímo zavinil až 13,4 miliónů předčasných úmrtí. Zajímavostí je i fakt, že v nejšťastnější zemi světa Dánsku konzumují zeleninu a ovoce ještě více – a to až 600 g denně.
A nezaostává ani Kanada. Tam pro změnu doporučují zejména osobám starších 51 let, aby si dopřáli alespoň 7 porcí ovoce a zeleniny denně. Náhoda? Nemyslíme si.
| Jedno je jasné, zelenina se hlásí ke slovu oprávněně. Zařadit ji do jídelníčku přitom není žádná velká věda. Dopřejte si místo těžkého oběda raději chutný zeleninový salát. Na svačinu do práce si sbalte třeba cizrnový humus s mrkví nebo okurkou. A slané pokušení u televize nahraďte raději zeleninovými „brambůrky“. V zimních měsících doporučujeme všemi deseti také pořádně barevné zeleninové smoothie. Variant, jak si dopřát více vitamínů je nespočet, a i drobný ústupek může mít na naše zdraví zásadní vliv. |  |
Za tým Farmy Bezdínek
Václav Psota
Co a kolik toho pít k ovoci nebo zelenině?
Co a kolik toho pít k ovoci nebo zelenině?
www.aqualifeinstitute.cz
S delšími prosluněnými a teplejšími dny odkládáme teplé kabáty nebo huňaté svetry, které mohly zakrýt nějaký ten špíček.
Zcela přirozeně také přestáváme jíst hutná jídla a dáváme přednost lehkým pokrmům, máme větší chuť na ovoce a zeleninu. To je ta pravá chvíle, kdy začít s úpravou životosprávy.
Všechno půjde mnohem lépe, když spolu s jídelníčkem ozdravíme i pitný režim v čele s čistou pramenitou a minerální vodou.
V roce 2017 byla spotřeba ovoce v České republice1) 82 kg (v hodnotě čerstvého) na osobu a rok, z toho 57,2 % tvořilo ovoce mírného pásma a 42,8 % jižní ovoce. Spotřeba zeleniny (v hodnotě čerstvé) byla 88,2 kg na osobu a rok.
Denní průměrná spotřeba na osobu je tedy dle statistik v ČR necelých 225 g ovoce a necelých 242 g zeleniny.
Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky uvádí 200 g ovoce a 400 g zeleniny včetně tepelně upravené pro dospělé na den.
„Naprostá většina ovoce a zeleniny je tvořena převážně vodou, v průměru kolem 90 %. Díky konzumaci ovoce a zeleniny je bohatý na vodu i náš jídelníček. To však nic nemění na důležitosti pitného režimu. Ovoce i zelenina obsahují mimo jiné také vlákninu, zejména rozpustnou.
Ta je pro naše zdraví velmi podstatná – působí jako prebiotikum, tedy živná půda pro tělo prospěšné mikroorganizmy (střevní mikrobiom), které se nacházejí v tlustém střevě a které mají velký význam pro naši imunitu.
Vláknina také pomáhá snižovat hladinu krevního cukru i cholesterolu,“ konstatuje nutriční terapeutka Věra Boháčová, DiS., spolupracovnice AquaLife Institutu.
Vláknina na sebe váže vodu, v trávicím ústrojí bobtná a zvětšuje svůj objem (až čtyřicetkrát), žaludek se rychleji zaplní a vysílá signál, že už je zasycený. To znamená, že pocit sytosti přichází po relativně menší porci jídla, respektive po snědení menšího množství energie, pokud je součástí jídel ovoce a zelenina. Vyšší podíl vlákniny ovšem znamená také větší potřebu tekutin.
„U běžných druhů ovoce a zeleniny (např. jablka, jahody, hrušky, mrkev, papriky, květák) pokryje voda v nich obsažená tak akorát potřebu současně přítomné vlákniny. U některých druhů, kde je vlákniny více (např. lilek, kedlubna), už je potřeba tekutiny přidávat.
Pokud jsou součástí jídelníčku i luštěniny a celozrnné varianty potravin, potřeba tekutin se také zvyšuje.
Doplňování dostatečného množství tekutin v rámci pitného režimu je pro naše zdraví naprosto zásadní a s vyšším podílem vlákniny ve stravě se potřeba tekutin ještě navyšuje,“ vysvětluje nutriční terapeutka Boháčová.
Tekutiny potřebuje každá buňka v těle, všechny systémy, díky tekutinám funguje termoregulace, tělo se zbavuje odpadních látek, krev a veškeré tělesné tekutiny jsou v základu voda. Mozek je velmi citlivý na nedostatek tekutin, svaly je potřebují pro správný výkon.
Bez tekutin to prostě nejde. Proto stejně jako jídelníček si ozdravení zaslouží i pitný režim.
„Základem pitného režimu by měla být čistá voda, minerálky a čaje.
Minerální vody dobře poslouží i v rámci pravidelné pohybové aktivity, která v tomto období také přichází více ke slovu.
Při sportu se více potíme, tělo ztrácí nejen tekutiny, ale i minerální látky. Minerálky tak mohou skvěle doplnit obojí,“ radí Věra Boháčová, spolupracovnice AquaLife Institutu.
Přírodní minerální voda může být různě mineralizovaná, to znamená, že může mít různý obsah minerálních látek. Složení a obsah minerálních látek včetně množství rozpuštěných pevných látek je vždy uveden na obalu.
„Pro každodenní pití u lidí bez rozlišení věku a zdravotního stavu jsou vhodné slabě a středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l – mohou je pít bez omezení jako součást pravidelného pitného režimu.
Silně mineralizované vody (obsah rozpuštěných pevných látek 1500–5000 mg/l) jsou vhodné při velké zátěži v letním období nebo při sportu, kdy je třeba rychle tělu doplnit nejen hydrataci, ale i minerální látky,“ rozlišuje mineralizaci balneotechnik Ing.
Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod.
Do zdravé životosprávy se nehodí výrazně slazené nápoje. Zejména limonády jsou velmi významným zdrojem cukru a tedy i energie.
Energie naprosto zbytečné, kterou je třeba kompenzovat pohybovou aktivitou, jinak bude v těle přebývat a organizmus ji ve formě tuku uloží do tukových zásob, což povede k tloustnutí.
Také alkohol je hodně energetický, byť v tabulce výživových hodnot jsou u některých druhů (čistých destilátů) nulové hodnoty bílkovin, tuků i sacharidů. Energetická hodnota je u nich reprezentována pouze alkoholem,
a to v množství nikterak zanedbatelném (přibližně 195 kJ ve 2 cl). Do zdravého životního stylu tyto nápoje v rámci pravidelné konzumace zkrátka nepatří.
Jak vybrat správný odšťavňovač?
Ještě než odšťavňovač koupíte, pravděpodobně se poptáte známých na jejich zkušenosti a projedete také recenze a diskuze na internetu. Při tom se můžete setkat s různými zavádějícími hodnoceními, která plynou z nedostatečné informovanosti recenzenta o tom, jak odšťavňovače fungují.
Může se tak stát, že předčasně zavrhnete nákup přístroje, který by vám jinak vyhovoval, nebo naopak koupíte model, který vás při odšťavňování nepříjemně překvapí. Vyhledali jsme nejčastější dotazy, recenze a odpovědi uživatelů odšťavňovačů na fórech a srovnávačích a níže se k názorům vyjadřujeme.
„Přístroj je předražený.“
Ceny kvalitnějších odšťavňovačů se pohybují zhruba od 6.000 Kč výš a spousta recenzentů to ve svém hodnocení neopomene zdůraznit jako negativum. Pravdou ale je, že s vyšší cenou si kupujete
- dlouholetou životnost (prémiové odšťavňovače vydrží bez problémů více než 10 let, takže nemusíte každé 2 roky kupovat nový),
- pohodlné používání (dražší přístroje mívají do detailů propracované provedení),
- a často i zákaznický servis (který zahrnuje nejen asistenci na telefonu, ale hlavně dostupnost náhradních dílů a servis v případě poruchy).
Zároveň ušetříte na ovoci a zelenině, protože lepší odšťavňovače mají vyšší výtěžnost. Je na každém, jestli mu tyto benefity stojí za to, nebo mu postačí méně kvalitní přístroj, který se třeba hůře sestavuje, déle čistí či je z méně kvalitních materiálů. V našem e-shopu prakticky nenajdete levnější přístroje a důvod je prostý: nevyhověly při našem osobním testování.
„Díly jsou plastové, tak se bojím, jak dlouho asi vydrží.“
Tento komentář slýcháme od majitelů dražších odšťavňovačů – jelikož vydali za nový přístroj hodně peněz, pochopitelně se více obávají o jeho výdrž. I když je plast automaticky vnímán jako méně kvalitní materiál, díly prémiových odšťavňovačů jsou vyrobeny z plastu velmi odolného. Dá se říct, že čím dražší přístroj je, tím je pravděpodobnější, že byly použity kvalitnější materiály.
„Odšťavňovač je moc těžký.“
Vyšší hmotnost přístroje je první známkou, že byly použity kvalitní materiály, nízká hmotnost zpravidla svědčí o opaku.
„Odšťavňovač má malý plnicí otvor.“
Některé odšťavňovače nemají menší plnicí otvor jen tak pro nic za nic. Výrobci se totiž musí držet požadavků evropských norem – tedy pokud chtějí, aby jejich výrobky splnily bezpečnostní podmínky pro získání CE certifikace a mohly tak být v Evropě oficiálně prodávány. Norma předepisuje otvor o maximálních rozměrech 4,5 x 4 cm.
Pokud je otvor větší, musí být v plnicí trubici bezpečnostní zarážka, která brání prostrčení ruky dovnitř. Ta ale brání také samospádu surovin do lisovacího ústrojí a při odšťavňování se proto neobejdete bez pěchovací zátky.
Leda byste nakrájeli ovoce a zeleninu na menší kousky, ale to pak ztrácí pořízení odšťavňovače s velkým plnicím otvorem smysl.
Velikost otvoru by navíc měla být úměrně přizpůsobena síle motoru, což si ne všichni výrobci uvědomují. Pokud je motor příliš slabý, s velkým plnicím otvorem se značně snižuje jeho životnost, protože není schopen dlouhodobě utáhnout větší množství vhazovaných surovin.
„Nejlepší jsou dvouhřídelové odšťavňovače, mají největší výtěžnost.“
Ne vždy nejdražší znamená nejlepší. Než si pořídíte jakýkoli odšťavňovač, je nutné si definovat, na co ho potřebujete a co od něj očekáváte. Jestli budete používat odšťavňovač především na bylinky, listovou a kořenovou zeleninu a záleží vám na co nejvyšší výtěžnosti a prvotřídní kvalitě šťávy, pak budete s dvouhřídelovým modelem spokojeni.
Tahle volba ale není nejvhodnější pro ty, co hledají hlavně univerzální přístroj, do kterého mohou hodit téměř vše a který se za každých okolností pohodlně používá i čistí. U dvouhřídelových odšťavňovačů je například nutné více tlačit na pěchovací zátku, a to hlavně při lisování kořenové zeleniny.
Některým uživatelům to může vadit natolik, že odšťavňují čím dál méně, nebo se nakonec stejně poohlížejí po jednošnekovém modelu.
„Odšťavňovač má malou výtěžnost.“
Jakékoli hodnocení výtěžnosti může být ošemetné a matoucí. Výtěžnost jakéhokoli odšťavňovače je totiž velmi závislá i na kvalitě surovin – ty musí být čerstvé, tak akorát zralé. Z přezrálých měkkých jablek nebo gumových mrkví pochopitelně získáte daleko méně šťávy.
Dále většinou nevíte, jestli má recenzent s čím porovnávat nebo jestli jednoduše neměl příliš velká (nereálná) očekávání.
Dvouhřídelový odšťavňovač má jistě vyšší výtěžnost než šnekový nebo odstředivý model (hlavně na kořenové a listové zelenině) – jak ale říkáme výše, není vždycky nejlepší volbou. Většině uživatelů vyhovuje šnekový odšťavňovač, i když je jeho výtěžnost o něco nižší.
Odstředivé odšťavňovače (i ty dražší) mají obecně efektivitu odšťavňování nižší, zejména při lisování měkkých surovin (hrozny, pomeranče,…).
„Odšťavňovač dělá z jablek kaši, neodšťavní ananas a banány.“
Každý typ odšťavňovače je vhodný na trochu jiné druhy ovoce a zeleniny, všechny ale mají jedno společné – nezískáte uspokojivé výsledky, pokud se pokoušíte odšťavňovat například starší jablka, která jste měli delší dobu uskladněná ve sklepě, nebo jakékoli jiné příliš zralé a měkké suroviny.
- Z moučných jablek nebo přezrálých hrušek, kiwi, meruněk, švestek a rajčat vždy získáte spíše pyré a chyba není na straně odšťavňovače.
- Banán neodšťavníte pro jeho konzistenci na ničem, a pokud ho chcete přidat do svého nápoje, musíte ho vhodit společně se šťávou z ostatních surovin do mixéru a rozmixovat.
- Ananas je asi nejzáludnější surovinou ze všech, protože někdy ho odšťavníte bez problémů celý a někdy se přístroj rychle zahltí. Úspěšnost lisování záleží na konzistenci ananasu a stavu jeho zralosti (čím měkčí, tím hůře to půjde). Nemusí být tedy vůbec směrodatné, pokud se od recenzenta dozvíte, že určitý odšťavňovač ananas nezvládl, protože při dalším pokusu už by se to třeba povedlo.
- Odšťavňovače mají běžně problém i s černým rybízem, který se dá odšťavňovat maximálně jako doplňková surovina, kdy pro ochucení přihodíte jen pár bobulí.
- Červený a bílý rybíz zvládají nejlépe vertikální šnekové odšťavňovače, někteří uživatelé ale poznamenávají, že šťáva je příliš hustá. Ani toto není chyba přístroje – rybíz totiž obsahuje větší množství pektinu a právě ten je příčinou hustější konzistence.
- Někteří uživatelé dále negativně komentují efektivitu odšťavňování listové zeleniny na vertikálním šnekovém odšťavňovači. Tento typ odšťavňovače je poměrně univerzální, a pokud si budete chtít občas vylisovat salát nebo špenát, dokáže dobře (nikoli excelentně) posloužit. Předně je ale určen na ovoce a další měkké suroviny. Kdo chce odšťavňovat listovou zeleninu denně, měl by volit dvouhřídelový nebo horizontální šnekový odšťavňovač. Vertikální odšťavňovač není ideální ani pro ty, co chtějí často odšťavňovat mrkev a další kořenovou zeleninu. Vertikály sice zvládnou tyto suroviny s uspokojivými výsledky, ale jsou náchylnější na opotřebení silikonových těsnění v komoře, která se mohou každodenním lisováním většího množství kořenové zeleniny až znehodnotit.
„Ve šťávě je moc pěny.“
Někteří majitelé odstředivých odšťavňovačů si stěžují, že mají ve šťávě velké množství pěny.
Bohužel je tento jev naprosto běžný pro všechny odstředivé (vysokootáčkové) přístroje a není problémem pouze vybraných modelů.
Obecně více pěny se pak tvoří i při odšťavňování jablek (s jakýmkoli odšťavňovačem), což je dáno jejich specifickou konzistencí. Pokud ve své šťávě pěnu nechcete, volte nízkootáčkový odšťavňovač.
„Můj vertikální šnekový odšťavňovač se při odšťavňování mrkve zastavuje.“
Vertikální šnekové odšťavňovače se neobejdou bez zabudované bezpečnostní pojistky, která zastaví motor vždy, když zahltíte komoru příliš velkými kusy mrkve nebo jiné kořenové zeleniny.
Proč je tato pojistka tak nutná? Vertikální systém odšťavňování umožňuje zpracování většího množství surovin najednou – díky vertikálnímu šneku, který si dávkuje vhozené suroviny samospádem sám.
To s sebou nese vyšší riziko přehlcení, které může vést až k poškození dílů v odšťavňovací komoře (např. prasknutí síta). Pojistka, která zastaví motor, díly před poškozením ochrání.
Abyste se spouštění pojistky vyhnuli, je třeba nakrájet tvrdé suroviny na tenké podélné tyčky a vhazovat postupně. Přesto se může stát, že se pojistka sem tam aktivuje – a to bez výjimky u všech vertikálních šnekových odšťavňovačů, bez ohledu na cenu nebo značku.
Pro toho, kdo chce odšťavňovat kořenovou zeleninu ve vyšší míře, doporučujeme spíše horizontální odšťavňovač. Horizontální modely jsou pro tvrdší suroviny lépe uzpůsobeny a bezpečnostní pojistku nepotřebují, protože zpracovávají ovoce a zeleninu po menších dávkách.
„Odšťavňovač se po určité době provozu zahřívá.“
V dnešních odšťavňovačích jsou motory typu AC. Jejich výhodou je vysoká výkonnost, na druhé straně mají různě omezenou dobu provozu, závislou především na rychlosti otáček (méně kvalitní vysokootáčkové odšťavňovače mohou běžet třeba jen několik minut). Toto omezení je u odšťavňovačů určených pro domácí použití zcela běžné, a tedy ho nelze považovat za mínus konkrétního přístroje.
„Odšťavňovač je nutné po 30 minutách vypnout.“
Většina přístrojů z našeho e-shopu je určena pro domácí použití, takže 30 minut provozu na jeden zátah je až dost. V běžné domácnosti pracujete s přístrojem 10 – 15 minut.
Za tuto dobu získáte s kvalitním přístrojem dostatek šťávy pro 4člennou rodinu.
Pokud byste přeci jen dobu provozu přetáhli, kvalitní odšťavňovače mají termální pojistku, která v případě přehřátí automaticky vypne motor a znovu jej můžete spustit až po dostatečném vychladnutí.
„Prasklo silikonové těsnění.“
Silikonové těsnění je součástka, která má vždy omezenou životnost (v řádu měsíců až několika let), a to i u nejdražších odšťavňovačů.
U některých modelů závisí životnost těsnění i na opatrnosti při sestavování dílů; například u Angel Juiceru, kde můžete nešetrným zacházením znehodnotit těsnění velmi rychle.
Pokud si pořizujete odšťavňovač, který má silikonové těsnění, ujistěte se, že jej později bude možné dokoupit.
Výživa batolat od 2 do 3 let
Náš seriál se chýlí ke konci, z vašeho batolete bude brzo předškolák a ve školce jistě bude s láskou vzpomínat na vaše vyvařování a trpělivost, až dostane od paní učitelky chleba s rybí pomazánkou :-). Do té doby bychom vám ale chtěli předat poslední dávku tipů, jak na výživu 2 až 3 letého batolete, aby správně prospívalo a nic mu nechybělo.
Sfouknutím svíček na 2. narozeninovém dortu přichází další milník v životě vašeho děťátka. Jedna z novinek se týká mléka – nyní může batole pít i polotučné mléko.
Pokud uvažujete o nízkotučném, počkejte až do 5. narozenin, protože neobsahuje dostatek kalorií potřebných pro růst batolete.
Pokud chcete mít jistotu, že vaše dítě dostává v mléku přesně to, co zrovna potřebuje, vsaďte na HiPP 4 JUNIOR Combiotik®.
HiPP 4 JUNIOR Combiotik® je batolecí mléko speciálně vyvinuté pro zdravý vývoj dětí od 2 let věku. S věkem dítěte se totiž mění potřeba příjmu živin a běžné mléko a strava to neumí 100% reflektovat. U malých dětí postupně klesá potřeba příjmu energie z tuků, ale stále potřebují hodně vápníku stejně jako další vitamíny a minerální látky.
Aktuální studie zabývající se výživou malých dětí ukazují, že běžnou výživou není zásobení vitamínem D, železem a jódem dostatečné.
HiPP 4 JUNIOR Combiotik® s probiotickými kulturami mléčného kvašení a galaktooligosacharidy tyto potřebné živiny obsahuje v dostatečném množství včetně omega-3 esenciálních mastných kyselin důležitých pro rozvoj mozku a zdravý růst.
2 leté batole potřebuje méně mléka než doposud, ale kolik je tak akorát? Ideální je podávat mléko nebo mléčné výrobky ve 3 porcích denně.
1 porce je zhruba:
- 120 ml plnotučného mléka, nebo mléčné batolecí výživy
- 60 g kelímek plnotučného jogurtu, čerstvého sýra, nebo pudinku
- 60 g sýra na chlebu, nebo v sýrové omáčce
Vaše dítě bude mít kolem 2,5 let věku už všechny mléčné zuby – 10 nahoře a 10 dole. Spí pouze v noci, a to 11-12 hodin, občas si dá šlofíka i během dne. Mezi 2. a 3. narozeninami vyroste o zhruba 8 cm a přibere asi 2 kila.
V minulém díle jsme si říkali, že při sestavování denního jídelníčku batolete nesmíme opomenout ovoce, zeleninu, maso, vápník ve formě mléka nebo mléčných výrobků a sacharidy ve formě brambor, obilovin nebo luštěnin. V následující tabulce vidíte doporučené množství každé z těchto skupin potravin pro 2-3leté batole na 1 den:
|
| 40 g zeleniny nebo ovoce vydá za 1 porci |
| 2x denně 170 ml plnotučného mléka, nebo batolecí mléčné výživy+160 g mléka v mléčných výrobcích |
|
Věříme, že s tímto tahákem budete mít vždy přehled o tom, jak v jídelníčku batolete zastoupit všechny důležité živiny. Pokud navíc vyhledáváte BIO suroviny, HiPP pro vás připravil kompletní menu pro batolata, ovocné příkrmy a nápoje z ekologického zemědělství, které můžete děťátku nabídnout tak, jak jsou, nebo je použít jako kvalitní a prověřený základ pro své vaření.
Zdravý talíř – PharmDr. Margit Slimáková
Zdravý talíř je nová a zdravější varianta zastaralé výživové pyramidy. Složení talíře odpovídá moderním vědeckým poznatkům, ukazuje nejlepší cestu k udržení zdravého těla i hmotnosti, tvoří základ zdravotní prevence a podpory účinné léčby.
- Zelenina by měla tvořit nejméně čtvrtinu příjmu potravin. Čím více rozmanité zeleniny upravené na různé způsoby sníte, tím lépe. Hranolky se k zelenině nepočítají a brambory patří svým složením spíše k polysacharidům.
- Ovoce tvoří druhou čtvrtinu talíře. Nejzdravější a nejvýživnější je jíst sezónní ovoce různých druhů a barev. Příjem ovoce je možné nahradit konzumací zeleniny.
- Bílkoviny získáte nejlépe z ryb, luštěnin, ořechů, semínek, zakysaných mléčných výrobků, vajec či masa. Většině z nás prospívá vyšší podíl rostlinných zdrojů bílkovin. Vybírejte dle své chuti i stravovací filozofie.
- Polysacharidy jsou nejlepší v přirozené podobě. Například jáhly, ovesné vločky, žitné kváskové chleby či divoká rýže. Důležité je omezovat pojídání výrobků z nehodnotné bílé mouky.
- Oleje a tuky jsou nejhodnotnější v superzdravých potravinách jako ořechy, avokádo či ryby. Vhodné je i kvalitní máslo a zastudena lisované rostlinné oleje. Nejezte margaríny a omezte i další průmyslově upravené tuky a oleje.
- Tekutiny jsou nejlepší v podobě čisté vody a neslazených čajů. Slazené nápoje a čaje raději zcela vynechte.
Celkově doporučuji upřednostňovat přirozené potraviny před polotovary, lokální a bio potraviny před nekvalitní velkoprodukcí a dovozem. Kromě zdravé stravy si dopřávejte také venkovní pohyb, dostatek spánku, přátel a dobré nálady!
Proč má talíř nahradit pyramidu?
Výživová pyramida již neodpovídá moderním poznatkům o zdravé stravě. Dodržování pravidel podle této pyramidy se podílí na epidemii obezity a cukrovky a může také přispívat k rozvoji srdečně cévních onemocnění.
První výživová pyramida vznikla již v roce 1974 ve Švédsku. Známější je americká verze z roku 1980 a o něco zdravější Středozemní pyramida z roku 2000 s výrazným posunem k rostlinné stravě. Přesto je na stránkách českých ministerstev zdravotnictví a zemědělství nadále doporučována obdoba nejstarší švédské pyramidy:
Za téměř 40 let historie výživové pyramidy se na ni nashromáždilo množství oprávněné kritiky. Zásadní výhrady vůči pyramidě uvádí následující srovnání se Zdravým talířem:
| odborně zastaralá doporučení | odpovídá moderním poznatkům |
| je nutné znát počet porcí a jejich velikost pro jednotlivé potravinové skupiny | díky grafice odpovídající skutečnému talíři není potřeba složitě počítat porce |
| důraz na příjem polysacharidů se podílí na epidemii obezity a cukrovky | zdraví prospěšný důraz na příjem zeleniny, které má většina z nás málo |
| nerozlišování mezi typy polysacharidů vede k nadměrné konzumaci bílé mouky | u polysacharidů je doporučen příjem rozmanitých a přirozených obilovin |
| maso a mléko je zobrazeno zavádějícím způsobem tak, že vypadá jako nenahraditelná součást jídelníčku | začlenění masa a mléka do kategorie bílkovin ponechává možnost volby mezi rostlinnou a živočišnou stravou |
| doporučení omezovat sladkosti i tuky vedlo k popularitě nezdravých nízkotučných diet a pojídání margarínů | doporučuje konzumaci zdravých tuků a olejů, zatímco škodlivé trans tuky a sladkosti vylučuje |
| u ovoce a zeleniny chybí upozornění na obsah zdraví prospěšných fytochemikálií | u zeleniny i ovoce je zdůrazněna barevnost, různost a výživová hodnota |
| chybějící informace o tekutinách | výčet vhodných a nevhodných tekutin |
| důraz na kvantitu a prevenci podvýživy | důraz na kvalitu a zdravotní prevenci |
Zdravý talíř najdete také na samostatném webu. Zkuste si talíř stáhnout a začít používat ještě dnes. Uvítám vaše dojmy, reakce, zkušenosti a komentáře:
- Jak Zdravý talíř používáte?
- V čem se vaše běžná strava liší od Zdravého talíře?
- Napadá vás nějaké vylepšení doporučení talíře?
Stáhněte si:
Zdravý talíř A4 / bez textu / bez obrázků