Co je to vlastně kofein a jak se z kávy odstraňuje? Lze se kofeinu zbavit úplně? Je pro naše tělo prospěšnější káva bez kofeinu nebo ta klasická?
Ke kávě bez kofeinu k nám vedou dvě cesty – kofein se ze zrn (ještě před pražením) odstraňuje pomocí tzv. Evropského procesu nebo Švýcarského vodního procesu.
EVROPSKÝ PROCES ZPRACOVÁNÍ:
k odstranění nežádoucího kofeinu používá chemické prostředky, konkrétně dichlormetan. Ten ve vodném roztoku, ve kterém jsou zrna namočená, odstraní kofein a zrna se pak následně promyjí, aby se zbavila chemické látky. Bohužel, tento způsob má za následek lehce chemický chuťový dozvuk výsledné kávy.
ŠVÝCARSKÝ PROCES ZPRACOVÁNÍ:
a zdravější nechemickou metodu lze považovat Švýcarský proces, při němž stroje odstraní kofein pouze za pomoci vody a aktivního uhlíku. Při této metodě se zrna velmi dlouho máčejí, což má za následek samovolné vypuzování kofeinu ze zrn.
Tato „kofeinová voda“ se pak ještě přefiltruje přes uhlík, který odstraňovanou látku vstřebá. Dlouhé máčení zrn ale odplavuje i éterické oleje a tolik typické aroma. Švýcarská metoda je ale díky absenci chemikálií rozhodně zdravější než ta evropská, navíc je schopna odstranit téměř 100% kofeinu.
Její evropská kolegyně to zvládne jen do výše asi 97%.
Proč se rozšířilo pití bezkofeinové kávy?
V kávě bez kofeinu je oproti běžné kávě o 97 % méně kofeinu a na světě ji pije asi 10 % lidí, což není moc, ale jsou tací.
…protože kofein je droga
Pravděpodobně tu nejmenší skupinu zastánců kávy bez kofeinu tvoří osoby s naprosto vyhraněným názorem na kofein. Kofein je podpůrná droga, na které si snadno vytvoříme závislost fyzickou i psychickou. Funguje tak stejně jako ostatní drogy s povzbuzujícím účinkem.
Hm, takže ano či ne?
Z principu je to pravda, protože kolem sebe máme hodně lidí, kteří jsou bez kafe nervní nebo je bolí hlava, což přejde, jakmile si svou hladinu kofeinu doplní. Ale my se na druhou stranu ptáme, proč si tuhle drogu nedopřát? Pořád se domnívám, že je pár šálků kávy denně lepší závislost než ta na alkoholu, cigaretách nebo měkkých a tvrdých drogách.
Káva – ano či ne?
17. 10 2015
www.nadhled.cz Na pití kávy existují dva názory. Jedni jí vychvalují, druzí kritizují. Faktem je, že káva se stala jedním z nejoblíbenějších nápojů a leckdo si bez ní svůj život, a zejména ráno, nedokáže ani představit. A protože vše není vždy jen černé nebo bílé, podívejme se na její klady a zápory.
Káva má rozhodně povzbuzující účinky. To zkrátka nelze popřít. Na druhou stranu někteří lékaři, zvláště zubaři, vám její pití budou vyvracet. Sestavili jsme tedy objektivně plusy a mínusy.
Proč ANO:
Stimulace mozku a paměti
Je jednoznačně prokázáno, že kofein obsažený v kávě snižuje únavu, vylepšuje paměť, napomáhá soustředění a dokáže i v krátkém čase zvýšit bdělost. Dokonce i přináší jakýsi pocit uspokojení a klidu.
Nedávno se prokázalo, že starší lidé, kteří pili alespoň tři šálky denně, měli daleko lepší paměť než ti, kteří kávu nepili vůbec nebo v minimálním množství.
Problém se zácpou
Káva má projímavý účinek. To potvrdí každý, kdo právě proto kávu po ránu konzumuje. Urychluje vyměšování zejména moči a stimuluje funkci vnitřností. Proto bývá káva občas doporučována i dietology.
Astmatici vědí
Chemický vzorec kofeinu je velmi podobný chemickému vzorci teofylinu, který se používá jako bronchodilatans v léčbě astmatu. V průběhu astmatického záchvatu se doporučuje vypít šálek velmi silné kávy, aby se uvolnili dýchací cesty.
Bolest hlavy
Všimli jste si, že kofein se nachází i v některých lécích, jako je např. Coldrex? Je to proto, že kofein snižuje zužování a zavírání žil a tím pomáhá zklidnit bolest hlavy. Pokud je bolest hlavy vaším problémem, zkuste kávu.
To samozřejmě neplatí pro ty, kteří pijí kávu ve velkém množství. Tam se dostavuje obrácený efekt a hlava bolí právě z důvodu velkého množství kofeinu.
Pomocné antioxidanty
Antioxidanty mají za cíl snižovat působení volných radikálů, což jsou vesměs škodlivé částice, které mají hlavní roli v úloze stárnutí, vzniku některých srdečních nemocí nebo onemocnění rakoviny. Takže káva má vlastně protizánětlivé účinky a může přispívat i k omlazení organismu.
Proč NE:
Návaly
Návaly jsou problémem zejména u žen, které procházejí menopauzou. A káva je hlavním viníkem právě těchto návalů. Pozor na úzkosti Bohužel káva má negativní dopad i na ty, co trpí stavy úzkosti a „plachosti“. Dokonce může i tyto pocity umocnit. Také dokáže, díky snižování únavě, mít nežádoucí účinek na kvalitní spánek a dobré usnutí vůbec. Vše v podstatě záleží na tom, kolik kávy si za den dopřejete.
Opatrně s osteoporózou
Pití velkého, ale opravdu velkého množství kávy, může dostat člověka do problému s osteoporózou. Je to díky vzájemnému účinku kofeinu a vitamínu D, což zabraňuje vstřebávání vápníku.
Ledvinové kameny
Negativní účinek kofeinu je také ten, že zvyšuje právě množství vápníku, ale v moči. To má za následek vznik ledvinových kamenů.
Všechny klady a zápory ale stejně závisí na množství konzumované kávy. Pokud se vypijí 1, 2 nebo 3 šálky denně, pravděpodobně budou mít pozitivní účinky.
Pokud bude šálků 5, 6 a více, hrozí již nebezpečí účinků negativních.
Každý reaguje na různé množství jinak. Takže pijte kávu tak, abyste si jí vychutnali a ne ze zvyku.
 |
 |
Vše, co jste chtěli vědět o kávě bez kofeinu
- 10 června, 2020
- Zajímavosti
Je pro naše tělo prospěšnější káva bez kofeinu nebo ta klasická? A co v těhotenství, nemůže káva nějak nepříznivě ovlivňovat plod? Co je to vlastně kofein a jak se z kávy odstraňuje? Lze se tohoto nejrozšířěnšjího stimulantu zbavit v šálku úplně? Pojďme si tyto otázky společně zodpovědět.
Stimulant kofein
Kofein je známý především svým výskytem v kávě, to asi nikoho nepřekvapí. To, že se vyskytuje i v čaji a energetických nápojích asi také ne.
Ovšem to, že kofein můžeme najít ve fazolích nebo například v listech některých rostlin, to už překvapující je.
Kofein totiž působí jako přírodní pesticid, příroda si tak obstarává potřebnou ochranu proti škodlivým vlivům.
Pro člověka je kofein výhodný hned z několika důvodů.
Podporuje činnost centrální nervové soustavy i srdeční činnost a zvyšuje produkci žaludečních kyselin, čímž napomáhá trávení.
Má i lehce diuretické (odvodňující) účinky, je tedy vhodné každý šálek kávy doplnit dostatečným množstvím tekutin. Někdy je potřeba jej ale ze zrn odstranit. Jak a proč?
I cappuccino se dá připravit v bezkofeinové variantě
Jak se kofein ze zrn odstraňuje?
Ke kávě bez kofeinu vedou dvě cesty – kofein se ze zrn (ještě před pražením) odstraňuje pomocí tzv. Evropského procesu nebo Švýcarského vodního procesu.
Evropský proces k odstranění nežádoucího kofeinu používá chemické prostředky, konkrétně dichlormetan. Ten ve vodném roztoku, ve kterém jsou zrna namočená, odstraní kofein a zrna se pak následně promyjí, aby se zbavila chemické látky. Bohužel, tento způsob má za následek lehce chemický chuťový dozvuk.
Za zdravější nechemickou metodu lze považovat Švýcarský proces, při němž stroje odstraní kofein pouze za pomoci vody a aktivního uhlíku.
Při této metodě se zrna velmi dlouho máčejí, což má za následek samovolné vypuzování kofeinu ze zrn. Tato „kofeinová voda“ se pak ještě přefiltruje přes uhlík, který odstraňovanou látku vstřebá. Máčení zrn ale odplavuje i éterické oleje a ničí tolik typické aroma.
Švýcarská metoda je ale díky absenci chemikálií rozhodně zdravější než ta evropská, navíc je schopna odstranit téměř 100% kofeinu. Její evropská kolegyně to zvládne jen do výše asi 97%.
Kofein v těhotenství
Toto téma jsme již naťukli v článku Vyvraťme si 6 největších mýtů o kávě. Existuje totiž mýtus, že ženy by v těhotenství neměly pít kávu a dostávat tak do sebe kofein. Proto mnoho z nich pije kávu bez kofeinu. Je to ale opravdu jen mýtus – tedy z části.
Když si odmyslíme trochu vyšší cenu bezkofeinové kávy a její (podle některých) méně lahodnou chuť oproti kávě klasické, kofein ženám v těhotenství nijak neškodí.
Udává se, že konzumují-li ženy v těhotenství kávu, může to přispívat ke snížení porodní hmotnosti plodu. Jedná se ale spíše o domněnky než o podložené vědecké výzkumy. Na internetu najdete svědectví mnoha žen, které si v těhotenství kávu neodepřely a váha jejich dětí se i tak často přehoupla přes čtyři kila.
Jinými slovy – pokud budete v těhotenství pít klasickou kávu, miminko může být v bříšku trochu více aktivní, ale bude zdravé. Toto platí i pro kojící matky.
Kofein se totiž snadno dostane do mateřského mléka a takovéto mateřské „latéčko“ má stejné povzbuzující účinky na dítě, jako na matku. Dítě může být tedy trošku neklidnější, ale rozhodně bez újmy na zdraví.
Stojí tedy za to zvážit a jistě i zkusit, jestli případnou újmu nepocítí spíše matčiny nervy.
Matkám se navíc kofein nedoporučuje také proto, že podporuje množení kvasinek, které u dítěte a matky může způsobovat celou řadu problémů.
Podle posledních průzkumů není kofein škodlivý ani pro lidi s vysokým tlakem nebo slabým srdcem.
I pro automatické kávovary
Skvělé je, že kávu bez kofeinu můžeme koupit i ve formě PODů a kapslí, tedy kávových zásobníků pro rozličné kávovary. Zajímavá a rozhodně ekologičtější je i možnost koupit bezkofeinový Drip it, kávu v praktickém balení s filtrem na cesty.
Podtrženo sečteno
Jako u většiny potravin a nápojů, tak i u kávy platí zlaté pravidlo „všeho s mírou“. Pokud tedy budete konzumovat v těhotenství nebo těsně po něm jeden až dva šálky kvalitní kofeinové kávy denně, nemělo by to vám ani vašemu dítěti uškodit.
Navíc u žen s nízkým tlakem je káva přímo lékaři doporučována a jsou známy i případy, kdy ženám tento nápoj pomohl od ranních nevolností.
Káva navíc blahodárně působí i na další oblasti lidského zdraví, třeba jako prevence proti Alzheimerově chorobě nebo rakovině.
Pokud ale nechcete nic ponechat náhodě, bezkofeinová káva může nastartovat den ne množstvím kofeinu, ale celým rituálem samotného pití.
Oblíbenost kávy bez kofeinu v současné době roste. Objednat si ji můžeme v každé lepší kavárně nebo od značek Lavazza, Dallmayr a Illy domů. Závěrem je třeba říci, že bez ohledu na metodu, kterou se kofein ze zrnek dostává, bude ve výsledném šálku vždy malé množství kofeinu.
A zajímavost na závěr – patent na technologickou přípravu bezkofeinové kávy z roku 1962 byl udělen Čechovi, panu Zdeňku Žáčkovi, díky kterému si skvělou chuť kávy mohou užít opravdu všichni.
Koupit bezkofeinovou kávu (více druhů)
Káva ano či ne?
Káva je obvykle horkovodní extrakt z pražených a pomletých zrn kávovníku. Slovo káva je odvozeno z arabského výrazu „gahwah“, což znamená vzrušení a sílu. Tento nápoj je po vodě a čaji jedním z nejoblíbenějších nealkoholických nápojů na světě. Statistiky uvádějí, že na celém světě se ročně vypije v průměru 400 miliard šálků kávy.
Tento chutný mok je získáván z malých, nenápadných kávovníkových zrnek. Kávovník je keř subtropického a tropického podnebného pásma, vyžaduje teplé a vlhké podnebí se stálými teplotami mezi 18 ֯C až 22 ֯C.
Keříky kávovníku kvetou bílými voňavými a jasmínu podobnými květy, jež se rychle mění v zárodky plodů. Ty v závislosti na odrůdě a poloze plantáže průběžně dozrávají za 6 až 9 měsíců po odkvětu, přičemž vznikají kulaté či oválné plodnice, podobající se velikosti třešní.
Tyto kávové bobule jsou zpočátku zelené, postupně žloutnou a červenají, až se konečně zbarvují do jemně fialova.Kávovník je jednou z mála rostlin, na které mohou být současně květy i plody. Koloběh se v průběhu roku neustále opakuje.
Čerstvá kávová zrna jsou zelená, bez vůně a chuti. Charakteristickou vůni a chuť získávají teprve pražením.
Kávovníky botanicky řadíme do čeledi Rubiaceae (mořenovité), rodu Coffea L.
Na celém světě existuje kolem 50 druhů kávovníku, obchoduje se však jen se zrny 4 z nich.
Jedná se o: kávovník arabský (Coffea arabica) – s nižším obsahem kofeinu (0,7–1,4 %), pocházející z Etiopie; kávovník robusta (Coffea robusta canephora) – s vysokým obsahem kofeinu (2,2–2,4 %), který pochází z Jávy; dále pak kávovník Dawevrey (Coffea excelsa), ten pochází hlavně z Brazílie, a kávovník liberijský (Coffea liberica) s velkými zrny a trpkou chutí, který se pěstuje v Libérii a používá se hlavně ve směsích. V současné době patří mezi největší producenty kávy země Latinské Ameriky, zejména Brazílie, Kolumbie, Guatemala a Mexiko. Z afrických zemí je to především Angola a Uganda, z jiných zemí Jáva.Nejvíce se obchoduje s „arabikou“ a „robustou“. Rozdílů mezi těmito dvěma druhy kávy je hodně. Pro přehlednost si v následující tabulce uvedeme ty nejzásadnější.
| ARABICA | ROBUSTA |
|
|
|
|
|
|
|
|
Obsahové látky
V této oblíbené černohnědé tekutině, připravené některým ze způsobů, jež jsou popsány dále, se nachází velké množství organických i menší množství anorganických (minerálních) látek. Poměr těchto látek závisí na druhu a původu kávy, ale také na způsobu pražení.
Nejvýznamnějšími látkami obsaženými v kávě je kofein a antioxidanty – kyselina kávová, chinová a chlorogenová. Dále káva obsahuje polysacharidy, proteiny, aromatické oleje, tuky a vosky, vodu a minerální látky (hlavně draslík, horčík, vápník, mangan a železo).
Diskutovaný je obsah škodlivých, potenciálně rakovinotvorných látek – furan a akrylamid. Nejvýraznější a také nejznámější obsahovou látkou v kávě je kofein.Kofein neboli 1,3,7 -trimethylxantin je purinový alkaloid. Není obsažen jen v kávě, ale najdeme ho také v čaji nebo kakau (čokoládě).
Množství kofeinu v běžném šálku kávy se pohybuje od 0,05 g do 0,2 g. Tento alkaloid ovlivňuje funkci srdce, ledvin, mozku a také má vliv na dýchání.
Účinky kávy na lidský organismus
Po vypití šálku kávy se kofein rychle vstřebává v tenkém střevě a do těla se uvolňuje poměrně rovnoměrně. Největší účinek kofeinu nastává přibližně za 30 min od vypití šálku. Dochází ke stimulaci jednotlivých orgánových soustav.
Člověk cítí větší příliv energie a pocit lepší fyzické i duševní síly, mizí (nebo se mírní) únava a často je potlačen spánek. Dochází k vyplavení povzbuzujícího hormonu adrenalinu z nadledvin a také k mírnému zrychlení srdečního rytmu. Následuje rozšíření cév, a zlepšuje se tedy prokrvení.
Všechny výše uvedené účinky kofeinu jsou však individuální. Záleží na věku, citlivosti na kofein, zdravotním stavu a také pohlaví. Zvláště ve stáří může docházet k paradoxní reakci, kdy po vypití šálku kávy spí starší lidé lépe než bez kávy.
Pokud však máte potíže se spaním a usínáním, později odpoledne a zejména těsně před spaním již kávu nepijte vůbec. Pití kávy v doporučených denních dávkách, což jsou dva až čtyři šálky denně, se podle dosud provedených studií zdá být prospěšné.
Mezi hlavní pozitiva pití kávy patří zlepšení duševní výkonosti, pozornosti a koncentrace. Díky přítomnosti fenolových kyselin, které mají výrazný antioxidační efekt, má pití kávy v množství 4-6 šálků denně významný vliv proti vzniku rakoviny, ischemické choroby srdeční, infarktu či mozkové mrtvice.
V dalších studiích se také potvrzuje, že pravidelná konzumace kávy má díky výraznému psychostimulačnímu účinku kofeinu vliv na udržení kognitivních (poznávacích) funkcí a paměti u starších lidí, hlavně u žen. Tím by mohla pravidelná konzumace kávy snížit riziko rozvoje demence a vznik Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.
Nedoporučuje se však u osob, u kterých je zvýšené riziko rozvoje osteoporózy. Je to z toho důvodu, že krátce po vypití šálku kávy dochází ke zvýšenému vylučování vápníku, což by mohlo mít neblahý vliv na rovnováhu vápníku v těle.
Pokud z nějakého důvodu sníží svou „obvyklou“ dávku, mohou se objevit abstinenční příznaky: třes, nervozita, neklid, ospalost, bolest hlavy. V případě návyku se doporučuje denně snížit dávku asi o půlku šálku a příznaky během několika dní vymizí.K předávkování kofeinem může dojít po požití velkého množství kofeinu najednou. Toxická je dávka 20-40 mg kofeinu na kg. (Pro představu, 1 šálek kávy obsahuje cca 100 mg kofeinu). Mezi projevy předávkování patří bušení srdce, třes, nervozita, neklid, bolesti hlavy, nevolnost až zvracení. Léčba spočívá v zavodnění organismu a klidu na lůžku, někdy lze podat i léky na uklidnění.Patříte-li k rizikovým osobám, poraďte se raději se svým ošetřujícím lékařem, který dokáže nejlépe posoudit riziko konzumace kávy právě ve vašem případě.Při konzumaci 6-8 šálků kávy denně se uživatel může stát na kávě, respektive kofeinu, závislý.
Zelená káva
Zelená káva je běžná káva typu Arabica, jejíž zrna však neprošla pražením. Díky tomu obsahuje zelená káva větší podíl fenolových kyselin, její antioxidační působení je tedy silnější než u její „černé sestry“. Nejdominantnější z fenolových kyselin je kyselina chlorogenová, která má schopnost snižovat vstřebávání cukrů v systému zažívacího traktu.
Vyšší obsah kofeinu pomáhá při spalování tuků a tlumí chuť k jídlu. Její chuť se podobá spíše zelenému čaji. A je k dostání v zrnku (tedy k běžnému pití) nebo v tabletách. Pokud se rozhodnete ochutnat zelenou kávu, je důležité všímat si, jestli se jedná opravdu o zelená zrnka kávy. Je to proto, že jsou společnosti, které pod nálepkou „zelená káva“ prodávají něco zcela jiného.
Certifikovaní výrobci obvykle uvádějí standardizované množství kyseliny chlorogenové. Zelená káva se dá použít jako podpůrný prostředek při hubnutí (samozřejmě ideálně spolu s pohybem a upravením jídelníčku).
Kvůli svým obsahovým látkám a možností ovlivnění metabolismu cukrů se však nehodí pro pacienty, kteří se léčí s diabetem (cukrovkou), a také osoby s citlivým žaludkem, žlučníkem nebo slinivkou.
Bezkofeinová káva
Bezkofeinová káva se vyrábí tak, že se kávovníková zrna vystaví účinkům páry s využitím různých chemických látek (organická rozpouštědla), které na sebe „navážou“ kofein. Má jinou chuť a aroma než káva s kofeinem.
V poslední době se vědci snaží vyšlechtit kávovník, jehož zrna by byla přirozeně bez kofeinu, avšak zatím bez úspěchu.
Bezkofeinovou kávu by měli pít hlavně lidé, kterým by kofein mohl způsobovat vážné zdravotní potíže, nebo těhotné a kojící ženy.
Způsoby přípravy kávy a jejich vliv na obsahové látky
Kávu je možné připravit různými způsoby. K přípravě se používá buď káva instantní, nebo káva pražená zrnková a mletá.
Instantní káva se vyrábí podobně jako sušené mléko, a to sušením vyextrahovaných mletých pražených zrn kávovníku. Příprava je velmi jednoduchá, stačí ji zalít vodou a nápoj je hotov. Hodí se proto zejména pro přípravuledové kávy neboli frappé.
Naopak pražená mletá káva se dá zpracovat hned několika způsoby. V českých domácnostech má velkou oblibu tzv. turek neboli řecká káva. Po zalití horkou vodou (káva by se nikdy neměla zalívat vroucí vodou!) zůstává však na dně tzv. lógr, který může být při delším louhování příčinou zhoršení chuti.
Alternativou může být pak metoda French Press, kdy se ve skleněné konvičce pomocí filtru a tlaku oddělí lógr od vzniklého kávového nápoje. K přípravě se dá použít také hliníková konvička neboli Moka konvička, která funguje na principu vysokého tlaku vodní páry. Touto přípravou získává nápoj nezaměnitelnou chuť.
V současné době se staly hitem také kávovary na kapsle, které jsou zjednodušenou verzí kávovarů pákových nebo kávovarů s mlýnkem. Pořízení klasického kávovaru je totiž finančně náročnější a příprava kávy o něco složitější. Z kávy však získáme maximum chuti, kterou nám zvolená odrůda nabízí.
Speciálním způsobem přípravy je pak turecká káva (v džezvě) nebo japonská káva, které se podávají silně slazené.
Způsobů jak připravit kávu je samozřejmě víc. Je však důležité uvést, že způsob přípravy kávy nemá na množství obsahových látek významný vliv.
Obsah kofeinu ve všech druzích káv je ovlivněn především použitou odrůdou kávy, ne však způsobem přípravy. Z hlediska psychostimulačního účinku je tedy jedno, zda si dáte „presso“, „turka“ nebo kávu rozpustnou.
Množství škodlivých látek v kávě je natolik nízké, že nemá vliv na zdraví, rovněž není ovlivněno způsobem její přípravy. Výjimkou je káva instantní, kde je nižší množství furanu. Je to však díky způsobu výroby, nikoliv přípravy.
Naopak nejvyšší obsah antioxidantů má pražená mletá káva a káva v kapslích.
Při koupi kávy je potřeba zaměřit se na kvalitu (známé, osvědčené značky). Kvalitní kávu poznáte i podle silného aromatu, na kterém se podílí více než 800 látek.
Kdy se konzumace kávy nedoporučuje
Osoby, které se léčí s překyselením žaludku nebo žaludečními vředy, případně mají problémy se žlučníkem nebo slinivkou, by měly omezit pití kávy na minimum a pít ji zásadně po jídle a nejlépe s mlékem,protože kofein a kyselina chlorogenová zvyšují množství kyseliny chlorovodíkové v žaludku a zároveň podporují produkci dalších trávicích šťáv, což dráždí nejen žaludek, ale i žlučník a slinivku. Kvůli kyselině chlorogenové platí toto omezení také pro bezkofeinovou kávu.
Osoby, které trpí často průjmy, by měly kávu také omezit, protože látky obsažené v této pochutině stimulují tlusté střevu k tomu, aby se častěji vyprazdňovalo, což může mít za následek vznik dalších průjmů.
U osob trpících hypertenzí (vysokým krevním tlakem) nebylo dostatečně prokázáno, že by pravidelné pití kávy způsobovalo výrazné zvýšení krevního tlaku. Ovšem u osob, které nejsou zvyklé na pravidelné pití kávy, a navíc trpí hypertenzí, může docházet přechodně ke zvýšení krevního tlaku anebo může vzniknout arytmie (nepravidelný srdeční rytmus). Rizikem pro krevní oběh a tlak však může být působení kávy s obsahem kofeinu umocněné stresem. Součet účinku kofeinu a stresu může být nebezpečný, neboť samotný kofein zvyšuje v organismu hladinu hormonů, které se uvolňují do krve i při stresu. „Kafestol“ a „kahweol“ jsou dvě poměrně nedávno objevené látky ze skupiny diterpenů, které jsou také v kávě obsaženy. Tyto látky prokazatelně zvyšují hladinu cholesterolu, triglyceridů (tuků) a také působí na hladinu homocysteinu v krevním oběhu. Tím zvyšují riziko kornatění tepen a infarktu. Proto se u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním doporučuje pít především kávu překapávanou přes filtr nebo espresso, ve kterých by měl být obsah diterpenů nižší. V případě zvýšené hladiny homocysteinu je dobré kromě omezení pití kávy také zvýšit příjem vitamínů ze skupiny B (B6 a B12) a kyselinu listovou. Káva a alkohol – výzkumy ukázaly, že jakékoliv úsilí snížit hladinu alkoholu v krvi kávou je zbytečné. Člověk, který požil alkohol, se po určité dávce kofeinu stává aktivnějším, ale mohou se více zvýraznit a podpořit následky požití alkoholu (především dehydratace). Zvláště při psychických onemocněních. Navíc je-li organismus dehydratovaný, zvyšuje se po podání kávy i únava. Efekt je tedy opačný, než za jakým účelem je káva vypita.
Pití kávy v těhotenství a při kojení
Během těhotenství ženské tělo odbourává kofein pomaleji. Kofein také proniká přes placentu a během kojení i do mateřského mléka.
Protože plod (kojenec) nemá enzymy, které se účastní odbourávání kofeinu z organismu, doporučuje se pití kávy omezit, a to na maximálně dva šálky denně, nebo dát přednost kávě bezkofeinové. Je důležité všímat si i tzv. skrytého kofeinu.
Kofein je obsažený i v hořké čokoládě (kakau), černém čaji nebo nápojích typu coca-cola. Z výše uvedeného důvodu jsou výrobky s obsahem kofeinu nevhodné i pro děti. U větších dětí pak může docházet k nesoustředěnosti až hyperaktivitě.
Kofein v léčivých přípravcích
Využívá se především jako terapeutická přísada do analgetických (proti bolesti) a antipyretických (proti horečce) směsí. V injekční formě se aplikuje k povzbuzení dechu a krevního oběhu při horečnatých stavech a u infekčních onemocnění. Užívá se také jako protijed při otravách narkotiky, alkoholem a jinými drogami.
Závěr
Posoudit všechny škodlivé a pozitivní účinky pití kávy a vliv kofeinu na naše zdraví je obtížné. Existuje několik tisíc studií zabývajících se touto problematikou, neexistují však jednoznačné důkazy, které by dokázaly obhájit jeden či druhý názor.
Proto je důležité se držet často opakovaného doporučení „všeho s mírou“. Potom pro mnohé z nás bude káva potěšením, případně prostředkem k povzbuzení svých aktivit. U těhotných, kojících a u osob, které se s něčím léčí, ať už je to vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, onemocnění ledvin aj.
, je důležité hlídat si denní množství přijatého kofeinu. Za předpokladu dodržení doporučených dávek lze kávu doporučit.
Nejideálnější volbou je pak zvolit klasické espresso nebo jeho varianty s mlékem (cappuccino, café latté), které mají blahodárné účinky, ale díky způsobu přípravy také velmi intenzivní chuť.
Mgr. Veronika Maňáková
Káva bez kofeinu? Ano či ne?
Zbožňujete kávu, ale nedělá vám dobře její kofeinové složení? A tak pro mnohé milovníky kávy, kteří ji rádi pijí, ale chtěli by nějakou její zdravější verzi, je tu káva bez kofeinu.
Kávu bez kofeinu rády volí i těhotné nebo kojící maminky. Ale je možné, že se ztrátou kofeinu přijdeme i o její plnou chuť.
A je tato verze skutečně zdravější? Co se jen za takovou kávou skrývá? Přečtěte si v článku.
Jak se vyrábí káva bez kofeinu?
Kofein má přece jen na lidský organismus vliv, dokáže ho povzbudit, ale v přílišných dávkách může být i zdraví škodlivý. Proto už někteří lidé raději volí bezkofeinovou kávu. Bezkofeinová káva je jednoduše káva, ze které byly kofeinové složky odstraněny chemickým procesem. Ale i tak může v zrnkách kávy zůstat nějaké menší procento kofeinu. Kofein se z kávy dostává dvojí způsobem.
První metodou odstranění kofeinu je tzv. evropský proces, kdy se káva zbaví kofeinu s pomocí chemického procesu. Káva se namáčí ve vodě a následně se omývá v methylenchloridu. Tato látka absorbuje z kávy kofein. Takto propláchnutá káva se dále omyje vodou a suší se. Tento způsob odstraňování kofeinu je celkem běžný, jelikož káva po vylouhování neztrácí svou chuť ani aroma.
Druhým způsobem je tzv. švýcarský proces, ve kterém neprobíhá žádná chemická reakce. Kofein se odstraňuje s pomocí horké vody a páry. Proces začíná máčením kávy v horké vodě a vylouhováním kofeinu. Kofein se následně z roztoku odstraní s pomocí filtrů.
Následně se káva opět máčí do roztoku bez kofeinu a zrna chuť znovu nasávají. Poté se kávová zrna nasuší a zašlou do pražírny. V tomto procesu se však z kávy odstraňuje více než jen kofein, ale také například aroma.
Tento proces je na jednu stranu šetrnější, ale na druhou stranu odstraňuje z kávových zrn důležité látky.
Je káva bez kofeinu zdravější?
Záleží na tom, jak metabolizujeme kofein, podle toho se odvíjí i tolerance kofeinu a vliv na naše tělo. Když přehlédneme máčení kávy bez kofeinu v chemikáliích, je pro vaše zdraví příznivá právě tím, že neobsahuje kofein. Bezkofeinové kávy neovlivňují chemickou látku, zvanou adenosin, která ovlivňuje nervový systém a má vliv na bdělý stav a spánek.
Pokud si tedy dopřáváte rádi kávu pro její jedinečnou chuť a aroma a víte, že vás v konzumaci kávy nic neomezuje, dopřávejte si mletou či zrnkovou kávu s kofeinem. Vybírejte kávu kvalitní a užívejte si ji jen v přiměřeném množství.
S přáním krásného dne
www.mimulo.cz
Mgr. Daniela Fruhwirtová-Hradská
Jak to tedy doopravdy je – prospívá káva zdraví nebo ne?
Ve světě kvalitní plantážní kávy se pohybujeme řadu let. Samozřejmě jsme o kávě načetli vagony vědeckých studií a rádi se s vámi o jejich závěry podělíme.
Zase ta chemie
Neobávejte se ničeho. Jako všechno na Zemi, mají i kávová zrnka své chemické složení. Poměr jednotlivých látek se různí podle druhu a původu kávy, ale také způsobu pražení.
Nejdůležitější je kofein (0,2-2,6 %), kyselina kávová a chinová (10 %), kyselina cholorogenová (4-6 %), polysacharidy (25-30 %), proteiny (13 %), tuky a vosky (0,1-0,8 %), voda (10-13 %) a minerální látky (4 %).
Z těch stojí za zmínku draslík, hořčík, vápník, fosfor, mangan a železo. A teď už k tomu, jak v našem těle fungují…
Kofein jako stimulant
Ve zdravotních účincích kávy hraje kofein samozřejmě hlavní roli. Ale nelze na něj nahlížet osamoceně. Vždy interaguje s ostatními látkami. Čistý kofein je bílý, hebký prášek. Najdeme ho v dalších šedesáti rostlinných produktech, mimo jiné také v čaji. Za smrtelnou dávku je považováno 10 g kofeinu, což odpovídá 100-200 šálkům kávy. Pitím kávy se tedy prakticky není možné zabít. Vstřebává se v tenkém střevě a nejvyšší koncentraci v těle vykazuje 30 minut po konzumaci. Polovinu vyloučí dospělí po 3-7 hodinách, pokud jsou kuřáky, pak rychleji.
Káva díky kofeinu funguje povzbudivě, vyvolává pocit vitality, zlepšuje soustředění, pomáhá překonávat únavu a stimuluje krátkodobou paměť. Harvardská studie dokonce mluví o spojitosti pití kávy a dobré nálady. Poukazuje na fakt, že pravidelným příjmem kávy se snižuje riziko výskytu depresí a klesá počet sebevražd. A to až o 50 %!
Psychostimulační účinky však do velké míry závisí na množství a způsobu přípravy kávy a také individuální snášenlivosti konzumenta. Někoho jeden šálek denně povzbudí, jiného tři hrnečky spolehlivě uspí.
Předávkování a závislost
Další z obav, kterou často slýcháme, je možnost se kávou předávkovat, případně si na ní vypěstovat závislost. Ano, dlouhodobá a vysoká konzumace kávy může vyvolat nervozitu, neklid, nespavost a podrážděnost.
U přecitlivělých osob se tyto poruchy mohou objevit při 2-4 šálcích silné kávy denně (příjem 250 mg kofeinu), u ostatních po 8-16 (celkový příjem 1 g kofeinu).
Kdo o sobě ví, že mu káva „nedělá dobře“ jejímu pití se lehce vyhne.
Nad možným vznikem závislosti visí v odborných kruzích stále otazník. Není prokázáno, že na kofeinu si lze vypěstovat fyzickou nebo psychickou závislost (kofeinismus).
Je ale pravdou, že konzument zvyklý pít několikrát denně silnou kávu může po přerušení tohoto stereotypu pociťovat neklid, únavu či silné bolesti hlavy.
Odvykání trvá obvykle pět dní a nepříjemné příznaky lze eliminovat postupným zmenšováním počtu vypitých káv a správnou životosprávou.
Nemoci srdce a cév
Protože kofein přímo působí na oběhový systém, je častou otázkou, jak moc ho ovlivňuje. A opět jsme u vědeckých studií, které ukazují, že konzumace 3-5 šálků denně nemá na činnost srdce ani krevní tlak vliv. Lidé, kteří nejsou na kávu zvyklí, zaznamenají po jejím vypití krátkodobé zvýšení tlaku.
Je ale srovnatelné s běžnými denními výkyvy a odezní s odbouráním kofeinu v těle. Obrovská metaanalýza několika studií z let 1996-2003, která zahrnovala 1010 respondentů, ukázala, že skutečně skalní kávomilci si dlouhodobou konzumací „vyhnali“ systolický krevní tlak o 2,4 mmHg a diastolický o 0,73 mmHg.
Závěr je jasný: Vliv kávy na srdeční frekvenci je zanedbatelný.
Rakovina, cukrovka, Parkinson
Ani otázky „vzniku“ rakoviny se kávě nevyhýbají. Odpovídá na ně studie, která jako jedinou možnost, jak by mohla kávová zrnka fungovat coby kancerogen, udává špatné pražení.
Mnohem více odborných závěrů však popisuje kávu jako vynikající zdroj antioxidantů, které mimo jiné odbourávají volné radikály.
Lze se dočíst, že pravidelné pití kávy snižuje riziko výskytu rakoviny jazyka (až o 50 %), cirhózy jater a nádorů tlustého střeva.
Je dobré také připomenout, že pití kávy snižuje nebezpečí výskytu diabetu 2. stupně, a to až o 25 %. Kofein pravděpodobně pozitivně ovlivňuje také oblasti mozku, které produkují dopamin. A ten chrání před Parkinsonovou nemocí.
Ztráta vápníku
„Nepij kafe, budeš mít slabé kosti,“ je v podstatě také nesmyslné varování. Snad nikdo z nás nemá tak nízký příjem vápníku, aby nedorovnal malou ztrátu po vypití dvou šálků kávy denně. Postačí k tomu sklenice mléka nebo jogurt. Samozřejmě platí – čím víc kávy, tím víc vápníku. Přirozeně ho získáváme také z máku, ořechů, ryb a zeleniny.
Dehydratace
Zlé jazyky tvrdí, že po šálku kávy je nutné vypít nejméně litr vody. Přeháníme, ale právem. Káva má samozřejmě odvodňující účinek, dehydratace ale jejím konzumentům nehrozí.
Nápoje obsahující kofein neodebírají z těla vodu, nutkání na močení vzniká po požití až přibližně 4 šálků a je způsobeno uvolněním hladkých svalů.
Tento efekt na druhou stranu oceňují astmatici – při lehčím záchvatu dušnosti jim kofein pomůže „roztáhnout“ dýchací cesty.
Voda se ke kávě servíruje spíš k propláchnutí chuťových pohárků po jídle. Lépe si pak užijeme jemné nuance oblíbené kávové odrůdy.
Sport a snižování váhy
Ano, v tomto punktu má káva skutečně záslužné účinky. Jednak zvyšuje výkonnost, údajně až o 12 %, a také zmenšuje svalovou únavu. Kofein pomáhá uvolňovat tělesný tuk, který zásobuje svaly palivem. Špeky mizí a tělo maká. Ne nadarmo je silné ristretto doporučováno půl hodiny před aerobním cvičením. Skvěle nahradí synteticky vyráběné spalovače.
Suma sumárum
Tentokrát si dovolíme citovat doslova. „Podle závěrů studií Health Professionals Follow-Up Study a The Nurses’ Health Studies, které po 24 let sledovaly na 130 000 dobrovolníků, neexistuje žádná spojitost mezi pitím až šesti šálků kávy denně a zvýšeným zdravotním rizikem.” Petr Vaclík, Kávové listy.
Je káva bez kofeinu zdravější? Způsob výroby vás nemile překvapí
Šálek kávy nás dokáže „nakopnout“ k nevídaným výkonům, zvýší tlak, zažene únavu. Chválabohu za kofein! Jenže, co když patříte mezi ty, jimž je zapovězen? Pak jistě vezmete zavděk alespoň takzvaným dekafem. Víte ale, jak káva bez kofeinu vzniká? Možná se vám to nebude líbit.
Šálek kávy nás dokáže „nakopnout“ k nevídaným výkonům, zvýší tlak, zažene únavu. Chválabohu za kofein! Jenže, co když patříte mezi ty, jimž je zapovězen? Pak jistě vezmete zavděk alespoň takzvaným dekafem. Víte ale, jak káva bez kofeinu vzniká? Možná se vám to nebude líbit.
Zatím se ještě nepodařilo vyšlechtit kávovník, který by plodil zrnka prostá kofeinu. Proto jej z nich musí výrobci kávy pracně odstraňovat až po sklizni. Ano, to byste pravděpodobně vydedukovali sami.
Tušíte ale, jak to dělají? Existuje hned několik způsobů, ale ne všechny se obejdou bez pomoci chemikálií. Ač jsou všechny schváleny jako zdravotně nezávadné, některé výzkumy hovoří jinak.
Proto se vyplatí vědět, co pijete.
1) Evropský proces
Většina bezkofeinové kávy je připravena pomocí chemických látek – rozpouštědel, jako je dichlormethan nebo ethylacetát. Jaký je postup? Zelená kávová zrna se po sběru namočí do vody, aby se rozevřela. Jakmile se tak stane, je opakovaně promývána v chemické látce, dokud ta do sebe neabsorbuje naprostou většinu kofeinu.
Jakmile jsou kávová zrna bez kofeinu, párou se z nich odstraní použité chemikálie, aby mohla být následně usušena.
Výhoda tohoto procesu spočívá v tom, že kávě zůstane z velké části její původní aroma i chuť, byť zůstává patrná i chemická příchuť v chuťovém dozvuku nápoje.
V minulosti se k výrobě dekafu používal také benzen. „První bezkofeinová káva vznikla již na počátku 20. století, a to napařováním roztokem slané vody a proplachováním benzenem. Není překvapením, že tento postup byl následně opuštěn kvůli zdravotním rizikům, které s sebou nesl,“ vysvětluje Daniel Kolský z pražírny kávy mamacoffee.
2) Švýcarská vodní cesta
Za nejšetrnější a bezpečnou metodu dekofeinizace se nyní považuje takzvaná Švýcarská vodní cesta. „Během té se zelená káva ponoří na 8 – 10 hodin do čisté vody, do které se postupně louhuje kofein a další látky. Voda se následně filtruje přes uhlíkové filtry. Celý proces se opakuje tak dlouho, dokud v kávě nezůstane pouhé 0,1 % kofeinu,“ vysvětluje Daniel Kolský.
Snad jedinou nevýhodou tohoto procesu je fakt, že s kofeinem mizí také éterické oleje a aromata, což se neblaze podepíše na výsledné vůni a chuti kávy. O to víc, oč je pražená káva méně kvalitní. Pokud se ale tento způsob kombinuje s kvalitními kávovými zrny, zůstává chuťový prožitek i tak vysoký.
3) CO2 metoda
I při této metodě je kofein odstraňován ze zelených zrnek. Ta jsou napařena a následně vystavena proudění oxidu uhličitého zahřátého na extrémně vysokou teplotu. Při tomto procesu do sebe CO2 kofein pohltí. Ostatní složky obsažené v kávových zrnech však zanechá.
4) Sparkling Water Process
Funguje na podobném principu jako CO2 metoda. Jen je při ní oxid uhličitý vpouštěn do zrn, která jsou namočena ve vodě, a to tak dlouho, dokud jí nenasáknou a kofein nepustí. Následně mohou být zrna pro přípravu kávy bez kofeinu usušena.
Podle odborníků z pražírny kávy mamacoffee jsou obě metody odstraňování kofeinu pomocí CO2 sice velmi kvalitní, často však pokulhává kvalita vstupních kávových zrnek. Proto prý bývá takto připravený dekaf chuťově plytký.
Podle čeho vybírat
Jak poznáte, kterým procesem byl z kávy kofein odstraněn? Těžko, na etiketě to nemusí být, a většinou ani není, uvedeno. Jedinou možností je kontaktovat výrobce. Druhou šancí, jak vědět, co pijete, je navštívit specializovanou pražírnu a investovat do kávy, která na štítku postup dekofeinizace uvádí.
Jak doma snížit obsah kofeinu
„Množství kofeinu v kávě lze ovlivnit i její přípravou a mletím. Obecně platí, že čím jemněji je káva namletá a čím déle se louhuje, tím více kofeinu se dostane do výsledného nápoje,“ radí Daniel Kolský z mamacoffee.
Zdroj fotografií: www.shutterstock.com