Dítě má astma: rady, jak to poznáte!

Je možné žít s astmatem bez astmatických záchvatů. Důležité je včasné rozpoznání nemoci a zahájení léčby, která je prevencí vážnějších potíží. A zejména její dlouhodobé dodržování, s čímž má řada pacientů, a to bohužel i v případě rodičů nemocných dětí, problém. „Pacienti nerozlišují preventivní a úlevové léky,“ říká lékař.

Profesor Petr Pohunek roky působí na Pediatrické klinice v Motole a vídá stovky dětí i dospělých s astmatem. Jde v současnosti o nejčastější chronické onemocnění dětského věku a jedno z hlavních chronických onemocnění dospělých. Kdysi nemoc, nad kterou neměli pacienti ani lékaři kontrolu, je dnes velmi dobře zvladatelná. Má to ale podmínku.

Základem úspěchu je dlouhodobá preventivní léčba, tedy předcházení tzv. astmatickému záchvatu.

Protože každý záchvat neboli exacerbace nemocnému škodí, ohrožuje ho na životě, zhoršuje funkce plic a celkovou prognózu do budoucna.

Přesto lidé tuto inhalační léčbu podceňují, zanedbávají ji dokonce i rodiče malých dětí a neuvědomují si, jak jim tím škodí. Stejně jako tím, když mávnou rukou nad vleklým kašlem.

Pane profesore, zabýváte se včasnou diagnostikou astmatu u dětí. Jak včasné odhalení nemoci ovlivní její další vývoj?

Většina astmatiků začíná se svou nemocí v dětském věku. Ovšem mnohdy dochází ke zbytečným prodlevám. Nemoc u dětí se například projevuje tak, že jsou opakovaně respiračně nemocné, mají kašel, jsou zahleněné, ale na astma se moc nemyslí.

Rodiče si často přejí, aby se něco začalo dělat s imunitou, aby se nějakým způsobem posílila obranyschopnost dítěte, a neuvědomují si, že by se mohlo jednat o příznaky zvýšené průduškové reaktivity.

Proto se snažíme právě v těchto časných fázích mezi tou spoustou dětí, které mají respirační potíže třeba při virových infekcích, rozpoznat ty, které již jeví první známky astmatu.

  • Chronické onemocnění dýchacích cest v ČR postihuje až milión lidí.
  • Jde o dosud nevyléčitelné, avšak dobře léčitelné onemocnění.
  • Nemoc charakterizuje zužování průdušek vedoucí k dušnosti a astmatickým záchvatům.
  • Riziko astmatických záchvatů snižuje pouze dlouhodobá preventivní léčba.
  • Pokud je astma léčeno správně, pacient se nemusí nijak výrazně omezovat a může vést zcela plnohodnotný život.

Řídíme se především rodinnou anamnézou, dispozicí k alergii, ale i celkovým průběhem nemoci. Pak můžeme nasadit, někdy i zkusmo, preventivní protiastmatickou léčbu a ono se ukáže. Pokud se nemoc zachytí v těchto časných fázích, lze do určité míry předvídat, že kontrola nad astmatem bude dlouhodobě relativně dobrá a že prognóza bude lepší, než kdyby astma nebylo léčeno včas.

V jakém věku se astma objevuje nejčastěji? Může jím trpět i malé miminko?

U kojenců je výskyt astmatu spíše vzácností, ale v některých situacích, například tam, kde je vysoké riziko astmatu v rodině, zažíváme i tyto případy. Pak i dítě v kojeneckém věku potřebuje preventivní léčbu, ale jsou to opravdu spíše výjimky. Pokud má kojenec dechové potíže podobné astmatu, je potřeba spíše vyloučit ostatní možné příčiny, například různé vrozené vady dýchacích cest.

Typickým věkem, kdy se astma u dětí prvně projevuje, je období kolem třetího až čtvrtého roku života.

Pokud se objeví dechové potíže, přičemž dítě do té doby žádné podobné problémy nemělo, tak už to s vysokou pravděpodobností s astmatem souvisí. A potom už se astma může objevit prakticky v každém věku, i v dospělosti.

Rozhodně není žádná jednoznačná věková hranice, kterou bychom překonali a dalo by se říct, že už je vyhráno a astma nepřijde.

Je to tak, že neexistuje jednoznačný test, který by řekl: máte, či nemáte astma?

Do určité míry je tímto jednoznačným testem spirometrie. To je měření plicních funkcí, při kterém se určuje, jestli jsou dýchací cesty volně průchodné, nebo jestli jsou zúžené. Pokud jsou zúžené, zjišťuje se zároveň, jestli reagují na léčbu, jež by měla průdušky uvolnit. Pokud se funkce plic po tzv. úlevové léčbě zlepší, dá se s vysokou pravděpodobností říct, že se jedná o astma.

Problém je, že spirometrie se dá udělat až u spolupracujících pacientů, v běžném provozu to umíme zhruba po třetím či čtvrtém roce života.

Samozřejmě, čím starší je dítě, tím lepší bývá spolupráce a vyšetření spolehlivější.

Spirometrie by měla být součástí každého vyšetření, jak v začátku, při diagnóze, tak později, kdy ji používáme jako monitorování toho, nakolik má pacient své astma pod kontrolou.

Co můžu jako rodič udělat, pokud mám podezření na astma u svého dítěte? 

V každém případě hlavně upozornit lékaře a popsat dobře příznaky, v jakých situacích se objevují, jak to probíhá. Protože ve chvíli, kdy přijdete do ordinace, příznaky být nemusí a lékař na pacientovi nic nenajde.

  • zúžení průdušek (pískoty při dýchání, kašel),
  • potíže po zátěži,
  • noční kašel či dušnost,
  • déle přetrvávající dechové potíže nebo kašel po virových respiračních infekcích,
  • tzv. astmatický záchvat čili exacerbace astmatu – těžká dušnost neodpovídající dobře na obvyklou úlevovou léčbu, snížení okysličení, vyčerpání, někdy až dechové selhání.

Pak se případně spouští série různých vyšetření.

Jednak by tam vždy mělo být vyšetření alergologické; pokud už to lze, tak by mělo být provedeno vyšetření plicních funkcí a samozřejmě se zaměřujeme i na vyloučení jiných možností, jako jsou třeba vrozené vady dýchacích cest – cystická fibróza a některé další poruchy, které mohou také být spojené se zúžením průdušek. Ale protože astma je nejčastější ze všech těchto možností, tak je skutečně potřeba na něj myslet na prvním místě.

My laici máme astma asi spojené především s typickými pískoty, sípáním. Objevují se vždy?

Ve většině případů, dojde-li k rozvinutí průduškové obstrukce, tedy k jejich zúžení, tak příznaky typu pískotů při dýchání, hlavně při výdechu, bývají přítomny.

Ale může se stát, že při menších reakcích dochází pouze ke dráždění ke kašli, člověk jakoby cítil překážku, kterou se snaží vykašlat, ale ono to nejde, protože tou překážkou jsou jeho vlastní zúžené průdušky.

Tyto kašle probíhají dost dlouho nepoznány; bere se to často tak, že každé dítě kašle a vlastně se s tím nemusí nic dělat. Ale to není úplně normální, děti nemají dlouhodobě kašlat. Pokud je to tak, že přijde respirační infekce a s ní kašel, který přejde s odezněním infektu, pak je to v pořádku.

Ale pokud například po virovém infektu kašel přetrvává další týden či dva, i poté, co všechny ostatní příznaky odezní, už by to mohlo znamenat, že reaktivita průdušek je vyšší. Čili zase je dobré nahlásit to praktickému lékaři, aby případně rozhodl o dalším vyšetřovacím postupu.

Mluvil jste o tom, že pacienti bývají neukáznění, nedodržují léčbu, a co mě překvapilo, i jejich rodiče, pokud jde o dětské pacienty. Myslíte si, že je to proto, že podceňují riziko astmatu?

Jsou tam asi dva faktory, které hrají roli. Jednak je podceněno riziko nemoci, často rodiče říkají o dítěti: „Ale vždyť teď mu zrovna nic není, tak proč má brát léky?“ A druhá věc je, že pořád do určité míry panuje ne zcela racionální strach z vedlejších účinků léčby.

Řada rodičů říká: „Musíte nám ho vyléčit, ale nechci žádnou chemii!“ Ono to bez ní ale nejde. My dneska víme, že farmakologické postupy jsou nutnou podmínkou; ostatně zažili jsme dobu, kdy jsme tyto účinné k dispozici neměli a astma tehdy skutečně nebylo pod kontrolou.

Dítě má astma: Rady, jak to poznáte!Autor: Vondra V., Malý M., Alergie 2016, nakl. Tigis

Zbavovat se dnes výhody moderních léků by vlastně znamenalo vracet se o dvacet třicet let zpátky a to by byla jistě škoda.

Je tedy spíše potřeba dobře vysvětlit pacientům či jejich rodinám, proč to děláme; a zaručit jim to, co jim zaručit umíme, tedy že jim budeme dávat jen nejnutnější, nejnižší dávky léků, které jsou v naprosté většině zcela bezpečné. A tím, že se podávají inhalačně, jsou také v průduškách velmi účinné.

Přesto je to někdy velký komunikační problém a pořád ještě vidíme, že rodiče mají tendenci, především u menších dětí, léčbu vysazovat, nedávat ji dlouhodobě a pravidelně. Tím své děti často vystavují zbytečnému riziku.

Jak je to tedy s rizikem vedlejších účinků při léčbě astmatu?

Každý lék má možnost vedlejších účinků, to jistě nikdo nepopírá.

Kortikosteroidy, které jsou dnes hlavní protizánětlivou složkou protiastmatické léčby, všichni známe jako léky, které při podávání v tabletách nebo injekcích či infuzích mají spoustu vedlejších účinků, počínaje obezitou a konče třeba snížením pevnosti kostí.

Mohou tam být dokonce rizika šedého zákalu nebo cukrovky a dalších komplikací. Jenže to je právě riziko, které se objevuje, když člověk nemá své astma pod kontrolou. Zažívá pak opakovaně astmatické záchvaty, při kterých musí dostávat kortikosteroidy systémově a může být tímto rizikem ohrožen.

Pokud bude užívat preventivní léky v moderních verzích, které jsou v mikrodávkách a podávají se inhalačně přímo do dýchacích cest, pak jsou všechny vedlejší účinky potlačeny na naprosté minimum a jsou zcela zanedbatelné. Tyto léky podáváme opravdu již mnoho let a můžeme dnes s vysokou jistotou říci, že jsou bezpečné.

Jedním z důvodů, proč tolik trváme na tom, aby léky byly podávány preventivně a dlouhodobě, je právě snaha, abychom se vyhnuli záchvatům, při kterých může být zátěž kortikosteroidy výrazně vyšší. Jeden astmatický záchvat může vést k tomu, že pacient dostane takovou porci kortikosteroidů, které by jinak nevyinhaloval ani za rok či dva.

Ve své práci na pediatrické klinice využíváte komplexní pohled na pacienta. Pomáhá komplexní přístup i při diagnóze a léčbě astmatu?

Při jakékoliv léčbě musíme vnímat pacienta jako celek. Nedá se mu jenom nadiktovat: Teď budete inhalovat to či ono. Musíme alespoň trochu znát jeho prostředí, domácí situaci, zájmy… To všechno bereme do úvahy při rozhodování o léčbě.

Snažíme se pacientovi umožnit normální život a s tím samozřejmě souvisí i to, že mu chceme umožnit, aby mohl dělat všechno to, co ho zajímá, včetně třeba sportu. A bavíme se tedy tím pádem vlastně o celém životě, a nejenom o nemoci.

Určitě je problém i v tom, že my vnímáme naše cíle trošku jinak, než je vnímá pacient, a musíme si to společně vyjasnit.

V jakém smyslu?

Naším zájmem je, aby měl normální plicní funkce, normální laboratorní hodnoty, a jeho zájmem je, aby mohl hrát fotbal a jezdit na lyžích, plicní funkce ho moc nezajímají. Každý to vnímáme trošku jinak, my možná o něco techničtěji než pacient.

Ale o tom to právě je, vzhledem k tomu, že se společně bavíme o léčbě, která často trvá skutečně celý život, tak musíme navázat dobrou komunikaci. Já znám mnohé své pacienty již dlouhá léta, chodí ke mně od dětství stále, léčím už třeba i jejich děti, rozumíme si a vzájemně si důvěřujeme.

A v tom je komplexnost celého přístupu.

Česká iniciativa pro astma (ČIPA) se připojuje k celosvětové kampani Astma Zero – nulová tolerance k astmatickým záchvatům. Projekt si klade za cíl seznámit širokou veřejnost s možnostmi prevence astmatu s důrazem na dlouhodobou a pravidelnou léčbu. Díky té je možné astmatickým příznakům předcházet a zlepšit kvalitu života pacientů.

Součástí projektu jsou webové stránky www.astma-zero.cz. Přinášejí informace o astmatu a jeho léčbě, dechové rehabilitaci i odpovědi na nejčastější otázky.

Je to situace, kdy musíme mít naprostou vzájemnou důvěru, oni musí vědět, že já jim nelžu o vedlejších účincích, o jejich zdravotní situaci, a oni mi zas nelžou o tom, jaké si pořídili domů nové zvířátko. S čím často v rodinách bojujeme, je kouření.

V tom jsme velmi striktní, protože víme, že to opravdu vadí. Oni někdy mají pocit, že až tak zlé to zase není, takže si dovolí určitý kompromis. A zase je to o komunikaci, ne o striktních zákazech. Když někomu jen tak zakážeme kouřit, stejně to nebude dodržovat.

Budete mít zájem:  Štítná žláza a deprese – jak spolu souvisí?

Takže se spíš snažíme pomoci, vysvětlit, poradit.

O astmatu se svého času mluvilo jako o psychosomatickém onemocnění, platí to stále? Nakolik souvisí s psychikou?

Astma člověka samozřejmě psychicky zatěžuje, dává mu určitou nejistotu v tom, co se s ním bude dít. A zároveň je známo, že astma může být zhoršováno například stresovými reakcemi a duševní nepohodou. Není to tak, že by astma vznikalo vyloženě na tzv. psychosomatickém podkladu, vždycky tam musí být biologická podstata. Astma také nemůžeme tzv.

„rozmluvit“ nebo vyléčit sugescí, ale musíme ho vždy léčit i farmakologicky.

Na druhé straně psychická složka vždycky hraje roli, protože člověk, který bude v pohodě, bude psychicky srovnán se svojí nemocí, bude ji vnímat jako určitou součást svého života, se kterou si dobře ví rady, na tom vždycky bude lépe než ten, koho to trvale stresuje a je neustále uváděn do nejistoty.

Jaký je váš pohled na tzv. hygienickou hypotézu, podle které je zvýšený počet případů astmatu a alergií důsledkem toho, že jsme méně vystaveni bakteriím a virům v dětství?

Hygienická hypotéza byla svého času velkou módou a přisuzovala se jí spousta onemocnění, ať už je to astma, diabetes, autoimunitní onemocnění, Crohnova nemoc a řada jiných. Určitým způsobem na tom něco je, protože imunitní systém může být trochu přeladěn tím, že mu chybí některé dříve běžné podněty.

Bývali jsme více vystaveni kontaktu s některými typy infekcí, které imunitní systém ladily určitým způsobem. Dneska máme hygieničtější prostředí a také častěji léčíme infekce včas antibiotiky, máme nižší úmrtnost na infekce… A jako určitou daň možná platíme tím, že nám některé podněty dnes chybí.

Neznamená to, že bychom se k nim vraceli, že bychom přestali léčit infekce a začali žít společně s dobytkem v jedné místnosti. Spíše nám to zpětně vysvětluje některé mechanismy a principy, proč třeba narůstá počet alergií, ale i ostatních autoimunitních onemocnění.

Ale není to vůbec tak jednoduché, jak jsme si svého času mysleli.

Dnes se také hodně mluví v různých souvislostech o důležitosti a vlivu střevního mikrobiomu. Údajně při porodu císařským řezem novorozenec nezíská určité zdraví prospěšné bakterie tak jako při normálním průchodu porodními cestami. A toto se také dává do souvislosti s větším rizikem astmatu. Zvedá porod císařem riziko astmatu?

Tyto studie se objevily, jistá logika tam je. Průchod porodními cestami matky by měl pomoci kolonizovat dítě příznivou bakteriální florou. Na druhou stranu – není to nikde jednoznačně potvrzeno.

Pokusy, kdy se novorozenci přenáší vaginální flora matky hned po porodu, také nejsou úplně dobře prověřené.

Jistě jsou to věci, které stojí za to zkoumat, ale určitě z nich nevyplývají jednoznačné doporučené postupy.

Můžete na závěr dát doporučení, jak žít s astmatem co nejkvalitnější život a minimalizovat riziko záchvatů?

Jak říkali staří praktici: Prostě se z té nemoci nepodělat. Přijmout ji, naučit se o ní něco, nechat si to vysvětlit a přijmout to, co se s tím dá dělat. A moc neexperimentovat, protože to už za nás udělali jiní.

Studií, které problematiku studovaly velmi poctivě a objektivně, je celá řada a z nich vyplývají doporučené postupy. Čili myslet si, že si svoje astma budu léčit podle svého a že to vymyslím líp, než to vymysleli ti vědci přede mnou, je asi trochu naivní.

To znamená: nezbláznit se, přijmout to, říct si, že to není nic katastrofického, něco se s tím dá dělat.

A žít úplně normální život. Snažit se, aby byl plnohodnotný, nepřijímat zbytečná omezení, tak jak někdy vidíme, že rodiče omezují zátěž dětí jenom kvůli tomu, aby měly méně léků.

Z těch dětí jsou potom obézní počítačoví fanatici místo toho, aby si občas šly ven zakopat fotbálek. To je určitě špatně. Chceme, aby se člověk vyvíjel zcela normálně, rovnoměrně, aby měl plnohodnotnou zátěž a normální kvalitu života.

Je potřeba přijmout určitá omezení v tom, že třeba některé věci nebudu moct dělat. Budu-li jasně alergický na kočky, není úplně rozumné koupit si domů kotě. Budu-li pylový alergik, budu muset trochu omezit některé fyzické aktivity v době aktivní pylové sezóny.

Ale to jsou všechno věci, se kterými se dá dobře žít. V tomto směru je astma spíše velmi příznivou nemocí, se kterou si lze vědět rady.

Dítě má astma: Rady, jak to poznáte!

Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.

Dlouhodobě pracuje jako dětský plicní lékař na Pediatrické klinice 2. LF UK a FN v Motole v Praze. Aktivně se zabývá dětskou pneumologií, bronchoskopií i fyziologií a patologií dýchání. Jedním z jeho celoživotních témat je průduškové astma. Je ředitelem obecně prospěšné společnosti Česká iniciativa pro astma (ČIPA), kterou v roce 1996 spoluzakládal.

Jak poznáte astma? Prozradí ho únava, kašel a zadýchávání

Příznaky astmatu vypadají nevinně a mohou vás dlouho držet v pocitu, že jste jen nastydlí. Je ale velmi žádoucí, abyste ho odhalili včas, neboť vám může jít i o život. Na co si dát pozor?

Astma je poměrně časté závažné chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které trápí jen u nás 800 tisíc dospělých i dětí. Pokud se neodhalí a neléčí včas, může způsobit nevratné škody na dýchacích cestách – a dokonce hrozí i smrt.

Jak poznáte astma

Rozpoznat, že se právě ve vašem případě jedná o astma, jde někdy těžko. Příznaky mohou být velmi subjektivní, různorodé a na první pohled třeba i zaměnitelné s jinými zdravotními problémy. Navíc se často stává, že na čas ustoupí, a když se objeví znovu, už si je nedáte s minulými potížemi do souvislosti.

Znáte 5 nejčastějších projevů astmatu?

Déletrvající kašel – zvlášť jestli vás budí v noci nebo míváte pocit, že nemůžete popadnout dech.

Dušnost – zadýcháváte se cestou do schodů a při zvýšené námaze? Zvlášť podezřelé je to v případě, jste-li mladší 40 let, nekouříte a nemáte nadváhu ani potíže se srdcem.

Sípavý dech – Slyšíte – především při výdechu – sípání? Může to být alergie, chronická obstrukční plicní choroba nebo astma. Rozhodně jděte k lékaři.

Únava – neschopnost pořádně dýchat vás vyčerpává a nedovolí vám se pořádně vyspat.

Promodrávání – namodralá kůže nebo rty jsou už vážnou známkou nedostatečného okysličování těla, mohou být i příznakem srdečního selhání nebo černého kašle. Rozhodně jděte k lékaři.

Kašel, kterého se nemůžete zbavit, ale i problémy s dýcháním, sípavý výdech a stálá únava? Právě tak se může ohlašovat astma

Co astma spouští

Vzplanutí astmatu je většinou vyvoláno infekcemi dýchacích cest a je zvlášť časté v zimě. „Spouštěčem astmatu je i tělesná námaha, hlavně na studeném či suchém vzduchu – ale vadí třeba i smog. Potíže mohou vyvolat také určité léky na vysoký krevní tlak nebo srdeční nepravidelnost,“ říká profesor Petr Pohunek, dětský plicní lékař na Pediatrické klinice 2. LF UK a FN v Motole v Praze.

Příčiny astmatu

Původ onemocnění není známý, ale má většinou dědičný základ. Rizikovými faktory jsou pasivní i aktivní kouření, obezita či nadváha nebo smog. Asi u poloviny dětí a přibližně pětiny dospělých onemocnění odezní – tuto možnost zvyšuje správná léčba. Většinou je ale nutná celoživotní terapie.

Samotnému projevení astmatu, tedy astmatickému záchvatu, předchází doba, kdy nemoc probíhá bez obtíží a zjistitelných funkčních změn. Plně rozvinuté onemocnění lze zjistit i u kojenců – je tedy zásadní, aby bylo dítě s poruchami dýchání řádně odborně vyšetřeno. Špatná diagnóza a léčba mohou mít u malých pacientů fatální následky!

Astma a alergie

Astmatem jsou třikrát častěji ohroženi ti, kdo mají chronickou alergickou rýmu. A ta je bohužel také stále běžnější i u dětí. „Nárůst alergiků je dán současným životním stylem.

Děti tráví většinu času v interiéru, kde vdechují roztoče, významný alergen pro rozvoj průduškového astmatu.

Na vině může být i přehnaná hygiena, která jim neumožní se potkat s dříve běžným počtem bakterií, a jejich imunitní systém nemá šanci úplně dozrát,“ říká Irena Krčmová, primářka Ústavu klinické imunologie a alergologie při LF HK a FN Hradec Králové.

Léčba astmatu nestojí jen na potlačování potíží – jde především o zmírnění zánětu v dýchacích cestách

Diagnóza a léčba astmatu

Nemoc je nevyléčitelná, ale vhodnými způsoby ji lze udržet ve stavu, kdy pacientovi zásadně neztěžuje život. Tím se také zabrání zhoršování, které může dospět až k nevratnému zúžení dýchacích cest a poté i smrti.

Správná léčba vyžaduje odhalení, co astma spouští nebo zhoršuje. Nestačí potlačovat akutní obtíže, důležité je nasadit dlouhodobou protizánětlivou terapii: v současnosti se jedná především o kortikosteroidy v inhalační formě – v této podobě nejméně zatěžují tělo.

„Pokud je astma léčeno správně, mají pacienti normální či téměř normální funkci plic, netrpí nepříjemnými příznaky astmatu ve dne ani v noci, významně se sníží riziko astmatických záchvatů, potřebují pouze malé množství léků mírnících příznaky choroby, mají produktivní, fyzicky aktivní život,“ říká Petr Pohunek.

Jdete k lékaři, když vás dlouho trápí kašel? Měli byste jít, protože se tak mohou projevovat další nebezpečné potíže.

Dítě má astma: Rady, jak to poznáte!

https://www.prozeny.cz/clanek/jak-poznate-astma-prozradi-ho-unava-kasel-a-zadychavani-54242

Alergické astma

Úvodní stránka

Bez Alergie : Časté dotazy : Alergické astma

Astma – příčiny vzniku astmatu, v jakém období je nejproblematičtější a jak jej zmírnit + první pomoc u astmatického záchvatu

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Průdušky jsou postiženy neinfekčním, alergickým zánětem, který vyvolává jejich stažení, otok sliznice a nadměrnou tvorbu hlenu. Takto vzniklé zúžení průdušek vede ke ztíženému dýchání, výdechové dušnosti, sípání, pocitům tíže na hrudi nebo suchému dráždivému kašli. Při prvním náznaku zhoršení astmatu (ztížené dýchání, kašel, noční probouzení) musí pacient jednat podle osobního plánu a užít okamžitě úlevový lék s rychlým nástupem účinku, odejít z místa vzniku obtíží, opakovat užívání úlevového léku, pokud dušnost neustoupí. Je-li léčba neúčinná, měl by užít kortikoid v tabletách nebo u malého dítěte ve formě čípku. Někdy je nevyhnutelné vyhledat lékařskou pomoc.
 Další informace:

Jak se provádí vyšetření astmatu?

Kromě podrobné anamnézy a fyzikálního vyšetření vás čeká funkční vyšetření plic, tzv. spirometrie, které nám přesně ukáže, jak pacientovy průdušky fungují. Další potřebné je alergologické vyšetření, které určí, jakým alergenům se má pacient vyhýbat.

Jakým způsobem se astma léčí?

Každý astmatik by měl mít písemný plán své léčby, jaké léky brát pravidelně, co dělat při zhoršení a kdy volat lékaře. Prvním léčebným opatřením je vždy úprava prostředí a vyhýbání se spouštěčům záchvatů. Úhlavním nepřítelem astmatiků bývá tabákový kouř a znečištění ovzduší. Vhodná je také prevence infekcí dýchacích cest a chřipky. Co se týče farmakologické léčby, podle závažnosti onemocnění má každý pacient nasazeny dva druhy léků. V první řadě jsou to léky úlevové, které slouží k zastavení astmatického záchvatu. Jejich účinek nastupuje rychle a většina z nich má krátkou dobu působení. Nejčastěji to jsou beta-2-mimetika. Dále se podávají léky kontrolující astma, tedy preventivní. Ty se užívají pravidelně každý den a dlouhodobě, tedy i v době, kdy pacient nepociťuje žádné příznaky. Plně vyléčit astma bohužel neumíme.
 Další informace:

Lze astma úplně vyléčit?

Astma ani alergii neumíme vyléčit, umíme je ale dobře kontrolovat, takže pacienti vedou zcela normální aktivní plnohodnotný život. Nezbytné je zaměřit se na prevenci a vyvarovat se možných spouštěčů. Pokud například víme, že máme v rodině sklon k alergiím, je vhodné se pokusit ze svého okolí a z okolí svých dětí vyloučit látky, které bývají často alergenní.
 Další informace:

  • Léčba astmatu
  • Prevence alergií

Jaké jsou příznaky dekompenzovaného astmatu?

Mezi první příznaky dekompenzace astmatu patří ztížené dýchání, noční probouzení a kašel. Postupně je špatná odezva na pravidelně užívaný lék, je obtížné mluvení i chůze, mohou být promodralé konečky prstů, je zrychlený tep, vpadávají mezižeberní prostory, mohou se široce rozevírat nosní dírky při dýchání. Za takových okolností je potřeba neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.
Budete mít zájem:  Antikoncepční (vaginální) kroužek a nejčastější otázky kolem něj
 Další informace:

Jak poznám, zda jde o alergii nebo už o astma?

Diagnostika spadá samozřejmě do rukou odborníka. Astma a alergie jdou víceméně ruku v ruce, o astmatu totiž mluvíme v případě chronického zánětlivého onemocnění dýchacích cest, kdy jsou průdušky postižené neinfekční, alergickým zánětem. Pokud máte o svém zdravotním stavu pochybnosti, svěřte se do rukou odborníka, jedinou možnou cestou je včasná a účinná léčba a v neposlední řadě také správná preventivní opatření.
 Další informace:

Jsem těhotná a astmatička, jaká je pravděpodobnost, že moje dítě bude také astmatik?

Role dědičnosti je u všech alergií jasná, náchylnost k alergiím se často přenáší z generace na generaci. Pravděpodobnost je u Vašeho děťátka tedy jistě vyšší. Důležitou roli hraje prostředí, do kterého se dítě narodí, a způsob života. Rozhodně by matka neměla kouřit v těhotenství ani po porodu. V bytě i domě je ideální prostředí bez tabáku, prachu, roztočů a plísní. Domácí zvířata, zejména kočky, by neměly v bytě žít. V těhotenství se také mnoho maminek obává brát jakékoliv léky, aby nepoškodily plod. Avšak kontrola astmatu v těhotenství je nezbytná dvojnásob. Nekontrolované astma může ohrozit nejen matku, ale i plod. Cíle léčby astmatu u těhotných jsou stejné jako u ostatních pacientů.
 Další informace:

  • Astma a těhotenství
  • Léčba astmatu, prognóza

Může se astma projevit i v dospělém věku?

Ano, výskyt alergie není omezen věkem. Obecně navíc dochází k vzestupu počtu alergických onemocnění, zejména astmatu a očekává se, že tento počet bude nadále růst. Přibývá totiž lidí citlivých na nejrůznější alergeny. Možný je výskyt alergií a astmatu i ve stáří, neboť ve vyšším věku některé funkce imunitního systému ochabují a rovnováha imunity je navíc vychýlena chronickými nemocemi a dlouhodobě podávanými léky.

Mohou dechové obtíže po inhalaci vůně znamenat astma?

Nemusí to být zrovna astma, ale rozhodně se může jednat o příznak alergie. Nejen do parfémů, ale také do pracích a čisticích prostředků, krémů či hygienických potřeb jsou přidávány tzv. alergizující vonné chemikálie. Ty pak spolu s konzervačními přísadami tak tvoří velmi širokou skupinu chemikálií, které mohou vnímavé jedince alergizovat. Silné vůně ale také mohou dráždit citlivá nervová zakončení v dýchacích cestách a vyvolávat tak kašel. A opakovaný dráždivý kašel pak bohužel může dokonce vyvolat astmatický záchvat.

Jaký je rozdíl mezi příznaky nealergického a alergického astmatu?

Příznaky mohou být prakticky totožné, rozdíl je ve vyvolávající příčině. V důsledku zánětu, ať už alergického, nebo například infekčního, dochází ke stažení či otoku sliznice a nadměrné tvorbu hlenu. Takto vzniklé zúžení průdušek vede ke ztíženému dýchání, výdechové dušnosti, sípání, pocitům tíže na hrudi, suchému dráždivému kašli.

Zpravodaj Bez-alergie.cz

Každý měsíc pro vás připravujeme přehled novinek webu Bez-alergie. Odpovězte na 4 otázky o alergii a přihlaste se k odběru zpravodaje.

Přihlásit

Soutěž

čti více

Pro provoz těchto webových stránek využíváme soubory cookies. Využíváním našeho webu s jejich používáním souhlasíte. Více informací. Souhlasím

Astma: Tipy pro prevenci a léčbu

Máte-li astma, nejste zdaleka sami. V České republice postihuje astma bezmála 1 000 000 lidí. Ve většině rozvinutých vyspělých států po celém světě je toto onemocnění stále, bohužel, na vzestupu. Astma provází nemocného po celý život. Nelze ho zcela vyléčit, ale lze nad ním dlouhodobě udržovat kontrolu a žít naplno a bez omezení.

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dolních cest dýchacích. Nejde přitom o zánět infekční, ale jde o zvýšenou obrannou aktivitu dýchacích cest na nejrůznější podněty a spouštěče.

Průdušky astmatiků jsou nadměrně dráždivé, a tak reagují zvýšeným uvolněním látky zvané histamin, otokem sliznice průdušek, zvýšenou tvorbou hustého a vazkého hlenu a stahem hladké svaloviny ve stěnách průdušek. Dochází k zúžení dýchacích cest a významnému omezení dýchání.

Astma je onemocnění, které se může rozvinout v jakémkoli věku a v různých stupních závažnosti.

Astmatici mívají obtíže opakovaně a dlouhodobě. Někdy se dušnost objeví náhle, z plného zdraví a klidu, jindy po větší tělesné námaze (běh, stoupání do schodů…) nebo po vypjaté stresové situaci. Někdy příznaky ustoupí rychle, jindy v různé míře a různě dlouho přetrvávají.

Zvyšování intenzity a frekvence příznaků astmatu může vyústit v akutní astmatický záchvat, nazývaný akutní exacerbace. Astmatické záchvaty mohou být mírné, těžké i život ohrožující, při kterých se dusí a jejich stav vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Hlavní příznaky astmatu

  • Kašel – opakovaný, suchý, dráždivý, s obtížným vykašláváním, horší v noci. Objevuje se často se smíchem, pláčem nebo nějakou aktivitou.
  • Pískoty a hvízdavý zvuk při výdechu – opakované, často ve spánku a na dálku slyšitelné
  • Dušnost – sípavé a namáhavé dýchání
  • Pocit svírání a tíhy na hrudi
  • Pomáhá poloha v polosedu

 Kdy vyhledat okamžitou lékařskou pomoc?

  • dýchání rychlé, ztížené, mezižeberní prostory se vtahují, tep je zrychlený
  • chůze, i mluvení jsou obtížné
  • dítě přestává běhat, hrát si, má vyděšený výraz, dospělý hledá oporu, polosed
  • rty a konečky prstů promodrávají

Jaké známe příčiny astmatu?

1. Dědičný základ

Astma často postihuje více členů rodiny a děti, jejichž rodiče trpí alergií nebo astmatem. Dětem v prvních letech života s ekzémem a nezávisle na věku těm, kteří trpí alergickou sennou rýmou, je třeba věnovat zvláštní pozornost.

2. Vnější spouštěče astmatu

Mezi vnější faktory, které souvisí se vznikem astma, jsou zvířecí a rostlinné alergeny, srst domácích mazlíčků (hlavně koček), roztoče, plísně, různé potraviny, potravinové přísady a konzervační látky, léky, pyly, hmyzí bodnutí, tabákový kouř, kouř a dým z otevřeného ohniště, silné a dráždivé pachy, parfémy, barvy, laky a různé jiné látky, které znečisťují prostředí, ve kterém pobýváme, žijeme a pracujeme.

3. Vnitřní spouštěče astmatu

Mezi vnitřní spouštěče astmatu patří silné emoce, smích, pláč, stres, nervozita, strach a tréma, fyzická zátěž a námaha, také vlivy hormonální (menstruace, těhotenství, porod, menopauza), prudké a velké změny okolní teploty, vlhký chlad nebo naopak teplé sucho, silný vítr, infekce dýchacích cest.

4. Kouření matky

Děti matek kuřaček bývají prokazatelně více postižené astmatem a alergií.

Obecně u lidí mladších 40 let má astma z 90 % alergické vnější příčiny. U lidí nad 40 let se tento podíl snižuje na 50 %. A u zbylých 50 % se astma rozvíjí v důsledku opakujících se zánětů průdušek a plic, často právě u kuřáků.

Jaká je prevence?

  • Buďte sami aktivní v přístupu ke své nemoc. Zjistěte, za jakých okolností dochází k záchvatu a co u vás záchvat spouští.
  • Snažte se omezit kontakt se známými spouštěči astmatu.
  • Vyhýbejte se rizikovým situacím, zejména nadměrné fyzické námaze a duševní zátěži.
  • Naučte se zvládat stres, pravidelně zklidnit tělo a mysl a odpočívat.
  • Nepodceňujte žádný příznak astmatu.
  • Naučte se sami včas rozpoznávat příznaky zhoršení astmatu a správně na ně reagovat.
  • Užívejte předepsané léky pravidelně. Nepřestávejte užívat své léky bez předchozí porady s lékařem.
  • Pravidelně navštěvujte svého lékaře, i když se cítíte dobře a jste bez obtíží.
  • Používejte Test kontroly astmatu, který průběžně sleduje kontrolu nad vaším astmatem. Test vám dá a vysvětlí váš lékař.
  • Používejte výdechoměr, který měří, jak rychle a s jakým úsilím dokážete vydechnout vzduch z plic a kontroluje tak vaše plicní funkce.
  • Mějte svůj Osobní léčebný plán – je sestaven pro vás vašim lékařem. Je zde návod, jaký úlevový lék a v jakých dávkách máte použít s prvními příznaky ztíženého dýchání, co dělat v mimořádných zátěžových situacích a jaký preventivní lék a v jakých dávkách užíváte každý den.

Co ještě sami můžete udělat?

  • Udržujte svou domácnost čistou, bez prachu, pylů a roztočů. Odstraňte koberce. Nevhodná jsou čalouněná křesla a pohovky, těžké závěsy, záclony, látkové ubrusy, ozdobné dečky a péřové polštáře a přikrývky.
  • Měňte často prostěradla a povlečení. Perte je v horké vodě (nad 60 stupňů Celsia).
  • V místnostech udržujte stálou teplotu a relativní vlhkost 40 – 50 %
  • Větrejte často a krátce
  • Dopřejte si dostatek spánku a aktivního odpočinku.
  • Ideálním fyzickým cvičením pro astmatiky jsou jóga a plavání.
  • Nekuřte v uzavřených prostorách. Nekuřte v těhotenství. Snažte se přestat kouřit úplně. Vyhýbejte se zakouřeným místnostem i dýmu z otevřených ohnišť.
  • V zimě noste přes ústa a nos jemný bavlněný šátek, aby se vzduch před vstupem do průdušek ohřál.
  • Chřipku i každé nachlazení musíte vždy důkladně doléčit.
  • Inhalátor používejte vždy v souladu s návodem.
  • Klimatizaci v autě používejte s rozvahou.
  • Pijte nejméně 6 až 8 sklenic vody denně, čímž napomůžete zředění tvořícího se hlenu.
  • Užívejte potravinové doplňky, které svými účinky zmírňují příznaky astmatu: vitamin C (500 mg 2x denně), hořčík (300 mg 2x denně), vitamín B6 (50 mg denně), flavonoid quercetin (500 mg 3x denně), cibulová šťáva, česnek, zelený čaj
  • Zařaďte do svého jídelníčku několikrát týdně ryby nebo si dejte denně dvě lžičky rybího tuku.
  • Kofein – několik šálků silné kávy účinkuje jako první pomoc při astmatickém záchvatu v mimořádné situaci, když není nic jiného po ruce.
  • Pozor na kyselinu acetylsalicylovou (acylpyrin) – i jedna tabletka může vyvolat životu nebezpečný záchvat.
  • Jako rodiče mějte vždy přehled nad režimem a léčbou svého dítěte.

Jaké druhy léků se při při astmatu užívají?

Úlevové, záchranné léky – užívají se v případě probíhajícího akutního záchvatu. Jejich účinek nastupuje rychle a mají krátkou dobu účinku, cca 4 hodiny. Je třeba je mít stále u sebe.

Preventivní, udržovací léky – užívají se každý den, i v době, kdy nemáte obtíže, obyčejně ráno a večer, pravidelně a dlouhodobě. Chrání dýchací cesty, hojí zánět, brání vzniku a opakování dušnosti a mají za úkol maximálně prodloužit klidové období.

Jaké jsou formy léků?

Většina léků se vdechuje pomocí aerosolového dávkovacího inhalátoru.

Pro jednodušší použití, např. u malých dětí nebo seniorů, je vhodné navíc použít inhalační nástavec s náustkem nebo s maskou (pro děti do 2 let). Léky proti astmatu mohou být také v tabletách nebo v sirupu, ale inhalační cesta podání léků má přednost proti všechny věkové kategorie.

Existuje celá řada různých inhalačních systémů od různých výrobců a s jakýmkoliv z nich lze udělat mnoho chyb ve správné inhalační technice. Proto je vždy nutné naučit se je správně používat! Nejčastější obecnou chybou ve správné inhalaci je nevydechnutí před samotným nadechnutím z inhalátoru.

Jak poznáte, že je astma dobře léčeno?

  • Nemáte žádné denní příznaky astmatu, můžete pracovat, děti si mohou hrát, chodit do školky a do školy.
  • Nemáte žádné omezení denních aktivit, můžete sportovat.
  • Nemáte žádné noční příznaky astmatu, můžete klidně a nerušeně spát.
  • Nemáte potřebu úlevových léků, můžete užívat jen léky preventivní.
  • Nemíváte žádné akutní záchvaty.
  • Máte normální nebo téměř normální funkce plic.

Cílem léčby a prevence je tedy plná kontrola nad astmatem a jeho příznaky. To znamená, že vy budete řídit astma místo toho, aby astma řídilo vás, váš život a vaš aktivity. A pamatujte, že mnozí olympijští vítězové, známé osobnosti, ale i úspěšní lidé kolem vás žijí se svou nemocí dobrý a kvalitní život.

I vy můžete!

MUDr. Barbara Taušová: Děti s astmatem žijí normální život

Ještě před dvaceti lety se o astmatu nevědělo tolik jako dnes. Během posledních let se ale lékařské výzkumy posunuly dopředu, a tak mají nyní pacienti s astmatem možnost té nejmodernější léčby. A mohou žít úplně normální život i s astmatem.

Ještě před dvaceti lety se o astmatu nevědělo tolik jako dnes. Během posledních let se ale lékařské výzkumy posunuly dopředu, a tak mají nyní pacienti s astmatem možnost té nejmodernější léčby. A mohou žít úplně normální život i s astmatem.

Astma bronchiale je nemoc dýchacích cest. Na toto téma jsme hovořili s dětskou lékařkou, MUDr. Barbarou Taušovou, MBA.

Paní doktorko, když se řekne astma u dětí, co si pod tím máme představit?Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest a projevuje se nejčastěji záchvaty dušnosti a kašle.

Budete mít zájem:  Kyselina eruková a její účinky na zdraví

Dá se odhadnout, jaké procento dětí má astma? Připadá mi, že je to dnes docela běžná nemoc.Ano, procento astmatiků narůstá celosvětově i v naší populaci.

Uvádí se, že astma bronchiale má v různých formách asi pět procent populace.

Je to dáno tím, že se více setkáváme s různými cizorodými látkami, které pak způsobují, že vzniká zánět v dýchacích cestách, ale je to asi dáno i lepší diagnostikou tohoto onemocnění.

A kdy se u dětí astma nejčastěji poprvé objevuje?To se takto nedá říct, astma se může objevovat už u kojenců, kdy vidíme první příznaky – děti obtížně dýchají, jsou dušné nebo suše kašlou, hlavně v noci. Astma se ale může projevit v každém věku, bývá to i u větších dětí a adolescentů, když začnou aktivně sportovat, někdy to může být diagnostikováno až v dospělosti.

Jaké má astma vlastně příznaky? Co se v těle odehrává? Je tam nějaký trvalý zánět?Ano. V posledních dvaceti letech došlo k velkému skoku dopředu v naší povědomosti o tom, co astma vlastně je, čím je způsobeno a jak je možné ho léčit. Zjistilo se, že je na sliznicích dýchacích cest chronický zánět, který je potřeba léčit.

A jak se astma léčí?Léky, které jsou nyní k dispozici, jsou většinou léky inhalační, to znamená, že není potřeba je užívat celkově, ale užívají se lokálně a působí jenom v dýchacích cestách. Na astma jsou dva druhy léků: úlevové a protizánětlivé.

Úlevové jsou takové, které si nemocný aplikuje v případě vleklého kašle, dušnosti nebo při nepříjemných pocitech při dýchání. Protizánětlivé léky pak berou ti, kteří mají diagnostikované astma, měli by je brát pravidelně a dlouhodobě.

Některé tyto léky obsahují kortikoidy, proto se jich rodiče často bojí, ale to není třeba, protože tyto léky mají minimální účinky na organismus, podávají se jen lokálně přímo do dýchacích cest.

Existuje víc druhů této nemoci? Dělí se nějak astma?Dělí se spíše podle věku a podle vyvolávající příčiny, ale přístup k terapii je u všech velmi podobný, protože i symptomy jsou podobné.

Co může být tou vyvolávající příčinou astmatu?Zánět může být vyvolán alergií, infekčním onemocněním, samozřejmě fyzickou aktivitou, stresem: genetická zátěž může způsobit, že někteří lidé mají větší pravděpodobnost, že astmatem onemocní.

Mohou děti s astmatem normálně sportovat?Ano, právě díky velkému pokroku ve výzkumu a v léčbě, žijí děti úplně normální a běžný život, pokud jsou správně diagnostikovány a léčeny. To, co stojí před námi teď a co ještě není úplně dořešeno, je, aby se zabránilo tzv. exacerbacím, tedy opakovaným zhoršováním stavu.

Dá se říct, které roční období snášejí astmatici hůře?To záleží na tom, jestli je vyvolávacím momentem alergie, nebo infekční onemocnění, jestli jsou děti spíš náchylné k tomu, že v zimě onemocní a mají tyto projevy… Obvykle je to tak, že zima je pro děti kritickým obdobím.

Dá se astma úplně vyléčit?Ano, setkávám se s tím, že u kojenců a batolat vidím častá infekční onemocnění provázená příznaky astmatu, které s věkem vymizí.

MUDr. Barbara Taušová, pediatr, jednatelka a ředitelka zdravotnického zařízení Canadian Medical Care Praha, ředitelka pediatrického centra Dětská ambulance. Barbara Taušová vystudovala medicínu na Masarykově univerzitě v Brně. Pracovala v Ústavu péče o matku a dítě, absolvovala několik dlouhých stáží v pediatrické ambulanci v Norimberku. V roce 1993 založila soukromé pediatrické zařízení Dětská ambulance a v roce 1998 pak soukromou kliniku Canadian Medical Care, která se v době svého vzniku soustředila zejména na péči o cizince dlouhodobě žijící v Praze. Dnes toto soukromé zdravotnické zařízení zaměstnává více než 70 lékařů, zajišťuje zdravotní péči ve více než 30 specializacích a je jedním z největších českých subjektů poskytujících nadstandardní ambulantní lékařskou péči, a to jak cizincům, tak českým klientům. Barbara Taušová se po celou dobu své kariéry věnuje pediatrické praxi a je uznávanou dětskou lékařkou. Ve své práci lékařky i na pozici ředitelky kliniky prosazuje principy kultivované lékařské péče, která je založena nejen na vysoké odborné úrovni, ale také na partnerském, citlivém a vstřícném postoji k pacientovi. Zajímá se také o problematiku zvyšování kvality lékařské péče a o této tématice přednáší, a to jak v České republice, tak v zahraničí. Lékařské centrum Canadian Medical Care, které MUDr. Taušová vede, získalo v letech 2004, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 ocenění společnosti Comenius v soutěži „Českých 100 nejlepších“ jako nejlepší zdravotnické zařízení roku. Zařízení získalo v září 2011 jako první soukromá klinika certifikát kvality od Spojené akreditační komise ČR. Barbara Taušová je matkou dvou dětí a mezi její koníčky patří chov koní. Je členkou české, americké a kanadské pediatrické společnosti. V letech 2003 a 2006 se stala držitelkou titulu Lady Pro.

Jak poznáte alergii?

Alergii můžete dostat kdykoliv a v každém věku. V České republice má alergii zhruba 2,5 milionu lidí což je čtvrtina obyvatel!

Alergickou rýmu má okolo 1,5 milionu lidí a jejich počet každoročně stoupá. Nejvíce jsou přitom postiženy děti.

Bohužel ani současná medicína tato onemocnění neumí vyléčit, pouze je pomocí léků tlumí a zabraňuje jejich zhoršování.

Účinným pomocníkem v boji s respiračním onemocněním, mezi které patří právě různé druhy alergií, bronchitida, astma, záněty dýchacích cest, patří také inhalátory. 

Příznaky:Alergie mívají často první příznaky stejné jako běžné nachlazení. Neprojeví se horečkou či tělesnou bolestí, ale k typickým reakcím patří svědění sliznic, smrkání – rýma či ucpaný nos, časté kýchání, zarudnutí očí, pálení či slzení očí.

Průvodními rysy alergie bývají dušnost a kašel, jejichž podceněním se může vyvinout až astma. Projevy alergie se odvíjejí od typu postižení a od orgánu, který je alergií postižen.

Nápadnými příznaky jsou náhlá rýma a kýchání či ucpaný nos, slzení, svědění a zarudnutí očí, kašel v reakci na určité prostředí.

Mohou ale být i kožní vyrážky nebo otoky, potravinová alergie se projevuje pálením v ústech a hrdle a při větších reakcích nevolností nebo dokonce celkovou slabostí a v extrému až tzv. anafylaktickou reakcí.

Prvními sezónními alergeny bývají pyly jarních stromů, hlavně olše a lísky, krátce po nich pyl břízy a v dalším období i pyly řady dalších stromů. Problémy může působit i řepka. Typická sezóna travních pylů začíná někdy v květnu a končí až v pozdějším létě, překrývá se s ní sezóna alergenních bylin a plevelů. Časný podzim je pak obdobím vzdušných plísní.

Začněte se bránit s předstihemNejhorší venkovní teplota pro vznik viróz je kolem nuly. Vyšší výskyt onemocnění způsobuje též klimatizace či přetopené místnosti v zimě, kdy dochází k vysušování sliznice.

Už koncem února může být obtížné rozeznat, zda se jedná o nachlazení či alergii. K hlavním alergenům patří především břízy, jejichž pylová sezona začíná v únoru a končí říjnem.

Při teplém počasí pak mohou rozkvést i olše a lísky.

K usnadnění života alergika je nutné omezit kontakt s alergeny. Těchto spouštěčů je však celá řada, kromě pylů to může být prach, roztoči, domácí zvířata, hmyz i některé potraviny. Vyvolané obtíže lze zmírnit již zmíněnými inhalátory.

Jejich používáním můžeme léčit nejen astma, virózy, respirační nemoci, alergie či záněty dýchacích cest. Účinky nastupují okamžitě a jsou vhodné jak pro děti tak i pro dospělé. Zvlhčená sliznice totiž dokáže lépe odstraňovat usazené alergeny. Inhalace je moderní šetrný způsob prevence a léčby mnoha nemocí.

Urychluje léčbu běžných infekcí a snižuje tak riziko případných komplikací např. přesun infekce na jiné místo.

Životní styl a každodenní režim jsou vždy součástí léčby. Sama změna životního stylu obvykle alergii nebo astma nevyřeší, může však podpořit celkové zdraví organizmu a spolu s léky uvést alergické projevy pod kontrolu.

Zásadním požadavkem je ovšem nekouření. Kouření, a to i pasivní, bylo nezpochybnitelně prokázáno jako významný rizikový faktor rozvoje astmatu a jeho nepříznivého průběhu.

Dráždění sliznic kouřem přispívá také k projevům rýmy i zánětu spojivek.

Chcete-li předcházet nemocem a dýchacím potížím, inhalujte jednou denně po dobu 10 – 15 minut. Ideální je inhalovat večer před spaním, protože na inhalaci je potřeba klid. Prostřednictvím masky nebo náustku se do plic dostanou i ty nejmenší částečky užitečných minerálů.

„Při potížích doporučuji zvlhčování sliznice aerosolovou terapií pomocí kompresorových inhalátorů. Mohou pomoci i při virových respiračních nemocech, při alergických příznacích z horních cest dýchacích nebo některých zánětech.

Účinky inhalace nastupují rychle a mohou pomáhat dětem i dospělým. Zvlhčená sliznice dokáže lépe odstraňovat usazené alergeny či nečistoty. Inhalace je šetrný způsob prevence a léčby mnoha nemocí.

Urychluje často léčbu běžných respiračních infekcí a snižuje tak riziko případných komplikací,“ vysvětluje Ing. Zdeněk Rotal Ph.D., zástupce společnosti Omron.

Na rozdíl od celkového podávání léků ústy, které ovlivňují celý organismus, umožňuje inhalace využití léčebného efektu jen v dýchacích cestách, tedy přesně tam, kde je to třeba. Pokud si však sami připravujete léčivo pro inhalaci, je velmi důležité, abyste dodržovali předepsané instrukce. Léčivo připravte dle předpisu či příbalového letáku.

Jak poznat alergickou reakci? Potřeba urgentní první pomoci se týká především dvou hlavních stavů: akutní anafylaktické reakce a akutního záchvatu průduškového astmatu. První reakce je těžká systémová odpověď na nějaký alergenní podnět, byť třeba ve zcela minimálním množství.

Bývají to nejčastěji některé typické potraviny (ořechy, arašídy, mák, ryby, mořské plody…). Taková reakce může vzniknout i po bodnutí včelou nebo vosou, občas nastává i po některých lécích nebo při podání lokálního anestetika nebo kontrastní látky při některých zdravotnických postupech.

Jde o reakci, která často začíná svěděním kůže celého těla, otoky, dechovými potížemi, slabostí, poklesem krevního tlaku až kolapsem, není-li stav řešen, může skončit smrtí. První pomocí je zajištění krevního tlaku (zdvižení končetin, poloha hlavou níže než trup. Následovat by měla aplikace adrenalinu autoinjektorem, který tito pacienti s rizikem anafylaktické reakce mají mít u sebe.

Mohou se podat i léky, které mívá pacient ve svém pohotovostním balíčku. V každém případě je třeba při takové reakci hned volat rychlou záchrannou pomoc, která jediná má možnost pacienta plně zajistit a která jej následně odveze k minimálně 24hodinovému sledování do nemocnice.

Při akutním záchvatu astmatu s dušností, pískoty a sípáním při dýchání je třeba hlavně zachovat klid, pacientovi ulevit v jemu vyhovující poloze a podat ihned inhalaci úlevového léku, který má mít nemocný astmatem vždy sebou. I v tomto případě je třeba volat RZP.

Tip: Kompresorový inhalátor pro cílenou léčbu dýchacích cest, která přináší nejucelenější léčbu jak pro astmatiky, tak i pro ty které často trápí problémy s dýchacími cestami.

Inhalátor OMRON A3 Complete nabízí jedinečnou technologii, kdy je možné vybrat ze tří stupňů rozprašování léčiva a nastavit tak velikost inhalovaných částic. Díky nastavení velikosti tak inhalované léčivo zasáhne přesně to místo v dýchacích cestách, kde je ho potřeba.

  Platí, že čím menší částice aerosolu, tím pronikne hlouběji do plic a obráceně. První stupeň rozprašování s největšími částicemi pomáhá léčit onemocnění horních cest dýchacích, jako jsou rýma nebo zánět hrtanu. Další stupeň cílí na střední cesty dýchací.

Třetí stupeň rozprašuje nejmenší částice, které proniknou hluboko do dolních cest dýchacích a do plic. Inhalováním s tímto stupněm rozprašování můžete léčit například zánět průdušek nebo plic. Díky třístupňovému provozu se léčivé látky dostanou přesně tam, kde je jich potřeba. Léčba se tím stává mnohem cílenější, efektivnější a rychlejší.

Nastavení velikosti částic je velmi snadné. Stačí pootočit nastavovacím prvkem, k čemuž vám postačí jedna ruka. Inhalační souprava je vhodná pro aplikaci běžných inhalačních lékových forem, vysoce efektivní je však i pro rozprašování přírodních léčiv, například Vincentky. Více informací naleznete na stránkách www.inhalator.cz

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *