Fruktózový sirup je i v pečivu a uzeninách. Bez něj nám bude líp

Pokud se Vám článek líbí, oceňte ho!

Líbí se mi to! Už se mi to nelíbí!

Určitě vás nepřekvapí, že v minulosti bylo jediným běžným zdrojem cukru ovoce a případně surový med. V dnešní době je ale cukr přidáván snad do všeho, na co se jen podíváme. Najdeme ho v nápojích, pečivu, uzeninách i potravinových doplňcích. A to nemluvím jen o klasickém bílém cukru z cukrové řepy.

Už víc jak pět let upřednostňuji při nákupech tzv. „opravdové jídlo“, tedy takové celistvé potraviny, do kterých už nic není potřeba přidávat. A to platí i u sladidel. Vždy se snažím vybírat přirozené potraviny, proto přírodní sladidla považuji za vhodnější než jakákoliv chemická umělá sladidla, která se na etiketách výrobků v dnešní době objevují stále častěji a častěji. Bohužel.

Doma nejčastěji doslazuji ovocem

Fakt, že nadbytek cukrů je pro naše zdraví rizikový, je nám všem určitě známý. A jelikož vím, jak dokáže náš organismus poškodit a ovlivnit spousty procesů v těle, tak ho omezuji u nás doma na minimum.

Pokud chci cokoli upéct, dosladit, sáhnu nejčastěji po ovoci (datle, banán, jablko), medu, javorovém sirupu nebo xylitolu (březovém cukru). Každopádně jakoukoli sladkost beru jako občasné zpestření a ne naopak. 🙂

Jde klasický cukr ve stejném množství nahradit alternativou?

Takovým větším zpestřením bývají Vánoce, které se už kvapem blíží. Tak si teď spolu řekněme, která přírodní sladidla se kam hodí.

Není cukr jako cukr a sladidla nelze vždy nahrazovat v poměru 1:1. Musí se nejdříve ozkoušet jak sladivost, tak konzistence.

Při výběru sladidla je důležité sledovat celkový obsah cukrů, obsah fruktózy i glykemický index. Všechny tyto hodnoty chceme pro naše zdraví co nejnižší. A k té konzistenci – pokud nahrazujeme cukr sirupem, vždy se musí odebrat jiná tekutina a přidat naopak sypká surovina, abyste docílili stejné konzistence těsta. Uberte z každé tekuté ingredience poměrnou část a přidejte sypkou surovinu.

Hnědý třtinový cukr

Třtinový cukr se získává z cukrové třtiny. Vylisovaná třtinová šťáva se zahušťuje, dokud nevznikne hustý sirup, který dál vykrystalizuje. Z chemického hlediska je stejný jako bílý řepný cukr a také sacharóza.

Má karamelovou chuť, která souvisí s přítomností melasy, která je v něm obsažena přirozeně. Třtinová melasa je bohatá na vitamíny, minerály a některé aminokyseliny. Čím více zbytkové melasy cukr obsahuje, tím je tmavší. U takového tmavého přírodního třtinového cukru se nepoužívá rafinace a chemické bělení, jako u cukru bílého.

Jak jím nahrazovat bílý cukr?

Bez obav ho můžete v receptech nahradit v poměru 1:1. Dezerty budou mít lehce tmavší barvu a jemně karamelovou chuť. Ale určitě nepočítejte s tím, že by byly takové dezerty snad dietnější nebo zdravější.

Během nákupu si dejte pozor na rozdíl mezi hnědým cukrem řepným a hnědým/tmavým třtinovým. Bohužel někdy etiketa může klamat a vy si tak můžete snadno koupit klasický řepný cukr, do kterého je přidána melasa uměle, aby cukr obarvila.

Březový cukr – xylitol

Xylitol, který je také známý jako březový cukr, patří do skupiny alkoholických cukrů. Extrahuje se buď z kukuřičných palic (což je určitě ekologičtější způsob) nebo z dutiny a kůry břízy.

S klasickým cukrem má společný vzhled i chuť. Mně jeho chuť přijde ale svěžejší, na konci mě jakoby lehce příjemně zastudí.

Jak jím nahrazovat bílý cukr?

Sladivost je přibližně stejná jako u řepného cukru, proto ho lze nahrazovat v receptech 1 : 1. Ale jeho kalorická hodnota je oproti cukru až o 40 % nižší. U xylitolu musíme dávat pozor na jeho množství. Při nadměrné spotřebě totiž může mít projímavé účinky.

Díky nízkému glykemickému indexu je také vhodný pro diabetiky. Za mě si ale získává body hlavně v boji proti zubnímu kazu. V ústech totiž zamezuje vytváření zubního plaku. Proto doporučuju kupovat (i dětem) žvýkačky pouze s tímto sladidlem.

Kokosový sirup/cukr

Kokosový sirup i cukr patří mezi novější sladidla. Kokosový sirup (nebo také nektar) se vyrábí šetrným odpařováním ručně sbíraného čerstvého nektaru z kokosových květenství kokosové palmy.

Během procesu se odpařuje voda a nektar se začne měnit na hustý sirup. Z tohoto stavu může být dál redukován na krystalickou formu – cukr. Má lehce karamelovou chuť a jemnou konzistenci. Kokosový cukr se podobá barvou i konzistencí nerafinovanému třtinovému cukru. Hodí se jak na pečení, tak do studené kuchyně. Oproti jiným sladidlům nemá žádné významné nutriční ani zdravotní výhody.

Palmový cukr

Palmový cukr se získává z mízy různých druhů palem, která se odpařuje, dokud nezhoustne a nezkrystalizuje.

Vařená míza může být prodána i jako palmový sirup. U nás nejčastěji seženeme palmový cukr ve formě kostek nebo jiné tuhé formě. Proto je potřeba ho do receptů nastrouhat nebo nožem odseknout požadované množství.

Jak jím nahrazovat bílý cukr?

Sladivost má stejnou jako cukr bílý, proto ho lze nahradit v poměru 1:1. Chuť má po karamelu a medu. A je velmi oblíbený a využívaný v receptech asijské kuchyně. Oproti jiným sladidlům nemá žádné významné nutriční ani zdravotní výhody.

Datlový sirup/cukr

Datlový sirup vzniká povařením sušených datlí s vodou. Vzniklý sirup se přefiltruje a výsledná šťáva se pak koncentruje do požadované hustoty.

Jeho chuť je velmi výrazná po datlích a na ochucení stačí jen malé množství. Je tmavý a poměrně hustý. Hodí se jak na pečení, tak do studené kuchyně. To, že zdrojem sirupu jsou celé plody, vede také k vyššímu obsahu některých minerálů, než je tomu např. u obilných sirupů. Já každopádně raději do receptů využívám čerstvé medjool datle než takto kupovaný sirup.

Med

Osobně považuji med za léčivý a čistě přírodní. Známý a přirozený také z historie. Má u mě doma své čestné místo.

Dnes můžeme bohužel najít na trhu medy jak skvělé kvality, tak i té průměrné. Medy bývají míchané, filtrované nebo dokonce doslazované.

Rozdíly v medu jsou dány rovněž jejich původem, druhem včel a umístěním úlů, ale také způsobem léčení a dokrmování včel. Na kvalitu medu má také vliv způsob odběru medu, jeho zpracování, balení i uchování.

Nevím, jestli jste měli možnost u tohoto procesu někdy být, ale je to alchymie. Krásná.

Představte si, že na zhruba půl kila medu je potřeba, aby včelky nasbíraly dvě kila nektaru. A jedna taková včelka za svůj život (to jsou zhruba tři měsíce) vyprodukuje jednu čajovou lžičku medu.

Med je směsí vody, fruktózy a glukózy a obsahuje organické kyseliny, zdraví prospěšné enzymy a aminokyseliny. Pravý a nefalšovaný med má léčivé účinky. Posiluje imunitu, má antiseptické a antibakteriální účinky. A je skvělým pomocníkem při zánětech horních cest dýchacích.

Ale neznamená to, abyste ho jedli po lžících. Naopak… Má také dezinfekční účinky a hojí rány a popáleniny, je skvělým antioxidantem, má uklidňující účinky, snižuje škodlivý cholesterol, je lépe stravitelný než řepný a třtinový cukr. A především není tak návykový a povzbudivý.

Jak jím nahrazovat bílý cukr?

Med je zhruba o 25–50 % sladší než cukr, proto ho v receptech stačí opravdu malé množství. I když své léčivé účinky při pečení ztrácí, využívám ho doma i tam. Každopádně je potřeba myslet na to, že se řadí mezi tekutiny, proto je potřeba ubrat jiných tekutých přísad a přidat o něco více suchých ingrediencí, aby byl zachován správný poměr mokrých a suchých surovin.

Javorový sirup

Javorový sirup se získává odpařováním mízy vytékající během jara z kmenů javorů. Na výrobu jednoho litru sirupu je potřeba asi 40 litrů mízy.

Javorový sirup voní po karamelu. Proto i dezerty z něho upečené budou vonět karamelově, budou mít tmavší barvu a budou chutnat méně sladce, než s bílým cukrem. Obsahuje sacharózu (proto není vhodný pro diabetiky) a fruktózu. V tom pravém sirupu jsou i vitamíny skupiny B a stopová množství některých minerálních látek jako vápníku, hořčíku, zinku a železa.

Javorový sirup se známkuje. A to podle barvy a chuti. Čím je světlejší, tím je jeho barva i chuť jemnější a tím jeho ceny vyšší. Nedávno se jeho známkování lehce změnilo a používají se nové termíny:

• Golden – dříve Grade A nebo AA, bývá nejsvětlejší a nejjemnější.
• Amber – dříve Grade B, je světlý sirup, ale už s méně intenzivní chutí.
• Dark – dříve Grade C, bývá nejčastěji prodáván v Evropě. Je o něco tmavší a má příjemnou javorovou vůni i chuť.
• Very Dark – dříve Grade D, je úplně tmavý s velmi výrazným javorovým „ocasem“. Ten se nejčastěji používá na pečení.

V Česku není označení kvality javorového sirupu povinné, ačkoliv ho výrobci někdy uvádějí dobrovolně. Pokud tedy chcete koupit skutečně kvalitní výrobek, volte buď spolehlivého dodavatele, nebo sirupy dovážené v originálních kanadských či amerických obalech.

Existuje také javorový cukr, to je sirup ještě více odpařený, dokud nezkrystalizuje. Poté se jím velmi snadno dá nahradit cukr, protože je sypký. Na českém trhu narazíte na bio javorový cukr pouze k objednání online.

Čekankový sirup

Do povědomí se v poslední době dostává i sirup z kořene čekanky. Jeho základem je rozpustná vláknina inulin, který obsahuje až 70 % vlákniny.

I když má čekankový sirup stejnou sladivost jako cukr, tak v porovnání s ním má zhruba třetinovou kalorickou hodnotu a podstatně nižší glykemický index. Jenže protože se jedná o vlákninu, není vhodný na pečení.

Těsto totiž bude hutnější, tužší a bude mít určitě menší objem. Takže si ho dopřejte do dezertů jen za studena navrch. Při jeho koupi si dávejte pozor na složení.

Ve většině případů je totiž přidáváno i umělé sladidlo sukralóza.

Do pečení i studené kuchyně se pak mohou hodit i různé druhy obilných sirupů – rýžový, kukuřičný, špaldový, pšeničný nebo ječný, které vznikají přirozenou fermentací obilí.

Recept na vanilkové rohlíčky bez mouky, slazené březovým cukrem

Pokud hledáte inspiraci na tradiční vánoční cukroví ve zdravějším provedení, zkuste moje vanilkové rohlíčky. I když recept neobsahuje klasický cukr, věřím, že se po nich u vás zapráší stejně jako po těch tradičních.

Ingredience:

• 100 g mouky z vlašských ořechů
• 110 g mandlové mouky
• špetka soli
• 2 žloutky od šťastných slepiček
• 100 g změklého másla (můžete použít ghí)
• ½ lžičky vanilkového extraktu
• na obalení: 200 g xylitolu, 1 vanilkový lusk
• navíc: tapiokový škrob

Postup:

1. Smíchejte v míse mouku z vlašských ořechů spolu s mandlovou a přidejte špetku soli.
2. Ke žloutkům přidejte změklé ghí, vanilkový extrakt a promíchejte vidličkou do pasty.
3. Přimíchejte žloutky s ghí do mísy s moukami. Rukama pečlivě promíchejte a promněte v kompaktní těsto.
4. Vytvarujte z těsta kouli a dejte alespoň na hodinu odpočinout do lednice.
5. Poté předehřejte troubu na 160 °C. Těsto vyndejte z lednice 15 minut před tvarováním rohlíčků.
6. Připravte si vál, který lehce pomoučněte tapiokovým škrobem, aby se vám s těstem hezky pracovalo a tvarování rohlíčků šlo snadněji.
7. Snažte se brát stejné množství těsta na každý rohlíček, klidně si vytvarujte jeden vzorový, který si odměřte. Pak budete mít jeden jako druhý.
8.  Jednotlivé rohlíčky vyrovnejte na plech vyložený pečicím papírem a dejte péct zhruba na 12 minut, dokud nebudou narůžovělé.
9. Mezitím dejte do mixovací nádoby xylitol. Přikrájejte k němu vanilkový lusk a umixujte do vanilkového moučkového „cukru“.
10. Jakmile budete mít rohlíčky upečené, nechte je zcela zchladnout, ideálně na chladicí mřížce.
11. Poté už jen rohlíčky jednotlivě obalte v připraveném vanilkovém moučkovém „cukru“.

Cukr, nebo glukózo-fruktózový sirup? Po náhražce rostou špeky

O výživě 9. 8. 2013 | tla

Glukózo-fruktózový sirup či jen glukózový sirup. Také jste si všimli, že bez této suroviny nejde vyrobit snad žádný potravinářský výrobek? Je v limonádách, sušenkách, pečivu, šunce, uzeném mase, snídaňových cereáliích, ovocných jogurtech… A víte proč? Je to levná náhrada cukru. Výrobci si mastí kapsu a naše zdraví, to úpí.

Začněme ale od začátku, tělu v nadměrném množství neprospívá příjem klasického cukru, ani glukózo-fruktózového sirupu. Rozdíl však je v tom, jak si s těmito dvěma sladidly organismus dokáže poradit.

Řepný či třtinový cukr, nebo-li sacharóza, patří mezi disacharidy. Skládá se ze dvou jednodušších cukrů, z jedné molekuly glukózy a z jedné molekuly fruktózy. V levnější náhražce glukózovo-fruktózovém sirupu najdeme mnohem více fruktózy. A právě v ní je problém! Glukóza se v těle mění na tuk jen asi z pěti procent, naopak u fruktózy je to procent 40!

Jak se glukózo-fruktózový sirup vyrábí? Na způsob výroby přišli v Japonsku. Základem je obilný škrob, nejčastěji kukuřičný. V Česku se využívá obvykle pšenice. Zrno se nejprve rozemele, oddělí se škrob a přidají enzymy. Ty přemění část glukózy v něm obsažené právě na fruktózu. Proč je výhodný? Jeho výroba je mnohem levnější, laicky řečeno se oproti klasickému cukru zastaví v polovině. Dále má sirup až dvaapůlkrát vyšší sladivost. Při výrobě se nemusí oproti cukru nijak rozpouštět, je tekutý. V pekařství a cukrářství je výhodnější než cukr proto, že zajistí větší vláčnost a delší čerstvost pečiva.

Zrádná fruktóza

Problém u fruktózy je právě přeměna v játrech na tuk, ten se nám pak ukládá zejména v oblasti břicha. Ne jako podkožní, ale takzvaný útrobní tuk. Ten je výrazně nebezpečný, problémem není jen „pupek“, tuk kolem břišních orgánů má vliv například na rozvoj cukrovky 2. typu.

To však stále ještě není vše. Tuky na které se přeměňuje, jsou ve velké části triglyceridy, které jinak (velmi nadměrně) přijímáme v živočišných tucích. Triglyceridy se spolu cholesterolem ukládají v cévách, zužují je a my následně onemocníme ischemickou chorobu srdeční, srdečním infarktem či mozkovou mrtvicí.

Stále jsme však ještě neskončili. Fruktóza narozdíl od glukózy dokáže méně stimulovat centra v mozku, která nám říkají: jsme sytí, končíme s jídlem. Máme tak proto větší pocit hladu a sníme mnohem víc. A tloustneme a máme větší riziko vzniku všech nemocí způsobených obezitou, mezi ně patří i některé typy zhoubných nádorů.

Fruktóza je ale i v ovoci Říkáte si, co je na fruktóze špatně, vždyť je to ovocný cukr? Příroda je však mocná. Když nám dala sladké plody, napěchovala je i vlákninou. Ta způsobí, že ne všechna fruktóza se stačí ve střevě vstřebat, k tomu jsme po ní sytí. Zároveň ovoce obsahuje řadu enzymů, které se podílejí na štěpení cukrů, ty v glukózovo-fruktózovém sirupu nenajdeme.

Jak se zlu vyhnout?

Stále se opakující radou je: číst obaly potravin. Pokud existuje možnost, vyberte si ten výrobek, kde ve složení glukózo-fruktózový sirup nenajdete. Bohužel to nejde vždy, ale právě proto je potřeba o ne zrovna pro zdraví výhodném sladidle vědět.

Problémem je však i „obyčejný“ cukr, kterého moderní člověk mlsá ročně více než 40 kilogramů. A to rozhodně nespadá do zásad zdravého životního stylu.

Řídit se tak můžete i logem Vím, co jím. Potraviny jím označené musí dodržovat stanovená kritéria složení – nejen cukru, ale i vyrovnaný obsah trans mastných kyselin, nasycených mastných kyselin a sodíku (soli).

Mohlo by vás také zajímat: Další článek

Zásady pro zdraví

Je nutné vyloučit maximálně bílý cukr a také to nepřehánět s medem, i když jeho používání místo cukru je významným krokem vpřed. I jednoduché cukry jsou stále cukry, a zde platí dvojnásob, že méně je více.

• Na přislazení lze zkoušet sice nejdříve fruktózu i glukózu, ale je stejně lepší postupně přejít na slazení sušeným ovocem nebo vyzkoušet obilné slady a sirupy, ty jsou ještě vhodnější. Také javorový sirup je dobrou náhražkou za bílý cukr.
• Po určité době vyloučení bílého cukru již nebudete mít ani potřebu mnoho sladit, protože se bude zdát vše daleko více sladší i s menším přídavkem alternativních přírodních sladidel.

Omezení cukru vede samozřejmě k vyhýbání se zmrzlinám a veškerým sladkostem jak z cukráren tak i z obchodů. Také sladké kupované pečivo není vůbec vhodné. Nejen že je slazeno bílým cukrem, ale je často navíc i kynuté.

Je dobré vyhýbat se chlebu i bílému pečivu, které je pečené klasickým způsobem s prášky do pečiva nebo s droždím. Nahradit vše celozrnným a nekynutým pečivem.

Je téměř zásadní nekonzumovat přepalované tuky a také různé tuky nižší kvality a tedy žádná smažená jídla. Ani pokrmy fritované a grilované.

• Kvalitní oleje z prvního lisování přidávat co nejvíce za studena.
• Na krátké restování používat především kvalitní panenský olivový olej.

Do jídelníčku zařazovat často ořechy a různá semínka, plná minerálů a nenasycených tuků.

• Při doplňování tuků přímo z ořechů si dávat pozor na množství a také na to, aby nebyly napadeny plísněmi.
• Ořechy konzumovat přes den, ne navečer a v noci.
• Velké množství ořechů či semínek naráz může být i pro zdravého člověka zátěží. Raději žádné slané arašídy na noc při počítači či televizi.
• Pro lepší stravitelnost jsou pro mnoho lidí vhodnější přímo ořechová másla a pasty (krém z ořechů, tahini atd.).

Je dobré úplně vyloučit ze svého jídelníčku alkohol, ledové nápoje, všechny doslazované nápoje i džusy a nápoje sycené bublinkami. Tyto ponechat jen k příležitostnému užití. Černou kávu raději silně omezit. Jednak odvodňuje a také může dráždit celý trávící trakt.

• Chuť po kávě lze uspokojit kávou obilnou nebo ajurvédskou, která chutná velice dobře, a je i prospěšná zažívání.

Tekutiny je nutno doplňovat po celý den a pít co nejvíc. Kvalitní vodu, zelený čaj, bylinkové čaje a neuškodí i trochu neperlivé minerálky. Tekutin by mělo být až 3 litry za den, přitom do tohoto množství nezahrnovat polévku.

• Je možná vhodné si zakoupit filtr na vodu, abychom tělo nezatěžovali zbytečně cizorodými látkami z vody z vodovodu. Pak ve výsledku i ušetříme, protože si nemusíme kupovat balenou vodu.

Doporučuji omezit maso na minimum, především hůře stravitelné. Vyloučení uzenin z masa bych provedla na prvním místě. Je-li maso ještě součástí vašeho jídelníčku, snažit se vyhýbat tučným masům, vnitřnostem a i mastným pokrmům. Též mnoho kořeněným a přepalovaným.

• Zaměřit se spíš na maso drůbeží a rybí.
• Popř. vyloučit maso úplně.
• Zařazovat do jídelníčku více luštěniny jako kvalitní zdroj bílkovin a minerálů.

Pití kravského mléka v dospělosti omezit raději úplně. Z mléčných výrobků si vybírat především jednodruhové, čistě mléčné, bez přidané chemie a bez cukru. Více v článku na toto téma. Různé plísňové sýry jsou pro tělo také problematické, a o zdravotní prospěšnosti plísní mám velké pochybnosti. Jejich konzumací si jen zvyšujeme možnost onemocnění kandidózou.

• Vhodnější je mléko kozí a kozí kefír, také ovčí žinčice.
• Zdravější jsou kozí sýry a též ovčí. Především tvarohové, nesolené a neuzené.

Z osobních zkušeností vím, že je prospěšné maximálně možné dodržování dělené stravy, což značí, velice stručně řečeno, nekombinování bílkovin a uhlovodanů v jednom jídle.

• Tedy raději žádné pečivo se sýrem nebo maso s rýží apod.
• Vhodná je zelenina se sýrem nebo zelenina s pečivem či rýží nebo celozrnnými těstovinami.
• Pouze při pečení ještě kombinuji bílkoviny -vejce- se škroby -moukou- dohromady. Souhlasím s názorem, že se jídlo při přípravě svým způsobem vzájemně zharmonizuje a vytvoří jeden celek, který se při trávení chová jednotně. To je však jen můj pocit a striktní zastánci dělené stravy nemusí souhlasit.

Pro lepší trávení je dobré stravu od sebe oddělovat i jiným způsobem. V jednom chodu nemíchat sladké a slané jídlo. V praxi tedy již žádné „sladké“ dezerty, byť po zdravém slaném jídle. Také žádné ovoce po jídle. V těle pak kvasí a nadýmá.

• Nedoporučuji ani jídla sladká zajídat po chvíli třeba mrkví, okurkou či jinou zeleninou, když máme touhu ještě něco sníst. Tělo již produkuje konkrétní enzymy a další přidaná složka do žaludku zvýší potřebu enzymů jiného druhu, a nedojde k dokonalému strávení. Potrava pak v útrobách spíš kvasí a zahnívá a odchází nevyužita.

O zvýšení konzumace ovoce a zeleniny asi není potřeba hovořit, ale je nutné se umět hlídat a při jídle se též nepřejídat. I zdravá strava může v neúměrném množství ublížit. Velice omezit konzumaci sladkých kompotů, marmelád a též sterilované zeleniny v nezdravém octu a cukru.

• Zavařovat kompoty bez cukru, popř. se solí dle makrobiotiky.
• Marmelády a povidla lze také připravit bez cukru. Na zahuštění používat agar-agar nebo čistý jablečný pektin.

Vyloučit z jídelníčku kupované konzervy, ať již masové nebo zeleninové či ovocné. Je potřeba se co nejvíce vyhýbat chemickým látkám jako jsou konzervanty, stabilizátory, chemická barviva, různá ochucovadla, zvýrazňovače chuti a pod.

Vyzkoušela jsem a i v literatuře si ověřila, že je důležité a nejenom pro oslabenou slinivku, nejíst dohromady ovoce a zeleninu v jednom jídle. Stále se ještě hrozím pomyšlení, že jsem připravovala svým dětem mrkev s jablíčkem společně s cukrem a citrónovou nebo pomerančovou šťávou. I různé zeleninové saláty s přídavkem ovoce raději vynechat.

Pro dobrou funkci trávicího systému je důležité od sebe jednotlivá jídla též časově oddálit, aby měl žaludek čas ke strávení jedné potravy a nebyl zavalen již další před tím, než ji posunul do tenkého střeva dál ke zpracování. Takto se vyhneme míchání potravin třeba slaného charakteru, které ještě nejsou stráveny, s následným jídlem sladkým.

Je též potřeba zbytečně nehladovět, tedy pokud nedržíme hladovku ze zdravotních důvodů. Jíst častěji a menší dávky a pravidelně. Buď pětkrát nebo alespoň čtyřikrát denně.

Pro lepší trávení je vhodné si jídelníček načasovat. Nejen zvolit či znovu zavést správný čas na snídani, ale také je potřeba nejíst již nic večer po 18 hodině, v letním čase nejpozději v 19 hodin.

• Pokud to z pracovních důvodu nelze dodržet, alespoň zavést zásadu, že večer 2–3 hodiny před spaním již nic nejíst.

Je důležitě večer nejíst syrové ovoce a ani syrovou zeleninu. Se syrovou stravou končit nejpozději kolem 15 hod., takže v letním čase kolem 16 hod. Večer je syrová strava velice obtížně trávena i ve zdravém tělem, natož, když nemáme již dostatek trávicích enzymů. Pro tělo je to zátěž. Potrava pak v trávicím traktu kvasí a zahnívá a způsobuje nežádoucí nadýmání.

Ve zdravotních doporučeních amerického jasnovidce Edgara Cayceho se uvádí, že syrová jablka jsou samostatným pokrmem a jako taková by se měla konzumovat časově odděleně od ostatního jídla. Pak jsou tělu velice prospěšná.

• Vzhledem k tomu, že by se měla jíst až 3 hodiny po jídle a nejméně půl až hodinu před dalším jídlem, lze je zařadit jako malou svačinu před hlavním poledním jídlem. I po ránu nejsou špatná, povzbudí trávení. Po jejích konzumaci lze za hodinu už jíst další jídlo.

Z používaných pochutin vyloučit tučné klasické majonézy a tatarské omáčky. Hořčici též omezit a nahradit ji BIO hořčicí bez cukru. Nepoužívat klasický ocet, leda na odstraňování vodního kamene z varné konvice.

• K okyselení salátů raději používat čerstvou citrónovou šťávu, vinný ocet a nebo umeocet. Umeocet nejen že je výbornou náhražkou octa, ale je velice vhodný i pro zlepšení trávení. Není to žádný ocet, neobsahuje kyseliny, je to slanokyselá fermentovaná šťáva ze švestiček umeboši, která má i léčebné účinky na trávení.

Není na škodu zařazovat do týdenního stravovacího rytmu také postní dny. Zdravým lidem i těm co mají zažívací problémy mohou být dobře zvolené půsty velmi prospěšné.

• vhodné jsou dny ovocné, rýžové a i zeleninové, viz samostatný článek.

I když to nepatří mezi stravovací doporučení, uvedu, že pro ozdravění těla je vhodné nekouřit.

Přidaný cukr výrobci maskují. „Tloustnou“ kvůli němu i orgány

Zvyšuje hladinu cukru v krvi, což je rizikový faktor cukrovky. Neprospívá ani postavě, protože se na těle ukládá v podobě tukových polštářků. Přitom je skoro ve všem, ale někdy se umí důmyslně maskovat. Řeč je o přidaném cukru, což je jedna z častých složek potravin. Pod jakými názvy se skrývá?

Hlídat si množství přidaného cukru ve stravě je chválihodné, ale mnohdy obtížně realizovatelné rozhodnutí. Výrobci totiž s cukrem nešetří, a navíc ho maskují pod různými názvy, aby šly jejich produkty lépe na odbyt. Využívají ho ke zlepšení chuti a textury výrobků či ke konzervaci.

Nachází se tak i v potravinách, kde byste ho možná nečekali, jako je například šunka.Než se ovšem v panice chytnete za hlavu a začnete vyhazovat polovinu spíže, měla byste vědět, že není cukr jako cukr. Je potřeba rozlišovat ten přirozeně se vyskytující a přidaný. První skupinu najdeme v potravinách, jako ovoce, zelenina, mléko a neochucené mléčné výrobky. Ty ovšem mají v jídelníčku své místo, protože jsou zdrojem důležitých vitaminů, minerálů, vlákniny a dalších látek.

Čtěte pečlivě

Naproti tomu cukry přidané představují takzvané prázdné kalorie, kromě energetické hodnoty tělu nic moc nedají. Samozřejmě ani s přirozeně vyskytujícími cukry to není radno přehánět. Nadbytek všeho škodí. 

 „Povinnost uvádět na balených potravinách výživové údaje vstoupila v platnost teprve nedávno, proto lidé při jejich zkoumání mnohdy tápou. Situaci komplikuje i fakt, že pod pojmem cukry jsou zahrnuty přidané i ty, které se přirozeně vyskytují v potravinách. Nicméně čím nižší bude uvedená hodnota, tím lépe.

Je třeba se zaměřit i na konkrétní složení potraviny. Jednotlivé složky jsou ve výčtu vždy řazeny podle obsahu tak, že složka uvedená na prvním místě je v potravině zastoupena v největším množství.

Čím dříve tedy najdete uvedený cukr, tím více ho v potravině bude,“ vysvětluje výživová poradkyně Kristýna Ostratická.

Po přečtení složení nemusíte být o moc moudřejší. Možná se zaradujete, že jste ona čtyři písmenka vůbec nenašla, jenže cukr tam přesto je, jen se jmenuje trochu jinak.

• Výrobi často využívají také sirupy.

Útrobní tuk je horší než podkožní

Velmi často se skrývá pod názvem glukózo-fruktózový sirup, který se přidává do limonád, sušenek, bonbonů, pečiva, uzenin či snídaňových cereálií. Je ještě horší než klasický řepný cukr.

„Jedná se o levnou náhražku, se kterou se při výrobě potravin i mnohem lépe pracuje. Problémem je obsažená fruktóza, která se v těle mění na tuk až ze 40%.

Metabolizuje se pouze v játrech, takže výsledkem je tuk uložený mezi orgány, který je nebezpečnější než podkožní,“ doplňuje Kristýna Ostratická.

Samozřejmě to neznamená, že už si nikdy nemáte dát svou oblíbenou sušenku. Extrémy většinou nikam nevedou.

Pokud ale upřednostníte základní suroviny před těmi vysoce průmyslově zpracovanými s dlouhými seznamy složení, prospějete zdraví. Také platí, že některá sladidla jsou lepší než jiná.

Například kokosový cukr má o něco větší množství vitaminů a minerálů než klasický řepný. Stále ale mějte na paměti, že i tak jde o cukr. 

Pro porovnání máme dva produkty, po kterých byste mohla ráno sáhnout. Na 100 g obsahují oba stejné množství cukru, a sice 32 g, ovšem ze složení je patrné, že u první varianty převažuje ten přirozeně se vyskytující, zatímco u tyčinky ten přidaný v několika podobách.

1. Složení Zdravé snídaně (78 g): ovesné vločky 48,8g, ovesné vločka Jumbo 13g, kokosový cukr 1,2g, jahoda 10g, rozinky 5g
2. Složení sušenky Princezky (80 g): pšeničná mouka, cukr, palmový tuk, slunečnicový olej, žitná mouka, laktóza, kukuřičný škrob, sušené odstředěné mléko, kakao se sníženým obsahem tuku, glukózo-fruktózový sirup, sójová mouka, kypřicí látky (uhličitany amonné, uhličitany sodné, vinan draselný), káva pražená 0,5%, jedlá sůl, aroma, barvivo E150c, emulgátor (lecitiny)
3. Foto: Obezin, Kosik.cz