DTest: Sirupy a koncentráty – ovoce je v menšině

17.09.2015 | Podle průzkumů spotřebitelského chování pomalu končí éra sladkých limonád a stále více pijeme vodu smíchanou se sirupy.

Příchutí je na našem trhu bezpočet, ale my jsme vybrali jednu z nejklasičtějších – jahodovou.

Podívejte se, které sirupy jsou vyrobeny skutečně z jahod, kde si výrobci pomohli i levnějším ovocem a které koncentráty se bez ovoce vlastně úplně obejdou.

Do testu jsme zařadili 14 vzorků, které jsme nakoupili v supermarketech a ve farmářské prodejně Sklizeno. Ceny se pohybovaly od 4 do 21 Kč za litr naředěného nápoje.

Chemické analýzy provedl Ústav konzervace potravin na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Odborníci hodnotili obsah cukrů, vitaminu C, kyseliny benzoové a kyseliny sorbové.

Zkoumali také, zda sirupy neobsahují syntetická barviva.

Senzorické hodnocení jsme tentokrát přenechali dokonce dvěma porotám. Jedna z nich byla tvořena vyškolenými VŠCHT, kteří hodnotili barvu, vůni, konzistenci a chuť jahodových koncentrátů i naředěných nápojů.

Druhou část poroty jsme sestavili z dětí ve věku od 6 do 13 let.

Vedle těchto parametrů jsme hodnotili také přítomnost a typ jiného přidaného ovoce, složení (především obsah a typ přídatných látek), informace pro spotřebitele a praktičnost obalu.

Ovoce netřeba?

Hlavním ukazatelem kvality sirupů je samozřejmě obsah ovoce. A jeho přítomnost se v jednotlivých vzorcích velmi lišila. Nejvyšší obsah ovoce dosahoval 30 %, mohou se jím pochlubit sirupy Grünhof a Fruiss Saveurs. Ovšem zatímco první jmenovaný obsahoval skutečně pouze jahody, u druhého tvoří jahody a lesní jahody jen polovinu. Druhý nejjahodovější tak byl Rauch Happy Day a Tesco Sirup.

Další sirupy však obsahovaly ovoce ještě mnohem méně. Sirup Jupí má jen 1 % ovoce, ah Basic obsahuje jahodovou šťávu jen jako součást aroma a je tak velmi pravděpodobné, že jí bude méně než jedno procento. Korunní sirup dokonce podle složení jahody neobsahuje vůbec žádné, ačkoli v názvu i na obrazcích jsou jasně patrné.

Podle vyjádření Radoslava Pospíchala ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce tak výrobce uvádí spotřebitele v omyl. „Na obalech omezeného množství výrobků se vyskytla chyba. Současně vyráběný sirup je z pohledu vyobrazení a deklarace v pořádku,“ okomentoval Jan Urban, ředitel výrobního závodu Karlovarská Korunní.

Pokud tedy sirupy kupujete, kromě celkového obsahu ovoce sledujte také typ použitého ovoce – jahody mohou tvořit jen zlomek celkového obsahu ovoce, zbytek budou nejčastěji jablka, bezinky či jeřabiny.

Čím víc cukru, tím líp

Vůbec největší část sirupů tvoří cukry (sacharóza, glukóza, fruktóza). Nepřidávají se jen z důvodů chuťových, ale také stabilizačních. Při dostatečném obsahu cukrů není nutné do sirupů přidávat žádné konzervační látky.

Vyšší obsah cukru lze tedy v případě sirupů považovat za výhodu: „Za kvalitnější sirup můžeme považovat takový, který bude mít více cukru. Bude sladší, hustší, vyrobíme z něj více nápoje,“ ohodnotil Aleš Rajchl z VŠCHT. Nejsladší byl sirup Jahoda Tradiční, naopak nejméně cukrů naopak obsahoval ah Basic.

I on ale splnil (se započítáním nejistoty měření) legislativní požadavky na minimální obsah cukrů.

Všechny sirupy obsahovaly kvůli lepší údržnosti kyselinu citronovou. Žádné jiné „éčko“ neobsahoval jen řemeslný sirup Jahoda Tradiční. Všechny ostatní si pomáhaly aromaty, naprostá většina i barvivy. Výrobky Tesco, ah Basic a Jupí v sobě mají konzervanty, poslední jmenovaný dokonce i antioxidanty. Pozitivním zjištěním testu je, že se všechny zkoumané sirupy obešly bez syntetických barviv.

Obaly jsou někdy na hraně

Hodnocením prošly také obaly všech testovaných sirupů. Posuzovali jsme zejména čitelnost, přehlednost a úplnost informací na obale. Tradičně jsme narazili na výrobky, u nichž je čitelnost písma, ať již z důvodu velikosti či barvy, na hraně. Největší prohřešek jsme však objevili u etikety sirupu Jahoda Tradiční.

Na lahvi najde spotřebitel informaci, že má objem 700 ml, ačkoli ve skutečnosti je jen půllitrová, což je možné považovat jednoznačně za klamání. Údaj o skutečném objemu jsme nalezli zcela náhodou nalepený na spodku lahve.

„Dostal se vám k testování sirup z doby, kdy jsme přecházeli z balení o obsahu 700 ml na balení o obsahu 500 ml. Tím že jsme malá firma, si nemůžeme dovolit jen tak odepsat zásoby. Pro zajištění správného znění všech informací jsme si nechali dotisknout jen textovou část etikety, kde se uvádí mimo jiné i obsah.

Pokud tuto „přelepku“ sirup neměl, jedná se jednoznačně o chybu lidského faktoru na naší straně. Samozřejmě mohlo dojít i k mechanickému odlepení někde na cestě k vám, jakožto koncovému spotřebiteli, ale na to se nemůžeme vymlouvat a ani nechceme,“ vysvětlili jednatelé firmy Hradecké delikatesy Petra a David Kilingrovi.

Hodnotili jsme také, jak dobře se lahev drží v ruce a zda je možné sirup dobře nalévat, nebo je uzávěr vyroben tak, že z něj sirup stéká po celé lahvi.

Děti i odborníci se shodli

Při senzorickém hodnocení jsme tentokrát přistoupili k zajímavé konfrontaci mezi dvěma skupinami porotců. Zejména barvu, vůni a chuť sirupů posuzovala jak porota odborná, tak dětská.

První byla sestavena z vyškolených odborníků z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, druhá pak z dětí ve věku 6 až 13 let, které sirupy pravidelně konzumují. Předpokládali jsme, že se obě skupiny hodnotitelů budou mezi sebou výrazně lišit a děti upřednostní především sirupy hodně barevné a sladké.

Ovšem děti i odborníci se v hodnocení často shodovali a přílišná sladkost či nepřirozená barva dětem vadila stejně jako dospělým.

Na první místo dosadili dospělí sirup Yo, na druhé Albert Excellent, u dětí se tato pořadí prohodila. Zato na posledních dvou vzorcích se obě poroty zcela shodly – jako předposlední se v senzorickém hodnocení umístil ah Basic, poslední příčku obsadil sirup Jahoda Tradiční.

Je nepochybné, že tento sirup doplatil na nesprávně nastavený poměr ředění, který výrobce uvádí na obale, tedy 1:15, zatímco u ostatních byl tento poměr 1:6 až 1:10.  Při přípravě podle návodu byl nápoj jen lehce obarvený, bez jahodové vůně a výraznější chuti.

„V našem doporučení jsme historicky vycházeli z vyjádření zákazníků. Otázkou ovšem je, jak toto definovat – někdo má rád sladký sirup, někdo jemnou chuť. Poměr 1:15 byl myšlen jako jakýsi limitní.

Vaše hodnocení nás ale nutí k zamyšlení a prověření, zda poměr ředění neupravit,“ dodali zástupci firmy Hradecké delikatesy.

Děti měly také po skončení hodnocení možnost vyjádřit se také k atraktivnosti obalů. Nejvíce se jim líbil obal sirupu Yo, naopak nejméně je zaujala lahev ah Basic, která jim připomínala spíš prostředek na mytí nádobí.

• Sirupová nej
• Nejvíce ovoce: Grünhof, Fruiss Saveurs
• Nejméně ovoce: ah Basic
• Nejvíce jahod: Grünhof
• Nejvíce cukrů: Jahoda Tradiční
• Nejvíce éček: Jupí jahoda
• Recept na domácí jahodový sirup
• Ingredience: 1 kg jahod, 400 ml vody, 20 g kyseliny citronové, asi 1 kg cukru krystal

Postup: Jahody očistíme a vložíme do hrnce. Nalijeme na ně vodu a rozmačkáme je (například pomocí šťouchadla na brambory). Přidáme kyselinu citronovou a za občasného míchání lehce prohříváme.

Nejlépe přes plátýnko přecedíme šťávu, ke které přidáme cukr a za občasného míchání vaříme na mírném plameni asi 5 minut. Cukr se musí zcela rozpustit. Sirup nalijeme do připravených čistých sklenic.

Po vychladnutí uložíme na tmavé a chladné místo.

1. Jak číst tabulky
2. Cena: uvádíme cenu, za kterou jsme výrobek zakoupili v běžné obchodní síti
3. Cena za 1 l nápoje: cena, kterou vás bude stát jeden litr nápoje, podle ředění uváděného na obale

Obsah ovocné složky: podíl ovocné složky, jak jej uvádějí výrobci na obale. Nemusí být tvořen pouze jahodami, ale také dalšími druhy ovoce.

• Z testu: souhrnné hodnocení vyplývající z chemických analýz i senzorického hodnocení
• Známku testu tvoří
• 40 % ovocná složka (celkový podíl ovocné složky, poměr jahod a dalších typů ovoce)
• 30 % senzorické hodnocení (odborná i dětská porota)
• 10 % celkový obsah cukrů
• 10 % složení (přítomnost barviv, aromat, konzervantů, antioxidantů)
• 5 % obsah vitaminu C
• 5 % informace na obale (úplnost, čitelnost, přehlednost informací pro spotřebitele)

Při přípravě tohoto článku byly použity výstupy pracovní skupiny Potraviny a spotřebitel České technologické platformy pro potraviny.

Hamé uvádí na trh sirupy s vysokým podílem ovoce

Podobné články

• První sirupy na domácí limonády vařil doma v kuchyni. Dnes zpracovává jeho firma tuny ovoce ročně a jeho sirupy se prodávají po celé republice. Úspěch mladého podnikatele z Kladna Michala Bareše nezměnil, i dnes se sám postaví za…
• Potravinářská společnost Hamé čelí hněvu zákazníků. Ten vyvolala fotografie zachycující dvě vepřové konzervy nakoupené v Česku a Rakousku. Produkt pro rakouský trh je podle autora snímku levnější a údajně i kvalitnější. Ve…
• Potravinářská společnost Hamé čelí hněvu zákazníků. Ten vyvolala fotografie zachycující dvě vepřové konzervy nakoupené v Česku a Rakousku. Produkt pro rakouský trh je podle autora snímku levnější a údajně i kvalitnější. Ve…
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zakázala uvádět na trh sedm tun sušeného ovoce goji z Číny, u kterého laboratorní analýza prokázala kontaminaci v EU zakázanými pesticidy ze skupiny karbofuranů. Informoval o tom…
• Zlaté české dědictví ze známé reklamy s Bolkem Polívkou už nebude tak úplně české. Kunovickou společnost Hamé, výrobce potravin značek Májka, Hamé, Otma, Znojmia, Seliko a další, převzala norská skupina Orkla. Ve čtvrtek to…
• 
  • ano
  • olomoucký kraj
  • peníze
  • redakce
  • samozřejmě

  Naše redakce má k dispozici „sladkou“ objednávku, kterou uzavřel Olomoucký kraj s firmou Supremus, jež vyrábí džemy a sirupy. ParlamentníListy.cz v té souvislosti zajímalo, jak kraj s pochutinami, které si za 102 tisíc korun…

• Ovocný sirup naředěný vodou byl pravděpodobně nejběžnějším domácím nápojem předrevolučních let. Prodeje sirupů meziročně klesají, přesto v mnoha domácnostech mají své čestné místo dodnes – za uplynulý rok české…

• Koronavirus se šíří z regionů s vysokým podílem montoven se zahraničními pracovníky. Sněmovna odmítla snahu ministryně Maláčové, jak do tohoto prostředí podrobněji nahlédnout.

• Hamé na webu uvedlo, že pokud děti budou jíst výživu jednou týdně, je to naprosto bezpečné.

• Možná se to na první pohled nezdá, ale i v Česku, které je známé vysokým podílem nevěřících, se staví moderní kostely.

• • evropská unie
  • nižší
  • republika

  Česká republika patří k zemím s vysokým podílem středoškoláků. Vysokoškolsky vzdělaných lidí ale máme méně než Evropská unie.

• Společnost Hamé vyrobí 120 tun masových konzerv pro státní rezervy. Stát tři roky bez úspěchu hledal dodavatele, dvě třetiny zakázky za 15 milionů korun nakonec získala Hamé. Dodá ovšem jen konzervy se šunkou a vepřovým masem….

• Globální trh s chytrými hodinkami má za sebou velmi slabé tři měsíce . Jak uvádí analytická společnost IDC, trh zaznamenal za třetí kvartál 2016 meziroční propad objemu dodávek z 5,6 na pouhých 2,7 milionu. Meziroční pokles tak…

• Novým majitelem společnosti Hamé bude zřejmě norská firma Orkla, která už mimo jiné vlastní Vitanu.

• Novým majitelem společnosti Hamé bude zřejmě norská firma Orkla, která už mimo jiné vlastní Vitanu.

• Ovocné přesnídávky v malém praktickém balení jsou stále oblíbenější. Oceňují je nejen maminky s malými dětmi, ale často po nich sáhnou i dospělí. Spotřebitelská organizace dTest nechala otestovat 11 přesnídávek a většina si…

• • doma
  • huawei
  • nový
  • obchodní
  • smartphone

  Huawei i přes stále nedořešenou obchodní válku uvádí na trh nové smartphony s plnohodnotným Androidem. Na trh nyní míří levný model Huawei Y6s, se kterým jsme měli čest v jiné podobě už před rokem.

• Hamé vede spor se společností Astrafood o značku, kterou hojně využívá například pro své bagety či sendviče. O co své argumenty opírá?

• Hamé je přední českou potravinářskou a konzervárenskou firmou a také velkým exportérem. Společnost z Kunovic u Uherského Hradiště známá výrobou masových konzerv nebo džemů, má také certifikáty pro výrobu košer jídla a je…

• Výrobce potravin Hamé plánuje ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR nabídnout práci zaměstnancům zkrachovalé černouhelné OKD. Podniku v Česku chybí desítky pracovníků, vedle kvalifikovaných profesí je pro firmu obtížné…

dTEST: Sirupy a koncentráty – ovoce je v menšině

Ilustrační foto: pixabay

Ovocný sirup naředěný vodou byl pravděpodobně nejběžnějším domácím nápojem předrevolučních let. Prodeje sirupů meziročně klesají, přesto v mnoha domácnostech mají své čestné místo dodnes – za uplynulý rok české domácnosti vypily 40 miliónů litrů kupovaného sirupu. Velké rozdíly jsou v cenách i ve složení těchto výrobků

Spotřebitelský časopis dTest porovnal složení na etiketách 22 sirupů a nápojových koncentrátů s chutí zahradního nebo lesního ovoce a jahod. „Složení sirupů jsme hodnotili především podle charakteristického ovocného podílu. Výrobkům jsme strhávali body za umělá aromata, barviva, náhradní sladidla nebo konzervanty a glukózo-fruktózový sirup,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Převážná část sirupů z těch, které se hlásí k ovoci nejen v názvu ale i ve složení, obsahuje od 10 do 20 % ovoce. Nejlépe hodnocený sirup jej obsahoval 50 %. Na spodních příčkách žebříčku se ocitly výrobky s mizivým nebo nulovým podílem ovoce – takových bylo šest. Co se vlastně nachází v sirupech, kde chybí ovoce? Jde o slazenou obarvenou vodu s aromaty, někdy také s náhradními sladidly.

Podle nápojové vyhlášky musí ovocný sirup obsahovat minimálně 50 % cukru. Pokud obsahuje méně cukru, jde o nápojový koncentrát. To byl případ čtyř porovnávaných výrobků – Veseta Lesní směs, Tesco Value s příchutí lesních plodů, Caprio Hustý a Hello Lesní jahoda.

Tyto „nesirupy“ spotřebitel pozná podle toho, že jsou levnější, řidší a první místo v jejich složení zaujímá voda, nikoli glukózo-fruktózový sirup nebo cukr, a zpravidla v nich chybí ovoce. Na jejich obalu se slovo sirup ani nevyskytuje. Srovnání sirupů najdete na webu www.dtest.

cz a v červencovém vydání časopisu dTest.

Tip dTestu:

Vybírejte sirupy podle seznamu ingrediencí, nikoliv podle lákavých obrázků na přední straně obalu. Mnohé etikety sirupů spotřebitele vyloženě šálí – obaly zobrazují ovoce, které není v úplném souladu se seznamem surovin.

Výrobci buď na obrázku nezobrazí některé hojně zastoupené ovoce (jako například jablko nebo hrušku), případně se chlubí lesními plody, aniž by uvnitř byly nějaké k nalezení (Dobrá voda Dobrý sirup Lesní plody, Hello Hustý sirup Lesní směs).

Jahodový sirup Yo zase vyobrazuje pouze jahody, ty přitom tvoří jen polovinu ovocného podílu.

dTEST

Komentáře

komentářů

Test sirupů: Žádné ovoce ani cukr. Jenom chemie | Žena.cz

Se staronovou módou sirupů pro domácí přípravu limonád přišli výrobci s novým fíglem, jak nás ošidit. Nedávají do nich ani ovoce, ani cukr. To, co zbude, a za co platíme, je jen obarvená voda se škodlivými přísadami.

Průzkum spotřebitelského časopisu dTest prokázal, že v obchodech jsou sirupy, které neobsahují vůbec žádnou ovocnou složku!První místo ve složení zaujímá voda, proto také bývají řidší. Zato na chemické konzervanty v jejich složení narazíte pokaždé. Výrobci takové „nesirupy“ pojmenovávají podivnými názvy jako „Malina s příchutí“ či „Malinová chuť“.

Maliny vyrostlé z jablek?

K dodání chuti pak slouží pouze umělé aroma. Příkladem může být Bonny Sirup Malina, u něhož umělá příchuť zcela nahrazuje přítomnost ovocné šťávy.

Malinový sirup Solevita z Lidlu sice ovocnou složku obsahuje a chlubí se jejím podílem ve výši 10 %, ale představuje ji výhradně jablečný koncentrát.

Po malinách by spotřebitel pátral marně, nahrazuje je opět aroma.

Doporučujeme: Chcete vyzkoušet domácí sirup? Máme pro vás recepty!

Ovocné sirupy oficiálně spadají do kategorie nápojových koncentrátů a mají obsahovat více než 50 % přírodních sladidel.

Tedy cukru nebo glukózo-fruktózového sirupu, který je levnější a sladší než cukr. Navíc ho není třeba rozpouštět, protože je tekutý.

Výrobci jej z těchto důvodů rádi používají,  ale podle odborníků na výživu jeho konzumace není vhodná.

Obsahuje totiž izolované molekuly fruktózy, která se ukládá v játrech a přeměňuje se na tuk. Jeho vysoký příjem může způsobovat zdravotní potíže jako je obezita a cukrovka 2. typu či přispívat k rozvoji nemocí srdce a cév.

Cena bohužel nenapoví

„Je zajímavé, že umělé aroma má ve výčtu použitých surovin drtivá většina malinových sirupů, tedy i ty, které obsahují také malinovou šťávu. Spolehlivým vodítkem pro výběr nejkvalitnějšího ovocného sirupu je proto již délka seznamu použitých ingrediencí: čím je kratší, tím lépe,“ říká k tomu Olga Šlesingrová, redaktorka spotřebitelského časopisu dTest.

Pokud si myslíte, že nekvalitní „sirupy“  jsou aspoň levné, potom se také mýlíte. Nízká cena některých z nich je jen iluzorní. Výrobky se totiž liší objemem lahví i doporučeným naředěním. Navíc spočítáme-li cenu za litr obsažené ovocné šťávy, zdánlivě levné výrobky se často ukáží jako drahé a naopak.

Nedejte se podvést

„Například sirup Malina z Globusu, jehož cena patří v obchodě k těm vyšším, se v tomto přepočtu stal nejlevnějším z námi porovnávaných sirupů. Naopak nejdražší malinovou šťávu obsahoval Jupí Sirup Malina. Vzhledem k jednoprocentní koncentraci za ni zákazník zaplatí v přepočtu 4 686 Kč za litr,“ připomíná Šlesingrová..

Ukázalo se tak, že některé produkty ani skutečnými sirupy ve smyslu vyhlášky nejsou, ač se tak mohou tvářit.

Takové výrobky obsahují umělá sladidla, nejčastěji sacharin a aspartam, nebo neobsahují dostatečné množství přírodních sladidel. Na druhou stranu lze narazit i na sirupy s třetinovým podílem malinové šťávy.

“ Proto je třeba studovat etikety,“ uzavírá říká redaktorka spotřebitelského časopisu dTest Olga Šlesingrová.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Velký test mletého masa: Barvivo z hmyzu a další ňamky
• Hubnutí po padesátce: Triky, které pomohou
• Mravenčení : Kdy jde o příznak nemoci?

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Rozdělili desítky milionů korun: Lidé můžou mít i dobrozvyky, posunuli jsme hranice | Video: Daniela Drtinová

Ve kterém sirupu se skrývá opravdové ovoce? – Recepty pro každého

Horká odpoledne bez stínu jsou tady. V kancelářích už je k nevydržení a náš pitný režim se hlásí o slovo. Spoustě z nás nestačí k pití jen voda a kromě džusů, slazených nebo sycených nápojů a limonád vyhledáváme i různé druhy sirupů.  Že jde v některých případech jen o velké množství cukru, sladidel a barviv nemusíme zdůrazňovat.

Výrobky, které kolem ovoce ani neprošly asi dost těžko budou zdraví prospěšné a zcela určitě nebudou obsahovat vitamíny jako sirup, který je s láskou vyroben doma. Pravé sirupy jsou totiž vhodné na léčbu některých chorob, mohou nám pomoct při problémech se spaním nebo minimálně skvěle doplnit náš pitný režim v kombinaci se sodou a ledem.

Na začátek si pojďme říct, co je vlastně sirup a proč jsou mezi sirupy vlastně takové rozdíly.

Sirupy jako takové se od sebe liší cenou, přítomností (nebo nepřítomností) ovoce, množstvím použitého ovoce, sladidly a různými druhy ingrediencí. Dle oficiálních zatřídění patří sirup do ovocných koncentrátů a obsahuje před 50 % přírodních sladidel.

To znamená cukr nebo glukózo-fruktózový sirup. Ten je levnější, sladší než normální cukr a je k dostání v tekutém stádiu, takže jej nemusíte rozpouštět.

Je ale pro naše tělo nežádoucí, protože se jeho molekuly fruktózy dostávají do našich jater, kde se mění v tuk.

Stejně jako u džusů najdete v supermarketu tzv. náhražky. Mohou být vedle sirupu a na etiketě mít název třeba ,,Malina s příchutí“. Takový sirup má nedostatek přírodních sladidel a nemůže se tedy jmenovat oficiálně sirup.

Jak tedy vybrat dobrý sirup?

Sirup má obsahovat jen tyto složky: ovocná šťáva, voda, cukr a případně kyselina citronová. Řiďte se tedy pravidlem, čím kratší seznam složení, tím u sirupů lépe. Netvařte se překvapeně, že u většiny sirupů v supermarketu najdete jen ovocné aroma. Opravdový podíl ovoce je pro výrobce dost drahý, proto i když sirup obsahuje určité procento ovocné šťávy určitě zde bude i přidané aroma.

Pokud přes tohle všechno stejně chcete sirup zakoupit ve vašem supermarketu, vždy si cenu přepočítejte na litr a vybírejte jen sirup s co nejvyšším podílem ovocné šťávy.

Supermarketový trh nabízí tyto tři favority v kategorii sirup:

• GRÜNHOF ovocný sirup – 79,90kč – obsahuje 30 % ovocné složky
• Fruiss Sirop, Fraise, Fraise des Bois – 119 kč – obsahuje 30 % ovocné složky
• RAUCH happy day Sirup  – 69,90kč – obsahuje 20 % ovocné složky

Co radí odbornice na výrobu sirupů:

Podporujte své lokální dodavatele. Nakupujte na autentických farmářských trzích nebo v e-shopech poctivých producentů.

Pozorně čtěte na etiketách složení sirupu! Dejte přednost výrobku s co nejvyšším podílem ovoce a ovocných šťáv. Volte sirupy bez chemických konzervantů, barviv a aromat.

  Svoji vědomou volbou získáte nejen kvalitní pití pro sebe a vaši rodinu, ale podpoříte také místní ekonomiku.

Lada Čuříková, Bylinky od Světa se sídlem v Třeboni

Test sirupů: V některých typech nebylo žádné ovoce! PŘEHLED

Ovocné sirupy jsou v Česku pořád populární. I přesto, že jejich prodeje v posledních letech klesají, v mnoha domácnostech mají stále své místo. Časopis dTest proto porovnal 22 sirupů a nápojových koncentrátů, u kterých odhalil velké rozdíly.

V dobrém ovocném sirupu by mělo být dostatečné množství ovoce. Objevit se v něm může ještě cukr a kyselina citrónová, která dodává lepší chuť a barvu. Žádná další surovina už pro jeho výrobu není potřeba. Jak je to ale u kupovaných sirupů?

Časopis dTest porovnal 22 sirupů a nápojových koncentrátů s příchutí zahradního nebo lesního ovoce a jahod. „Složení sirupů jsme hodnotili především podle charakteristického ovocného podílu. Výrobkům jsme strhávali body za umělá aromata, barviva, náhradní sladidla nebo konzervanty a glukózo-fruktózový sirup,“ vysvětluje šéfredaktorka časopisu Hana Hoffmannová.

Většina sirupů, které slibují ovoce v názvu i ve složení, ho obsahovaly od 10 do 20 procent. Nejlépe dopadl sirup Sunquick Zahradní ovoce, který ho obsahoval rovnou 50 procent. 

Na spodních příčkách žebříčku se ocitly výrobky s mizivým nebo nulovým podílem ovoce. Takových bylo podle výsledků testu časopisu dTest hned šest.

Jde o Billa/Clever Sirup s příchutí lesního ovoce, Hello Hustý sirup Lesní směs, Tesco Value s příchutí lesních plodů, Veseta Lesní směs, Hello Lesní jahoda a Zon Sirup Lesní směs. Cena posledního zmíněného je navíc jedna z nejvyšších. Balení 0,7 litru stojí téměř 55 korun.

Podle vyhlášky musí ovocný sirup obsahovat minimálně 50 % cukru. Pokud obsahuje méně cukru, jde o nápojový koncentrát. To byl případ čtyř porovnávaných výrobků. Konkrétně Veseta Lesní směs, Tesco Value s příchutí lesních plodů, Caprio Hustý a Hello Lesní jahoda.

Poslední dva ze jmenovaných produktů obsahují jak cukr, tak náhradní sladidla. Ta jsou sice bez kalorií, nicméně jejich přínos lidskému zdraví je diskutabilní.

„Spotřebitel nápojové koncentráty pozná podle toho, že jsou levnější, řidší a první místo v jejich složení zaujímá voda, nikoli glukózo-fruktózový sirup nebo cukr, a zpravidla v nich chybí ovoce,“ vysvětluje dTest a dodává, že se na jejich obalu slovo sirup ani nevyskytuje.

Pokud ve výrobku chybí dostatečné množství cukru, je zapotřebí je kvůli trvanlivosti ještě chemicky konzervovat. „K tomu často slouží sorban draselný a benzoan sodný, přídatné látky, na které často poukazujeme a bez kterých se kvalitní potravina dokáže obejít,“ dodává časopis. 

Konzervanty se pak objevily ve třech testovaných výrobcích, konkrétně Lidl/Solevita Lesní plody Sirup, Billa/Clever s příchutí lesního ovoce a Tesco Lesní směs.

Některé výrobky pak opomínají na své etiketě ukázat důležité ovoce, jako například jablko nebo hrušku (Relax Lesní ovoce, Globus Sirup Lesní plody, Albert Quality Sirup Lesní plody extra hustý a Lidl/Solevita Lesní plidy Sirup).

Některé výrobky se pak chlubí lesními plody, aniž by uvnitř byly nějaké k nalezení (Dobrá voda Dobrý sirup Lesní plody a Hello Hustý sirup Lesní směs). Jahodový sirup Yo zase vyobrazuje pouze jahody, ty přitom tvoří jen polovinu ovocného podílu.

TN.cz

dTest: Sirupy a koncentráty – ovoce v menšině

Ovocný sirup naředěný vodou byl pravděpodobně nejběžnějším domácím nápojem předrevolučních let. Prodeje sirupů meziročně klesají, přesto v mnoha domácnostech mají své čestné místo dodnes – za uplynulý rok české domácnosti vypily 40 miliónů litrů kupovaného sirupu. Velké rozdíly jsou v cenách i ve složení těchto výrobků.

Foto: dTest Popisek: dTest

Dobrý ovocný sirup by měl být bohatý na ovoce a slazený cukrem. Vyjma kyseliny citrónové, která se stará o lepší chuť a barvu, není k výrobě třeba dalších surovin. Při dodržení správného obsahu cukru, kvality vstupních surovin a hygieny při výrobě totiž v sirupu už není potřeba potravinářské chemie – růstu mikroorganizmů cukr přirozeně sám brání. Co obsahují kupované sirupy?

Spotřebitelský časopis dTest porovnal složení na etiketách 22 sirupů a nápojových koncentrátů s chutí zahradního nebo lesního ovoce a jahod.

„Složení sirupů jsme hodnotili především podle charakteristického ovocného podílu.

Výrobkům jsme strhávali body za umělá aromata, barviva, náhradní sladidla nebo konzervanty a glukózo-fruktózový sirup,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Převážná část sirupů z těch, které se hlásí k ovoci nejen v názvu ale i ve složení, obsahuje od 10 do 20 % ovoce. Nejlépe hodnocený sirup jej obsahoval 50 %. Na spodních příčkách žebříčku se ocitly výrobky s mizivým nebo nulovým podílem ovoce – takových bylo šest. Co se vlastně nachází v sirupech, kde chybí ovoce? Jde o slazenou obarvenou vodu s aromaty, někdy také s náhradními sladidly.

Podle nápojové vyhlášky musí ovocný sirup obsahovat minimálně 50 % cukru. Pokud obsahuje méně cukru, jde o nápojový koncentrát.

To byl případ čtyř porovnávaných výrobků – Veseta Lesní směs, Tesco Value s příchutí lesních plodů, Caprio Hustý a Hello Lesní jahoda.

Tyto „nesirupy“ spotřebitel pozná podle toho, že jsou levnější, řidší a první místo v jejich složení zaujímá voda, nikoli glukózo-fruktózový sirup nebo cukr, a zpravidla v nich chybí ovoce. Na jejich obalu se slovo sirup ani nevyskytuje.

Srovnání sirupů najdete na webu www.dtest.cz a v červencovém vydání časopisu dTest.

Tip dTestu: Vybírejte sirupy podle seznamu ingrediencí, nikoliv podle lákavých obrázků na přední straně obalu. Mnohé etikety sirupů spotřebitele vyloženě šálí – obaly zobrazují ovoce, které není v úplném souladu se seznamem surovin.

Výrobci buď na obrázku nezobrazí některé hojně zastoupené ovoce (jako například jablko nebo hrušku), případně se chlubí lesními plody, aniž by uvnitř byly nějaké k nalezení (Dobrá voda Dobrý sirup Lesní plody, Hello Hustý sirup Lesní směs).

Jahodový sirup Yo zase vyobrazuje pouze jahody, ty přitom tvoří jen polovinu ovocného podílu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

dTest: Sirupy a koncentráty – ovoce v menšině

Vydáno: 25.7.2019   

Ovocný sirup naředěný vodou – byl pravděpodobně nejběžnějším domácím nápojem předrevolučních let. Prodeje sirupů meziročně klesají, přesto v mnoha domácnostech mají své čestné místo dodnes – za uplynulý rok české domácnosti vypily 40 miliónů litrů kupovaného sirupu. Velké rozdíly jsou v cenách i ve složení těchto výrobků.

Dobrý ovocný sirup by měl být bohatý na ovoce a slazený cukrem. Vyjma kyseliny citrónové, která se stará o lepší chuť a barvu, není k výrobě třeba dalších surovin. Při dodržení správného obsahu cukru, kvality vstupních surovin a hygieny při výrobě totiž v sirupu už není potřeba potravinářské chemie – růstu mikroorganizmů cukr přirozeně sám brání. Co obsahují kupované sirupy?

Spotřebitelský časopis dTest porovnal složení na etiketách 22 sirupů a nápojových koncentrátů s chutí zahradního nebo lesního ovoce a jahod.

„Složení sirupů jsme hodnotili především podle charakteristického ovocného podílu.

Výrobkům jsme strhávali body za umělá aromata, barviva, náhradní sladidla nebo konzervanty a glukózo-fruktózový sirup,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Převážná část sirupů z těch, které se hlásí k ovoci nejen v názvu ale i ve složení, obsahuje od 10 do 20 % ovoce. Nejlépe hodnocený sirup jej obsahoval 50 %. Na spodních příčkách žebříčku se ocitly výrobky s mizivým nebo nulovým podílem ovoce – takových bylo šest. Co se vlastně nachází v sirupech, kde chybí ovoce? Jde o slazenou obarvenou vodu s aromaty, někdy také s náhradními sladidly.

Podle nápojové vyhlášky musí ovocný sirup obsahovat minimálně 50 % cukru. Pokud obsahuje méně cukru, jde o nápojový koncentrát.

To byl případ čtyř porovnávaných výrobků ­– Veseta Lesní směs, Tesco Value s příchutí lesních plodů, Caprio Hustý a Hello Lesní jahoda.

Tyto „nesirupy“ spotřebitel pozná podle toho, že jsou levnější, řidší a první místo v jejich složení zaujímá voda, nikoli glukózo-fruktózový sirup nebo cukr, a zpravidla v nich chybí ovoce. Na jejich obalu se slovo sirup ani nevyskytuje.

Srovnání sirupů najdete na webu www.dtest.cz a v červencovém vydání časopisu dTest.

Tip dTestu:

Vybírejte sirupy podle seznamu ingrediencí, nikoliv podle lákavých obrázků na přední straně obalu. Mnohé etikety sirupů spotřebitele vyloženě šálí – obaly zobrazují ovoce, které není v úplném souladu se seznamem surovin.

Výrobci buď na obrázku nezobrazí některé hojně zastoupené ovoce (jako například jablko nebo hrušku), případně se chlubí lesními plody, aniž by uvnitř byly nějaké k nalezení (Dobrá voda Dobrý sirup Lesní plody, Hello Hustý sirup Lesní směs).

Jahodový sirup Yo zase vyobrazuje pouze jahody, ty přitom tvoří jen polovinu ovocného podílu.

Kontakty pro média:

Hana Hoffmannová, [email protected], tel.: +420 241 404 922 Kristýna Kuncová, [email protected], tel.: +420 604 556 874

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992.

Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.