Kašel může mít mnoho příčin. Může být například reakcí na podráždění způsobené prachem či kouřem, nebo se jím tělo může snažit zbavit hlenu, jehož zvýšená produkce doprovází onemocnění dutin a horních cest dýchacích.
Kašel může ale také způsobovat třeba astma nebo refluxní choroba jícnu, při které se do jícnu vrací natrávená potrava ze žaludku a způsobuje nucení ke kašli. Proto je při dlouhotrvajícím kašli důležité nechat se vyšetřit lékařem.
Druhy kašle
Průběh kašle při nachlazení má obvykle dvě fáze. Suchý a dráždivý kašel bývá typický pro prvních několik dnů nachlazení. Projevuje se křečovitými záchvaty kašle, při kterém nevykašláváte žádný hlen. Záchvaty dráždivého kašle přitom poškozují nemocí oslabenou sliznici průdušek, proto je žádoucí tento druh kašle tlumit.
Po několika dnech suchý dráždivý kašel zpravidla přichází do vlhkého, produktivního kašle, při kterém už vykašláváte hleny. Tím se tělo čistí od choroboplodných zárodků.
Tento druh kašle už není žádoucí tlumit, protože pokud by tento hlen zůstal v dýchacích cestách, vytvářel by ideální prostředí pro množení škodlivých bakterií.
Vlhký kašel tedy podporuje obranyschopnost organismu a pomáhá rychlejšímu léčení.
Při tomto druhu kašle je naopak vhodné podpořit vykašlávání hlenu užíváním bylinek nebo léků, které hlen ředí a pomáhají ho odvádět z dýchacích cest. Kromě toho je také potřeba dostatečně pít, což také tělu pomůže hlen naředit. Pokud ale začnete vykašlávat zelený, žlutý, nebo nahnědlý hlen, měli byste ihned navštívit lékaře.
Nekombinujte léky na suchý a vlhký kašel
Důležité je, že byste neměli zároveň užívat přípravky, které ředí hlen a podporují kašel (používané na vlhký kašel), spolu s přípravky, které kašlací reflex potlačují (používané při suchém, dráždivém kašli), protože by díky tomu docházelo k hromadění hlenu v dolních cest dýchacích a mohlo by dojít ke zhoršení onemocnění. Přípravky ředící hlen a podporující vykašlávání by se také neměly užívat na večer před spaním, aby vás v průběhu noci kašel nebudil.
Výše uvedené tvrzení ale úplně neplatí pro bylinky. Bylinky na kašel mají tu výhodu, že často pomáhají zároveň jak na suchý dráždivý kašel, tak proti vlhkému kašli. Obsahují slizy, silice a saponiny, které obalují sliznici dýchacích cest ochrannou vrstvou, zmírňují dráždění ke kašli, pomáhají naředit hlen a podporují snadnější vykašlávání hlenů.
Cibule a zdraví dýchacích cest
Suchý, dráždivý kašel pomůže účinně zklidnit cibulový čaj nebo sirup. Obojí si můžete jednoduše připravit doma.
Domácí cibulový sirup si vyrobíte tak, že jednu až dvě cibule nakrájíme na drobné kousky, smícháte s polévkovou lžící cukru nebo medu (med je lepší, ale obyčejný nebo třtinový cukr bude také stačit) a dáte do uzavíratelné sklenice.
Cibuli nechte několik hodin louhovat- je dobré aby přitom byla na světle. Během této doby cibule pustí šťávu, která se užívá po lžičkách před jídlem. Sirup v lednici vydrží až tři dny.
Cibulový čaj je ještě jednodušší a rychlejší: dvě středně velké cibule oloupejte, nakrájejte na čtvrtky nebo silnější kolečka, zalejte půl litrem vody a nechte 10 – 15 minut povařit.
Pro lepší chuť a silnější účinky můžete s cibulí povařit také pár zrn hřebíčku nebo lžičku mletého anýzu. Odvar nechte trochu vychladnout a vmíchejte do něj lžíci medu.
Nepřidávejte med, dokud je čaj ještě horký, protože vařící voda by mohla zničit účinné látky v medu. Cibulový čaj se pije třikrát denně ještě teplý.
Na suchý, dráždivý kašel zkuste podběl nebo lišejník
Na suchý kašel pomáhá bylinkový čaj z islandského lišejníku a levandule v poměru 1:1. Do hrnku dáme lžičku od každé bylinky, zalejeme vařící vodou a necháme deset minut louhovat. Čaj se pije 2x denně.
Další z vhodných bylinek především na suchý kašel je podběl lékařský. Čerstvý čaj z podbělu oslazený medem pomůže ochránit sliznice, podporuje vykašlávání a je vhodný při zánětu průdušek i astmatu.
Lékořice pomůže s odhleněním
Výbornou bylinkou na suchý dráždivý kašel je také lékořice. Kořen lékořice se sice neoplývá nějak skvělou chutí, nahrazuje to však svými účinky. Lékořice pomáhá zmírnit záněty dýchacích cest, odhleňuje a tlumí dráždivý kašel.
Lékořicový čaj si vyrobíte z nastrouhaného nebo rozemletého kořene lékořice. Zalijte ho vroucí vodou a nechte 15 minut louhovat. Nápoj pijte ještě teplý 1-2x denně.
Silnější lékořicový odvar můžete připravit tak, že nastrouhaný kořen lékořice povaříte, dokud nezíská černou barvu a hustou konzistenci. Tento odvar s příchutí pendreku se užívá po kávových lžičkách: jedna lžička dvakrát až třikrát denně.
Lékořice se také dá koupit v lékárnách ve formě extraktu nebo cucacích pastilek.
Vincentka s mlékem poskytne úlevu sliznicím
Na dráždivý kašel je výborná také Vincentka s mlékem a medem. Jednu třetinu lahve Vincentky mírně ohřejte, ale nevařte (její teplota nesmí překročit 70°C). Rozpusťte v ní lžičku medu a dolejte převařeného mléka. Tento nápoj není zrovna lahodný, ale když ho vypijete ještě teplý, uleví vám od kašle a podrážděného krku.
Nápoj proti kašli si můžete také připravit z jednoho hrnku mléka, lžičky másla, jednoho žloutku a lžíce medu. Mléko ohřejte a smíchejte ostatní suroviny. Pijte ještě teplé.
Medvědí mléko – lék jen pro dospělé!
Proti úpornému kašli zabírá také „medvědí mléko“, které je ale vhodné jen pro dospělé. Jednou z jeho účinných složek je totiž rum. Medvědí mléko kromě účinků proti kašli také pomůže zarazit začínající nachlazení. Do 200 ml ohřátého mléka přidejte dvě lžíce medu a půl decilitru rumu. Pije se jedna až dvě sklenice navečer.
Při suchém kašli vám může ulevit olejový zábal. Namočte plenku nebo jiný vhodný kus látky do teplého, ale ne horkého oleje a přiložte na hrudník. Obklad překryjte igelitem, před který položíte deku a nechte půl hodiny působit. Do oleje možné přidat pár kapek éterického oleje – vhodný je například eukalyptový nebo cypřišový olej.
Tymiánový sirup si můžete uvařit doma
Jednou z nejúčinnějších bylinek na kašel je tymián. Tato bylinka byla kdysi známá jako „penicilin chudých“, protože má silné antibiotické účinky. Používal se například k léčbě černého kašle.
Tymián obsahuje silice, které usnadňují odkašlávání a tlumí nutkání ke kašli. Dále také pomáhají zředit hleny, čímž usnadňují jejich vykašlání, a usnadňují dýchání, ať už při akutních nebo chronických onemocněních dýchacích cest.
Jako lék na kašel se často používá tymiánový sirup. Tymiánové silice je možné používat i k inhalacím nebo pít v podobě čaje.
Ideální je čaj uvařit z čerstvých lístků tymiánu, dají se ale použít i sušené. Dvě lžičky rozdrcených lístků tymiánu zalijte zhruba 250ml vařící vody a louhujte 10 minut. Čaj přeceďte a pijte ještě teplý.
Pro lepší účinky do něj můžete přidat i med nebo citrón, případně obojí.
Denní dávka tymiánu by neměla být vyšší než 10 g. Tato bylinka také není vhodná pro těhotné a kojící ženy.
Podobné silice jako tymián obsahuje i mateřídouška. Tato bylinka se často používá do čajových směsí na kašel spolu s tymiánem. Mateřídouška pomáhá léčit chronický kašel, astma nebo dráždivý kašel.
Jitrocel je vhodná bylinka na vlhký kašel
Další z účinných bylinek především proti vlhkému kašli je jitrocel kopinatý.
Tato bylinka obsahuje slizové látky a saponiny, které vytváří povlak na podrážděných sliznicích horních cest dýchacích a tím je pomáhají chránit a zklidňovat.
Kromě toho také ředí hlen a usnadňuje odkašlávání. Užívá se nejčastěji ve formě sirupu, který najdete v každé lékárně. Můžete si ho ale vyrobit i sami:
Rozmělněte na kaši pět čerstvých listů jitrocele kopinatého. Smíchejte je se čtyřmi lžícemi vody a tuto směs pomalu zahřívejte. Přitom postupně přidávejte med, dokud nedosáhnete husté konzistence sirupu. Sirup užívejte po lžičkách, každou hodinu jednu, dokud kašel nezmizí.
Sirup Stopkašel spojuje léčivé účinky pěti bylinek
Jitrocel a mateřídoušku najdete také v přírodním sirupu Stopkašel.
Kromě těchto dvou bylinek, které napomáhají odkašlávání a chrání sliznice, obsahuje také ještě eukalyptus, bazalku a boswelii, která má protizánětlivé účinky.
Tento sirup se díky své příjemné chuti hodí především pro malé děti, kterým mnohé běžně používané bylinky proti kašli nechutnají, od kašle ale pomůže i dospělým.
Zkušenosti uživatelů:
„Uznávám spíše také přírodní věci, ale do dětí cibuli ani česnek nedostanu a to jsem se holt snažila pěkně cibuli s medíkem, šťávička a nic, naštěstí jsem objevila náhradní variantu, přírodní, bylinkový sirup Stopkašel, dětem chutná a hlavně pomáhá jak na odkašlávání, tak proti kašli, výhodou je, že zabírá na suchý i vlhký kašel, takže nemusím kupovat dvě věci, teď přes zimu mi nesmí chybět doma, zvlášť když ho objevil i manžel, na kterého něco lezlo, tak to jde ve velkém.“
Karolína Maráková
http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-zdravi/221025/moudre-rady-babicek-na-kasel-pomuze-kren-majoranka-i-cesnek.html
„S manželem často používáme šťávu z cibule s medem, hlavně v tomto období, ale děti to bohužel nechtějí, že jim to nechutná,pro ně jsem objevila bylinkový sirup Stopkašel, je složený z pěti druhů bylinek, je výborný na odkašlávání a pomohl jim i na škrábání v krku, no a hlavně mi ho ochotně spolknou :-)“
Tereza
http://www.spektrumzdravi.cz/kasel-jak-na-nej
„My měli doma podobný problém.., hlavně já, jak jsem jednou dostala kašel, nemohla jsem se ho zbavit tak 2 měsíce určitě… V lékárně mi doporučili STOPKAŠEL. Je čistě bylinný a právě, že je jak na suchý, tak i na vlhký kašel!! Neříkám, že zabere po 1. lžíci, ale do 4 dnů jsem skoro bez kašle. Dá se užívat, jak dlouho chcete, jelikož je to bylinka, tak neuškodí!“
Mirka Tichá
http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-zdravi/221025/moudre-rady-babicek-na-kasel-pomuze-kren-majoranka-i-cesnek.html
Nejlepší byliny na odhlenění? Divizna a šalvěj
Divizna je bylinka, která pomůže jak proti kašli, tak na celkové odhlenění organismu. Za tyto účinky vděčí obsahu flavonoidů, tříslovin a saponinu.
Její užívání je vhodné při nachlazení, při suchém i vlhkém kašli.
Čaj z diviznových květů podporuje vykašlávání hlenů, ale také chrání sliznice dýchacích cest tím, že na nich vytvoří ochranný povlak, který pomáhá předejít jejich vysychání a dráždění.
Divizna má také antibakteriální účinky a působí močopudně. Pokud připravujete čaj z čerstvých květů divizny, dejte si pozor- květy jsou totiž pokryté jemnými chloupky, které by po vypití mohly sliznice naopak podráždit ještě více. Proto je diviznový čaj před pitím potřeba přecedit přes husté sítko.
Šalvěj pomůže uvolnit nosní dutiny
Další z vhodných bylinek na odhlenění organismu je šalvěj lékařská. Šalvěj obsahuje velké množství esenciálních olejů, které prospívají dýchací soustavě. Dá se užívat nejen proti kašli, ale pomůže i na bolavý krk.
Z čerstvých nebo sušených lístků šalvěje si můžete uvařit šalvějový čaj s medem. Několik lístků šalvěje zalejte vařící vodou, nechte 15 minut louhovat v zakrytém hrnku a poté oslaďte lžičkou medu. Tento čaj pomůže uvolnit nosní dutiny.
Šalvějový odvar se pro lepší uvolnění nosu a dutin dá také inhalovat. Na inhalaci připravte odvar o něco silnější, než k pití.
Nezapomeňte odpočívat
Při kašli a dalších onemocněních je také důležité dodržovat správnou životosprávu. Nejdůležitější je hodně pít a také hodně odpočívat. Dostatečný přísun tekutin pomůže naředit hleny a usnadnit odkašlávání. Klid v teple na lůžku vám pak prospěje při jakékoliv nemoci.
Vhodné je také jíst pouze lehkou stravu, konzumovat hodně ovoce a zeleniny a omezit nebo radši rovnou úplně vynechat cukr a těžká a tučná jídla, která organismus zatěžují.
Když hned na začátku nemoci dodržíte tato pravidla a zvolíte vhodnou podpůrnou bylinkovou léčbu, můžete se vyhnout dlouhé době zotavování nebo třeba i braní antibiotik. Pokud ale příznaky přetrvávají déle než týden nebo začnete vysmrkávat či vykašlávat do žluta nebo do zelena zbarvený hlen, měli byste k lékaři raději zamířit hned.
Léčivky na zahradě
Lidově je nazývána také děvizna, svíce královská, psí ocas či Petrova hůl.
Divizna je dvouletá vysoká rostlina milující slunce a rostoucí na kamenitých stráních i skalách. Roste ve střední a jižní Evropě. Prvním rokem vyroste jen růžice měkkých stříbřitě chlupatých listů, které na podzim uvadnou. Druhým rokem už je to až dva metry vysoká žlutě kvetoucí lodyha lákající včely.
CO OBSAHUJE A JAK PŮSOBÍ:
Květ divizny obsahuje saponiny, sliz, třísloviny, flavonoidy a stopy éterického oleje. Má medovou chuť a je to vynikající lék na kašel především u dětí – podporuje vykašlávání, tlumí křeče průdušek a průdušinek při bronchiálním astmatu.
Působí protivirově a protizánětlivě a tiší bolest. Příznivě působí na plíce, slezinu a brzlík a působí močopudně a potopudně. Naklepané listy potřené teplým olejem se používají jako obklady na otoky a vředy. Mast z divizny se používá zevně na ošetřování hemoroidů.
Divizna má účinek ochlazující a vysušující.
PRO ZDRAVÍ TĚLA:
– Čaj (nálev) z květů proti kašli, rýmě, při zánětu průdušek, laryngitidě a bronchitidě a vychlazený jako kloktadlo při zánětech v ústech:
2 lžičky sušených květů zalijeme čtvrtlitrovým hrnkem vroucí vody a necháme louhovat 10 minut, přecedíme pečlivě přes plátýnko (chloupky mohou dráždit sliznici úst a hrtanu). Pijeme 1–2 šálky denně, ne dlouhodobě. Divizna se při nemocech z nachlazení dobře kombinuje s jitrocelem, yzopem, tymiánem a mateřídouškou, dobromyslí, bazalkou, majoránkou, slézem a proskurníkem.
– Tinktura proti bolestem hlavy, nespavosti a závrati u dospělých:
50 g sušených květů zalijeme 50 g čistého lihu (z lékárny). V dobře uzavřené sklenici necháme 14 dnů při pokojové teplotě a pak přefiltrujeme (nejlépe přes papírový filtr na kávu).
– Olej na zevní použití proti bolestem při křečových žilách a na otoky:
Čerstvé květy zalijeme olivovým nebo jiným kvalitním olejem a necháme 14 dnů na slunci. Pak přefiltrujeme a uchováváme v temnu.
– Koláčky proti hemoroidům podle bylináře Matthioliho:
Dobře usušený kořen divizny pomeleme v mlýnku na mák na prášek a 15 g prášku smícháme s jedním žloutkem, trochou oleje a hladkou moukou. Zpracujeme na těsto a upečeme z něho malé koláčky (průměr 2–3 cm). Denně jíme 2–3 koláčky až do zlepšení stavu, podle potřeby opakujeme. Zevně používáme k ošetření diviznovou mast. Podle Matthioliho: „Všecky divizny nedostatkům zadku předivně pomáhají.“
PĚSTOVÁNÍ A SBĚR:
Divizna se pěstuje ze semen vysetých na jaře nebo v létě. Prvním rokem vyrostou jen listy, kvete až druhým rokem. Dvouletá kvetoucí rostlina se sama vysemeňuje do okolí. Sazenice protrháme a necháme jim dostatečný prostor. V bylinkové zahradě stačí bohatě jedna rostlina, zásobuje nás květy celé léto.
Sbírají se jen okvětní korunky nejlépe před polednem za suchého počasí od května do září. Květy otrháváme denně – postupně, jak rozkvétají. Suší se rychle na slunci v košících či ošatkách, usušené květy musí mít zlatožlutou barvu, nahnědlé vyhazujeme.
Dají se také sušit uměle za teploty 50 °C při dostatečném větrání.
Jitrocel kopinatý
Lidově je nazýván také babí ucho, beraní jazyk, celník, hojílek, myší ouška, psí jazyk, ranocel či skorocel.
Jitrocel je vytrvalá bylina s růžicí štíhlých listů, ze které vyrůstají na stoncích květy v klásku. Příbuzný jitrocel větší (Plantago major) má listy širší a větší a je také léčivý. Oba druhy rostou hojně jako plevel v zahradách i u cest, na loukách a mezích. Lékaři používali jitrocel již ve starém Řecku, později se hojně využíval v klášterním léčitelství. Kromě hojení ran je jitrocel užitečný jako jeden z prvních jarních plevelů, které nám dodají po zimě tolik potřebné minerály a vitaminy. V kuchyni se využívá do polévek, špenátů a mladé listy přidáváme do salátů spolu s dalšími jarními planými rostlinami.
CO OBSAHUJE A JAK PŮSOBÍ:
K léčení se používá list jitrocele kopinatého i většího a také jejich semena. Jitrocelový list obsahuje glykosid aukubin, flavonoidy, enzymy, sliz, třísloviny, pektiny, saponin, vitamin C, kyselinu křemičitou, soli vápníku a draslíku a další. Jitrocel má účinek tišící, hojivý a protizánětlivý, úspěšně tlumí kašel a působí jako přírodní antibiotikum.
Čerstvě vylisovaná šťáva pomáhá při bolestech v krku. Z listů se připravuje sirup proti kašli nebo se sušené přidávají do směsí průduškových čajů. Podporuje trávení a pomáhá při vředových chorobách žaludku, tlustého střeva a dvanácterníku. Psyllium – semena indického jitrocelu obsahují rozpustnou vlákninu ve formě slizu.
Ta v trávicím traktu nabobtná a zvětší svůj objem a tím pomáhá upravovat stolici při zácpě i průjmu. Zevní použití jitrocele je známé, dalo mu i jméno jitrocel – rány zaceluje, odjakživa se využíval k čištění a hojení ran. Odvar lze použít i na obklady očí při zánětu spojivek, listy spařené horkou vodou se používají k obkladům při zánětu nehtového lůžka.
Jitrocel má ochlazující a stahující účinek.
PRO ZDRAVÍ TĚLA:
– Hojílkova náplast na rány a odřeniny z čerstvých listů jitrocele:
Při drobných nehodách dětí v přírodě či na zahradě bývá jitrocel vždy po ruce. Jitrocel větší s širokými listy nám poslouží nejprve k vyčištění rány a jitrocel kopinatý s listy úzkými ji pak zacelí. Čisté listy nejprve pomačkáme, aby z nich vytékala šťáva, a přiložíme na ránu, dokud nepřestane krvácet. Jitrocel sice zbarví trochu kůži na zelenočernou barvu, ale vždy pomůže.
Zklidní i bolest při bodnutí hmyzem a zmírní svědění.
– Jitrocelový sirup proti kašli, na čištění krve a slabý žaludek:
300 g (asi 4 hrsti) čistých čerstvých listů jitrocele rozmixujeme nebo umeleme na masovém mlýnku na kaši a svaříme spolu s 300 ml vody, 300 g cukru, 150 g kvalitního medu. Vaří se na mírném ohni deset minut, až sirup zhoustne a pak ho plníme do malých skleněných lahviček, skladujeme na chladném místě. Užívá se jedna lžíce několikrát denně.
– Jitrocelový sirup nevařený proti kašli:
Do pětilitrové sklenice navrstvíme několik vrstev čistých jitrocelových listů a každou vrstvu zasypeme cukrem. Láhev uložíme na 6–8 týdnů na tmavé chladné místo (sklep), aby obsah zkvasil.
Potom směs zahřejeme a přecedíme a slijeme do lahviček. Sirup má karamelovou příchuť.
– Jitrocelový čaj (nálev) – při nemocech dýchacích cest, na kloktání při bolení v krku, při nemocech žaludku a průjmu, zánětu ledvin a močového měchýře, na omývání hemoroidů:
2 lžičky sušených jitrocelových listů přelijeme hrnkem vroucí vody a necháme louhovat 15 minut, pijeme vlažný několikrát denně podle potřeby. Při nemocech z nachlazení kombinujeme do čajů jitrocel se slézem lesním, proskurníkem, mateřídouškou a dobromyslí.
PĚSTOVÁNÍ A SBĚR:
Trsy jitrocele můžeme přesadit z volné přírody do vlastní bylinkové zahrady nebo si najdeme čisté místo v přírodě, kde jitrocel sbíráme. Na pěstování skromná rostlinka nemá žádné zvláštní nároky a roste všude.
Listy sbíráme mladé a čerstvé od dubna do září, starší listy jsou příliš tuhé. Listy k sušení sbíráme nejlépe kolem 14. hodiny, nesmí se zapařit, jinak hnědnou a ztrácejí účinnost, suší se ve stínu a skladují v suchu.
Meduňka lékařská
Lidově je nazývána také balšám jemný, doubravnice, doušník, elixír života a mládí, lemonka, matečník, medovka, potěšení srdce, rojovník či včelí bylina.
Meduňka je otužilá trvalka vysoká až 75 centimetrů, roste v bohatých trsech a kvete počátkem léta drobnými bílými až nafialovělými kvítky. Celá rostlina příjemně voní po citronech. Název meduňky vypovídá o oblibě této rostliny u včel. „Melissa“ znamená řecky včela, podle řeckých bájí snítka meduňky v prázdném úlu přiláká včelí roj a rostlina rostoucí u obsazeného úlu nedovolí včelám ho opustit.
Ve středověku meduňku nosily prosté ženy i urozené dámy v látkových amuletech na krku, aby jim přinášela štěstí v lásce.
Věřilo se, že pití meduňkového čaje prodlužuje život, jak tvrdil princ Levellyn z Glamorganu, který ho pil denně celý svůj 108 let dlouhý život. Od začátku 17.
století mniši v klášteře bosých karmelitánů z meduňky vyráběli slavné karmelitské kapky, které se dodnes s úspěchem užívají.
CO OBSAHUJE A JAK PŮSOBÍ:
K léčení se sbírá meduňkový list a nať. Meduňka patří mezi siličnaté léčivky a obsahuje vonné silice geraniol, citronelol, linalol a citral. Dále třísloviny, hořčiny, sliz, flavonoidy, organické kyseliny a minerální látky.
Působí sedativně, utišuje a zklidňuje nervy i zažívání, pomáhá při nespavosti, úzkosti a nervové vyčerpanosti, bušení srdce, při nadýmání a křečových bolestech a proti škytavce.
Zvyšuje vylučování žluče a pro tyto účely se kombinuje s hořkými bylinami jako zeměžluč a smil písečný.
PRO ZDRAVÍ TĚLA:
– Čaj (nálev) z meduňky při pocitu strachu a úzkosti a bušení srdce:
Zarovnanou polévkovou lžíci sušených listů přelijeme šálkem vroucí vody a louhujeme 5 minut. Pijeme teplé po každém hlavním jídle.
– Čaj (nálev) z meduňky a máty při bolestivých křečích z nadýmání a menstruace:
Po jedné lžičce sušené meduňky a máty zalijeme hrnkem vroucí vody a louhujeme 8–10 minut, pijeme při potížích až 3 šálky denně, ne však večer, nejpozději do 17. hodiny.
– Karmelitské kapky při žaludeční a střevní kolice, bolestech hlavy a nervové slabosti:
Smícháme 1/2 kg řezané sušené natě meduňky s 20 g citronové kůry z biocitronu, 10 g mleté skořice, 10 g muškátového oříšku mletého a zalijeme jedním litrem kvalitního koňaku.
Necháme stát několik dní, pak scedíme a slijeme do menších skleněných lahviček, které uchováváme v chladu a temnu. Užívá se maximálně 2–4 lžičky denně.
Kvůli obsahu alkoholu nejsou však vhodné v těhotenství, při kojení ani pro malé děti.
– Čaj (nálev) a koupel z meduňky proti nespavosti:
Po jedné čajové lžičce květů lípy, majoránky, meduňky přelijeme velkou sklenicí vroucí vody a necháme louhovat 10 minut. Zároveň si připravíme koupel: 2–4 hrsti meduňky vložíme do 3 litrů studené vody, zahřejeme a přikryté povaříme 15 minut, louhujme 10 minut, scedíme a vlijeme do koupele do vody, asi 37 °C. Koupel by neměla přesáhnout 15 minut a po ní se co nejdříve uložíme do postele.
– Bolest tišící polštářek z meduňky a pro dobré spaní:
Plátěný lněný či bavlněný polštářek naplníme řezaným suchým listím meduňky. Před použitím nahřejeme a přikládáme na bolestivá místa při revmatismu, otocích a pohmožděninách.
Jinak lze použít polštářek bez nahřátí i pro lepší spaní a usínání u dětí i dospělých.
PĚSTOVÁNÍ A SBĚR:
Pěstuje se snadno, ochotně se vysemeňuje a rozšiřuje po celé zahradě, pokud včas neodstraníme odkvetlé lodyhy se semeny. Pravidelné seřezávání podpoří dobrý růst rostliny. Pěstuje se dobře i v květináči venku či na okně. Listy jsou nejvoňavější na začátku léta před rozkvětem rostliny.
Nať meduňky k sušení sbíráme za suchého počasí (ne po dešti) nejlépe v poledne od května do července, nejlepší jsou mladé rostliny před rozkvětem nebo vršky starších.
Sušíme ji rychle ve stínu na větraném místě na sítech nebo i ve svazcích, neměla by zhnědnout a neskladujeme ji déle než rok, rychle ztrácí vůni.
Levandule lékařská
Lidově je nazývána také devandula, dulenka, lavandin, list elfů, nard, olejíček císařovny Sissi, rostlina Matky boží, špikanard či vandelička.
Vonná bylina původem ze Středomoří je vytrvalý polokeřík s šedozelenými listy a modrofialovými květy, dorůstá výšky asi 60 centimetrů. Její jméno „Lavandula“ pochází od Římanů, kteří si ji s oblibou dávali do koupelí, z latiny „lavare“ znamená mýt se či prát. Sypala se na podlahy proti hmyzu a zápachu a proti moru. Římané ji přivezli do Anglie, od těch dob ji pěstovali mniši v klášterech a dodnes je velmi oblíbená pro svou vůni. Dnes se pěstuje ve velkém především ve francouzské Provence pro výrobu silic a voňavek. Látkové sáčky se sušenou levandulí používáme k provonění prádla a odhánění molů z šatníku. Větvička levandule na šatech prý také odpuzuje hmyz.
CO OBSAHUJE A JAK PŮSOBÍ:
K léčení se používá většinou květ levandule, někdy i celá nať. Květy obsahují hlavně vonnou silici s lynalylacetátem, lonalolem, borneolem a kafrem a dalšími terpenteny. Dále obsahuje třísloviny, antokyany a hořčiny. Nať má méně silice, ale více tříslovin. Levandule je přírodní sedativum, působí především jako účinný uklidňující prostředek.
Uvolňuje křeče při trávení a zlepšuje odtok žluče. Působí antibioticky a povzbuzuje slinivku. Působí mírně močopudně, stimuluje menstruaci i porod. Tlumí bolesti hlavy psychického původu a zklidňuje nervy. K léčení se používá ve formě čajů, éterického oleje, lihové tinktury i v homeopatii.
Éterický olej lze používat jen krátkodobě, při nutnosti dlouhodobého užívání volíme spíš tinkturu. Levandulové koupele rukou a nohou pomáhají při revmatických bolestech, na unavené nohy a na léčení kožních ekzémů. Koupele celkově uklidňují, léčí kožní potíže a při oplachování vlasů účinkují i proti lupům.
Studené obklady pomáhají na vyvrtnutý kotník a doléčení zlomenin. Levandule má ochlazující účinek.
Éterický olej se využívá v aromaterapii při stresu, neurózách, poruchách spánku, depresích, chřipce a virózách, na čištění a hojení ran, ekzémů a při kožních potížích, lupénce a na spáleniny, pohmožděniny, omrzliny a jizvy, při potížích s nehty a vlasy (lupy), při revmatismu, artritidě, při rýmě, kašli, nevolnosti a zvracení, při porodu, při vysokém krevním tlaku, proti nadýmání a v boji s domácím hmyzem.
PRO ZDRAVÍ TĚLA:
– Levandulový čaj (nálev) uklidňující nervy a při migréně a pocitech úzkosti:
Jeden díl levandule, jeden díl meduňky, jeden díl mateřídoušky; 2 lžičky směsi přelijeme hrnkem vroucí vody a louhujeme 15 minut. Scedíme a pijeme teplé po doušcích podle potřeby. Při bolestech hlavy také pomáhá jedna kapka silice rozetřená na kůži na spánku.
- – Levandulový čaj (nálev) proti křečím, problémům se zažíváním a žlučníkem a proti nadýmání:
- Jeden díl levandule, jeden díl máty, jeden díl měsíčku a jeden díl heřmánku.
- – Levandulový domácí hojivý olej k masážím a mazání bolavých zad, vysušených rukou, k hojení drobných poranění, popálení od kopřivy a poštípání hmyzem, na jizvy a těhotenské strie:
50 g levandulových květů naložíme do 1/2 l kvalitního olivového či slunečnicového oleje (čistý slunečnicový olej se prodává v lékárně). Necháme 14 dní stát, pak scedíme a uchováváme ve skleněné lahvičce. Velmi praktické je olej přelít do vymyté a vysušené plastové lahvičky od dětských olejů. Domácí levandulový olej používáme i místo krému na namáhané a vysušené ruce.
– Koupel s levandulí na unavené nohy:
Jedna hrst levandule a mateřídoušky necháme přejít varem v jednom litru vody a 10 minut louhovat. Po 10minutové koupeli nohy neutíráme, ale necháme oschnout.
PĚSTOVÁNÍ A SBĚR:
Levandulí se pěstuje mnoho různých variant kvetoucích modře, fialově, růžově i bíle. Některé jsou zimovzdorné, jiné pěstujeme jen v květináčích a na zimu uklízíme.
Vyžadují slunnou a vzdušnou polohu a dobře propustnou půdu. Dají se množit ze semen na jaře nebo řízkováním na podzim. V květináči je pěstujeme ve směsi rašeliny, kůry a písku.
Na jaře a po dokvětu rostliny vždy ostříháme a odstraníme uschlé větvičky.
Květy se sklízí těsně před rozvitím, v té době obsahují totiž nejvíce vonné silice. Sušíme je v košíčku nebo ve svazcích, pak nám vydrží celý rok a neztrácejí vůni. Listy sbíráme kdykoliv během léta. Levandule prý svou vůní odpuzuje mšice, a proto ji pěstujeme spolu s růžemi.
Filip Lukeš (Text vznikl s využitím knihy Bylinky pro děti a maminky nakladatelství Grada, a. s.)
Jak využít léčivou sílu divizny velkokvěté? Pěstujte ji a připravte si čaj i sirup
Divizna velkokvětá: Jak pěstovat dekorativní rostlinu, jejíž žluté květy léčí kašel Divizna velkokvětá patří mezi nejstarší léčivé rostliny vůbec. Majestátní dekorativní divizna je magickou bylinou, která má člověka ochránit před vším zlým, především ale účinně pomáhá léčit kašel, játra nebo bolavé klouby. Je u nás doma, takže si žluté květy můžeme v přírodě natrhat. Ovšem pokud si ji pěstujeme – a není to rozhodně nic náročného, můžeme si pohodlně a kdykoli nasbírat spoustu léčivých květů. A navíc rozkvetlá divizna krásně ozdobí zahradu a stane se její atraktivní dominantou. Poradíme, jak diviznu velkokvětou pěstovat, a prozradíme staré dobré recepty na diviznový čaj, sirup a léčivý olej, které nám přirozeně pomohou při nejedné bolístce. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) obsahuje zejména saponiny, slizovité látky a flavonoidy, které usnadňují odkašlávání a mírní dráždivý kašel. Je účinným pomocníkem při nemocech z nachlazení, které jsou spojeny s kašlem nebo při suchých zánětech horních cest dýchacích. Divizna také působí močopudně, protizánětlivě, uvolňuje křeče trávicího ústrojí, a proto pomáhá při zánětech žaludku, střev či jícnu a při poruchách zažívání spojených s průjmy. Pomáhá také při problémech s játry, žlučníkem a slezinou. Silný macerát slouží jako kloktadlo při paradentóze a bolestech zubů. Vnitřně diviznu velkokvětou neužíváme déle než 10 dní. Nálev, odvar či macerát je nutné pečlivě přecedit, jelikož chloupky na květech mohou dráždit sliznici.
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) obsahuje zejména saponiny, slizovité látky a flavonoidy
Kašovité obklady z květů se používají na hojení bércových vředů a špatně se hojících a zanícených ran. K vnějšímu použití je možné také využítlisty, které naklepeme, potřeme teplým olejem a použijeme jako obklady na oteklé a bolavé klouby. Nebo ze sušených listů uděláme silný odvar a ve formě obkladů přikládáme na otoky.
Diviznový čaj proti kašli
Zhruba 2 lžičky sušených nebo 3 lžičky čerstvých květů zalijeme 250–300 ml studené, převařené vody a necháme 8–10 hodin macerovat. Příprava zastudena je lepší kvůli slizovitým látkám, které květy divizny velkokvěté obsahují.
Jelikož diviznové květy mají na sobě veliké množství droboučkých chloupků, které dráždí sliznici, je nutné léčivý čaj vždy pečlivě přecedit přes hadřík nebo kávový filtr.
Macerát před pitím mírně zahřejeme, jeden hrnek každý den usnadňuje odkašlávání a mírní dráždivý kašel.
Divizna velkokvětá recept na diviznový čaj zastudena proti kašli
Diviznový sirup proti nachlazení
Květy z divizny velkokvěté sbíráme průběžně každý den. Do široké sklenice nasypeme vrstvu žlutých květů divizny a zasypeme vrstvou krystalového cukru. Zakryjeme utěrkou a dáme na chladné a tmavé místo.
Druhý den proslazenou diviznu promícháme čistou vařečkou, přisypeme nové čerstvé květy, zasypeme novou vrstvou cukru, zakryjeme. Takto postupujeme ještě max. dva dny, aby byla sklenice úplně plná. Pak necháme stát tři dny v temnu a chladu zakryté utěrkou.
Dvakrát až třikrát opatrně promícháme čistou vařečkou. Pak přecedíme přes plátno nebo kávový filtr, abychom se zbavili chloupků z divizny. Sirup přelijeme do čistých, suchých lahviček a dobře uzavřeme. Skladujeme v temnu a suchu. Sirup užíváme třikrát denně 1 lžičku.
Můžeme si ho dát i do nápoje. Slouží proti kašli, bronchitidě, zahlenění, rýmě, zánětech v ústech, nachlazení.
Divizna velkokvětá: recept na diviznový sirup proti nachlazení
Léčivý olej z květů divizny velkokvěté
Čerstvé květy necháme zavadnout nebo použijeme sušené. Vložíme je do skleněné nádoby a zalijeme kvalitním zastudena lisovaným olejem – nad květy musí být zhruba 1cm vrstva oleje. Zakryjeme utěrkou. Necháme macerovat zhruba 3 týdny na světlém místě, občas protřeme.
Scedíme a prolijeme do tmavých lahviček. Olej hojí podrážděnou pokožku, mohou se s ním ošetřovat křečové žíly, otoky, zarudlá místa na pokožce a zanícené rány. Pomáhá po spálení na slunci nebo poštípání hmyzem.
Při kašli a nachlazení olej mírně zahřejeme a natřeme jím oblast plic a zad.
Divizna velkokvětá: čerstvě rozvité květy se sbírají bez zelených kalichů každý den
10 pravidel pěstování divizny velkokvěté
- Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) je u nás doma, v přírodě najdeme diviznu především na kamenitých svazích, rumištích, v příkopech, podél cest, v lomech. Mohutná dvouletá bylina vytváří v prvním roce přízemní růžici šedozelených plstnatých listů a v druhém roce až 2 m vysokou lodyhu s jasně žlutými květy.
Kvete postupně celé léto – zhruba od konce června do konce září.
- Velké žluté květy jsou svou typickou medovou vůní, a hlavně nektarem, velmi atraktivní pro včely jedná se tedy se o významnou medonosnou rostlinu.
- Divizna velkokvětá se pěstuje na zahradě nejen jako léčivka, ale taky jako dekorativní solitérní květina, kde ji obvykle seřezáváme na výšku asi 80 cm, aby se bohatě větvila a dělala celé léto parádu.
- Divizna není na kvalitu zeminy nijak náročná, dokonce se dá říct, nemá ráda výživné půdy a spíš se jí líbí v chudé kamenité půdě.
Ideální půda pro diviznu je půda sušší a dobře propustná.
- Jedinou podmínkou, aby nám divizna na zahradě dobře prospívala, je slunné, suché a před větrem chráněné místo, nejlépe v mírném svahu.
- Divizna se snadno množí semeny – před zasetím osiva půdu dobře zkypříme a odplevelíme.
Semena vysejeme v dubnu na povrch půdy a jen slabě přitlačíme. Do zimy vytvoří přízemní růžici listů. Druhým rokem v létě vykvete. Odkvetlé lodyhy neodstraňujeme, snadno se na zahradě vysemeňuje. Po vysemenění odumírá.
- Ze semen můžeme na jaře předpěstovat sazeničky.
Když mají vzrostlé rostlinky nejméně 4 lístky, vysazujeme na záhon do sponu nejméně 50 x 50 cm.
- Divizna nepotřebuje hnojit ani zalévat. Prospívá jí ale okopávání, zejména v prvním roce, kdy se tvoří přízemní růžice. Pokud v druhém seřízneme lodyhu, když doroste zhruba půlmetrové výšky, podpoříme tím kvetení.
- Čerstvě rozvité květy se sbírají bez zelených kalichů dopoledne – rozvíjejí se přes noc, za svítání jsou plně rozvinuté a odpoledne už opadávají. Korunní plátky sklízíme denně celé léto. Sbíráme je volně do košíku, aby se nepomačkaly.
Nikdy ne před deštěm nebo po dešti, jelikož divizna velkokvětá má snad nejcitlivější květy ze všech bylin, jsou náchylné k zapaření a k zhnědnutí.
- Nasbírané květy je nutné usušit co nejrychleji během jednoho dne. Nejlepší je sušení za horkého počasí na přímém slunci.
Pro urychlení sušení je dobré květy rozprostřít na tmavý papír či plech, který sluneční paprsky přitahuje. Pokud se použije umělé teplo, suší se při teplotě do 60 °C. Správně usušený květ divizny má původní zlatožlutou barvu, charakteristické aroma medu a slizu, při mnutí v ruce by měl chrastit.
Usušené diviznové květy skladujeme v uzavřených nádobách bez přístupu vlhkosti a světla, jinak zčerná. Papírové obaly nejsou vhodné.
Divizna velkokvětá: správně usušený květ má původní zlatožlutou barvu a charakteristické aroma medu
Střípky z historie divizny velkokvěté
Říká se jí také královská či císařská svíce, její dlouhé lodyhy se kdysi totiž používaly jako pochodně. Ve starém Řecku se používala při průjmu, zhmožděninách, bolesti zubů a chronickém kašli.
Listy se využívaly při bolesti očí a hnisajících ranách. Ve starém Římě používaly ženy výluh květů z divizny k dosažení krásných blond vlasů.
Mnohé urozené dámy si prý potíraly tváře listy divizny, aby tak získaly přirozený ruměnec.
Divizna velkokvětá se pěstuje na zahradě nejen jako uznávaná léčivka, ale jako dekorativní solitérní květina
Mohlo by vás ještě zajímat:
Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Na rýmu a kašel s bylinami
Divizna
Foto: Profimedia.cz
Ucpaný nos nemá šanci. Je to léčivá a velice aromatická pokojová rostlina. Vlastně jde o kombinaci máty a meduňky, nazývá se také kubánské oregano nebo mexický eukalyptus. Na pěstování není vůbec náročná, potřebuje jen dostatek světla. Používají se její čerstvé listy. Uvolňuje nosní sliznice už jen tím, že promneme lístek mezi prsty a přiložíme k nosní dírce.
Připravit si můžeme i čaj, který uvolní nejen zastydlou rýmu, ale i celé tělo. Stačí zalít 2–3 nasekané dužnaté lístky čtvrt litrem vody a ještě teplé vypít.
TIP Potřebujeme-li uvolnit rýmu, je výborná i pelargonie růžová – stačí její listy promnout a nasát jemně citrónovou esenci, během chvíle se rýma spustí a začne se nám lépe dýchat.
Bojovník proti hlenům. Divizna patří mezi známé léčivky, které rostou na našich loukách. Vydatně pomáhá při vykašlávání, obsahuje totiž účinné látky (saponiny), které rozkládají hleny v plicích a dýchacích cestách. Název má prý odvozený od toho, že dokáže s organismem dělat divy. Zklidňuje podrážděné sliznice.
Čaj se připravuje z květů divizny, přesněji řečeno z okvětních lístků. Na 1 l vody dáváme asi 4 polévkové lžíce sušené byliny. Louhujeme deset minut. Před pitím výluh přefiltrujeme skrz plátýnko, květy jsou pokryty drobnými chloupky, které dráždí sliznice. Než čaj vystydne, můžeme teplé výpary vdechovat, uvolníme tak ucpaný nos. Pozor! Semena divizny jsou mírně toxická.
Na záněty a pro zklidnění. Jedlový olej z mladých výhonků sibiřské jedle je nejúčinnější v počátcích nastuzení, kdy začíná škrábání v krku. Nejlepší je silice inhalovat – uvolníme dýchací cesty a začneme i odkašlávat. Během hodiny by se nám mělo ulevit.
Pro zintenzivnění účinků ještě potírejte čelo, chodidla, horní část zad a hrudníku. Opakujeme 3x až 5x za den. Jedle sibiřská účinkuje protizánětlivě, zklidňuje, hojí. Ničí také choroboplodné zárodky – jsme tak méně nakažliví.
Pomůže hlasivkám i proti bolesti. Trochu se podobá kosatci, rostlinu můžeme pěstovat v květináči stejně jako na zahrádce – je mrazuvzdorná.
Látky obsažené v anginovníku výborně rozpouštějí hleny. Stačí několikrát za den utrhnout asi třícentimetrový kousek listu nebo oddenku a dlouze žvýkat, vysušenou část pak vyplivnout.
Můžeme si připravit i odvar, ale mnohem bezpečnější na dodání správného množství účinné látky je tinktura, kterou nakapeme do vlažné vody a vykloktáme. Silice anginovníku jsou výborné i na hlasivky a mají lehké znecitlivující účinky, takže chvíli po použití uleví od bolesti. Efekt vydrží přibližně dvě až tři hodiny.
Vitamínová bomba nás posílí. Byla doba, kdy sušené šípky nechyběly v žádné domácnosti. Pravidelná konzumace šípkového čaje v zimním období zvýší obranyschopnost organismu právě proti infekčním nemocem a nachlazení.
Čaj, který je bohatý na vitamín C, připravíme snadno. Většinou se dávají na čtvrt litru vody dvě lžíce celých plodů, jejich množství ovlivňuje chuť nápoje.
Šípky se jednoduše na noc namočí a ráno ve stejné vodě přivedou k varu. Poté se nechají opět louhovat, a to přibližně čtvrt hodiny. Nápoj scedíme a pijeme po malých doušcích.
Scezené šípky můžeme zalít horkou vodou ještě jednou. Z druhého louhování má čaj intenzivnější chuť.
TIP: Pro větší účinnost můžeme smíchat šípky s lipovým květem, získáme tak čaj lahodné chuti, který si zamilujeme.
| Voňavý bylinkový sirup proti kašli |
| Vezmeme asi 1 l vody, ve kterém rozpustíme 1 kg cukru, a svaříme. Jakmile se cukr rozpustí, přidáme 3 velké lžíce bylinné směsi – jitrocel, mateřídouška, tymián, yzop, heřmánek – ve stejném poměru. Asi 5 minut vaříme. Můžeme nechat louhovat do druhého dne nebo scedíme po vychladnutí. Skladujeme v lednici.Ze stejné směsi připravíme odvar i čaj, sladíme medem, pijeme vlažné. |