Fruktóza: stejně negativní jako jiné cukry

Fruktóza: stejně negativní jako jiné cukry

Pokud pravidelně čtete můj blog nebo se zajímáte o léčbu akné zevnitř, pak pravděpodobně už víte, že cukr je jednou z hlavních příčin vzniku akné. Cukr obecně negativně ovlivňuje naše celkové zdraví a přispívá ke vzniku nemocí. Nás, co řešíme akné, ale hlavně zajímá, že cukr:

  • Zvyšuje hladinu krevního cukru, s ním i množství produkovaného inzulínu a tím jednak k inzulínové rezistenci, ale také k tvorbě kožního mazu.
  • Podporuje zánětlivou reakci a vznik chronického zánětu.
  • Je potravou pro kvasinky zvané Candida, které mohou přispívat k trávicím problémům a zhoršovat stav akné.

Jak to ale s cukrem je? Bavíme se tu jen o tom běžném bílém cukru? Jsou jeho přírodní alternativy jako například kokosový cukr nebo různá přírodní sladidla zdravější? Na to bych vám chtěla odpovědět v dnešním článku.

Druhy cukrů

Nejčastější druhy jednoduchých cukrů, se kterými se běžně setkáváme, jsou:

  • Glukóza: slouží jako hlavní zdroj energie, tělo si ji dovede vyrobit.
  • Laktóza: mléčný cukr obsažený v mléčných výrobcích.
  • Sacharóza: běžný bílý cukr.
  • Fruktóza: špatný cukr. Proč?

Fruktóza

Fruktóza je jednoduchý cukr, který jsme v minulosti měli možnost získat pouze konzumací ovoce. Dnes ji ale v důsledku rozvoje průmyslového zpracování potravin najdeme (naprosto nepřirozeně) asi v 80% všech běžně dostupných potravin, a to v podobě rafinovaného cukru nebo vysokofruktózového sirupu.

Proč je fruktóza špatná?

  • Fruktózu naše tělo k ničemu nepotřebuje.
  • Kvůli fruktóze jíme víc. Blokuje totiž negativní zpětnou vazbu, která mozku říká, že už jsme sytí.
  • Zatímco z glukózy si energii dokáže vyrobit každá buňka našeho těla, musí se fruktóza před přeměnou na energii nejdřív metabolizovat v játrech. Když je jí moc, tak se v nich ukládá jako tuk.
  • Stejně jako jiné jednoduché cukry zvyšuje hladinu krevního cukru a tím i inzulínu.

Kvůli těmto vlastnostem pak fruktóza může zvyšovat riziko vzniku obezity, rakoviny slinivky, cukrovky druhého typu, srdečních onemocnění, zvyšuje krevní tlak, způsobuje metabolický syndrom a ztučnění jater a přispívá ke vzniku onemocnění jater.

Můžete namítnout, že se fruktóza přirozeně vyskytuje v ovoci. To je pravda. Ovoce ale kromě fruktózy ale obsahuje také vlákninu, která usnadňuje metabolismus fruktózy, a také minerály a vitamíny. Na konzumaci ovoce není tedy nic špatného.

Problém nastává ve chvíli, kdy konzumujeme převážně průmyslově zpracované potraviny, do kterých je uměle přidáván vysokofruktózový sirup a tím se zvyšuje náš příjem (nepřirozené) fruktózy.

Nebo pokud sami hodně sladíme – a to jak cukrem, tak i některými jeho přírodními náhražkami a sladidly.

Většina sladidel, které jsou propagovány jako zdravá náhražka cukru, totiž obsahuje podobné (a někdy vyšší) množství fruktózy, než běžný cukr.

Porovnejte sami tato sladidla:

  • Běžný cukr: 50% fruktózy
  • Agávový sirup: 85% fruktózy
  • Med: 40% fruktózy
  • Javorový sirup: 35% fruktózy
  • Kokosový cukr: 40% fruktózy

Jaká sladidla  tedy zvolit, pokud si chcete udržet čistou pleť bez akné?

5 zdravých alternativ cukru – zdravá sladidla pro pleť bez akné

  • Stévie: Stévie obsahuje 0 kalorií, a přitom má 300krát vyšší sladivost než cukr. Má ale i další pozitivní účinky na naše zdraví. Snižuje hladinu krevního cukru, pomáhá proti inzulínové rezistenci, má protirakovinné účinky, snižuje krevní tlak a špatný cholesterol a chrání ledviny. Hlavní nevýhodou je bohužel její specifická chuť, na kterou si člověk musí nejdřív zvyknout.
  • Rýžový sirup: Rýžový sirup je nejlepší variantou ze všech přírodní sirupů. Neobsahuje totiž fruktózu. Je tvořen z 45% maltózou, 29% glukózou a z 22% polysacharidy. Toto složení způsobuje, že se zkonzumované energie v těle uvolňuje postupně, krevní cukr vám po jeho konzumaci tedy „nevylítne“ do závratných výšek. Dejte si pozor na to, že rýžový sirup má menší sladivost, člověk pak tíhne k tomu, že ho použije zbytečně hodně.
  • Erythritol: Erythritol patří mezi tzv. cukrové alkoholy. Ty se řadí k sacharidům, ale mají výrazně menší obsah kalorií než cukr. Erythritol se přirozeně vyskytuje například v hruškách, hroznovém víně nebo melounech. Erythritol má asi 70% sladivost oproti cukru, obsahuje ale až o 95% méně kalorií než cukr. Navíc nezvyšuje hladinu krevního cukru ani hladinu inzulínu a chutná podobně jako cukr. Ve velkém množství může u některých osob způsobovat trávicí potíže.
  • Xylitol: Xylitol je další zástupce cukrových alkoholů, je z nich asi nejpoužívanější. Xylitol má o 40% méně kalorií než cukr. Platí u něj stejné varování jako u erythritolu – ve velkých dávkách může způsobovat trávicí potíže.
  • Yacon: Při hledání vhodných alternativ k běžnému cukru jsem narazila na Yacon sirup a prášek. Yacon sirup se vyrábí z rostliny jménem Yacon, která roste v Jižní Americe a je příbuzná s bramborami a batáty. Tento sirup obsahuje rozpustnou vlákninu, která pomáhá proti zácpě a podporuje hodné bakterie ve střevech. Tento sirup je nízkokalorický a chuťově podobný medu.

Cukrfree5 přírodních alternativ cukru, které se tváří zdravě, ale nejsou

Pro srovnání bych vám chtěla představit pět přírodních alternativ cukru, které nejsou tak zdravé, jak si myslíme.

  • Agávový sirup: Agávový sirup je jednoznačná jednička mezi přírodními náhražkami cukru, které se tváří zdravě, ale nejsou. Agávový sirup obsahuje 85% fruktózy, což je ještě víc, než je v běžném cukru (50%). Přispívá tak k inzulínové rezistenci a z dlouhodobého hlediska zvyšuje hladinu krevního cukru a inzulínu, a tím potenciálně i k tvorbě akné.
  • Třtinový a hnědý cukr: Oba tyto cukry mají v podstatě stejné složení jako běžný cukr a tělo na ně tedy reaguje stejně, jako na normální cukr. Jediným rozdílem je jiný způsob zpracování u hnědého cukru (přidává se do něj zpětně část melasy) a jiný vstupní materiál u třtinového cukru (cukrová třtina místo cukrové řepy).
  • Kokosový cukr: Mohlo by se zdát, že kokosový cukr je zdravá varianta cukru. Obsahuje totiž jen 3% fruktózy. No jo, ale to se jedná jen o tzv. volnou fruktózu. Co už není tak zřejmé, je, že kokosový cukr obsahuje asi 80% sacharózy, která je z poloviny tvořená fruktózou. Celkový obsah fruktózy v kokosovém cukru je tedy asi 40%. Jeho výhodou je, že obsahuje také malé množství vlákniny a stopových prvků. Obojí ale dokážeme v pohodě získat z jiných zdrojů.
  • Javorový sirup: Javorový sirup je na tom s obsahem fruktózy bohužel podobně jako kokosový cukr, obsahuje přibližně 35 až 40% fruktózy. Podobně je na tom datlový sirup, který obsahuje asi 30% fruktózy.
  • Med: Med obsahuje asi 40% fruktózy, což není nic moc. Na druhou stranu ale med obsahuje také antioxidanty a stopová množství vitamínů a minerálů a má tedy o něco menší negativní vliv na metabolismus než běžný cukr. Bohužel ne o moc. Pokud ale jíte zdravě, pak je občas menší množství kvalitního medu úplně v pohodě.

Ještě pro zajímavost přidávám odkaz na obrázek, na kterém se můžete podívat, pod jakými všemi jmény se může cukr ukrývat ve složení:

Fruktóza: stejně negativní jako jiné cukryZdroj: Cukrfree.cz

Zdroje:

Které cukry jsou pro nás nejlepší?

Fruktóza: stejně negativní jako jiné cukryOd samého počátku mé praxe mi lidé kladou tyto dotazy: Který cukr mám jíst? Čím nahradit bílý cukr? Jak poznat v té široké nabídce na pultech obchodů a lékáren opravdu zdravý cukr? A ještě mnoho dalších otázek spojených se sladkými potravinami. V tomto článku naleznete jednoduché shrnutí, díky němuž bude pro Vás snadnější se v této problematice vyznat ????

Hnědý cukr je totéž, co bílý

V první řadě jedna špatná zpráva: hnědý třtinový cukr se od toho klasického bílého chemickým složením příliš neliší, přestože každý z nich se vyrábí z jiné plodiny. Oba tyto cukry však můžeme nazývat sacharóza.

Hnědý cukr bohužel není o moc zdravější, přestože obsahuje melasu. Podíl melasy není natolik výrazný, aby měla konzumace hnědého cukru pro naše tělo pozitivní dopad.

Třtinový cukr tedy možná lépe chutná a vypadá, ale tím jeho pozitiva v podstatě končí.

Každý sirup může mít jiné složení

Pokud jste nahradili klasický cukr rostlinným sirupem, možná jste pro vaše tělo udělali něco prospěšného, ale možná ne tak docela. Je třeba se orientovat v tom, co vlastně který sirup obsahuje.

Například sirup z agáve obsahuje příliš vysoké procento fruktózy a může způsobovat dlouhodobé trávicí problémy a dokonce i diabetes.

(V mých receptech naleznete sirup z agáve jako jednu z variant slazení pouze z důvodu, že se jedná prakticky o jediné snadno dostupné veganské raw sladidlo. Já osobně však sladím raději medem.)

Pokud tedy chcete koupit zdravý sirup (a nejste diabetici), vybírejte z druhů, které mají spíše o něco vyšší obsah glukózy než fruktózy, případně alespoň stejný poměr glukózy a fruktózy.

  • Rýžový sirup má například vysoký obsah glukózy (ale tím pádem také vysoký glykemický index).
  • Podobně je na tom i datlový sirup.
  • Javorový sirup je takovým kompromisem – obsahuje relativně málo fruktózy a současně nemá ani moc vysoký glykemický index.
  • Pokud ve složení potraviny naleznete uveden glukózový sirup, není to katastrofa, ale existují i méně průmyslově zpracovaná glukózová sladidla (například med, hroznová šťáva, rozinky nebo datle).
  • Vysoce-fruktózový kukuřičný sirup je naopak přímo nabitý fruktózou, a proto bychom se mu měli vyhnout.
  • Melasa je na minerály bohatý hustý sirup, který však obsahuje jen nízké procento cukrů (glukózy a fruktózy), proto se nehodí na slazení vždy a pro každého. Také jeho chuť nemusí vyhovovat všem druhům strávníků. Pokud se ale rozhodnete sladit melasou, zabezpečíte si tak poměrně bohatý zdroj železa, což jistě stojí za pokus.

Jistě narazíte i na další druhy sirupů.

První, po čem pátrejte, je právě obsah fruktózy (té potřebujeme mít v sirupu méně než glukózy) a poté se zaměřte na hodnotu glykemického indexu (GI) – tu potřebujeme mít také pokud možno co nejnižší.

Pokud naleznete pouze sirup s vyšším GI, nezoufejte. Jestliže kombinujeme potraviny s vysokým GI v jednom jídle společně s potravinami obsahujícími tuky, bílkoviny a případně také vlákninu, GI se tím snižuje.

Med nebo slad?

Kvalitní med od včelařů i obilné slady obsahují optimální kombinaci glukózy a fruktózy a nemají příliš vysoký glykemický index. Chuťově je lahodnější med.

Ten navíc obsahuje i cenné živiny, vhodné pro přírodní léčbu nejrůznějších onemocnění. Vyhýbejte se však medům s neznámým původem. Nepasterizovaný a nerozehřívaný med od včelaře je nejzdravější.

Budete mít zájem:  Nejúčinnější Léky Na Hubnutí?

Hroznový, palmový a kokosový cukr

Hroznový cukr je vlastně jinými slovy čistá glukóza, což s sebou nese negativum v podobě vysokého glykemického indexu.

Hroznový cukr nám dobře poslouží při hypoglykemii (nedostatek glukózy v krvi), ale pro běžné slazení ho pro jeho vysoké průmyslové zpracování nedoporučuji.

Narozdíl od medu, sirupů, sladů a ovoce neobsahuje hroznový cukr žádné živiny navíc. Doporučuji vyhýbat se i hroznovým „bonbonům“, prodávaným v lékárnách a bio obchodech.

Palmový a kokosový cukr nepřináší našemu tělu nic výrazně pozitivního. Dá se říci, že efekt na zdraví je podobný jako u klasického cukru. Doporučuji používat tyto cukry jen omezeně (například na poprášení štrůdlu).

Přírodní sladidla ano či ne?

Že nejsou umělá sladidla zdravá, už patrně víte. Avšak co se týče přírodních sladidel, i zde bohužel existují jistá rizika.

  • Stévie neobsahuje žádné cukry ani kalorie a je považována za sladidlo zdravé. Dle některých studií však i stévie může mít negativní dopad na naše zdraví, například snižuje tlak, může způsobovat bolest hlavy, snižovat hladinu cukru v krvi pod optimum a u některých pacientů zhoršovat diabetes. Doporučuji proto používat stévii spíše omezeně a v co nejpřirozenější formě.
  • Xylitol je sladidlo vyráběné z březové šťávy či kukuřice. Narozdíl od stévie nemá nulový obsah kalorií, protože skutečně obsahuje cukry (ve formě cukrů alkoholových). Ve srovnání s klasickým cukrem má však xylitol asi o 40% méně kalorií. Má také nízký GI a je prospěšný pro zdraví zubů a naši střevní mikroflóru. Ve vysokých dávkách může toto sladidlo působit projímavě, jinak však nejsou žádné negativní účinky známy.
  • Maltitol je sladidlo podobné xylitolu, není však vhodný pro celiaky, protože se v některých případech může získávat také z pšeničného škrobu. I zde se můžou vyskytnout drobné trávicí obtíže v případě konzumace vysokého množství tohoto sladidla.

Jak se v tom všem vyznat?

Pokud i teď máte v hlavě zmatek a není vám jasné, čím vlastně sladit, řiďte se následujícími pravidly:

  • Vše, co jde osladit přidáním čerstvého ovoce, slaďte pouze čerstvým ovocem.
  • Nahraďte bílý a hnědý cukr medem. Pokud odmítáte med, zvolte rýžový, datlový nebo javorový sirup, případně obilný slad.
  • Čím vyšší glykemický index, tím více je potřeba dbát na vyváženost živin v jídle. Nekonzumujte glukózové sirupy samotné, ale přidejte do jídla také tuk, případně bílkoviny a také vlákninu, aby se snížil glykemický index potravy.
  • Vyzkoušejte melasu, možná vám zachutná v kaších nebo nápojích.
  • Pokud chcete opravdu výrazně snížit obsah cukrů v jídle, nejlépe poslouží pravděpodobně xylitol.
  • V případě, že sladíte sušeným ovocem, přidejte do jídla také tuk (například ořechy nebo semínka), případně bílkoviny nebo také vlákninu, aby se snížil glykemický index potravy.

Podrobnější informace o hubnutí nebo zdravé stravě se dozvíte například v těchto článcích (ale i mnohých dalších v sekci blog):

Podívejte se i na má videa

Jste z toho zmatení? Nedozvěděli jste se vše, co by vás zajímalo? Ráda vám s jídleníčkem poradím osobně na individuální konzultaci, nebo přijďte na moje kurzy

Přebírání textů:

  •     tištěná média — přebírání nezměněných textů je zdarma s podmínkou uvedení zdroje
  •     online média — je možné pouze přebrat upoutávku v délce perexu nebo jednoho odstavce a pro zbytek textu odkazovat na web www.najimseazhubnu.cz

Zabiják hubnutí jménem fruktóza: Čím vším nám škodí?

Fruktóza – zejména ve formě slazených nápojů – představuje velké riziko dnešní doby. Čím vším uměle zpracovaný ovocný cukr hrozí?

Zrádný ovocný cukr

Fruktóza, jinak nazývaná také ovocný cukr, se přirozeně vyskytuje hlavně v ovoci. Dříve byla hojně doporučována hlavně diabetikům, jelikož nezvyšuje hladinu krevního cukru jako glukóza. To je sice pravda, ale podle nových poznatků má nadbytek fruktózy ve stravě množství závažných negativních dopadů. Jakých?

Metabolismus fruktózy v těle: Proč nadměrná konzumace škodí?

Tento sacharid sice nezvyšuje glykémii, ale zato ovlivňuje hladinu hormonu zvaného ghrelin. Ten způsobuje zvýšenou chuť k jídlu, což je zejména při hubnutí vysoce nevhodné.

Fruktóza se odbourává hlavně v játrech. Při nadbytku se v těle mění na tuk mnohem snadněji než například glukóza.

Proto je její nadbytečná konzumace nevhodná, a to nejenom při redukci hmotnosti.

Nadměrná konzumace fruktózy zvyšuje riziko:

  • Obezity
  • Cukrovky II. typu
  • Srdečních onemocnění a vysokého krevního tlaku
  • Metabolického syndromu
  • Onemocnění ledvin
  • Rakoviny (ohrožuje zejména slinivku)

TIP: Dnes není výjimkou, že lidé přijmou přes 500 kalorií z cukrů denně. To je výrazně víc, než naše tělo zvládne dlouhodobě zpracovat.

Doporučujeme

Prohlédnout si proměny klientů 

Fruktóza v ovoci: „To už nesmím jíst ovoce?“

Ovoce jako zdroj fruktózy v denní dávce kolem 150–200 g nevadí, jelikož kromě cukru obsahuje i velké množství vlákniny a mikroživin, které negativní dopady fruktózy vyvažují. Pokud hubnete, zaměřte se na méně sladké ovoce. Například:

  • Lesní plody (maliny, jahody, borůvky)
  • Červený rybíz
  • Avokádo
  • Slívy
  • Citron

Fruktóza: stejně negativní jako jiné cukry

TIP: Glykemický index ovoce snížíte přidáním bílkoviny. Dejte si například jablko s kozím sýrem, nebo ovocný salát s bílým jogurtem.

Nebezpečné zdroje fruktózy:

  • Slazené nápoje
  • Dochucované jogurty a jiné mléčné výrobky
  • Pečivo a sušenky (zejména trvanlivé)

TIP: Bedlivě sledujte složení všech potravin, které kupujete. Fruktóza na nás často číhá i tam, kde bychom ji vůbec nečekali.

Klasický cukr vs. průmyslově vyráběné sirupy: Co je menší zlo?

Vězte 3 základní pravdy o sladidlech:

  1. Sacharóza, klasický cukr jak ho známe, se skládá z glukózy i fruktózy, kde jsou tyto dva sacharidy ve stejném poměru. To je příznivější složení, než kdybychom sladili pouze fruktózou.
  2. Problém nastává hlavně u glukózovo-fruktózového sirupu, který obsahuje mnohem větší podíl fruktózy než glukózy. Tento sirup má díky vyššímu obsahu fruktózy mnohem větší sladivost než klasický cukr a jeho výroba je daleko levnější. Proto ho výrobci s oblibou přidávají do nejrůznějších produktů. Výjimkou není jeho přítomnost ve všelijakých sušenkách, pečivu, nápojích apod. Bohužel však právě glukózovo-fruktózový sirup je pro naše zdraví i váhu mnohem škodlivější než obyčejný cukr.
  3. Příkladem nevhodného sladidla s vysokým obsahem fruktózy (až 85 %) je i agávový sirup, do nedávna opěvovaný pro nízký glykemický index. Za ten však vděčí právě fruktóze, která má na náš organismus mnohem více negativních než pozitivních dopadů.

TIP: Přečtěte si, jak se zbavit závislosti na cukru co nejdříve. Už po pár dnech oceníte přirozenou chuť potravin a na slazení zapomenete.

Kolik fruktózy je tedy bezpečné konzumovat?

Ideální bude, pokud se zcela vyhnete všem technologicky zpracovaným potravinám s obsahem glukózovo-fruktózového sirupu či samotné fruktózy a zaměříte se především na čerstvé a ničím nedochucované potraviny. Ovoce se bát nemusíte, to kromě fruktózy obsahuje i množství nutričně hodnotných látek, které naopak tělo ocení.

Doporučené maximální množství fruktózy se uvádí kolem 30 g. Pokud jí z ovoce přijmete o něco více, rozhodně se svět nezboří. V potravinách si hlídejte přítomnost glukózovo-fruktózového sirupu a vyhýbejte se ideálně všem přidaným sladidlům.

TIP: Nezapomínejte, že fruktóza tvoří polovinu klasického cukru. Pokud tedy sníte dezert s 30 g cukru, 15 si musíte započítat do fruktózového příjmu.

diabetes fruktóza ghrelin hubnutí ovocný cukr

Glukóza, fruktóza a sacharóza – jaký je mezi nimi rozdíl?

Fruktóza: stejně negativní jako jiné cukry

Pokud se snažíte omezit konzumaci cukrů, možná si kladete otázku, zda jsou všechny cukry stejně škodlivé. Sacharóza, glukóza a fruktóza jsou tři druhy sacharidů, které obsahují stejný počet kalorií na jednotku hmotnosti.

  • Všechny tyto uhlohydráty (jiný název pro cukry) najdeme v přírodní formě v ovoci, zelenině, mléčných výrobcích i obilovinách, ale často se uměle přidávají i do průmyslově zpracovaných potravin.
  • Nicméně z hlediska jejich chemického složení a struktury se sacharóza, fruktóza a glukóza poměrně zásadně liší a stejně tak se liší i způsob, jakým tělo tyto sacharidy metabolizuje a jak působí na naše zdraví.
  • V tomto článku se dozvíte jaký je rozdíl mezi sacharózou, fruktózou a glukózou a proč je důležité tento rozdíl znát.

Sacharóza je disacharid, který se skládá z glukózy a fruktózy

  1. Sacharóza je „odborný“ název pro obyčejný kuchyňský cukr.
  2. Obecně se sacharidy dělí na monosacharidy, disacharidy a polysacharidy.

  3. Disacharidy se skládají ze dvou vzájemně spojených monosacharidů a během trávení je tělo štěpí zpět na monosacharidy (1).

Sacharóza je disacharid, který se skládá z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy. Glukóza a fruktóza jsou v sacharóze zastoupeny v poměru 50/50.

Sacharózu v přírodní formě najdeme ve většině druhů ovoce, zeleniny nebo obilovin, ale přidává se i do celé řady průmyslově upravených potravin, jako jsou cukrovinky, snídaňové cereálie, konzervované potraviny, limonády a další slazené nápoje.

Sacharóza (kuchyňský cukr) přidávaný do průmyslově zpracovávaných či vyráběných potravin se nejčastěji vyrábí buď z cukrové třtiny nebo cukrové řepy. Z hlediska kalorií není mezi řepným a třtinovým cukrem žádný rozdíl, ale poněkud odlišně se chovají při vaření a mají i jinou chuť. 

Sacharóza má obecně méně sladší chuť než fruktóza, ale je sladší než glukóza (2).

Glukóza

Glukóza je jednoduchý cukr neboli monosacharid. Jedná se o preferovaný zdroj energie pro lidské tělo (1).

  • Protože jsou monosacharidy tvořeny jednou „molekulou“ cukru, není možné je rozložit na jednodušší částice.
  • Tvoří základní stavební kámen ostatních sacharidů (disacharidů a polysacharidů).
  • V potravinách se glukóza nejčastěji vyskytuje ve vazbě na jiné monosacharidy a vytváří polysacharidy (škrob či glykogen) nebo disacharidy (například sacharózu či laktózu) (1).
  • Do průmyslově zpracovávaných potravin se často glukóza přidává ve formě dextrózy (D-glukózy = strukturální forma – takzvaný enantiomer – glukózy, která stáčí rovinu polarizovaného světla doprava), což je forma pod kterou glukózu najdeme ve většině potravin a kterou lidské tělo umí metabolizovat.
  • Existuje i enantiomer L-glukóza, která má stejné chemické složení, ale stáčí rovinu polarizovaného světla doleva a lidské tělo tento enantiomer neumí metabolizovat.
  • Glukóza je méně sladká než fruktóza i sacharóza (2).

Fruktóza

Fruktóza je – stejně jako glukóza – monosacharid, který se též označuje jako „ovocný cukr“ (1).

V přírodní formě se nachází v ovoci, medu a ve většině druhů kořenové zeleniny. Navíc se velice často přidává do průmyslově zpracovaných potravin ve formě vysokofruktózového kukuřičného sirupu (HFCS, na obalech výrobků se tato „lahůdka“ skrývá pod různými dalšími názvy, jako jsou například glukózo-fruktózový sirup nebo kukuřičný sirup).

Budete mít zájem:  Domácí Léčba Kvasinkové Infekce?

Fruktóza se získává z cukrové řepy, cukrové třtiny nebo z kukuřice. Vysokofruktózový kukuřičný sirup se vyrábí z kukuřičného škrobu a v porovnání s „obyčejným“ kukuřičným sirupem obsahuje více fruktózy než glukózy (3).

Ze všech tří výše uvedených cukrů je fruktóza nejsladší, ale má nejmenší vliv na hladinu cukru v krvi (2).

Shrnutí: Sacharóza se skládá ze dvou jednoduchých cukrů, a to glukózy a fruktózy. Sacharóza, glukóza i fruktóza se v přírodní formě nachází v řadě potravin a navíc jsou přidávány i do průmyslově zpracovaných pokrmů.

Lidské tělo tráví a vstřebává monosacharidy a disacharidy různým způsobem.

Protože monosacharidy (fruktóza nebo glukóza) již nelze štěpit na jednodušší sloučeniny, není nutné je štěpit a lidské tělo je umí okamžitě využít. Proto se vstřebávají rovnou do krve, a to hlavně v tenkém střevě (4).

Naproti tomu disacharidy (jako je například sacharóza) se musí nejprve rozštěpit na jednoduché cukry a teprve potom se vstřebávají do krve.

I jednotlivé monosacharidy se ale metabolizují různě.

Vstřebávání a využití glukózy

  1. Glukóza se vstřebává přímo do krve přes sliznici tenkého střeva a je následně ihned krví dopravena k jednotlivým cílovým buňkám (4, 5).

  2. Glukóza zvyšuje glykémii (koncentraci glukózy v krvi) rychleji než ostatní sacharidy, což stimuluje uvolňování inzulinu (6).
  3. Inzulín je hormon, který potřebujeme k tomu, aby glukóza mohla vstupovat do buněk (7).

  4. Jakmile se glukóza dostane do buněk, je okamžitě využita buď jako zdroj energie nebo je přeměněna na glykogen (zásobní forma sacharidů u člověka) a uložena do svalů a jater pro budoucí využití (8, 9).

Lidské tělo glykémii pečlivě reguluje, protože je to nutné pro přežití organizmu. Při poklesu hladiny glukózy v krvi se aktivuje štěpení glykogenu (zásobní forma glukózy) a glukóza znovu vstupuje do krve jako zdroj energie (9).

Pokud není k dispozici žádná glukóza, dokážou si jí játra vyrobit z jiných zdrojů (9).

Vstřebávání a využití fruktózy

  • Stejně jako glukóza se i fruktóza vstřebává z tenkého střeva přímo do krve (4, 5).
  • Fruktóza ale zvyšuje glykémii pomaleji a postupněji než glukóza a stejně tak způsobuje i pomalejší nárůst hladiny inzulínu v krvi (6, 10).
  • Nicméně i když fruktóza nezvyšuje glykémii stejně rychle jako glukóza, může mít její nadměrná konzumace z dlouhodobého hlediska závažné nežádoucí účinky.
  • Je to kvůli tomu, že játra musí nejprve fruktózu přeměnit na glukózu, aby jí naše tělo mohlo využívat jako zdroj energie.
  • Pokud konzumujete více fruktózy než kolik dokážou vaše játra zvládnout, dochází k přeměně nadbytečné glukózy na cholesterol a triglyceridy (11).
  • To může mít negativní dopady na vaše zdraví a způsobit onemocnění jako jsou obezita, steatóza (ztučnění) jater nebo hypercholesterolémie (nadměrná koncentrace cholesterolu v krvi).

Vstřebávání a využití sacharózy

Protože je sacharóza disacharid, musí jí lidské tělo nejprve rozštěpit na monosacharidy, abychom jí mohli využít.

Již v dutině ústní máme enzymy (hlavně amylázu – ptyalin), které částečně štěpí sacharózu na monosacharidy glukózu a fruktózu. K dalšímu štěpení dochází v žaludku (vlivem kyselého prostředí žaludečních šťáv). Většina sacharózy je ale trávena a štěpena až v tenkém střevě (4).

Sliznice tenkého střeva tvoří enzym sacharázu, která sacharózu štěpí na glukózu a fruktózu. Tyto jednoduché cukry se pak vstřebávají do krve tak jak je popsáno výše (4).

Přítomnost glukózy v trávenině zvyšuje také množství fruktózy vstřebávané do krve a současně podporuje uvolňování inzulinu. To znamená, že když jíme sacharózu, vstřebá se více fruktózy (a více se jí přemění na tuky), než když jíme samotnou fruktózu (11).

Současná konzumace glukózy a fruktózy tak může poškodit vaše zdraví více, než když tyto sacharidy jíte samostatně. A současně to vysvětluje, proč cukry přidávané do průmyslově zpracovaných potravin (jako je například vysokofruktózový kukuřičný sirup) jsou spojovány s řadou zdravotních potíží.

Shrnutí: Glukóza a fruktóza se v tenkém střevě vstřebávají přímo do krve, zatímco sacharózu je nejprve nutné rozštěpit. Glukóza se využívá jako okamžitý zdroj energie nebo se ukládá do zásoby ve formě glykogenu. Fruktóza se v játrech mění na glukózu nebo je ukládána jako tuk.

Fruktóza se v játrech mění na glukózu, abychom jí mohli využít jako zdroj energie. Nadměrná konzumace fruktózy tak zvyšuje zátěž na játra, což může vést k řadě závažných metabolických problémů (11).

Řada studií naznačuje, že vysoký příjem fruktózy ve stravě může mít škodlivé dopady na naše zdraví. Mezi onemocnění spojovaná s nadbytečnou konzumací fruktózy patří inzulínová rezistence, diabetes druhého typu, steatóza (ztučnění) jater a metabolický syndrom (12, 13, 14).

V jedné studii, která trvala 10 týdnů, pili účastníci nápoje slazené fruktózou a glukózou. U těch, kteří pili nápoje s fruktózou došlo ke zvýšení množství viscerálního (břišního) tuku o 8,6%, zatímco u těch, co pili nápoje s glukózou se množství viscerálního tuku zvýšilo jen o 4,8% (14).

Jiná studie zjistila, že i když všechny přidané cukry zvyšují riziko diabetu druhého typu a obezity, fruktóza je v tomto směru vůbec nejhorší (15).

Navíc fruktóza zvyšuje hladinu hormonu hladu (ghrelin) v krvi, což snižuje pocit sytosti a nutí vás jíst dříve po jídle (16, 17).

Protože fruktóza se v játrech metabolizuje stejně jako alkohol, existují určité důkazy o tom, že může být podobně návyková jako alkohol. Jedna studie zjistila, že fruktóza aktivuje centrum odměny v mozku, což může vést ke zvýšenému „bažení“ po cukru (18, 19).

Shrnutí: Fruktóza je spojována s řadou negativních účinků na naše zdraví, včetně obezity, diabetu druhého typu, inzulínové rezistence a steatózy jater. Konzumace fruktózy také může zvyšovat pocity hladu a bažení po cukrech.

Není nutné se vyhýbat cukrům, které se ve své přírodní formě nachází v ovoci, zelenině, mléčných výrobcích a jiných přírodních potravinách. Tyto potraviny totiž obsahují také další živiny, jako jsou vláknina nebo voda, které omezují škodlivé účinky cukrů na organizmus (například zpomalují jejich vstřebávání ve střevě a tím i jejich trávení, apod.).

Škodlivé dopady nadměrné konzumace sacharidů na zdraví jsou spojeny hlavně s nadměrnou konzumací potravin s vysokým obsahem přidaného cukru, které – bohužel – patří mezi hlavní součást našeho jídelníčku.

Průzkum, kterého se zúčastnilo více než 15 tisíc Američanů, zjistil, že průměrný Američan konzumuje 82 gramů přidaných cukrů denně, což představuje zhruba 16% celého denního kalorického příjmu. To je mnohem více, než kolik předepisují doporučení zdravotnických organizací (20).

Světová zdravotnická organizace doporučuje omezit denní příjem přidaných cukrů na 5 – 10% celkového denního kalorického příjmu. To jinými slovy znamená, že pokud sníte 2000 kilokalorií denně, měli byste jíst maximálně 25 – 50 gramů přidaných cukrů (21).

Abyste si to mohli ještě lépe představit tak jedna plechovka (355 ml) slazené limonády obsahuje zhruba 30 gramů přidaného cukru. Stačí tedy jen jeden den pít například Coca Colu nebo Kofolu a denní maximum snadno překročíte (22).

  1. Přidané cukry se ale nepřidávají pouze do sladkých potravin, jako jsou limonády, zmrzliny nebo jiné cukrovinky, kde je tak nějak očekáváme, ale také do omáček, koření nebo mražených potravin, kde bychom je vůbec nečekali.
  2. Pokud si kupujete potraviny v supermarketech či jiných obchodech, pečlivě si přečtěte informace na obalu a nezapomeňte, že přidané cukry se mohou skrývat pod řadou různých názvů.
  3. Nejlepším a nejúčinnějším zpsůobem jak snížit příjem sacharidů je jíst hlavně přírodní, průmyslově nezpracované potraviny.

Shrnutí: Snažte se omezit konzumaci přidaných cukrů, ale sacharidů v přírodní formě, které najdeme v průmyslově neupravených potravinách, se nemusíte bát. Nejlepší způsob jak se vyhnout přidaným cukrům je jíst hodně ovoce, zeleniny a průmyslově nezpracovaných mléčných výrobků.

  • Glukóza a fruktóza jsou jednoduché cukry neboli monosacharidy.
  • Naše tělo je vstřebává snáze, než sacharózu, která patří mezi složené cukry (disacharidy) a musí tak být nejprve rozštěpena na monosacharidy.
  • I když nejhorší účinky na zdraví má fruktóza, odborníci na výživu se shodují v tom, že bychom měli omezit příjem všech přidaných cukrů, bez ohledu na konkrétní druh.

Na druhou stranu se nemusíte bát cukrů v přírodní podobě, které najdeme v ovoci či zelenině. Jejich příjem není nutno drasticky omezovat.

Pokud chcete jíst zdravě, konzumujte především přírodní, průmyslově neupravené potraviny a přidané cukry si dopřejte jen občas, jako „odměnu“ za odříkání.

Cukr a jeho „zdravé alternativy“ – PharmDr. Margit Slimáková

Cukry a sladidla nás lákají v mnoha podobách a každá z nich s sebou nese určitá zdravotní rizika. Jsou alternativní cukry zdravější? Jaké je jejich složení a vliv na zdraví? Naprostá většina sladkostí obsahuje v různých poměrech jednoduché cukry, a to nejčastěji sacharózu, glukózu a fruktózu. Některé méně rafinované varianty sladidel mají i nějaké mikroživiny. Zjednodušeně však platí, že několik minerálů anebo nějaká fytochemikálie z nich nedělají zdravou potravinu. Proto doporučuji hlídat množství jakýchkoliv sladidel, která používáme, mnohem více než hledání alternativ. Přesto pořád dokola dostávám dotazy na jednotlivé druhy cukrů, a proto vám nabízím následující přehled těch základních.

Základní druhy cukrů v přirozených potravinách a sladkostech

Glukóza

Glukóza je monosacharid, který je základem většiny složených sacharidů.  V rostlinách vzniká fotosyntézou a ukládá se v podobě škrobů. V lidském těle je glukóza základním zdrojem energie.

Pro přechod glukózy z krve do buněk, kde se rozkládá za vzniku energie, je nezbytný hormon inzulin, který uvolňuje slinivka břišní. Inzulin pomáhá přestupu glukózy do buněk celého těla. Do zásoby je ukládána v podobě glykogenu v játrech a svalech.

V případě nedostatku příjmu glukózy potravou si ji organismus dokáže i sám vyrábět v procesu nazývaném glukoneogeneze.

Maltóza je označení pro disacharid, který je složený ze dvou molekul glukózy. Chutná méně sladce, ale metabolizuje se stejně jako glukóza.

Fruktóza

Fruktóza je izomer glukózy. Někdy se označuje také jako levulóza anebo ovocný cukr. Fruktóza je pro někoho hůře stravitelná a může být příčinou nadýmání a průjmu.

Někteří odborníci doporučovali fruktózu diabetikům, protože má nižší glykemický index než glukóza a sacharóza. Fruktóza skutečně nezvyšuje hladinu krevního cukru, ale zvyšuje hladinu hormonu gherlinu, který podporuje chuť k jídlu.

Také se zdá, že narušuje hladiny minerálních látek v organismu.

Fruktóza je téměř výhradně odbourávána v játrech a podle některých zdrojů její vyšší příjem může zvyšovat riziko vzniku nealkoholické steatózy jater.

Při rozkladu fruktózy vzniká i kyselina močová, metabolit podporující prozánětlivé prostředí, jeden z ukazatelů srdečně-cévních nemocí.

Pro detailnější vysvětlení rizik nadměrné konzumace fruktózy doporučuji video Dr. Lustiga Cukr: hořká pravda.

Budete mít zájem:  Léky Na Rozšíření Cév?

Sacharóza – stolní cukr

Sacharóza je disacharid složený ze stejných dílu glukózy a fruktózy. Je to náš obyčejný cukr v cukřenkách. Získává se zejména z cukrové řepy a cukrové třtiny. Glykemický index je okolo 60.

Nejběžnější sladidla

Agávový sirup

Agávový sirup je zpravidla vysoce průmyslově upravovaný produkt získávaný ze sukulentů, jež rostou v Jižní Americe. Pro svůj nízký obsah glukózy má i nízký glykemický index, a to jenom 15. Jenže sirup po zpracování obsahuje přes 75 procent fruktózy, tj.

více než (roky kritizovaný) vysoce-fruktózový kukuřičný sirup (HFCS). Na zdravotní rizika koncentrovaného příjmu fruktózy upozorňuje čím dál více odborníků. Je nezbytné vnímat komplexní působení agávového sirupu, ne jen jeden jeho příznivý parametr (nízký GI).

Agávový sirup jako sladidlo není možné doporučit.

Ještě detailněji popisuje zdravotní rizika agávového sirupu Dr. Jonny Bowden: „Fruktóza podporuje vznik inzulinové rezistence a významně zvyšuje hladinu triglyceridů, rizikového faktoru srdečně-cévních nemocí. Podporuje ukládání břišního tuku, které zvyšuje riziko vzniku cukrovky, nemocí srdce a metabolického syndromu.“

Cukr v ovoci

V ovoci ze všech cukrů zpravidla převyšuje fruktóza, ale je v něm obsažena současně s vlákninou a stovkami mikroživin včetně fytochemikálií. Ovoce patří k potravinám s nejvyšším obsahem mikroživin (včetně antioxidancií). Nevidím důvod, proč příjem ovoce omezovat, a neznám nikoho, kdo by ztloustl anebo onemocněl z přejídání se jablky nebo jahodami.

Čekankový sirup

Sladidlo vyrobené z kořene čekanky. Základem je rozpustná vláknina inulín. Je to polymer složený z desítek molekul fruktózy a zakončený molekulou glukózy. Ve srovnání s běžným cukrem (sacharózou) má asi třetinovou kalorickou hodnotu a podstatně nižší glykemický index.

Inulin prochází nenatrávený žaludkem a tenkým střevem. V tlustém střevě jej rozkládají bakterie. Během této fermentace vznikají mastné kyseliny s krátkými řetězci, ale také plyny, jako jsou oxid uhličitý, vodík a methan. Inulin tedy může mít pozitivní prebiotický efekt, ale může vést i k nežádoucím průjmům a nadýmání.

Patří do skupiny látek kvasících ve střevech označovaných zkratkou FODMAP.

 Konzumace FODMAP sloučenin obvykle neprospívá lidem s narušeným fungováním trávicí soustavy, trpícím plynatostí, průjmy či zácpou, s poškozenou mikroflórou (dysbiózou či SIBO), dráždivým tračníkem (IBS), syndromem propustného střeva a nebo střevními záněty (Crohnovou nemocí či ulcerózní kolitidou). Často vede ke zhoršení jejich stavu.

Čekankový sirup tedy může být vhodnějším sladidlem pro osoby s nadváhou, inzulínovou rezistencí a cukrovkou, pokud ale po nich nemají zdravotní obtíže. Nicméně bez ohledu na ostatní možné výhody či nevýhody inulinu a čekankového sirupu se stále jedná o sladidlo, tedy látku udržující a podporující návyk na sladkou chuť. Pozor, do některých sirupů je přidáváno i umělé sladidlo sukralóza.

Datle

Datle jsou skvěle chutnající ovoce, které se pro svůj vysoký obsah cukrů více než k přímé konzumaci hodí ke slazení. Po krátkém namočení je možné datle rozmixovat na pastu pro slazení kaší, koktejlů, raw dezertů anebo pečiva. Přídavkem datlí dodáváte tělu kromě cukrů také slušné množství vlákniny a minerálních látek.

Glukózový sirup/kukuřičný sirup

Glukózový sirup se vyrábí zejména z kukuřice, ale může být získáván i z brambor nebo rýže. Chemicky obsahuje zejména glukózu. Používá se k výrobě sladkostí. Samotná glukóza má glykemický index 100, tento sirup asi 75.

Erythritol

Erythritol je označení pro alkoholický cukr, který se přirozeně vyskytuje v některých fermentovaných potravinách, v hroznech, hruškách nebo melounech. Připravuje se i jako umělé sladidlo. Nejčastěji se prodává pod názvem Truvia.

Má jen 6 % kalorií oproti běžnému cukru a přibližně 60-70% sladivost sacharózy. Jeho struktura je obtížně rozložitelná v těle, a proto má jen minimum efektů jiných sacharidů: prochází organismem téměř beze změn, neovlivňuje metabolismus, ale ve větším množství může narušovat trávení.

Dosavadní studie na zvířatech i lidech neprokázaly nežádoucí účinky.

HFCS

Vysoce-fruktózový kukuřičný sirup(high fructose corn syrup) se vyrábí z kukuřičného škrobu, ale při výrobě se úmyslně určité procento glukózy přeměňuje na fruktózu.

HFCS je hlavním sladidlem mnoha soft drinks, právě vyšší obsah fruktózy je považován za příčinu zdravotních rizik spojovaných s těmito nápoji.

Fruktóza nejenže zatěžuje játra, ale také snižuje hladinu prospěšného HDL cholesterolu a zvyšuje hladinu nevýhodné frakce LDL cholesterolu. HFCS je také kritizován pro některé nálezy vysokého obsahu rtuti, jež pochází z výrobního procesu.

Javorový sirup

Javorový sirup se získává vařením a rafinací šťávy z javorů. Má GI okolo 54 a nízký obsah fruktózy (asi 35 procent). Z mikroživin obsahuje zejména mangan, železo a vápník.

Med

Med se skládá hlavně z fruktózy a glukózy. Nepasterizovaný med má GI okolo 30, ale pasterizovaný až okolo 75. Pasterizací se ničí i některé z cenných mikroživin, které jsou v medu přirozeně obsaženy. Med obsahuje také slušné množství minerálních látek, jako je vápník, železo, hořčík, draslík, zinek a selen.

Melasa

Melasa je vedlejším produktem výroby cukru z cukrové třtiny. Sladká, ale výživově cenná šťáva ze třtiny se vařením koncentruje, přičemž rafinovaný cukr krystalizuje a odstřeďováním se odstraňuje. Výsledkem opakování uvedeného procesu je hustý sirup, který je zbaven většiny cukru, ale obsahuje v koncentrované podobě veškeré cenné látky z cukrové třtiny.

Melasa obsahuje asi jenom 18 až 20 procent cukru, a to většinou ve formě glukózy a fruktózy.

Melasa obsahuje asi tři procenta bílkovin (cukr neobsahuje žádné) a malé množství vitaminů B1, B2, B6 a kyseliny pantotenové. Největším pozitivem melasy je vyšší obsah minerálních látek.

Melasa je jedním z nejbohatších rostlinných zdrojů železa, dále obsahuje i vápník, chróm, fosfor, draslík, hořčík anebo zinek.

Palmový a kokosový cukr

Palmový cukr je ze šťávy kmenů stromů (podobně jako javorový), kokosový cukr je z květů a má o něco vyšší obsah přirozených mikoživin.  Oba cukry obsahují zejména sacharózu a mají GI 54.

Vedle cukrů mají i nějaké minerální látky, například železo, zinek vápník a draslík, několik mastných kyselin krátkého řetězce a nějaké antioxidanty.

Mezi sladidly je výjimečný obsah vlákniny inulinu, která může zpomalovat přechod cukru do krve.

Přesto i tyto cukry obsahují zhruba stejné množství kalorií jako obyčejný cukr (sacharóza) a museli byste jich sníst obrovské množství pro zisk smysluplného množství kterékoliv z uvedených mikroživin.

Vše uvedené lze mnohem snadněji zajistit příjmem základních potravin.

Nepochopitelné je občas se objevující tvrzení, že neobsahují fruktózu, ačkoli obsahují asi 70 – 80 % sacharózy, která je z poloviny tvořena fruktózou.

Při nadměrné konzumaci mohou být příčinou všech zdravotních rizik uváděných u obyčejného cukru – od obezity až po nemoci srdce.  Jak můj zahraniční kolega možná až příliš tvrdě, ale asi realisticky shrnul: „Sladivost je nižší, cena převysoká, výživová hodnota pochybná.“

Sladěnka a další obilné slady

Sladěnka a obilné slady obsahují zhruba stejný podíl glukózy a fruktózy, dále také minerální látky jako železo, vápník, hořčík, draslík, fosfor, měď a zinek. Sladěnka se zpravidla získává extrakcí z ječmene, má méně sladivou chuť a konzistenci hustého medu.

Stevie

Stevie je rostlinka, jež obsahuje přirozeně sladce chutnající glykosidy. Nulový obsah kalorií, žádná glukóza, fruktóza ani sacharóza a extrémně vysoká sladivost. To zní jako zázrak! Moc se omlouvám, že jej musím vyvrátit.

Podle některých odborníků vede sladká chuť v ústech z potravin, které nedodávají sacharidy, k nepříznivým biochemickým reakcím. Zjednodušeně: sladká chuť ze sacharidů normálně znamená zrychlení přesunu glukózy z krve do buněk, aby bylo v krvi místo na další dávku cukru.

Jenže po sladké chuti ze stevie (ani jakýchkoliv umělých sladidel) sacharidy nepřijdou a organismus zůstává ve fázi nižšího obsahu glukózy v krvi (hypoglykémii).

Pokles glykémie může být provázen i uvolněním stresových hormonů adrenalinu a kortizolu, které pro vyřešení hypoglykémie mobilizují cukr ze zásob ve svalech a játrech anebo dokonce z bílkovin a tělesných tkání. Nadměrné uvolňování stresových hormonů může nepříznivě ovlivňovat naše adrenální žlázy, tím i celkové zdraví.

Následkem je potlačení imunity, prozánětlivé prostředí a hypofunkce štítné žlázy. Vše zde právě uvedené samozřejmě platí i pro ostatní sladce chutnající nesacharidová sladidla a může vysvětlovat, proč konzumace umělých sladidel neřeší nadváhu, jak se ví už roky.

Navíc v případě, že kupujeme stevii v obchodech, může jít o vysoce průmyslově upravovaný produkt s aditivy a zbytkovými chemikáliemi. Tato starost zcela odpadá, jestliže máme stevii v květináči anebo na zahrádce.

Sukralóza

Sukralóza je sladidlo připravované chlorinací sacharózy. Komerčně bývá nejčastěji nabízeno pod názvem Splenda a běžně doporučované pro diabetiky anebo redukující. Hromadí se však evidence, které prokazují, že oba stavy spíše zhoršuje a má celou řadu dalších potenciálních zdravotních rizik.

Některými studiemi je spojována s  poškozováním střevní mikroflóry, jejíž rovnováha je zásadním předpokladem pro zdraví celého organismu. Pokusy na zvířatech i lidech naznačují nárůst hmotnosti, inzulinovou rezistenci a cukrovku druhého typu.

Sušené ovoce

Sušené ovoce je asi nejlepší možností, jak si osladit dezerty i některé pečivo. Jakékoliv sladké nesířené ovoce je možné namočit na chvíli do vody a po změknutí rozmixovat na sladivou polevu pro kaše anebo nasekat do těsta. Například štrůdl se sladkými jablky úplně stačí dosladit rozinkami.

Xylitol

Xylitol je tzv. alkoholický cukr, sladidlo, které se získává třeba z kukuřice nebo březové šťávy. Nemá 0 kcal – z každého 1 gramu xylitolu si vaše tělo vyrobí cca 2,4 kalorie (jinak 1 gram sacharidů = 4 kcal). Je to málostravitelný sacharid, ale pořád sacharid….

Jeho příjem ve vyšším množstvím může vést k trávicím potížím a nověji se spojuje s poškozením střevního mikrobiomu. Není vyzkoušen pro konzumaci u těhotných a kojících žen.

Vyjímečnou výhodou tohoto sladidla je jeho schopnost omezovat  růst zubních povlaků a takto i snižovat riziko vzniku zubního kazu.

Snadné řešení slazení

Při výběru sladidel je důležité sledovat celkový obsah cukrů, obsah fruktózy i glykemický index. Tyto hodnoty chceme co nejnižší. Prospěšný bude obsah mikroživin – minerálních látek, vlákniny a fytochemikálií. Úplně nejjednodušší však podle mne bude, pokud se nebudete trápit sledováním chemického složení každého jídla, ale budete dodržovat následující doporučení:

  • Pijte především neslazené čaje a obyčejnou vodu.
  • Omezte nakupování jakýchkoliv sladkostí (polotovarů), a takto hned významně snížíte množství konzumovaných sladidel.
  • Při vaření a pečení doma omezujte množství sladidel v receptech.
  • Vyhýbejte se umělým sladidlům.
  • Pokud budete dodržovat výše uvedená pravidla, zůstaňte v klidu. I sladká chuť je přirozená a její uspokojování v přiměřených mírách je v pořádku.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector